Co sledovat v roce 2023 ve světové politice krom války na Ukrajině

Klíčové volby se chystají v Turecku, Polsku a ve Španělsku, předčasné budou zřejmě i na Slovensku. V USA se rozeběhnou prezidentské primárky a v Chile ústavní reparát. Velkou neznámou zůstávají čínsko-tchajwanské vztahy a protesty v Íránu.

Šest důvodů, proč se dnes zase až tolik nebát Putinovy bomby

Na podzim zafungovaly staré komunikační kanály i nová diplomacie. Posunula se také rétorika samotného Ruska. Tajné služby navíc doposud nezachytily nic, co by nasvědčovalo, že se užití jaderné zbraně reálně připravovalo či připravuje.

Písně ruských bardů. Nové album Borise Grebenščikova

Boris Grebenščikov, zpěvák proslulé leningradské rockové skupiny Akvarium, vydal na konci roku album věnované písním ruských zpívajících básníků druhé poloviny 20. století. Deska je poctou nezávislé ruské kultuře i protiválečným manifestem.

Novoroční aktuality

Poslední dekáda Benedikta XVI.

Na Silvestra zemřel expapež Benedikt XVI. Po překvapivém odchodu z úřadu v roce 2013 slíbil zůstat v ústraní, což nezcela dodržoval. Jeho konzervativní a uzavřený postoj církvi nesvědčil, naopak jeho hluboká a upřímná víra byla inspirující.

Katastrofální hladomor v Africkém rohu nás nesmí nechat lhostejnými

Dvaadvacet milionů obyvatel takzvaného Afrického rohu opět sužuje hladomor. Jedinou funkční pomoc poskytuje mezinárodní společenství. Je ale třeba také řešit skutečné příčiny utrpení, jež se opakuje skoro každou dekádu.

Česká republika by se přesunem ambasády do Jeruzaléma jen ztrapnila

Česká vláda by mohla rozhodnout o přesunu velvyslanectví do Jeruzaléma ve stejnou dobu, kdy se v Izraeli formuluje nejšovinističtější vláda v jeho historii. Rozpor s deklarovanou podporou lidských práv by tak nemohl být zjevnější.

Novinky z pole

Válka na Ukrajině ke konci roku: v prosinci posuny spíš jen o půlkilometry

Nejvýznamnějším momentem z ukrajinské strany byla za poslední měsíc snaha obchvátit severodonbaskou Kreminnu. Nejtěžší boje se vedly dál u Bachmutu. Dílčí novinkou ruského postupu je soustavné ostřelování Chersonu z protějšího břehu Dněpru.

Válka na Ukrajině s příchodem zimy: čeká se na další průlom

Po osvobození Chersonu se oběma stranám uvolnila velká část jednotek. Z Ruska zároveň dorazili první zmobilizovaní. Nejtvrdší boje jsou aktuálně u Bachmutu a Doněcku. Nové se předpovídají v Záporoží nebo také u běloruské hranice.

Putin dnes válčí s civilisty. Klíčovou zbraní dneška je proto solidarita

Po sérii vojenských porážek se ruská agrese zaměřila především na civilisty. Putinovou strategií je nyní odříznutí milionů Ukrajinců od tepla a elektřiny. Jsou-li ve válce civilisté, je namístě jim pomoct. Evropa se musí konsolidovat.

Komentáře

Sníst posledního kanibala

Tradici zastírání imperiálních hříchů čím dál častěji nahrazuje motiv zločinu spáchaného pro vlast. Jde o součást strategií pravicových politiků včetně Trumpa či Putina. Interpretaci tohoto jevu přináší aktuální esej Slavoje Žižeka.

Za rokem prožitým s válkou

Končící rok nesmazatelně zasáhlo ruské přepadení Ukrajiny. Pravidelný sloupkař DR se ohlíží za rokem prožitým ve stínu války a předjímá náročnou budoucnost Evropy v napjaté době.

Proč se přední evropští představitelé děsí mírového procesu na Ukrajině?

Diplomatická jednání o míru na Ukrajině obnaží řadu palčivých problémů uvnitř Evropské unie. Role hlavního sponzora obnovy Ukrajiny povede k rozkolu Unie na sever a jih a oslabí ji ještě víc než krize před více než deseti lety.

Klima a české předsednictví

Půlrok bruselského předsednictví: debakl českého konzervativního euroskepticismu

Úspěchy českého předsednictví v Radě EU byly možné jen díky tomu, že premiér Fiala připustil destrukci ideových základů ODS. Stavět Českou republiku do role unijního outsidera už nelze.

Reforma emisních povolenek je nedostatečná. Cen tepla se však dotknout nemusí

Mnohá média straší reformou obchodování s emisními povolenkami. Ve skutečnosti se však cen tepla v České republice může dotknout jen minimálně. Pokud má unijní plán uspět, musí být spravedlivější a nesmí vycházet vstříc znečišťovatelům.

Studie OECD: míříme ke klimatickému rozvratu. Téma se musí stát prioritou

Podle studie OECD je riziko kolapsu klíčových ekosystémů vyšší, než se očekávalo. Příčinou může být překročení bodů zvratu, tedy kritických mezí, po jejichž dosažení nastává kaskádovitý efekt s řadou katastrofálních důsledků.

Politická kultura

„Katargate“ je jen špičkou ledovce. Represivní režimy korumpují Evropu už dlouho

V kauze Katargate je vyšetřována řada lidí, mj. místopředsedkyně Evropského parlamentu. Viněni jsou z korupce, neboť přijímali peníze od autoritářských režimů za práci pro ně. Poukazuje to na nutnost systémových změn v pravidlech lobbování.

Rozhovor: Ve vyspělé demokracii by premiérku nenapadlo poslat novináře k soudu

S novinářem Emilianem Fittipaldim, žalovaným stávající italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, jsme hovořili o důvodech stíhání, podmínkách svobodné novinářské práce v Itálii a významu mezinárodní solidarity s pronásledovanými novináři.

Tibetští exiloví poslanci: Nejdůležitější je mezinárodní podpora

Rozhovor s tibetskými exilovými poslanci se uskutečnil 17. listopadu v Praze u příležitosti mezinárodní konference „Co může Česká republika a Evropská unie udělat pro řešení krize v Tibetu? A proč je její řešení v zájmu Evropy?“

Evropa

Lítost za slovenskou vládou?

Čtvrt roku po ztrátě většiny přišla Hegerova-Matovičova vláda i o oficiální důvěru parlamentu. Převažující výklad je, že ji pohřbila přílišná ega dvou lídrů. Poněkud se ale zapomíná na postupný rozpad struktur, o něž se původně opírala.

Pokračujeme v krizi. Bulharské povolební vyjednávání stále v patové situaci

V Bulharsku se konaly čtvrté volby za posledních osmnáct měsíců. Vláda vítězné konzervativně populistické strany důvěru nezískala. Hrozí, že se vítězná strana spojí s krajní pravicí. Jisté je, že politická krize v zemi hned tak neskončí.

Dánsko má červeno-modrou vládu. A co dál?

Po měsíci a půl vyjednávání má Dánsko novou vládu. Mette Frederiksenová naplnila svůj volební slib a dohodla se s představiteli pravicových stran na červeno-modré koalici. Odvěcí političtí rivalové budou nuceni dělat mnohé kompromisy.

Předvánoční aktuality

Memento z Peru: stálé rozdělování společnosti levicovou politiku spíš komplikuje

Loni zvolený a nedávno sesazený levicový prezident Pedro Castillo zkoušel dělat politiku čistě konfrontačním způsobem. Získal tím sice skalní zastánce, neprosadil však nic a promarnil období, jež bylo v zemi pro velké změny optimální.

Erdoğan a ti druzí. Ztratí turecký prezident své mocenské postavení?

Různorodá opoziční koalice by v Turecku ráda porazila vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje a jejího prezidenta Erdoğana. Případné vítězství by slibovalo možnost přechodu země na parlamentní systém a návrat na cestu demokratizace.

Krajně pravicová vláda snímá z Izraele masku, která umožňovala Západu mlčet

V Izraeli se ujímá moci nejextrémističtější vláda v jeho dějinách. Přináší jedinou naději — že se postoj Západu konečně změní: „Možná konečně pochopí, že není žádný právní nebo morální rozdíl mezi okupací Ukrajiny a okupací Palestiny.“

USA po midtermech

Politika v USA po letošních volbách: velkých změn bude více

Vedle republikánské většiny ve Sněmovně přinesly letošní midterm volby i řadu dalších důležitých posunů. Několik známých politiků odstoupilo. Zviditelnili se jiní, noví. Trumpisté se octli v obojaké pozici a Biden před klíčovým rozhodnutím.

Šest důvodů, proč Trumpa zatím neodepisovat

Destruktivní americký exprezident ohlásil novou kandidaturu. Podle průzkumů by neměl mít šanci. Specifika amerického volebního systému, Trumpova pozice v Republikánské straně, délka kampaně i situace u demokratů ale hovoří pro něco jiného.

USA po volbách: na nejhorší zatím nedošlo

V klíčových státech se stále ještě počítají hlasy. Obecně lze ale říci, že demokraté mírně překonali očekávání. Relativně špatně dopadli v souhrnu trumpisté. Nevyhraněným republikánům se přitom docela dařilo.

Válka v kontextu

Anna Neistatová: „Válečné zločiny jsou právní kategorií, nikoli emocionální.“

Přinášíme rozhovor s uznávanou ruskoamerickou právničkou, která pomáhá vyšetřovat válečné zločiny. Vyjasňuje metody své práce, specifickou situaci na Ukrajině a popisuje možnosti mezinárodního práva při pohnání viníků k zodpovědnosti.

Moldavsko v geopolitickém sevření ruské války

Na Moldavsko tvrdě doléhají důsledky ruské agrese na Ukrajině. Evropská unie musí vynaložit maximální úsilí, aby země udržela svůj proevropský směr, nestala se vazalem Ruska a neupadla do ekonomického i sociálního rozvratu.

Ruskou invazi doprovází válka dronů. Těží z ní Turecko a Írán

Ruská invaze na Ukrajina se vyznačuje i masivním nasazením dronů na obou stranách konfliktu. Smrtonosné bezpilotní letouny dodává Turecko a Írán. Hrozí jejich nasazení v dalších konfliktech v Africe či mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem.

Křižovatky, mýty a traumata Krymu

Sborník Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii sestavený českými slavisty ještě před ruskou invazí na Ukrajinu představuje mýty opředený poloostrov ve vší jeho dějinné a kulturní rozmanitosti.

Německo, Rakousko

Německo se po razii proti extremistům pře o rozsah hrozby i reakci státu

Plány Říšských občanů na státní převrat nejsou bizarním projektem staříka s modrou krví ani mediální clonou vražd v Illerkirchbergu. Jejich rozkrytí ukázalo prorůstání pravicového extremismu do parlamentní politiky i bezpečnostních složek.

Rakouský spolkový prezident možná zná recept na politickou dlouhověkost

Alexander Van der Bellen přesvědčivě vyhrál hned v prvním kole rakouských prezidentských voleb. Občané jasně vsadili na klid a stabilitu. Neochvějným humanismem a důrazem na klimatickou politiku si ale prezident získal i mladé voliče.

Polská žádost o německé válečné reparace v kontextu

Půlrok po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vystoupili v Polsku čelní představitelé vládnoucího Práva a spravedlnosti s tím, že se sousedním Německem je třeba vyjednat reparace za 2. světovou válku. Proč právě nyní a co se tím sleduje?

Polsko

Polský svátek nezávislosti v rukou nacionalistické pravice

Režii oslav státního svátku Dne nezávislosti ve Varšavě mají v rukou krajně pravicové, ultranacionalistické síly, a to s posvěcením, ba i finanční podporou vlády. Naštěstí má Polsko ale i jinou tvář.

V Polsku vládnou staré struktury. Kaczyński ani Tusk se k odchodu nemají

Poláci neprojevují nijak velké nadšení pro předsedy dominantních stran. Přesto zůstává Kaczyńského pozice v čele Práva a spravedlnosti, stejně jako Donalda Tuska v čele Občanské platformy neotřesitelná. Vzestup alternativ mívá jepičí život.

Polsko rok před volbami: levice hledá vhodnou strategii

Zvolením nového vedení polská strana Levice Společně zahájila přípravy na volby na podzim 2023. Klíčovým problémem zůstává, jak zorganizovat politicky velmi roztříštěnou opozici, má-li být dosaženo svržení vlády Práva a spravedlnosti.

Autorský výběr

Sheila Coronelová: Vždy má smysl zanechat zprávu pro příští časy

Filipínská novinářka se ve své rodné zemi začala průkopnicky věnovat investigacím záhy po pádu režimu diktátora Marcose. Dnes vede výuku investigativního novinářství na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Jak přemýšlí o budoucnosti oboru?

Minibusem po městě poznamenaném apartheidem

Těžko si představit město více nepřející veřejné dostupné dopravě. I po osmadvaceti letech po pádu apartheidu jihoafrické Kapské město stále bojuje s důsledky jeho rasistické segregační politiky, vepsané do tehdejšího městského plánování.

Ani slum už není jistota: Jak se bydlí chudým v Dillí

Asi třetina městských obyvatel v Indii bydlí ve slumech. Zpravidla jde o příslušníky náboženských menšin nebo nižších kast. Střední třída však lobbuje za města bez slumů a rostoucí počet neformálních příbytků rozebírají bagry.

Japonsko jako světová velmoc měkké moci

Soft power spočívá v pozitivním obraze a v přitažlivosti země čerpající z kultury a ekonomické síly. Je tak protipólem hrubé síly zbraní. Může se Rusko jednou vydat cestou, po níž úspěšně kráčí kdysi podobně krutá velmoc Japonsko?

Čína po stranickém sjezdu

Si Ťin-pching potřetí generálním tajemníkem KS Číny. Utužování režimu trvá

Si Ťin-pching byl na 20. sjezdu KS Číny potvrzen ve funkci generálního tajemníka a stal se nejsilnějším vůdcem Číny od Mao Ce-tunga. Zhoršení ekonomické situace však může otřást podporou režimu mezi běžnými Číňany.

Pýcha a paranoia čínského generálního tajemníka

I přes jisté symptomy nevraživosti vůči Si Ťin-pchingovi ve vedení Komunistické strany Číny je jeho znovuzvolení jisté. Otázkou tak zůstává pouze to, zda jeho moc bude mít vůbec ještě nějaké mantinely.

Idylické scény ze života v Sin-ťiangu: krásná fasáda pro brutální čínský režim

Krátce poté, co v roce 2017 čínská vláda nahnala nejméně milion Ujgurů a dalších turkických muslimů do převýchovných táborů, začala se na internetu objevovat videa, která mají „vyprávět světu čínský příběh“ vhodnou formou.

Klimasummit 2022

COP 27: Mírný posun v otázce spravedlnosti, další katastrofa pro klima

Skončila další klimatická konference a opět jsme se ve vysoké politice o mnoho neposunuli směrem ke snižování emisí. Posunem je zavedení mechanismu vyplácení škod chudým státům. Celkově konference potvrdila, že na politiky není spolehnutí.

COP 27: Dokážeme být skutečně solidární s globálním Jihem?

Klimatické katastrofy doléhají mnohem silněji na země, které klima nejméně poškozují. Česká republika musí výrazně snížit své emise a na mezinárodní úrovni důrazně prosazovat princip klimatické spravedlnosti.

Studie Oxfam: hlavní díl odpovědnosti za ničení klimatu nesou miliardáři

Podle nové zprávy britské humanitární organizace Oxfam International prostředky investované 125 nejbohatšími miliardáři světa každoročně způsobí stejný objem emisí skleníkových plynů jako celá Francie s více než 65 miliony obyvatel.

Za hájení práv původních národů čtyři roky vězení

Amnesty International dosáhla osvobození nespravedlivě vězněného mayského ekologického aktivisty Bernarda Caal Xola. Ten po svém propuštění napsal text, v němž vysvětluje postoj států a korporací k přírodě a právům původních národů.

Nobelova cena míru

Oběť ani pachatel nesmějí zůstat bezejmenní — Nobelova cena míru 2022

Výbor Nobelovy ceny míru letošní volbou projevil opět mimořádnou kompetenci a cit pro situaci — zápasy za svobodu a mír v Ukrajině, v Bělorusku a v Rusku jsou skutečně niterně provázány.

Memorial: Uchování paměti a budování humánní společnosti v Rusku

Ruská lidskoprávní organizace Memorial se letos stala jedním ze tří nositelů Nobelovy ceny míru. Poslání Memorialu a roli historické paměti v dnešním Rusku vysvětlují v rozhovoru dva jeho členové.

Letošní Nobelovu cenu míru dostanou lidskoprávníci z Ruska, Běloruska a Ukrajiny

Norský Nobelův výbor se rozhodl pro rok 2022 ocenit společně ruskou organizaci Memorial, ukrajinské Centrum občanských svobod a Aleše Bjaljackého — běloruskou lidskoprávní legendu, která je aktuálně znovu ve vězení.

Lidská práva

Část kritiky Kataru je skutečně pokrytecká, ale ne ta týkající se lidských práv

Začíná mistrovství světa ve fotbale, které se letos koná v Kataru. Blízkovýchodní země přitom čelí kritice, která je zčásti oprávněná a zčásti pokrytecká. Trvat na dodržování lidských práv je ovšem v pořádku a zapotřebí vždy a všude.

Český boj s neregulérní migrací nahrává pašeráckým gangům

Nově zavedené kontroly na česko-slovenské hranici mají bránit příchodu syrských migrantů do České republiky. Opatření se míjí účinkem, neboť jediným skutečným řešením je vytvoření bezpečné a legální cesty do Evropy.

Francie: Bez domova umírají i mladí lidé, řešení přitom existuje

Francouzská nevládní organizace Collectif Les Morts de la Rue pravidelně upozorňuje na nedostatečnou pozornost a péči lidem bez domova. Podle odhadů jich na ulici umírá až 3 600 ročně. I v dalších evropských zemích lidí bez domova přibývá.

Twitter po Muskově převzetí

Za Muskovým twitterovým šílenstvím se ve skutečnosti skrývá promyšlený plán

Zatímco veřejnost debatuje o podružnostech, k nimž odvedly pozornost Muskovy tirády při přebírání Twitteru, podstata celé transakce a jeho záměrů leží jinde: nutně potřeboval platformu ke vstupu do nové techno-feudální elity.

„Absolutista svobody slova“. Elon Musk ničí svobodu projevu

Elon Musk brání absolutní svobodu projevu. Za velkými slovy se však skrývá faleš. Pokud miliardář nakonec koupí Twitter, bude platforma nejspíš zaplavena dezinformacemi a přispěje k další destrukci veřejného prostoru a svobodné diskuse.

Současná debata o Twitteru míjí podstatu problému

Základním neduhem současné debaty o prodeji Twitteru Elonu Muskovi je, že řešíme jeho vrtochy namísto toho, abychom se zabývali otázkou, jak to, že kontrola nad tak rozsáhlou částí veřejné komunikace může skončit v rukou jednoho člověka.

Sociální sítě

Metaverse a pracovní právo: stres pod dohledem algoritmů

Zuckerbergův projekt Metaverse drasticky změní pracovní podmínky, otevře prostor pro nové formy kyberšikany a zneužívání levné práce z globálního Jihu. Legislativa i odbory musí včas pracující v této sféře ochránit.

Jak mi Google přišel do rány

Nestává se každý den, abyste měli možnost zeptat se Googlu na některé věci bez vyhledávače, hezky z očí do očí. A už vůbec se nestává, že byste takovou příležitost měli, právě když na technologického giganta prasknul další globální průšvih.

V USA odsoudili známého šiřitele konspiračních teorií k rekordní sankci

Hvězda konspirační scény a slavný trumpista Alex Jones musí zaplatit miliardu dolarů rodičům, kteří ztratili děti při newtownském masakru. Jones šířil teorii, že rodiče jsou jen herci a útok bylo divadlo zinscenované odpůrci držení zbraní.

Balkán

Nová slovinská prezidentka: vítězství proevropské progresivní politiky

V prezidentských volbách ve Slovinsku zvítězila právnička Nataša Pirc Musarová nad politikem opoziční populistické Slovinské demokratické strany Anžem Logarem. Má jasné politické postoje, ale deklaruje vůli ke spolupráci a konsenzu.

Řeckem otřásla stávka proti drahotě. V Evropě se podobné akce množí

Středeční řecká generální stávka byla jednou z největších akcí svého druhu za posledních několik let. Jde o součást celoevropského trendu. V Řecku může narůstající sociální napětí přerůst v politickou krizi a předčasné volby.

Západní Balkán chycený do visegrádské pasti

Téma rozšíření Unie o země západního Balkánu je pro Evropu jedním z klíčových. Vztah EU k Balkánu provází směs zodpovědnosti a také nedůvěry. V cestě balkánským zemím však stojí i chování zemí Visegrádské čtyřky. Včetně České republiky.

Slovinci volí mezi populismem a progresivismem

Slovinci budou volit v druhém kole prezidentských voleb. Otázkou voleb je, zda konzervativní populisté získají po porážce v dubnových parlamentních volbách zpět část podpory, nebo zvítězí středolevicová kandidátka.

EU v kontextu

Česká republika promarňuje svůj evropský kredit

Svým počínáním předsednické země Rady EU si Česká republika vydobyla solidní kredit, který ovšem premiér prakticky úplně promarnil — nesmyslnými výroky o spojenectví s Varšavou a Římem a ostudným lavírováním ve vztahu k Orbánovu Maďarsku.

Lekce z dánských voleb: lidé tu oceňují vůli ke spolupráci

Tradičně nejsilnější dánská strana Sociální demokracie zvítězila ve volbách s mimořádným výsledkem. Ačkoli by mohla sestavit ryze levicovou vládu, před volbami slíbila, že složí vládu přes střed. A svůj slib hodlá dodržet.

Bratrstvo fundamentalistických euroskeptiků

Spolupráce českých, italských a polských euroskeptiků není „fašistická osa“. Znamená ale pošlapání hodnot, na nichž Evropa stojí, a jejich nahrazení utilitaristicky chápanými národními zájmy.

Volby v USA detailněji

USA po volbách: jak dopadli Trumpovi kandidáti

Politikům podporovaným Donaldem Trumpem se v letošních midterm volbách dařilo vesměs jen tehdy, šlo-li o kandidáty konsensuální či na jistotu. Postavy protlačené Trumpem v primárkách proti klasickým republikánům měly sklon spíše prohrávat.

Volby do Kongresu pootočí kurzem americké politiky jinak, než se očekávalo

V amerických volbách neposílili příznivci exprezidenta Trumpa tak, jak mnozí zvěstovali. Politické mantinely budou nyní určovány ohledem na prezidentské volby v roce 2024. Demokratický prezident Joe Biden se zatím jeví jako slabý kandidát.

V USA po volbách posílí i progresivní politika a zastoupení žen

Skupina progresivních zákonodárců kolem Alexandrie Ocasio-Cortezové se rozroste o čtyři jména a zvýší se její vliv. Zvýší se i počet guvernérek států. Ale nejvíce slyšet může být o ženě, jež představuje nejtemnější kout americké politiky.

Vývoj okolo Ruska

Rusové nacházejí útočiště v Srbsku. Postoje v zemi se ale zvolna mění

V Srbsku bylo Rusko tradičně bráno jako přátelská spojenecká země. I proto dnes v Srbsku nacházejí útočiště mnozí ruští uprchlíci. Současně se postoje srbské společnosti k Rusku zvolna mění. Geopolitický obrat se ale zatím nechystá.

Zákaz „propagace“ LGBT vztahů v Rusku

Ruská Státní duma přijala zákon o úplném zákazu propagandy „netradičních vztahů“, pedofilie, šíření informací o LGBT a změně pohlaví v médiích, reklamě, literatuře a filmech.

Ilja Jašin: Vězení jednou skončí, ale moje sebeúcta mi zůstane

Ruskému opozičnímu politikovi a bývalému radnímu moskevské části hrozí až deset let vězení za údajnou diskreditaci ruské armády. Pro Meduzu popsal z vazby podmínky ve vězení, průběh vyšetřování či důvody, proč se rozhodl, že neemigruje.

Prošetřete, zda duhové barvy neporušují zákon

V Rusku prochází schvalovacím procesem zákon, který zakazuje propagaci „netradičních vztahů“. Meduza uspořádala mezi aktivisty a odborníky na LGBT+ problematiku anketu o očekávatelných důsledcích zákona.

Řádění homofobů

Slovensko v šoku ze střelby u gay baru, pachatel-teenager se hrdě přiznal

Mladý zastánce konspiračních teorií zastřelil ve středu večer dvě osoby u známého bratislavského klubu. Následně se činem pochlubil na sociálních sítích. Mezi politiky a komentátory se teď řeší, zda útok souvisí i s jejich působením.

Čeští konzervativci musí přestat legitimizovat homofobii, než bude pozdě

V den, kdy Bratislava zažila homofobní teroristický útok, nebyl o jediný hlas v českém Senátu nominován člen sekty Opus Dei zástupcem ombudsmana. Konzervativci musí okamžitě přestat legitimizovat homofobii, jinak se dočkáme dalších útoků.

Queer lidé: nechceme prázdná slova lítosti, chceme činy

Vraždy v bratislavském baru Tepláreň odsoudila takřka celá slovenská i česká politická reprezentace. Mnozí politici včetně premiéra Petra Fialy ale dlouhodobě podporují právě ty postoje, jež k tragédii vedly.

Protesty v Íránu

„Pryč s duchovními,“ volá íránské studentstvo

Masové demonstrace v Íránu, v nichž významnou roli hrají univerzity, trvají už déle než čtyřicet dnů. Režim pro identifikaci svých oponentů používá různé technologie a sociální sítě.

Ženská revoluce v Íránu bojuje za demokracii a lidská práva

Proč odpor proti povinnému hidžábu znamená útok na samotnou podstatu současného íránského režimu a proč jde o zásadní událost v dějinách íránské republiky, vysvětluje v rozhovoru íránský exilový intelektuál Áraš Azízí.

Íránská vzpoura je nadějí mezinárodní levice

Světová levice se musí vyvarovat černobílého vidění a nebezpečné přestavy, že lze usilovat o lepší svět i za cenu popření humanistických hodnot. Odpor vůči světovému neoliberalismu nesmí levici svádět k přitakání fašismu.

Odpor proti íránskému režimu spojuje domov s exilem, levici s pravicí

Současný boj za demokracii v Íránu nachází velkou podporu mezi íránskými emigranty v Kanadě. Ani zde však nejsou občanští aktivisté zcela v bezpečí před zvůlí íránského režimu. O to větší úctu zasluhují ti, kdo se v tomto zápase angažují.

Blízký východ 2022

Izrael a Palestina: účast náboženství na konfliktu a možném smíření?

Výzva papeže Františka k dialogu a smíření mezi Palestinci a Izraelem je stejně tak sympatická a správná jako bez sebemenší naděje na příznivý ohlas.

Fašisti, centristé a Palestinci: co sledovat v dnešních izraelských volbách?

V Izraeli se dnes konají páté volby během posledních čtyř let. Netěší se většímu mezinárodnímu zájmu, protože neslibují přelomovou změnu. Telavivský šéfredaktor magazínu +972 vysvětluje, co má přesto smysl v dnešních volbách sledovat.

Otevřený dopis ministru Lipavskému: EU musí žádat dodržování práva i po Izraeli

Ministr Lipavský se zasazuje za uspořádání vrcholného setkání mezi EU s Izraelem bez ohledu na jeho aktuální a závažná porušování mezinárodního práva i základních lidských práv. Občanské organizace mu proto adresují otevřený dopis.

Trendy

Die Linke a její současná krize

Německá vyhraněná Levice po loňském volebním nezdaru nadále ztrácí pozice, zejména na Západě. Je to dáno jednak mírným úkrokem SPD doleva, jednak celou řadou vnitřních problémů Levice, zejména přetrvávajícímu kritickému vztahu k NATO.

Muskovy výroky o Tchaj-wanu kopírují stanovisko Číny

V nedávném rozhovoru pro Financial Times Elon Musk uvedl, že by se Tchaj-wan měl stát speciální administrativní zónou ČLR podobně jako Hongkong. Jeho výroky ilustrují, jak nebezpečná může být politická role podnikatelů jeho typu.

Žena, život, svoboda a levice

Čtyři nedávné události ukázaly rozdílné způsoby ženské emancipace a předvedly, jak může genderová politika zpochybnit, nebo naopak posílit mocenské struktury. Bez pochopení této dynamiky nemůže západní liberalismus porazit novou pravici.

Západ otrávil své vlastní peníze

Důsledkem světové finanční krize roku 2008 se radikálně proměnil celý peněžní systém. Peněz je nadbytek, ale zároveň chybí na investice prospěšné pro celou společnost. Při zachování současného modelu kapitalismu tento paradox nemá řešení.

Brazilské volby

Brazílie: Lula porazil Bolsonara o dva miliony hlasů, spojil se i s pravicí

Do čela Brazílie se vrací levicová legenda ze začátku století. Sedmasedmdesátiletého politika teď čekají další boje s bolsonarovci a manévrování v Kongresu. Ve světě slaví Lulovo vítězství nejvíce ochránci přírody.

Bolsonarismus po Bolsonarovi

Jair Bolsonaro klíčové brazilské volby prohrál. Síly, o které se opíral, si však v brazilské společnosti zachovávají značný vliv.

Prezidentské volby v Brazílii: Lula je favorit, obavy z Bolsonara se potvrdily

V průzkumech k letošním volbám vede už přes rok levicová legenda. Dosavadní prezident-trumpista zaostává. Se znalcem brazilského dění Františkem Kalendou jsme se bavili o letech s Bolsonarem, jeho dědictví i možném pokusu o převrat.

Brazilské volby a evangelikální křesťanství

Evangelikální či pentekostální křesťanství je dynamicky rostoucí náboženský směr a zasahuje stále více do politiky a života společnosti, v Brazílii i v řadě dalších zemí. Nejedná se ale o názorový monolit.

Ruská mobilizace

Ruská mobilizace může být zfušovaná, stejně však změní mnohé

I prostá přítomnost 130 tisíc nových, byť nemotivovaných ozbrojenců poblíž front umožní interventům roztáhnout obranu. Ukrajincům bude naopak síly tříštit. Příští rok přitom Rusko bude v dost možná lepší vydírací pozici.

Anketa mezi ruskými experty: Proč Putin vyhlásil mobilizaci a co bude dále?

Ruský exilový server požádal o reakci na středeční posun v přístupu k válce na Ukrajině přední ruské politology a sociology. Specificky se měli zamyslet nad otázkou, jak konkrétně dolehne mobilizace na ruskou společnost.

Politolog Vladimir Gelman: Protesty proti mobilizaci režim v Rusku nezmění

Po vyhlášení mobilizace v Rusku v mnoha velkých ruských městech vypukly protesty. O podstatě těchto protestů a šancích na změnu režimu hovořil ruský exilový deník Meduza s politologem Vladimirem Gelmanem.

Evropa a krajní pravice

Fašistka nefašistka v čele Itálie aneb Co vlastně hrozí

Spor nad ideologickou povahou Fratelli d'Italia poněkud překryl otázku, čím reálně je tato strana nebezpečná. Řada analýz z minulého týdne i gest samotné Giorgie Meloniové přitom nabízí poměrně jasné odpovědi.

Vzestup krajní pravice je největším ohrožením naší bezpečnosti

Fungující evropská integrace má zásadní význam pro udržení míru a demokracie. Právě proto se krajní pravice, která dnes v řadě států výrazně sílí, snaží Evropskou unii rozvrátit.

Češi u kormidla? Bez Evropy se neobejdeme

Státy střední Evropy se cítí být klíčovým aktérem v záchraně demokratického světa před Ruskem. Na takovou roli nestačí, setrvávají v zajetí vlastní minulosti a především stále nedocenili význam Evropské unie.

Velká Británie

Nový britský premiér. Zničenou Trussovou vystřídá Rishi Sunak

Důvěru toryů získal nakonec někdejší hlavní ekonomický ministr Borise Johnsona a poté jeden ze strůjců Johnsonova odchodu. S Liz Trussovou se Sunak střetl již v létě, kdy poměrně přesně předpověděl, k čemu její politika povede.

Nová britská premiérka zatím pokazila, co mohla. Bude muset odejít?

Liz Trussová se uvedla ve funkci nedopracovaným plánem plošného snížení daní předpokládajícím nové zadlužení. To poplašilo i zkušené burziány. Klesla hodnota libry a zdražilo půjčování. Preference konzervativců padly na úroveň z 90. let.

Sesazený Boris Johnson odchází. Co přijde po něm?

Svérázný britský premiér se rozloučil slibem, že se vrátí. Přinejmenším na čas musí však do ústraní. V pozadí Johnsonova sesazení lze vidět neperspektivnost pro příští volby. Debata nad jeho skutečným odkazem ovšem teprve začíná.

Stoupenci skotské nezávislosti znovu zvítězili. Co nyní?

Levicoví skotští nacionalisté budou mít sice po proběhlých volbách většinu zase jen se Zelenými, vyhráli ale už po čtvrté v řadě, a to s velkým předstihem. Nicola Sturgeonová chce nyní předložit otázku vyhlášení druhého referenda soudům.

Další aktuality

Spravedlnost zabitou palestinskou novinářku už nepotká. A Evropa mlčí

Izrael se může spolehnout na svou beztrestnost i v případě skandálního zabití novinářky Al Džazíry. Ačkoli oznámil, že smrt Širín Abú Aklahové vyšetřovat nebude, konání evropsko-izraelského summitu to nikterak nenarušilo.

Příliš křehký mír na Jižním Kavkaze

Ázerbájdžánská vojska zaútočila na území Arménie. Boje si vyžádaly desítky obětí. V době výročí druhé války o Náhorní Karabach demonstruje Ázerbájdžán svou sílu. Dosavadní úmluvy přitom nejsou schopny zajistit klid a mír.

Katastrofální pákistánské povodně oživí volání po klimatické spravedlnosti

Klimatická katastrofa v Pakistánu, kdy se pod vodou ocitla třetina země, zemřelo 1400 lidí a poškozeno nebo zničeno bylo přes milion domů, sice zmizela rychle za zpráv, ale je jisté, že oživí debatu o povinnosti bohatých zemí platit škody.

Švédsko má první vládu s podporou krajní pravice, slibuje „změnu paradigmatu“

Švédský kabinet v čele s Ulfem Kristerssonem představil svou koaliční smlouvu. Je otázkou, co z plánovaných cílů vláda během čtyřletého volebního období skutečně stihne.

Alžběta II. a Gorbačov

Smrt Alžběty II.: historická křižovatka pro země Commonwealthu

Královna Alžběta II. znamenala silné pouto pro země Commonwealthu. O tom, zda se nyní některé z nich osamostatní, rozhoduje jejich politické uspořádání, ekonomická situace, ale i tíže traumat z minulosti.

Nepravděpodobný život Michaila Gorbačova vyhasl

Odvaha je u politiků vzácná, Gorbačov jí ale měl dost. Oč pravděpodobnější bylo, že ten dobře střižený muž bude jen pěkně mluvit a svojí funkcí se pročeká! On ale konal. Daroval lidem v sovětském impériu svobodu.

Královna Alžběta II.: moudrá a hodná žena, jež dávala Británii těžiště

Zemřela britská královna, která se už za svého života stala legendou. Přinášíme nekrolog jednoho z nejpronikavějších britských komentátorů.

Gorbačov nám umožnil vymanit se z krunýře. Sehrál dějinnou úlohu

Michail Gorbačov byl možná největším světovým politikem od konce II. světové války. Umožnil konec bipolárního světa mírumilovným způsobem. Před jeho nástupem k moci to nikdo nepředpokládal, nečekal.

Čínský pohled na Gorbačova paradoxně stvrzuje, že sehrál historickou roli

Podle pekingského režimu Michail Gorbačov představuje odstrašující příklad, protože způsobil rozpad sovětského bloku. Čínští komunisté vědí a ukazují, že Gorbačovova cesta nebyla samozřejmá: paradoxně tak stvrzují jeho historickou úlohu.

Sousední země

Neisté dôsledky slovenskej vládnej krízy

Rozpory mezi členy slovenské koaliční vlády nejspíš skončí demisí ministrů jedné ze stran. Vzhledem k neustálým změnám postojů a různým ultimátům všech aktérů je těžké předvídat další vývoj. Možná je menšinová vláda, ale i předčasné volby.

Polská opozice rok před volbami

Rok před parlamentními volbami v Polsku lze na tamější politickou situaci pohlížet s opatrnými nadějemi, že by se ponurá éra Práva a spravedlnosti mohla chýlit ke konci.

Z Macronovy evropské integrační politiky by se čeští politici mohli učit

Summit Evropského politického společenství ukázal, že budoucnost evropské politiky je v hlubší integraci, která posílí její suverenitu a obranyschopnost. Čeští politici by si měli vzít příklad z francouzského prezidenta Macrona.

Svoji „Bečvu“ řeší i Polsko, zřejmé je zatím selhání úřadů

Z polské Odry bylo za srpen vyloveno přes sto tun uhynulých ryb — dvaapůlkrát více než předloni z Bečvy. Příčiny se stále objasňují. Vyšetřování ale již odhalilo obrovské zpoždění v reakci, nekoordinovanost postupu i nepřipravenost aparátu.

Širší Evropa

Pochod hrdosti v Bělehradě proběhl. Demokracie v Srbsku však eroduje

Srbsko má sice jako první východoevropská země otevřeně homosexuální premiérku, ale mezi vzory liberální demokracie rozhodně nepatří. Jak v balkánské zemi vypadá situace LGBTQ komunity, svoboda médií a tamní politická soutěž?

Kosovo jako druhá Ukrajina? Ale kdeže, jen silácká gesta pro domácí obecenstvo

Přirovnání eskalace napětí v Kosovu k situaci na Ukrajině jsou jen novinářskou zkratkou, kulhající na obě nohy. V Kosovu si ani jedna z obou stran konflikt nepřeje, jde jen o divadlo pro domácí publikum.

Skotská emancipace v levicovém duchu

Úsilí o skotskou nezávislost má hluboké historické kořeny. Současné politické vedení Skotska navíc prosazuje výrazně progresivní agendu. Referendum o nezávislosti plánované na podzim 2023 může rozhodnout i o návratu země do Evropské unie.

Šest důvodů, proč Finové řeší pařící premiérku

Četní uživatelé sociálních sítí se v posledních dnech ptali, jak může někomu ve Finsku vadit bujaře tančící a užívající si premiérka tak, jak byla zachycená na uniklém videu. Ač my sami jí naopak fandíme, nabízíme odpozorované odpovědi.

Vzdálenější svět

Čínský vůdce Si Ťin-pching směřuje k doživotnímu vládnutí

Chystaný říjnový sjezd KS Číny příliš prostoru pro překvapení nenechává. Si Ťin-pching pravděpodobně prolomí limit dvou funkčních období a prodlouží svůj mandát, nejspíše s možností doživotní vlády.

Rwanda: brutální režim za nablýskanou fasádou

Rwanda si ve světě úspěšně vybudovala image země, jež může být vzorem pro rozvoj celé Afriky. Tamní režim ale zastírá, že svou moc staví na masových vraždách, pošlapávání lidských práv a drancování ekonomiky svých sousedů.

Tahle země není pro novináře. Vraždy novinářů v Mexiku

Mexiko je na západní polokouli zemí s nejvyšším počtem vražd novinářů. Navzdory oficiálním proklamacím to mexický stát není schopen změnit.

Izrael už zase svévolně páchal násilí na Palestincích. A Západ odvrací zrak

Nic neobnažuje pokrytectví „západních hodnot“ jako přetrvávající cynická a trestuhodná neschopnost Západu přimět Izrael, aby se zodpovídal za své činy.

V Ghaně jako v Praze jako v Moskvě: náboženství v represivní roli

Za plány na kriminalizaci homosexuality v Ghaně stojí stejné represivní pojetí politického křesťanství jako za nápady části zdejší konzervativní scény. Jedná se o tmářské ideje, jež se nikoli náhodou těší podpoře moskevského režimu.

Že má Dillí šest případů znásilnění denně? Proč kvůli tomu pykám já?

Přístup indických žen do veřejného prostoru omezují patriarchální normy a běžnost sexuálního obtěžování i násilí. Proti obojímu protestuje rostoucí počet Indek. Současná krajně pravicová vláda však chce mít ženy spořádané a doma.

Co s nimi udělalo Guantánamo

V boji s terorismem měl Mister X zlomit vězně Mohamedoua Slahiho. Mučil ho — a sám se zhroutil. Nyní spolu opět mluvili. Vydáváme text, který získal Evropskou novinářskou cenu jako nejlepší reportáž roku.

Válka na Ukrajině na konci léta

Výzvou pro Ukrajinu bude i poválečná obnova, řeší se už nyní

Ačkoliv válka na Ukrajině stále zuří, odpovědná ministerstva již prezentují plány obnovy. Pomoc slíbila i Evropská investiční banka. Některé představy Ukrajinců jsou ale přinejlepším sporné. Týká se to i očekávané role České republiky.

Ruské pravoslaví a půl roku války

Ivan O. Štampach přibližuje roli pravoslavné církve na staré Rusi, za sovětské éry a v postkomunistickém období. Specificky se pak věnuje situaci na Ukrajině a vztahu pravoslavných duchovních k aktuální válce.

Erdoğan umí profitovat nejen z války na Ukrajině

Turecko po roce 2016 zcela opustilo své studenoválečné zakotvení a praktikuje zahraniční politiku nového typu. Jasně je to vidět od ruské invaze na Ukrajinu, souběžně ale též ve vztahu k Arménii, Sýrii nebo Íránu.

Válka na Ukrajině v průběhu srpna: vše se zpomalilo, nic však neskončilo

V šestém měsíci ruské invaze se válčilo s menší intenzitou a také méně umíralo. Fronta se přesto hýbala. Velkým tématem byly raketové útoky, a to nově i ukrajinské. Ukrajina sehnala nové zbraně a Rusko další tisíce vojáků.

Inflace v Evropě

Jak si státy Evropské unie vedou v boji proti inflaci?

Příspěvky ohroženým chudobou, nižší daně, regulace cen... Evropské země podnikají kroky k omezení inflace. Spoléhají se přitom na stejné mechanismy? Jsou některé strategie, s nimiž přišly vlády Evropské unie, účinnější než jiné?

Inflace jako zvrat v pravidlech mocenské hry

Jsme svědky podobného otřesu globálního systému jako v roce 2008 — jako tehdy ani teď žádné z poskytovaných vysvětlení inflace není plně vyčerpávající. Řešení ale není možné bez zlomení moci hrstky těch, kteří ze současného stavu profitují.

Německá soda: Proč se Němcům daří zvládat inflaci

Německá inflace je aktuálně poloviční než ta česká, cena benzínu je totožná, ovšem kupní síla obyvatelstva dvojnásobná. Jaké opatření země přijala? A jak si stojí ve srovnání s Českou republikou?

 

ŠKRTY: Inflace aneb Jak chudák do ještě větší nouze přišel

Druhý díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje bolestně aktuálnímu tématu inflace. Kdo jsou vítězově a poražení? Co znamená, že máme každý svou inflaci? A pomůže nám s inflací Aleš Michl?

 

Zahraniční inspirace

„Historický moment“. USA mají na dosah schválení přelomového klimatického zákona

Americký Senát těsně schválil nevídaný investiční balíček. Z velké části cílí na energetickou bezpečnost a ochranu klimatu. Legislativa nyní putuje do dolní komory Kongresu — a slibuje obrat v americké klimatické politice.

Severské premiérky. Proč je Skandinávie v zastoupení žen tak úspěšná?

Ve většině severských zemí stojí v čele vlády žena. Ženská emancipace má na severu silnou podporu. ČR má co dohánět. Ke zvýšení zastoupení žen v politice by se měla inspirovat třeba zlepšením strukturálních podmínek, zejména v oblasti péče.

Slovenské inspirace pro české prezidentské volby

Mezi vítězstvím Andreje Kisky a vítězstvím Zuzany Čaputové byla řada rozdílů a několik podobností. Půlrok před českými prezidentskými volbami se patří připomínat obojí.

Začátek léta

Lesní požáry i rekordní sucho. Evropa zápolí s letními projevy klimatické krize

Země napříč Evropou bojují s extrémním horkem a lesními požáry. Tento týden má vlna veder dosáhnout nevídaných rozměrů, některé vlády vyhlašují nouzový stav. Vědci připomínají, že frekvenci a intenzitu veder způsobuje klimatická změna.

Politický zemětřas v Kolumbii dokonán. Moc v zemi přebírá poprvé levice

Gustavu Petrovi se nakonec podařilo prorazit tradiční konzervativně-liberální blok a prezidentské volby vyhrát. V půli prázdnin se tak stane prvním levicovým prezidentem v historii své země. Proč vyhrál, co slibuje a co od něj čekat?

Francia od řeky Ovejas

Ještě větší fascinaci než první levicový prezident vzbuzuje teď při sledování vývoje v Kolumbii jeho viceprezidentka. Aktivistka Francia Márquezová bojuje za přírodu, za sociální systémové změny a za práva diskriminovaných už čtvrt století.

Porevoluční Súdán: Na cestě zpět k zavedeným vojenským pořádkům

V Súdánu byl sice zrušen výjimečný stav, ale více než vnitropolitická situace se s válkou na Ukrajině změnilo mezinárodní postavení africké země. Bohatá súdánská naleziště ropy přitom staví EU před nelehká rozhodnutí.

Bělorusko: uprchnout Lukašenkovu režimu za každou cenu

Tisíce lidí, kteří uprchli z Běloruska po prezidentských volbách v srpnu 2020, hledali útočiště v okolních zemích. Jednou z nich byla Svjatlana Kutkovičová, která prchala se svými třemi dětmi. Toto je její příběh.

České předsedání EU

Může Petr Fiala hrát v Evropě silnou roli a zároveň sdílet hodnoty s Polskem?

Mít dobrý vztah se sousedy je základní podmínkou prosperity státu. Nesmí to však znamenat podporu chování, které je v rozporu s vlastními, navíc deklarovanými, hodnotami. Premiér Fiala toto pravidlo nectí a naše pozice tím jednoznačně trpí.

Priority českého předsednictví EU nevycházejí z reálného stavu země

Ve všech oblastech, které si Česká republika vytkla jako priority pro své předsednictví, má natolik závažné nedostatky, že jako celek je nelze pokládat za realistické.

Prohlášení občanských organizací k prioritám pro české předsednictví v Radě EU

Představitelé českých a evropských občanských organizací vyzývají premiéra Fialu, aby během českého předsednictví Radě Evropské unie prioritizoval sociální a klimatická témata. Text vydáváme jako komentář.

Za dveřmi je české předsednictví EU, zvládneme ho? I s koulí Visegrádu na noze?

České republice se během předsednictví EU nabízí jedinečná šance představit se jako kompetentní demokratická země. Pro náš obraz v Evropě by bylo fatální, kdybychom se měli jevit jako propagátoři dnešní polské vlády.

Volby ve Francii

Macron bude po volebním fiasku čelit radikální opozici zprava i zleva

Výsledky francouzských parlamentních voleb jsou porážkou hlavně pro prezidenta Macrona. Naděje se nesplnily ani krajní levici, naopak krajní pravice slaví úspěch. Francouzskou politiku čekají velké změny.

Podpora lepenistů ve Francii je problém, ne však nový

Parlamentní zastoupení francouzské krajní pravice vzrostlo po nedělních volbách na ohromující jedenáctinásobek. Nestalo se tak ale dík nějakému skoku v podpoře, nýbrž v důsledku rozpadu blokační — tzv. republikánské — fronty.

Parlamentní volby ve Francii: Macron ztratil spolehlivou většinu

V 577členné sněmovně bude mít prezidentův blok 245 křesel a levicová koalice NUPES 131 míst. Lepenisté získali 89 mandátů a gaullisté 64. Emmanuel Macron tak bude muset zřejmě vládnout s ad hoc podporou.

Inventura Macronových pěti let: byly o dost lepší, než se na první pohled zdá

Mediální obraz Macronova prvního období může budit dojem, že se mu nepodařilo takřka nic prosadit. Realita je ovšem jiná, například Macronovu kulturní politiku může Francii závidět každý. Co lze čekat v jeho druhém mandátu?

Ruský disent

Ilja Jašin: Vězení jednou skončí, ale moje sebeúcta mi zůstane

Ruskému opozičnímu politikovi a bývalému radnímu moskevské části hrozí až deset let vězení za údajnou diskreditaci ruské armády. Pro Meduzu popsal z vazby podmínky ve vězení, průběh vyšetřování či důvody, proč se rozhodl, že neemigruje.

Jaké můžete mít plány, když žijete v černé díře? Ruští vědci v době války

Vědci představují největší sociální protestní skupinu v Rusku. Významný bioinformatik Michail Gelfand je jejich výrazným hlasem. Izolace celé ruské vědy bez rozdílu podle něj poškozuje nejen Rusko, ale v důsledku i celý svět.

Lidi je snadné zastrašit. Jak jim ale pak znovu vrátit svobodu?

Timofej Raďa 12. června zveřejnil záznam své nové instalace — nápisu „Žít minulostí!“, jejž bez povolení umístil na dvě budovy v Jekatěrinburgu. Meduza s ním mluvila o jeho záměru i o tom, proč zůstává v Rusku a dál se věnuje street artu.

Olga Romanovová: Náš morální kompas se jmenuje československý osmašedesátý

S ruskou novinářkou a aktivistkou Olgou Romanovovou jsme mluvili o situaci vězňů v Rusku i o tom, v čem jsou pro ruské hnutí za lidská práva stále inspirací lidé, kteří v roce 1968 demonstrovali za svobodu Československa na Rudém náměstí.

Další zajímavosti

Odchod Kaczyńského poukázal na kritickou situaci polských veřejných médií

Rezignace Jarosława Kaczyńského na post vicepremiéra pro bezpečnost byla politickým krokem adresovaným podzimním volbám. Jeho význam by přitom byl mizivý, kdyby Kaczyńský zcela neovládal veřejná média. Plyne z toho opět ponaučení i pro nás.

Kaczyński opět řadovým poslancem

Nestor polské politiky Jarosław Kaczyński v úterý náhle rezignoval na post vicepremiéra pro bezpečnost. Článek argumentuje, že důvodem byla především Kaczyńského snaha získat kontrolu nad tím, kdo v zemi po volbách obsadí klíčové posty.

Assange může zachránit už jen silný tlak z více stran

Nemá-li zůstat vůdčí postava WikiLeaks doživotně ve vězení, musí se v její kauze debatovat o podstatě. Nikoliv o duševním zdraví či právních detailech. Páteční rozhodnutí britské ministryně vnitra to opět připomnělo v celém kontextu.

Ve světě je na útěku už přes 100 milionů lidí, Ukrajinci tvoří sedminu

Válka na Ukrajině zesílila trend započatý konfliktem v Sýrii. Celkově se počet běženců ve světě dle evidence OSN v posledních osmi letech zdvojnásobil. Vedle válek vyhání lidi z domovů i přírodní katastrofy a změny klimatu.

Papež František nás svými výroky o válce na Ukrajině pobízí k přemýšlení

Výroky papeže Františka o válce na Ukrajině přitahují pozornost a vyvolávají kritiku. Někdy jsou však podávány zkresleně, zjednodušeně, bez pochopení pro to, na čem mu skutečně záleží.

Ukrajina za války

Grafit, titan, lithium. Rusům může jít na Ukrajině i o suroviny

Vedle uhlí či plynu má Ukrajina i spoustu surovin důležitých pro hi-tech ekonomiku. V budoucnu by na nich mohla dobře vydělat. Potrvá-li však okupace jihu a východu, může je Rusko buď začít samo těžit, nebo vše alespoň blokovat.

Jak ruští muži nabízejí ukrajinským ženám pomoc výměnou za sex a domácí práce

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu byl do Ruska odvezen více než milion ukrajinských občanů. Než překročili hranice, museli přetrpět násilí ruských vojáků či šikanu úřadů. Nyní jsou vystaveni tlaku na ruském území. Jde především o ženy.

Kyjiv nebo Kyjev? Česká debata o jazyce opět konzervativní

Obrana proti ruské agresi probíhá také v jazyce. Kampaň #KyivNotKyev usiluje o to, aby svět ruskojazyčné názvy ukrajinských sídel nahradil těmi ukrajinskými. A je úspěšná. Ne však u nás. Česká debata o jazyce je totiž trvale konzervativní.

Budoucnost ruštiny na Ukrajině? Kvůli válce teď nejasná

Vpád ruských jednotek poznamenal nejen vztah Ukrajinců k Rusku, ale i k ruskému jazyku. Zatímco jeho dřívější omezování nacionalistickými zákony budilo kritiku, dnes se „jazyka okupantů“ mnozí Ukrajinci zříkají sami.

Rusko za války

„Postavit se do cesty temnotě“

Moskevský intelektuál a básník Vitalij Kolcov zapálil na protest proti současnému režimu policejní anton. Hrozí mu za to až doživotní trest.

„Jak můžeme čelit barbarství zakazováním něčeho, co vždy barbarství odporovalo?“

Projev ukrajinského filmového režiséra Sergeje Loznici v Cannes, v němž vystupuje proti bojkotu ruské kultury, zveřejňujeme jako komentář.

Rusko se na Ukrajině pokouší zničit svou vlastní civilizační alternativu

Rozhovor Meduzy se spisovatelem Dmitrijem Gluchovským řeší zásadní otázku odpovědnosti Rusů za válku. Spisovatel je přesvědčen, že základní odpovědnost nese režim, který zdegeneroval až do stavu, kdy sám začal věřit své vlastní propagandě.

„V Rusku budeme muset vše vybudovat znovu od začátku. Žádnou jinou zemi nemáme.“

„Posledních deset let jsem mlčel o mnohém. Mnohokrát jsem nešel demonstrovat ze strachu o kolegy a klienty.“ Bývalý ředitel organizace Nocležka Grigorij Sverdlin mluví o tom, proč odešel z Ruska a o tom, co teď čeká ruský občanský sektor.

Ruská propaganda

Červený lak

Osobní text ruského režiséra převzal a vydal magazín Meduza: „Mám strach o ty, kteří otupěli propagandou. Dříve nebo později si uvědomí, kde skončili. Nemohu se jich zříct — těch podvedených, zavražděných a prokletých.“

Jak Putin prohrál informační válku

Rusko dlouho oslabovalo Západ propracovanou propagandistickou mašinérií, která obratně využívala i různých slabin demokratických zemí. Paradoxním důsledkem jeho agrese proti Ukrajině je úplné zhroucení vlivových struktur, jež roky budoval.

Novaja gazeta: „Nekrolog nám ale nepište“

Ruské noviny Novaja gazeta se do poslední chvíle snažily o válce informovat i v podmínkách cenzury, ale nakonec svou činnost pozastavily. Anketa ruského exilového magazínu Meduza mezi členy redakce je velkou oslavou svobodného novinářství.

Donbas za námi, s námi Bůh. Písně Putinovy války

Hudební doprovod velké veřejné akce na podporu invaze na Ukrajinu v moskevských Lužnikách zajímavě dokresluje ideové základy dnešního kremelského režimu a roli populární kultury v oficiální propagandě.

Politolog Vladimir Gelman: Putinův projev o „očistě společnosti“ měl zastrašit

Ruský politolog Vladimir Gelman v rozhovoru s ruským exilovým magazínem Meduza vysvětluje, proč pochopení Putinova režimu různé historické paralely spíše znesnadňují a proč je na místě očekávat vystupňování represí.

„Všichni bez výjimky si uvědomují, že lžou.“

Server Meduza přináší informace o Marině Ovsjannikovové, která vystoupila s protiválečným transparentem v přímém přenosu Prvního kanálu. Co se v Ruské televizi v souvislosti s válkou na Ukrajině vůbec děje?

Rusko: přístup k médiím a cenzura informací jsou na nejhorší úrovni od dob SSSR

Putinův režim v souvislosti s invazí na Ukrajinu znemožnil fungování dalších médií. Zvažuje i blokaci dalších sociálních sítí. Novináři musí psát o válce pouze povoleným slovníkem a využívat jen informace z oficiálních ruských zdrojů.

Volby v Maďarsku

Jak Viktor Orbán proměnil Maďarsko v evropskou obdobu Putinova Ruska

Mnozí předpokládali, že Orbánova příchylnost k Putinovi bude důvodem, proč konečně prohraje, zvláště v situaci, kdy se proti němu spojila celá maďarská opozice. Reportáž Meduzy z Budapešti ukazuje, jak zdánlivé nevýhody obrátil v triumf.

Orbánova demokracie je nemocná. Začněme se podle toho chovat

Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) označila maďarskou demokracii za „nemocnou“. Eskalace napětí mezi Evropskou unií a Viktorem Orbánem přišla záhy. Pojďme však Jourové vyjádření zkusit číst také v kontextu vztahu EU a České republiky.

Maďarsko: Orbán znovu obhájil mandát, dokázal využít i válku na Ukrajině

Autokratický premiér vedl kampaň jako kandidát míru, stability a národních zájmů. Pomohly mu též spřátelené firmy, rozdělení volebních obvodů nebo zglajchšaltovaná média. Opozice bude mít nakonec menší zastoupení než před sjednocením.

Rozhovor k maďarským volbám: Porazit Orbána letos v podstatě nešlo

S maďarským novinářem Szabolcsem Panyim o tom, jak moc výsledek nedělních voleb překvapil, co mohla opozice udělat jinak i o očekáváních od Orbánova dalšího vládnutí.

Válka a Čína, Afrika

Dnes Ukrajina, zítra Tchaj-wan? Pohled Tchajwanců na možnou válku se mění

Po ruském vpádu na Ukrajinu přibylo na Tchaj-wanu výrazně těch, kdo nevěří, že by Spojené státy šly kvůli ostrovu do války. Současně ovšem vzrostlo odhodlání vlast bránit. Sami Američané přitom dle průzkumů bojovat za Tchaj-wan chtějí.

Válka na Ukrajině a postoj zemí globálního Jihu

Ukrajinský socialista, historik a novinář žijící v Kyjevě vede polemiku s přetrvávajícím přístupem částí západní levice, která tvrdí, že vůči ruské agresi proti Ukrajině je správné držet se neutrality.

Válka proti Ukrajině sílící pozice Ruska v Africe nejspíše neohrozí

Pro africké režimy je zásadní vojenská pomoc, kterou Rusko nabízí, a také fakt, že podobně jako Čína, Indie a Turecko, nepodmiňuje spolupráci žádnými lidskoprávními nároky.

Lekci z ruské invaze na Ukrajině v Pekingu pozorně sledují

Ruská invaze na Ukrajině nutí Čínu ke komplikovanému a často neohrabanému diplomatickému tanci. Umožňuje však jejímu vedení nabýt zkušeností, jež bude moct využít třeba při budoucí válce o Tchaj-wan.

Tchaj-wan jako Ukrajina? Situace zcela jiná…

Válka a další státy

Němečtí Zelení rostou. A důvodem není jen jejich pevný postoj k Rusku

Výsledky voleb v Porýní-Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku ukazují na trvalý vzestup německých Zelených. Důvodem je nejen konzistentní postoj k Rusku či živý komunikační styl, ale především jejich dlouhodobě adekvátní klimatická agenda.

Světovému systému zásobování potravinami hrozí kolaps

Působí to jako paradox: už před pandemií a válkou, v čase největší hojnosti a dlouhodobě nejnižších cen potravin na světovém trhu, se trend v počtu hladovějících a podvyživených pozemšťanů obrátil. Co se děje?

Turecký postoj k válce na Ukrajině: aby se vlk nažral a koza zůstala celá

Válce navzdory se Turecko bude snažit udržet si co nejlepší vztahy jak s Ruskem, tak s Ukrajinou. Rusko přímo nepodpoří, Ukrajinu spíše jen verbálně, k sankcím se nepřidá. I Erdogan chová zášť k Západu.

Běloruský podíl na ruské agresi vůči Ukrajině a rozpad jeho státnosti

Únorové rusko-běloruské vojenské cvičení přivedlo do Běloruska přes 40 tisíc ruských vojáků. Jejich následné zapojení do invaze na Ukrajinu se stalo symbolem chřadnoucí běloruské státnosti, již Rusové umně využívají ke svým potřebám.

Německá soda: Jak válka změnila německou bezpečnostní politiku

Ruská invaze na Ukrajinu prakticky ze dne na den proměnila směřování německé bezpečnostní politiky. Co bude proměna znamenat v praxi, ukazují v novém díle podcastu analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung.

 

Režim v Číně

Tibetská živá pochodeň číslo 158. In memoriam Tsewang Norbu (1996-2022)

Na sklonku února se ve Lhase upálil fenomenální tibetský zpěvák Tsewang Norbu. Po dvouleté přetržce se jedná o 158. oběť v řetězci tohoto typu krajního protestu proti nesvobodě Tibetu.

Volby v Hongkongu poprvé pořádal Peking. A tak dvě třetiny lidí zůstaly doma

Prosincové volby do hongkongské Legislativní rady, první od přijetí represivního zákona o státní bezpečnosti, byly stvrzením faktu, že pekingský režim v rozporu s mezinárodními dohodami zbavil Hongkong posledních zbytků autonomie.

Čínská lidová republika směřuje k nastolení kultu osobnosti Si Ťin-pchinga

Nový oficiální výklad dějin KS Číny vyzdvihuje Si Ťin-pchingovu „novou éru socialismu s čínskými rysy“ a naopak marginalizuje jeho předchůdce. Lze čekat, že příští rok se čínský vůdce i formálně postaví na roveň Mao Ce-tungovi.

Osud klimatu záleží na Číně. Její politika má ale od slov k činům stále daleko

Ceny čínských emisních povolenek jsou rekordně nízké. Jde o jeden z příznaků nefunkční klimatické politiky, která deklaruje mnohé ambice, ale v žádné z nich není důsledná. Prohlášení čínských představitelů tak zatím neodpovídají realitě.

Německo po volbách

Nová německá vláda v kostce: složení, plány, očekávání

Sociální demokraté nakonec drží polovinu rezortů, menší strany však získaly klíčová ministerstva pro svou profilaci. Nový kabinet má řadu velkých plánů. Mezi prvními však bude muset rozetnout složité dilema povinného očkování.

Německá soda: Proč nový kancléř schytává kritiku a co od jeho kabinetu čekat

Co očekávat od nově jmenovaného sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze? Na to se ve čtvrtém dílu podcastu Německá soda podívají analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung.

 

Volby v Německu vyhrály středolevé strany, vládu chce ale skládat i pravice

Sociálně demokratická SPD se z dvaceti procent hlasů vytáhla na 25,7 procenta. Výrazně si polepšili také Zelení. CDU/CSU vykázala nejhorší výsledek v historii. Jejích 24,1 procenta ji ale umožňuje sestavit většinovou koalici rovněž.

Nová německá vláda bude mít z části svázané ruce. Kvůli FDP

V nastupující koalici SPD, FDP a Zelených by měla mít titulárně převahu levice. V programu je ale nejsilněji znát otisk liberálů. Naopak Zelení dopadli tak, jako by ochrana klimatu nebyla společným cílem, ale jejich specifickou agendou.

Afghánistán

Dívky v Afghánistánu už jen snahou studovat riskují své životy

Více než rok po návratu ultrakonzervativního nábožensko-politického hnutí Tálibán k moci v Afghánistánu se v zemi stupňuje tlak proti vzdělávání dívek. Střední školy zůstávají uzavřené. A obcházení zákazů obnáší velká rizika.

Afghánistán v rukou Tálibánu: jak vypadá současná situace

Ode dne, kdy Kábul padl do rukou Tálibánu, uběhly zhruba tři měsíce. V sérií článků se hlouběji podíváme, jak a v čem se Afghánistán pod vládou náboženského hnutí proměnil.

Ani inkluzivní, ani progresivní. První tálibánskou vládu vedou staré kádry

První vládu vzniklou po pádu prozápadního režimu tvoří takřka výhradně tálibánští předáci, Paštunové a pouze muži. Vůdčí pozice zabrali příslušníci zakladatelské generace hnutí. Ministrem vnitra je vůdce skupiny proslulé svou brutalitou.

Evropa a my

Naše místo v Evropě: Bek a Lipavský versus Fiala

Osou českého myšlení o Evropě od Masaryka po Havla je vize její federalizace. Ani ministři Bek a Lipavský ji dnes nehájí, byť k ní mají blíže, než premiér Fiala, který je s ní v přímém rozporu. Co to znamená pro českou evropskou politiku?

Deset let ve válce, šest let na útěku. Evropa se k syrským uprchlíkům pořád staví zády

Od počátku občanské války v Sýrii uplynulo deset let a na situaci milionů uprchlíků se nic nezměnilo k lepšímu. Evropské státy nadále ignorují Ženevskou úmluvu, řeší uzavírání hranic a rychlejší deportace a Syřané marně čekají na azyl.

Jak euro štěpí Evropu

V lednu si připomínáme dvacet let od zavedení eura jako společné měny s mincemi a bankovkami. Autor argumentuje, proč jsou na tom dnes lépe v rámci Evropské unie země, které euro nepřijaly než ty, které k němu přistoupily.

Euro Evropu neštěpí

Autor vede polemiku s Janisem Varufakisem, jehož kritiku eura pokládá za zkratkovitou a jeho interpretaci zkušeností střední Evropy za nesprávnou a v důsledku vynechání Slovenska i metodologicky pochybnou.

Bělorusko

Lukašenkův režim ztrácí poslední zábrany, ale i půdu pod nohama

Nad běloruským státem stále více přebírají kontrolu Rusové. Běloruský diktátor se snaží siláckými gesty a represemi budit zdání, že situaci v zemi drží pevně pod kontrolou.

Běloruský podíl na ruské agresi vůči Ukrajině a rozpad jeho státnosti

Únorové rusko-běloruské vojenské cvičení přivedlo do Běloruska přes 40 tisíc ruských vojáků. Jejich následné zapojení do invaze na Ukrajinu se stalo symbolem chřadnoucí běloruské státnosti, již Rusové umně využívají ke svým potřebám.

Bělorusko: uprchnout Lukašenkovu režimu za každou cenu

Tisíce lidí, kteří uprchli z Běloruska po prezidentských volbách v srpnu 2020, hledali útočiště v okolních zemích. Jednou z nich byla Svjatlana Kutkovičová, která prchala se svými třemi dětmi. Toto je její příběh.

Civilizace

V americkém Starbucksu zakládají první odbory, další by měly následovat

Navzdory snahám kavárenského řetězce potlačit zakládání odborových organizací vznikne první v newyorském Buffalu. Další pobočky už oznámily podobný záměr. Podpora odborového sdružování v USA roste v poslední době všeobecně.

Berlínská krize bydlení plodí hostely, kam nesvítí Slunce a kde noc není černá

Stačí strávit týden na berlínském hostelu, aby člověk pochopil, jak zlá je situace na berlínském trhu s bydlením. Cizinci, kteří sem přijeli hledat své německé štěstí, žijí celé měsíce na osmilůžkových pokojích smrdících botami.

Už nikdy žádná Super liga. Ve fotbale ani ve společnosti

Fotbalový svět pobouřil plán založit Superligu, v jejímž rámci by se dvanáct z největších velkoklubů odtrhlo od všech ostatních v zájmu pohádkových zisků. Díky odporu fanoušků i hráčů plán zkrachoval. Je to inspirace k nápravě společnosti.

Osud klimatu záleží na Číně. Její politika má ale od slov k činům stále daleko

Ceny čínských emisních povolenek jsou rekordně nízké. Jde o jeden z příznaků nefunkční klimatické politiky, která deklaruje mnohé ambice, ale v žádné z nich není důsledná. Prohlášení čínských představitelů tak zatím neodpovídají realitě.

Třeba už nenaskočí

Nejdelší výpadek v „dějinách“ sociální sítě Facebook vede člověka k zamyšlení. Co by se vlastně stalo, kdyby už nenaskočil?

Kávu?

Uprchlíci

Syrští uprchlíci opět na české hranici: přístup státu je nepřijatelný

Solidarita s ukrajinskými uprchlíky ze strany české společnosti — ale i státu, je obdivuhodná. Oproti tomu uprchlíky z rozvrácené Sýrie státní složky pronásledují. Dvojí metr k lidem na útěku, jen na základě jejich původu, je neobhajitelný.

Olympiáda v Tokiu bez velkých hodnot? Ale kdeže

Kritika olympijských her za nákladnost, komercionalizaci či neekologičnost je jistě na místě. Neradno ale zapomínat, že olympiády mají i řadu světlých politických a obecně lidských momentů. Zde šest příkladů z nedávných her v Tokiu.

Nejsou-li lidská práva pro uprchlíky, nebudou brzy ani pro nás

Krutě nelidské zacházení Polska s uprchlíky a povznesené porušování evropského i mezinárodního práva je největším a nejnebezpečnějším ohrožením skutečných základních hodnot naší civilizace za velmi dlouhou dobu.

Uprchlíci jsou lidé s příběhem. Česká republika je bohužel nechce

Mnozí uprchlíci ze Sýrie, kterých dnes Českou republikou prochází podstatně více než za takzvané „migrační krize“, si odsud odnesou pěkné vzpomínky díky dobrovolníkům. Zůstat tu bohužel nechtějí. Náš stát nemá mezi nimi dobrou pověst.

Čína a my

Čína ukončila obchody s Litvou kvůli Tchaj-wanu. Litvě bychom měli gratulovat

V reakci na otevření tchajwanské ambasády v Litvě vypověděla ČLR pobaltské republice veškerý obchodní styk. Jde o krok, který je neslučitelný s mezinárodními obchodními pravidly a otevírá závažné otázky o tom, jakou váhu daná pravidla mají.

Čínská převaha v Africe a pokrytectví Západu

Narativ o čínské snaze zavádět v Africe vlastní model vlády má trhliny. Jisté ale je, že Čína místní autoritářské tendence podporuje. Motivem jí je obchod. Její dominance je přitom také důsledkem pokryteckého a liknavého chování Západu.

Čínský sen o velikém čínském národu

Čínská vláda porušuje ústavou zaručená práva menšin. Její představitelé přitom otevřeně hovoří o „počínšťování“ ve jménu posílení jednoty vlasti a stabilizace společnosti. Ve skutečnosti však jde o asimilaci menšin většinovým etnikem Chan.

Starbucksová diplomacie Čínské lidové republiky a její přítel Elon Musk

Peking se snaží vylepšit svůj vlastní obraz i vztahy s ostatními zeměmi prostřednictvím vlivných zahraničních podnikatelů. Ostře to kontrastuje s čím dál tvrdším nátlakem na podnikatele domácí.

Zákaz BBC v Číně je exemplárním trestem, stav svobody tisku je kritický

Zákaz BBC působit v Číně připoutal větší pozornost kvůli mimořádnému statusu věhlasné britské organizace, jež je etalonem kvality zpravodajství. Jedná se ale jen o zvláště křiklavý projev tendence Pekingu zlikvidovat prostor svobody slova.

Přestaňme dělat Číně křoví — ukončeme svou účast na sjezdech 17+1

Platforma „17+1“, která sdružuje Čínu a některé evropské země včetně ČR, je dobrou ukázkou toho, jakými nástroji Čína rozbíjí konkurenční instituce. A také ukázkou toho, jak málo ji to stojí. Náklady totiž platí „partneři“, a tedy i my.

Svědectví mladého Ujgura o krutých čínských represích v Sin-ťiangu

V televizním vysílání BBC se 4. srpna objevilo krátké video, na kterém mladý Ujgur Merdan Ghappar pod policejním dozorem ve městě Kucha v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang sedí připoutaný ocelovým poutem k posteli. Dnes je nezvěstný.

Blízký a Střední východ

Raísího vítězství v íránských prezidentských volbách: šest zajímavostí

Vítězství konzervativativního klerika a soudce nikoho moc nepřekvapilo. Rada dohlížitelů totiž vyloučila z voleb všechny jeho vážné konkurenty. Během voleb se ale vedla zajímavá debata nad celkovou situací v zemi a jejími přesahy.

Kdo je budoucí íránský prezident Ebráhím Raísí?

V íránských prezidentských volbách zvítězil krajně konzervativní duchovní Raísí. Další kapitola dějin této více než osmdesátimilionové země bude s největší pravděpodobností autoritářská. Demokratizační trend na čas ustoupí.

USA zastaví prodej zbraní spojencům v Perském zálivu. Znamená to konec války v Jemenu?

Nástup amerického prezidenta Joe Bidena do úřadu provází mimo jiné odklon od vstřícné politiky vůči Saúdské Arábii a přehodnocení amerického zapojení do války v Jemenu. Větší změna kurzu zahraniční politiky USA je však nepravděpodobná.

Jen krvavé stopy v písku

O zlepšení podmínek místního obyvatelstva Spojeným státům stejně jako v předcházejících bezohledných intervencích do cizích zemí nešlo. Místo vlastní sebereflexe dokonce nyní svalují vinu na samotné Afghánce.

Izrael a Palestina: poslední válka

Izraelská advokátka Palestinců: Jste-li utlačovaní, klást odpor je vaší povinností

Známá izraelská lidskoprávní advokátka Lea Tsemelová mluví v rozhovoru pro DR o palestinském boji za svobodu, o mučení v izraelských věznicích a o ignorování mezinárodního práva.

Pět důvodů, proč to Hamás dělá

Snahy militantního palestinského hnutí útočit na Izrael končí vždy jeho vojenským oslabením a odpovědí, při níž je zabito mnoho nevinných. Přesto mají svá racionální vysvětlení. Zde pět nejpodnětnějších, na než lze v analýzách narazit.

Přístup Američanů k izraelsko-palestinskému konfliktu se zvolna mění

Ačkoliv USA stále straní Izraeli, ještě nikdy se tam vůči politice k Palestincům neozývala tak silná kritika jako nyní. Patrné je to na počtu demonstrací, v projevech politiků, a dokonce už i v mediálním obsahu.

Jsem strašně smutný. Tahle situace nemá dobré řešení a vyhrát nemůže nikdo

„Obyčejní lidé se opravdu snaží najít si k sobě cestu a vědí, že jeden druhého potřebují.“ Reportáž dopisovatelky DR z páteční demonstrace v Šejk Džará ukazuje, že probíhající izraelsko-palestinský konflikt není projevem vůle občanů.

Afrika

Guinea po puči: nic, co by tu už dříve nebylo

Západoafrická Guinea je jednou z řady afrických zemí, které jejich nerostné bohatství předurčuje k relativně bezstarostnému ekonomicky spokojenému životu, které se však utápí ve zmatcích. Poslední v řadě peripetií je vojenský puč.

Volby v Zambii: resuscitace demokracie a regionálních nadějí

Zambijské volby zcela nečekaně a bezprecedentním způsobem vyhrála opozice vedená Hakaindem Hichilemou. Dobrou zprávu pro demokracii celého regionu ale provází stín obřího dluhu hlavně vůči Číně. Místní budoucnost se tak bude teprve utvářet.

Střídání u moci v Čadu. Aneb další republikánská dynastie na obzoru?

Po násilném a nečekaném úmrtí čadského prezidenta Idrisse Débyho vstoupila strategická středoafrická země do období nejistoty. Moci se s podporou armády, ale v rozporu s ústavou, chopil jeho syn.

Museveniho „věčný“ režim přečkal další volby, opozice se ale nevzdává

Režim jednoho z vůdců někdejšího odboje proti Idimu Aminovi vládne Ugandě již pětatřicet let. Letošní volby však vyhrál za cenu šestapadesáti mrtvých a velkých podvodů. Aktuální lídr opozice zpěvák Bobi Wine chce bojovat dále.

Aktéři dění ve Středoafrické republice

Velmi křehká stabilita Středoafrické republiky je před nedělními volbami ohrožena zformováním koalice protivládních rebelů, kteří se vydali k hlavnímu městu Bangui. Do napětí může zasáhnout Rusko i Rwanda, která v oblasti plní misi OSN.

DR

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět DR a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Na březích Evropy - reportáže

Na březích Evropy: Ostrovy výjimečného stavu

Vydáváme čtvrtý a závěrečný text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: Vzpoura všemi opuštěných ostrovanů

Vydáváme třetí text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: řecké ostrovy jako obětovaná zóna Evropy

Vydáváme druhý text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: zrození hotspotů jako středisek uprchlické beznaděje

Vydáváme úvodní text z původního cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.