Střídání úderů a protiúderů započaté Izraelem v pátek útokem na Írán pokračuje. Stále nevíme, jak přesně skončí. Jedno se ovšem zdá být po několika dnech už jisté: vstoupí do dějin jako zlomová událost, která promění nejméně celý středovýchodní region.

Důvodů je zde více, ale ten hlavní je zřejmý: íránský režim — a s ním provázaný bezpečnostní aparát — se ve vztahu k vnějšímu ohrožení odhalil jako nečekaně slabý a nekompetentní. Nedokáže bránit svou zemi proti útoku desetkrát menšího státu. Nedokáže ochránit obyvatelstvo ani své elitní příslušníky. A nedokáže přitom ani úder významněji oplatit — tedy alespoň ne konvenčními prostředky.

Jak ukázaly poslední dny, Izraeli nejde jen o íránský jaderný program a zbraňové systémy; útočí se i na rafinérie, výrobní podniky či státní televizi. Íránská státní správa přitom není schopna zprovoznit ani systém varování před zaznamenanými útoky například pomocí sirén, natož úderům účinně čelit. Z vystřelených íránských raket z údajně tisícového arzenálu přitom Izrael zasáhla ani ne desetina a žádná netrefila významnější cíl.

Kde je ten pilíř Osy zla, který měl ohrožovat bezmála celý Západ?

Íránský režim může samozřejmě ještě mnohé. Může zablokovat provoz v Hormuzské úžině, a paralyzovat tak ropné trhy. Může použít již obohacený uran na výrobu špinavé bomby. Může rozpoutat větší válku útoky na americké cíle v Iráku nebo zorganizovat teroristickou kampaň. Samo bombardování jej také nemusí ještě položit.

Avšak éra Íránu jako nejsilnější regionální mocnosti — éra, jež započala americkou invazí do Iráku v roce 2003 a vygradovala za války v Sýrii — je u konce. Vyloučit nelze ani revoluci, byť řadoví Íránci nad izraelskými útoky teď pochopitelně nejásají a režim má stále aktivní represivní ústrojí.

Zda bude tato nová éra, kdy se oslabují pravidla mocenské rovnováhy a kdy se tolerují „preventivní“ údery na jiné státy, bezpečnější a klidnější, se zatím nedá říct. Zaručené se zdá nyní jen posílení izraelské pozice. Ale že byl překročen pomyslný zlomový práh, o tom nepochybujme. Pátek třináctého června 2025 vejde přinejmenším na Středním východě do učebnic.