Akce Olej

Dokážu, že mé odsouzení bylo v naprostém rozporu s tím, co se odehrálo

Případ podnikatele Miroslava Trávníčka odsouzeného v pochybném procesu za daňové podvody, jsme popsali v oceněném podcastu. Nyní přinášíme rozhovor, který poskytl po podmínečném propuštění na svobodu.

Hlavní postava podcastu Akce Olej je konečně na svobodě. Otázky zůstávají

Soud dnes rozhodl o podmínečném propuštění Miroslava Trávníčka, svitavského obchodníka se zemědělskými komoditami na svobodu. Trávníček byl hlavním hrdinou oceněného podcastu DR Akce Olej, který celou jeho vinu zpochybnil.

DR vydává investigativní podcast: příběh uvězněného obchodníka s řepkovým olejem

Poslechněte si kriminální příběh, který se skutečně stal. Obchodník Miroslav Trávníček kupoval a prodával zemědělské komodity, osudnými se mu staly transakce s řepkovým olejem. Případ ale provází řada pochybných okolností.

Podcast Škrty

ŠKRTY: O bohatství regionů

Bratří Bittnerové otevírají třetí ročník Škrtů otázkou, co by regiony ocenily víc než roadshow ministra vnitra. Zdá se, že chudším oblastem ČR by daleko víc prospěl rozvoj veřejných služeb než kampaňové diskuse vládních představitelů.

 

ŠKRTY: Fialovy škrty ve školství aneb Trestání učitelů učitelem

Bratři Bittnerové se v nové epizodě Škrtů podívali na státní rozpočet, zejména na to, jaké místo v něm připadlo školství, které Fialova vláda označovala za „prioritu“. Realitou je vzdalování se průměru OECD a stávky ve vzdělávacím systému.

 

ŠKRTY LIVE: Cokoli míň než kanibalismus je jen mlácení prázdné slámy

Bratří Bittnerové v oblíbeném podcastu znovu živě, tentokrát o konečném řešení genderových nerovností na konferenci Svět podle Heroine.

 

ŠKRTY: Prominenti škrtacího balíčku

V předchozí epizodě bratři Bittnerové mapovali, jak vládní škrtací balíček dopadá na pracující a chudší podnikatele. Druhý díl svižné analýzy se zaměří naopak na prominenty, kterým se ony tolik „nezbytné“ škrty jakýmsi zázrakem vyhnuly.

 

Screenshot Inspiračního fóra

Total Refusal: Nepřistoupit na pravidla hry

V závěrečném díle čtvrté řady podcastu Screenshot se představuje umělecký kolektiv Total Refusal, který využívá virtuální prostředí počítačových her ke kritice zavedených pravidel a předsudků.

 

Ben Tarnoff: Jak osvobodit internet

Ben Tarnoff v dalším díle podcastové série Screenshot vysvětluje, jak se z internetu stal nedemokratický prostor vlastněný obřími korporacemi. Navrhuje cestu k jeho deprivatizaci ve veřejném zájmu.

 

Patricia Churchlandová: Biologický původ morálky

V dalším díle podcastové série Screenshot objasňuje neurofilozofka Patricia Churchlandová tajemství (nejen) lidského mozku. Vznik svědomí vysvětluje jako důsledek evolučního vývoje. Doslechnout se můžete také o osvobození potkana.

 

Miki Kashtan: Síla nenásilí a kde ji vzít

V dalším díle podcastové série Screenshot hovoří Miki Kashtan o vizi světa, v němž je ústředním zájmem naplňování potřeb každého z nás. Způsob, jak k takovému světu dospět, shledává v nenásilné komunikaci.

 

Giorgos Kallis: Nerůst a přece žít

V novém díle podcastu Screenshot představuje Giorgos Kallis v rozhovoru s Klárou Vlasákovou nerůst jako proces politické a sociální transformace, který sníží naši spotřebu a přitom většině z nás zlepší kvalitu života.

 

Německá soda

Německá soda: Proč se Němcům daří zvládat inflaci

Německá inflace je aktuálně poloviční než ta česká, cena benzínu je totožná, ovšem kupní síla obyvatelstva dvojnásobná. Jaké opatření země přijala? A jak si stojí ve srovnání s Českou republikou?

 

Německá soda: Jak válka změnila německou bezpečnostní politiku

Ruská invaze na Ukrajinu prakticky ze dne na den proměnila směřování německé bezpečnostní politiky. Co bude proměna znamenat v praxi, ukazují v novém díle podcastu analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung.

 

Německá soda: Proč nový kancléř schytává kritiku a co od jeho kabinetu čekat

Co očekávat od nově jmenovaného sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze? Na to se ve čtvrtém dílu podcastu Německá soda podívají analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung.

 

Německá soda: Co očekávat od nové vlády sociálních demokratů

Německé volby jsou za námi a analytičky Friedrich-Ebert-Stiftung v dalším díle svého podcastu rozebírají, co stálo za úspěchem SPD a jak bude vypadat její nová vláda.

 

Portrét uhlobarona Pavla Tykače

Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky

Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.

Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace

Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.

Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel

V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.

„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity

Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.

Brněnský model integrace cizinců

Brno pomáhá integraci cizinců. Jak funguje oceňovaný projekt, o němž se nemluví?

Brněnský magistrát zaměstnává od roku 2017 skupinku interkulturních pracovníků pro několik cizineckých komunit. Jejich prací je vytvářet most mezi cizinci a veřejnými institucemi — a přispívat tak k lepšímu soužití ve městě.

Rozhovor: Řešili jsme domácí násilí, omrzliny, dluhy za odpad i nevyplacené mzdy

Alexandru Ceban pracuje při brněnském magistrátu jako interkulturní pracovník pro moldavskou a rumunskou menšinu. Nejsem jen tlumočník, musím být otevřený a nebát se přiblížit k lidem. Jinak mi nebudou věřit, říká.

Mohlo a mělo to být jinak. Mé dětství v zemi, kde se nehledělo na integraci

Autorce bylo deset, když začala s prací „tlumočnice“. Byla jediná, na koho se rodina i známí mohli obrátit, přestože se sama učila češtinu teprve chvíli. Dnes už by dětství „dospěláckými věcmi“ netrávila. Díky interkulturním pracovníkům.