Analýza●Petr Jedlička
Obavy ze zneužití vraždy štvavě konzervativního influencera režimem se naplňují. Trumpův tábor umlčuje kritiku, potírá opozici a mobilizuje proti „hrozbě zevnitř“. Nově tak činí i mezi vojáky.
Analýza●Petr Jedlička
Obavy ze zneužití vraždy štvavě konzervativního influencera režimem se naplňují. Trumpův tábor umlčuje kritiku, potírá opozici a mobilizuje proti „hrozbě zevnitř“. Nově tak činí i mezi vojáky.
Sloupek●Jiří Pehe
Trump ničí pověst Ameriky. Drolí se zejména její kulturní vliv
Donald Trump svou politikou chaosu i stylizací do supermana překotně ničí obraz, který USA zajišťoval moc. Ta totiž nevycházela jen ze silné armády a ekonomiky, ale také z kulturní přitažlivosti. Trump je příznakem jejího rozpadu.
Podcast●Bittner, Bittner
Tématem další epizody podcastu Škrty bratří Bittnerů je ekonomie obrany a zbrojařů.
Podcast●Filip Valíček
Podcasty DR: Izrael cíleně zabíjí palestinské novináře v Gaze
Na alarmující počet zabitých novinářů v Pásmu Gazy upozornil DR otevřenou výzvou české vládě a prezidentovi, kterou podepsalo 262 zástupců profese. O jejím smyslu a podmínkách novinářské práce v Gaze hovoří šéfredaktor Jakub Patočka.
Analýza●Petr Jedlička
Gaza: Šest tezí, o nichž už debatovat netřeba
Ve sporech nad chováním Izraele a Hamásu se stále vracejí argumenty, které se v čase ukázaly jako zavádějící či neplatné. V zájmu zachování alespoň určité smysluplnosti diskuze je záhodno je jasně pojmenovat a příslušně s nimi pracovat.
Komentář●Ralph Nader
Americkým redakcím: Přestaňte soustavně podhodnocovat počty obětí v Gaze
Advokát, ochránce lidských práv a jeden z nejvlivnějších Američanů píše renomovaným americkým redakcím, aby náležitě informovaly o skutečném počtu obětí izraelského tažení. Podhodnocování jejich počtu vyhovuje izraelské vládě i Hamásu.
Komentář●Markéta Hrbková
Hrůzy v Gaze odrážejí sebestřednost nás všech
„Gaza je pro mě symbolem krutovlády těch, kdo možná krutí být nechtějí, ale jaksi si nevšimli, že vlády Trumpů, Putinů a Bibiů jsou výplodem nás všech,“ píše disidentka a židovka Markéta Hrbková.
Analýza●Petr Jedlička
Válka na Ukrajině po letních summitech: Překvapil zvláště tah Evropy
Po setkání Trumpa s Putinem minulý víkend se evropským mocnostem podařilo se zmobilizovat a dynamiku vývoje posunout. Ohledně budoucnosti Ukrajiny je tak stále vše otevřené, včetně otázky příměří.
Komentář●Ditrych, Petříček
Rusko využívá potraviny jako geopolitickou zbraň. Evropa nesmí přihlížet
Rusko přetváří geopolitiku potravin a využívá obilí, hnojiva a humanitární pomoc k prosazení svého vlivu. Evropa v budování potravinové soběstačnosti i potravinové diplomacii zaspala. Je nejvyšší čas začít jednat.
Esej●Martin Hančl
Zas a znovu: existence Evropy je podmínkou existence demokratického světa
Je čím dál zřetelnější, že bez Evropy evropské státy zaniknou. Zvlášť po ruské agresi vůči Ukrajině i v kontextu dění ve Spojených státech. O to víc alarmující je, že česká politika vůči EU osciluje jen mezi nacionalismem a konzervatismem.
Analýza●Petra Dvořáková
Srbský režim se pokouší násilně potlačit prodemokratické hnutí. Marně
Slzný plyn, bití nezletilých, výhrůžky znásilněním. I k takovým prostředkům srbský režim v uplynulém týdnu přistoupil, aby potlačil neuhasínající prodemokratické hnutí. Ani sílící represe však na proměněnou srbskou společnost nezabírá.
Komentář●Michel Perottino
Paříž čeká boj o radnici. Hidalgová už kandidovat nebude
Pařížská starostka Anne Hidalgová po deseti letech ve funkci oznámila, že v roce 2026 už kandidovat nebude. Zanechává za sebou ekologické projekty i rostoucí dluhy. Dokáže francouzská levice udržet metropoli?
Analýza●Marin Vitman
Záhřeb si znovu zvolil zelenou cestu. Dokáže Možemo! dostát svým závazkům?
Po dalších úspěšných volebních výsledcích se chorvatská levicově-zelená strana Možemo! ocitá na křižovatce. Dokáže splnit očekávání změny a sladit aktivistické kořeny s nároky profesionálního vládnutí na komunální, státní i evropské úrovni?
Komentář●Dávid Valent
Greenfluencerství je jako anestetikum. Může bránit řešení planetárních krizí
Různá ocenění v oblasti ochrany životního prostředí stále častěji získávají lidé věnující se greenfluencerství. Většina z nich ale místo systémové kritiky upozorňuje jen na dílčí symptomy krize a nabízí berličky, nikoli řešení.
Analýza●Petr Jedlička
Střet mezi Muskem a Trumpem prozradil mnohé i o dnešní americké politice
V nepřehlédnutelné výměně mezi proslulým magnátem a výstředním prezidentem zazněla i řada důležitých faktických poznámek. Některé poodhalují, jakou politiku Trump reálně prosazuje. Jiné přibližují, oč vlastně běží Muskovi.
Komentář●Jiří Pehe
Trump mění USA v nedemokratický fašizující stát
Donald Trump využil protestů v Los Angeles především k tomu, aby si otestoval, jakou sílu má americká občanská společnost a co vše si může dovolit ve státech ovládaných Demokratickou stranou.
Zpráva●Jedlička, Šafová
USA mají už i v Evropě horší pověst než Čína, znát je to také na turismu
Trumpovy Spojené státy mají ve světě po čtyřech měsících skoro tak špatný obraz jako Putinovo Rusko. To prokazatelně škodí i turistickému ruchu. Zvláště ubylo platících návštěvníků z Kanady nebo Mexika. Posun je patrný ale i u Evropanů.
Komentář●Jindřich Petrlík
Plastová úmluva na rozcestí: když se rozhoduje, zda zastavíme potopu
Srpnové jednání na půdě OSN o úmluvě týkající se plastů se tolik potřebné globální dohody o omezení produkce plastů nedobralo a zůstalo napůl cesty.
Analýza●Ivana Míšková
Změny klimatu: Rostoucí počet pohrom dokládají i nárůsty způsobených škod
Evropská agentura pro životní prostředí vyčíslila škody způsobené živelními pohromami zesílenými klimatickou změnou v Evropě od 80. let na 738 miliard eur. Jde o diskutabilní údaj, avšak růstový trend mezi dekádami je nesporný.
Komentář●Matěj Pomahač
Emancipace ekologické politiky v časech národně-konzervativní revoluce
V době, kdy pravice odmítá sociální politiku a údajná levice slouží domácím oligarchům, musí progresivní politika propojovat ohniska občanského odporu, přítomná v téměř každé obci. Právě tam vzniká sebevědomá ekologická politická třída.
Komentář●Michaela Kožmínová
Vege párek a snaha zakrýt skutečné problémy zemědělství
V Bruselu se opět řeší, zda zakázat pojmenování „vege párek“ či „vege steak“. Tentokrát z popudu českého ministra Marka Výborného. Jde o ukázkovou taktiku, jak odvést pozornost od skutečných problémů vytvořením zdání naléhavosti.
Komentář●Lenka Hrabalová
Írán je rozmanitou zemí. Představa jednoduchého převratu je proto naivní
Západ se rád tváří, že Írán je obýván homogenní společností, která jen čeká na změnu. Není to však pravda. Írán je zemí s různorodým obyvatelstvem. Převrat proto není ničím kýženým. Pád režimu ájatolláhů může napáchat víc škody než užitku.
Komentář●Petr Jedlička
Izraelský útok na Írán je zlomový moment, promění celý region
Ač může aktuální konflikt mezi Izraelem a Íránem ještě nejrůzněji gradovat, odhalená neschopnost Íránu se účinně bránit se už nezapomene. Éra mocenského vzestupu Teheránu na Středním východě započatá v roce 2003 je definitivně u konce.
Komentář●David Hearst
Svou podporou izraelské agrese Trump žene Írán k výrobě jaderné zbraně
Trump dává Izraeli volnou ruku k útoku na Írán. Jde o největší selhání americké zahraniční politiky od války v Iráku. Cena za obnovení příměří bude mimořádně vysoká.
Zpráva●Petr Jedlička
Izraelský útok na Írán po víkendu: na řadu přicházejí i nevojenské cíle
Po velitelích, odpalištích raket a cílech souvisejících s jaderným programem začal Izrael likvidovat i íránské zásobníky ropy, rafinérie a výrobní podniky. Íránská odplata si v prvních dnech vyžádala jen několik mrtvých.
Analýza●Petr Jedlička
Trump, Ukrajina a Evropa na konci března: mnohé je nyní jasnější
Vývoj v týdnech od Mnichovské konference odhalil mnohé o nové politice USA, reakci Ukrajiny i možnostech států Evropské unie. Události jsou stále v pohybu. Přesto lze formulovat už první shrnutí.
Komentář●Petr Jedlička
Zbrojení, zdá se, neunikneme. Můžeme jej ale uhlídat
Vedle Německa začínají v EU zbrojit už i neutrální státy nebo levicové Španělsko. U nás otočil Andrej Babiš, takže volby zde mnoho nezmění. Úkolem je nyní odmítnout fráze, udržet proces co nejtransparentnější a pod demokratickou kontrolou.
Komentář●Petr Jedlička
Do Gazy se vrátila izraelská válka
Obnovené údery na palestinské Pásmo Gazy mají již stovky nových obětí. Z izraelské vlády zaznívají hrozby „permanentní okupací“. Gazané vyrazili tentokrát demonstrovat i proti Hamásu. Izraelský postup se tím však zřejmě nezastaví.
Analýza●Petr Jedlička
Trumpovy tarify po měsíci: srozumitelnější, ale stále ne rozumné
Většina států začala s USA v uplynulých týdnech vyjednávat o revizi obchodních vztahů a případné i smluv, jak si Trump přál. Škody na vztazích a výměně jsou ale neoddiskutovatelné. V Asii navíc zřetelně posílilo postavení Číny.
Komentář●Jeffrey Sachs
Trumpova absurdní obchodní politika ochudí Američany a poškodí svět
Americký obchodní deficit neplyne z nízkých cel, ale z rozhazovačnosti americké vládnoucí třídy: je důsledkem chronicky vysokých rozpočtových deficitů, které vznikly snižováním daní pro bohaté a biliony dolarů promrhanými na zbytečné války.
Sloupek●Jiří Pehe
Spojeným státům vládne král Ubu a jeho šaškovský kompars
Zdá se, že americký prezident se snaží absurdní drama Alfreda Jarryho přenést do reálného světa, ba ho překonat. Arogance, zmatek a pohrdání ústavou se staly novou normou světové velmoci. Král Ubu by záviděl.
Komentář●Tomáš Bendl
Americké pozastavení mezinárodní pomoci znamená pro mnoho lidí rozsudek smrti
Trumpovo přerušení financování humanitární pomoci nejenže zhorší přístup mnoha pacientů k léčbě, ale omezí i globální schopnost reagovat na budoucí epidemie a povede ke zvýšení odolnosti bakterií. Disproporčně přitom dopadne na ženy.
Analýza●Petr Jedlička
Šest hlavních výzev pro Merzovu vládu v Německu
Trumpova politika vytvořila novou realitu, na niž musí Evropa reagovat. Formující se německá vláda se o to už částečně pokouší. Vedle mezinárodní situace na ni však čekají i domácí výzvy, rozběhnuté transformace či silná krajní pravice.
Analýza●Petr Jedlička
Německé volby 2025: pět postřehů
I když volební výsledky známe už od neděle, stojí za to se zastavit ještě u zjištění z povolebních analýz. Pomáhají pochopit, jakou budou mít jednotlivé strany sílu, kde braly voliče či jakou taktiku nejspíše zvolí do budoucna.
Zpráva●Petr Jedlička
Německé volby 2025: výsledky ukazují na velkou koalici
Nejvíc hlasů získala CDU/CSU, ač těsně nepřekročila hranici třiceti procent. Dosud vládnoucí SPD spadla na svůj historicky nejhorší výsledek, na většinu s CDU/CSU jí však stačí. Žádná další konzistentní koalice po posílení AfD složit nelze.
Analýza●Kateřina Smejkalová
Víkendové volby v Německu. Trendy a možnosti
Předčasné volby do Bundestagu jsou pro Evropu klíčové. Zvítězí nejspíš CDU/CSU, silná AfD tentokrát asi ještě zůstane na periferii. Sílí levicová Die Linke. Ledasco však může ovlivnit příliš krátká kampaň a změna volebního systému.
Reportáž●Petra Dvořáková
Volba AfD jako poslední krok integrace. Proč migranti volí krajní pravici
Přibližně dvanáct procent německých voličů má migrantské kořeny. Jejich voličské chování se přitom zásadně neliší od chování etnických Němců. Na migrantské voliče cílí svou kampaň i protimigrantská strana AfD — a na některé to zabírá.
Komentář●Jan-Werner Müller
Normalizace krajní pravice se stává normální
Je rozdíl, když politici hlavního proudu mluví jako krajní pravice a když s ní přímo spolupracují. Jejímu nástupu, jak jsme toho svědky v současné Evropě, pak totiž lze zabránit už jen těžko.
Reportáž●Petra Dvořáková
Německý Magdeburk před volbami: „S AfD nesouhlasím ve všem, ale mám strach.“
V prosinci vjel do davu ve východoněmeckém Magdeburku muž saúdského původu. Ve městě, kde je krajní pravice silná už od 90. let, s útokem atmosféra strachu ještě více zhoustla. Všichni se bojí, leč mnohdy z odlišných důvodů.
Reportáž●Petra Dvořáková
Srbské protesty: Už není cesty zpět. Sama mobilizace však nestačí
15. března se v Bělehradě konala největší protivládní demonstrace v historii země. Prezident Vučić chce předčasné volby — ty však v dnešním Srbsku mohou být jen nesvobodné. Jediným přijatelným východiskem je přechodná úřednická vláda.
Reportáž●Petra Dvořáková
Srbské protesty se šíří jako oheň. A přinášejí naději pro celou Evropu
Ani po čtyřech měsících neztrácejí protesty v Srbsku na síle. Srbská společnost se kolektivně osvobozuje od strachu a propaganda prezidenta Vučiće přestává fungovat. Srbskými studenty se mezitím inspirovala sociální hnutí v dalších zemích.
Reportáž●Petra Dvořáková
Mezi ultramarínovým mořem a zištnými zájmy investorů. Obrazy z jižní Albánie
Z mediálních titulků by se mohlo zdát, že zatímco řecká menšina v Albánii úpí pod národnostním útlakem, Albánce zase trápí pořečťování jihu země. Albánské Řeky však stejně jako Albánce sužuje především klientelistický kapitalismus.
Reportáž●Petra Dvořáková
Itálie provozuje migrační centra na albánské půdě. Jde o hanbu pro celou Evropu
Dohoda, na jejímž základě Itálie provozuje detenční centra pro zadržené migranty na území Albánie, je popřením lidských práv. Situace je o to palčivější, že vše kryje Evropská unie. Dobrou zprávou je však to, že systém účinně blokují soudy.
Sloupek●Jiří Pehe
Trumpovo vládní panoptikum aneb Spojené státy jako korporace
Donald Trump chce vést USA autoritářsky jako korporaci. Zatím se těší relativní oblibě veřejnosti. I v důsledku škrtů a obchodních válek jeho popularita zřejmě brzy opadne. Následná restriktivní opatření mohou USA uvrhnout na pokraj chaosu.
Sloupek●Jiří Pehe
Trumpův státní převrat prostřednictvím chaosu
Trump ihned po svém nástupu vydal bezprecedentní množství kontroverzních dekretů. To, že řadu z nich musel obratem stáhnout, ukazuje, že jejich účelem bylo strhnout pozornost, tím ochromit zbytky opozice a získat prostor pro rozklad státu.
Sloupek●Jiří Pehe
Trumpovy Spojené státy se mohou stát autokratickou oligarchií
Není namístě dělat si iluze o povaze nastupující vlády Donalda Trumpa. Chce se mstít a rozvracet instituce, nijak neskrývá, že vytváří autoritářskou vládu oligarchie.
Komentář●Petr Jedlička
Od roku 2025 ve světě moc pozitivního nečekejme. Může ale i překvapit
V roce 2024 skončila většina střetů úspěchy strážců statu quo, odsouzeníhodných sil nebo těžko čitelných aktérů. Rok 2025 se přitom zatím rýsuje podobně. Pokračují války a vrací se Trump. Přesto lze registrovat i pár drobných nadějí.
Komentář●Filip Outrata
Tam, kde se určitým skupinám lidí upírá lidskost, je všechno dovoleno. Deficit lidskosti, který ukazují reakce na pomoc lidskoprávních organizací obyvatelům Gazy, je varováním i pobídkou k tomu, být opravdu humánními lidmi.
Analýza●Petr Jedlička
Gruzínská „Evroluce“ v roce 2024 neuspěla. Mohla by letos?
Loňské masové protesty nakonec ani nezviklaly režim „gruzínského Babiše“, ani neudržely v úřadě prezidentku Zurabišviliovou. Přesto pokračují v různých formách dále. 15. ledna by se mělo stávkovat, 20. ledna má jednat Zurabišviliová v USA.
Portrét●Petr Jedlička
Devětatřicátý prezident USA, jenž nyní oslavil sté narozeniny, je připomínán jako vizionář a vzorově slušný člověk. Patří se ale nezapomínat, že ve své době ztělesňoval i celkově nový typ lídra a nový přístup k politice.
Zpráva●Petr Jedlička
V USA zemřel exprezident Carter, stoletý a nezapomenutelný
Carter vládl Spojeným státům mezi vietnamskou a reaganovskou érou. Z úřadu odcházel nepopulární. Postupně však získal proslulost coby vizionář, mírotvůrce a vzácně morálně čistý prezident.
Komentář●Ralph Nader
Carterův odkaz je inspirací pro budoucí generace
Jimmy Carter patřil mezi nejlepší americké prezidenty vůbec. Především pro svou bezprecedentní snahu o zapojení občanské společnosti do politického provozu. To, co dnešní vláda USA postrádá nejpalčivěji, je právě carterovský étos.
Analýza●Petr Jedlička
Kolaps Asadova režimu v Sýrii: co sledovat dále
Vedle ústředních otázek, jako je povaha a dělba nové moci, naznačí mnohé i různé partikularity: praktický islamismus, dotace na potraviny, postoj k Turecku, způsob vypořádání se s bývalými protivníky či přístup k captagonové mafii.
Analýza●Petr Jedlička
Kolaps Asadova režimu v Sýrii: proč tak snadno?
Režim vládnoucí třiapadesát let padl nakonec po jedenáctidenní ofenzívě skupin, jež se zdály být dávno izolovány. Zjevné oslabení zahraničních spojenců režimu — Ruska a Hizballáhu — bylo přitom jen jedním z důležitých faktorů.
Komentář●Martin Rozumek
S návraty uprchlíků do Sýrie nespěchejme
Pád brutálního Asadova režimu vyvolal naději na návrat mnoha Syřanů do vlasti. Situace v Sýrii i v celém regionu Blízkého Východu je však natolik nestabilní, že mezinárodní společenství nemá právo syrské uprchlíky k návratu nutit.
Komentář●Slavoj Žižek
Konec Asadova režimu Západu připomněl, že liberální individualismus spolu s ideologií konce dějin jej zcela připravily o schopnost kolektivně jednat. Fundamentalistické náboženství znamená návrat politiky, zatímco západní svět se rozpadá.
Sloupek●Jiří Pehe
Trumpovy Spojené státy se mohou stát autokratickou oligarchií
Není namístě dělat si iluze o povaze nastupující vlády Donalda Trumpa. Chce se mstít a rozvracet instituce, nijak neskrývá, že vytváří autoritářskou vládu oligarchie.
Sloupek●Jiří Pehe
Liberální demokracii dusí oligarchický populismus
Spíše než ke konci dějin spočívajícím v univerzálním triumfu liberální demokracie se dnes zdá, že lidstvo směřuje k nové éře autoritářských režimů kontrolovaných globální oligarchií. Nevzmůže-li se proti tomu revolta.
Komentář●Janis Varufakis
Západ neumírá, jen si pod sebou podřezává větev
Západ se zbavuje hodnot, s nimiž byl spjat jeho vzestup ve 20. století. Úzká finanční elita se dnes těší exkluzivní ochraně, zatímco drtivá většina občanů žije v naprosté nejistotě a jejich myslí se zmocnili vlastníci digitálních platforem.
Analýza●Petr Jedlička
Volby v USA s odstupem: nerozhodovala jen ekonomika
Klíčová část nevyhraněných voličů volila podle svého vnímání stavu země, v touze po změně. Trump dokázal propojit témata prosperity, zločinnosti a migrace, posílily ho také protestní hlasy. Harrisová naopak snahou o rozkročení ztratila.
Reportáž●Jindřich Janíček
Vykašlete se na lidi a oni se vykašlou na volby
Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA končí reflexí atmosféry povolebního Washingtonu. A Jindra přidává i vlastní analýzu: „Poslední populistická rétorika demokratů byla kampaň Obamova. A lidé přišli a volili.“
Komentář●Bernie Sanders
Vedení demokratů hájilo status quo, Američané ale právem požadují změny
Vyjádření Bernieho Sanderse k výsledkům amerických prezidentských voleb 2024 zveřejňujeme jako komentář: „Zastánce demokracie a spravedlnosti v USA čekají v příštích týdnech a měsících opravdu zásadní politické diskuse. Pusťme se do toho!“
Komentář●Jakub Patočka
Trumpovo vítězství má jedinou přednost: obnažuje hloubku civilizační krize
Jakkoli je Trumpovo vítězství otřesnou zprávou s bezprostředními strašnými důsledky, nelze odhlížet od skutečnosti, že porážka Demokratů je zasloužená. Nelze se tvářit jako strana Dobra, a přitom se prezentovat bezbřehým pokrytectvím.
Reportáž●Jindřich Janíček
Naděje pohasla rychle. A hasnout bude dál
Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA pokračuje průběhem sčítání hlasů. Naděje pohasla překvapivě rychle, podpora demokratů upadla i ve větších městech. Vyhrál tým těch nejotravnějších lidí.
Zpráva●Petr Jedlička
USA po volební noci: prezidentem bude znovu Trump
Republikánskému nominantovi se podařilo o několik procent vyhrát v dostatečném počtu rozhodujících států, a získat tak nadpoloviční část volitelů. Sázka na obecnou kampaň a mobilizaci ženského elektorátu jeho protikandidátce nevyšla.
Analýza●Petr Jedlička
Trump vs. Harrisová z hlediska slibovaných změn: rozdíly jsou značné
Z vnějšího pohledu reprezentuje Harrisová v USA kontinuitu, zatímco Trump změnu. Svět ji v případě Trumpova vítězství pocítí zejména v přístupu k oteplování, k mezinárodnímu obchodu, v tlaku na větší zbrojení a v úpadku americké měkké moci.
Komentář●Matěj Moravanský
USA jsou fosilním impériem. Harrisová by to nezměnila, Trump to však prohloubí
Na budování amerického fosilního impéria se dekády podíleli jak demokraté, tak republikáni. Trump plánuje těžbu dále rozšířit, čímž urychlí klimatický rozvrat. Harrisová by ale jen udržela status quo. Změnu přinese jen občanská společnost.
Sloupek●Jiří Pehe
Je Donald Trump fašista? Nechtějme to pocítit
Přít se o to, zda lze Trumpa označit za fašistu, je nepodstatné. Důležité ale je reflektovat, že jeho návrat by znamenal posílení nejhorších politických proudů a tendencí ve světě i u nás. Od Putina a Orbána až po jejich české obdoby.
Komentář●George Monbiot
Milí Američané, prosím, neubližujte si zvolením Trumpa
Přední britský komentátor se obrací na americké voliče s úpěnlivou prosbou: „Demokraté toho vykonají mnohem méně, než by bylo potřeba, ale Trump všechno jenom zhorší. Prosím vás, drazí přátelé. Neubližujte si jeho zvolením.“
Komentář●Ralph Nader
Prohraje-li Harrisová s Trumpem, bude to vinou zbabělosti Demokratické strany
Živoucí legenda americké občanské společnosti, ochránce práv spotřebitelů a přírody a jeden z obecně nejrespektovanějších Američanů v předvolebním komentáři kritizuje finále kampaně Demokratické strany.
Sloupek●Jiří Pehe
Nebezpečné vyvrcholení americké prezidentské kampaně
Společenské napětí v USA by se před úterní prezidentskou volbou dalo krájet. Pokud Trump prohraje, je téměř jisté, že výsledek jeho stoupenci neuznají. Spíše než snahu zvrátit výsledek silou ale můžeme čekat ústavně politické bitvy.
Zpráva●Petr Jedlička
USA týden před volebním dnem: Trump posílil, ale šance jsou stále vyrovnané
Většina celoamerických průzkumů přiznává nyní nejtěsnější vedení republikánskému nominantovi. Jeho demokratická protivnice vede však ve čtyřech ze sedmi států, jež volby reálně rozhodnou — i když i jen o jeden procentní bod.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Libanonský novinář: Lidé se mě ptají, kdy bomba spadne na nás
„Lidé spí v opuštěných budovách, v autech, na pláži. Někteří ani neměli jak se dostat z jihu pryč — a tak šli do Bejrútu pěšky,“ popisuje situaci v Izraelem bombardovaném Libanonu novinář Justin Olivier Salhani.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Nelze autenticky odsoudit antisemitismus a přehlížet násilí zakoušené Palestinci
„Boj proti antisemitismu bude neúspěšný, pokud bude přehlížet jiné formy předsudků, xenofobie a rasismu — včetně rasismu antipalestinského,“ upozorňuje v rozhovoru polská filozofka a profesorka Monika Bobaková.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Odborník na Blízký východ: Útok na libanonská zařízení nemá historickou paralelu
17. září explodovaly v Libanonu a Sýrii tisíce ručních pagerů, den poté přišla druhá vlna útoků zaměřená na vysílačky ICOM. Vše nasvědčuje, že útok spáchaly izraelské tajné služby. O okolnostech jsme hovořili s výzkumníkem Janem Danielem.
Zpráva●Petr Jedlička
Volby v Rakousku nakonec bez překvapení, o vládě rozhodnou lidovci
Historické vítězství přiblížilo FPÖ k vládě jen o píď. Koalici s ní nevyloučila pouze ÖVP, která má ale několik dalších možností. Společná vláda konzervativců a nacipopulistů by navíc předpokládala u obou velké ústupky.
Analýza●Petr Jedlička
Rakousko mezi Kurzem a Kicklem: posuny v době černo-zelené koalice
Kam se pohnula rakouská politika v posledních třech letech a jaká je situace před letošními volbami? Hlavní změny a pohyby od pádu mladého kancléře Kurze rekapitulujeme s pomocí našich evropských partnerů.
Komentář●Kateřina Vnoučková
Kickl proti všem, všichni proti Kicklovi
Popularita předsedy rakouských krajně pravicových Svobodných vychází z ostré kritiky dosavadní vládnoucí koalice. Průzkumy před parlamentními volbami připisují jeho straně vítězství. I lidovci však koaliční vládu s Kicklem v čele odmítají.
Zpráva●Petr Jedlička
Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř
Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.
Analýza●Petr Jedlička
Evropa řeší nedostatek sester. Chybí takřka všude a čím dál víc
Kvůli prodlužování života a stárnutí populace roste poptávka po ošetřovatelkách a ošetřovatelích. Politická vůle zajistit prostředky však chybí. V chudších státech EU je přitom problém o to větší, že z nich sestry odcházejí do bohatších.
Zpráva●Petr Jedlička
Chorvatsko a Nizozemsko. Evropa má další dvě vlády s účastí krajní pravice
K Finsku, Itálii a Slovensku přibyly další dva státy EU s vládami, jichž se účastní krajní síly, donedávna ostrakizované. Profil i možnosti nových členů chorvatské a nizozemské koalice jsou ovšem dosti odlišné.
Zpráva●Petr Jedlička
Chaluhy, sinice, sliz. Oteplování poznamenává i evropská pobřeží
Na jihošpanělském pobřeží musejí nákladně odstraňovat koberce invazních řas. V Německu omezují koupání kvůli sinicím. Chorvatsko trápí přemnožený fytoplankton. Spolupříčinou je přitom všude zrychlující se oteplování mořské vody.
Komentář●Kateřina Smejkalová
Volby na východě Německa: se stabilitou politického středu je konec
Mimořádný úspěch AfD a Aliance Sahry Wagenknechtové v zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku znovu ukázaly, jak silně lidé vyčerpaní mnohačetnou krizí podléhají těm, kdo jim slíbí „starý dobrý normální svět“.
Zpráva●Petr Jedlička
Sasko a Durynsko: Svaz Sahry Wagenknechtové neoslabil AfD, ale zbytek levice
Zpětné analýzy výsledků víkendových voleb na východě Německa podlamují hypotézu, že konzervativně-levicová alternativa osloví ve větším i protestní voliče krajní pravice. V Sasku i Durynsku přešel od AfD k BSW jen malý zlomek hlasujících.
Zpráva●Petr Jedlička
Německá krajní pravice vyhrála své první zemské volby
AfD dobyla své první zemské vítězství v přehlíženém Durynsku, kde dosud vládla široká koalice v čele s Die Linke. Pro německou krajní pravici je to největší volební úspěch od 2. světové války.
Komentář●Jan Vašek
Začátek vlády labouristů v Británii: ne vše je tak špatné, jak vypadá
Britské labouristy trápí aktuálně skandál s přijímáním mnoha věcných darů. Namísto reforem tak musejí řešit, zda má premiér platit za brýle či za oblečení. Z hlediska konkrétních politik to přitom není tak, že by od července vše pokazili.
Sloupek●Jiří Pehe
Nová strategie: Ne Trump, to Harrisová je hrozbou
Po druhém zmařeném atentátu na Donalda Trumpa přišla jeho kampaň s novou strategií. Tvrdí, že strůjcem napětí v USA jsou demokraté a garantem normality není nikdo jiný než právě Trump. Je to nesmysl. Jediným nebezpečím zůstává Trump.
Sloupek●Jiří Pehe
Donald Trump se neskrývá se svým obdivem k Viktoru Orbánovi. Oceňuje na něm přitom to nejhorší — jeho schopnost potlačit demokracii a neztratit pozici mezi demokratickými zeměmi. Trump tím jen podtrhuje svou toxicitu.
Esej●Walden Bello
Jak země globálního Jihu pohlížejí na souboj Harrisová-Trump
Vítězství Harrisové nad Trumpem v amerických prezidentských volbách je v zájmu většiny obyvatel USA. Z hlediska globálního Jihu ale situace tak jednoznačná není. Záleží na progresivním křídle Demokratické strany, co ještě do voleb udělá.
Sloupek●Jiří Pehe
Americké prezidentské volby změní svět
Znovuzvolení Trumpa prezidentem by otřáslo americkou společností i mezinárodním řádem. Trump chce prohlubovat polarizaci společnosti a omezit boj s klimatickými změnami. Prezidentství Harrisové by nabídlo docela jinou politiku.
Analýza●Petr Jedlička
Šance na porážku Trumpa se s Harrisovou zvedly. Zatím ale jen k 50 procentům
Dosavadní viceprezidentka si až nečekaně rychle zajistila prezidentskou nominaci, rekordní dary i enormní mediální pozornost. Nyní se čeká, jak konkrétně využije svoje silné stránky, a jak se naopak popasuje se slabinami.
Komentář●Ariasová, Mejiaová
Minnesotský zázrak — návod, jak porazit Trumpa, inspirace pro svět
V Minnesotě se díky práci občanských a odborových organizací podařil za vlády demokratického kandidáta na viceprezidenta Tima Walze nevídaný „politický zázrak“. Je to inspirace nejen pro politiku na americké federální úrovni, ale i pro nás.
Komentář●Josef Brož
Když Emmanuel Macron rozpustil parlament, neoslabil tak Národní sdružení Marine Le Penové, ale vyvolal tak duchy minulosti. Jeho jmenování Michela Barniera premiérem je dalším marným krokem ukazujícím krizi prezidentské legitimity.
Komentář●Pavel Havlíček
Kurská ofenzíva změnila pohled světa na rusko-ukrajinskou válku
Ukrajinský vpád do Kurské oblasti a okupace ruských území vyvolala ve světovém společenství rozporuplné reakce. Některé pozitivní důsledky operace, která silně zasáhla kremelský režim, však lze sotva zpochybnit.
Zpráva●Petr Jedlička
EU: nacionálně populistické skupiny budou v Evropském parlamentu nakonec tři
Vedle ECR Giorgie Meloniové a lepenisticko-babišovských Vlastenců bude fungovat ještě třetí skupina vytvořená kolem německé AfD. Svého poslance v ní budou mít i čeští okamurovci, slovenští postkotlebovci či maďarská krajní pravice.
Komentář●Slavoj Žižek
Globální kapitalismus a permanentní válka
Na brutálních konfliktech v Kongu či Súdánu je dobře vidět, že nejsou důsledkem neschopnosti místních si demokraticky vládnout, ale pokračováním ekonomické kolonizace Afriky. Bohatství na zdroje se v globálním kapitalismu stává prokletím.
Komentář●Refik Hodzić
Normalizace vztahů s Asadem by měla katastrofální důsledky pro Syřany i Evropu
Nejnovější diskuse o změně politické strategie Evropské unie vůči Sýrii, o niž se zasazuje osm členských zemí včetně České republiky, vzbuzuje vážné znepokojení. Alarmující je zejména představa normalizace vztahů s Asadovým režimem.
Analýza●Petr Jedlička
Přesahy evropských voleb v jednotlivých zemích: co se kde ukázalo
Vedle vlastního rozdělení mandátů v Evropském parlamentu přinesly nedávné volby i řadu dílčích důležitých odhalení v jednotlivých členských zemích. Která byla ta nejzajímavější a v čem jsou podstatná?
Analýza●Petr Jedlička
Volby v Británii s odstupem: co vše se ukázalo a co změnilo
Britské sněmovní volby přinesly daleko více změn než samo střídání u moci. Hlavním stranám vyrostla nečekaná konkurence. Otevřely se nové možnosti, kam je dál vést. Hotový zemětřas se děje ve Skotsku a velkou neznámou jsou noví nezávislí.
Komentář●Mikuláš Peksa
Kdo psal Babišův a Orbánův „Vlastenecký manifest“
Jazyk „Vlasteneckého manifestu“, s nímž se Babiš s Orbánem hodlají etablovat v rámci evropské politiky, odpovídá slovníku lepenistů. A je pravděpodobné, že oba visegrádští autoritáři se spoluprací s francouzskou krajní pravicí počítají.
Komentář●Jiří Silný
Česká politická reprezentace i média vřele uvítala argentinského prezidenta Mileie v Praze. Jiný Argentinec, papež František, zcela jasně pojmenoval podstatu ultraliberální politiky, již Milei reprezentuje. Je to ekonomika, která zabíjí.
Komentář●Petr Jedlička
Assangeovo propuštění je vítězstvím pro člověka, pro jeho kauzu ale jen zčásti
Nejznámější představitel whistleblowerského fenoménu WikiLeaks se dostává svobodu po pěti letech věznění a devíti dalších letech různého omezování. Děje se tak ale až po dohodnutém dílčím přiznání viny, které zastiňuje podstatu případu.
Komentář●Refik Hodzić
Válka proti Gaze: brutální izraelský útok připomíná hrůzy genocidy v Bosně
Oběti bosenské genocidy a jiných masově páchaných zvěrstev kdekoli na světě mají morální povinnost vystoupit proti pokračujícímu zločinu proti lidskosti v Gaze.
Komentář●Linda Piknerová
Volby v Jihoafrické republice rozbily přelud jednoty duhového národa
Třicet let od pádu apartheidu v Jihoafrické republice proběhly zlomové volby. Africký národní kongres musí poprvé v dějinách země vytvořit koaliční vládu. Volba partnera je klíčová pro další směřování státu a největší africké ekonomiky.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Zabránili jsme tomu nejhoršímu.“ Macrona znovu zachránila levice
Ve francouzských parlamentních volbách nakonec skončila krajní pravice až třetí. Stalo se tak především díky státotvornému přístupu levice a občanské mobilizaci. Příčiny rekordní podpory krajní pravice však nikam nezmizely.
Zpráva●Petr Jedlička
Krajní pravice Francii nepovládne, lepenisté nakonec až třetí
Dohoda levicové koalice a Macronova bloku o koordinaci postupu ve druhém kole zafungovala. I když lepenisté posílili, v novém Národním shromáždění nebudou mít ani čtvrtinu křesel.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Politici jsou jen šašci z teleshoppingu.“ Proč ve Francii vítězí krajní pravice
Ve Francii, tak jako v ostatních evropských zemích, vítězí krajní pravice především kvůli zklamání obyvatelstva z tradiční politiky, která nedokáže zvrátit trend narůstajících nerovností a úpadku veřejných služeb.
Reportáž●Petra Dvořáková
Mezi strachem a rezignací. Předvolební obrazy z pařížského předměstí
Francii možná dělí pouhé dva týdny od nástupu krajně pravicové vlády, která by měla fatální důsledky pro život početných migrantských komunit. Přinášíme předvolební reportáž z nejznámějšího francouzského předměstí.
Reportáž●Alena Zemančíková
Ukrajinský zápas o vlastní kulturní dějiny
Vzhledem k historii ruských snah o likvidaci svébytné ukrajinské kultury a současné dobyvačné válce je úzkostlivá snaha definovat vlastní kulturní identitu zcela pochopitelná. A v mnohém inspirativní a poučná.
Reportáž●Alena Zemančíková
Na konci cesty jsme se setkaly s padlými. Zbytek je mlčení
Autorka pobývala na literárním stipendiu ve válkou těžce zkoušeném Charkově. O své zkušenosti se dělí v působivé osobní reportáži.
Komentář●Pavel Havlíček
Role USA v obraně Ukrajiny je klíčová. Co bude po volbách?
Podpora Spojených států byla pro obranu Ukrajiny před ruskou agresí dosud zásadní. Pokud zvítězí v prezidentských volbách v USA Donald Trump, nemusí pokračovat. Evropa se na to musí připravit.
Sloupek●Radek Kubala
Levné banány a vraždící korporace. V USA odsoudili gigant Chiquita
Banánová korporace Chiquita platila kolumbijské zabijáky, aby násilím prosazovali její zájmy. Podle soudu má tato firma na svědomí minimálně osm mrtvých. Potvrdilo se, že korporace na globálním jihu vraždí. Zločiny by měly být potrestány.
Esej●Matěj Moravanský
Politická ideologie automobilismu zažívá velké vítězství
Vlastnictví osobního automobilu se v naší společností prezentuje bezmála jako základní lidské právo. Z automobilismu se stala ideologie, která dosahuje nesporných politických úspěchů u nás i v celé Evropské unii.
Komentář●Jiří Vojáček
Blíží se konflikt mezi Čínou a Spojenými státy? Jak by mohl vypadat?
Řada předních západních médií v poslední době publikovala texty, které předvídají blížící se vojenskou konfrontaci mezi Čínou a Spojenými státy v Pacifiku. Jak by takový konflikt mohl vypadat a co může ovlivnit? Kdo v něm uspěje?
Komentář●Janis Varufakis
Tři mýty, které táhnou Západ ke dnu
Prozření západních politických elit přichází pozdě. Vzestup krajní pravice je logickým důsledkem politiky zvýhodňující bohaté a sdírající chudé. Odolnost Ruska a Číny pak kontrastuje s tím, jak Západ zaspal v oblasti veřejných investic.
Zpráva●Petr Jedlička
EU: nová Babišova frakce bude nakonec jen rozšířením staré, lepenistické
Do nové politické skupiny Patriots for Europe v Evropském parlamentu se postupně přesunula většina členstva staré Identity a demokracie. Ta nyní zcela zanikne. Předsedou Babišových Vlastenců byl zvolen lídr lepenistů Jordan Bardella.
Zpráva●Petr Jedlička
Posuny v EU: nové nacionálně populistické skupiny vznikají hned dvě
Vedle formace ohlášené Babišem, Orbánem a rakouskými posthaiderovci zakládá novou skupinu také německá AfD. Pokud přežijí Identita a demokracie a ECR, mohou být v novém Evropském parlamentu hned čtyři nacionálně populistické skupiny.
Komentář●Ondřej Čížek
Bulharský politický pat nekončí. Hrozí pokračování volebního kolotoče
Bulharsko se už několik let utápí v politickém chaosu. Země je vydaná na pospas oligarchii s mafiánskými praktikami, roste politický vliv antisystémových hnutí a krajněpravicových stran.
Zpráva●Daniel Kotecký
Hajlování i vzývání Duceho. Itálie řeší mladé křídlo hlavní vládní strany
Italští novináři zdokumentovali, jak přitažlivý je pro mládežníky strany premiérky Meloniové fašismus. Zjištění v zemi rozpoutala veřejnou debatu, strana z nich ale nechce vyvodit důsledky. Mlčením kauzu přešla i státní televize.
Analýza●Petr Jedlička
Alvise, Plukovník, Bohyně body shamingu. Influencerů v evropské politice přibývá
Filip Turek není jediným, koho vynesly exhibice na sociálních sítích až do europarlamentního křesla. Zahraniční partneři upozornili DR na několik podobných případů z jiných evropských zemí.
Komentář●Slavoj Žižek
Evropou obchází strašidlo neofašismu
Pravicový neoliberální mainstream se po volbách do evropského parlamentu chystá postupně zapojit krajní pravici do vládnutí. Axiom evropské demokracie po druhé světové válce — žádná spolupráce s fašisty — tak byl v tichosti opuštěn.
Sloupek●Jiří Pehe
Evropská krajní pravice a euroskeptici těžko hledají shodu
Euroskeptická frakce ERC si pod vedením G. Meloniové stále více zahrává s krajní pravicí. ODS váhá, zda přejít k lidovcům, jak připouští Petr Fiala, nebo ve frakci setrvat, což pozici ČR při jednání o posty v EU rozhodně neprospívá.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Za úspěchem ANO a antisystému v evropských volbách stojí mobilizace periferií
O tom, kdo byli voliči, kteří rozhodli o úspěchu Filipa Turka či Kateřiny Konečné v evropských volbách, a zda si tito politici mohou podporu udržet, jsme hovořili s volebním geografem Jonášem Suchánkem.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Jacques Rupnik: Fialova vláda rezignovala na evropská témata. Proto prohrála
S proslulým francouzským politologem se středoevropskými kořeny jsme hovořili o výsledcích evropských voleb, nezdařeném pokusu o posun Evropské unie doprava a o hrozícím neliberálním obratu v České republice.
Analýza●Jakub Patočka
Evropské volby skončily v ČR předvídaným fiaskem. V EU se ale mnoho měnit nebude
Výsledky českých eurovoleb stvrdily předvídaný trend: důvěra ve vládu padá, paradoxně na to ale zatím nedoplácí tolik ODS, jako obě strany politického středu. Česká demokracie je u konce s dechem, země spěje k autoritářství.
Sloupek●Jiří Pehe
Proč vládní koalice prohrála v evropských volbách
Českou vládu dříve zdobila v některých věcech ochota k čelnímu střetu s populisty. Před evropskými volbami ale byla ta tam. Svým lavírováním a vlastním populismem, zejména strany sdružené v koalici SPOLU, k vítězství opozice samy pomohly.
Analýza●Petr Jedlička
Přesahy evropských voleb v jednotlivých zemích: co se kde ukázalo
Vedle vlastního rozdělení mandátů v Evropském parlamentu přinesly nedávné volby i řadu dílčích důležitých odhalení v jednotlivých členských zemích. Která byla ta nejzajímavější a v čem jsou podstatná?
Analýza●Petr Jedlička
Evropské volby z evropské perspektivy: tři hlavní výsledky
Víkendové volby vyhrála pravice, neboť všechny její frakce krom liberálů posílily. Zároveň ale nenastal tak velký otřes, jak se čekalo. Posuny v síle jednotlivých klubů zapříčinily zejména výsledky v Německu a ve Francii.
Analýza●Jakub Patočka
Evropské volby skončily v ČR předvídaným fiaskem. V EU se ale mnoho měnit nebude
Výsledky českých eurovoleb stvrdily předvídaný trend: důvěra ve vládu padá, paradoxně na to ale zatím nedoplácí tolik ODS, jako obě strany politického středu. Česká demokracie je u konce s dechem, země spěje k autoritářství.
Analýza●Kateřina Smejkalová
Hnutí Sahry Wagenknechtové oslovuje ty, na něž „samolibí“ zapomněli
V evropských volbách v Německu zažila mimořádný úspěch Aliance Sahry Wagenknechtové, jež svůj program umně staví na kombinaci prvků levicového konzervatismu a populismu, aniž by patřila ke kterémukoli z těchto proudů.
Komentář●Jan Šícha
Alternativa pro Německo je pro východ už i kulturním fenoménem
Evropské volby v Německu odlákaly hlasy vládnoucí koalici a zároveň nepřinesly posílení konzervativní demokratické opozici. Krajní pravici volili i mladí lidé.
Analýza●Kateřina Smejkalová
Německo se děsí. Připravuje se na silnou a radikální AfD
Vzestup krajně pravicové AfD vyvolává v Německu obavy, motivované vcelku přirozeně historickým vývojem země. Německo zatím postupuje v identifikaci příčin jejího vzestupu, hledání cesty ke zvratu zatím ale valné výsledky nepřináší.
Analýza●Marek Benda
AfD a CDU. V Německu se řeší budoucnost pravice
Nárůst popularity nacionálně populistické formace nutí tradičního hegemona na pravici reagovat. Velká část CDU chce i nadále držet pomyslnou „protipožární zeď“. Zvláště na východě je tím však tlačena do nepopulárních širokých koalic.
Komentář●Błażej Szymankiewicz
Polsko po evropských volbách. Pokračující betonování politického konfliktu
Evropské volby v Polsku vyhrála strana Donalda Tuska. Jde o jeho první vítězství po deseti letech, a tedy o úspěch. Přesto, že jeho politika selhává. Především v tom, že pokračuje v dávno přežitém schématu vymezování se vůči Kaczyńskému.
Komentář●Petr Janyška
Evropské volby v Polsku stvrdily Tuska jako jednu z hlavních postav EU
Ve volbách obě dominantní síly polské politiky — Tuskova Občanská koalice a Kaczyńského Právo a spravedlnost (PiS) — dostaly dohromady sedmdesát procent hlasů. Vyhrál ovšem Donald Tusk, a to je pro Polsko velmi důležitá zpráva.
Komentář●Josef Brož
Blíží se závěr Macronovy francouzské kontrarevoluce?
Emmanuel Macron svým rozhodnutím vyhlásit ve Francii předčasné volby popudil úplně všechny. Strategii mobilizovat proti krajní pravici vyčerpal do dna, a je tudíž možné, že politika srovnávaného s Napoleonem dnes už jen čeká jeho Waterloo.
Analýza●Petr Jedlička
Slovensko po atentátu: co sledovat dále
Od střelby na Roberta Fica uplynulo již několik týdnů. Vývoj po atentátu začínají překrývat jiné novinky. Je tak na místě zrekapitulovat to hlavní a připomenout nejzásadnější proměnné, jež bude záhodno do budoucna sledovat.
Zpráva●Petr Jedlička
Dostal kulku, neboť chtěl mír. V Sofii a u Orbána rámují útok na Fica po svém
Spolupracovníci Deníku Referendum v projektu Pulse upozornili DR na rámování, jímž se pokusili využít útok na slovenského premiéra Fica jeho bulharští a maďarští kolegové. Dle obou je třeba atentát vnímat v kontextu války na Ukrajině.
Zpráva●Petr Jedlička
Na Slovensku byl spáchán atentát na Roberta Fica
Hned zadržený útočník střílel na slovenského premiéra po ukončení výjezdního zasedání vlády v Handlové. Fico byl zasažen do hrudníku a do břicha. Dle zdravotníků je už stabilizovaný, stále však ve vážném stavu.
Analýza●Petr Jedlička
Evropský přehled: co stojí za to sledovat při volbách v jednotlivých zemích
Zahraničním partnerům Deníku Referendum jsme položili otázku, co stojí za to sledovat při aktuálních evropských volbách v jejich domovských zemích, kromě vlastního rozdělení mandátů. Přinášíme vyběr z odpovědí.
Analýza●Petr Jedlička
Volby do Evropského parlamentu: co vlastně změní?
Právě volený parlament bude hledat novou rovnováhu mezi ekoopatřeními a zájmy firem, bude řešit umělou inteligenci a digitální svět či formovat podíl EU na ochraně právního státu. Rozhoduje se i o velikosti posunu doprava a skladbě opozice.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Evropská krajní pravice se shodne na migraci či Green Dealu. Štěpí ji Ukrajina
Evropské pravicově populistické strany se podle naší analýzy volebních programů vesměs shodují na protiimigrační politice či odmítnutí Zelené dohody. Hlavní dělicí linií je však otázka vztahů s Ruskem a pokračující podpory Ukrajiny.
Reportáž●Petra Dvořáková
Obrazy z města segregace: Jako občané s právy se cítíme jen díky solidaritě
Marseille patří mezi nejvíce segregovaná francouzská města: v některých čtvrtích žije polovina obyvatel v chudobě, nekvalitně postavené domy se doslova řítí k zemi. Místní však nepřestávají bojovat za změnu k lepšímu.
Zpráva●Petr Jedlička
Elektromobil je v České republice stále rarita, brzy se to však může změnit
V České republice bylo v dubnu 2024 registrováno přibližně 25 tisíc osobních elektromobilů. Celkově osobních aut bylo však registrováno 6,4 milionu. Od března letošního roku se přitom dají i v ČR čerpat na elektromobilitu evropské dotace.
Zpráva●Petr Jedlička
Poláci a Rumuni kupují ve velkém domy ve Španělsku, roli hraje i strach z války
Prodejci španělských nemovitostí hlásí tisíce nových klientů ze zemí, odkud dříve moc zájemců nepřicházelo. Poptávají se luxusní haciendy i byty za ekvivalent dvou milionů korun.
Komentář●Markéta Jakešová
Univerzitní studenti hájí práva palestinských civilistů. To není antisemitismus
Proč současným studentským protestům na podporu Palestiny nelze porozumět v kontextu černobílého vnímání světa, vysvětluje jejich přímá účastnice z kanadského Edmontonu.
Sloupek●Jiří Pehe
Reakce na studentské protesty v USA mohou přispět ke zvolení Trumpa
Studentské protesty proti vojenské a morální podpoře Izraele ze strany USA mohou mít, podobně jako v roce 1968, paradoxní dopad. Napomohou zvolení republikánského kandidáta. Joea Bidena tak dostávají mezi dva mlýnské kameny.
Komentář●Tomáš Klus
Proč požadujeme příměří v Gaze
Jeden z organizátorů akce umělců na předávání cen Anděl požadující příměří v Gaze přijal nabídku redakce DR, aby svou motivaci k činu z odstupu vysvětlil.
Esej●Martin Hančl
Být Evropany neznamená umět v Evropě prosadit svou
Blížící se volby do Evropského parlamentu dobře nasvěcují český vztah k Evropské unii. Nadále platí nejen to, že Češi a Češky pohlížejí na EU především národním prizmatem, ale také to, že trauma postkomunismu zřetelně trvá.
Analýza●Petr Jedlička
Povinná volební účast? V Evropě spíš už věc minulosti
Volební povinnost platí v rámci EU už jen v několika státech. V žádném z nich přitom není vynucována. Nově ji v posledních dekádách zavedlo pouze Bulharsko, kde však i přesto hlasuje stále méně než polovina oprávněných.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Nejste nic než číslo.“ Proč v České republice chybí řidiči kamionů
Českou republiku stejně jako zbytek Evropy trápí rostoucí nedostatek řidičů kamionů. Zatímco většina médií o problému referuje z pohledu dopravců, reportérka Deníku Referendum o problému mluvila s řidiči.
Zpráva●Jedlička, Kotecký
Nová polská vláda reviduje přístup k interrupcím, reálná změna ale ještě potrvá
Strany Tuskovy koalice se shodují na nutnosti zmírnit dosavadní takřka absolutní zákaz potratů v Polsku. Liší se ale v názoru na to jak moc. V dubnu si jednotlivé návrhy vzájemně podpořily. Rozhodovat by měly další měsíce.
Komentář●Adam Ostolski
Polský paradox. Střed porazil pravici, ale přebírá její program
Volby do Evropského parlamentu nebudou ani v Polsku velkým předělem, jen epizodou na cestě od velkých parlamentních k velkým prezidentským volbám. Jsou nicméně ilustrací velmi nebezpečného trendu: posuvu politického středu doprava.
Komentář●Jan Škvrňák
Místní volby v Polsku vyhrála opozice, vládní koalice ale mírně posílila
Nedělní regionální a komunální volby v Polsku politickou mapu příliš nepřekreslily. Poměrně nízká volební účast pozici Práva a spravedlnosti příliš nezměnila, Občanská koalice mírně posílila a ovládla velká města. Levice ztrácí.
Analýza●Kamila Hladíková
Práce, kterou nelze odmítnout: Státní politika zaměstnanosti v Sin-ťiangu
Peking směřuje k normalizaci represivní etnické politiky v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Namísto dříve běžných převýchovných táborů jsou nyní Ujguři přímo podrobování nucené práci a přesunům.
Komentář●Janis Varufakis
Z původně mírového, pluralitního a otevřeného projektu se Evropská unie stala hospodářsky upadajícím regionem, který chce místo do nových technologií bláhově investovat do neproduktivního zbrojení.
Komentář●Lazorová, Volmutová
Made in Bangladesh. Když je práce v textilním průmyslu doslova bojem o život
Uplynulý rok byl v Bangladéši ve znamení rozsáhlých sociálních protestů. Ani jedenáct let po tragédii v Rana Plaza se podmínky pracujících v oděvním průmyslu výrazně nezlepšily. Ten přitom tvoří osmdesát procent exportu země.
Komentář●Dragsted, Ewaldová, Stenholmová
Evropské volby v Dánsku zřejmě rozhodne debata o kvalitě klimatické politiky
Dánská většinová vláda ve volebních průzkumech stále více zaostává. Evropské volby pro ni proto budou znamenat zásadní zkoušku. O jejím výsledku nejspíše rozhodne to, nakolik dokáže přesvědčit, že své ekologické sliby myslí stále vážně.
Komentář●Hélder Gomes
Mýtus portugalské odolnosti vůči krajní pravici je ten tam
Portugalci budou volit europoslance jen tři měsíce poté, co v parlamentních volbách vyjádřili výraznou podporu krajně pravicové straně Chega. Padesát let po demokratické revoluci se zdá, že tradiční odpor ke krajní pravici tu bere za své.
Komentář●Herman Grech
Nuda na Maltě. Středomořská Dubaj hlásí pohodlnou malátnost
O nejmenší zemi Evropské unie se v českých zemích jen zřídka mluví v politických souvislostech. Širší kontext tamější situace před evropskými volbami představuje dramatik a šéfredaktor deníku Times of Malta.
Komentář●Petr Janyška
Macron zatřásl Evropou, aby se postavila na nohy
Ve čtvrtek 25. dubna vystoupil francouzský premiér Emmanuel Macron s projevem, v němž představil svou vizi silné, demokratické Evropy. Cestu k tomuto cíli spatřuje ve větší integraci, společné bezpečnostní politice i technologickém rozvoji.
Komentář●Giannis Kibouropoulos
Tři evropské trhliny v dominanci řecké pravice
V Řecku trvá nadvláda pravicové Nové demokracie, která těží z rozpolcenosti levice. Evropské volby ale mohou naznačit změny trendů, vláda oslabuje z důvodů, které mají ve všech případech evropský kontext.
Komentář●Frison, Hilmiová
Protesty zemědělců: omezit je potřeba trhy, ne ochranu přírody
Zájmy zemědělců a ochrany přírody proti sobě postavila neoliberální volnotržní politika Evropské unie. Účinná zelená politika by neměla jít proti zemědělcům, ale naopak se s nimi spojit proti nadvládě neoliberálních elit a korporací.
Komentář●Martin Rozumek
Útlak migrantů nekončí. Nový Migrační pakt EU je lidskoprávní prohrou
Sněmovna projednává Migrační pakt, který institucionalizuje společná pravidla na unijní úrovni. V mnoha ohledech je návrh problematický z lidskoprávního hlediska. Pro české politiky je ale naopak jeho nehumánní podoba stále málo.
Komentář●Luděk Jirka
Ukrajinské uprchlíky místo integrace přepočítáváme na peníze. Vymstí se nám to
Vláda i vládní politici se chlubí, že se ukrajinští uprchlíci České republice finančně „vyplatí“. Vytěžování Ukrajinců jako levné pracovní síly namísto důsledné integrace se nám ale naopak do budoucna může snadno vymstít.
Komentář●Julie Šafová
Systém integrace ukrajinských uprchlíků selhává
Od počátku ruské invaze uprchly z Ukrajiny do České republiky statisíce lidí a další stále přicházejí. Přestože vláda zdůrazňuje vedoucí pozici ČR v pomoci Ukrajině, dlouhodobou podporu uprchlíků a uprchlic náš stát nezvládá.
Komentář●Naďa Johanisová
Izrael v Gaze do očí bijícím způsobem porušuje Ženevské konvence i Deklaraci lidských práv, ale svět předstírá, že se nic neděje. Právě tak spojenci věděli o utrpení milionů lidí v nacistických koncentračních táborech, a přesto nezasáhli.
Komentář●Slavoj Žižek
Nad estetizací násilí a rolí poezie při ospravedlnění brutality v současném světě se zamýšlí slovinský filozof.
Komentář●Janis Varufakis
Jak jsem se stal v Německu nežádoucí osobou
Jeden z nejvýznačnějších evropských intelektuálů současnosti v pravidelném sloupku pro Project Syndicate popisuje okolnosti vcelku neuvěřitelné události: Německo mu zakázalo vstup a vystupování na veřejných akcích.
Komentář●Lucie Tungul
Místo rozdělování pozitivní příběh. Erdoğanův turecký režim čelí sílící opozici
V březnových komunálních volbách v Turecku po dlouhé době zaznamenala výrazný úspěch opozice. Prezident Erdoğan chce měnit ústavu, aby se udržel u moci.
Komentář●Tomáš Laně
Turci se konečně vzepřeli Erdoğanovi
V tureckých komunálních volbách jasně zvítězila opozice. Voliči tím dali zřetelně najevo nesouhlas s Erdoğanovým režimem, na zásadní změnu politického směřování Turecka to však zatím nestačí.
Sloupek●Ivan Štampach
Irák brutálně pronásleduje stejnopohlavní vztahy. A nejen on
Státy, v nichž politiku diktuje náboženství, jsou vesměs nenávistné vůči LGBT+ osobám. A není velký rozdíl, zda jde o islám, nebo křesťanství. Sekulární humanistická etika je ušlechtilejší a zasluhuje v radikalizujícím se světě chránit.
Analýza●Petr Jedlička
Od proslulého pokusu vyhladit tutsijskou menšinu vyrostla ve Rwandě už celá nová generace. Hrůzy z roku 1994 však nepřestaly zemi ovlivňovat dodnes — v lecčems pozitivně, ale zejména naopak.
Komentář●Linda Piknerová
V dubnu 1994 propukla ve středoafrické Rwandě naplno série masových pogromů, jež nese právem označení genocida. Události, při kterých bylo jen za prvních sto dní povražděno na 800 tisíc lidí, připomíná Linda Piknerová.
Komentář●Iva Sojková
Na tričku Havel a Kagame? Ministr Rakušan podporuje represivní režim ve Rwandě
Ochota spolupracovat s Rwandou, kde vládne jeden z nejagresivnějších režimů v Africe a lidská práva jsou pošlapávána podobně jako v Rusku a Bělorusku, dokládá buď absolutní neznalost, nebo hluboké morální selhání české vlády.
Komentář●Slavoj Žižek
Naprostý rozvrat veřejného pořádku a politický vzestup gangsterů na Haiti můžeme sledovat i jako varování, kam může dospět společnost v USA, pokud se moci znovu chopí Donald Trump.
Komentář●Filip Outrata
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět i letos nabízí příležitost dotknout se mnoha bolestí, ale i nadějí našeho společného světa, prostřednictvím silných a výrazově i tematicky rozmanitých filmových sond.
Komentář●Edvard Sequens
Jaderná renesance se nekoná. Problémů je celá řada
Výstavba jaderných reaktorů se oproti plánům několikanásobně zpožďuje a prodražuje. Problémem je i zásobování ruským uranem. Favorizované reaktory pro Dukovany jsou navíc ještě ve fázi vývoje. Zpoždění a zdražení celého projektu je jisté.
Komentář●Janis Varufakis
Jacques Delors a Wolfgang Schäuble. Dvě tváře eura
Ze všech politiků, kteří nikdy nestáli v čele jakékoli země, měli největší dopad na podobu Evropy tak, jak ji známe, Jacques Delors a Wolfgang Schäuble. Souputníci, kteří odešli shodně v prosinci loňského roku.
Komentář●Dominik Želinský
Začiatok novej éry? K víťazstvu Petra Pellegriniho
Zvolení Petra Pellegriniho slovenským prezidentem znamená překreslení slovenské politické mapy. Opozice po deseti letech ztratila zastání v prezidentském paláci. Není ale zcela vyloučené, že se Pellegrini nakonec premiéru Ficovi vzepře.
Zpráva●Petr Jedlička
Slovenské prezidentské volby: nástupcem Čaputové bude Pellegrini
Někdejší Ficův premiér získal 53,12 procenta hlasů. Vysoká účast ukazuje, že ho navzdory rozpačité kampani nakonec podpořila kromě nacionálně populistického tábora i část středových voličů.
Komentář●Peter Takáč
Premiér Robert Fico podporuje na post prezidenta Petera Pellegriniho, neboť doufá, že díky tomu ve svých rukou soustředí maximum moci. Nynější situace na Slovensku silně připomíná poměry za Vladimíra Mečiara před třiceti lety.
Komentář●Martin Makara
Smer nezmenil prístup k médiám, ale svoju pozíciu voči nim
Slovenská veřejnoprávní i soukromá média se dostávají pod stále silnější tlak, kritičtí novináři jsou zastrašováni. Konflikty Roberta Fica s médii nejsou ničím novým, nyní má však Smer mnohem větší možnosti prosazovat svou moc.
Komentář●Vojtěch Berger
Veřejnoprávní jako TV Slovan. Slovenský telerozhlas mezi Mečiarem a Orbánem
Slovenská veřejnoprávní média jsou po více než čtvrtstoletí, které uplynulo od konce vládnutí Vladimíra Mečiara, opět jen krok od úplného politického ovládnutí. Mimo jiné i proto, že se z dědictví mečiarismu nedokázala nikdy vymanit.
Komentář●Peter Takáč
Na protestoch proti Ficovi by ľavica nemala chýbať
Robert Fico si je dobře vědom, že velká část slovenské společnosti se cítí politiky přehlížená. Jeho Smer proto předstírá levicovost, ale ve skutečnosti ničí demokracii. Levice musí tento podvod jasně pojmenovat a nabídnout východisko.
Komentář●Jan Šícha
Statisíce lidí v Německu demonstrovaly proti AfD. I v našem životním zájmu
Víkendové demonstrace proti Alternativě pro Německo mnohonásobně překonaly očekávání pořadatelů. Je to dobrá zpráva mezi mnoha špatnými.
Komentář●Petr Janyška
Francie si dala do ústavy svobodu volby interrupce
Ve Francii je interrupce legální už půl století. Zapsat ji do ústavy je krokem, jak ji ochránit i v případě, že by se k moci dostala síla, která by ji chtěla zrušit. A rozhodnutí zákonodárců je zároveň signálem celému světu.
Analýza●Kateřina Smejkalová
Německo se děsí. Připravuje se na silnou a radikální AfD
Vzestup krajně pravicové AfD vyvolává v Německu obavy, motivované vcelku přirozeně historickým vývojem země. Německo zatím postupuje v identifikaci příčin jejího vzestupu, hledání cesty ke zvratu zatím ale valné výsledky nepřináší.
Zpráva●Daniel Kotecký
V Itálii sílí obavy o svobodu novinářské práce, varovných případů přibývá
Za vlády Giorgie Meloniové se Itálie propadla v Indexu svobody tisku o pět příček. Ve sněmovně leží náhubkový zákon. Trojici reportérů hrozí vězení za šetření ministra obrany. Státní televize mezitím zrušila vystoupení premiérčina kritika.
Rozhovor●Daniel Kotecký
Szabolcs Panyi: EU by mohla médiím v Maďarsku pomoct, ale nezáleží jí na tom
S maďarským investigativním novinářem působícím v nezávislých médiích Direkt 36 a VSquare jsme hovořili o metodách, kterými Orbánův režim komplikuje práci nezávislým médiím a proč je přesto potřeba v práci vytrvat.
Rozhovor●Jakub Patočka
Maja Severová: Základní práva novinářů nemohou záviset na interpretaci soudů
S prezidentkou Evropské federace novinářů Majou Severovou jsme mluvili o tom, co přivedlo chorvatské novináře do ulic, čeho se její kolegové při výkonu své profese bojí a proč v Chorvatsku zlidověla fráze: „Budu tě žalovat.“
Komentář●Alan Rusbridger
Čeho je moc, toho je příliš. Je načase pustit Assange na svobodu
Je jedno, jaký máte názor na Assange jako novináře nebo člověka. Jeho případné vydání do USA by bylo „smrtící ranou pro investigativní novinářství založené na utajovaných skutečnostech“. Trestán je už jedenáct let. Pusťte ho na svobodu.
Zpráva●Petr Jedlička
V Maďarsku se formuje další opoziční síla, tentokrát kolem odpadlíka z Fideszu
Nové hvězdě protiorbánovských protestů Péteru Magyarovi se podařilo zaregistrovat jeho formaci TISZA už k červnovým dvouvolbám. Podporu může mít i v desítkách procent. Sám Magyar ale není bez kontroverzí.
Zpráva●Petr Jedlička
Maďarští orbánovci zažívají kolosální skandál, rezignovala i sama prezidentka
V Maďarsku se ukázalo, že Katalin Nováková omilostnila odsouzeného v kauze zneužívání dětí. Právě ochranou dětí se přitom orbánovci zaštiťují při svém antiliberálním tažení. Kromě prezidentky rezignovala už také exministryně spravedlnosti.
Sloupek●Jiří Pehe
Visegrád jako bitevní pole mezi autoritáři a demokraty
Česká vláda by se měla vymezit nejen vůči Ficově a Orbánově postoji k válce na Ukrajině, ale kritizovat i jejich porušování zásad právního státu a popírání evropských hodnot. Jinak hrozí, že se k nim po příštích volbách přidá i ČR.
Reportáž●Johana Černochová
Maďarská vláda razí národně konzervativní proud i v kultuře a na univerzitách
Divadelní a filmová univerzita pod kontrolou vlády a finanční cenzura v kultuře. Jak těžké je dnes v Maďarsku dělat umění svobodně, popisují studenti a profesoři, kteří z umělecké univerzity na protest proti vládním zásahům odešli.
Zpráva●Petr Jedlička
Rusko se vzpamatovává ze svého Bataclanu, režim zdůrazňuje ukrajinskou stopu
Útok skupiny střelců v krasnogorském komplexu Crocus City Hall zanechal přes 135 mrtvých. K teroru se přihlásil Islámský stát. Oficiální ruští představitelé nicméně stále naznačují, že v pozadí stál ještě někdo další.
Komentář●Fatima Rahimi
V Íránu zvítězili ve volbách konzervativci. Íránské ženy se ale nevzdávají
V Íránu proběhly první parlamentní volby od masových protestů na podzim 2022. Naprostá většina občanů se voleb neúčastnila a nesouhlasí se současnými představiteli režimu. Život v Íránu je pro běžné občany stále těžší.
Zpráva●Petr Jedlička
V Portugalsku se změní vláda, socialisté odcházejí po osmi letech do opozice
Předčasné volby v Portugalsku těsně vyhrála tradiční pravice. Největší nárůst hlasů však zažila krajní Chega. Padesát let po karafiátové revoluci se tak do nejvyšší politiky vrací jako silný hráč nacionálně populistický subjekt.
Komentář●Jan Vašek
Neúspěch irských referend. Může za ně nepopularita vlády a konzervativní lobby
Irské vládě se nepodařilo prosadit ústavní změny, které měly první zákon přiblížit realitě dnešní doby. Odmítnutí nového pohledu na postavení žen a podobu rodiny vzbuzuje obavy, že země opustí dosavadní progresivní politické směřování.
Reportáž●Mahmúd Muštaha
Depeše ze severní Gazy: řádky psané o hladu
Text palestinského novináře působícího v Pásmu Gazy přinášející svědectví o těžko představitelných podmínkách panujících v severní části pásma vydáváme v souvislosti s otevřeným dopisem světových médií k situaci palestinských novinářů.
Komentář●Petr Jedlička
Mnohé texty o nouzi v Gaze z posledních dní se podobají těm, jež vycházely na sklonku minulého roku. Situace v celém Pásmu se přitom objektivně zhoršuje. Zvláště palčivě je to vidět ze zpráv, jež přicházejí ze severní zóny.
Analýza●Petr Jedlička
Co víme o situaci v Gaze, odfiltrujeme-li propagandu obou stran konfliktu
Vedle výstupů izraelských a palestinských orgánů a jim nakloněných zdrojů máme k dispozici i satelitní snímkování, monitoring OSN, postřehy od charit či investigace a reportáže renomovaných médií. Jaký obraz dávají dohromady tyto zdroje?
Zpráva●Petr Jedlička
Agentura OSN pro Palestince ohrožena, většina velkých dárců jí stopla peníze
Státy plnící rozpočet agentury, která se stará o palestinské uprchlíky, přerušily své financování poté, co Izrael oznámil, že dvanáct zaměstnanců UNRWA pomáhalo 7. října Hamásu. Zvláště v Gaze je přitom teď UNRWA těžko nahraditelná.
Komentář●Petr Jedlička
Izraelské tažení v Gaze na začátku března: všichni vyhlíží druhé příměří
V týdnu před vypršením izraelské lhůty Hamásu ohledně propuštění rukojmích finišují jednání o dalším přerušení bojů. Do Izraele by se měla během eventuální pauzy vrátit další část zadržených. V Gaze by měla být odvrácena hrozba hladomoru.
Komentář●Filip Outrata
Izrael nesplnil požadavky Mezinárodního soudního dvora
Měsíc od vydání předběžných opatření k zabránění genocidě v Gaze se na situaci podle renomovaných lidskoprávních organizací mnoho nezměnilo. Izrael nesplnil opatření vydaná mezinárodním soudem.
Zpráva●Petr Jedlička
Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli „předejít genocidě“ a odblokovat pomoc
Nejvyšší právní autorita OSN vyhověla podnětu Jihoafrické republiky a uložila Izraeli několik „preventivních opatření“ v souvislosti s jeho tažením v Gaze. Zastavit celou bojovou operaci mu ovšem nepřikázala.
Analýza●Petr Jedlička
Přeroste izraelské tažení v Gaze ve válku v celém regionu?
Žádná z hlavních mocností oblasti teď o velkou válku neusiluje. V regionu ale působí i menší aktéři, u nichž je sporné, zda je například Írán uhlídá. Eskalovat situaci může přitom i sám Izrael, zvláště ve vztahu k libanonskému Hizballáhu.
Komentář●Jiří Vojáček
Desatero pro vítězství Ukrajiny
Ukrajinský prezident Zelenskyj prvně připustil, že by se ještě letos na jaře mohlo jednat o míru. Nebyl by to ale zřejmě takový mír, jaký si ukrajinské vedení představuje. Co by muselo být splněno, aby Ukrajina ve válce zvítězila?
Sloupek●Jiří Pehe
Západ se na Ukrajině chová pokrytecky. A sebevražedně
Schizofrenní politika Západu, podle níž je Ukrajina plně suverénním státem, jemuž však nelze veškerá práva suverénního státu přiznat, není ničím jiným než projevem strachu z Ruska. A strach z Ruska znamená jediné — jeho konečné vítězství.
Komentář●Pavel Havlíček
Jak nenechat Ukrajinu padnout ve třetím roce války
Zajištění podpory napadené Ukrajině je otázkou i naší bezpečnosti. Společný evropský postup umožňuje dlouhodobou a systémovou podporu, ale bez pomoci USA nestačí. Ta může s Trumpem jako prezidentem ustat. Problémem je také únava z války.
Komentář●Jiří Vojáček
Desatero pro vítězství Ukrajiny
Ukrajinský prezident Zelenskyj prvně připustil, že by se ještě letos na jaře mohlo jednat o míru. Nebyl by to ale zřejmě takový mír, jaký si ukrajinské vedení představuje. Co by muselo být splněno, aby Ukrajina ve válce zvítězila?
Vzpomínka●Grigorij Judin
V Alexeji bylo tolik naděje, že by ji dokázal probudit i ve své milované zemi, pro kterou byl odhodlán položit život; dokázal by Rusko nadějí naplnit. V Rusku se říká, že největší tma je před svítáním. A teď už se opravdu potemňuje.
Komentář●Jitka Komendová
Navalného hnutí otevřelo cestu politické emancipaci ruských žen
V opozičním hnutí Alexeje Navalného se výrazně angažovaly ženy. Ruský režim je za to dnes tvrdě stíhá. Mnohé musely odejít do exilu, další si ve vězeních odpykávají mnohaleté tresty.
Komentář●Pavel Havlíček
Minulý týden ruský režim zavraždil nejvýraznějšího představitele ruské opozice Alexeje Navalného. Co tato smrt znamená pro ruskou demokratickou opozici v exilu a ve vlasti? A jak bychom měli reagovat my?
Zpráva●Petr Jedlička
Alexej Navalnyj je mrtvý. Nejznámější Putinův vězeň prý „naráz pozbyl vědomí“
Známý opozičník, protikorupční aktivista a politický vězeň zemřel několik týdnů po převozu do trestanecké kolonie za polárním kruhem. Podle vězeňské správy upadl po vycházce do bezvědomí a už se neprobral. Skutečný viník je ale nasnadě.
Komentář●Alexej Navalnyj
Přece se už konečně v Rusku musí objevit někdo, kdo nebude lidem lhát
Archivní, přesně měsíc starý text, vyšel na telegramovém účtu Alexeje Navalného u příležitosti třetího výročí jeho návratu do Ruska.
Komentář●Thomas Coombes
Úspěšná zelená politika musí stát na naději
Pět let poté, co se v Evropě vzedmula „zelená vlna“, dominuje politické diskusi před evropskými volbami strach a polarizace. Levice proto musí klást důraz na pozitivní hodnoty a posilovat je pomocí příběhů založených na naději.
Sloupek●Radek Kubala
Shell zpustošil deltu Nigeru. Nyní chce utéct bez placení
Shell chce prodat svá pevninská ropná zařízení v deltě Nigeru. Mohl by se tak snáz vyhnout povinnosti zajistit rekultivaci krajiny zničené těžbou a klamně vykázat snížení emisí.
Komentář●Kamila Hladíková
Nové argumenty k teorii úniku viru z laboratoří ve Wu-chanu
Američané odtajnili další část dokumentů k projektům nadace EcoHealth Alliance Petera Daszaka. Materiál obsahuje podrobný návod na genetické modifikace, jejichž výsledkem měly být viry vykazující shodné rysy s virem způsobujícím covid-19.
Analýza●Petr Jedlička
V Argentině začíná velký obrat doprava, velký experiment
Nový idol radikální pravice Javier Milei zahájil vládmutí devalvací měny a zrušením poloviny ministerstev. V argentinském kontextu dává požadavek zásadních změn smysl. Vše může ale skončit i diktaturou, nebo převratem.
Sloupek●Jiří Pehe
Nad Západem visí temná politická mračna, to největší se jmenuje Trump
Trumpovo vítězství v příštích prezidentských volbách může ohrozit americkou demokracii i mezinárodní pořádek. Bylo by vyvrcholením politických kalamit v podobě nástupu krajně pravicových politiků, kterým čelí veškeré západní demokracie.
Data-analýza●Petr Jedlička
Ukrajina dva roky po invazi: zničena desetina domů, škody za biliony
Vzdor vůči ruské invazi stál Ukrajince již bezmála sto tisíc životů. Suma materiálních škod se odhaduje na 3,5 bilionu korun, náklady na rekonstrukci na 11,6 bilionu. Nejviditelnějším pomníkem války zůstávají zcela zničená města.
Sloupek●Jiří Pehe
V USA se rozhoduje o budoucnosti demokracie
Americké prezidentské volby budou pro budoucnost liberální demokracie zásadní. Trump si i přes řadu trestních stíhání drží vysokou podporu. Zda jej porazí Joe Biden, bude záviset i na tom, kdy a jaké rozsudky padnou v Trumpových kauzách.
Komentář●Petr Jedlička
U republikánů už drama nečekejme, demokraté mohou ještě překvapit
V USA fakticky skončily prezidentské primárky. Jasnými vítězi jsou opět Biden a Trump. Zatímco u republikánů Trumpa zřejmě nezastaví už ani soudy, u demokratů by mohl být Biden ještě nahrazen. Musel by ale sám souhlasit.
Komentář●Olga Lomová
Taiwanské volby — úspěch demokracie v Asii ve stínu břemene minulosti
Svou volbou nového prezidenta dali Taiwanci najevo, že jim záleží na demokracii a nenechají se zastrašit mocným sousedem. Zůstávají však ve stínu nevyřešených historických otázek.
Komentář●Linda Piknerová
Somaliland: Na cestě k uznání 55. státu Afriky?
Ve stínu dlouhodobých katastrofálních poměrů v regionu Rohu Afriky zůstává fakt, že tu již desítky let prosperuje kvazistát Somaliland. Jeho dějiny ukazují, nakolik poměry v dnešní Africe stále ovlivňuje její koloniální minulost.
Analýza●Petr Jedlička
Rok 2023 na Ukrajině průlom nepřinesl. Letošní očekávání jsou skromnější
V minulém roce se Ukrajincům podařilo dobudovat protiraketový deštník, paralyzovat ruskou černomořskou flotilu a zadržet další postup invaze, mimo jiné zničením několika tisíců tanků. Jejich vlastní ofenzíva ale skončila v minových polích.
Komentář●Mikuláš Peksa
Vliv krajní pravice v Evropě roste. Musíme se jí rázně postavit
V Evropě sílí podpora krajní pravice, jež nabízí falešně snadná řešení všech krizí. Přibývá zemí, kde mělo její vítězství devastující dopad na demokratické instituce. Evropa se musí spojit v boji s tímto nebezpečím.
Komentář●Janis Varufakis
Evropa ve vztahu k Číně klame hlavně sama sebe
Evropská unie už od roku 2008 v rámci úsporných opatření drasticky omezovala investice do rozvoje zdejšího průmyslu. Nyní se hrozí čínského technologického náskoku a snaží se Číně vyhrožovat. Tím ale evropské ekonomice nijak nepomůže.
Komentář●Jan Škvrňák
Uvěznění dvou poslanců Práva a spravedlnosti. Co se děje v Polsku?
Uvěznění dvou dnes už opozičních poslanců Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika způsobilo v Polsku zatím největší roztržku mezi koalicí a bývalým establishmentem. Navíc v situaci krize veřejnoprávních médií.
Komentář●Michał Tkaczyk
Změna nutná, riziko promarnění šance veliké. K obměně vedení polské televize
Změna ve fungování polské veřejné televize TVP je jedním z klíčových úkolů vlády. Už proto, že právě TVP se stala nástrojem propagandy Kaczyńského Práva a spravedlnosti. Způsob, jímž vláda Donalda Tuska reformu pojala, však ideální není.
Komentář●Jan Škvrňák
Polsko má novou vládu. Povede ji Donald Tusk
Po jepičí Morawieckého vládě dnes začíná vládnout kabinet Donalda Tuska. Resorty si rozdělily Občanská platforma a další strany opozičních koalic. Nově vznikla ministerstva pro důchodovou politiku, občanskou společnost či pro rovnost.
Komentář●Błażej Szymankiewicz
Nesnesitelná tíha populistického neoliberalismu aneb O amerikanizaci Polska
Polsko se i po volbách potýká s rozpolceností společnosti a Donald Tusk tento stav ještě posiluje. Polská politická kultura až příliš připomíná poměry v USA, k nimž Poláci dlouhodobě nekriticky vzhlížejí.
Komentář●Jan Loužek
Prohra ve volbách a tragikomická demonstrace. Srbská opozice se přesto nevzdává
Vládnoucí Srbská pokroková strana se prohlásila za vítěze voleb, avšak hlavní opoziční hnutí Srbsko proti násilí tvrdí, že volby byly ukradeny. Počíná si však způsobem, který připomíná spíše útok trumpistů na Kapitol než boj za demokracii.
Komentář●Iva Sojková
Chaotické volby v Kongu se dotýkají i České republiky
V Demokratické republice Kongo proběhly prezidentské volby, jež pošlapaly všechny základní demokratické principy. Mimořádné nerostné bohatství země je však pro EU i USA natolik lákavé, že tamní režim raději akceptují.
Komentář●Jitka Komendová
Stále těžší a těžší. Útlak queer lidí v Rusku sílí
Represe vůči queer osobám se v Rusku stupňují od začátku století. Nový impuls přišel s válkou na Ukrajině. Nejnovější zákon vylučuje jakoukoli legální činnost LGBT+ občanských organizací a projevů queer identity na veřejnosti.
Komentář●Simona Fantová
Kulaté výročí iniciativy Pás a stezka. Ukončíme českou spolupráci?
Letos na podzim slaví Si Ťin-pchingův projekt Pás a stezka desáté narozeniny. Partnerským zemím přináší místo profitu především extrémní zadlužení, zato geopolitický vliv Číny roste. Svou stopu má tato iniciativa i v České republice.
Komentář●Janis Varufakis
Patnáct let evropské ekonomické krize
Evropa zažívá vleklou hospodářskou krizi. Euro se sice podařilo zachránit, ale za cenu prohlubování rozporů mezi severem a jihem a mezi východem a západem Evropské unie. Rázných politických řešení se představitelé EU stále bojí.
Komentář●Vojtěch Petrů
Rok od teroristického útoku v bratislavském klubu. Homofobové se nepoučili
Loňský útok v bratislavském klubu hloupé a nenávistné projevy mnohých politiků jen na čas umlčel. Jejich postoje však nezměnil, jak ukázala slovenská předvolební kampaň nebo česká debata a návrh na ústavní zákaz manželství pro všechny.
Vzpomínka●Petr Jedlička
Bob Dole má rád Pepsi. Buď jako Bob Dole
V USA si letos připomínali těsně nedožité stoleté narozeniny významného politika, jenž se stal symbolem „starých dobrých časů“. Na jeho osudech by se dalo vyučovat, jak politika v předtrumpovské i předobamovské éře vypadala a jak se měnila.
Vzpomínka●Petr Jedlička
Tři věci, jež si zapamatovat o Henrym Kissingerovi
Nedávno zesnulý americký ministr zahraničí rozšířil vlivovou síť USA ve světě jako nikdo druhý. Dokázal přitom i vyjednávat s SSSR, rozbít arabskou koalici či obnovit vztahy s Čínou. Ve své reálpolitice ovšem obětoval statisíce životů.
Portrét●Petr Jedlička
Spory nad otázkou žádoucích vztahů s Ruskem a Čínou opět zpopularizovaly reálpolitickou doktrínu, kterou proslavil někdejší tvůrce zahraniční politiky USA. Kissingerův mír se ukázal vskutku stabilním. Znát je však potřeba i jeho celou cenu.
Vzpomínka●Petr Janyška
Jacques Delors byl velkým hybatelem sjednocující se Evropy
Delors zanechal v Evropě stopu jako málokdo: jednotný trh, jednotná měna, Maastrichtská smlouva, Erasmus. A také silná pozice Komise a jejího předsedy.
Esej●Jan Šícha
Esej psaný pro sborník, který se připravuje k vydání v Sasku-Anhaltsku a u nás nakladatelstvím Labyrint. „Labe je v češtině rodu středního, v němčině rodu ženského. Jako kdyby se na hranici Čech a Německa z děvčete stala žena.“
Data-analýza●Gaby Khazalová
Magnet pro mladé: Jaká evropská města je přitahují a proč?
Datové vizualizace ukazují, v jakých evropských hlavních městech žije nejvíce lidí pod pětatřicet. A také, kde všude počet mladých ubývá či přibývá.
Sloupek●Filip Outrata
Genocida, genocidní jednání a genocidní řeč. K jihoafrické obžalobě Izraele
Jihoafrická republika podala u mezinárodních institucí žalobu na Izrael a jeho představitele. Viní je, že v právě probíhající válce páchají na obyvatelstvu Gazy genocidu. Bez ohledu na verdikt obraz Izraele ve světě už výrazně utrpěl.
Komentář●Otevřený dopis
Výzva ke Dni lidských práv: Mají je také Palestinci
Tři představitelé českých lidskoprávních organizací se obracejí na vládu Petra Fialy otevřených dopisem: „Nelidskost, kterou i česká vláda vůči Palestincům šíří, může mít vliv na celkovou úroveň lidských práv v naší zemi.“
Komentář●Vendula Filipová
Izrael jde za svým cílem. Najde se místo pro Palestinu?
S postupující válkou v Gaze přibývá hlasů, že Izrael nechce ve skutečnosti jen zničit Hamás, ale i vytvořit takové podmínky, které přimějí co nejvíce Palestinců emigrovat. Hlas Venduly Filipové je jedním z takových.
Zpráva●Petr Jedlička
Oba pokusy o novou ústavu v Chile nevyšly, v zemi bude dál platit pinochetovská
Po progresivním návrhu nové ústavy z loňského roku odmítli Chilané v referendu také druhý návrh, jejž letos připravila opoziční pravice. V zemi tak budou dál platit ty ústavní pořádky, jež v minulých letech podnítily masové protesty.
Zpráva●Petr Jedlička
Volby v Nizozemsku překvapily vítězstvím populisty Wilderse
Strana politika živícího se už 25 let kritikou islámu přeskákala tři favorizované formace. Dle prvních analýz jí pomohl propad farmářské protestní strany BBB, jarní antiekologické superstar. Prospělo jí také znovunastolení tématu migrace.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Novinář Diko: Od nástupu Ficovy vlády se počet útoků na novináře zdvojnásobil
S Lukášem Dikem ze slovenského Investigativního centra Jána Kuciaka jsme mluvili o těžké úloze médií v časech čtvrté vlády Roberta Fica.
Komentář●Petr Jedlička
V Argentině nastupuje zřejmě nejpravicovější prezident současného světa
Nový argentinský prezident Javier Milei je sice podobný mluvka a showman jako Donald Trump, má ovšem mnohem radikálnější názory, a především mnohem radikálnější program. Co se mu z něj podaří prosadit?
Analýza●Fatima Rahimi
Pákistán vyhání milion afghánských uprchlíků. Hrozí humanitární katastrofa
Pákistán se chystá deportovat do vlasti více než milion afghánských uprchlíků. Mnozí přitom žijí v sousední zemi desítky let, někteří se tam narodili. Po návratu do Afghánistánu pod vládou Tálibánu jim hrozí vězení nebo mučení.
Komentář●Jan Vašek
Překvapivé neúspěchy amerických republikánů
Ve volbách a referendech ve čtyřech amerických státech překvapily úspěchy demokratů. Vzhledem k poměrně nízké volební účasti je však jejich výpovědní hodnotu pro příští supervolební rok brát s rezervou.
Komentář●Linda Piknerová
Etiopie: Je snazší obviňovat Západ než usilovat o pozitivní změnu
Před rokem Etiopie stála na prahu občanské války. Poté se situace poněkud uklidnila, avšak většina problémů zůstává. Etiopie má přitom potenciál pro rozvoj, vláda však raději spoléhá na pomoc ze světa. Profituje z toho Čína.
Analýza●Petr Jedlička
Hamás a Izrael ve třetí fázi války: tentokrát je to jiné
Aktuální konflikt v Gaze připomíná v některých ohledech předchozí střety. Ve většině dalších je ale odlišný. Zřejmě nejvýraznějším specifikem je přitom odhodlání Izraele tažení nekompromisně dokončit.
Analýza●Petr Jedlička
Útok Hamásu ze 7. října: otázky stále zůstávají
Za měsíc od masakru, jenž spustil stávající válku, se podařilo vyjasnit průběh události i mnoho souvisejících detailů. Stále nedořešené ale zůstávají otázky odpovědnosti za izraelská zanedbání, počtu obětí i míry bestiality útočníků.
Komentář●Orly Noyová
Kdo jsou palestinští vězni vyměnění za rukojmí? Otázka, kterou si Izrael neklade
Seznam palestinských vězňů, určených k výměně za unesené Izraelce, svědčí především o ústřední úloze věznění v rámci režimu okupace. Izrael nechápe, že dokud bude pokračovat útlak, bude stejně tak nevyhnutelně pokračovat i odpor proti němu.
Komentář●Darja Saburovová
Proč by Ukrajinci měli podporovat Palestince
Jak se můžeme dívat na záběry z Gazy a nevidět Mariupol nebo Bachmut? Ruská invaze na Ukrajinu a izraelský útok v Gaze mají mnoho společného. Jakkoli lze chápat zdrženlivost ukrajinské vlády, občanská společnost by mlčet neměla.
Komentář●Naomi Kleinová
V Izraeli i v Gaze, vždy stůjme při dětech, nikoli při zbraních
Svět potřebuje skutečnou solidaritu. Humanismus, který sbližuje lidi přes etnické či náboženské hranice. Je potřeba stát v principiální opozici vůči všem formám identitární nenávisti.
Analýza●Petr Jedlička
Hamás odhalil pozapomenutou část své tváře. Nyní půjde o izraelskou odplatu
Teror doprovázející víkendový útok na Izrael přiblížil Hamás k organizacím jako Boko Haram či Islámský stát. O dalším vývoji i počtu obětí rozhodne, do jaké míry bude Izrael řešit bezpečnost a do jaké se mstít.
Komentář●Chagaj Matar
Překvapivý úder z Gazy Izraelce vyděsil. Ukázat by se ale měl také jeho kontext
Hrůza a strach, které Izraelci — mě nevyjímaje — při sobotním útoku zažívali, jsou už příliš dlouho každodenní životní realitou milionů Palestinců.
Komentář●Alan Rusbridger
V Gaze se nestavme na ničí stranu. Je to past
Nemusíme se vyhraněně stavět na jednu stranu konfliktu. Mnozí lidé, kteří jsou do hloubky duše otřeseni tím, co nyní vidí v Gaze, byli úplně stejně znechuceni ukrutnostmi, jež páchal Hamás 7. října. Eskalace není řešení.
Komentář●Filip Outrata
Palestinští křesťané a válka v Gaze
Oběťmi další vlny ničivého násilí jsou i palestinští křesťané, starobylá, počtem nevelká, ale svým významem důležitá komunita. Jejich zástupci opakují, že řešením konfliktu není násilí, ale uznání práva Palestinců na důstojnou existenci.
Komentář●Jakub Patočka
Šéfredaktor Deníku Referendum v neděli vystoupil v Praze na pietním shromáždění Zlomit kruh násilí, jehož cílem bylo uctít památku všech obětí erupce násilí v Izraeli a Palestině. Jeho řeč zveřejňujeme jako komentář.
Komentář●Petr Janyška
Polsko čeká studená válka mezi prezidentem a vládou
Právo a spravedlnost v říjnu vyhrálo volby, ztratilo však většinu. Navzdory ochotě Občanské koalice, Levice a Třetí cesty utvořit vládu jim prezident tuto možnost odepřel. Nyní se očekává její jmenování parlamentem. Polsko čekají změny.
Sloupek●Jiří Pehe
Po volbách na Slovensku a v Polsku je Visegrád na dalším rozcestí
Výsledky polských a slovenských voleb nevyhutelně změní podobu Visegrádské čtyřky. Dlouhodobé spojenectví Polska s orbánovským Maďarskem nejspíš nahradí blok Polsko — ČR. Pro nás se tak naskytne šance vstoupit do evropského mainstreamu.
Reportáž●Petra Dvořáková
Legálních potratů se Polky hned tak nedočkají ani od demokratické vlády
Navzdory vítězství demokratické opozice ve volbách budou muset Polky s největší pravděpodobností ještě dlouho ukončovat svá těhotenství pokoutně. Lepší je nicméně žádná legalizace než špatná legalizace.
Komentář●Petr Janyška
Zbavit Polsko Kaczyńského pavučiny
V polských volbách sice zvítězila opozice, ale Jarosław Kaczyński využije všech možností, aby novou vládu blokoval. Výrazně mu v tom bude napomáhat prezident Duda. Pokud nová vláda udělá chybu, bude to pro demokracii v Polsku fatální.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Petra Guasti: Druhé Maďarsko ze Slovenska nebude, Fico ale chystá polský scénář
S přední evropskou politoložkou jsme mluvili o perspektivách liberální demokracie ve střední Evropě po polských a slovenských volbách a o tom, kterým směrem se vydává Česká republika.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Sociolog Želinský: Pellegrini prezidentem? Stáhnout ho mohou kauzy Ficovy vlády
Se sociologem Dominikem Želinským jsme hovořili o nedočkavosti Roberta Fica po rychlém převzetí moci, levicové složce v politice SMERu a nadcházející prezidentské volbě na Slovensku.
Komentář●Petr Jedlička
Nová Ficova vláda na Slovensku řeší první kontroverzi — spor o Rudolfa Huliaka
Nejmenší strana vznikající koalice nominovala na post ministra životního prostředí bojovníka proti novému světovému řádu, digitální totalitě a ochraně medvědů. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat.
Komentář●Martin Makara
Výsledkom volieb je najmä stratený čas
Slovensko s největší pravděpovobností brzy ovládne koalice Smeru-SD, Hlasu a národovců. Volební výsledky i preference stran i voličů jsou zřejmé. Tlak na dosud nezávislé státní instituce bude velký. Slovenská společnost přijde o další čas.
Analýza●Patrik Eichler
Čtyři roky bojů o výklad světa, čtyři roky vlády Práva a spravedlnosti
Zcela správně mělo z polské politiky posledních čtyř let v české debatě největší ohlas omezení práva na potrat. V důsledku vedlo k propadu voličské podpory Práva a spravedlnosti až o čtvrtinu.
Esej●Otakar Bureš
Socialismus, demokracie, kuráž, oběti. Čím tak fascinuje Allendeho Chile
Jihoamerické Chile se na počátku 70. let pokusilo o vlastní cestu k sociálnějšímu zřízení. Na kontinentu i na levici celkově je za to obdivováno dodnes. Otakar Bureš přibližuje, z čeho konkrétně takto neustávající fascinace pramení.
Komentář●Klára Hlavačková
EU přistoupila k Istanbulské úmluvě. V zemích, kde platí, má pozitivní dopad
Od začátku října začala v Evropské unii platit Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. To ale neznamená, že ji Česká republika a další opozdilci v Evropské unii nemají ratifikovat také samostatně.
Rozhovor●Jitka Komendová
Rusistika selhala, když nerozpoznala včas hrozbu ideologie „ruského světa“
Přední český rusista Tomáš Glanc odpovídá na otázky, zda ruská kultura nese vinu za válku a zaslouží být bojkotována, zda lze dnes spolupracovat s ruskými vědci, zda evropská rusistika dokáže čelit ruské soft power, nebo ji naopak šíří.
Komentář●Gabriela Svárovská
Běloruská Revoluce důstojnosti se připravuje na novou příležitost
Běloruské exilové demokratické síly pod vedením Svjatlany Cichanouské donedávna spoléhaly hlavně na diplomacii a podporu zbytků občanské rezistence v zemi. Nyní zahájily dialog s přívrženci ozbrojeného boje za svobodu Běloruska.
Komentář●Jan Loužek
Protesty v Srbsku už nejsou tolik vidět, mohou se ale kdykoliv zase rozhořet
Ještě v červnu se zdálo, že střelba na bělehradské škole otřese s celým Vučićovým režimem. Přes léto však zájem o téma ochladl. Vzniklé protestní hnutí nicméně nezaniklo a rovněž problém se zbraněmi v srbské společnosti nezmizel.
Analýza●Petr Jedlička
Trumpovi vyzyvatelé v USA: osm tváří současné netrumpovské pravice
O republikánskou nominaci na prezidenta se vedle Trumpa uchází i řada dalších kandidátů. Smysl má sledovat zvláště ty, kteří reprezentují hlavní netrumpovské proudy ve straně a ilustrují, jak dnes vypadá netrumpovská část pravice.
Štěstí z šesti●Petr Jedlička
U amerických republikánů začínají předprimárkové debaty. Co při nich sledovat?
Trump zatím do debat chodit nechce. Přesto má smysl je sledovat. Ukáží totiž, kam se politicky posunula elita americké pravice. Zvláštní pozornost si v tomto kontextu zaslouží například téma sociálního populismu či další podpora Ukrajiny.
Komentář●Petr Jedlička
Z Trumpových obžalob jsou zatím nejdůležitější dvě poslední
Exprezident USA je aktuálně obžalován ve čtyřech trestních kauzách. Dvě nejčerstvější obžaloby se týkají snah zvrátit minulé volby. Před soudy stane zřejmě až na jaře. Jeho vyzyvatelé tak musejí přijít s opravdu promyšlenou reakcí.
Anketa●Redakce DR
Anketa k volbám na Slovensku: situace, preference, postřehy
DR požádal několik názorově spřízněných osobností ze Slovenska o osobní preferenci k sobotním volbám. Robert Žanony, Tomáš Hučko, Peter Takáč a Dominik Želinský přibližují též specifika letošní situace a z nich plynoucí dilema.
Analýza●Petr Jedlička
Slovensko těsně před volbami: rozhodovat nebude prvenství, ale skladba sněmovny
V posledních průzkumech před začátkem moratoria se o první místo přetahovaly Smer a Progresívne Slovensko. Daleko podstatnější však bude, kolik stran nakonec překročí vstupní hranici, respektive o které strany půjde.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Politolog Struhár: Fico se profiluje jako nejčitelnější protivládní alternativa
S politologem Pavolem Struhárem z univerzity v Trenčíně jsme mluvili o rostoucích preferencích SMERu Roberta Fica a o tom, zda by Slovensku v případě Ficova návratu hrozil maďarský scénář eroze demokracie.
Komentář●Martin Makara
Krajní pravice Slovensku slibuje, že ho zachrání před budoucností
Do čela předvolebních průzkumů se na Slovensku probil opět Směr Roberta Fica. Donedávna dominující Hlas, který se ze Směru odštepil, se naopak propadá. Sociální a ekonomické vyhlídky i politická kultura nahrávají úspěchu krajní pravice.
Reportáž●Petra Dvořáková
Vítězství nevyslyšených: demokracie v Polsku vyhrála díky ženám a mladým
Teď už víme, že klíčovou roli v úspěchu demokratické opozice v Polsku sehrály hlasy mladých lidí a žen. Reportérka DR Petra Dvořáková ve svém textu přibližuje, jak polské volby prožívali tři mladé ženy.
Komentář●Jan Škvrňák
Volby v Polsku: PiS je první, většinu má ale opozice
Oficiální výsledek nedělních voleb je konečně na světě. První povolební komentář našeho autora přímo z Polska shrnuje, co je známo, a přibližuje, co bude následovat v nejbližších dnech.
Komentář●Vladimír Hanáček
Polsko i po volbách zůstává rozštěpené
Nejvíce hlasů v polských parlamentních volbách získala konzervativní strana PiS, přesto je výsledek voleb vnímán jako velké vítězství liberální demokracie. Situace však není tak prostá a dosavadní opozici čeká řada velmi obtížných úkolů.
Komentář●Petr Janyška
Totální obrat polské vlády vůči Ukrajině před volbami
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost radikálně přehodnotila postoj vůči Ukrajině. Nejde ale o žádnou promyšlenou diplomatickou strategii. Jedinou motivací je získat preference voličů ve volbách.
Komentář●Vladimír Hanáček
Nový fenomén polské politiky: mladí a Konfederace
Generační obměna polské společnosti se zřejmě významně otiskne v blížících se parlamentních volbách. Průzkumy ukazují vysokou podporu krajně pravicovému konglomerátu Konfederace svobody a nezávislosti hlavně mezi mladými muži.
Komentář●Dalimil Petrilák
Polsko zaujalo k migraci nelidský postoj. Jsme s tím smíření?
Přítomnost wagnerovců poblíž bělorusko-polské hranice vyvolala v Polsku nervozitu. Důsledkem ochrany země před ruským agresorem je však ještě větší utrpení migrantů, kteří tu jsou již dva roky vystaveni nelegálnímu týrání.
Reportáž●Katia Patinová
Polské „ministerstvo paměti“ zkresluje dějiny holokaustu
V reportáži nominované na Evropskou novinářskou cenu autorka líčí odpor mnoha Poláků proti snahám kodifikovat heroický obraz minulosti, který vyzdvihuje výlučně hrdinské příběhy a Židy odsouvá jen do role obětí.
Komentář●Petr Jedlička
Trumpovci mohli volby skutečně ukradnout. A mohou se pokusit zase
V USA se vedou dnes v souvislosti s poslední obžalobou Donalda Trumpa debaty, z nichž vyplývá, že situace v lednu 2021 byla ve skutečnosti vážnější, než se mnohým zdálo. Klíčovou roli zde sehrála specifika amerického volebního systému.
Portrét●Petr Jedlička
Za Patem Robertsonem — mužem, jenž stvořil politickou sílu z evangelikálů
V USA zemřel nedávno kazatel a mediální magnát, jenž proslul zejména různými bizarními výroky. Vedle toho šlo ale i o zásadní politickou postavu. Právě jeho působení totiž aktivizovalo americké evangelikály a pevně je svázalo s pravicí.
Komentář●Tomáš Laně
Erdoğan si po volbách upevnil pozici
V květnu znovuzvolený turecký autoritářský prezident sestavil novou vládu a revidoval svou zahraniční politiku. Vůči Evropské unii a NATO se nyní snaží projevovat vstřícněji. Země totiž nutně potřebuje západní investice.
Sloupek●Jiří Pehe
Západ si neví rady s Orbánem, česká vláda mlčí
Alibistické mlčení současné české vlády, která mimo jiné vznikla jako koalice proti Orbánovu obdivovateli Babišovi, k situaci v Maďarsku, napomáhá tomu, aby se po sněmovních volbách v roce 2025 i Česká republika vydala maďarskou cestou.
Komentář●Slavoj Žižek
Bez whistleblowerů bude Západ ztracen
Lidé jako Julian Assange jsou pro přežití demokracie nepostradatelní, neboť nahlas pojmenovávají problémy, před nimiž naše společnost vědomě i nevědomě zavírá oči. Právě proto je mocní tak nenávidí.
Komentář●Jan Vašek
Pentagon Papers změnily pohled Američanů na válku i politiku
Pentagon Papers, které v roce 1971 zveřejnil nedávno zesnulý Daniel Ellsberg, změnily chod tehdejší americké politiky a stály u zrodu tzv. whistleblowingu — vynášení tajných informací za účelem nápravy institucionálních nemravností.
Komentář●Slavoj Žižek
Svět raději popírá důsledky války na Ukrajině, problémy globálního jihu nebo projevy ekologického rozvratu, než aby jim čelil. Těží z toho populisté, autoritáři a oligarchie. Přímým důsledkem je destrukce demokracie.
Analýza●Meduza
„Zavřou, koho si usmyslí.“ Nenápadné hrdinství advokátů v Putinově Rusku
Advokáti byli v Rusku biti a vražděni i dříve, ale dělaly to různé kriminální živly. Teprve v dekádě po roce 2010 se toho začali beztrestně dopouštět strážci zákona. Ale to nejhorší přišlo teprve s válkou na Ukrajině.
Komentář●Jan Vašek
Den, kdy odstartoval brexit. Od slavného referenda uplynulo sedm let
Británie si připomíná výročí památného hlasování, v němž se těsná většina rozhodla pro odchod z EU. Zbytek Evropy by si měl v tento den především připomínat, co nastalo poté.
Komentář●Hořčička, Soukup
Čínský vstup na Blízký východ: Írán a Saúdská Arábie
Sílící pozice Číny na Blízkém východě prozatím vyvrcholila podpisem strategické dohody s oběma místními rivaly — Íránem a Saúdskou Arábií. Místní Si Ťin-pchingova politika podtrhuje ústup USA a napomáhá jeho snaze o proměnu globálního řádu.
Štěstí z šesti●Petr Jedlička
Šest důvodů, proč politikové jako Erdoğan vítězí opakovaně
Další volební vítězství autoritářského prezidenta podnítilo řadu analýz jeho příčin a souvislostí. Stěžejní roli připisují analytikové kontrole médií, práci s budovatelským kultem, využívání nového typu nacionalismu či poměrům v opozici.
Zpráva●Petr Jedlička
Tureckým prezidentem zůstane Erdoğan, vyhrál i druhé kolo
Devětašedesátiletý státník předstihl opozičního lídra s podobným rozdílem jako v prvním kole. Jeho kritikové se obávají dalšího utužování režimu. Stoupenci naopak slaví začátek „tureckého století“.
Komentář●Lucie Tungul
Erdoğan chce udělat z Turecka velmoc. Spolupráce je ovšem pro něj velká neznámá
Volby v Turecku nepřinesly jen pokračovaní vlády autoritářského prezidenta Erdoğana, ale i vítězství jeho strany v parlamentních volbách. Turecká politika bude nadále vycházet z nacionalismu a imperiální vize „tureckého století“.
Sloupek●Jiří Pehe
Křehnutí demokracie v Maďarsku a Polsku znesnadňuje středoevropskou spolupráci
Česká republika by se měla ve vlastním zájmu orientovat na spolupráci se zeměmi, které problémy s demokracií nemají. Česká vláda možná i svým opatrnickým postojem k tomu, co se děje v Polsku a Maďarsku, umetá Babišovi cestu zpět k moci.
Esej●Martin Hančl
Zapomeňme na Visegrád. Staňme se středozápadní Evropou
Čeští politici dlouhodobě prezentují členství v Evropské unii jen jako vytrvalý zápas za naše „národní zájmy“. Je na čase konečně dát hlas těm, kdo hájí evropské hodnoty a umí je smysluplně vysvětlit občanům.
Komentář●Pavel Havlíček
Summit v Kišiněvě jako příležitost nejen pro východní Evropu
V Kišiněvě se schází političtí představitelé bezmála z celé Evropy. Setkání může přinést pozitivní posun ohledně evropské spolupráce, mírové smlouvy mezi Arménií a Ázerbájdžánem či přístupových jednání do EU s Moldavskem a Ukrajinou.
Rozhovor●Petr Jedlička
Z Marseille k posledním bouřím: v některých čtvrtích je život opravdu šílený
Novinář, spisovatel a náš někdejší kolega František Kalenda žije v posledních letech na jihu Francie. S DR se podělil o postřehy k proběhlým nepokojům a jejich pozadí.
Komentář●Petr Janyška
Bolavé místo dnešní Francie: násilí
Ve Francii dnes není vidět konstruktivní alternativu k Macronovi, což je i důsledek toho, že on sám oslabil socialisty i tradiční pravici. S tou nyní musí spolupracovat a je tak vnímán jako její součást. Situace nahrává krajní pravici.
Komentář●George Monbiot
Vzestup fašismu je zákonitým důsledkem prohlubování klimatické krize
Vlády se sunou napravo a opouštějí politiku, jež by mohla klimatickému rozvratu předejít. Není přitom žádným tajemstvím, proč se to děje. Krajně pravicové politické síly jsou obrannou hradbou, kterou kolem svých zájmů vztyčuje oligarchie.
Komentář●Jan Vašek
Příští stanice Downing Street 10. Vrátí Starmer labouristy do vlády?
Britským labouristů se teď v průzkumech daří. S Keirem Starmerem v čele už vyhlížejí návrat k moci. Jak labouristé, tak dnes vládnoucí konzervativci však prošli v poslední dekádě tolika proměnami, že je třeba být s prognózami opatrný.
Komentář●Jan Vašek
Strhávání soch jako příznak smíření s koloniální minulostí
Data ukazují, že bílí Britové a Britky čím dál více odsuzují svou koloniální minulost. A ač to z naší perspektivy nemusí působit srozumitelně, mezi projevy tohoto trendu patří také odstraňování nebo jen přepisování koloniálních pomníků.
Komentář●Jan Vašek
Skotští labouristé. Z titána na samé dno a zpět?
Skotská Labour party se po drastickém propadu dostává zpět na vrchol. Důvodem je ústup dlouho dominujících nacionalistů. Výhodou socialistů je i komplexnost programu, jehož úběžníkem není úzké téma zemské autonomie.
Vzpomínka●Petr Jedlička
Tři věci, jež si stojí za to pamatovat o Silviu Berlusconim
Vůdčí postava italské politiky uplynulých dekád byla za hranicemi známa především mediálním impériem a bulvárními skandály. Zároveň se ale jednalo o unikátního praktika moci a člověka, jenž etabloval v nejvyšší politice krajní pravici.
Komentář●Jan Freidinger
Oceány jsou na pokraji kolapsu. Přichází nová hrozba: hlubokomořská těžba kovů
Ke Světovému dni oceánů: argument, že vzácné kovy z mořského dna potřebujeme pro obnovitelnou energetiku a dopravu, je falešný. Hlubokomořská těžba ohrožuje vzácné ekosystémy, a proto musí být zakázána. Je to výzva i pro Českou republiku.
Zpráva●Petr Jedlička
Slovenská prezidentka Čaputová oznámila, že příští rok skončí ve funkci
Nejpopulárnější slovenská politička nebude dle vlastního vyjádření obhajovat mandát ve volbách, které se chystají na příští jaro. Za hlavní důvody označila Čaputová ohled na rodinu a nejistotu, zda by měla na druhý mandát dost sil.
Komentář●Petr Jedlička
Dodávky kazetové munice na Ukrajinu znamenají i novou odpovědnost
Pověstně zhoubnou zbraň dodávanou dnes na Ukrajinu z USA lze používat s různou mírou uvážlivosti. Jestliže bude nasazena i mimo zákopové zóny a minová pole, může podstatně zvětšit rozsah území, na němž po válce nepůjde dost dobře žít.
Komentář●Jiří Vojáček
Nákup letounů F-35 ohrozí modernizaci armády
Česká republika používá od roku 2004 jako hlavní stroj pro ochranu vzdušného prostoru švédskou stíhačku JAS 39 Gripen. Vláda Petra Fialy ji vymění za supermoderní americké stealth stroje F-35. Tím ohrožuje další modernizaci naší armády.
Komentář●Thilo Janssen
Inflace doléhá na pracující, zatímco korporace nebývale profitují
Mzdy stále zaostávají za inflací. Zisky korporací tlačí nahoru ceny, ale rovněž snižují podíl pracujících na celkovém bohatství ve společnosti. Narovnání mezd by bylo nejen spravedlivé, ale zajistilo by do budoucna i ekonomickou stabilitu.
Analýza●Radek Kubala
Po Kerberovi Charón. Letošní léto nás posouvá od klimatické krize ke kolapsu
Abnormální vlny veder po celém světě, mohutné záplavy v Asii, Kanada v plamenech, šílené grafy teplot oceánů, rozpad Antarktidy. Vědecká data popisující letošní léto ukazují, že jsme udělali další krok a od krize se posunuli ke kolapsu.
Komentář●Iva Sojková
Na tričku Havel a Kagame? Ministr Rakušan podporuje represivní režim ve Rwandě
Ochota spolupracovat s Rwandou, kde vládne jeden z nejagresivnějších režimů v Africe a lidská práva jsou pošlapávána podobně jako v Rusku a Bělorusku, dokládá buď absolutní neznalost, nebo hluboké morální selhání české vlády.
Komentář●Olga Lomová
Sen o silné armádě noční můrou čínského humoru
Čínský komik zažertoval za použití propagandistického sloganu. Do týdne byl bez práce a horliví patrioti na internetu požadují rovnou trestní stíhání. A vypadá to, že budou vyslyšeni.
Sloupek●Ivan Štampach
Další eskalace v Izraeli: stoupenci vládní krajní pravice napadali Palestince
Terčem agresivních útoků při „pochodu vlajky“ byli nejen Palestinci, ale i novináři. Objevila se i vlajka organizace, která odmítá v Jeruzalémě i přítomnost křesťanů. Provokativní akce se účastnili i tři členové izraelské vlády.
Štěstí z šesti●Petr Jedlička
Nejen věk. Šest důvodů, proč je Bidenova nová kandidatura problematická
Joe Biden může i ve stávající kondici opět vyhrát. Ti, kdo si nepřejí vítězství republikánů, budou však nyní celý rok a půl trnout, aby něco nepopletl, o kvalitě jeho vládnutí v případném druhém období ani nemluvě.
Komentář●Jan Loužek
Kosovo oslavilo patnáct let. Politické a diplomatické přestřelky trvají
Kosovskou republiku po patnácti letech existence uznává většina států Evropy. Národnostní a ekonomické problémy v zemi ale přetrvávají. Naštěstí se jedná spíše o různé nátlakové akce a přímý konflikt nehrozí.
Analýza●Marek Benda
Referendum rozhodlo. Sociální demokracie v Berlíně povládne s vítěznou CDU
Sociální demokracie chce i po únorové volební porážce setrvat na berlínské radnici. Uzavřela pragmatickou koaliční dohodu a plánuje prosazovat skutečnou sociální politiku. Přesto je pro mnoho levicových voličů zklamáním.
Rozhovor●Daniel Kotecký
Szabolcs Panyi: EU by mohla médiím v Maďarsku pomoct, ale nezáleží jí na tom
S maďarským investigativním novinářem působícím v nezávislých médiích Direkt 36 a VSquare jsme hovořili o metodách, kterými Orbánův režim komplikuje práci nezávislým médiím a proč je přesto potřeba v práci vytrvat.
Reportáž●Johana Černochová
Vláda vzdělané lidi nepotřebuje. Krize v maďarském školství se prohlubuje
Před dvěma lety v Maďarsku začaly rozsáhlé stávky učitelů. Orbánova vláda odpověděla zákonem, který podmínky učitelů ještě zhoršuje, a proti protestujícím studentům použila slzný plyn. Vzdělávací systém se propadá do čím dál větší krize.
Sloupek●Ivan Štampach
Papežovu návštěvu v Maďarsku může Orbán zneužít. Válku však oba vidí jinak
Zatímco Viktor Orbán se snaží získat výhodu manévrováním mezi Ruskem a Evropou, papež František se jednoznačně postavil na stranu oběti. Tradice katolické církve ho ovšem zavazují k tomu, aby především volal po míru a nenásilí.
Komentář●Jan Májíček
Drážďanský proces s Linou E. Exemplární trest dokládá potřebnost antifašismu
Důkazy v procesu s německými antifašisty vzbuzují pochybnosti. Rozsudek také připomněl, že policie ani justice často neměří všem stejným metrem. Antifašismus je otázkou lidskosti a nic na tom nemění ani nástup „slušné“ ultrapravice.
Komentář●Marek Benda
Rakouská SPÖ nejen pohledem víkendových sjezdových turbulencí
Rakouští sociální demokraté mají od víkendu nového předsedu. Stal se jím překvapivě Andreas Babler, který porazil konzervativní politiku favorita voleb Hanse Petera Doskozila. SPÖ má naději po letech stanout v čele rakouské politiky.
Zpráva●Matěj Moravanský
Zátah na klimaaktivisty z Poslední generace vyvolal v Německu vlnu solidarity
Bavorský kriminální úřad ve středu spustil celoněmeckou razii proti klimatickému hnutí Letzte Generation. Jde o kriminalizaci pokojného protestu, tvrdí zástupci hnutí. V mnoha německých městech probíhají demonstrace na jejich podporu.
Esej●Olga Lomová
Masakr na náměstí Tchien-an-men: zapomnění a paměť
Letos uplyne třicet čtyři let od masakru na náměstí Tchien-an-men v Pekingu. Přestože v ČLR je samo vzpomínání kriminalizováno, lidé stále hledají způsob, jak uchovat památku obětí a připomenout jejich ideály. Jednou z cest je poezie.
Analýza●Avi Šlaim
Británie a Palestina: dějiny plné zrady
Britskou zahraniční politikou od Balfoura k nakbě — vyhnání Palestinců v roce 1948 — se táhne jako červená nit nepřetržitý sled dvojakosti, lží a falše.
Esej●George Soros
Civilizace je v ohrožení. Dokáže demokracie přežít mnohočetnou krizi?
Proslulý stoupenec ideálu otevřené společnosti se v eseji, který dnes vychází v řadě světových médií, zamýšlí nad třemi aspekty „mnohočetné krize“ — vývojem umělé inteligence, rozvratem klimatu a válkou na Ukrajině. Je krize i příležitostí?
Komentář●Mikuláš Peksa
Falešná maska Giorgie Meloniové. Kdo je nová spojenkyně českých konzervativců?
Devět měsíců potlačování lidských práv menšin, svobody tisku a právního státu vládou Georgie Meloniové skutečně není ničím, za co bychom měli italskou premiérku chválit, natožpak hovořit o „sdílených hodnotách“.
Komentář●Aleš Michal
Babiš, Janša a jejich evropská konzervativní cesta
Populisté se v opozici radikalizují. Dokládá to účast Andreje Babiše a Janeze Janši na ultrakonzervativní konferenci, kterou pořádá v Budapešti Viktor Orbán. Setkají se tam s příznivci Donalda Trumpa nebo brazilského exprezidenta Bolsonara.
Zpráva●Petr Jedlička
Superstar televize Fox Tucker Carlson přišla o práci. Možná zamíří do politiky
Zřejmě nejvlivnější tribun trumpistické verze populismu v amerických masmédiích byl náhle odejit. Důvodem mohou být sumy, jež musí Fox platit za lhaní po posledních volbách, pokyn magnáta Murdocha, ale i Carlsonova případná nová kariéra.
Komentář●Olga Lomová
Si Ťin-pching, Macron, Zelenskyj a „ukrajinská krize“
Teprve více než rok od ruského vpádu na Ukrajinu poprvé kontaktoval Si Ťin-pching prezidenta Zelenského. Sotva však můžeme doufat, že prezident Macron při své návštěvě Číny pohnul Si Ťin-pchinga, aby se odklonil od přátelství s Putinem.
Komentář●Alexej Navalnyj
Příběh z vězení neboli Břichomluva
Zřejmě nejznámější ruský politický vězeň současnosti na svých sociálních sítích publikoval následující „historku“ z vězení, která v kostce poskytuje obrázek současného ruského režimu.
Komentář●Filip Šebok
Faux pas čínského velvyslance zapadá do čínské vize mezinárodního uspořádání
Ačkoli se čínská diplomacie vymezila proti prohlášení svého velvyslance ve Francii, odpovídalo reálné čínské vizi mezinárodního uspořádání, v níž je suverenita menších a slabších států podřízena hegemonům.
Dokument●Redakce DR
„Vím, že přijde den, kdy se temnota nad naší zemí rozptýlí“
Ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza byl odsouzen k pětadvaceti letům vězení. V procesu, který svou povahou dalece přesáhl realitu poválečného Sovětského svazu. Text jeho závěrečné řeči před soudcem otiskujeme v úplnosti.
Komentář●Khaing Zar Aung
Myanmarská junta drtí odboráře. Nepřímo ji podporuje EU
Myanmarská junta pronásleduje a vraždí odboráře. Práva zaměstnanců, včetně těch, kteří pracují pro evropské oděvní značky, jsou tvrdě omezována. Evropská unie zavírá oči, a tak dovoz myanmarského zboží do Evropy láme rekordy.
Komentář●Lazorová, Volmutová
Deset let od zřícení továrního komplexu Rana Plaza. Koho se to týká?
Katastrofa v bangladéšské oděvní továrně odkryla celému světu nelidské poměry, v nichž vzniká móda proslulých značek. Deset let poté je jasné, že na vině je celý systém globálního kapitalismu. Nezměníme-li jej, tragédie se budou opakovat.
Komentář●Markéta Jakešová
„Mít britského panovníka je absurdní.“ Zvolí si karibské státy nezávislost?
Ani po nástupu Karla III. se Velká Británie nechystá omluvit za svou koloniální a otrokářskou minulost. Představitelé některých karibských států proto pokládají setrvání v Commonwealthu za urážlivé a plánují referenda o nezávislosti.
Analýza●Petr Jedlička
Krach mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou po roce: co vlastně víme
Na jaře 2022 krachl na Ukrajině prozatím poslední robustní pokus o kompromisní řešení konfliktu. Dodnes je opředený legendami, včetně vnějšího zavinění. Dle zpětné analýzy šlo přitom spíše o pozvolný rozpad ovlivněný řadou faktorů.
Komentář●Oldřich Sklenář
Německý odklon od jádra je dobrou cestou k udržitelné energetice
V polovině dubna byly v sousedním Německu odstaveny poslední tři fungující jaderné elektrárny. Došlo tak k završení procesu, který započal před mnoha lety. Vše jde víceméně podle plánu. Výpadku ruského plynu navzdory.
Komentář●Peter Deutschmann
Rakouští komunisté nejsou příliš radikální. Voliči se jich proto nebojí
Dříve marginální Komunistická strana Rakouska zažila mimořádný úspěch ve Štýrsku a nyní i v tradičně konzervativním Salcbursku. Na aktuální sociální problémy totiž dokáže reagovat lépe než dosud velmi silná sociální demokracie či Zelení.
Analýza●Jitka Komendová
Putinův režim využívá války k likvidaci ekologických organizací
Po Greenpeace musela v Rusku skončit další významná ekologická organizace, Světový fond na ochranu přírody — WWF. Ochránci přírody stáli v cestě developerským projektům a útočilo se na ně dlouhodobě argumenty, které bohužel známe i u nás.
Reportáž● Daria Solomennikova
Emigranti v Gruzii: Rusku svobodu, Ukrajině pomoc, Putinovi smrt
V Gruzii našla po ruské invazi útočiště řada uprchlíků z Ruska, Běloruska i Ukrajiny. Země se všem stala novým domovem — bez sledování, udavačství, cenzury a strachu z uvěznění pro Rusy a Bělorusy, beze strachu z války pro Ukrajince.
Komentář●Havlíček, Petříček, Svárovská
Podpořme běloruské a ruské disidenty. Jsou našimi spojenci v záchraně demokracie
Demokracie jako systém vládnutí je celosvětově pod tlakem autoritářských sil. Podpora prodemokratických sil v režimech, jako je ten ruský a běloruský, je dnes důležitější než kdy dřív. Česká republika to, zdá se, stále nechápe.
Komentář●Linda Piknerová
Další vojenský převrat v Nigeru. Ruský vliv v regionu sílí
V Nigeru, jenž se v poslední době stával opěrným bodem Západu v regionu, na konci července vypukl vojenský převrat. Oblibu získávají wagnerovci, kteří podobně jako v jiných zemích regionu, slibují eliminaci západního vlivu.
Komentář●Josef Brož
Francie a africké puče: konec civilizačního projektu?
Debata nad převraty v bývalých francouzských koloniích rezonuje pochopitelně i ve vlastní Francii. Otevírá se tu nová civilizační fronta mezi Západem a třetím světem? Nebo jde spíše o nové studenoválečné střetnutí?
Komentář●Linda Piknerová
Súdán opět zaplavilo násilí. Podíl na tom má i Rusko
Súdán zažívá novou vlnu násilí, jež je dle místních mnohem horší než podobné erupce v posledních letech. Na konci ramadánu vypukl otevřený střet mezi armádou a paramilicemi, který uvěznil doma i obyvatele několikamilionového Chartúmu.
Komentář●Linda Piknerová
Ruský „antikoloniální“ kolonialismus ve střední Africe
Antikoloniální rétorika Ruska má za cíl posílit jeho vliv v Africe. Ve skutečnosti zakrývá využívání nerostného bohatství, jak ukazuje příklad Středoafrické republiky, kde ruští Wagnerovci ovládli místní trh s diamanty a zlatem.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Politolog Struhár: Fico se profiluje jako nejčitelnější protivládní alternativa
S politologem Pavolem Struhárem z univerzity v Trenčíně jsme mluvili o rostoucích preferencích SMERu Roberta Fica a o tom, zda by Slovensku v případě Ficova návratu hrozil maďarský scénář eroze demokracie.
Analýza●Petr Jedlička
Slovensko půl roku před volbami
Vyznavači klasické pravicové politiky se pokoušejí spojovat, daří se jim to ale jen z části. Nejpopulárnější na pravém středu je dnes neparlamentní Progresívne Slovensko. Na opačném pólu spektra se dere do čela opět Robert Fico.
Komentář●Rumanová, Szalay
Bratislavské Lido. Další projekt bez života
V Bratislavě se chystá rekultivace nábřežních prostor Dunaje. Jeden z projektů, Nové Lido, spojuje finanční skupiny, zájem a hlas veřejnosti však ignoruje. Kvůli luxusním bytům a kancelářím bude zničena cenná a rozmanitá lokalita.
Rozhovor●Daniel Kotecký
Robert Misik: I v dělnické třídě se vyskytují lidé s nepřijatelnými hodnotami
S rakouským novinářem a spisovatelem jsme mluvili o jeho eseji Falešní přátelé obyčejných lidí, kterou brněnské divadlo Feste uvedlo jako představení: o typech dělnických tříd, o rozdílech mezi východem a západem, o rakouské politice.
Komentář●Tereza Chaloupková
V Rakousku už zase sílí krajně pravicoví Svobodní. Proč?
Posthaiderovská FPÖ překonala krizi spojenou se skandálem „Ibiza“ svého bývalého předsedy Stracheho a soustavně posiluje. Tereza Chaloupková přibližuje, čím to, že roste i na úkor opoziční levice.
Komentář●Mikuláš Peksa
Komu záleží na lidských právech v Maďarsku? Fialova vláda mlčí
Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní rozhodnout o podpoře řízení Soudního dvora EU proti maďarskému zákonu, který kriticky zasahuje do práv a svobod LGBTIQ+ osob. Česká republika ale stále mlčí.
Analýza●Petr Jedlička
Ve finských volbách nešlo o Marinovou, ta přesto odchází
Sedmatřicetiletá premiérka, předsedkyně finské sociální demokracie a jedna z nejznámějších političek světa ohlásila odchod ze všech funkcí. V zemi je stále oblíbená. Nedělní volby však rozhodovaly jiné faktory.
Analýza●Petr Jedlička
Saúdsko-íránské smíření pod čínskou patronací může změnit všechno
Dva hlavní středovýchodní rivalové ohlásili nečekaně obnovení vztahů. Jednání byla dovršena tajně v Pekingu. S větší jistou lze zatím čekat jen dílčí deeskalaci a posílení čínské prestiže. Perspektivně však může jít o skutečný přelom.
Komentář●George Monbiot
Pachatelé válečných zločinů patří před soud. Ti z Ukrajiny i ti z Iráku
Válka v Iráku stála statisíce lidských životů. Byl to největší zločin proti lidskosti v tomto století. Zdůvodňovaly ji vylhané záminky a byla křiklavým porušením mezinárodního práva. Pachatelé se ale namísto spravedlnosti dočkali respektu.
Komentář●František Kostlán
Za všechno může Soros. Podněcovat nenávist je velmi úspěšná politická strategie
Volební úspěchy Trumpa, Orbána, Netanjahua a mnoha dalších pravicových politiků jsou vystavěny na strategii vytvořené dvěma americkými politickými konzultanty. Jejich produkt dobývá svět a může zničit demokracii.
Sloupek●Jiří Pehe
Visegrád je v kómatu a prezident Pavel ho nechce oživovat
Uskupení V4 vzniklo ke koordinaci zemí regionu při vstupu do NATO a EU. Jeho smysl se postupně vyčerpal a zájmy členských zemí se rozcházejí. Kritický postoj Petra Pavla je nadějí nového přístupu při hledání vhodných regionálních partnerů.
Portrét●Marek Benda
Odchody a návraty Oskara Lafontaina
Oskar Lafontaine dal v závěru své politické kariéry přednost sebeprezentaci před hledáním promyšlené levicové politiky. Přesto zůstane někdejší předseda SPD a Die Linke jednou z nejvýraznějších postav německé politiky uplynulých dekád.
Analýza●Petr Jakubec
Vývoj umělé inteligence postupuje rychleji než možnosti adaptace lidstva
Prudký vývoj umělé inteligence vyvolal mezi odborníky nervozitu. Žádají pozastavení výzkumu nejpokročilejších jazykových modelů na šest měsíců a seriózní diskusi o hrozbách umělé inteligence pro celé lidstvo.
Sloupek●Ivan Štampach
Nejen Uganda: nové pokusy o represi proti LGBTQ
Státy prosazující drastická opatření vůči stejnopohlavním párům se často zaštiťují náboženskými a kulturními hodnotami. Takový argument je falešný. Celá řada náboženských systémů a církví dlouhodobě homosexualitu respektuje a toleruje.
Komentář●Janis Varufakis
Individuální svobodu může zachránit už jen revoluce
Jádrem liberalismu je přesvědčení o nepopiratelné hodnotě svobody jednotlivce. V době, kdy nás technofeudální kapitalismus připravuje o svobodu jednání i v našem volném čase, ji může zachránit jen radikální demokratizace vlastnictví.
Komentář● Daria Solomennikova
Gruzínská občanská společnost tentokrát ubránila prostor svobody
I díky podpoře své prezidentky dokázala občanská společnost v Gruzii přinutit poslance, aby upustili od prosazení zákonů, jež směřovaly k omezení svobody slova. V zemi plné ukrajinských a ruských uprchlíků ale trvá hmatatelné napětí.
Komentář●Pavel Havlíček
Moldavsko je pod tlakem, ale nikoli na pokraji zvratu
Moldavská politická reprezentace si je dobře vědoma, jakou hrozbu pro ni představuje Rusko. Země se sice dosud zdárně vypořádala se všemi pokusy prokremelských sil o destabilizaci země, ale je třeba, aby k tomu měla i silnou podporu Evropy.
Komentář●Martin Hříbek
V rusko-indickém vztahu je Indie poprvé tím silnějším
Indie převzala po Indonésii předsednictví skupině G20. Její původní plán akcentovat témata palčivá především pro globální Jih však zastínila ruská invaze na Ukrajinu. Zdá se však, že Indie se zorientovala.
Sloupek●Filip Outrata
Spor o Bulgakova nedělá čest spisovatelovým odpůrcům
Byl proslulý autor Mistra a Markétky ruský kulturní šovinista? Může zůstat v ukrajinském městě ulice pojmenovaná po ruském disidentovi? Jak naložit se zátěží historie a v čem je síla a krása literatury?
Komentář●Dominik Plíhal
Francouzské protesty proti penzijní reformě jsou bojem za důstojné stáří
Za odporem francouzské veřejnosti proti penzijní reformě není jen prostý odpor proti pozdějšímu odchodu do důchodu, ale i vědomí nespravedlnosti. Chudší lidé, pokud se důchodu vůbec dožijí, si ho užívají výrazně kratší dobu.
Štěstí z šesti●Petr Jedlička
Důchodové protesty ve Francii — proč tak divoké?
Proti Macronově reformě penzí se protestuje už od loňska, v posledních týdnech však výrazně radikálněji. Příčiny spatřují pozorovatelé ve způsobu, jakým prezident reformu prosadil, jeho celkové politice či změně policejní taktiky.
Komentář●Petr Jedlička
Hlavní argument z francouzských důchodových protestů by slušel i české debatě
Francouzský penzijní systém má výrazně vyšší náklady než český. Francouze čeká však s odchodem do penze slušný standard a více let aktivnějšího šťastnějšího života. Běží opravdu o něco, co by se nemělo dotovat?
Komentář●Petr Janyška
Francie jako sopka před výbuchem
Protesty proti důchodové reformě ve Francii také obnažují neutěšený stav tamější politické scény, na níž proti Macronovi dnes nestojí žádná opozice, která by nechtěla rovnou změnit celý politický systém.
Sloupek●Ivan Štampach
Papež František: žít s úctou k veškerému stvoření
Papež František klade po celý život důraz na péči o všechny trpící — včetně přírody. Je naléhavě potřeba, aby římskokatolická církev jako celek přijala jeho koncept integrální ekologie a rozvíjela jej i po Františkově odchodu.
Sloupek●Ivan Štampach
Spor o Jana Pavla II.: církev musí přehodnotit svůj pohled na partnerskou etiku
Kult Jana Pavla II. jakožto světce a polského národního hrdiny blokuje debatu o tom, že krytí či páchání sexuálních zločinů není jen individuálním selháním jednotlivých členů katolické hierarchie, ale systémovým problémem celé církve.
Komentář●Ivan Štampach
V anglikánském společenství to opět vře
Zdrojem posledního konfliktu v anglikánské církvi je odpor některých částí církve k liberálnímu přístupu canterburského arcibiskupa Justina Welbyho k sexuálním minoritám. Je ovšem předčasné odhadovat, zda to povede i k formálnímu rozchodu.
Data-analýza●Kotecký, Testiová
Co najdeme v odpadních vodách: obliba kokainu roste po celé Evropě
Monitoring odpadních vod ve více než stu evropských městech ukazuje, že nelegální drogou na vzestupu je zejména kokain. Roste ale také obliba pervitinu, a to zejména v České republice.
Komentář●Adam Novák
Evropská unie usiluje o snížení množství obalů a odpadů z nich
Množství odpadu z obalů v EU stále roste. Podle nového evropského nařízení se má snížit o 15 procent na osobu v každém členském státě. Klade se přitom důraz na recyklaci a opakované použití obalů.
Komentář●Ivo Kropáček
Zálohovat plastové lahve, nebo ne?
Ministerstvo životního prostředí připravuje zákon o zálohování a spolu s ním se otevírá debata o zavedení zálohového systému pro PET lahve a plechovky. Zda by to přineslo více pozitiv, nebo negativ, není zatím jasné.
Komentář●David Gardáš
Potravinová politika Číny stojí na rozcestí. Vedle rapidně rostoucí spotřeby masa dochází také k rozvoji rostlinných alternativ a buněčného masa. Budoucnost čínského stravování bude mít zásadní dopad na celý svět.
Komentář●Tereza Chaloupková
V Rakousku už zase sílí krajně pravicoví Svobodní. Proč?
Posthaiderovská FPÖ překonala krizi spojenou se skandálem „Ibiza“ svého bývalého předsedy Stracheho a soustavně posiluje. Tereza Chaloupková přibližuje, čím to, že roste i na úkor opoziční levice.
Komentář●Linda Piknerová
Ruský „antikoloniální“ kolonialismus ve střední Africe
Antikoloniální rétorika Ruska má za cíl posílit jeho vliv v Africe. Ve skutečnosti zakrývá využívání nerostného bohatství, jak ukazuje příklad Středoafrické republiky, kde ruští Wagnerovci ovládli místní trh s diamanty a zlatem.
Komentář●Hallová, van Scharen
„Katargate“ je jen špičkou ledovce. Represivní režimy korumpují Evropu už dlouho
V kauze Katargate je vyšetřována řada lidí, mj. místopředsedkyně Evropského parlamentu. Viněni jsou z korupce, neboť přijímali peníze od autoritářských režimů za práci pro ně. Poukazuje to na nutnost systémových změn v pravidlech lobbování.
Rozhovor●Daniel Kotecký
Rozhovor: Ve vyspělé demokracii by premiérku nenapadlo poslat novináře k soudu
S novinářem Emilianem Fittipaldim, žalovaným stávající italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, jsme hovořili o důvodech stíhání, podmínkách svobodné novinářské práce v Itálii a významu mezinárodní solidarity s pronásledovanými novináři.
Rozhovor●David Gardáš
Tibetští exiloví poslanci: Nejdůležitější je mezinárodní podpora
Rozhovor s tibetskými exilovými poslanci se uskutečnil 17. listopadu v Praze u příležitosti mezinárodní konference „Co může Česká republika a Evropská unie udělat pro řešení krize v Tibetu? A proč je její řešení v zájmu Evropy?“
Rozhovor●Meduza
Anna Neistatová: „Válečné zločiny jsou právní kategorií, nikoli emocionální.“
Přinášíme rozhovor s uznávanou ruskoamerickou právničkou, která pomáhá vyšetřovat válečné zločiny. Vyjasňuje metody své práce, specifickou situaci na Ukrajině a popisuje možnosti mezinárodního práva při pohnání viníků k zodpovědnosti.
Komentář●Pavel Havlíček
Moldavsko v geopolitickém sevření ruské války
Na Moldavsko tvrdě doléhají důsledky ruské agrese na Ukrajině. Evropská unie musí vynaložit maximální úsilí, aby země udržela svůj proevropský směr, nestala se vazalem Ruska a neupadla do ekonomického i sociálního rozvratu.
Komentář●Tereza Engelová
Ruskou invazi doprovází válka dronů. Těží z ní Turecko a Írán
Ruská invaze na Ukrajina se vyznačuje i masivním nasazením dronů na obou stranách konfliktu. Smrtonosné bezpilotní letouny dodává Turecko a Írán. Hrozí jejich nasazení v dalších konfliktech v Africe či mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem.
Recenze●Filip Outrata
Křižovatky, mýty a traumata Krymu
Sborník Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii sestavený českými slavisty ještě před ruskou invazí na Ukrajinu představuje mýty opředený poloostrov ve vší jeho dějinné a kulturní rozmanitosti.
Komentář●Aleš Michal
Německo se po razii proti extremistům pře o rozsah hrozby i reakci státu
Plány Říšských občanů na státní převrat nejsou bizarním projektem staříka s modrou krví ani mediální clonou vražd v Illerkirchbergu. Jejich rozkrytí ukázalo prorůstání pravicového extremismu do parlamentní politiky i bezpečnostních složek.
Komentář●Tereza Chaloupková
Rakouský spolkový prezident možná zná recept na politickou dlouhověkost
Alexander Van der Bellen přesvědčivě vyhrál hned v prvním kole rakouských prezidentských voleb. Občané jasně vsadili na klid a stabilitu. Neochvějným humanismem a důrazem na klimatickou politiku si ale prezident získal i mladé voliče.
Komentář●Jan Škvrňák
Polská žádost o německé válečné reparace v kontextu
Půlrok po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vystoupili v Polsku čelní představitelé vládnoucího Práva a spravedlnosti s tím, že se sousedním Německem je třeba vyjednat reparace za 2. světovou válku. Proč právě nyní a co se tím sleduje?
Sloupek●Filip Outrata
Cena bezpečí v nebezpečném světě
Sloupkař Deníku Referendum vybírá z nabídky 25. ročníku festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Letošní program ohledává nestálost pocitu bezpečí a ptá se na cenu, jakou za něj někdy musíme zaplatit.
Analýza●Martin Rozumek
Lidská práva se ztrácejí na hranicích Evropské unie. Nemusí to tak být
Evropská unie vymýšlí nové a nové nefunkční a čím dál krutější modely, jak bránit lidem ve smluvně garantovaném právu požádat o azyl. Přitom vhodná řešení založená na respektu k lidským právům jsou možná, ba i výhodnější.
Komentář●Dalimil Petrilák
Tragédie v Kalábrii je dalším dokladem selhání evropské migrační politiky
Evropská migrační politika založená na odstrašování a represi neplní svou funkci a těm, kteří chtěli uniknout před utrpením a smrtí, jen přináší další. Zdá se, že hodnota lidského života je v EU stále odvozována od místa původu.
Analýza●Petr Jedlička
Přístup Jacindy Ardernové jako inspirace pro evropskou levici?
O odstoupivší novozélandské premiérce se psalo zejména jako o empatické, vlídné, a přitom silné ženě-političce. Smysl má ale zkoumat i to, co není tolik svázáno s její osobností — například její práci s image či způsoby komunikace.
Zpráva●Petr Jedlička
Novozélandská premiérka Ardernová odchází. Hvězdě levého středu „došly síly“
V čele vlády pětimilionového souostroví končí jedna z nejvýraznějších političek posledních let vůbec. Co do politické agendy držela moderní labouristický kurz. Výjimečnou byla však politickým stylem postaveným na empatii a vlídnosti.
Komentář●Kristina Němcová
Vždy se snažila být laskavá. Co po sobě Jacinda Ardernová zanechá?
Když se ve čtvrtek konala výroční konference sociální demokracie, nikdo nečekal, že na ní Jacinda Ardernová oznámí svou rezignaci. Co po svého času nejmladší premiérce světa v politice zůstane? Především lidskost a empatie.
Rozhovor●Zuzana Vlasatá
Sheila Coronelová: Vždy má smysl zanechat zprávu pro příští časy
Filipínská novinářka se ve své rodné zemi začala průkopnicky věnovat investigacím záhy po pádu režimu diktátora Marcose. Dnes vede výuku investigativního novinářství na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Jak přemýšlí o budoucnosti oboru?
Reportáž●Tadeusz Michrowski
Minibusem po městě poznamenaném apartheidem
Těžko si představit město více nepřející veřejné dostupné dopravě. I po osmadvaceti letech po pádu apartheidu jihoafrické Kapské město stále bojuje s důsledky jeho rasistické segregační politiky, vepsané do tehdejšího městského plánování.
Reportáž●Dvořáková, Langrová
Ani slum už není jistota: Jak se bydlí chudým v Dillí
Asi třetina městských obyvatel v Indii bydlí ve slumech. Zpravidla jde o příslušníky náboženských menšin nebo nižších kast. Střední třída však lobbuje za města bez slumů a rostoucí počet neformálních příbytků rozebírají bagry.
Sloupek●Filip Outrata
Japonsko jako světová velmoc měkké moci
Soft power spočívá v pozitivním obraze a v přitažlivosti země čerpající z kultury a ekonomické síly. Je tak protipólem hrubé síly zbraní. Může se Rusko jednou vydat cestou, po níž úspěšně kráčí kdysi podobně krutá velmoc Japonsko?
Komentář●Petr Jedlička
Rok ruské války: Jedno je jasné, Ukrajinu si Rusko už nepodmaní
Dvanáct měsíců ruské agrese vůči sousednímu státu dělí řada milníků. Hned několik prvních přitom přesvědčilo, že Ukrajina se nevzdá, že obhájí svoji existenci jako samostatný stát a že zvládne agresorovi účinně vzdorovat.
Sloupek●Filip Outrata
Spor, jejž v panelové diskusi o Ukrajině na mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolala slova Petra Pavla, nasvítil rozdíl mezi řečí politiků a vojáků. Realistický pohled, který zastává zvolený český prezident, má přitom své výhody.
Komentář●Anders Åslund
Rok války je pro Rusko také rokem sankcí. A ač jsou jejich dopady na místní ekonomiku skutečně tvrdé, pro část místních oligarchů a vposledku i pro Vladimira Putina šlo o příležitost, jak se skokově obohatit.
Komentář●Jan Šícha
Válka? Konečně na správné straně!
Rok po ruském přepadu Ukrajiny nelze dohlédnout, jak válka dopadne, víme ale, kde stojíme, a co máme dělat.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Nejvíce plynu ušetřilo Finsko. Česká republika je pod evropským průměrem
Portrét●Jitka Komendová
„Nastal čas žen“. Ženské tváře ruského protiválečného odporu
Analýza●Petr Jedlička
Válka na Ukrajině na počátku druhého roku: celkový obraz
V debatách, interview a reportážích zveřejněných kolem únorového výročí zazněla řada poznatků cenných jak pro pochopení dosavadního vývoje, tak pro odhad budoucího. Shrnujeme ty nejpodstatnější.
Rozhovor●Meduza
Sociolog Grigorij Judin: Ruské imperiální ambice Ukrajinou zdaleka nekončí
Putin svou vládu považuje za permanentní válku. Svou vládu staví na podněcování pocitu ukřivděnosti — je to nakažlivá a zároveň pohodlná emoce. Dokud bude Putin v Kremlu, válka neskončí. Podmínkou konce války je oddělení Ruska od Putina.
Komentář●David Gardáš
Peking a Moskva: proruská „neutralita“ bez hranic
Nejvyšší představitelé Číny a Ruska se sice opakovaně utvrzují o přátelství, Čína však má ve světě své vlastní zájmy, které se s těmi ruskými leckdy střetávají. Západní tlak na Rusko proto může hrát Číně do karet.
Komentář●Jitka Komendová
Jak funguje ruská propaganda? Je to složitější, než se Západu jeví
Ruská společnost není tak homogenní, jak se může z mnoha komentářů psaných v západních — a tedy i českých — médiích zdát. Ve skutečnosti má ruská společnost mnoho segmentů. Propaganda, která není žádnou koherentní ideologií, s tím pracuje.
Komentář●Pavel Havlíček
Rusko pokračuje v teroristických útocích na Ukrajinu, ta se ale nevzdává
I přes masivní ruské útoky Ukrajinci dokáží průběžně obnovovat svůj energetický systém a zároveň jej decentralizovat, aby ho Rusové nemohli snadno zničit nebo fatálně poškodit. Zásadní roli přitom hraje nezdolná vůle ukrajinských občanů.
Komentář●Slavoj Žižek
Ideologické šílenství ruského státu, které se projevuje i oslavou válečnické kultury, vychází z fundamentalisticky pojímaného ortodoxního křesťanství, jež oslavuje smrt — jak říkají Putinovi ideologové: „Život se přeceňuje.“
Komentář●Jitka Komendová
Dva roky od návratu Navalného do Ruska: opozice to má těžší než kdy dřív
Putinův režim od rozpoutání agrese proti Ukrajině stupňuje represe i vůči domácí opozici. Šikana Alexeje Navalného vyvolala dokonce široké protesty lékařů a advokátů. Zloba režimu tvrdě dopadá ale i na jeho další spolupracovníky.
Komentář●Slavoj Žižek
Tradici zastírání imperiálních hříchů čím dál častěji nahrazuje motiv zločinu spáchaného pro vlast. Jde o součást strategií pravicových politiků včetně Trumpa či Putina. Interpretaci tohoto jevu přináší aktuální esej Slavoje Žižeka.
Sloupek●Filip Outrata
Písně ruských bardů. Nové album Borise Grebenščikova
Boris Grebenščikov, zpěvák proslulé leningradské rockové skupiny Akvarium, vydal na konci roku album věnované písním ruských zpívajících básníků druhé poloviny 20. století. Deska je poctou nezávislé ruské kultuře i protiválečným manifestem.
Komentář●Pavel Havlíček
Všichni chceme mír na Ukrajině. Záleží na tom, jaký a kdy
Ukrajinské vedení má jasnou vizi toho, jakým způsobem má být válka ukončena. Může se částečně lišit od představ západních spojenců, ale musí to být především Ukrajinci, kdo budou určovat budoucnost své země. Odlišné postoje nahrávají Rusku.
Komentář●Petr Jedlička
Existuje hranice, za níž je namístě nutit Ukrajinu k míru výměnou za území?
Výzva iniciativy Mír a spravedlnost vládou nejspíše nezatřese. Její ústřední myšlenka si ale zaslouží diskuzi. Ruští představitelé dnes podmiňují mír uznáním „nové územní reality“. Jak by teď vypadala vynucená jednání, je snadné odhadnout.
Komentář●Josep Borrell
Jak umožnit ukrajinské vítězství
Úkolem Evropské unie je podporovat Ukrajinu ze všech sil. Cílem je, aby Ukrajina porazila agresora. V takový výsledek však nemůžeme doufat, pokud Ukrajině neposkytneme prostředky k jeho dosažení.
Komentář●Jan Loužek
Srbská opozice ve volbách selhala. Nenabídla nic než program Antivučić
Srbské parlamentní volby ukázaly, že ani silné protestní hnutí nemůže uspět, pokud nedokáže sestavit jasný pozitivní program. Aleksandar Vučić, vůči němuž se toto hnutí tak vymezovalo, je ve výsledku ještě silnější.
Komentář●Aleš Michal
Nová slovinská prezidentka: vítězství proevropské progresivní politiky
V prezidentských volbách ve Slovinsku zvítězila právnička Nataša Pirc Musarová nad politikem opoziční populistické Slovinské demokratické strany Anžem Logarem. Má jasné politické postoje, ale deklaruje vůli ke spolupráci a konsenzu.
Komentář●Leona Kovar
Rusové nacházejí útočiště v Srbsku. Postoje v zemi se ale zvolna mění
V Srbsku bylo Rusko tradičně bráno jako přátelská spojenecká země. I proto dnes v Srbsku nacházejí útočiště mnozí ruští uprchlíci. Současně se postoje srbské společnosti k Rusku zvolna mění. Geopolitický obrat se ale zatím nechystá.
Komentář●Jan Loužek
Ruský vliv v Srbsku: Nejen mediální ofenziva na Balkáně
Po celý rok války na Ukrajině se Srbsko snažilo lavírovat a nepoštvat proti sobě Západ ani Rusko. Nyní politika strkání hlavy do písku pozvolna končí. Palčivost otázky Kosova, zklamání z postoje EU i trauma z bombardování NATO ale zůstává.
Komentář●Simona Fantová
Si Ťin-pching potřetí generálním tajemníkem KS Číny. Utužování režimu trvá
Si Ťin-pching byl na 20. sjezdu KS Číny potvrzen ve funkci generálního tajemníka a stal se nejsilnějším vůdcem Číny od Mao Ce-tunga. Zhoršení ekonomické situace však může otřást podporou režimu mezi běžnými Číňany.
Komentář●Tobiáš Lipold
Pýcha a paranoia čínského generálního tajemníka
I přes jisté symptomy nevraživosti vůči Si Ťin-pchingovi ve vedení Komunistické strany Číny je jeho znovuzvolení jisté. Otázkou tak zůstává pouze to, zda jeho moc bude mít vůbec ještě nějaké mantinely.
Komentář●Kamila Hladíková
Idylické scény ze života v Sin-ťiangu: krásná fasáda pro brutální čínský režim
Krátce poté, co v roce 2017 čínská vláda nahnala nejméně milion Ujgurů a dalších turkických muslimů do převýchovných táborů, začala se na internetu objevovat videa, která mají „vyprávět světu čínský příběh“ vhodnou formou.
Komentář●Fatima Rahimi
Část kritiky Kataru je skutečně pokrytecká, ale ne ta týkající se lidských práv
Začíná mistrovství světa ve fotbale, které se letos koná v Kataru. Blízkovýchodní země přitom čelí kritice, která je zčásti oprávněná a zčásti pokrytecká. Trvat na dodržování lidských práv je ovšem v pořádku a zapotřebí vždy a všude.
Komentář●Dalimil Petrilák
Český boj s neregulérní migrací nahrává pašeráckým gangům
Nově zavedené kontroly na česko-slovenské hranici mají bránit příchodu syrských migrantů do České republiky. Opatření se míjí účinkem, neboť jediným skutečným řešením je vytvoření bezpečné a legální cesty do Evropy.
Komentář●Dominik Plíhal
Francie: Bez domova umírají i mladí lidé, řešení přitom existuje
Francouzská nevládní organizace Collectif Les Morts de la Rue pravidelně upozorňuje na nedostatečnou pozornost a péči lidem bez domova. Podle odhadů jich na ulici umírá až 3 600 ročně. I v dalších evropských zemích lidí bez domova přibývá.
Komentář●Janis Varufakis
Za Muskovým twitterovým šílenstvím se ve skutečnosti skrývá promyšlený plán
Zatímco veřejnost debatuje o podružnostech, k nimž odvedly pozornost Muskovy tirády při přebírání Twitteru, podstata celé transakce a jeho záměrů leží jinde: nutně potřeboval platformu ke vstupu do nové techno-feudální elity.
Komentář●Richard K. Sherwin
„Absolutista svobody slova“. Elon Musk ničí svobodu projevu
Elon Musk brání absolutní svobodu projevu. Za velkými slovy se však skrývá faleš. Pokud miliardář nakonec koupí Twitter, bude platforma nejspíš zaplavena dezinformacemi a přispěje k další destrukci veřejného prostoru a svobodné diskuse.
Komentář●Tomáš Znamenáček
Současná debata o Twitteru míjí podstatu problému
Základním neduhem současné debaty o prodeji Twitteru Elonu Muskovi je, že řešíme jeho vrtochy namísto toho, abychom se zabývali otázkou, jak to, že kontrola nad tak rozsáhlou částí veřejné komunikace může skončit v rukou jednoho člověka.
Komentář●Aloisi, Countouris, De Stefano
Metaverse a pracovní právo: stres pod dohledem algoritmů
Zuckerbergův projekt Metaverse drasticky změní pracovní podmínky, otevře prostor pro nové formy kyberšikany a zneužívání levné práce z globálního Jihu. Legislativa i odbory musí včas pracující v této sféře ochránit.
Komentář●Markéta Gregorová
Nestává se každý den, abyste měli možnost zeptat se Googlu na některé věci bez vyhledávače, hezky z očí do očí. A už vůbec se nestává, že byste takovou příležitost měli, právě když na technologického giganta prasknul další globální průšvih.
Zpráva●Petr Jedlička
V USA odsoudili známého šiřitele konspiračních teorií k rekordní sankci
Hvězda konspirační scény a slavný trumpista Alex Jones musí zaplatit miliardu dolarů rodičům, kteří ztratili děti při newtownském masakru. Jones šířil teorii, že rodiče jsou jen herci a útok bylo divadlo zinscenované odpůrci držení zbraní.
Komentář●Adam Hruška
Válka na Ukrajině ukázala, že NATO má v garantování bezpečnosti v Evropě výrazné limity, zároveň ale nelze spoléhat na ozbrojené síly jednotlivých států. Skutečnou bezpečnost do budoucna může zajistit pouze jednotná armáda Evropské unie.
Sloupek●Jiří Pehe
Česká republika promarňuje svůj evropský kredit
Svým počínáním předsednické země Rady EU si Česká republika vydobyla solidní kredit, který ovšem premiér prakticky úplně promarnil — nesmyslnými výroky o spojenectví s Varšavou a Římem a ostudným lavírováním ve vztahu k Orbánovu Maďarsku.
Komentář●Martina Schepelernová-Putíková
Lekce z dánských voleb: lidé tu oceňují vůli ke spolupráci
Tradičně nejsilnější dánská strana Sociální demokracie zvítězila ve volbách s mimořádným výsledkem. Ačkoli by mohla sestavit ryze levicovou vládu, před volbami slíbila, že složí vládu přes střed. A svůj slib hodlá dodržet.
Komentář●Martin Hančl
Bratrstvo fundamentalistických euroskeptiků
Spolupráce českých, italských a polských euroskeptiků není „fašistická osa“. Znamená ale pošlapání hodnot, na nichž Evropa stojí, a jejich nahrazení utilitaristicky chápanými národními zájmy.
Komentář●Petr Pospíchal
Oběť ani pachatel nesmějí zůstat bezejmenní — Nobelova cena míru 2022
Výbor Nobelovy ceny míru letošní volbou projevil opět mimořádnou kompetenci a cit pro situaci — zápasy za svobodu a mír v Ukrajině, v Bělorusku a v Rusku jsou skutečně niterně provázány.
Rozhovor●Bureš, Čadajeva
Memorial: Uchování paměti a budování humánní společnosti v Rusku
Ruská lidskoprávní organizace Memorial se letos stala jedním ze tří nositelů Nobelovy ceny míru. Poslání Memorialu a roli historické paměti v dnešním Rusku vysvětlují v rozhovoru dva jeho členové.
Zpráva●Petr Jedlička
Letošní Nobelovu cenu míru dostanou lidskoprávníci z Ruska, Běloruska a Ukrajiny
Norský Nobelův výbor se rozhodl pro rok 2022 ocenit společně ruskou organizaci Memorial, ukrajinské Centrum občanských svobod a Aleše Bjaljackého — běloruskou lidskoprávní legendu, která je aktuálně znovu ve vězení.
Analýza●Fatima Rahimi
Íránská ženská revoluce zatím nezvítězila, přesto společnost v mnohém proměnila
Uplynul rok od smrti Mahsy Aminiové, jež podnítila mohutné protestní hnutí po celém Íránu. Dnes již není prostor pro velká gesta. Efektivnějších změn ve společnosti mohou dosáhnout spíše menší občanské skupiny s konkrétními cíli.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Ženská revoluce v Íránu bojuje za demokracii a lidská práva
Proč odpor proti povinnému hidžábu znamená útok na samotnou podstatu současného íránského režimu a proč jde o zásadní událost v dějinách íránské republiky, vysvětluje v rozhovoru íránský exilový intelektuál Áraš Azízí.
Analýza●Fatima Rahimi
„Pryč s duchovními,“ volá íránské studentstvo
Masové demonstrace v Íránu, v nichž významnou roli hrají univerzity, trvají už déle než čtyřicet dnů. Režim pro identifikaci svých oponentů používá různé technologie a sociální sítě.
Komentář●Janis Varufakis
Íránská vzpoura je nadějí mezinárodní levice
Světová levice se musí vyvarovat černobílého vidění a nebezpečné přestavy, že lze usilovat o lepší svět i za cenu popření humanistických hodnot. Odpor vůči světovému neoliberalismu nesmí levici svádět k přitakání fašismu.
Sloupek●Ivan Štampach
Izrael a Palestina: účast náboženství na konfliktu a možném smíření?
Výzva papeže Františka k dialogu a smíření mezi Palestinci a Izraelem je stejně tak sympatická a správná jako bez sebemenší naděje na příznivý ohlas.
Komentář●Chagaj Matar
Fašisti, centristé a Palestinci: co sledovat v dnešních izraelských volbách?
V Izraeli se dnes konají páté volby během posledních čtyř let. Netěší se většímu mezinárodnímu zájmu, protože neslibují přelomovou změnu. Telavivský šéfredaktor magazínu +972 vysvětluje, co má přesto smysl v dnešních volbách sledovat.
Komentář●Otevřený dopis
Otevřený dopis ministru Lipavskému: EU musí žádat dodržování práva i po Izraeli
Ministr Lipavský se zasazuje za uspořádání vrcholného setkání mezi EU s Izraelem bez ohledu na jeho aktuální a závažná porušování mezinárodního práva i základních lidských práv. Občanské organizace mu proto adresují otevřený dopis.
Komentář●Petr Jedlička
Fašistka nefašistka v čele Itálie aneb Co vlastně hrozí
Spor nad ideologickou povahou Fratelli d'Italia poněkud překryl otázku, čím reálně je tato strana nebezpečná. Řada analýz z minulého týdne i gest samotné Giorgie Meloniové přitom nabízí poměrně jasné odpovědi.
Komentář●Johan Bartoš
Vzestup krajní pravice je největším ohrožením naší bezpečnosti
Fungující evropská integrace má zásadní význam pro udržení míru a demokracie. Právě proto se krajní pravice, která dnes v řadě států výrazně sílí, snaží Evropskou unii rozvrátit.
Komentář●Martin Hančl
Češi u kormidla? Bez Evropy se neobejdeme
Státy střední Evropy se cítí být klíčovým aktérem v záchraně demokratického světa před Ruskem. Na takovou roli nestačí, setrvávají v zajetí vlastní minulosti a především stále nedocenili význam Evropské unie.
Sloupek●Ivan Štampach
Karel III. již jako hlava pomazaná. Ke smyslu instituce krále
Dnešní korunovace potvrdí Karla III. v roli formální hlavy Spojeného království a dalších států. Nad postavením monarchy v demokratickém zřízení a nad duchovní dimenzí instituce v 21. století se zamýšlí náš sloupkař Ivan O. Štampach.
Vzpomínka●Peter Oborne
Královna Alžběta II.: moudrá a hodná žena, jež dávala Británii těžiště
Zemřela britská královna, která se už za svého života stala legendou. Přinášíme nekrolog jednoho z nejpronikavějších britských komentátorů.
Komentář●Markéta Jakešová
Smrt Alžběty II.: historická křižovatka pro země Commonwealthu
Královna Alžběta II. znamenala silné pouto pro země Commonwealthu. O tom, zda se nyní některé z nich osamostatní, rozhoduje jejich politické uspořádání, ekonomická situace, ale i tíže traumat z minulosti.
Komentář●Dominika Wittenberg Gašparová
Švédsko má první vládu s podporou krajní pravice, slibuje „změnu paradigmatu“
Švédský kabinet v čele s Ulfem Kristerssonem představil svou koaliční smlouvu. Je otázkou, co z plánovaných cílů vláda během čtyřletého volebního období skutečně stihne.
Vzpomínka●Petr Janyška
Gorbačov nám umožnil vymanit se z krunýře. Sehrál dějinnou úlohu
Michail Gorbačov byl možná největším světovým politikem od konce II. světové války. Umožnil konec bipolárního světa mírumilovným způsobem. Před jeho nástupem k moci to nikdo nepředpokládal, nečekal.
Vzpomínka●Petr Pospíchal
Nepravděpodobný život Michaila Gorbačova vyhasl
Odvaha je u politiků vzácná, Gorbačov jí ale měl dost. Oč pravděpodobnější bylo, že ten dobře střižený muž bude jen pěkně mluvit a svojí funkcí se pročeká! On ale konal. Daroval lidem v sovětském impériu svobodu.
Komentář●Filip Šebok
Čínský pohled na Gorbačova paradoxně stvrzuje, že sehrál historickou roli
Podle pekingského režimu Michail Gorbačov představuje odstrašující příklad, protože způsobil rozpad sovětského bloku. Čínští komunisté vědí a ukazují, že Gorbačovova cesta nebyla samozřejmá: paradoxně tak stvrzují jeho historickou úlohu.
Komentář●Iva Sojková
Rwanda: brutální režim za nablýskanou fasádou
Rwanda si ve světě úspěšně vybudovala image země, jež může být vzorem pro rozvoj celé Afriky. Tamní režim ale zastírá, že svou moc staví na masových vraždách, pošlapávání lidských práv a drancování ekonomiky svých sousedů.
Komentář●František Kalenda
Tahle země není pro novináře. Vraždy novinářů v Mexiku
Mexiko je na západní polokouli zemí s nejvyšším počtem vražd novinářů. Navzdory oficiálním proklamacím to mexický stát není schopen změnit.
Sloupek●Ivan Štampach
V Ghaně jako v Praze jako v Moskvě: náboženství v represivní roli
Za plány na kriminalizaci homosexuality v Ghaně stojí stejné represivní pojetí politického křesťanství jako za nápady části zdejší konzervativní scény. Jedná se o tmářské ideje, jež se nikoli náhodou těší podpoře moskevského režimu.
Reportáž●Petra Dvořáková
Že má Dillí šest případů znásilnění denně? Proč kvůli tomu pykám já?
Přístup indických žen do veřejného prostoru omezují patriarchální normy a běžnost sexuálního obtěžování i násilí. Proti obojímu protestuje rostoucí počet Indek. Současná krajně pravicová vláda však chce mít ženy spořádané a doma.
Reportáž●Berbner, Goetz
V boji s terorismem měl Mister X zlomit vězně Mohamedoua Slahiho. Mučil ho — a sám se zhroutil. Nyní spolu opět mluvili. Vydáváme text, který získal Evropskou novinářskou cenu jako nejlepší reportáž roku.
Analýza●Petr Jedlička
Řádění bolsonarovců v Brazílii s odstupem: vítězem může být nakonec i Lula
Lidem, kteří 8. ledna vpadli do brazilských vládních budov a zdemolovali interiér, šlo z části opravdu o převrat. Dle útržků z vyšetřování chtěli zaktivizovat souvěrce v armádě. Zatím však těží z události nejvíce ten, kterého měla sesadit.
Zpráva●Petr Jedlička
Brazílie: Lula porazil Bolsonara o dva miliony hlasů, spojil se i s pravicí
Do čela Brazílie se vrací levicová legenda ze začátku století. Sedmasedmdesátiletého politika teď čekají další boje s bolsonarovci a manévrování v Kongresu. Ve světě slaví Lulovo vítězství nejvíce ochránci přírody.
Komentář●Camila Villardová Duranová
Jair Bolsonaro klíčové brazilské volby prohrál. Síly, o které se opíral, si však v brazilské společnosti zachovávají značný vliv.
Sloupek●Filip Outrata
Brazilské volby a evangelikální křesťanství
Evangelikální či pentekostální křesťanství je dynamicky rostoucí náboženský směr a zasahuje stále více do politiky a života společnosti, v Brazílii i v řadě dalších zemí. Nejedná se ale o názorový monolit.
Esej●Otakar Bureš
Socialismus, demokracie, kuráž, oběti. Čím tak fascinuje Allendeho Chile
Jihoamerické Chile se na počátku 70. let pokusilo o vlastní cestu k sociálnějšímu zřízení. Na kontinentu i na levici celkově je za to obdivováno dodnes. Otakar Bureš přibližuje, z čeho konkrétně takto neustávající fascinace pramení.
Zpráva●Petr Jedlička
Oba pokusy o novou ústavu v Chile nevyšly, v zemi bude dál platit pinochetovská
Po progresivním návrhu nové ústavy z loňského roku odmítli Chilané v referendu také druhý návrh, jejž letos připravila opoziční pravice. V zemi tak budou dál platit ty ústavní pořádky, jež v minulých letech podnítily masové protesty.
Analýza●Petr Jedlička
Politický zemětřas v Kolumbii dokonán. Moc v zemi přebírá poprvé levice
Gustavu Petrovi se nakonec podařilo prorazit tradiční konzervativně-liberální blok a prezidentské volby vyhrát. V půli prázdnin se tak stane prvním levicovým prezidentem v historii své země. Proč vyhrál, co slibuje a co od něj čekat?
Portrét●Petr Jedlička
Ještě větší fascinaci než první levicový prezident vzbuzuje teď při sledování vývoje v Kolumbii jeho viceprezidentka. Aktivistka Francia Márquezová bojuje za přírodu, za sociální systémové změny a za práva diskriminovaných už čtvrt století.
Rozhovor●Meduza
Ilja Jašin: Vězení jednou skončí, ale moje sebeúcta mi zůstane
Ruskému opozičnímu politikovi a bývalému radnímu moskevské části hrozí až deset let vězení za údajnou diskreditaci ruské armády. Pro Meduzu popsal z vazby podmínky ve vězení, průběh vyšetřování či důvody, proč se rozhodl, že neemigruje.
Komentář●Jitka Komendová
Jaké můžete mít plány, když žijete v černé díře? Ruští vědci v době války
Vědci představují největší sociální protestní skupinu v Rusku. Významný bioinformatik Michail Gelfand je jejich výrazným hlasem. Izolace celé ruské vědy bez rozdílu podle něj poškozuje nejen Rusko, ale v důsledku i celý svět.
Rozhovor●Meduza
Lidi je snadné zastrašit. Jak jim ale pak znovu vrátit svobodu?
Timofej Raďa 12. června zveřejnil záznam své nové instalace — nápisu „Žít minulostí!“, jejž bez povolení umístil na dvě budovy v Jekatěrinburgu. Meduza s ním mluvila o jeho záměru i o tom, proč zůstává v Rusku a dál se věnuje street artu.
Rozhovor●Bureš, Čadajeva
Olga Romanovová: Náš morální kompas se jmenuje československý osmašedesátý
S ruskou novinářkou a aktivistkou Olgou Romanovovou jsme mluvili o situaci vězňů v Rusku i o tom, v čem jsou pro ruské hnutí za lidská práva stále inspirací lidé, kteří v roce 1968 demonstrovali za svobodu Československa na Rudém náměstí.
Sloupek●Filip Outrata
Papež František nás svými výroky o válce na Ukrajině pobízí k přemýšlení
Výroky papeže Františka o válce na Ukrajině přitahují pozornost a vyvolávají kritiku. Někdy jsou však podávány zkresleně, zjednodušeně, bez pochopení pro to, na čem mu skutečně záleží.
Zpráva●Jan Kuliš
Ve světě je na útěku už přes 100 milionů lidí, Ukrajinci tvoří sedminu
Válka na Ukrajině zesílila trend započatý konfliktem v Sýrii. Celkově se počet běženců ve světě dle evidence OSN v posledních osmi letech zdvojnásobil. Vedle válek vyhání lidi z domovů i přírodní katastrofy a změny klimatu.
Komentář●Katharina Pistorová
Nejen případ Schröder: na přechodech politiků do byznysu vždy tratí demokracie
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder se stal terčem opovržení v důsledku své neochoty zpřetrhat vazby k ruským korporacím. Je to ale jen příznak obecnějšího, pro demokracie zásadního problému — „lítacích dveří“ mezi byznysem a politikou.
Komentář●David Hearst
Zabití Širín Abú Aklahové: Západ ze sebe nesmyje poskvrnu spoluviny
Zatímco se Izrael horko těžko snaží očistit od viny, Spojené státy, Velká Británie — i Česká republika — k případu hanebně mlčí. Jisté je ovšem jedno: že Palestinci mlčet nebudou.
Analýza●Petr Jedlička
Grafit, titan, lithium. Rusům může jít na Ukrajině i o suroviny
Vedle uhlí či plynu má Ukrajina i spoustu surovin důležitých pro hi-tech ekonomiku. V budoucnu by na nich mohla dobře vydělat. Potrvá-li však okupace jihu a východu, může je Rusko buď začít samo těžit, nebo vše alespoň blokovat.
Komentář●Martin Konvička
Kyjiv nebo Kyjev? Česká debata o jazyce opět konzervativní
Obrana proti ruské agresi probíhá také v jazyce. Kampaň #KyivNotKyev usiluje o to, aby svět ruskojazyčné názvy ukrajinských sídel nahradil těmi ukrajinskými. A je úspěšná. Ne však u nás. Česká debata o jazyce je totiž trvale konzervativní.
Zpráva●Jedlička, Kuliš
Budoucnost ruštiny na Ukrajině? Kvůli válce teď nejasná
Vpád ruských jednotek poznamenal nejen vztah Ukrajinců k Rusku, ale i k ruskému jazyku. Zatímco jeho dřívější omezování nacionalistickými zákony budilo kritiku, dnes se „jazyka okupantů“ mnozí Ukrajinci zříkají sami.
Analýza●Petr Jedlička
Denacifikace Ukrajiny? Ruský vpád vyvolá spíše opak
Vláda neonacistů na Ukrajině je putinovský blud. Země však měla problém s neonacistickými bojůvkami a rolí krajní pravice. V posledních letech se přitom situace lepšila. Ruská invaze ale teď všechno zase obrací.
Komentář●Jitka Komendová
„Postavit se do cesty temnotě“
Moskevský intelektuál a básník Vitalij Kolcov zapálil na protest proti současnému režimu policejní anton. Hrozí mu za to až doživotní trest.
Komentář●Sergej Loznica
„Jak můžeme čelit barbarství zakazováním něčeho, co vždy barbarství odporovalo?“
Projev ukrajinského filmového režiséra Sergeje Loznici v Cannes, v němž vystupuje proti bojkotu ruské kultury, zveřejňujeme jako komentář.
Rozhovor●Meduza
Rusko se na Ukrajině pokouší zničit svou vlastní civilizační alternativu
Rozhovor Meduzy se spisovatelem Dmitrijem Gluchovským řeší zásadní otázku odpovědnosti Rusů za válku. Spisovatel je přesvědčen, že základní odpovědnost nese režim, který zdegeneroval až do stavu, kdy sám začal věřit své vlastní propagandě.
Rozhovor●Meduza
„V Rusku budeme muset vše vybudovat znovu od začátku. Žádnou jinou zemi nemáme.“
„Posledních deset let jsem mlčel o mnohém. Mnohokrát jsem nešel demonstrovat ze strachu o kolegy a klienty.“ Bývalý ředitel organizace Nocležka Grigorij Sverdlin mluví o tom, proč odešel z Ruska a o tom, co teď čeká ruský občanský sektor.
Komentář●Katharina Pistorová
Cesta od léčby šokem v Rusku devadesátých let k dnešní válce na Ukrajině
Sloupek●Ivan Štampach
Komentář●Kirill Serebrennikov
Osobní text ruského režiséra převzal a vydal magazín Meduza: „Mám strach o ty, kteří otupěli propagandou. Dříve nebo později si uvědomí, kde skončili. Nemohu se jich zříct — těch podvedených, zavražděných a prokletých.“
Sloupek●Jiří Pehe
Jak Putin prohrál informační válku
Rusko dlouho oslabovalo Západ propracovanou propagandistickou mašinérií, která obratně využívala i různých slabin demokratických zemí. Paradoxním důsledkem jeho agrese proti Ukrajině je úplné zhroucení vlivových struktur, jež roky budoval.
Anketa●Meduza
Novaja gazeta: „Nekrolog nám ale nepište“
Ruské noviny Novaja gazeta se do poslední chvíle snažily o válce informovat i v podmínkách cenzury, ale nakonec svou činnost pozastavily. Anketa ruského exilového magazínu Meduza mezi členy redakce je velkou oslavou svobodného novinářství.
Sloupek●Filip Outrata
Donbas za námi, s námi Bůh. Písně Putinovy války
Hudební doprovod velké veřejné akce na podporu invaze na Ukrajinu v moskevských Lužnikách zajímavě dokresluje ideové základy dnešního kremelského režimu a roli populární kultury v oficiální propagandě.
Rozhovor●Meduza
Politolog Vladimir Gelman: Putinův projev o „očistě společnosti“ měl zastrašit
Ruský politolog Vladimir Gelman v rozhovoru s ruským exilovým magazínem Meduza vysvětluje, proč pochopení Putinova režimu různé historické paralely spíše znesnadňují a proč je na místě očekávat vystupňování represí.
Komentář●Meduza
„Všichni bez výjimky si uvědomují, že lžou.“
Server Meduza přináší informace o Marině Ovsjannikovové, která vystoupila s protiválečným transparentem v přímém přenosu Prvního kanálu. Co se v Ruské televizi v souvislosti s válkou na Ukrajině vůbec děje?
Zpráva●Jan Kuliš
Rusko: přístup k médiím a cenzura informací jsou na nejhorší úrovni od dob SSSR
Putinův režim v souvislosti s invazí na Ukrajinu znemožnil fungování dalších médií. Zvažuje i blokaci dalších sociálních sítí. Novináři musí psát o válce pouze povoleným slovníkem a využívat jen informace z oficiálních ruských zdrojů.
Komentář●Petr Janyška
Macron bude po volebním fiasku čelit radikální opozici zprava i zleva
Výsledky francouzských parlamentních voleb jsou porážkou hlavně pro prezidenta Macrona. Naděje se nesplnily ani krajní levici, naopak krajní pravice slaví úspěch. Francouzskou politiku čekají velké změny.
Komentář●Petr Jedlička
Podpora lepenistů ve Francii je problém, ne však nový
Parlamentní zastoupení francouzské krajní pravice vzrostlo po nedělních volbách na ohromující jedenáctinásobek. Nestalo se tak ale dík nějakému skoku v podpoře, nýbrž v důsledku rozpadu blokační — tzv. republikánské — fronty.
Zpráva●Petr Jedlička
Parlamentní volby ve Francii: Macron ztratil spolehlivou většinu
V 577členné sněmovně bude mít prezidentův blok 245 křesel a levicová koalice NUPES 131 míst. Lepenisté získali 89 mandátů a gaullisté 64. Emmanuel Macron tak bude muset zřejmě vládnout s ad hoc podporou.
Komentář●Petr Janyška
Inventura Macronových pěti let: byly o dost lepší, než se na první pohled zdá
Mediální obraz Macronova prvního období může budit dojem, že se mu nepodařilo takřka nic prosadit. Realita je ovšem jiná, například Macronovu kulturní politiku může Francii závidět každý. Co lze čekat v jeho druhém mandátu?
Reportáž●Meduza
Jak Viktor Orbán proměnil Maďarsko v evropskou obdobu Putinova Ruska
Mnozí předpokládali, že Orbánova příchylnost k Putinovi bude důvodem, proč konečně prohraje, zvláště v situaci, kdy se proti němu spojila celá maďarská opozice. Reportáž Meduzy z Budapešti ukazuje, jak zdánlivé nevýhody obrátil v triumf.
Komentář●Martin Hančl
Orbánova demokracie je nemocná. Začněme se podle toho chovat
Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) označila maďarskou demokracii za „nemocnou“. Eskalace napětí mezi Evropskou unií a Viktorem Orbánem přišla záhy. Pojďme však Jourové vyjádření zkusit číst také v kontextu vztahu EU a České republiky.
Zpráva●Petr Jedlička
Maďarsko: Orbán znovu obhájil mandát, dokázal využít i válku na Ukrajině
Autokratický premiér vedl kampaň jako kandidát míru, stability a národních zájmů. Pomohly mu též spřátelené firmy, rozdělení volebních obvodů nebo zglajchšaltovaná média. Opozice bude mít nakonec menší zastoupení než před sjednocením.
Rozhovor●Petr Jedlička
Rozhovor k maďarským volbám: Porazit Orbána letos v podstatě nešlo
S maďarským novinářem Szabolcsem Panyim o tom, jak moc výsledek nedělních voleb překvapil, co mohla opozice udělat jinak i o očekáváních od Orbánova dalšího vládnutí.
Rozhovor●Kanioková, Průchová
Rozhovor s Orbánovým kritikem: Lidé směnili demokracii za koblihu. Nedivím se
Analýza●Bugarič, Orenstein
„Práce, rodina, vlast“: populistická sociální politika ve střední a východní Evropě
#Tchaj-wan●Markéta Záhumenská
Dnes Ukrajina, zítra Tchaj-wan? Pohled Tchajwanců na možnou válku se mění
Po ruském vpádu na Ukrajinu přibylo na Tchaj-wanu výrazně těch, kdo nevěří, že by Spojené státy šly kvůli ostrovu do války. Současně ovšem vzrostlo odhodlání vlast bránit. Sami Američané přitom dle průzkumů bojovat za Tchaj-wan chtějí.
#Ukrajina●Taras Bilous
Válka na Ukrajině a postoj zemí globálního Jihu
Ukrajinský socialista, historik a novinář žijící v Kyjevě vede polemiku s přetrvávajícím přístupem částí západní levice, která tvrdí, že vůči ruské agresi proti Ukrajině je správné držet se neutrality.
#Afrika●Linda Piknerová
Válka proti Ukrajině sílící pozice Ruska v Africe nejspíše neohrozí
Pro africké režimy je zásadní vojenská pomoc, kterou Rusko nabízí, a také fakt, že podobně jako Čína, Indie a Turecko, nepodmiňuje spolupráci žádnými lidskoprávními nároky.
#Čína●Filip Šebok
Lekci z ruské invaze na Ukrajině v Pekingu pozorně sledují
Ruská invaze na Ukrajině nutí Čínu ke komplikovanému a často neohrabanému diplomatickému tanci. Umožňuje však jejímu vedení nabýt zkušeností, jež bude moct využít třeba při budoucí válce o Tchaj-wan.
#Čína●Olga Lomová
#Čína●Markéta Záhumenská
Analýza●Petr Jedlička
Ukrajina jako Irák? Čtyři podstatné rozdíly
Ruská agrese vůči Ukrajině svádí ke srovnávání s někdejším americko-britským vpádem do Iráku. V každém z napadených států ovšem panovaly před invazí úplně jiné podmínky. Jinak se k invazi přistupovalo také v zemích interventů.
Komentář●Igor Munteanu
Moldavsko: život na pokraji války
Ukrajinu pustoší krvavá válka. Její ozvěny jsou však slyšet i v sousedním Moldavsku.
Komentář●Tomáš Laně
Turecký postoj k válce na Ukrajině: aby se vlk nažral a koza zůstala celá
Válce navzdory se Turecko bude snažit udržet si co nejlepší vztahy jak s Ruskem, tak s Ukrajinou. Rusko přímo nepodpoří, Ukrajinu spíše jen verbálně, k sankcím se nepřidá. I Erdogan chová zášť k Západu.
Podcast●Kateřina Smejkalová
Německá soda: Jak válka změnila německou bezpečnostní politiku
Ruská invaze na Ukrajinu prakticky ze dne na den proměnila směřování německé bezpečnostní politiky. Co bude proměna znamenat v praxi, ukazují v novém díle podcastu analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung.
Komentář●Martin Hanker
Tibetská živá pochodeň číslo 158. In memoriam Tsewang Norbu (1996-2022)
Na sklonku února se ve Lhase upálil fenomenální tibetský zpěvák Tsewang Norbu. Po dvouleté přetržce se jedná o 158. oběť v řetězci tohoto typu krajního protestu proti nesvobodě Tibetu.
Komentář●Simona Fantová
Volby v Hongkongu poprvé pořádal Peking. A tak dvě třetiny lidí zůstaly doma
Prosincové volby do hongkongské Legislativní rady, první od přijetí represivního zákona o státní bezpečnosti, byly stvrzením faktu, že pekingský režim v rozporu s mezinárodními dohodami zbavil Hongkong posledních zbytků autonomie.
Komentář●Tobiáš Lipold
Čínská lidová republika směřuje k nastolení kultu osobnosti Si Ťin-pchinga
Nový oficiální výklad dějin KS Číny vyzdvihuje Si Ťin-pchingovu „novou éru socialismu s čínskými rysy“ a naopak marginalizuje jeho předchůdce. Lze čekat, že příští rok se čínský vůdce i formálně postaví na roveň Mao Ce-tungovi.
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Osud klimatu záleží na Číně. Její politika má ale od slov k činům stále daleko
Ceny čínských emisních povolenek jsou rekordně nízké. Jde o jeden z příznaků nefunkční klimatické politiky, která deklaruje mnohé ambice, ale v žádné z nich není důsledná. Prohlášení čínských představitelů tak zatím neodpovídají realitě.
Komentář●Tobiáš Lipold
Čínský mladík na útěku... Dotazem armádě prý „hanobil mučedníky“
Komentář●Olga Lomová
Analýza●Martin Hančl
Naše místo v Evropě: Bek a Lipavský versus Fiala
Osou českého myšlení o Evropě od Masaryka po Havla je vize její federalizace. Ani ministři Bek a Lipavský ji dnes nehájí, byť k ní mají blíže, než premiér Fiala, který je s ní v přímém rozporu. Co to znamená pro českou evropskou politiku?
Komentář●Martin Rozumek
Deset let ve válce, šest let na útěku. Evropa se k syrským uprchlíkům pořád staví zády
Od počátku občanské války v Sýrii uplynulo deset let a na situaci milionů uprchlíků se nic nezměnilo k lepšímu. Evropské státy nadále ignorují Ženevskou úmluvu, řeší uzavírání hranic a rychlejší deportace a Syřané marně čekají na azyl.
Komentář●Janis Varufakis
V lednu si připomínáme dvacet let od zavedení eura jako společné měny s mincemi a bankovkami. Autor argumentuje, proč jsou na tom dnes lépe v rámci Evropské unie země, které euro nepřijaly než ty, které k němu přistoupily.
Komentář●Radovan Bartošek
Autor vede polemiku s Janisem Varufakisem, jehož kritiku eura pokládá za zkratkovitou a jeho interpretaci zkušeností střední Evropy za nesprávnou a v důsledku vynechání Slovenska i metodologicky pochybnou.
Komentář●Romana Březovská
Sešli se osmdesátiletý Ital, čtyřicátnice z Maďarska a mladá Finka ve Varšavě…
Komentář●Jakub Eberle
Komentář●Pavel Havlíček
Lukašenkův režim ztrácí poslední zábrany, ale i půdu pod nohama
Nad běloruským státem stále více přebírají kontrolu Rusové. Běloruský diktátor se snaží siláckými gesty a represemi budit zdání, že situaci v zemi drží pevně pod kontrolou.
Komentář●Gabriela Svárovská
Běloruská Revoluce důstojnosti se připravuje na novou příležitost
Běloruské exilové demokratické síly pod vedením Svjatlany Cichanouské donedávna spoléhaly hlavně na diplomacii a podporu zbytků občanské rezistence v zemi. Nyní zahájily dialog s přívrženci ozbrojeného boje za svobodu Běloruska.
Komentář●Pavel Havlíček
Běloruský podíl na ruské agresi vůči Ukrajině a rozpad jeho státnosti
Únorové rusko-běloruské vojenské cvičení přivedlo do Běloruska přes 40 tisíc ruských vojáků. Jejich následné zapojení do invaze na Ukrajinu se stalo symbolem chřadnoucí běloruské státnosti, již Rusové umně využívají ke svým potřebám.
Reportáž●Denis Vejas
Bělorusko: uprchnout Lukašenkovu režimu za každou cenu
Tisíce lidí, kteří uprchli z Běloruska po prezidentských volbách v srpnu 2020, hledali útočiště v okolních zemích. Jednou z nich byla Svjatlana Kutkovičová, která prchala se svými třemi dětmi. Toto je její příběh.
Zpráva●Jan Kuliš
V americkém Starbucksu zakládají první odbory, další by měly následovat
Navzdory snahám kavárenského řetězce potlačit zakládání odborových organizací vznikne první v newyorském Buffalu. Další pobočky už oznámily podobný záměr. Podpora odborového sdružování v USA roste v poslední době všeobecně.
Reportáž●Petra Dvořáková
Berlínská krize bydlení plodí hostely, kam nesvítí Slunce a kde noc není černá
Stačí strávit týden na berlínském hostelu, aby člověk pochopil, jak zlá je situace na berlínském trhu s bydlením. Cizinci, kteří sem přijeli hledat své německé štěstí, žijí celé měsíce na osmilůžkových pokojích smrdících botami.
Sloupek●Radek Kubala
Už nikdy žádná Super liga. Ve fotbale ani ve společnosti
Fotbalový svět pobouřil plán založit Superligu, v jejímž rámci by se dvanáct z největších velkoklubů odtrhlo od všech ostatních v zájmu pohádkových zisků. Díky odporu fanoušků i hráčů plán zkrachoval. Je to inspirace k nápravě společnosti.
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Osud klimatu záleží na Číně. Její politika má ale od slov k činům stále daleko
Ceny čínských emisních povolenek jsou rekordně nízké. Jde o jeden z příznaků nefunkční klimatické politiky, která deklaruje mnohé ambice, ale v žádné z nich není důsledná. Prohlášení čínských představitelů tak zatím neodpovídají realitě.
Sloupek●Petr Bittner
Nejdelší výpadek v „dějinách“ sociální sítě Facebook vede člověka k zamyšlení. Co by se vlastně stalo, kdyby už nenaskočil?
Komentář●Jiří Silný
Komentář●Jana Hrčková
Komentář●Luděk Jirka
Syrští uprchlíci opět na české hranici: přístup státu je nepřijatelný
Solidarita s ukrajinskými uprchlíky ze strany české společnosti — ale i státu, je obdivuhodná. Oproti tomu uprchlíky z rozvrácené Sýrie státní složky pronásledují. Dvojí metr k lidem na útěku, jen na základě jejich původu, je neobhajitelný.
Štěstí z šesti●Fatima Rahimi
Olympiáda v Tokiu bez velkých hodnot? Ale kdeže
Kritika olympijských her za nákladnost, komercionalizaci či neekologičnost je jistě na místě. Neradno ale zapomínat, že olympiády mají i řadu světlých politických a obecně lidských momentů. Zde šest příkladů z nedávných her v Tokiu.
Esej●Petr Pospíchal
Nejsou-li lidská práva pro uprchlíky, nebudou brzy ani pro nás
Krutě nelidské zacházení Polska s uprchlíky a povznesené porušování evropského i mezinárodního práva je největším a nejnebezpečnějším ohrožením skutečných základních hodnot naší civilizace za velmi dlouhou dobu.
Komentář●Petrilák, Polášková
Uprchlíci jsou lidé s příběhem. Česká republika je bohužel nechce
Mnozí uprchlíci ze Sýrie, kterých dnes Českou republikou prochází podstatně více než za takzvané „migrační krize“, si odsud odnesou pěkné vzpomínky díky dobrovolníkům. Zůstat tu bohužel nechtějí. Náš stát nemá mezi nimi dobrou pověst.
Komentář●Jan Krotký
Kampaň za přijetí iráckých uprchlíků a syrských sirotků. Co ukázal výzkum
Reportáž●Fatima Rahimi
Komentář●Petr Jedlička
Ruská mobilizace může být zfušovaná, stejně však změní mnohé
I prostá přítomnost 130 tisíc nových, byť nemotivovaných ozbrojenců poblíž front umožní interventům roztáhnout obranu. Ukrajincům bude naopak síly tříštit. Příští rok přitom Rusko bude v dost možná lepší vydírací pozici.
Anketa●Meduza
Anketa mezi ruskými experty: Proč Putin vyhlásil mobilizaci a co bude dále?
Ruský exilový server požádal o reakci na středeční posun v přístupu k válce na Ukrajině přední ruské politology a sociology. Specificky se měli zamyslet nad otázkou, jak konkrétně dolehne mobilizace na ruskou společnost.
Rozhovor●Meduza
Politolog Vladimir Gelman: Protesty proti mobilizaci režim v Rusku nezmění
Po vyhlášení mobilizace v Rusku v mnoha velkých ruských městech vypukly protesty. O podstatě těchto protestů a šancích na změnu režimu hovořil ruský exilový deník Meduza s politologem Vladimirem Gelmanem.
Komentář●Markéta Gregorová
Čína ukončila obchody s Litvou kvůli Tchaj-wanu. Litvě bychom měli gratulovat
V reakci na otevření tchajwanské ambasády v Litvě vypověděla ČLR pobaltské republice veškerý obchodní styk. Jde o krok, který je neslučitelný s mezinárodními obchodními pravidly a otevírá závažné otázky o tom, jakou váhu daná pravidla mají.
Komentář●Iva Sojková
Čínská převaha v Africe a pokrytectví Západu
Narativ o čínské snaze zavádět v Africe vlastní model vlády má trhliny. Jisté ale je, že Čína místní autoritářské tendence podporuje. Motivem jí je obchod. Její dominance je přitom také důsledkem pokryteckého a liknavého chování Západu.
Komentář●Kamila Hladíková
Čínský sen o velikém čínském národu
Čínská vláda porušuje ústavou zaručená práva menšin. Její představitelé přitom otevřeně hovoří o „počínšťování“ ve jménu posílení jednoty vlasti a stabilizace společnosti. Ve skutečnosti však jde o asimilaci menšin většinovým etnikem Chan.
Komentář●Tobiáš Lipold
Starbucksová diplomacie Čínské lidové republiky a její přítel Elon Musk
Peking se snaží vylepšit svůj vlastní obraz i vztahy s ostatními zeměmi prostřednictvím vlivných zahraničních podnikatelů. Ostře to kontrastuje s čím dál tvrdším nátlakem na podnikatele domácí.
Komentář●Jan Vlček
Zákaz BBC v Číně je exemplárním trestem, stav svobody tisku je kritický
Zákaz BBC působit v Číně připoutal větší pozornost kvůli mimořádnému statusu věhlasné britské organizace, jež je etalonem kvality zpravodajství. Jedná se ale jen o zvláště křiklavý projev tendence Pekingu zlikvidovat prostor svobody slova.
Komentář●Jan Lipavský
Přestaňme dělat Číně křoví — ukončeme svou účast na sjezdech 17+1
Platforma „17+1“, která sdružuje Čínu a některé evropské země včetně ČR, je dobrou ukázkou toho, jakými nástroji Čína rozbíjí konkurenční instituce. A také ukázkou toho, jak málo ji to stojí. Náklady totiž platí „partneři“, a tedy i my.
Komentář●Olga Lomová
Svědectví mladého Ujgura o krutých čínských represích v Sin-ťiangu
V televizním vysílání BBC se 4. srpna objevilo krátké video, na kterém mladý Ujgur Merdan Ghappar pod policejním dozorem ve městě Kucha v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang sedí připoutaný ocelovým poutem k posteli. Dnes je nezvěstný.
Komentář●Fatima Rahimi
Afghánistán se ekonomicky stále více propadá. Trpí tím zvláště děti
Hnutí Tálibán v Afghánistánu vládne již dva roky. Země prochází humanitární krizi, roste nezaměstnanost a podíl dětské práce. Situaci využívá Čína, která se snaží v zemi prosazovat své obchodní zájmy.
Komentář●Fatima Rahimi
Dívky v Afghánistánu už jen snahou studovat riskují své životy
Více než rok po návratu ultrakonzervativního nábožensko-politického hnutí Tálibán k moci v Afghánistánu se v zemi stupňuje tlak proti vzdělávání dívek. Střední školy zůstávají uzavřené. A obcházení zákazů obnáší velká rizika.
Zpráva●Petr Jedlička
Ani inkluzivní, ani progresivní. První tálibánskou vládu vedou staré kádry
První vládu vzniklou po pádu prozápadního režimu tvoří takřka výhradně tálibánští předáci, Paštunové a pouze muži. Vůdčí pozice zabrali příslušníci zakladatelské generace hnutí. Ministrem vnitra je vůdce skupiny proslulé svou brutalitou.
Zpráva●Petr Jedlička
Tálibán získal tisíce amerických zbraní, letounů ale nakonec jen minimum
Analýza●Petr Jedlička
Štěstí z šesti●Petr Jedlička
Raísího vítězství v íránských prezidentských volbách: šest zajímavostí
Vítězství konzervativativního klerika a soudce nikoho moc nepřekvapilo. Rada dohlížitelů totiž vyloučila z voleb všechny jeho vážné konkurenty. Během voleb se ale vedla zajímavá debata nad celkovou situací v zemi a jejími přesahy.
Komentář●Fatima Rahimi
Kdo je budoucí íránský prezident Ebráhím Raísí?
V íránských prezidentských volbách zvítězil krajně konzervativní duchovní Raísí. Další kapitola dějin této více než osmdesátimilionové země bude s největší pravděpodobností autoritářská. Demokratizační trend na čas ustoupí.
Komentář●Fatima Rahimi
Íránem zní: „Žena, život, svoboda!“
V Íránu vypukly protesty poté, co mravnostní policie zatkla mladou ženu, která na následky zadržení zemřela. Protesty vyjadřují nejen odpor k rigidním pravidlům oblékání žen na veřejnosti, ale jsou výrazem širší touhy po svobodě.
Komentář●Markéta Jakešová
Odpor proti íránskému režimu spojuje domov s exilem, levici s pravicí
Současný boj za demokracii v Íránu nachází velkou podporu mezi íránskými emigranty v Kanadě. Ani zde však nejsou občanští aktivisté zcela v bezpečí před zvůlí íránského režimu. O to větší úctu zasluhují ti, kdo se v tomto zápase angažují.
Rozhovor●Lucie Šarkadyová
Izraelská advokátka Palestinců: Jste-li utlačovaní, klást odpor je vaší povinností
Známá izraelská lidskoprávní advokátka Lea Tsemelová mluví v rozhovoru pro DR o palestinském boji za svobodu, o mučení v izraelských věznicích a o ignorování mezinárodního práva.
Analýza●Petr Jedlička
Pět důvodů, proč to Hamás dělá
Snahy militantního palestinského hnutí útočit na Izrael končí vždy jeho vojenským oslabením a odpovědí, při níž je zabito mnoho nevinných. Přesto mají svá racionální vysvětlení. Zde pět nejpodnětnějších, na než lze v analýzách narazit.
Komentář●Petr Jedlička
Přístup Američanů k izraelsko-palestinskému konfliktu se zvolna mění
Ačkoliv USA stále straní Izraeli, ještě nikdy se tam vůči politice k Palestincům neozývala tak silná kritika jako nyní. Patrné je to na počtu demonstrací, v projevech politiků, a dokonce už i v mediálním obsahu.
Reportáž●Lucie Šarkadyová
Jsem strašně smutný. Tahle situace nemá dobré řešení a vyhrát nemůže nikdo
„Obyčejní lidé se opravdu snaží najít si k sobě cestu a vědí, že jeden druhého potřebují.“ Reportáž dopisovatelky DR z páteční demonstrace v Šejk Džará ukazuje, že probíhající izraelsko-palestinský konflikt není projevem vůle občanů.
Komentář●Linda Piknerová
Guinea po puči: nic, co by tu už dříve nebylo
Západoafrická Guinea je jednou z řady afrických zemí, které jejich nerostné bohatství předurčuje k relativně bezstarostnému ekonomicky spokojenému životu, které se však utápí ve zmatcích. Poslední v řadě peripetií je vojenský puč.
Komentář●Iva Sojková
Volby v Zambii: resuscitace demokracie a regionálních nadějí
Zambijské volby zcela nečekaně a bezprecedentním způsobem vyhrála opozice vedená Hakaindem Hichilemou. Dobrou zprávu pro demokracii celého regionu ale provází stín obřího dluhu hlavně vůči Číně. Místní budoucnost se tak bude teprve utvářet.
Komentář●Linda Piknerová
Střídání u moci v Čadu. Aneb další republikánská dynastie na obzoru?
Po násilném a nečekaném úmrtí čadského prezidenta Idrisse Débyho vstoupila strategická středoafrická země do období nejistoty. Moci se s podporou armády, ale v rozporu s ústavou, chopil jeho syn.
Zpráva●Jedlička, Rektor-Polánek
Museveniho „věčný“ režim přečkal další volby, opozice se ale nevzdává
Režim jednoho z vůdců někdejšího odboje proti Idimu Aminovi vládne Ugandě již pětatřicet let. Letošní volby však vyhrál za cenu šestapadesáti mrtvých a velkých podvodů. Aktuální lídr opozice zpěvák Bobi Wine chce bojovat dále.