reklama

Akce Olej

Dokážu, že mé odsouzení bylo v naprostém rozporu s tím, co se odehrálo

Případ podnikatele Miroslava Trávníčka odsouzeného v pochybném procesu za daňové podvody, jsme popsali v oceněném podcastu. Nyní přinášíme rozhovor, který poskytl po podmínečném propuštění na svobodu.

Hlavní postava podcastu Akce Olej je konečně na svobodě. Otázky zůstávají

Soud dnes rozhodl o podmínečném propuštění Miroslava Trávníčka, svitavského obchodníka se zemědělskými komoditami na svobodu. Trávníček byl hlavním hrdinou oceněného podcastu DR Akce Olej, který celou jeho vinu zpochybnil.

DR vydává investigativní podcast: příběh uvězněného obchodníka s řepkovým olejem

Poslechněte si kriminální příběh, který se skutečně stal. Obchodník Miroslav Trávníček kupoval a prodával zemědělské komodity, osudnými se mu staly transakce s řepkovým olejem. Případ ale provází řada pochybných okolností.

Podcast Škrty

ŠKRTY: Prominenti škrtacího balíčku

V předchozí epizodě bratři Bittnerové mapovali, jak vládní škrtací balíček dopadá na pracující a chudší podnikatele. Druhý díl svižné analýzy se zaměří naopak na prominenty, kterým se ony tolik „nezbytné“ škrty jakýmsi zázrakem vyhnuly.

 

ŠKRTY: Lidový průvodce škrtacím balíčkem

Bratři Bittnerové se v aktuální epizodě zaměří na vlajkovou loď Fialovy vlády — konsolidační balíček nazvaný „Za pět minut dvanáct“, který má za cíl stabilizovat veřejné finance.

 

Škrty LIVE v Olomouci: Slovníček falešných a prázdných pojmů

Bratři Bittnerové poprvé živě. Svůj „jiný“ ekonomický podcast Škrty představili návštěvníkům festivalu Academia Film Olomouc.

 

ŠKRTY: České (polo)penze

Bratři Bittnerové se v dalším díle oblíbeného podcastu vydávají prozkoumat, odkud se vzaly důchody, odkud se na ně dnes bere a zda na ně bude i zítra.

 

ŠKRTY: Stávka!

 

ŠKRTY: Prognosťák 2.0

 

Screenshot Inspiračního fóra

Total Refusal: Nepřistoupit na pravidla hry

V závěrečném díle čtvrté řady podcastu Screenshot se představuje umělecký kolektiv Total Refusal, který využívá virtuální prostředí počítačových her ke kritice zavedených pravidel a předsudků.

 

Ben Tarnoff: Jak osvobodit internet

Ben Tarnoff v dalším díle podcastové série Screenshot vysvětluje, jak se z internetu stal nedemokratický prostor vlastněný obřími korporacemi. Navrhuje cestu k jeho deprivatizaci ve veřejném zájmu.

 

Patricia Churchlandová: Biologický původ morálky

V dalším díle podcastové série Screenshot objasňuje neurofilozofka Patricia Churchlandová tajemství (nejen) lidského mozku. Vznik svědomí vysvětluje jako důsledek evolučního vývoje. Doslechnout se můžete také o osvobození potkana.

 

Miki Kashtan: Síla nenásilí a kde ji vzít

V dalším díle podcastové série Screenshot hovoří Miki Kashtan o vizi světa, v němž je ústředním zájmem naplňování potřeb každého z nás. Způsob, jak k takovému světu dospět, shledává v nenásilné komunikaci.

 

Giorgos Kallis: Nerůst a přece žít

V novém díle podcastu Screenshot představuje Giorgos Kallis v rozhovoru s Klárou Vlasákovou nerůst jako proces politické a sociální transformace, který sníží naši spotřebu a přitom většině z nás zlepší kvalitu života.

 

Německá soda

Německá soda: Proč se Němcům daří zvládat inflaci

Německá inflace je aktuálně poloviční než ta česká, cena benzínu je totožná, ovšem kupní síla obyvatelstva dvojnásobná. Jaké opatření země přijala? A jak si stojí ve srovnání s Českou republikou?

 

Německá soda: Jak válka změnila německou bezpečnostní politiku

Ruská invaze na Ukrajinu prakticky ze dne na den proměnila směřování německé bezpečnostní politiky. Co bude proměna znamenat v praxi, ukazují v novém díle podcastu analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung.

 

Německá soda: Proč nový kancléř schytává kritiku a co od jeho kabinetu čekat

Co očekávat od nově jmenovaného sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze? Na to se ve čtvrtém dílu podcastu Německá soda podívají analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung.

 

Německá soda: Co očekávat od nové vlády sociálních demokratů

Německé volby jsou za námi a analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung v dalším díle svého podcastu rozebírají, co stálo za úspěchem SPD a jak bude vypadat její nová vláda.

 

Portrét uhlobarona Pavla Tykače

Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky

Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.

Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace

Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.

Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel

V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.

„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity

Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.

Brněnský model integrace cizinců

Brno pomáhá integraci cizinců. Jak funguje oceňovaný projekt, o němž se nemluví?

Brněnský magistrát zaměstnává od roku 2017 skupinku interkulturních pracovníků pro několik cizineckých komunit. Jejich prací je vytvářet most mezi cizinci a veřejnými institucemi — a přispívat tak k lepšímu soužití ve městě.

Rozhovor: Řešili jsme domácí násilí, omrzliny, dluhy za odpad i nevyplacené mzdy

Alexandru Ceban pracuje při brněnském magistrátu jako interkulturní pracovník pro moldavskou a rumunskou menšinu. Nejsem jen tlumočník, musím být otevřený a nebát se přiblížit k lidem. Jinak mi nebudou věřit, říká.

Mohlo a mělo to být jinak. Mé dětství v zemi, kde se nehledělo na integraci

Autorce bylo deset, když začala s prací „tlumočnice“. Byla jediná, na koho se rodina i známí mohli obrátit, přestože se sama učila češtinu teprve chvíli. Dnes už by dětství „dospěláckými věcmi“ netrávila. Díky interkulturním pracovníkům.