Akce Olej

Dokážu, že mé odsouzení bylo v naprostém rozporu s tím, co se odehrálo

Případ podnikatele Miroslava Trávníčka odsouzeného v pochybném procesu za daňové podvody, jsme popsali v oceněném podcastu. Nyní přinášíme rozhovor, který poskytl po podmínečném propuštění na svobodu.

Hlavní postava podcastu Akce Olej je konečně na svobodě. Otázky zůstávají

Soud dnes rozhodl o podmínečném propuštění Miroslava Trávníčka, svitavského obchodníka se zemědělskými komoditami na svobodu. Trávníček byl hlavním hrdinou oceněného podcastu DR Akce Olej, který celou jeho vinu zpochybnil.

DR vydává investigativní podcast: příběh uvězněného obchodníka s řepkovým olejem

Poslechněte si kriminální příběh, který se skutečně stal. Obchodník Miroslav Trávníček kupoval a prodával zemědělské komodity, osudnými se mu staly transakce s řepkovým olejem. Případ ale provází řada pochybných okolností.

Podcast Škrty

ŠKRTY: Chtíc, aby škrtal

Šestá epizoda rozebírá dárečky v podobě škrtů, jež vládě doporučil NERV. Školné, privatizace, krácení rodičáku či snižování podpory v nezaměstnanosti jsou zpět. Pojďme si s bratry Bittnerovými připomenout, co se za tím skrývá.

 

ŠKRTY: Minimální msta

Jak si stojí česká minimální mzda v mezinárodním srovnání? A jak se postavit k jejímu navyšování v časech velké inflace? Na to odpovídá pátý díl ekonomického podcastu bratří Bittnerů.

 

ŠKRTY: Energie aneb Regulace, dávky a daně

Lipská burza, zastropování cen energií, zdanění zisků korporací a role české vlády. O tom, proč trh s energiemi nefunguje jako v učebnicích a co se s tím dá dělat, pojednává již čtvrtý díl podcastu bratří Bittnerů.

 

ŠKRTY: Daně aneb Kdo patří na Západ

Třetí díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje tématu daní. Zvyšovat, či nezvyšovat? Jak moc český stát přerozděluje? A kde leží spravedlnost?

 
 

ŠKRTY: Dluh, bububu!

 

Screenshot Inspiračního fóra

Jeanette Hofmann: Jak zkrotit digitální giganty

Německá profesorka digitální politiky Jeanette Hofmann hovoří v pátém díle podcastové série Screenshot o tom, co mohou demokratické instituce učinit tváří v tvář rostoucí moci digitálních korporací.

 

Carlota Sanz Ruiz: Ekonomie koblihy — mezi chudobou a katastrofou

Ve čtvrtém díle podcastové série Screenshot představuje Carlota Sanz Ruiz organizaci Akční laboratoř koblihové ekonomie, jejímž cílem je tento hospodářský koncept úspěšně a plošně implementovat.

 

Nick Srnicek: Proč je vaše práce k ničemu

V třetím díle podcastové série Screenshot prozkoumává politolog Nick Srnicek absurdní světy zbytečné práce v období robotizace, automatizace a digitálních platforem. A hledá způsoby, jak ji nahradit smysluplnějšími činnostmi.

 

David Abram: Radikální politika vzduchu

Co jiného je změna klimatu, než důsledek toho, že jsme zapomněli na posvátnost vzduchu, jež dýcháme? Tak začíná další díl podcastové série Screenshot s geofilozofem Davidem Abramem.

 

Judith Butler: Zapomeňte na osobní svobodu

Proč jsme vůči společenským pravidlům poslušnější, než bychom měli být? To vysvětluje filosofka Judith Butler v první epizodě již třetí podcastové série Inspiračního fóra MFDF Jihlava.

 

Když ti násilí stojí v cestě

 
 

Německá soda

Německá soda: Proč se Němcům daří zvládat inflaci

Německá inflace je aktuálně poloviční než ta česká, cena benzínu je totožná, ovšem kupní síla obyvatelstva dvojnásobná. Jaké opatření země přijala? A jak si stojí ve srovnání s Českou republikou?

 

Německá soda: Jak válka změnila německou bezpečnostní politiku

Ruská invaze na Ukrajinu prakticky ze dne na den proměnila směřování německé bezpečnostní politiky. Co bude proměna znamenat v praxi, ukazují v novém díle podcastu analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung.

 

Německá soda: Proč nový kancléř schytává kritiku a co od jeho kabinetu čekat

Co očekávat od nově jmenovaného sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze? Na to se ve čtvrtém dílu podcastu Německá soda podívají analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung.

 

Německá soda: Co očekávat od nové vlády sociálních demokratů

Německé volby jsou za námi a analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung v dalším díle svého podcastu rozebírají, co stálo za úspěchem SPD a jak bude vypadat její nová vláda.

 

Portrét uhlobarona Pavla Tykače

Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky

Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.

Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace

Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.

Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel

V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.

„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity

Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.

Brněnský model integrace cizinců

Brno pomáhá integraci cizinců. Jak funguje oceňovaný projekt, o němž se nemluví?

Brněnský magistrát zaměstnává od roku 2017 skupinku interkulturních pracovníků pro několik cizineckých komunit. Jejich prací je vytvářet most mezi cizinci a veřejnými institucemi — a přispívat tak k lepšímu soužití ve městě.

Rozhovor: Řešili jsme domácí násilí, omrzliny, dluhy za odpad i nevyplacené mzdy

Alexandru Ceban pracuje při brněnském magistrátu jako interkulturní pracovník pro moldavskou a rumunskou menšinu. Nejsem jen tlumočník, musím být otevřený a nebát se přiblížit k lidem. Jinak mi nebudou věřit, říká.

Mohlo a mělo to být jinak. Mé dětství v zemi, kde se nehledělo na integraci

Autorce bylo deset, když začala s prací „tlumočnice“. Byla jediná, na koho se rodina i známí mohli obrátit, přestože se sama učila češtinu teprve chvíli. Dnes už by dětství „dospěláckými věcmi“ netrávila. Díky interkulturním pracovníkům.