Evropa se změně klimatu přizpůsobí. Otázkou je kdy, jak a co s příčinami

To, co dnes vidíme v okolních zemích i kolem sebe, ukazuje, v co umí proměnit klasické teplejší léto člověkem urychlovaná změna klimatu. Její dopady lze zmírňovat i zdola — navzdory tomu, jak k problému přistupuje současná garnitura.

Z jižní Evropy: adaptovat se dá i na větší vedra, není však o co stát

Mediálně vděčné ozeleňování a zchlazování měst je pouze jednou stránkou jihoevropské adaptace. Druhou a aktuálně výraznější jsou nejrůznější zákazy, konflikty a nouzová opatření. I v možnostech přizpůsobit se se přitom projevuje nerovnost.

Vedra v Evropě: Paříž se připravovala. Letošek ale ukázal, že i ona musí více

Francouzské metropoli pomáhají rozsáhlá ozeleňovací opatření z minulých let. Zvláště státní část z nich byla však leckdy slavně vyhlášena, ale následně připravena o rozpočet. Stálý problém jsou také nerenovované střechy a klimatizace.

Horko a sucho 2026

Další vlna veder udeřila. Vinu nesou Tykač, Křetínský a fosilní oligarchové

Evropa se letos potýká už se čtvrtou vlnou veder. Vedra zabíjejí a způsobují ničivé požáry. Nejde přitom o náhodu, ale o důsledek klimatické změny poháněné spalováním fosilních paliv, z něhož fosilní korporace dál profitují.

Francie, Maďarsko, Rumunsko. Kvůli suchu se odstavují další jaderné reaktory 

Počet reaktorů odstavených kvůli úbytku vody z řek využívané na chlazení se stále zvyšuje. Dukovany ani Temelín ohroženy dle mluvčích ČEZu nejsou. Jev však posiluje argumenty odpůrců obřích investic, jež jádro nevyhnutelně vyžaduje.

Optimální podmínky pro požáry přinesla do Francie a Španělska jen změna klimatu

Požáry ve Španělsku a Francii spálily od začátku července více než 250 tisíc hektarů území. Záchranáři evakuovali až 300 tisíc lidí, tři v ohni zahynuli. Podle klimatologů by takové požáry bez klimatické změny nebyly jednoduše možné.

Východní Evropa

Počátek konce Práva a spravedlnosti?

Právo a spravedlnost bylo hegemonem na polské pravici po dlouhé dvě dekády. Nyní se strana štěpí. Vyrostli jí umírněnější i radikálnější pravicoví konkurenti.

„Plameňákové“ protesty v Albánii přerůstají do vícevrstvého hnutí

Původní odpor vůči výstavbě luxusních nemovitostí v přírodně cenné lokalitě doplňují dnes požadavky politických změn, kritika legislativy, debata o vlivu oligarchů i různé lokální přímé akce. Protestující přitom věří v podporu i od EU.

Bulharský premiér Radev není nový Orbán. Prozatím

Nástup Rumena Radeva do čela bulharské vlády ukončil vleklé období politické nestability. Jeho suverenistická politika, blízkost k Donaldu Trumpovi a nejednoznačný vztah k Rusku však komplikují vztahy s Evropskou unií.

Odchází, ale nekončí. Co znamená Vučićova rezignace pro budoucnost Srbska

Po měsících protivládních protestů oznámil srbský prezident Aleksandar Vučić odchod z funkce. Na první pohled to vypadá, že se jeho éra chýlí ke konci. Ve skutečnosti však může jít o další z jeho pečlivě vypočítaných politických tahů.

Velká Británie

Řídit stát jako Manchester

Keira Starmera vystřídá v Downing Street 10 Andy Burnham. Dosavadní starosta Manchesteru dokázal oslovit i voliče mimo tradiční labouristickou základnu. Teď musí ukázat, že dokáže proměnit svou politickou vizi v celostátní reformy.

Závislost na americkém kapitálu je noční můrou britských premiérů

Britská ekonomika je od 50. let 20. století pevně svázaná s tou americkou. A nejde o výhodu. Rozhodně ne pro britské ministerské předsedy. Vykoupení propadu impéria iluzí silné City vytvořilo břímě, které sráží jednoho premiéra po druhém.

Politikou naděje proti politice strachu. Britští Zelení ukazují, že to jde

Opakovaný úspěch britských Zelených plyne z práce s nadějí, že lidé mohou o své budoucnosti dále rozhodovat sami. Klíč je v tom, že Zelení nemalují budoucnosti narůžovo, ale volí jasný postoj, že za krizí stojí především sociální nerovnost.

NATO 2026

Summit NATO v Ankaře ukázal, že Evropa sílí. Česká debata však vězí v minulosti

Zatímco česká debata se vedla o tom, kdo si kde s kým na jaké fotografii potřásl rukou, případně o abstraktních procentech HDP, Evropa už se chová podle nové reality, v níž svou bezpečnost bude muset zajišťovat sama bez USA.

NATO bez Trumpa, den poté?

Má-li mít Evropa skutečně funkční obranu, nesmí spoléhat na řešení na úrovni jednotlivých států. Klíčový problém totiž nejsou finance na výrobu zbraní, ale architektura velení, společná infrastruktura a procesy, jež NATO dokázalo vybudovat.

NATO musí skončit

Členství v NATO drží Evropu v závislosti na USA a nutí ji účastnit se konfliktů, do kterých by se sama, bez tlaku imperiálních ambicí USA, nikdy nedostala. Evropa potřebuje politickou emancipaci a vlastní obrannou unii.

Turecko 2026

Erdoğan likviduje opozici

Zatímco se autoritářský režim Recepa Tayyipa Erdoğana v Turecku dále utužuje, opozice ovládající největší města včetně Istanbulu a Ankary posiluje. Čeká tureckého prezidenta Orbánův osud?

Pro summit NATO zapomínáme, že Turecko nadále spěje k autoritářství

Českou debatu o summitu NATO v Ankaře ovládl spor mezi vládou a prezidentem. Ze zřetele se tak vytratilo, že summit proběhne v zemi, jež spěje k autoritářství. Naším ohrožením nejsou jen vnější sousedé, ale i my sami.

Izraelská vláda uznala arménskou genocidu. Pokrytectví, zní z Turecka

Výrazné gesto Netanjahuova kabinetu přichází v čase dalšího zhoršení izraelsko-tureckých vztahů a střetávání obou expanzivních mocností, zvláště v syrském prostoru. Obě současně pokračují v opresivní politice vůči nepoddajným menšinám.

Latinská Amerika

Zločin a Trump. Proč se Latinská Amerika posouvá doprava

V posledních měsících platí v Latinské Americe jednoduchá rovnice: co volby, to vítězství pravice. Důvodem je prudký nárůst zločinu, který pravicoví politici vysvětlují jako selhání demokracie. Roli ale hrají také intervence Trumpových USA.

Rozhovor: Sociální hnutí v Kolumbii ukazuje cestu k dlouhodobé společenské změně

Kolumbijská levice těsně prohrála prezidentské volby. Hnutí, které vyneslo k moci končícího prezidenta Gustava Petra, ale zůstává silné. O odkazu jeho vlády či budoucnosti ekosocialismu jsme hovořili se sociologem Václavem Maškem Sánchezem.

Chilskému Trumpovi to napotřetí vyšlo. Prezidentem bude krajní pravičák Kast

Ultrakonzervativec a obdivovatel někdejšího diktátora Pinocheta uspěl s kampaní postavenou na otázkách bezpečnosti, migrace a boje se zločinem. Velká část Chilanů si také dle průzkumů přála změnu po éře vlády levicového prezidenta Boriće.

Střety a konflikty

„Tati, vedle nás dopadají kulky.“ Svědectví z Gazy

Příměří v Gaze násilí nezastavilo. Operátor radiokomunikací Lékařů bez hranic, popisuje den, kdy ho při střelbě z izraelského dronu zasáhla kulka přímo ve stanovém táboře, kde žije se svou rodinou.

Počátek konce Práva a spravedlnosti?

Právo a spravedlnost bylo hegemonem na polské pravici po dlouhé dvě dekády. Nyní se strana štěpí. Vyrostli jí umírněnější i radikálnější pravicoví konkurenti.

Jihočínské moře jako zkouška mezinárodního práva

Před deseti lety arbitrážní tribunál v Haagu rozhodl, že nároky Čínské lidové republiky v Jihočínském moři jsou protiprávní. Čína přesto celou oblast militarizovala a odpírá právo na její užívání ostatním státům.

Lobbisté z Copa Cogeca sabotovali plány na ekologizaci zemědělství v Evropě

Investigativní tým Guardianu a Grilled získal dokumenty popisující, jak lobbisté zastupující zájmy velkého agrobyznysu zastavili plány na omezení pesticidů a glyfosátu či snížení emisí. Zpráva je jasná — moc korporací je nutné zlomit.

Léto 2026

Budapešťský Pride letos bez šikany. Problémy hlásí však jinde v Evropě

Hlavní maďarský festival hrdosti pozbyl s Orbánovým pádem ráz demonstrace a připomíná zase spíš party. Organizátoři pridů v jiných zemích ovšem upozorňují na pokračující odliv sponzorů související s novou politikou Trumpovy vlády.

Španělská levice neví co dál. Sáncheze potápí kauzy jeho okolí

Španělskou levicovou vládu rok před volbami potápí korupční skandály. V ohrožení je tak pozice jednoho z nejvýraznějších levicových politiků současné Evropy.

Útoky, deprese, kyberšikana. Horšící se klima na školách řeší celá Evropa

Hrozivé incidenty z Pardubic či ze Slavkova poznamenávající letošní školní rok zapadají do celoevropského trendu. Příčin je několik a z velké části jsou mimoškolní. Zahraniční zkušenosti ovšem ukazují, že i v rámci škol lze mnohému pomoci.

Aktuální zápasy

Zkažená nádrž u Lincolnova památníku zrcadlí už jen Trumpa. Zato ale pořádně

Donald Trump nechal zrekonstruovat slavný zrcadlový bazén u Lincolnova památníku ve Washingtonu. Spřízněná firma však úkol nezvládla, a nádrž je nyní plná sinic. Hlídá ji policie. Stává se zjevným, že na co Trump sáhne, v tom se odhalí.

Kolumbijské volby ukazují, jak pravice sílí úspěchům levice navzdory

V kolumbijských prezidentských volbách zvítězil Abelard de la Espriella. Výhra krajně konzervativního kandidáta odhalila, jak pravice se svými sliby rychlých řešení převyšuje objektivní úspěchy levice. Jde o varování i pro Evropu.

Nawrocki chce svými útoky na Ukrajinu posílit pravici. Pomáhá přitom Putinovi

Za zhoršení vztahů mezi Polskem a Ukrajinou nese výlučnou zodpovědnost Karol Nawrocki. Ve snaze získat přízeň domácí krajní pravice pošlapal celou dosavadní polskou zahraniční politiku. Jeho primárním terčem ale není Zelenský, nýbrž Tusk.

Britské střídání

Keir Starmer je konečně pryč. Vrátí Burnham Británii naději?

Starmer není slušným politikem, který musel skončit kvůli propadu vrtkavé popularity. Je to muž, který zradil své sliby a stoupence, nechal se korumpovat miliardáři a podporoval genocidu v Gaze. Burnham nyní může uspět, bude-li poctivý.

Brexit deset let po referendu: ztráty, lítost, minulost

Odchod z EU hájí v současnosti už jenom necelá třetina Britů. Dopady rozhodnutí na hospodářství i politiku jsou neoddiskutovatelné. Paradoxní je přitom, že aktuální průzkumy preferencí vede strana nejznámějšího brexitáře Nigela Farage.

Závislost na americkém kapitálu je noční můrou britských premiérů

Britská ekonomika je od 50. let 20. století pevně svázaná s tou americkou. A nejde o výhodu. Rozhodně ne pro britské ministerské předsedy. Vykoupení propadu impéria iluzí silné City vytvořilo břímě, které sráží jednoho premiéra po druhém.

Útok na Írán

Z íránského tažení se rýsuje totální blamáž. Snad se však alespoň chýlí k závěru

USA slíbily Íránu za otevření Hormuzu klid a peníze. Írán slíbil jen to, co sliboval vždycky. Po válce zůstávají ohromné škody, region o nic bezpečnější a režim v Teheránu, který se útokem ještě zatvrdil.

Ohledně Íránu není izraelská opozice alternativou. Netanjahua kritizuje jen málo

V Izraeli se chystají další volby, změna ve vnější politice se ale nečeká. V otázce íránského tažení se hlavní vyzyvatelé Benjamina Netanjahua profilují jako ještě větší jestřábové než současný premiér.

Trump: Až skončíme s Íránem, zastavíme se možná na Kubě

Navzdory neukončenému tažení na Blízkém východě mluví americký prezident už o další intervenci, tentokrát v Karibiku. K možnosti plnohodnotné vojenské invaze jsou znalci skeptičtí. Nevylučují ale venezuelský scénář.

Blízký východ

Účastnice flotily do Gazy: Kdyby byla flotila performativní, Izrael by neútočil

Flotila s humanitární pomocí pokračuje v plavbě do Gazy i poté, co ji Izrael 30. dubna napadl v řeckých vodách. O útoku, nečinnosti Evropské unie a o smysluplnosti flotily jsme hovořili s účastnicí flotily Farah Al Hattabovou.

Procházíme největším ropným šokem v dějinách. Vydělá na něm fosilní průmysl

Útok Spojených států na Írán zavinil největší ropný šok v dějinách. Zdražování ropy nebo plynu ale neznamená automatickou porážku fosilních paliv. Tu přinese jen rozbití struktur, které na těchto palivech vydělávají.

Írán je Trumpův Vietnam. Nebo spíš Waterloo

Útok na Írán je Trumpovou největší a možná i osudovou chybou. Ve své válce totiž nedosáhl žádného strategického úspěchu. Dostal se namísto toho pod enormní tlak domova i světa. Každá cesta ven bude pro Trumpa vším jen ne vítězstvím.

Změny v Evropě

Co zbylo z maďarského orbánismu: Může se vrátit i jinde v Evropě?

Systém vybudovaný Viktorem Orbánem měl svá nepřenositelná specifika, řadou rysů však zároveň inspiruje obdivovatele na celém kontinentu. Maďarské opozici se přitom podařilo konečně nasvítit zpuchřelost všech jeho pilířů.

Podcasty DR: Orbán po šestnácti letech končí. Co přinese Magyar?

Po šestnácti letech končí vláda Viktora Orbána. Vystřídá jej Péter Magyar a jeho strana Tisza. Průběh voleb, význam výsledků i možné scénáře dalšího vývoje komentuje analytik Petr Jedlička.

 

Po Maďarsku hledí Evropa na Bulharsko. Po volbách je tam vše naopak

Po éře dominance prozápadních, leč zkorumpovaných vlád Bojka Borisova a nestabilních koalic přichází parlament s jednobarevnou většinou. Hvězdou dne je exprezident Radev — politik vstřícný k Rusku, ale s výraznou protikorupční rétorikou.

Maďarské volby

Maďarská opozice to napočtvrté zvládla. Orbána doběhl jeho vlastní systém

Nové formaci Tisza se podařilo získat 53,3 procenta hlasů. Díky orbánovskému volebnímu systému bude držet i ústavní většinu. Důsledky by měly být znát v Moskvě, Bruselu i ve Washingtonu. Otázkou zůstává hloubka změn ve vlastním Maďarsku.

Tisza se „vylila z břehů.“ A před českými historiky leží nejnáročnější úkol

Pád Orbánova režimu znovu otevírá diskusi o smyslu středoevropanství. Budeme-li nadále jen dekonstruovat a ironizovat étos středoevropské demokratické tradice, záhy nám nezbyde než jen přihlížet vzedmutým vlnám konzervativního národovectví.

Maďarské volby — nejde o střet dobra a zla, nýbrž o naději

Strana Tisza Orbánova vyzyvatele Pétera Magyara nepředstavuje principiální protipól, ale jen naději, že by vzorový autokratický režim konečně po šestnácti letech padl. V dnešních volbách Maďaři rozhodují o prostoru pro naději.

Útok na Írán 2025

Příměří po útoku na Írán: oslabený Teherán, reputační debakl USA

Z původních požadavků nakonec ustoupily obě strany. Teherán přišel o část elity a ofenzivních kapacit. USA si odnášejí pověst mocnosti ochotné zaútočit bez jasné strategie a následně hrozit až civilizační genocidou.

Emancipace íránských žen nepřijde z kokpitu stíhačky

Svoboda íránských žen nevznikne z fotografie žen bez šátku či pilotek v kokpitu stíhačky. Přinesou ji desetiletí každodenního odporu, který Západ přehlíží — a když si ho všimne, pak jen jako položky do vlastní verze příběhu o záchraně.

Další izraelská válka v Libanonu: v sázce je budoucnost Hizballáhu i celé země

Ve stínu války v Íránu se rozhořela další izraelská válka v Libanonu. Izrael vyzval k evakuaci stovek tisíc obyvatel jižního Libanonu a bejrútského předměstí. Připravuje pozemní invazi. Panují obavy z dlouhodobé okupace.

Další aktuality

Z útoku na Írán profituje zatím nejvíce Rusko

Odhad příjmů ruského státního rozpočtu je postaven na ceně ropy 59 dolarů za barel. Útok na Írán ji posunul na dvojnásobek. Moskva zároveň znovuzískává asijské trhy. Vše důležité, co chtěla po Íránu, přitom dostala už před válkou.

Íránská jaderná hrozba je věčný argument. Bez kvalitní dohody bude sloužit dále

Obraz zfanatizovaných ajatolláhů s prstem na atomovém tlačítku přežívá všechny sankce i bombardování. Pokud nepadne režim, bude sloužit i po tom letošním. Jediným východiskem je mezinárodní dohled, jenž ale předpokládá vůli věc vyřešit.

Izraelsko-americký útok na Írán není preemptivní obrana, ale její přesný opak

Intenzita a účinnost íránské odvety ukazují, jak velkou „bezprostřední hrozbu“ Írán reálně představoval. Ač je jen málo režimů, které si zaslouží svrhnout více než teheránský, oficiální obhajoba dnešního bombardování je falešná.

Nová politika USA

Americký tlak na Írán: Trump si položil pro režim likvidační podmínky

USA nežádají pouze jaderné ústupky, ale i podstatné omezení výroby raket a podpory klientů v zahraničí. Toto jsou přitom pilíře íránské obranné koncepce i postavení v regionu. Síla soustředěná u íránských břehů mezitím stále narůstá.

EU a USA po Grónsku a po Mnichově: hlavní otázky zůstávají

Navzdory ústupu ve střetu o Grónsko a vstřícnějšímu tónu diplomacie budou Spojené státy pokračovat v novém zahraničně politickém kurzu. Část zemí EU se hodlá přizpůsobit. Část mluví o potřebě autonomní linie.

Zlom v USA: Nejvyšší soud utnul Trumpova vysoká cla. Pravomoc patří prý Kongresu

Administrativa teď bude moci vyhlašovat tarify jen do výše patnácti procent, dočasně, anebo adresně s komplexním zdůvodněním. Běží o zásadní ránu pro prezidentovu obchodní politiku. Znalci očekávají vlnu žalob i silnou reakci zahraničí.

Trumpova Amerika

USA v době pokirkovské

Obavy ze zneužití vraždy štvavě konzervativního influencera režimem se naplňují. Trumpův tábor umlčuje kritiku, potírá opozici a mobilizuje proti „hrozbě zevnitř“. Nově tak činí i mezi vojáky.

Trump ničí pověst Ameriky. Drolí se zejména její kulturní vliv

Donald Trump svou politikou chaosu i stylizací do supermana překotně ničí obraz, který USA zajišťoval moc. Ta totiž nevycházela jen ze silné armády a ekonomiky, ale také z kulturní přitažlivosti. Trump je příznakem jejího rozpadu.

ŠKRTY: O zbraních a lidech

Tématem další epizody podcastu Škrty bratří Bittnerů je ekonomie obrany a zbrojařů.

 

Grónsko a Trump

USA chtěly Grónsko vždycky. S Trumpem přišly však hrozby, diktát a vydírání

Zájem Spojených států o Grónsko má řadu legitimních důvodů. Žádný z nich ale nepředpokládá, že jej musí získat přímo do vlastnictví, a už vůbec ne způsobem, jaký praktikuje jejich současný prezident.

Trump a Grónsko: proč si jeho vláda myslí, že má historickou šanci ostrov získat

Vedoucí katedry severoamerický studií na Fakultě sociálních věd, Univerzity Karlovy analyzuje, proč z hlediska stoupenců Trumpovy politické doktríny dávají snahy získat Grónsko právě teď takový smysl.

Grónsko a Trump

Nová americká administrativa si svou rétorikou a přístupem ke strategicky důležitému ostrovu očividně moc nepomáhá. Celkově vzato je ale ve velmi silné pozici, aby si v Grónsku nakonec prosadila svou.

Ukrajina, Rusko, Evropa

Válka na Ukrajině po letních summitech: Překvapil zvláště tah Evropy

Po setkání Trumpa s Putinem minulý víkend se evropským mocnostem podařilo se zmobilizovat a dynamiku vývoje posunout. Ohledně budoucnosti Ukrajiny je tak stále vše otevřené, včetně otázky příměří.

Rusko využívá potraviny jako geopolitickou zbraň. Evropa nesmí přihlížet

Rusko přetváří geopolitiku potravin a využívá obilí, hnojiva a humanitární pomoc k prosazení svého vlivu. Evropa v budování potravinové soběstačnosti i potravinové diplomacii zaspala. Je nejvyšší čas začít jednat.

Zas a znovu: existence Evropy je podmínkou existence demokratického světa

Je čím dál zřetelnější, že bez Evropy evropské státy zaniknou. Zvlášť po ruské agresi vůči Ukrajině i v kontextu dění ve Spojených státech. O to víc alarmující je, že česká politika vůči EU osciluje jen mezi nacionalismem a konzervatismem.

Politické trendy

Srbský režim se pokouší násilně potlačit prodemokratické hnutí. Marně

Slzný plyn, bití nezletilých, výhrůžky znásilněním. I k takovým prostředkům srbský režim v uplynulém týdnu přistoupil, aby potlačil neuhasínající prodemokratické hnutí. Ani sílící represe však na proměněnou srbskou společnost nezabírá.

Paříž čeká boj o radnici. Hidalgová už kandidovat nebude

Pařížská starostka Anne Hidalgová po deseti letech ve funkci oznámila, že v roce 2026 už kandidovat nebude. Zanechává za sebou ekologické projekty i rostoucí dluhy. Dokáže francouzská levice udržet metropoli?

Záhřeb si znovu zvolil zelenou cestu. Dokáže Možemo! dostát svým závazkům?

Po dalších úspěšných volebních výsledcích se chorvatská levicově-zelená strana Možemo! ocitá na křižovatce. Dokáže splnit očekávání změny a sladit aktivistické kořeny s nároky profesionálního vládnutí na komunální, státní i evropské úrovni?

Greenfluencerství je jako anestetikum. Může bránit řešení planetárních krizí

Různá ocenění v oblasti ochrany životního prostředí stále častěji získávají lidé věnující se greenfluencerství. Většina z nich ale místo systémové kritiky upozorňuje jen na dílčí symptomy krize a nabízí berličky, nikoli řešení.

USA

Střet mezi Muskem a Trumpem prozradil mnohé i o dnešní americké politice

V nepřehlédnutelné výměně mezi proslulým magnátem a výstředním prezidentem zazněla i řada důležitých faktických poznámek. Některé poodhalují, jakou politiku Trump reálně prosazuje. Jiné přibližují, oč vlastně běží Muskovi.

Trump mění USA v nedemokratický fašizující stát

Donald Trump využil protestů v Los Angeles především k tomu, aby si otestoval, jakou sílu má americká občanská společnost a co vše si může dovolit ve státech ovládaných Demokratickou stranou.

USA mají už i v Evropě horší pověst než Čína, znát je to také na turismu

Trumpovy Spojené státy mají ve světě po čtyřech měsících skoro tak špatný obraz jako Putinovo Rusko. To prokazatelně škodí i turistickému ruchu. Zvláště ubylo platících návštěvníků z Kanady nebo Mexika. Posun je patrný ale i u Evropanů.

Příroda a ekologie

Plastová úmluva na rozcestí: když se rozhoduje, zda zastavíme potopu

Srpnové jednání na půdě OSN o úmluvě týkající se plastů se tolik potřebné globální dohody o omezení produkce plastů nedobralo a zůstalo napůl cesty.

Změny klimatu: Rostoucí počet pohrom dokládají i nárůsty způsobených škod

Evropská agentura pro životní prostředí vyčíslila škody způsobené živelními pohromami zesílenými klimatickou změnou v Evropě od 80. let na 738 miliard eur. Jde o diskutabilní údaj, avšak růstový trend mezi dekádami je nesporný.

Emancipace ekologické politiky v časech národně-konzervativní revoluce

V době, kdy pravice odmítá sociální politiku a údajná levice slouží domácím oligarchům, musí progresivní politika propojovat ohniska občanského odporu, přítomná v téměř každé obci. Právě tam vzniká sebevědomá ekologická politická třída.

Vege párek a snaha zakrýt skutečné problémy zemědělství

V Bruselu se opět řeší, zda zakázat pojmenování „vege párek“ či „vege steak“. Tentokrát z popudu českého ministra Marka Výborného. Jde o ukázkovou taktiku, jak odvést pozornost od skutečných problémů vytvořením zdání naléhavosti.

Útok na Írán 2025

Írán je rozmanitou zemí. Představa jednoduchého převratu je proto naivní

Západ se rád tváří, že Írán je obýván homogenní společností, která jen čeká na změnu. Není to však pravda. Írán je zemí s různorodým obyvatelstvem. Převrat proto není ničím kýženým. Pád režimu ájatolláhů může napáchat víc škody než užitku.

Izraelský útok na Írán je zlomový moment, promění celý region

Ač může aktuální konflikt mezi Izraelem a Íránem ještě nejrůzněji gradovat, odhalená neschopnost Íránu se účinně bránit se už nezapomene. Éra mocenského vzestupu Teheránu na Středním východě započatá v roce 2003 je definitivně u konce.

Svou podporou izraelské agrese Trump žene Írán k výrobě jaderné zbraně

Trump dává Izraeli volnou ruku k útoku na Írán. Jde o největší selhání americké zahraniční politiky od války v Iráku. Cena za obnovení příměří bude mimořádně vysoká.

Války a zbrojení

Trump, Ukrajina a Evropa na konci března: mnohé je nyní jasnější

Vývoj v týdnech od Mnichovské konference odhalil mnohé o nové politice USA, reakci Ukrajiny i možnostech států Evropské unie. Události jsou stále v pohybu. Přesto lze formulovat už první shrnutí.

Zbrojení, zdá se, neunikneme. Můžeme jej ale uhlídat

Vedle Německa začínají v EU zbrojit už i neutrální státy nebo levicové Španělsko. U nás otočil Andrej Babiš, takže volby zde mnoho nezmění. Úkolem je nyní odmítnout fráze, udržet proces co nejtransparentnější a pod demokratickou kontrolou.

Do Gazy se vrátila izraelská válka

Obnovené údery na palestinské Pásmo Gazy mají již stovky nových obětí. Z izraelské vlády zaznívají hrozby „permanentní okupací“. Gazané vyrazili tentokrát demonstrovat i proti Hamásu. Izraelský postup se tím však zřejmě nezastaví.

Trumpovy USA

Trumpovy tarify po měsíci: srozumitelnější, ale stále ne rozumné

Většina států začala s USA v uplynulých týdnech vyjednávat o revizi obchodních vztahů a případné i smluv, jak si Trump přál. Škody na vztazích a výměně jsou ale neoddiskutovatelné. V Asii navíc zřetelně posílilo postavení Číny.

Trumpova absurdní obchodní politika ochudí Američany a poškodí svět

Americký obchodní deficit neplyne z nízkých cel, ale z rozhazovačnosti americké vládnoucí třídy: je důsledkem chronicky vysokých rozpočtových deficitů, které vznikly snižováním daní pro bohaté a biliony dolarů promrhanými na zbytečné války.

Spojeným státům vládne král Ubu a jeho šaškovský kompars

Zdá se, že americký prezident se snaží absurdní drama Alfreda Jarryho přenést do reálného světa, ba ho překonat. Arogance, zmatek a pohrdání ústavou se staly novou normou světové velmoci. Král Ubu by záviděl.

Americké pozastavení mezinárodní pomoci znamená pro mnoho lidí rozsudek smrti

Trumpovo přerušení financování humanitární pomoci nejenže zhorší přístup mnoha pacientů k léčbě, ale omezí i globální schopnost reagovat na budoucí epidemie a povede ke zvýšení odolnosti bakterií. Disproporčně přitom dopadne na ženy.

Německo po volbách

Šest hlavních výzev pro Merzovu vládu v Německu

Trumpova politika vytvořila novou realitu, na niž musí Evropa reagovat. Formující se německá vláda se o to už částečně pokouší. Vedle mezinárodní situace na ni však čekají i domácí výzvy, rozběhnuté transformace či silná krajní pravice.

Německé volby 2025: pět postřehů

I když volební výsledky známe už od neděle, stojí za to se zastavit ještě u zjištění z povolebních analýz. Pomáhají pochopit, jakou budou mít jednotlivé strany sílu, kde braly voliče či jakou taktiku nejspíše zvolí do budoucna.

Německé volby 2025: výsledky ukazují na velkou koalici

Nejvíc hlasů získala CDU/CSU, ač těsně nepřekročila hranici třiceti procent. Dosud vládnoucí SPD spadla na svůj historicky nejhorší výsledek, na většinu s CDU/CSU jí však stačí. Žádná další konzistentní koalice po posílení AfD složit nelze.

Německo před volbami

Víkendové volby v Německu. Trendy a možnosti

Předčasné volby do Bundestagu jsou pro Evropu klíčové. Zvítězí nejspíš CDU/CSU, silná AfD tentokrát asi ještě zůstane na periferii. Sílí levicová Die Linke. Ledasco však může ovlivnit příliš krátká kampaň a změna volebního systému.

Volba AfD jako poslední krok integrace. Proč migranti volí krajní pravici

Přibližně dvanáct procent německých voličů má migrantské kořeny. Jejich voličské chování se přitom zásadně neliší od chování etnických Němců. Na migrantské voliče cílí svou kampaň i protimigrantská strana AfD — a na některé to zabírá.

Normalizace krajní pravice se stává normální

Je rozdíl, když politici hlavního proudu mluví jako krajní pravice a když s ní přímo spolupracují. Jejímu nástupu, jak jsme toho svědky v současné Evropě, pak totiž lze zabránit už jen těžko.

Německý Magdeburk před volbami: „S AfD nesouhlasím ve všem, ale mám strach.“

V prosinci vjel do davu ve východoněmeckém Magdeburku muž saúdského původu. Ve městě, kde je krajní pravice silná už od 90. let, s útokem atmosféra strachu ještě více zhoustla. Všichni se bojí, leč mnohdy z odlišných důvodů.

Balkánské reportáže

Srbské protesty: Už není cesty zpět. Sama mobilizace však nestačí

15. března se v Bělehradě konala největší protivládní demonstrace v historii země. Prezident Vučić chce předčasné volby — ty však v dnešním Srbsku mohou být jen nesvobodné. Jediným přijatelným východiskem je přechodná úřednická vláda.

Srbské protesty se šíří jako oheň. A přinášejí naději pro celou Evropu

Ani po čtyřech měsících neztrácejí protesty v Srbsku na síle. Srbská společnost se kolektivně osvobozuje od strachu a propaganda prezidenta Vučiće přestává fungovat. Srbskými studenty se mezitím inspirovala sociální hnutí v dalších zemích.

Mezi ultramarínovým mořem a zištnými zájmy investorů. Obrazy z jižní Albánie

Z mediálních titulků by se mohlo zdát, že zatímco řecká menšina v Albánii úpí pod národnostním útlakem, Albánce zase trápí pořečťování jihu země. Albánské Řeky však stejně jako Albánce sužuje především klientelistický kapitalismus.

Itálie provozuje migrační centra na albánské půdě. Jde o hanbu pro celou Evropu

Dohoda, na jejímž základě Itálie provozuje detenční centra pro zadržené migranty na území Albánie, je popřením lidských práv. Situace je o to palčivější, že vše kryje Evropská unie. Dobrou zprávou je však to, že systém účinně blokují soudy.

Donald Trump nastupuje

Trumpovo vládní panoptikum aneb Spojené státy jako korporace

Donald Trump chce vést USA autoritářsky jako korporaci. Zatím se těší relativní oblibě veřejnosti. I v důsledku škrtů a obchodních válek jeho popularita zřejmě brzy opadne. Následná restriktivní opatření mohou USA uvrhnout na pokraj chaosu.

Trumpův státní převrat prostřednictvím chaosu

Trump ihned po svém nástupu vydal bezprecedentní množství kontroverzních dekretů. To, že řadu z nich musel obratem stáhnout, ukazuje, že jejich účelem bylo strhnout pozornost, tím ochromit zbytky opozice a získat prostor pro rozklad státu.

Trumpovy Spojené státy se mohou stát autokratickou oligarchií

Není namístě dělat si iluze o povaze nastupující vlády Donalda Trumpa. Chce se mstít a rozvracet instituce, nijak neskrývá, že vytváří autoritářskou vládu oligarchie.

Bilancování

Od roku 2025 ve světě moc pozitivního nečekejme. Může ale i překvapit

V roce 2024 skončila většina střetů úspěchy strážců statu quo, odsouzeníhodných sil nebo těžko čitelných aktérů. Rok 2025 se přitom zatím rýsuje podobně. Pokračují války a vrací se Trump. Přesto lze registrovat i pár drobných nadějí.

Rok testování lidskosti

Tam, kde se určitým skupinám lidí upírá lidskost, je všechno dovoleno. Deficit lidskosti, který ukazují reakce na pomoc lidskoprávních organizací obyvatelům Gazy, je varováním i pobídkou k tomu, být opravdu humánními lidmi.

Gruzínská „Evroluce“ v roce 2024 neuspěla. Mohla by letos?

Loňské masové protesty nakonec ani nezviklaly režim „gruzínského Babiše“, ani neudržely v úřadě prezidentku Zurabišviliovou. Přesto pokračují v různých formách dále. 15. ledna by se mělo stávkovat, 20. ledna má jednat Zurabišviliová v USA.

Jimmy Carter

Groovy Years Jimmyho Cartera

Devětatřicátý prezident USA, jenž nyní oslavil sté narozeniny, je připomínán jako vizionář a vzorově slušný člověk. Patří se ale nezapomínat, že ve své době ztělesňoval i celkově nový typ lídra a nový přístup k politice.

V USA zemřel exprezident Carter, stoletý a nezapomenutelný

Carter vládl Spojeným státům mezi vietnamskou a reaganovskou érou. Z úřadu odcházel nepopulární. Postupně však získal proslulost coby vizionář, mírotvůrce a vzácně morálně čistý prezident.

Carterův odkaz je inspirací pro budoucí generace

Jimmy Carter patřil mezi nejlepší americké prezidenty vůbec. Především pro svou bezprecedentní snahu o zapojení občanské společnosti do politického provozu. To, co dnešní vláda USA postrádá nejpalčivěji, je právě carterovský étos.

Sýrie

Kolaps Asadova režimu v Sýrii: co sledovat dále

Vedle ústředních otázek, jako je povaha a dělba nové moci, naznačí mnohé i různé partikularity: praktický islamismus, dotace na potraviny, postoj k Turecku, způsob vypořádání se s bývalými protivníky či přístup k captagonové mafii.

Kolaps Asadova režimu v Sýrii: proč tak snadno?

Režim vládnoucí třiapadesát let padl nakonec po jedenáctidenní ofenzívě skupin, jež se zdály být dávno izolovány. Zjevné oslabení zahraničních spojenců režimu — Ruska a Hizballáhu — bylo přitom jen jedním z důležitých faktorů.

S návraty uprchlíků do Sýrie nespěchejme

Pád brutálního Asadova režimu vyvolal naději na návrat mnoha Syřanů do vlasti. Situace v Sýrii i v celém regionu Blízkého Východu je však natolik nestabilní, že mezinárodní společenství nemá právo syrské uprchlíky k návratu nutit.

Co jsme v Sýrii nepochopili?

Konec Asadova režimu Západu připomněl, že liberální individualismus spolu s ideologií konce dějin jej zcela připravily o schopnost kolektivně jednat. Fundamentalistické náboženství znamená návrat politiky, zatímco západní svět se rozpadá.

Nové výzvy

Trumpovy Spojené státy se mohou stát autokratickou oligarchií

Není namístě dělat si iluze o povaze nastupující vlády Donalda Trumpa. Chce se mstít a rozvracet instituce, nijak neskrývá, že vytváří autoritářskou vládu oligarchie.

Liberální demokracii dusí oligarchický populismus

Spíše než ke konci dějin spočívajícím v univerzálním triumfu liberální demokracie se dnes zdá, že lidstvo směřuje k nové éře autoritářských režimů kontrolovaných globální oligarchií. Nevzmůže-li se proti tomu revolta.

Západ neumírá, jen si pod sebou podřezává větev

Západ se zbavuje hodnot, s nimiž byl spjat jeho vzestup ve 20. století. Úzká finanční elita se dnes těší exkluzivní ochraně, zatímco drtivá většina občanů žije v naprosté nejistotě a jejich myslí se zmocnili vlastníci digitálních platforem.

Americké volby

Volby v USA s odstupem: nerozhodovala jen ekonomika

Klíčová část nevyhraněných voličů volila podle svého vnímání stavu země, v touze po změně. Trump dokázal propojit témata prosperity, zločinnosti a migrace, posílily ho také protestní hlasy. Harrisová naopak snahou o rozkročení ztratila.

Vykašlete se na lidi a oni se vykašlou na volby

Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA končí reflexí atmosféry povolebního Washingtonu. A Jindra přidává i vlastní analýzu: „Poslední populistická rétorika demokratů byla kampaň Obamova. A lidé přišli a volili.“

Vedení demokratů hájilo status quo, Američané ale právem požadují změny

Vyjádření Bernieho Sanderse k výsledkům amerických prezidentských voleb 2024 zveřejňujeme jako komentář: „Zastánce demokracie a spravedlnosti v USA čekají v příštích týdnech a měsících opravdu zásadní politické diskuse. Pusťme se do toho!“

Trumpovo vítězství

Trumpovo vítězství má jedinou přednost: obnažuje hloubku civilizační krize

Jakkoli je Trumpovo vítězství otřesnou zprávou s bezprostředními strašnými důsledky, nelze odhlížet od skutečnosti, že porážka Demokratů je zasloužená. Nelze se tvářit jako strana Dobra, a přitom se prezentovat bezbřehým pokrytectvím.

Naděje pohasla rychle. A hasnout bude dál

Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA pokračuje průběhem sčítání hlasů. Naděje pohasla překvapivě rychle, podpora demokratů upadla i ve větších městech. Vyhrál tým těch nejotravnějších lidí.

USA po volební noci: prezidentem bude znovu Trump

Republikánskému nominantovi se podařilo o několik procent vyhrát v dostatečném počtu rozhodujících států, a získat tak nadpoloviční část volitelů. Sázka na obecnou kampaň a mobilizaci ženského elektorátu jeho protikandidátce nevyšla.

Co čekat od Trumpa

Trump vs. Harrisová z hlediska slibovaných změn: rozdíly jsou značné

Z vnějšího pohledu reprezentuje Harrisová v USA kontinuitu, zatímco Trump změnu. Svět ji v případě Trumpova vítězství pocítí zejména v přístupu k oteplování, k mezinárodnímu obchodu, v tlaku na větší zbrojení a v úpadku americké měkké moci.

USA jsou fosilním impériem. Harrisová by to nezměnila, Trump to však prohloubí

Na budování amerického fosilního impéria se dekády podíleli jak demokraté, tak republikáni. Trump plánuje těžbu dále rozšířit, čímž urychlí klimatický rozvrat. Harrisová by ale jen udržela status quo. Změnu přinese jen občanská společnost.

Je Donald Trump fašista? Nechtějme to pocítit

Přít se o to, zda lze Trumpa označit za fašistu, je nepodstatné. Důležité ale je reflektovat, že jeho návrat by znamenal posílení nejhorších politických proudů a tendencí ve světě i u nás. Od Putina a Orbána až po jejich české obdoby.

Milí Američané, prosím, neubližujte si zvolením Trumpa

Přední britský komentátor se obrací na americké voliče s úpěnlivou prosbou: „Demokraté toho vykonají mnohem méně, než by bylo potřeba, ale Trump všechno jenom zhorší. Prosím vás, drazí přátelé. Neubližujte si jeho zvolením.“

USA před volbami

Prohraje-li Harrisová s Trumpem, bude to vinou zbabělosti Demokratické strany

Živoucí legenda americké občanské společnosti, ochránce práv spotřebitelů a přírody a jeden z obecně nejrespektovanějších Američanů v předvolebním komentáři kritizuje finále kampaně Demokratické strany.

Nebezpečné vyvrcholení americké prezidentské kampaně

Společenské napětí v USA by se před úterní prezidentskou volbou dalo krájet. Pokud Trump prohraje, je téměř jisté, že výsledek jeho stoupenci neuznají. Spíše než snahu zvrátit výsledek silou ale můžeme čekat ústavně politické bitvy.

USA týden před volebním dnem: Trump posílil, ale šance jsou stále vyrovnané

Většina celoamerických průzkumů přiznává nyní nejtěsnější vedení republikánskému nominantovi. Jeho demokratická protivnice vede však ve čtyřech ze sedmi států, jež volby reálně rozhodnou — i když i jen o jeden procentní bod.

Izrael, Palestina a Libanon

Libanonský novinář: Lidé se mě ptají, kdy bomba spadne na nás

„Lidé spí v opuštěných budovách, v autech, na pláži. Někteří ani neměli jak se dostat z jihu pryč — a tak šli do Bejrútu pěšky,“ popisuje situaci v Izraelem bombardovaném Libanonu novinář Justin Olivier Salhani.

Nelze autenticky odsoudit antisemitismus a přehlížet násilí zakoušené Palestinci

„Boj proti antisemitismu bude neúspěšný, pokud bude přehlížet jiné formy předsudků, xenofobie a rasismu — včetně rasismu antipalestinského,“ upozorňuje v rozhovoru polská filozofka a profesorka Monika Bobaková.

Odborník na Blízký východ: Útok na libanonská zařízení nemá historickou paralelu

17. září explodovaly v Libanonu a Sýrii tisíce ručních pagerů, den poté přišla druhá vlna útoků zaměřená na vysílačky ICOM. Vše nasvědčuje, že útok spáchaly izraelské tajné služby. O okolnostech jsme hovořili s výzkumníkem Janem Danielem.

Volby v Rakousku

Volby v Rakousku nakonec bez překvapení, o vládě rozhodnou lidovci

Historické vítězství přiblížilo FPÖ k vládě jen o píď. Koalici s ní nevyloučila pouze ÖVP, která má ale několik dalších možností. Společná vláda konzervativců a nacipopulistů by navíc předpokládala u obou velké ústupky.

Rakousko mezi Kurzem a Kicklem: posuny v době černo-zelené koalice

Kam se pohnula rakouská politika v posledních třech letech a jaká je situace před letošními volbami? Hlavní změny a pohyby od pádu mladého kancléře Kurze rekapitulujeme s pomocí našich evropských partnerů.

Kickl proti všem, všichni proti Kicklovi

Popularita předsedy rakouských krajně pravicových Svobodných vychází z ostré kritiky dosavadní vládnoucí koalice. Průzkumy před parlamentními volbami připisují jeho straně vítězství. I lidovci však koaliční vládu s Kicklem v čele odmítají.

Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř

Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.

Posuny a trendy

Evropa řeší nedostatek sester. Chybí takřka všude a čím dál víc

Kvůli prodlužování života a stárnutí populace roste poptávka po ošetřovatelkách a ošetřovatelích. Politická vůle zajistit prostředky však chybí. V chudších státech EU je přitom problém o to větší, že z nich sestry odcházejí do bohatších.

Chorvatsko a Nizozemsko. Evropa má další dvě vlády s účastí krajní pravice

K Finsku, Itálii a Slovensku přibyly další dva státy EU s vládami, jichž se účastní krajní síly, donedávna ostrakizované. Profil i možnosti nových členů chorvatské a nizozemské koalice jsou ovšem dosti odlišné.

Chaluhy, sinice, sliz. Oteplování poznamenává i evropská pobřeží

Na jihošpanělském pobřeží musejí nákladně odstraňovat koberce invazních řas. V Německu omezují koupání kvůli sinicím. Chorvatsko trápí přemnožený fytoplankton. Spolupříčinou je přitom všude zrychlující se oteplování mořské vody.

DR

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět DR a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Volby v Německu

Volby na východě Německa: se stabilitou politického středu je konec

Mimořádný úspěch AfD a Aliance Sahry Wagenknechtové v zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku znovu ukázaly, jak silně lidé vyčerpaní mnohačetnou krizí podléhají těm, kdo jim slíbí „starý dobrý normální svět“.

Sasko a Durynsko: Svaz Sahry Wagenknechtové neoslabil AfD, ale zbytek levice

Zpětné analýzy výsledků víkendových voleb na východě Německa podlamují hypotézu, že konzervativně-levicová alternativa osloví ve větším i protestní voliče krajní pravice. V Sasku i Durynsku přešel od AfD k BSW jen malý zlomek hlasujících.

Německá krajní pravice vyhrála své první zemské volby

AfD dobyla své první zemské vítězství v přehlíženém Durynsku, kde dosud vládla široká koalice v čele s Die Linke. Pro německou krajní pravici je to největší volební úspěch od 2. světové války.

Konec prázdnin

Začátek vlády labouristů v Británii: ne vše je tak špatné, jak vypadá

Britské labouristy trápí aktuálně skandál s přijímáním mnoha věcných darů. Namísto reforem tak musejí řešit, zda má premiér platit za brýle či za oblečení. Z hlediska konkrétních politik to přitom není tak, že by od července vše pokazili.

Nová strategie: Ne Trump, to Harrisová je hrozbou

Po druhém zmařeném atentátu na Donalda Trumpa přišla jeho kampaň s novou strategií. Tvrdí, že strůjcem napětí v USA jsou demokraté a garantem normality není nikdo jiný než právě Trump. Je to nesmysl. Jediným nebezpečím zůstává Trump.

Trumpův Orbán

Donald Trump se neskrývá se svým obdivem k Viktoru Orbánovi. Oceňuje na něm přitom to nejhorší — jeho schopnost potlačit demokracii a neztratit pozici mezi demokratickými zeměmi. Trump tím jen podtrhuje svou toxicitu.

USA: léto před volbami

Jak země globálního Jihu pohlížejí na souboj Harrisová-Trump

Vítězství Harrisové nad Trumpem v amerických prezidentských volbách je v zájmu většiny obyvatel USA. Z hlediska globálního Jihu ale situace tak jednoznačná není. Záleží na progresivním křídle Demokratické strany, co ještě do voleb udělá.

Americké prezidentské volby změní svět

Znovuzvolení Trumpa prezidentem by otřáslo americkou společností i mezinárodním řádem. Trump chce prohlubovat polarizaci společnosti a omezit boj s klimatickými změnami. Prezidentství Harrisové by nabídlo docela jinou politiku.

Šance na porážku Trumpa se s Harrisovou zvedly. Zatím ale jen k 50 procentům

Dosavadní viceprezidentka si až nečekaně rychle zajistila prezidentskou nominaci, rekordní dary i enormní mediální pozornost. Nyní se čeká, jak konkrétně využije svoje silné stránky, a jak se naopak popasuje se slabinami.

Minnesotský zázrak — návod, jak porazit Trumpa, inspirace pro svět

V Minnesotě se díky práci občanských a odborových organizací podařil za vlády demokratického kandidáta na viceprezidenta Tima Walze nevídaný „politický zázrak“. Je to inspirace nejen pro politiku na americké federální úrovni, ale i pro nás.

Naše Evropa

Poslední Barnierovo tango

Když Emmanuel Macron rozpustil parlament, neoslabil tak Národní sdružení Marine Le Penové, ale vyvolal tak duchy minulosti. Jeho jmenování Michela Barniera premiérem je dalším marným krokem ukazujícím krizi prezidentské legitimity.

Kurská ofenzíva změnila pohled světa na rusko-ukrajinskou válku

Ukrajinský vpád do Kurské oblasti a okupace ruských území vyvolala ve světovém společenství rozporuplné reakce. Některé pozitivní důsledky operace, která silně zasáhla kremelský režim, však lze sotva zpochybnit.

EU: nacionálně populistické skupiny budou v Evropském parlamentu nakonec tři

Vedle ECR Giorgie Meloniové a lepenisticko-babišovských Vlastenců bude fungovat ještě třetí skupina vytvořená kolem německé AfD. Svého poslance v ní budou mít i čeští okamurovci, slovenští postkotlebovci či maďarská krajní pravice.

Širší souvislosti

Globální kapitalismus a permanentní válka

Na brutálních konfliktech v Kongu či Súdánu je dobře vidět, že nejsou důsledkem neschopnosti místních si demokraticky vládnout, ale pokračováním ekonomické kolonizace Afriky. Bohatství na zdroje se v globálním kapitalismu stává prokletím.

Normalizace vztahů s Asadem by měla katastrofální důsledky pro Syřany i Evropu

Nejnovější diskuse o změně politické strategie Evropské unie vůči Sýrii, o niž se zasazuje osm členských zemí včetně České republiky, vzbuzuje vážné znepokojení. Alarmující je zejména představa normalizace vztahů s Asadovým režimem.

Přesahy evropských voleb v jednotlivých zemích: co se kde ukázalo

Vedle vlastního rozdělení mandátů v Evropském parlamentu přinesly nedávné volby i řadu dílčích důležitých odhalení v jednotlivých členských zemích. Která byla ta nejzajímavější a v čem jsou podstatná?

Letní aktuality

Volby v Británii s odstupem: co vše se ukázalo a co změnilo

Britské sněmovní volby přinesly daleko více změn než samo střídání u moci. Hlavním stranám vyrostla nečekaná konkurence. Otevřely se nové možnosti, kam je dál vést. Hotový zemětřas se děje ve Skotsku a velkou neznámou jsou noví nezávislí.

Kdo psal Babišův a Orbánův „Vlastenecký manifest“

Jazyk „Vlasteneckého manifestu“, s nímž se Babiš s Orbánem hodlají etablovat v rámci evropské politiky, odpovídá slovníku lepenistů. A je pravděpodobné, že oba visegrádští autoritáři se spoluprací s francouzskou krajní pravicí počítají.

Dva Argentinci

Česká politická reprezentace i média vřele uvítala argentinského prezidenta Mileie v Praze. Jiný Argentinec, papež František, zcela jasně pojmenoval podstatu ultraliberální politiky, již Milei reprezentuje. Je to ekonomika, která zabíjí.

Další dění

Assangeovo propuštění je vítězstvím pro člověka, pro jeho kauzu ale jen zčásti

Nejznámější představitel whistleblowerského fenoménu WikiLeaks se dostává svobodu po pěti letech věznění a devíti dalších letech různého omezování. Děje se tak ale až po dohodnutém dílčím přiznání viny, které zastiňuje podstatu případu.

Válka proti Gaze: brutální izraelský útok připomíná hrůzy genocidy v Bosně

Oběti bosenské genocidy a jiných masově páchaných zvěrstev kdekoli na světě mají morální povinnost vystoupit proti pokračujícímu zločinu proti lidskosti v Gaze.

Volby v Jihoafrické republice rozbily přelud jednoty duhového národa

Třicet let od pádu apartheidu v Jihoafrické republice proběhly zlomové volby. Africký národní kongres musí poprvé v dějinách země vytvořit koaliční vládu. Volba partnera je klíčová pro další směřování státu a největší africké ekonomiky.

Francouzské volby 2024

„Zabránili jsme tomu nejhoršímu.“ Macrona znovu zachránila levice

Ve francouzských parlamentních volbách nakonec skončila krajní pravice až třetí. Stalo se tak především díky státotvornému přístupu levice a občanské mobilizaci. Příčiny rekordní podpory krajní pravice však nikam nezmizely.

Krajní pravice Francii nepovládne, lepenisté nakonec až třetí

Dohoda levicové koalice a Macronova bloku o koordinaci postupu ve druhém kole zafungovala. I když lepenisté posílili, v novém Národním shromáždění nebudou mít ani čtvrtinu křesel.

„Politici jsou jen šašci z teleshoppingu.“ Proč ve Francii vítězí krajní pravice

Ve Francii, tak jako v ostatních evropských zemích, vítězí krajní pravice především kvůli zklamání obyvatelstva z tradiční politiky, která nedokáže zvrátit trend narůstajících nerovností a úpadku veřejných služeb.

Mezi strachem a rezignací. Předvolební obrazy z pařížského předměstí

Francii možná dělí pouhé dva týdny od nástupu krajně pravicové vlády, která by měla fatální důsledky pro život početných migrantských komunit. Přinášíme předvolební reportáž z nejznámějšího francouzského předměstí.

O Ukrajině a z Ukrajiny

Ukrajinský zápas o vlastní kulturní dějiny

Vzhledem k historii ruských snah o likvidaci svébytné ukrajinské kultury a současné dobyvačné válce je úzkostlivá snaha definovat vlastní kulturní identitu zcela pochopitelná. A v mnohém inspirativní a poučná.

Na konci cesty jsme se setkaly s padlými. Zbytek je mlčení

Autorka pobývala na literárním stipendiu ve válkou těžce zkoušeném Charkově. O své zkušenosti se dělí v působivé osobní reportáži.

Role USA v obraně Ukrajiny je klíčová. Co bude po volbách?

Podpora Spojených států byla pro obranu Ukrajiny před ruskou agresí dosud zásadní. Pokud zvítězí v prezidentských volbách v USA Donald Trump, nemusí pokračovat. Evropa se na to musí připravit.

Změny v EU po volbách

EU: nová Babišova frakce bude nakonec jen rozšířením staré, lepenistické

Do nové politické skupiny Patriots for Europe v Evropském parlamentu se postupně přesunula většina členstva staré Identity a demokracie. Ta nyní zcela zanikne. Předsedou Babišových Vlastenců byl zvolen lídr lepenistů Jordan Bardella.

Posuny v EU: nové nacionálně populistické skupiny vznikají hned dvě

Vedle formace ohlášené Babišem, Orbánem a rakouskými posthaiderovci zakládá novou skupinu také německá AfD. Pokud přežijí Identita a demokracie a ECR, mohou být v novém Evropském parlamentu hned čtyři nacionálně populistické skupiny.

Bulharský politický pat nekončí. Hrozí pokračování volebního kolotoče

Bulharsko se už několik let utápí v politickém chaosu. Země je vydaná na pospas oligarchii s mafiánskými praktikami, roste politický vliv antisystémových hnutí a krajněpravicových stran.

Nová krajní pravice

Hajlování i vzývání Duceho. Itálie řeší mladé křídlo hlavní vládní strany

Italští novináři zdokumentovali, jak přitažlivý je pro mládežníky strany premiérky Meloniové fašismus. Zjištění v zemi rozpoutala veřejnou debatu, strana z nich ale nechce vyvodit důsledky. Mlčením kauzu přešla i státní televize.

Alvise, Plukovník, Bohyně body shamingu. Influencerů v evropské politice přibývá

Filip Turek není jediným, koho vynesly exhibice na sociálních sítích až do europarlamentního křesla. Zahraniční partneři upozornili DR na několik podobných případů z jiných evropských zemí.

Evropou obchází strašidlo neofašismu

Pravicový neoliberální mainstream se po volbách do evropského parlamentu chystá postupně zapojit krajní pravici do vládnutí. Axiom evropské demokracie po druhé světové válce — žádná spolupráce s fašisty — tak byl v tichosti opuštěn.

Evropská krajní pravice a euroskeptici těžko hledají shodu

Euroskeptická frakce ERC si pod vedením G. Meloniové stále více zahrává s krajní pravicí. ODS váhá, zda přejít k lidovcům, jak připouští Petr Fiala, nebo ve frakci setrvat, což pozici ČR při jednání o posty v EU rozhodně neprospívá.

Evropské volby u nás

Za úspěchem ANO a antisystému v evropských volbách stojí mobilizace periferií

O tom, kdo byli voliči, kteří rozhodli o úspěchu Filipa Turka či Kateřiny Konečné v evropských volbách, a zda si tito politici mohou podporu udržet, jsme hovořili s volebním geografem Jonášem Suchánkem.

Jacques Rupnik: Fialova vláda rezignovala na evropská témata. Proto prohrála

S proslulým francouzským politologem se středoevropskými kořeny jsme hovořili o výsledcích evropských voleb, nezdařeném pokusu o posun Evropské unie doprava a o hrozícím neliberálním obratu v České republice.

Evropské volby skončily v ČR předvídaným fiaskem. V EU se ale mnoho měnit nebude

Výsledky českých eurovoleb stvrdily předvídaný trend: důvěra ve vládu padá, paradoxně na to ale zatím nedoplácí tolik ODS, jako obě strany politického středu. Česká demokracie je u konce s dechem, země spěje k autoritářství.

Proč vládní koalice prohrála v evropských volbách

Českou vládu dříve zdobila v některých věcech ochota k čelnímu střetu s populisty. Před evropskými volbami ale byla ta tam. Svým lavírováním a vlastním populismem, zejména strany sdružené v koalici SPOLU, k vítězství opozice samy pomohly.

Evropské volby celkově

Přesahy evropských voleb v jednotlivých zemích: co se kde ukázalo

Vedle vlastního rozdělení mandátů v Evropském parlamentu přinesly nedávné volby i řadu dílčích důležitých odhalení v jednotlivých členských zemích. Která byla ta nejzajímavější a v čem jsou podstatná?

Evropské volby z evropské perspektivy: tři hlavní výsledky

Víkendové volby vyhrála pravice, neboť všechny její frakce krom liberálů posílily. Zároveň ale nenastal tak velký otřes, jak se čekalo. Posuny v síle jednotlivých klubů zapříčinily zejména výsledky v Německu a ve Francii.

Evropské volby skončily v ČR předvídaným fiaskem. V EU se ale mnoho měnit nebude

Výsledky českých eurovoleb stvrdily předvídaný trend: důvěra ve vládu padá, paradoxně na to ale zatím nedoplácí tolik ODS, jako obě strany politického středu. Česká demokracie je u konce s dechem, země spěje k autoritářství.

Slovensko po atentátu

Slovensko po atentátu: co sledovat dále

Od střelby na Roberta Fica uplynulo již několik týdnů. Vývoj po atentátu začínají překrývat jiné novinky. Je tak na místě zrekapitulovat to hlavní a připomenout nejzásadnější proměnné, jež bude záhodno do budoucna sledovat.

Dostal kulku, neboť chtěl mír. V Sofii a u Orbána rámují útok na Fica po svém

Spolupracovníci Deníku Referendum v projektu Pulse upozornili DR na rámování, jímž se pokusili využít útok na slovenského premiéra Fica jeho bulharští a maďarští kolegové. Dle obou je třeba atentát vnímat v kontextu války na Ukrajině.

Na Slovensku byl spáchán atentát na Roberta Fica

Hned zadržený útočník střílel na slovenského premiéra po ukončení výjezdního zasedání vlády v Handlové. Fico byl zasažen do hrudníku a do břicha. Dle zdravotníků je už stabilizovaný, stále však ve vážném stavu.

Projekt PULSE

Obrazy z města segregace: Jako občané s právy se cítíme jen díky solidaritě

Marseille patří mezi nejvíce segregovaná francouzská města: v některých čtvrtích žije polovina obyvatel v chudobě, nekvalitně postavené domy se doslova řítí k zemi. Místní však nepřestávají bojovat za změnu k lepšímu.

Elektromobil je v České republice stále rarita, brzy se to však může změnit

V České republice bylo v dubnu 2024 registrováno přibližně 25 tisíc osobních elektromobilů. Celkově osobních aut bylo však registrováno 6,4 milionu. Od března letošního roku se přitom dají i v ČR čerpat na elektromobilitu evropské dotace.

Poláci a Rumuni kupují ve velkém domy ve Španělsku, roli hraje i strach z války

Prodejci španělských nemovitostí hlásí tisíce nových klientů ze zemí, odkud dříve moc zájemců nepřicházelo. Poptávají se luxusní haciendy i byty za ekvivalent dvou milionů korun.

Evropa

Být Evropany neznamená umět v Evropě prosadit svou

Blížící se volby do Evropského parlamentu dobře nasvěcují český vztah k Evropské unii. Nadále platí nejen to, že Češi a Češky pohlížejí na EU především národním prizmatem, ale také to, že trauma postkomunismu zřetelně trvá.

Povinná volební účast? V Evropě spíš už věc minulosti

Volební povinnost platí v rámci EU už jen v několika státech. V žádném z nich přitom není vynucována. Nově ji v posledních dekádách zavedlo pouze Bulharsko, kde však i přesto hlasuje stále méně než polovina oprávněných.

„Nejste nic než číslo.“ Proč v České republice chybí řidiči kamionů

Českou republiku stejně jako zbytek Evropy trápí rostoucí nedostatek řidičů kamionů. Zatímco většina médií o problému referuje z pohledu dopravců, reportérka Deníku Referendum o problému mluvila s řidiči.

Uprchlíci

Útlak migrantů nekončí. Nový Migrační pakt EU je lidskoprávní prohrou

Sněmovna projednává Migrační pakt, který institucionalizuje společná pravidla na unijní úrovni. V mnoha ohledech je návrh problematický z lidskoprávního hlediska. Pro české politiky je ale naopak jeho nehumánní podoba stále málo.

Ukrajinské uprchlíky místo integrace přepočítáváme na peníze. Vymstí se nám to

Vláda i vládní politici se chlubí, že se ukrajinští uprchlíci České republice finančně „vyplatí“. Vytěžování Ukrajinců jako levné pracovní síly namísto důsledné integrace se nám ale naopak do budoucna může snadno vymstít.

Systém integrace ukrajinských uprchlíků selhává

Od počátku ruské invaze uprchly z Ukrajiny do České republiky statisíce lidí a další stále přicházejí. Přestože vláda zdůrazňuje vedoucí pozici ČR v pomoci Ukrajině, dlouhodobou podporu uprchlíků a uprchlic náš stát nezvládá.

30 let od rwandské genocidy

Druhý život rwandské genocidy

Od proslulého pokusu vyhladit tutsijskou menšinu vyrostla ve Rwandě už celá nová generace. Hrůzy z roku 1994 však nepřestaly zemi ovlivňovat dodnes — v lecčems pozitivně, ale zejména naopak.

Rwanda třicet let poté

V dubnu 1994 propukla ve středoafrické Rwandě naplno série masových pogromů, jež nese právem označení genocida. Události, při kterých bylo jen za prvních sto dní povražděno na 800 tisíc lidí, připomíná Linda Piknerová.

Na tričku Havel a Kagame? Ministr Rakušan podporuje represivní režim ve Rwandě

Ochota spolupracovat s Rwandou, kde vládne jeden z nejagresivnějších režimů v Africe a lidská práva jsou pošlapávána podobně jako v Rusku a Bělorusku, dokládá buď absolutní neznalost, nebo hluboké morální selhání české vlády.

Jarní aktuality

Haitští Hrdí hoši

Naprostý rozvrat veřejného pořádku a politický vzestup gangsterů na Haiti můžeme sledovat i jako varování, kam může dospět společnost v USA, pokud se moci znovu chopí Donald Trump.

Co přináší Jeden svět 2024

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět i letos nabízí příležitost dotknout se mnoha bolestí, ale i nadějí našeho společného světa, prostřednictvím silných a výrazově i tematicky rozmanitých filmových sond.

Jaderná renesance se nekoná. Problémů je celá řada

Výstavba jaderných reaktorů se oproti plánům několikanásobně zpožďuje a prodražuje. Problémem je i zásobování ruským uranem. Favorizované reaktory pro Dukovany jsou navíc ještě ve fázi vývoje. Zpoždění a zdražení celého projektu je jisté.

Jacques Delors a Wolfgang Schäuble. Dvě tváře eura

Ze všech politiků, kteří nikdy nestáli v čele jakékoli země, měli největší dopad na podobu Evropy tak, jak ji známe, Jacques Delors a Wolfgang Schäuble. Souputníci, kteří odešli shodně v prosinci loňského roku.

Slovenské prezidentské volby

Začiatok novej éry? K víťazstvu Petra Pellegriniho

Zvolení Petra Pellegriniho slovenským prezidentem znamená překreslení slovenské politické mapy. Opozice po deseti letech ztratila zastání v prezidentském paláci. Není ale zcela vyloučené, že se Pellegrini nakonec premiéru Ficovi vzepře.

Slovenské prezidentské volby: nástupcem Čaputové bude Pellegrini

Někdejší Ficův premiér získal 53,12 procenta hlasů. Vysoká účast ukazuje, že ho navzdory rozpačité kampani nakonec podpořila kromě nacionálně populistického tábora i část středových voličů.

Černý Petr Roberta Fica

Premiér Robert Fico podporuje na post prezidenta Petera Pellegriniho, neboť doufá, že díky tomu ve svých rukou soustředí maximum moci. Nynější situace na Slovensku silně připomíná poměry za Vladimíra Mečiara před třiceti lety.

Slovenské posuny

Smer nezmenil prístup k médiám, ale svoju pozíciu voči nim

Slovenská veřejnoprávní i soukromá média se dostávají pod stále silnější tlak, kritičtí novináři jsou zastrašováni. Konflikty Roberta Fica s médii nejsou ničím novým, nyní má však Smer mnohem větší možnosti prosazovat svou moc.

Veřejnoprávní jako TV Slovan. Slovenský telerozhlas mezi Mečiarem a Orbánem

Slovenská veřejnoprávní média jsou po více než čtvrtstoletí, které uplynulo od konce vládnutí Vladimíra Mečiara, opět jen krok od úplného politického ovládnutí. Mimo jiné i proto, že se z dědictví mečiarismu nedokázala nikdy vymanit.

Na protestoch proti Ficovi by ľavica nemala chýbať

Robert Fico si je dobře vědom, že velká část slovenské společnosti se cítí politiky přehlížená. Jeho Smer proto předstírá levicovost, ale ve skutečnosti ničí demokracii. Levice musí tento podvod jasně pojmenovat a nabídnout východisko.

Boje o podstatu

Francie si dala do ústavy svobodu volby interrupce

Ve Francii je interrupce legální už půl století. Zapsat ji do ústavy je krokem, jak ji ochránit i v případě, že by se k moci dostala síla, která by ji chtěla zrušit. A rozhodnutí zákonodárců je zároveň signálem celému světu.

Německo se děsí. Připravuje se na silnou a radikální AfD

Vzestup krajně pravicové AfD vyvolává v Německu obavy, motivované vcelku přirozeně historickým vývojem země. Německo zatím postupuje v identifikaci příčin jejího vzestupu, hledání cesty ke zvratu zatím ale valné výsledky nepřináší.

Situace v Gaze

Depeše ze severní Gazy: řádky psané o hladu

Text palestinského novináře působícího v Pásmu Gazy přinášející svědectví o těžko představitelných podmínkách panujících v severní části pásma vydáváme v souvislosti s otevřeným dopisem světových médií k situaci palestinských novinářů.

O hladu v Gaze bez kýče

Mnohé texty o nouzi v Gaze z posledních dní se podobají těm, jež vycházely na sklonku minulého roku. Situace v celém Pásmu se přitom objektivně zhoršuje. Zvláště palčivě je to vidět ze zpráv, jež přicházejí ze severní zóny.

Co víme o situaci v Gaze, odfiltrujeme-li propagandu obou stran konfliktu

Vedle výstupů izraelských a palestinských orgánů a jim nakloněných zdrojů máme k dispozici i satelitní snímkování, monitoring OSN, postřehy od charit či investigace a reportáže renomovaných médií. Jaký obraz dávají dohromady tyto zdroje?

Agentura OSN pro Palestince ohrožena, většina velkých dárců jí stopla peníze

Státy plnící rozpočet agentury, která se stará o palestinské uprchlíky, přerušily své financování poté, co Izrael oznámil, že dvanáct zaměstnanců UNRWA pomáhalo 7. října Hamásu. Zvláště v Gaze je přitom teď UNRWA těžko nahraditelná.

Alexej Navalnyj

Památce Alexeje Navalného

V Alexeji bylo tolik naděje, že by ji dokázal probudit i ve své milované zemi, pro kterou byl odhodlán položit život; dokázal by Rusko nadějí naplnit. V Rusku se říká, že největší tma je před svítáním. A teď už se opravdu potemňuje.

Navalného hnutí otevřelo cestu politické emancipaci ruských žen

V opozičním hnutí Alexeje Navalného se výrazně angažovaly ženy. Ruský režim je za to dnes tvrdě stíhá. Mnohé musely odejít do exilu, další si ve vězeních odpykávají mnohaleté tresty.

Svět bez Navalného

Minulý týden ruský režim zavraždil nejvýraznějšího představitele ruské opozice Alexeje Navalného. Co tato smrt znamená pro ruskou demokratickou opozici v exilu a ve vlasti? A jak bychom měli reagovat my?

Alexej Navalnyj je mrtvý. Nejznámější Putinův vězeň prý „naráz pozbyl vědomí“

Známý opozičník, protikorupční aktivista a politický vězeň zemřel několik týdnů po převozu do trestanecké kolonie za polárním kruhem. Podle vězeňské správy upadl po vycházce do bezvědomí a už se neprobral. Skutečný viník je ale nasnadě.

Přece se už konečně v Rusku musí objevit někdo, kdo nebude lidem lhát

Archivní, přesně měsíc starý text, vyšel na telegramovém účtu Alexeje Navalného u příležitosti třetího výročí jeho návratu do Ruska.

Zelená témata

Úspěšná zelená politika musí stát na naději

Pět let poté, co se v Evropě vzedmula „zelená vlna“, dominuje politické diskusi před evropskými volbami strach a polarizace. Levice proto musí klást důraz na pozitivní hodnoty a posilovat je pomocí příběhů založených na naději.

Shell zpustošil deltu Nigeru. Nyní chce utéct bez placení

Shell chce prodat svá pevninská ropná zařízení v deltě Nigeru. Mohl by se tak snáz vyhnout povinnosti zajistit rekultivaci krajiny zničené těžbou a klamně vykázat snížení emisí.

Nové argumenty k teorii úniku viru z laboratoří ve Wu-chanu

Američané odtajnili další část dokumentů k projektům nadace EcoHealth Alliance Petera Daszaka. Materiál obsahuje podrobný návod na genetické modifikace, jejichž výsledkem měly být viry vykazující shodné rysy s virem způsobujícím covid-19.

Další dění

Evropa ve vztahu k Číně klame hlavně sama sebe

Evropská unie už od roku 2008 v rámci úsporných opatření drasticky omezovala investice do rozvoje zdejšího průmyslu. Nyní se hrozí čínského technologického náskoku a snaží se Číně vyhrožovat. Tím ale evropské ekonomice nijak nepomůže.

Taiwanské volby — úspěch demokracie v Asii ve stínu břemene minulosti

Svou volbou nového prezidenta dali Taiwanci najevo, že jim záleží na demokracii a nenechají se zastrašit mocným sousedem. Zůstávají však ve stínu nevyřešených historických otázek.

Somaliland: Na cestě k uznání 55. státu Afriky?

Ve stínu dlouhodobých katastrofálních poměrů v regionu Rohu Afriky zůstává fakt, že tu již desítky let prosperuje kvazistát Somaliland. Jeho dějiny ukazují, nakolik poměry v dnešní Africe stále ovlivňuje její koloniální minulost.

Polské střídání u moci

Uvěznění dvou poslanců Práva a spravedlnosti. Co se děje v Polsku?

Uvěznění dvou dnes už opozičních poslanců Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika způsobilo v Polsku zatím největší roztržku mezi koalicí a bývalým establishmentem. Navíc v situaci krize veřejnoprávních médií.

Změna nutná, riziko promarnění šance veliké. K obměně vedení polské televize

Změna ve fungování polské veřejné televize TVP je jedním z klíčových úkolů vlády. Už proto, že právě TVP se stala nástrojem propagandy Kaczyńského Práva a spravedlnosti. Způsob, jímž vláda Donalda Tuska reformu pojala, však ideální není.

Polsko má novou vládu. Povede ji Donald Tusk

Po jepičí Morawieckého vládě dnes začíná vládnout kabinet Donalda Tuska. Resorty si rozdělily Občanská platforma a další strany opozičních koalic. Nově vznikla ministerstva pro důchodovou politiku, občanskou společnost či pro rovnost.

Nesnesitelná tíha populistického neoliberalismu aneb O amerikanizaci Polska

Polsko se i po volbách potýká s rozpolceností společnosti a Donald Tusk tento stav ještě posiluje. Polská politická kultura až příliš připomíná poměry v USA, k nimž Poláci dlouhodobě nekriticky vzhlížejí.

Důležitá výročí

Kulaté výročí iniciativy Pás a stezka. Ukončíme českou spolupráci?

Letos na podzim slaví Si Ťin-pchingův projekt Pás a stezka desáté narozeniny. Partnerským zemím přináší místo profitu především extrémní zadlužení, zato geopolitický vliv Číny roste. Svou stopu má tato iniciativa i v České republice.

Patnáct let evropské ekonomické krize

Evropa zažívá vleklou hospodářskou krizi. Euro se sice podařilo zachránit, ale za cenu prohlubování rozporů mezi severem a jihem a mezi východem a západem Evropské unie. Rázných politických řešení se představitelé EU stále bojí.

Rok od teroristického útoku v bratislavském klubu. Homofobové se nepoučili

Loňský útok v bratislavském klubu hloupé a nenávistné projevy mnohých politiků jen na čas umlčel. Jejich postoje však nezměnil, jak ukázala slovenská předvolební kampaň nebo česká debata a návrh na ústavní zákaz manželství pro všechny.

Americká kronika

Bob Dole má rád Pepsi. Buď jako Bob Dole

V USA si letos připomínali těsně nedožité stoleté narozeniny významného politika, jenž se stal symbolem „starých dobrých časů“. Na jeho osudech by se dalo vyučovat, jak politika v předtrumpovské i předobamovské éře vypadala a jak se měnila.

Tři věci, jež si zapamatovat o Henrym Kissingerovi

Nedávno zesnulý americký ministr zahraničí rozšířil vlivovou síť USA ve světě jako nikdo druhý. Dokázal přitom i vyjednávat s SSSR, rozbít arabskou koalici či obnovit vztahy s Čínou. Ve své reálpolitice ovšem obětoval statisíce životů.

Mír podle Kissingera

Spory nad otázkou žádoucích vztahů s Ruskem a Čínou opět zpopularizovaly reálpolitickou doktrínu, kterou proslavil někdejší tvůrce zahraniční politiky USA. Kissingerův mír se ukázal vskutku stabilním. Znát je však potřeba i jeho celou cenu.

U nás v Evropě

Jacques Delors byl velkým hybatelem sjednocující se Evropy

Delors zanechal v Evropě stopu jako málokdo: jednotný trh, jednotná měna, Maastrichtská smlouva, Erasmus. A také silná pozice Komise a jejího předsedy.

Číst Evropu od Labe

Esej psaný pro sborník, který se připravuje k vydání v Sasku-Anhaltsku a u nás nakladatelstvím Labyrint. „Labe je v češtině rodu středního, v němčině rodu ženského. Jako kdyby se na hranici Čech a Německa z děvčete stala žena.“

Magnet pro mladé: Jaká evropská města je přitahují a proč?

Datové vizualizace ukazují, v jakých evropských hlavních městech žije nejvíce lidí pod pětatřicet. A také, kde všude počet mladých ubývá či přibývá.

Palestina a Izrael

Genocida, genocidní jednání a genocidní řeč. K jihoafrické obžalobě Izraele

Jihoafrická republika podala u mezinárodních institucí žalobu na Izrael a jeho představitele. Viní je, že v právě probíhající válce páchají na obyvatelstvu Gazy genocidu. Bez ohledu na verdikt obraz Izraele ve světě už výrazně utrpěl.

Výzva ke Dni lidských práv: Mají je také Palestinci

Tři představitelé českých lidskoprávních organizací se obracejí na vládu Petra Fialy otevřených dopisem: „Nelidskost, kterou i česká vláda vůči Palestincům šíří, může mít vliv na celkovou úroveň lidských práv v naší zemi.“

Izrael jde za svým cílem. Najde se místo pro Palestinu?

S postupující válkou v Gaze přibývá hlasů, že Izrael nechce ve skutečnosti jen zničit Hamás, ale i vytvořit takové podmínky, které přimějí co nejvíce Palestinců emigrovat. Hlas Venduly Filipové je jedním z takových.

Prosinec 2023

Oba pokusy o novou ústavu v Chile nevyšly, v zemi bude dál platit pinochetovská

Po progresivním návrhu nové ústavy z loňského roku odmítli Chilané v referendu také druhý návrh, jejž letos připravila opoziční pravice. V zemi tak budou dál platit ty ústavní pořádky, jež v minulých letech podnítily masové protesty.

Volby v Nizozemsku překvapily vítězstvím populisty Wilderse

Strana politika živícího se už 25 let kritikou islámu přeskákala tři favorizované formace. Dle prvních analýz jí pomohl propad farmářské protestní strany BBB, jarní antiekologické superstar. Prospělo jí také znovunastolení tématu migrace.

Novinář Diko: Od nástupu Ficovy vlády se počet útoků na novináře zdvojnásobil

S Lukášem Dikem ze slovenského Investigativního centra Jána Kuciaka jsme mluvili o těžké úloze médií v časech čtvrté vlády Roberta Fica.

V Argentině nastupuje zřejmě nejpravicovější prezident současného světa

Nový argentinský prezident Javier Milei je sice podobný mluvka a showman jako Donald Trump, má ovšem mnohem radikálnější názory, a především mnohem radikálnější program. Co se mu z něj podaří prosadit?

Izrael vs. Hamás: začátek konfliktu

V Izraeli i v Gaze, vždy stůjme při dětech, nikoli při zbraních

Svět potřebuje skutečnou solidaritu. Humanismus, který sbližuje lidi přes etnické či náboženské hranice. Je potřeba stát v principiální opozici vůči všem formám identitární nenávisti.

Hamás odhalil pozapomenutou část své tváře. Nyní půjde o izraelskou odplatu

Teror doprovázející víkendový útok na Izrael přiblížil Hamás k organizacím jako Boko Haram či Islámský stát. O dalším vývoji i počtu obětí rozhodne, do jaké míry bude Izrael řešit bezpečnost a do jaké se mstít.

Překvapivý úder z Gazy Izraelce vyděsil. Ukázat by se ale měl také jeho kontext

Hrůza a strach, které Izraelci — mě nevyjímaje — při sobotním útoku zažívali, jsou už příliš dlouho každodenní životní realitou milionů Palestinců.

Polsko po volbách

Polsko čeká studená válka mezi prezidentem a vládou

Právo a spravedlnost v říjnu vyhrálo volby, ztratilo však většinu. Navzdory ochotě Občanské koalice, Levice a Třetí cesty utvořit vládu jim prezident tuto možnost odepřel. Nyní se očekává její jmenování parlamentem. Polsko čekají změny.

Po volbách na Slovensku a v Polsku je Visegrád na dalším rozcestí

Výsledky polských a slovenských voleb nevyhutelně změní podobu Visegrádské čtyřky. Dlouhodobé spojenectví Polska s orbánovským Maďarskem nejspíš nahradí blok Polsko — ČR. Pro nás se tak naskytne šance vstoupit do evropského mainstreamu.

Legálních potratů se Polky hned tak nedočkají ani od demokratické vlády

Navzdory vítězství demokratické opozice ve volbách budou muset Polky s největší pravděpodobností ještě dlouho ukončovat svá těhotenství pokoutně. Lepší je nicméně žádná legalizace než špatná legalizace.

Zbavit Polsko Kaczyńského pavučiny

V polských volbách sice zvítězila opozice, ale Jarosław Kaczyński využije všech možností, aby novou vládu blokoval. Výrazně mu v tom bude napomáhat prezident Duda. Pokud nová vláda udělá chybu, bude to pro demokracii v Polsku fatální.

Slovensko po volbách

Petra Guasti: Druhé Maďarsko ze Slovenska nebude, Fico ale chystá polský scénář

S přední evropskou politoložkou jsme mluvili o perspektivách liberální demokracie ve střední Evropě po polských a slovenských volbách a o tom, kterým směrem se vydává Česká republika.

Sociolog Želinský: Pellegrini prezidentem? Stáhnout ho mohou kauzy Ficovy vlády

Se sociologem Dominikem Želinským jsme hovořili o nedočkavosti Roberta Fica po rychlém převzetí moci, levicové složce v politice SMERu a nadcházející prezidentské volbě na Slovensku.

Nová Ficova vláda na Slovensku řeší první kontroverzi — spor o Rudolfa Huliaka

Nejmenší strana vznikající koalice nominovala na post ministra životního prostředí bojovníka proti novému světovému řádu, digitální totalitě a ochraně medvědů. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat.

Výsledkom volieb je najmä stratený čas

Slovensko s největší pravděpovobností brzy ovládne koalice Smeru-SD, Hlasu a národovců. Volební výsledky i preference stran i voličů jsou zřejmé. Tlak na dosud nezávislé státní instituce bude velký. Slovenská společnost přijde o další čas.

Důležitá výročí II

Čtyři roky bojů o výklad světa, čtyři roky vlády Práva a spravedlnosti

Zcela správně mělo z polské politiky posledních čtyř let v české debatě největší ohlas omezení práva na potrat. V důsledku vedlo k propadu voličské podpory Práva a spravedlnosti až o čtvrtinu.

Socialismus, demokracie, kuráž, oběti. Čím tak fascinuje Allendeho Chile

Jihoamerické Chile se na počátku 70. let pokusilo o vlastní cestu k sociálnějšímu zřízení. Na kontinentu i na levici celkově je za to obdivováno dodnes. Otakar Bureš přibližuje, z čeho konkrétně takto neustávající fascinace pramení.

EU přistoupila k Istanbulské úmluvě. V zemích, kde platí, má pozitivní dopad

Od začátku října začala v Evropské unii platit Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. To ale neznamená, že ji Česká republika a další opozdilci v Evropské unii nemají ratifikovat také samostatně.

Hrozby pro demokracii

Trumpovci mohli volby skutečně ukradnout. A mohou se pokusit zase

V USA se vedou dnes v souvislosti s poslední obžalobou Donalda Trumpa debaty, z nichž vyplývá, že situace v lednu 2021 byla ve skutečnosti vážnější, než se mnohým zdálo. Klíčovou roli zde sehrála specifika amerického volebního systému.

Za Patem Robertsonem — mužem, jenž stvořil politickou sílu z evangelikálů

V USA zemřel nedávno kazatel a mediální magnát, jenž proslul zejména různými bizarními výroky. Vedle toho šlo ale i o zásadní politickou postavu. Právě jeho působení totiž aktivizovalo americké evangelikály a pevně je svázalo s pravicí.

Erdoğan si po volbách upevnil pozici

V květnu znovuzvolený turecký autoritářský prezident sestavil novou vládu a revidoval svou zahraniční politiku. Vůči Evropské unii a NATO se nyní snaží projevovat vstřícněji. Země totiž nutně potřebuje západní investice.

Volby v Turecku

Šest důvodů, proč politikové jako Erdoğan vítězí opakovaně

Další volební vítězství autoritářského prezidenta podnítilo řadu analýz jeho příčin a souvislostí. Stěžejní roli připisují analytikové kontrole médií, práci s budovatelským kultem, využívání nového typu nacionalismu či poměrům v opozici.

Tureckým prezidentem zůstane Erdoğan, vyhrál i druhé kolo

Devětašedesátiletý státník předstihl opozičního lídra s podobným rozdílem jako v prvním kole. Jeho kritikové se obávají dalšího utužování režimu. Stoupenci naopak slaví začátek „tureckého století“.

Erdoğan chce udělat z Turecka velmoc. Spolupráce je ovšem pro něj velká neznámá

Volby v Turecku nepřinesly jen pokračovaní vlády autoritářského prezidenta Erdoğana, ale i vítězství jeho strany v parlamentních volbách. Turecká politika bude nadále vycházet z nacionalismu a imperiální vize „tureckého století“.

Bouře ve Francii

Z Marseille k posledním bouřím: v některých čtvrtích je život opravdu šílený

Novinář, spisovatel a náš někdejší kolega František Kalenda žije v posledních letech na jihu Francie. S DR se podělil o postřehy k proběhlým nepokojům a jejich pozadí.

Bolavé místo dnešní Francie: násilí

Ve Francii dnes není vidět konstruktivní alternativu k Macronovi, což je i důsledek toho, že on sám oslabil socialisty i tradiční pravici. S tou nyní musí spolupracovat a je tak vnímán jako její součást. Situace nahrává krajní pravici.

Vzestup fašismu je zákonitým důsledkem prohlubování klimatické krize

Vlády se sunou napravo a opouštějí politiku, jež by mohla klimatickému rozvratu předejít. Není přitom žádným tajemstvím, proč se to děje. Krajně pravicové politické síly jsou obrannou hradbou, kterou kolem svých zájmů vztyčuje oligarchie.

Léto 2023

Tři věci, jež si zapamatovat o Silviu Berlusconim

Vůdčí postava italské politiky uplynulých dekád byla za hranicemi známa především mediálním impériem a bulvárními skandály. Zároveň se ale jednalo o unikátního praktika moci a člověka, jenž etabloval v nejvyšší politice krajní pravici.

Oceány jsou na pokraji kolapsu. Přichází nová hrozba: hlubokomořská těžba kovů

Ke Světovému dni oceánů: argument, že vzácné kovy z mořského dna potřebujeme pro obnovitelnou energetiku a dopravu, je falešný. Hlubokomořská těžba ohrožuje vzácné ekosystémy, a proto musí být zakázána. Je to výzva i pro Českou republiku.

Slovenská prezidentka Čaputová oznámila, že příští rok skončí ve funkci

Nejpopulárnější slovenská politička nebude dle vlastního vyjádření obhajovat mandát ve volbách, které se chystají na příští jaro. Za hlavní důvody označila Čaputová ohled na rodinu a nejistotu, zda by měla na druhý mandát dost sil.

Zbraně a pohromy

Dodávky kazetové munice na Ukrajinu znamenají i novou odpovědnost

Pověstně zhoubnou zbraň dodávanou dnes na Ukrajinu z USA lze používat s různou mírou uvážlivosti. Jestliže bude nasazena i mimo zákopové zóny a minová pole, může podstatně zvětšit rozsah území, na němž po válce nepůjde dost dobře žít.

Nákup letounů F-35 ohrozí modernizaci armády

Česká republika používá od roku 2004 jako hlavní stroj pro ochranu vzdušného prostoru švédskou stíhačku JAS 39 Gripen. Vláda Petra Fialy ji vymění za supermoderní americké stealth stroje F-35. Tím ohrožuje další modernizaci naší armády.

Inflace doléhá na pracující, zatímco korporace nebývale profitují

Mzdy stále zaostávají za inflací. Zisky korporací tlačí nahoru ceny, ale rovněž snižují podíl pracujících na celkovém bohatství ve společnosti. Narovnání mezd by bylo nejen spravedlivé, ale zajistilo by do budoucna i ekonomickou stabilitu.

Po Kerberovi Charón. Letošní léto nás posouvá od klimatické krize ke kolapsu

Abnormální vlny veder po celém světě, mohutné záplavy v Asii, Kanada v plamenech, šílené grafy teplot oceánů, rozpad Antarktidy. Vědecká data popisující letošní léto ukazují, že jsme udělali další krok a od krize se posunuli ke kolapsu.

Širší souvislosti

Myanmarská junta drtí odboráře. Nepřímo ji podporuje EU

Myanmarská junta pronásleduje a vraždí odboráře. Práva zaměstnanců, včetně těch, kteří pracují pro evropské oděvní značky, jsou tvrdě omezována. Evropská unie zavírá oči, a tak dovoz myanmarského zboží do Evropy láme rekordy.

Deset let od zřícení továrního komplexu Rana Plaza. Koho se to týká?

Katastrofa v bangladéšské oděvní továrně odkryla celému světu nelidské poměry, v nichž vzniká móda proslulých značek. Deset let poté je jasné, že na vině je celý systém globálního kapitalismu. Nezměníme-li jej, tragédie se budou opakovat.

„Mít britského panovníka je absurdní.“ Zvolí si karibské státy nezávislost?

Ani po nástupu Karla III. se Velká Británie nechystá omluvit za svou koloniální a otrokářskou minulost. Představitelé některých karibských států proto pokládají setrvání v Commonwealthu za urážlivé a plánují referenda o nezávislosti.

Východní Evropa

Putinův režim využívá války k likvidaci ekologických organizací

Po Greenpeace musela v Rusku skončit další významná ekologická organizace, Světový fond na ochranu přírody — WWF. Ochránci přírody stáli v cestě developerským projektům a útočilo se na ně dlouhodobě argumenty, které bohužel známe i u nás.

Emigranti v Gruzii: Rusku svobodu, Ukrajině pomoc, Putinovi smrt

V Gruzii našla po ruské invazi útočiště řada uprchlíků z Ruska, Běloruska i Ukrajiny. Země se všem stala novým domovem — bez sledování, udavačství, cenzury a strachu z uvěznění pro Rusy a Bělorusy, beze strachu z války pro Ukrajince.

Podpořme běloruské a ruské disidenty. Jsou našimi spojenci v záchraně demokracie

Demokracie jako systém vládnutí je celosvětově pod tlakem autoritářských sil. Podpora prodemokratických sil v režimech, jako je ten ruský a běloruský, je dnes důležitější než kdy dřív. Česká republika to, zdá se, stále nechápe.

Středovýchodní Evropa

Za všechno může Soros. Podněcovat nenávist je velmi úspěšná politická strategie

Volební úspěchy Trumpa, Orbána, Netanjahua a mnoha dalších pravicových politiků jsou vystavěny na strategii vytvořené dvěma americkými politickými konzultanty. Jejich produkt dobývá svět a může zničit demokracii.

Visegrád je v kómatu a prezident Pavel ho nechce oživovat

Uskupení V4 vzniklo ke koordinaci zemí regionu při vstupu do NATO a EU. Jeho smysl se postupně vyčerpal a zájmy členských zemí se rozcházejí. Kritický postoj Petra Pavla je nadějí nového přístupu při hledání vhodných regionálních partnerů.

Odchody a návraty Oskara Lafontaina

Oskar Lafontaine dal v závěru své politické kariéry přednost sebeprezentaci před hledáním promyšlené levicové politiky. Přesto zůstane někdejší předseda SPD a Die Linke jednou z nejvýraznějších postav německé politiky uplynulých dekád.

Důchodové protesty ve Francii

Francouzské protesty proti penzijní reformě jsou bojem za důstojné stáří

Za odporem francouzské veřejnosti proti penzijní reformě není jen prostý odpor proti pozdějšímu odchodu do důchodu, ale i vědomí nespravedlnosti. Chudší lidé, pokud se důchodu vůbec dožijí, si ho užívají výrazně kratší dobu.

Důchodové protesty ve Francii — proč tak divoké?

Proti Macronově reformě penzí se protestuje už od loňska, v posledních týdnech však výrazně radikálněji. Příčiny spatřují pozorovatelé ve způsobu, jakým prezident reformu prosadil, jeho celkové politice či změně policejní taktiky.

Hlavní argument z francouzských důchodových protestů by slušel i české debatě

Francouzský penzijní systém má výrazně vyšší náklady než český. Francouze čeká však s odchodem do penze slušný standard a více let aktivnějšího šťastnějšího života. Běží opravdu o něco, co by se nemělo dotovat?

Francie jako sopka před výbuchem

Protesty proti důchodové reformě ve Francii také obnažují neutěšený stav tamější politické scény, na níž proti Macronovi dnes nestojí žádná opozice, která by nechtěla rovnou změnit celý politický systém.

Křesťanství

Papež František: žít s úctou k veškerému stvoření

Papež František klade po celý život důraz na péči o všechny trpící — včetně přírody. Je naléhavě potřeba, aby římskokatolická církev jako celek přijala jeho koncept integrální ekologie a rozvíjela jej i po Františkově odchodu.

Spor o Jana Pavla II.: církev musí přehodnotit svůj pohled na partnerskou etiku

Kult Jana Pavla II. jakožto světce a polského národního hrdiny blokuje debatu o tom, že krytí či páchání sexuálních zločinů není jen individuálním selháním jednotlivých členů katolické hierarchie, ale systémovým problémem celé církve.

V anglikánském společenství to opět vře

Zdrojem posledního konfliktu v anglikánské církvi je odpor některých částí církve k liberálnímu přístupu canterburského arcibiskupa Justina Welbyho k sexuálním minoritám. Je ovšem předčasné odhadovat, zda to povede i k formálnímu rozchodu.

Evropské odpady

Co najdeme v odpadních vodách: obliba kokainu roste po celé Evropě

Monitoring odpadních vod ve více než stu evropských městech ukazuje, že nelegální drogou na vzestupu je zejména kokain. Roste ale také obliba pervitinu, a to zejména v České republice.

Evropská unie usiluje o snížení množství obalů a odpadů z nich

Množství odpadu z obalů v EU stále roste. Podle nového evropského nařízení se má snížit o 15 procent na osobu v každém členském státě. Klade se přitom důraz na recyklaci a opakované použití obalů.

Zálohovat plastové lahve, nebo ne?

Ministerstvo životního prostředí připravuje zákon o zálohování a spolu s ním se otevírá debata o zavedení zálohového systému pro PET lahve a plechovky. Zda by to přineslo více pozitiv, nebo negativ, není zatím jasné.

Politická kultura

„Katargate“ je jen špičkou ledovce. Represivní režimy korumpují Evropu už dlouho

V kauze Katargate je vyšetřována řada lidí, mj. místopředsedkyně Evropského parlamentu. Viněni jsou z korupce, neboť přijímali peníze od autoritářských režimů za práci pro ně. Poukazuje to na nutnost systémových změn v pravidlech lobbování.

Rozhovor: Ve vyspělé demokracii by premiérku nenapadlo poslat novináře k soudu

S novinářem Emilianem Fittipaldim, žalovaným stávající italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, jsme hovořili o důvodech stíhání, podmínkách svobodné novinářské práce v Itálii a významu mezinárodní solidarity s pronásledovanými novináři.

Tibetští exiloví poslanci: Nejdůležitější je mezinárodní podpora

Rozhovor s tibetskými exilovými poslanci se uskutečnil 17. listopadu v Praze u příležitosti mezinárodní konference „Co může Česká republika a Evropská unie udělat pro řešení krize v Tibetu? A proč je její řešení v zájmu Evropy?“

Válka v kontextu

Anna Neistatová: „Válečné zločiny jsou právní kategorií, nikoli emocionální.“

Přinášíme rozhovor s uznávanou ruskoamerickou právničkou, která pomáhá vyšetřovat válečné zločiny. Vyjasňuje metody své práce, specifickou situaci na Ukrajině a popisuje možnosti mezinárodního práva při pohnání viníků k zodpovědnosti.

Moldavsko v geopolitickém sevření ruské války

Na Moldavsko tvrdě doléhají důsledky ruské agrese na Ukrajině. Evropská unie musí vynaložit maximální úsilí, aby země udržela svůj proevropský směr, nestala se vazalem Ruska a neupadla do ekonomického i sociálního rozvratu.

Ruskou invazi doprovází válka dronů. Těží z ní Turecko a Írán

Ruská invaze na Ukrajina se vyznačuje i masivním nasazením dronů na obou stranách konfliktu. Smrtonosné bezpilotní letouny dodává Turecko a Írán. Hrozí jejich nasazení v dalších konfliktech v Africe či mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem.

Křižovatky, mýty a traumata Krymu

Sborník Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii sestavený českými slavisty ještě před ruskou invazí na Ukrajinu představuje mýty opředený poloostrov ve vší jeho dějinné a kulturní rozmanitosti.

Jarní posuny

Krach mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou po roce: co vlastně víme

Na jaře 2022 krachl na Ukrajině prozatím poslední robustní pokus o kompromisní řešení konfliktu. Dodnes je opředený legendami, včetně vnějšího zavinění. Dle zpětné analýzy šlo přitom spíše o pozvolný rozpad ovlivněný řadou faktorů.

Německý odklon od jádra je dobrou cestou k udržitelné energetice

V polovině dubna byly v sousedním Německu odstaveny poslední tři fungující jaderné elektrárny. Došlo tak k završení procesu, který započal před mnoha lety. Vše jde víceméně podle plánu. Výpadku ruského plynu navzdory.

Rakouští komunisté nejsou příliš radikální. Voliči se jich proto nebojí

Dříve marginální Komunistická strana Rakouska zažila mimořádný úspěch ve Štýrsku a nyní i v tradičně konzervativním Salcbursku. Na aktuální sociální problémy totiž dokáže reagovat lépe než dosud velmi silná sociální demokracie či Zelení.

Nová uprchlická krize

Cena bezpečí v nebezpečném světě

Sloupkař Deníku Referendum vybírá z nabídky 25. ročníku festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Letošní program ohledává nestálost pocitu bezpečí a ptá se na cenu, jakou za něj někdy musíme zaplatit.

Lidská práva se ztrácejí na hranicích Evropské unie. Nemusí to tak být

Evropská unie vymýšlí nové a nové nefunkční a čím dál krutější modely, jak bránit lidem ve smluvně garantovaném právu požádat o azyl. Přitom vhodná řešení založená na respektu k lidským právům jsou možná, ba i výhodnější.

Tragédie v Kalábrii je dalším dokladem selhání evropské migrační politiky

Evropská migrační politika založená na odstrašování a represi neplní svou funkci a těm, kteří chtěli uniknout před utrpením a smrtí, jen přináší další. Zdá se, že hodnota lidského života je v EU stále odvozována od místa původu.

Autorský výběr

Sheila Coronelová: Vždy má smysl zanechat zprávu pro příští časy

Filipínská novinářka se ve své rodné zemi začala průkopnicky věnovat investigacím záhy po pádu režimu diktátora Marcose. Dnes vede výuku investigativního novinářství na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Jak přemýšlí o budoucnosti oboru?

Minibusem po městě poznamenaném apartheidem

Těžko si představit město více nepřející veřejné dostupné dopravě. I po osmadvaceti letech po pádu apartheidu jihoafrické Kapské město stále bojuje s důsledky jeho rasistické segregační politiky, vepsané do tehdejšího městského plánování.

Ani slum už není jistota: Jak se bydlí chudým v Dillí

Asi třetina městských obyvatel v Indii bydlí ve slumech. Zpravidla jde o příslušníky náboženských menšin nebo nižších kast. Střední třída však lobbuje za města bez slumů a rostoucí počet neformálních příbytků rozebírají bagry.

Japonsko jako světová velmoc měkké moci

Soft power spočívá v pozitivním obraze a v přitažlivosti země čerpající z kultury a ekonomické síly. Je tak protipólem hrubé síly zbraní. Může se Rusko jednou vydat cestou, po níž úspěšně kráčí kdysi podobně krutá velmoc Japonsko?

Ukrajina a Rusko

Lékaři bez hranic na Ukrajině: Už i holé přežití se stává bojem

Nekonečný proud zpráv o diplomatických jednáních o válce či míru na Ukrajině stále více zastírá fakt, že ti, kdo už čtyři roky nesou největší tíži války na svých bedrech, jsou obyčejní Ukrajinci a Ukrajinky.

Sociolog Grigorij Judin: Ruské imperiální ambice Ukrajinou zdaleka nekončí

Putin svou vládu považuje za permanentní válku. Svou vládu staví na podněcování pocitu ukřivděnosti — je to nakažlivá a zároveň pohodlná emoce. Dokud bude Putin v Kremlu, válka neskončí. Podmínkou konce války je oddělení Ruska od Putina.

Peking a Moskva: proruská „neutralita“ bez hranic

Nejvyšší představitelé Číny a Ruska se sice opakovaně utvrzují o přátelství, Čína však má ve světě své vlastní zájmy, které se s těmi ruskými leckdy střetávají. Západní tlak na Rusko proto může hrát Číně do karet.

Rusko a Ukrajina

Jak funguje ruská propaganda? Je to složitější, než se Západu jeví

Ruská společnost není tak homogenní, jak se může z mnoha komentářů psaných v západních — a tedy i českých — médiích zdát. Ve skutečnosti má ruská společnost mnoho segmentů. Propaganda, která není žádnou koherentní ideologií, s tím pracuje.

Sníst posledního kanibala

Tradici zastírání imperiálních hříchů čím dál častěji nahrazuje motiv zločinu spáchaného pro vlast. Jde o součást strategií pravicových politiků včetně Trumpa či Putina. Interpretaci tohoto jevu přináší aktuální esej Slavoje Žižeka.

Sláva nebo smrt v Rusku

Ideologické šílenství ruského státu, které se projevuje i oslavou válečnické kultury, vychází z fundamentalisticky pojímaného ortodoxního křesťanství, jež oslavuje smrt — jak říkají Putinovi ideologové: „Život se přeceňuje.“

Jak na mír na Ukrajině

Všichni chceme mír na Ukrajině. Záleží na tom, jaký a kdy

Ukrajinské vedení má jasnou vizi toho, jakým způsobem má být válka ukončena. Může se částečně lišit od představ západních spojenců, ale musí to být především Ukrajinci, kdo budou určovat budoucnost své země. Odlišné postoje nahrávají Rusku.

Existuje hranice, za níž je namístě nutit Ukrajinu k míru výměnou za území?

Výzva iniciativy Mír a spravedlnost vládou nejspíše nezatřese. Její ústřední myšlenka si ale zaslouží diskuzi. Ruští představitelé dnes podmiňují mír uznáním „nové územní reality“. Jak by teď vypadala vynucená jednání, je snadné odhadnout.

Jak umožnit ukrajinské vítězství

Úkolem Evropské unie je podporovat Ukrajinu ze všech sil. Cílem je, aby Ukrajina porazila agresora. V takový výsledek však nemůžeme doufat, pokud Ukrajině neposkytneme prostředky k jeho dosažení.

Čína po stranickém sjezdu

Si Ťin-pching potřetí generálním tajemníkem KS Číny. Utužování režimu trvá

Si Ťin-pching byl na 20. sjezdu KS Číny potvrzen ve funkci generálního tajemníka a stal se nejsilnějším vůdcem Číny od Mao Ce-tunga. Zhoršení ekonomické situace však může otřást podporou režimu mezi běžnými Číňany.

Pýcha a paranoia čínského generálního tajemníka

I přes jisté symptomy nevraživosti vůči Si Ťin-pchingovi ve vedení Komunistické strany Číny je jeho znovuzvolení jisté. Otázkou tak zůstává pouze to, zda jeho moc bude mít vůbec ještě nějaké mantinely.

Masakr na náměstí Tchien-an-men: zapomnění a paměť

Letos uplyne třicet čtyři let od masakru na náměstí Tchien-an-men v Pekingu. Přestože v ČLR je samo vzpomínání kriminalizováno, lidé stále hledají způsob, jak uchovat památku obětí a připomenout jejich ideály. Jednou z cest je poezie.

Idylické scény ze života v Sin-ťiangu: krásná fasáda pro brutální čínský režim

Krátce poté, co v roce 2017 čínská vláda nahnala nejméně milion Ujgurů a dalších turkických muslimů do převýchovných táborů, začala se na internetu objevovat videa, která mají „vyprávět světu čínský příběh“ vhodnou formou.

Taky lidská práva

Část kritiky Kataru je skutečně pokrytecká, ale ne ta týkající se lidských práv

Začíná mistrovství světa ve fotbale, které se letos koná v Kataru. Blízkovýchodní země přitom čelí kritice, která je zčásti oprávněná a zčásti pokrytecká. Trvat na dodržování lidských práv je ovšem v pořádku a zapotřebí vždy a všude.

Český boj s neregulérní migrací nahrává pašeráckým gangům

Nově zavedené kontroly na česko-slovenské hranici mají bránit příchodu syrských migrantů do České republiky. Opatření se míjí účinkem, neboť jediným skutečným řešením je vytvoření bezpečné a legální cesty do Evropy.

Francie: Bez domova umírají i mladí lidé, řešení přitom existuje

Francouzská nevládní organizace Collectif Les Morts de la Rue pravidelně upozorňuje na nedostatečnou pozornost a péči lidem bez domova. Podle odhadů jich na ulici umírá až 3 600 ročně. I v dalších evropských zemích lidí bez domova přibývá.

Alžběta II. a nový král

Karel III. již jako hlava pomazaná. Ke smyslu instituce krále

Dnešní korunovace potvrdí Karla III. v roli formální hlavy Spojeného království a dalších států. Nad postavením monarchy v demokratickém zřízení a nad duchovní dimenzí instituce v 21. století se zamýšlí náš sloupkař Ivan O. Štampach.

Královna Alžběta II.: moudrá a hodná žena, jež dávala Británii těžiště

Zemřela britská královna, která se už za svého života stala legendou. Přinášíme nekrolog jednoho z nejpronikavějších britských komentátorů.

Smrt Alžběty II.: historická křižovatka pro země Commonwealthu

Královna Alžběta II. znamenala silné pouto pro země Commonwealthu. O tom, zda se nyní některé z nich osamostatní, rozhoduje jejich politické uspořádání, ekonomická situace, ale i tíže traumat z minulosti.

Švédsko má první vládu s podporou krajní pravice, slibuje „změnu paradigmatu“

Švédský kabinet v čele s Ulfem Kristerssonem představil svou koaliční smlouvu. Je otázkou, co z plánovaných cílů vláda během čtyřletého volebního období skutečně stihne.

Jacinda Ardernová

Přístup Jacindy Ardernové jako inspirace pro evropskou levici?

O odstoupivší novozélandské premiérce se psalo zejména jako o empatické, vlídné, a přitom silné ženě-političce. Smysl má ale zkoumat i to, co není tolik svázáno s její osobností — například její práci s image či způsoby komunikace.

Novozélandská premiérka Ardernová odchází. Hvězdě levého středu „došly síly“

V čele vlády pětimilionového souostroví končí jedna z nejvýraznějších političek posledních let vůbec. Co do politické agendy držela moderní labouristický kurz. Výjimečnou byla však politickým stylem postaveným na empatii a vlídnosti.

Vždy se snažila být laskavá. Co po sobě Jacinda Ardernová zanechá?

Když se ve čtvrtek konala výroční konference sociální demokracie, nikdo nečekal, že na ní Jacinda Ardernová oznámí svou rezignaci. Co po svého času nejmladší premiérce světa v politice zůstane? Především lidskost a empatie.

Michail Gorbačov

Gorbačov nám umožnil vymanit se z krunýře. Sehrál dějinnou úlohu

Michail Gorbačov byl možná největším světovým politikem od konce II. světové války. Umožnil konec bipolárního světa mírumilovným způsobem. Před jeho nástupem k moci to nikdo nepředpokládal, nečekal.

Nepravděpodobný život Michaila Gorbačova vyhasl

Odvaha je u politiků vzácná, Gorbačov jí ale měl dost. Oč pravděpodobnější bylo, že ten dobře střižený muž bude jen pěkně mluvit a svojí funkcí se pročeká! On ale konal. Daroval lidem v sovětském impériu svobodu.

Čínský pohled na Gorbačova paradoxně stvrzuje, že sehrál historickou roli

Podle pekingského režimu Michail Gorbačov představuje odstrašující příklad, protože způsobil rozpad sovětského bloku. Čínští komunisté vědí a ukazují, že Gorbačovova cesta nebyla samozřejmá: paradoxně tak stvrzují jeho historickou úlohu.

Vzdálenější svět

Rwanda: brutální režim za nablýskanou fasádou

Rwanda si ve světě úspěšně vybudovala image země, jež může být vzorem pro rozvoj celé Afriky. Tamní režim ale zastírá, že svou moc staví na masových vraždách, pošlapávání lidských práv a drancování ekonomiky svých sousedů.

Tahle země není pro novináře. Vraždy novinářů v Mexiku

Mexiko je na západní polokouli zemí s nejvyšším počtem vražd novinářů. Navzdory oficiálním proklamacím to mexický stát není schopen změnit.

V Ghaně jako v Praze jako v Moskvě: náboženství v represivní roli

Za plány na kriminalizaci homosexuality v Ghaně stojí stejné represivní pojetí politického křesťanství jako za nápady části zdejší konzervativní scény. Jedná se o tmářské ideje, jež se nikoli náhodou těší podpoře moskevského režimu.

Že má Dillí šest případů znásilnění denně? Proč kvůli tomu pykám já?

Přístup indických žen do veřejného prostoru omezují patriarchální normy a běžnost sexuálního obtěžování i násilí. Proti obojímu protestuje rostoucí počet Indek. Současná krajně pravicová vláda však chce mít ženy spořádané a doma.

Co s nimi udělalo Guantánamo

V boji s terorismem měl Mister X zlomit vězně Mohamedoua Slahiho. Mučil ho — a sám se zhroutil. Nyní spolu opět mluvili. Vydáváme text, který získal Evropskou novinářskou cenu jako nejlepší reportáž roku.

Rusko za války

„Postavit se do cesty temnotě“

Moskevský intelektuál a básník Vitalij Kolcov zapálil na protest proti současnému režimu policejní anton. Hrozí mu za to až doživotní trest.

„Jak můžeme čelit barbarství zakazováním něčeho, co vždy barbarství odporovalo?“

Projev ukrajinského filmového režiséra Sergeje Loznici v Cannes, v němž vystupuje proti bojkotu ruské kultury, zveřejňujeme jako komentář.

Rusko se na Ukrajině pokouší zničit svou vlastní civilizační alternativu

Rozhovor Meduzy se spisovatelem Dmitrijem Gluchovským řeší zásadní otázku odpovědnosti Rusů za válku. Spisovatel je přesvědčen, že základní odpovědnost nese režim, který zdegeneroval až do stavu, kdy sám začal věřit své vlastní propagandě.

„V Rusku budeme muset vše vybudovat znovu od začátku. Žádnou jinou zemi nemáme.“

„Posledních deset let jsem mlčel o mnohém. Mnohokrát jsem nešel demonstrovat ze strachu o kolegy a klienty.“ Bývalý ředitel organizace Nocležka Grigorij Sverdlin mluví o tom, proč odešel z Ruska a o tom, co teď čeká ruský občanský sektor.

Ruský disent

Ilja Jašin: Vězení jednou skončí, ale moje sebeúcta mi zůstane

Ruskému opozičnímu politikovi a bývalému radnímu moskevské části hrozí až deset let vězení za údajnou diskreditaci ruské armády. Pro Meduzu popsal z vazby podmínky ve vězení, průběh vyšetřování či důvody, proč se rozhodl, že neemigruje.

Jaké můžete mít plány, když žijete v černé díře? Ruští vědci v době války

Vědci představují největší sociální protestní skupinu v Rusku. Významný bioinformatik Michail Gelfand je jejich výrazným hlasem. Izolace celé ruské vědy bez rozdílu podle něj poškozuje nejen Rusko, ale v důsledku i celý svět.

Lidi je snadné zastrašit. Jak jim ale pak znovu vrátit svobodu?

Timofej Raďa 12. června zveřejnil záznam své nové instalace — nápisu „Žít minulostí!“, jejž bez povolení umístil na dvě budovy v Jekatěrinburgu. Meduza s ním mluvila o jeho záměru i o tom, proč zůstává v Rusku a dál se věnuje street artu.

Olga Romanovová: Náš morální kompas se jmenuje československý osmašedesátý

S ruskou novinářkou a aktivistkou Olgou Romanovovou jsme mluvili o situaci vězňů v Rusku i o tom, v čem jsou pro ruské hnutí za lidská práva stále inspirací lidé, kteří v roce 1968 demonstrovali za svobodu Československa na Rudém náměstí.

Ruská propaganda

Červený lak

Osobní text ruského režiséra převzal a vydal magazín Meduza: „Mám strach o ty, kteří otupěli propagandou. Dříve nebo později si uvědomí, kde skončili. Nemohu se jich zříct — těch podvedených, zavražděných a prokletých.“

Jak Putin prohrál informační válku

Rusko dlouho oslabovalo Západ propracovanou propagandistickou mašinérií, která obratně využívala i různých slabin demokratických zemí. Paradoxním důsledkem jeho agrese proti Ukrajině je úplné zhroucení vlivových struktur, jež roky budoval.

Novaja gazeta: „Nekrolog nám ale nepište“

Ruské noviny Novaja gazeta se do poslední chvíle snažily o válce informovat i v podmínkách cenzury, ale nakonec svou činnost pozastavily. Anketa ruského exilového magazínu Meduza mezi členy redakce je velkou oslavou svobodného novinářství.

Donbas za námi, s námi Bůh. Písně Putinovy války

Hudební doprovod velké veřejné akce na podporu invaze na Ukrajinu v moskevských Lužnikách zajímavě dokresluje ideové základy dnešního kremelského režimu a roli populární kultury v oficiální propagandě.

Politolog Vladimir Gelman: Putinův projev o „očistě společnosti“ měl zastrašit

Ruský politolog Vladimir Gelman v rozhovoru s ruským exilovým magazínem Meduza vysvětluje, proč pochopení Putinova režimu různé historické paralely spíše znesnadňují a proč je na místě očekávat vystupňování represí.

„Všichni bez výjimky si uvědomují, že lžou.“

Server Meduza přináší informace o Marině Ovsjannikovové, která vystoupila s protiválečným transparentem v přímém přenosu Prvního kanálu. Co se v Ruské televizi v souvislosti s válkou na Ukrajině vůbec děje?

Rusko: přístup k médiím a cenzura informací jsou na nejhorší úrovni od dob SSSR

Putinův režim v souvislosti s invazí na Ukrajinu znemožnil fungování dalších médií. Zvažuje i blokaci dalších sociálních sítí. Novináři musí psát o válce pouze povoleným slovníkem a využívat jen informace z oficiálních ruských zdrojů.

Civilizace

Berlínská krize bydlení plodí hostely, kam nesvítí Slunce a kde noc není černá

Stačí strávit týden na berlínském hostelu, aby člověk pochopil, jak zlá je situace na berlínském trhu s bydlením. Cizinci, kteří sem přijeli hledat své německé štěstí, žijí celé měsíce na osmilůžkových pokojích smrdících botami.

Kávu?

Káva se pěstuje zejména v zemích globálního Jihu a je jednou z nejvýznamnějších komodit. Obchod s ní tak má přímý dopad nejen na životy milionů lidí, ale také na stav celých ekosystémů. Při jejím nákupu je proto dobré pečlivě vybírat.

Už nikdy žádná Super liga. Ve fotbale ani ve společnosti

Fotbalový svět pobouřil plán založit Superligu, v jejímž rámci by se dvanáct z největších velkoklubů odtrhlo od všech ostatních v zájmu pohádkových zisků. Díky odporu fanoušků i hráčů plán zkrachoval. Je to inspirace k nápravě společnosti.

Třeba už nenaskočí

Nejdelší výpadek v „dějinách“ sociální sítě Facebook vede člověka k zamyšlení. Co by se vlastně stalo, kdyby už nenaskočil?

Uprchlíci

Olympiáda v Tokiu bez velkých hodnot? Ale kdeže

Kritika olympijských her za nákladnost, komercionalizaci či neekologičnost je jistě na místě. Neradno ale zapomínat, že olympiády mají i řadu světlých politických a obecně lidských momentů. Zde šest příkladů z nedávných her v Tokiu.

Nejsou-li lidská práva pro uprchlíky, nebudou brzy ani pro nás

Krutě nelidské zacházení Polska s uprchlíky a povznesené porušování evropského i mezinárodního práva je největším a nejnebezpečnějším ohrožením skutečných základních hodnot naší civilizace za velmi dlouhou dobu.

Uprchlíci jsou lidé s příběhem. Česká republika je bohužel nechce

Mnozí uprchlíci ze Sýrie, kterých dnes Českou republikou prochází podstatně více než za takzvané „migrační krize“, si odsud odnesou pěkné vzpomínky díky dobrovolníkům. Zůstat tu bohužel nechtějí. Náš stát nemá mezi nimi dobrou pověst.

Abel málem králem

Do České republiky přichází v průměru několik desítek nezletilých migrantů a uprchlíků bez doprovodu ročně. V rozporu s tím, jak téma migrace zneužívají premiér a další populisti, se však ukazuje, že to pro stát není nic nezvladatelného.

Afghánistán po odchodu USA

Afghánistán se ekonomicky stále více propadá. Trpí tím zvláště děti

Hnutí Tálibán v Afghánistánu vládne již dva roky. Země prochází humanitární krizi, roste nezaměstnanost a podíl dětské práce. Situaci využívá Čína, která se snaží v zemi prosazovat své obchodní zájmy.

Dívky v Afghánistánu už jen snahou studovat riskují své životy

Více než rok po návratu ultrakonzervativního nábožensko-politického hnutí Tálibán k moci v Afghánistánu se v zemi stupňuje tlak proti vzdělávání dívek. Střední školy zůstávají uzavřené. A obcházení zákazů obnáší velká rizika.

Ani inkluzivní, ani progresivní. První tálibánskou vládu vedou staré kádry

První vládu vzniklou po pádu prozápadního režimu tvoří takřka výhradně tálibánští předáci, Paštunové a pouze muži. Vůdčí pozice zabrali příslušníci zakladatelské generace hnutí. Ministrem vnitra je vůdce skupiny proslulé svou brutalitou.

Izrael a Palestina před poslední válkou

Izraelská advokátka Palestinců: Jste-li utlačovaní, klást odpor je vaší povinností

Známá izraelská lidskoprávní advokátka Lea Tsemelová mluví v rozhovoru pro DR o palestinském boji za svobodu, o mučení v izraelských věznicích a o ignorování mezinárodního práva.

Pět důvodů, proč to Hamás dělá

Snahy militantního palestinského hnutí útočit na Izrael končí vždy jeho vojenským oslabením a odpovědí, při níž je zabito mnoho nevinných. Přesto mají svá racionální vysvětlení. Zde pět nejpodnětnějších, na než lze v analýzách narazit.

Přístup Američanů k izraelsko-palestinskému konfliktu se zvolna mění

Ačkoliv USA stále straní Izraeli, ještě nikdy se tam vůči politice k Palestincům neozývala tak silná kritika jako nyní. Patrné je to na počtu demonstrací, v projevech politiků, a dokonce už i v mediálním obsahu.

Jsem strašně smutný. Tahle situace nemá dobré řešení a vyhrát nemůže nikdo

„Obyčejní lidé se opravdu snaží najít si k sobě cestu a vědí, že jeden druhého potřebují.“ Reportáž dopisovatelky DR z páteční demonstrace v Šejk Džará ukazuje, že probíhající izraelsko-palestinský konflikt není projevem vůle občanů.

Konflikty v Africe

Další vojenský převrat v Nigeru. Ruský vliv v regionu sílí

V Nigeru, jenž se v poslední době stával opěrným bodem Západu v regionu, na konci července vypukl vojenský převrat. Oblibu získávají wagnerovci, kteří podobně jako v jiných zemích regionu, slibují eliminaci západního vlivu.

Francie a africké puče: konec civilizačního projektu?

Debata nad převraty v bývalých francouzských koloniích rezonuje pochopitelně i ve vlastní Francii. Otevírá se tu nová civilizační fronta mezi Západem a třetím světem? Nebo jde spíše o nové studenoválečné střetnutí?

Súdán opět zaplavilo násilí. Podíl na tom má i Rusko

Súdán zažívá novou vlnu násilí, jež je dle místních mnohem horší než podobné erupce v posledních letech. Na konci ramadánu vypukl otevřený střet mezi armádou a paramilicemi, který uvěznil doma i obyvatele několikamilionového Chartúmu.

Ruský „antikoloniální“ kolonialismus ve střední Africe

Antikoloniální rétorika Ruska má za cíl posílit jeho vliv v Africe. Ve skutečnosti zakrývá využívání nerostného bohatství, jak ukazuje příklad Středoafrické republiky, kde ruští Wagnerovci ovládli místní trh s diamanty a zlatem.

Afrika

Guinea po puči: nic, co by tu už dříve nebylo

Západoafrická Guinea je jednou z řady afrických zemí, které jejich nerostné bohatství předurčuje k relativně bezstarostnému ekonomicky spokojenému životu, které se však utápí ve zmatcích. Poslední v řadě peripetií je vojenský puč.

Volby v Zambii: resuscitace demokracie a regionálních nadějí

Zambijské volby zcela nečekaně a bezprecedentním způsobem vyhrála opozice vedená Hakaindem Hichilemou. Dobrou zprávu pro demokracii celého regionu ale provází stín obřího dluhu hlavně vůči Číně. Místní budoucnost se tak bude teprve utvářet.

Střídání u moci v Čadu. Aneb další republikánská dynastie na obzoru?

Po násilném a nečekaném úmrtí čadského prezidenta Idrisse Débyho vstoupila strategická středoafrická země do období nejistoty. Moci se s podporou armády, ale v rozporu s ústavou, chopil jeho syn.

Museveniho „věčný“ režim přečkal další volby, opozice se ale nevzdává

Režim jednoho z vůdců někdejšího odboje proti Idimu Aminovi vládne Ugandě již pětatřicet let. Letošní volby však vyhrál za cenu šestapadesáti mrtvých a velkých podvodů. Aktuální lídr opozice zpěvák Bobi Wine chce bojovat dále.