#ReporterkyDR: úderka, která u nás nemá obdoby

Deník Referendum opírá své renomé o unikátní reportážní oddělení. Jeho páteř tvoří ženy – Zuzana Vlasatá, Gaby Khazalová, Petra Dvořáková a Fatima Rahimi. Umí a chtějí odkrývat věci, které by jinak v hlavním proudu vyšuměly. Potřebují ale vaši podporu.
Podpořte je trvalým příkazem!

×

Nina Hollandová: Korporace si přejí zánik drobných zemědělců v EU. Hrozí to

Europoslanci zařízli snahu o legislativu, která by omezila pesticidy v zemědělství. Podle bruselské výzkumnice, která monitoruje vliv lobbingu korporací na rozhodování evropských institucí, sledujeme vítězství průmyslu nad Zelenou dohodou.

Ukrajinská mládež se u nás cítí ztracená. Je nutné to změnit

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu k nám přišly i tisíce ukrajinských teenagerů. Velmi obtížně se tu dostávají na střední školy, chybí jim sociální kontakty s vrstevníky, a tak zde spíše přežívají, než plnohodnotně žijí.

Nová čísla z Atlasu daňových rájů: stát ztrácí miliardy ročně

V daňových rájích mizí každý rok přes pět procent daně z příjmu právnických osob. Boj s odlivem peněz komplikuje především nedostatek informací a malá transparentnost. Nově může pomoct globální minimální daň.

Naše touhy jsou formovány společností. Etické porno umožňuje stereotypy odnaučit

„Než jsem začala sledovat etické porno, myslela jsem si, že se mi nelíbí tlustí lidé, že se mi líbí výhradně vousatí muži,“ líčí Florencia Guzetti. DR přináší rozhovor, jehož tématem je etické porno či „právo na to být přitažlivý“.

Impérium Daniela Křetínského

Křetínský se po kritice z Ukrajiny ohání údajnou „pomocí“. Šlo ale jen o byznys

Daniel Křetínský se rád a opakovaně chlubí, že Ukrajině pomohl po válce na Krymu dodávkami plynu. Ve skutečnosti se ale jednalo čistě o byznys, který byl vyjednán dřív, než k němu český oligarcha vůbec přišel.

Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech

Zatímco Daniel Křetínský spekuloval díky ziskům z energetiky v dalších odvětvích, jeho firmy se zadlužovaly. Tento byznys model stál na stabilním příjmu z přepravy ruského plynu. Zanalyzovali jsme, jak k němu přišel a kde zisky končí.

EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?

Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.

Transformace energetiky a evropské dotace

Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští

Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.

Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard

Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.

Vodík: míří EU a spolu s ní i ČR po biopalivech do další slepé uličky?

Současná energetická krize a válka na Ukrajině otevřela cestu k razantním změnám. V EU i v ČR začínají směřovat veřejné zdroje do rozvoje vodíkového hospodářství. Hrozí ovšem, že z veřejné podpory budou opět těžit zejména fosilní korporace.

Jak český stát špatně nastavil pravidla evropské podpory pro obnovitelné zdroje

Pravidla evropské dotační podpory pro obnovitelnou energetiku jsou nastavena špatně: přihrávají zbytečné dotace velkým, zatímco obcím připadnou jen drobky. A podpora společenství vlastníků se teprve začíná formovat — jen díky tlaku z EU.

Datová žurnalistika

Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení

Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.

Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků

Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.

Femicida: Ženy v Evropě během covidu trpěly i epidemií násilí, ukazují data

Unikátní datová investigace devatenácti médií ukazuje, jak během pandemie přibylo vražd žen rukou svých partnerů a dalších forem násilí na ženách. Šetření poukazuje i na vážné nedostatky ve způsobu, jakým instituce násilí na ženách sledují.

Nepoměrné zastoupení mužů oproti ženám v názvech evropských ulic přetrvává

Ve třiceti největších evropských městech je po ženách pojmenováno jen devět procent ulic z těch, jejichž názvy odkazují k lidem. I tam, kde se tento nepoměr snižuje, by trvalo staletí, než by se rozdíl vyrovnal.

Perfluorované látky: příčina otrav a úmrtí, o které se dosud nemluvilo

V unikátní mezinárodní investigaci evropských médií odhalujeme dosud přehlíženou příčinu poškozování zdraví Evropanů. Projekt koordinoval Le Monde, mezi účastníky je mimo jiné Guardian. Deník Referendum je českým partnerem projektu.

Rozhovory

Levice hájící zaměstnance u nás chybí, populisté vzývají workoholismus

O prostředí normalizovaného workoholismu na českých úřadech a o tom, jak politické tlaky na redukci státního aparátu souvisí s populistickou rétorikou politiků, kteří „spí jen náhodou“, jsme hovořili se socioložkou Kateřinou Nedbálkovou.

Václav Walach: K násilí na lidech s postižením vedou naše kulturní normy

S Václavem Walachem z organizace In IUSTITIA jsme mluvili o násilí na lidech s postižením, jeho příčinách a o nové kampani, která se snaží napravit nerovnost v jeho postihování.

P. Pacewicz: Demokratická opozice v Polsku zvítězila díky občanské společnosti

„Největší hrozbou pro úspěch demokratické vlády je, že se od občanské společnosti odcizí,“ upozorňuje polský novinář Piotr Pacewicz. Hovořili jsme spolu o úkolech budoucí vlády i o cestách k usmíření polské společnosti.

Rozhovor: Ve vyspělé demokracii by premiérku nenapadlo poslat novináře k soudu

S novinářem Emilianem Fittipaldim, žalovaným stávající italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, jsme hovořili o důvodech stíhání, podmínkách svobodné novinářské práce v Itálii a významu mezinárodní solidarity s pronásledovanými novináři.

Podcast Akce Olej

Dokážu, že mé odsouzení bylo v naprostém rozporu s tím, co se odehrálo

Případ podnikatele Miroslava Trávníčka odsouzeného v pochybném procesu za daňové podvody, jsme popsali v oceněném podcastu. Nyní přinášíme rozhovor, který poskytl po podmínečném propuštění na svobodu.

Hlavní postava podcastu Akce Olej je konečně na svobodě. Otázky zůstávají

Soud dnes rozhodl o podmínečném propuštění Miroslava Trávníčka, svitavského obchodníka se zemědělskými komoditami na svobodu. Trávníček byl hlavním hrdinou oceněného podcastu DR Akce Olej, který celou jeho vinu zpochybnil.

Vodňanská „továrna na kuřata“ a česká ambasáda v Hanoji

Babišova Vodňanská drůbež roky hrubě vykořisťovala vietnamské dělníky

V Babišových drůbežárnách se organizovaně porušoval zákoník práce, vedení drůbežáren přitom nemohlo nevědět o tom, že při vykořisťování vietnamských dělníků spolupracuje s podsvětím.

V čem byl Agrofert nejlepší? V dovozu Vietnamců. Ten řídilo podsvětí

Ač premiér Andrej Babiš musel vědět o kriminální praxi provázející dovoz dělníků z Vietnamu, jeho Agrofert na tom celou dobu profitoval. A zatímco tu krachovaly podniky, které nemohly z Vietnamu pracovníky dovést, Agrofertu se to dařilo.

Česká ambasáda v Hanoji je uzlem v kriminální síti. Stát to dosud neřešil

Vydávání českých víz ve Vietnamu kontrolují zprostředkovatelé. Přístup k nim umožní jen žadatelům, kteří jim zaplatí. Počty jsou navíc omezeny kvótami. V překonávání obou překážek byli nápadně úspěšní vietnamští zaměstnanci Agrofertu.

Afghánistán v rukou Tálibánu

Afghánistán se ekonomicky stále více propadá. Trpí tím zvláště děti

Hnutí Tálibán v Afghánistánu vládne již dva roky. Země prochází humanitární krizi, roste nezaměstnanost a podíl dětské práce. Situaci využívá Čína, která se snaží v zemi prosazovat své obchodní zájmy.

Z univerzitních profesorek pasačky koz. Život žen v Afghánistánu je stále těžší

Před dvěma lety se v Afghánistánu vrátil k moci Tálibán, který podle svých slov bojuje proti korupci a obchodu s drogami. Ve skutečnosti ale vede boj také s afghánskými ženami, kterým upírá základní práva.

Dívky v Afghánistánu už jen snahou studovat riskují své životy

Více než rok po návratu ultrakonzervativního nábožensko-politického hnutí Tálibán k moci v Afghánistánu se v zemi stupňuje tlak proti vzdělávání dívek. Střední školy zůstávají uzavřené. A obcházení zákazů obnáší velká rizika.

Afghánistán v rukou Tálibánu: Islámský stát provincie Chorásán

Afghánistánu už půl roku vládne náboženské hnutí Tálibán. Jeho moc však nepokrývá celé území. Lokálně silnou pozici má v zemi například i takzvaný Islámský stát. Co to pro Afghánistán znamená, analyzuje Fatima Rahimi.

Afghánistán v rukou Tálibánu: ženy se brání, jejich pozice se však i tak hroutí

Navzdory tomu, že Tálibánci deklarovali změnu přístupu k ženám, praxe ukazuje, že v mnohém se situace vrátí do temnoty devadesátých let. Propad statutu žen přitom zemi, a tudíž i hnutí Tálibán, nesmírně poškodí.

Investiční fondy

Zjištění DR: díra v danění investičních fondů stojí Českou republiku miliardy

Problém neřeší současný ministr financí Stanjura, ale neřešila jej ani jeho předchůdkyně Schillerová. Jedná se o „daňovou úlevu“ pro nejbohatší investory, kterým český stát umožňuje platit o desítky až stovky milionů nižší daně.

Investiční fondy: uzavřený svět, kde lze vyprat špinavé peníze a obejít daně

Skrýt se v neprůhledné struktuře a proinvestovat prostředky pocházející z podezřelých zdrojů. Právě toto kromě daňových výhod láká i zahraniční investory, jak ukazují kauzy spojené s investiční společností Avant.

Ukrajinští uprchlíci v ČR

Z Ukrajiny uprchli se zdravotním postižením. Kdo jim pomáhá?

V důsledku ruské agrese na Ukrajině dorazilo do České republiky bezprecedentní množství uprchlíků — včetně lidí se zdravotním postižením. Kdo a jakou formou jim pomáhá a co to vypovídá o české společnosti, popisuje dvoudílná reportáž.

Berle a byty pro Ukrajince s postižením. Stát v pomoci zaostal za spolky

Z války na Ukrajině utíkali také lidé se zdravotním postižením. České pomáhající organizace se dokázaly postarat o mnoho z nich. Nedostává se ale bezbariérového bydlení a odborných pracovníků, jako jsou psychiatři.

Promarněná příležitost. Mladí Ukrajinci jsou v českém školství ztracení

Četné potíže v integraci ukrajinských dětí do vzdělávání jsou důsledkem nedostatečného přístupu ministerstva školství. Mnozí ukrajinští studenti raději pokračují ve vzdělávání dálkově online na Ukrajině.

Jsou Romové také lidé?

Ukrajinci v České republice: život mezi dvěma světy

Migrace, duševní zdraví a domácí násilí

S žadateli o azyl Česká republika občas zachází jako s pingpongovými míčky

Přijíždí-li někdo do České republiky žádat o mezinárodní právní ochranu neboli azyl, zpravidla se jedná o člověka, který má za sebou traumata a útrapy. Zacházet by se s nimi mělo podle toho, včetně ohledů na psychický stav a zdraví.

Zkušenosti obětí domácího násilí z řad cizinců: často boj na dvou frontách

Česká republika nedělá dost ani pro oběti domácího násilí u vlastních občanů. O to horší je situace cizinců — neznají svá práva, nemají kontakty, bojí se o děti… Popsány jsou i případy, kdy policie vyslechne jen agresora, protože je Čech.

O sportu jinak

Ženy do čela fotbalových asociací!

Každá čtvrtá hráčka ženského fotbalu v Austrálii byla vystavena sexuálnímu zneužití, obtěžování nebo různým formám fyzického a psychického násilí. Dokud budou mít v ženském fotbale rozhodující slovo a moc muži, situace se nezlepší.

Část kritiky Kataru je skutečně pokrytecká, ale ne ta týkající se lidských práv

Začíná mistrovství světa ve fotbale, které se letos koná v Kataru. Blízkovýchodní země přitom čelí kritice, která je zčásti oprávněná a zčásti pokrytecká. Trvat na dodržování lidských práv je ovšem v pořádku a zapotřebí vždy a všude.

Dělnický fotbal: jiná podoba férové hry

V Kataru začala největší fotbalová soutěž, kterou sledují miliony lidi na celém světě. Zcela jinou podobu této hry přibližuje v rozhovoru Eike Stiller, odborník na dějiny dělnického fotbalu.

Fotbalistky z Kyjeva: Fotbal můžeš hrát vždy a všude, jen ve válce ne

Ruské rakety dopadající na ukrajinská města je připravily nejen o domov, ale i o domácí hřiště, kde pravidelně trénovaly kopanou. Fotbalistky z jediného ženského fotbalového klubu v Kyjevě dnes trénují na Pardubicku.

Reportérky DR: V redakci zní silný ženský hlas

Páteř našeho reportážního oddělení tvoří čtyři ženy — Zuzana Vlasatá, Gaby Khazalová, Petra Dvořáková a Fatima Rahimi. Jejich reportáže vždy akcentují ženskou otázku. DR zní odjakživa silným ženským hlasem.

„Nastal čas žen“. Ženské tváře ruského protiválečného odporu

V roce 2021 ženy tvořily 25 procent osob zadržených policií na protirežimních akcích. V roce 2022 už to bylo 44 procent a v září 2022 dokonce 71 procent. Právě ženy probouzejí naději, že Rusko vykročí ze svých děsivých imperiálních dějin.

Místo oběda řeším, jestli mě bude stalkovat nějaký magor

S rozpukem služeb rozvážkových společností se množí případy, kdy kurýři obtěžují či dokonce stalkují zákaznice sexualizovanými či „jen“ romantickými smskami. Nemají na to ovšem právo. Společnosti musí kontaktní údaje lépe chránit.

Reportérky DR vs oligarchie: Nikdy jsme se nebály konfrontovat ty nejmocnější

Naše reportážní cykly jdou do hloubky v zásadních společenských tématech, jimž se média vlastněná oligarchy vyhýbají. Nikdy jsme se nebály konfrontovat nejmocnější. Naši sílu totiž určují stovky pravidelných dárců.

Babiše neporazili jenom novináři, ale nebýt jich, vládl by dál

Esej reportérky DR vyšla v rámci knihy Babišistán, ve které editoři nakladatelství Zeď shromáždili přes dvacet reflexí Babišovy éry prozatím ukončené volebním výsledkem. Text eseje hodnotí roli, kterou během jeho vlády sehrála média.

Trojice profesorů k otravě Bečvy: verze s rožnovským kanálem „není možná“

Tým tří profesorů zpracoval na žádost firmy Energoaqua hodnocení odborných posudků, na jejichž základě Policie ČR firmu obvinila. Hodnocení stvrzuje, že postup policie byl od počátku zaujatý a posudky jsou manipulativní.

Reportáže ze světa

Berlínská krize bydlení plodí hostely, kam nesvítí Slunce a kde noc není černá

Stačí strávit týden na berlínském hostelu, aby člověk pochopil, jak zlá je situace na berlínském trhu s bydlením. Cizinci, kteří sem přijeli hledat své německé štěstí, žijí celé měsíce na osmilůžkových pokojích smrdících botami.

Chudí proti chudším: Libanon není dobrým hostitelem uprchlíků. Nemůže jím být

V přepočtu na obyvatele hostí Libanon nejvíc uprchlíků na světě. Uprchlíci zde však žijí bez legálního statusu, přístupu ke vzdělání či k práci. Letos navíc začali hladovět i Libanonci. Dvojice místních teď podpálila uprchlický tábor.

Obrazy libanonské „revoluce“: Mejdan vystřídal slzný plyn

Libanon má za sebou sto dní protestů. Čerstvě jmenovanou vládu ale vede favorit Hizballáhu a demonstrantům dochází trpělivost. Zatímco v prvních dnech revoluce se na náměstí Mučedníků tančilo, dnes tu syčí slzný plyn a létají gumové kulky.

Dopis ze španělské vesnice

Granadská čtvrť Albaicín ještě donedávna platila za místo, kde šlo na nový koronavirus zapomenout, pokud člověk zrovna nenarazil na někoho, kdo po viru pojmenoval svůj dred.

Žijeme tu, ale jako bychom nebyli. Jak krajní pravice získala město čtyř kultur

Ceuta, španělská enkláva na území Maroka, proslula jako multikulturní město čtyř náboženství. Říjnové volby tu vyhrála krajní pravice. Není se čemu divit. Městské hradby dodnes oddělují křesťanské centrum od chudých muslimských periferií.

Obrazy ze země pod sankcemi: Írán je jako cibule. Každá jeho vrstva tě rozbrečí

Ekonomické krize si člověk v Íránu nemusí na první letmý pohled všimnout. Chléb ani olivy zatím nedošly. Někteří pracovníci však měsíce nedostali výplatu. Ceny infikovala nevyzpytatelná inflace. Není Íránce, kterého by se krize nedotkla.

Legalizace prostituce

Ženatí zákazníci sexbyznysu: Na mých úletech v důsledku vyděláváme oba

Zatímco o ženách v sexbyznysu bylo napsáno mnoho, o jejich zákaznících se toho moc neví. Stereotypní představa o mužích neúspěšných v osobním životě je mylná. Stálými klienty sexbyznysu jsou nejčastěji ženatí muži.

Jak se cítí migrantky v německém sexbyznysu? Záleží, zda drží práci ve svých rukou

V debatě o prostituci není důležitější otázky, než jak se ženy v sexbyznysu cítí. S německou legalizací a následným rozšířením EU, se otevřelo více prostoru jak pro vykonávání autonomní a bezpečné sexuální práce, tak pro nucenou prostituci.

Německý nezdar. S „legalizací" prostituce není ve výsledku spokojen nikdo

Brzy uplyne dvacet let od doby, kdy Německo učinilo z prostituce legální sexuální práci. Zákon o prostituci však očekávání s ním spojená dosud nesplnil. Se současnou legislativou ve výsledku není spokojen nikdo.

Migranti v mužské prostituci: Sex s muži se jim příčí, díky němu však uživí rodinu

Mužská prostituce představuje opomíjenou část sexbyznysu. Zatímco dřív si v Berlíně vydělávali prostitucí především náctiletí chlapci z rozvrácených rodin, dnes trhu s mužskou prostitucí dominují migranti z východní Evropy.

Děti na útěku

Marocké děti hledají normální život ve Španělsku. Projdou při tom peklem

Situace nezletilých migrantů bez doprovodu se ve Španělsku nezlepšila ani s levicovou vládou. Země nedodržuje své zákony a k ochraně nezletilých migrantů jí chybí vůle. Téměř všichni skončí dříve či později na ulici.

Říkali mi, abych si vzala uprchlíka domů. Tak jsem to udělala

Česká republika, jejíž vrcholní představitelé nedávno odmítli převzít zodpovědnost za pár desítek syrských sirotků, má ve skutečnosti dobré zkušenosti s integrací nezletilých migrantů a uprchlíků. Klíčem je takzvaná hostitelská péče.

Abel málem králem

Do České republiky přichází v průměru několik desítek nezletilých migrantů a uprchlíků bez doprovodu ročně. V rozporu s tím, jak téma migrace zneužívají premiér a další populisti, se však ukazuje, že to pro stát není nic nezvladatelného.

Prostituce v časech covidu

Berou i stravenky. Pro ženy v prostituci je s každou krizí hůř

Dopad koronavirové pandemie se nevyhnul žádné profesi, a tedy ani prostituci. Obdobně jako během finanční krize v roce 2008 se i nyní postavení žen v prostituci zhoršilo. Zároveň se v sexbyznysu objevily nové tváře.

Samoživitelky v prostituci: Přes týden jsem máma, o víkendu táta, který živí rodinu

Drtivou většinu žen vhání do prostituce akutní finanční tíseň, přes polovinu z nich tvoří samoživitelky. Začít s prostitucí je přitom značně snazší než s ní skončit — což chce dříve či později každá.

Legalizace činí prostituci bezpečnější, ženy v sexbyznysu ale trpí dál

Práce v sexbyznysu je pro většinu žen asi tak dobrovolná jako pro jiné lidi bezdomovectví. Spíš než po legalizaci prostituce touží ženy po odchodu ze sexbyznysu. Legalizace prostituce totiž není odpovědí na to, co je k sexbyznysu přivedlo.

Reportérky DR: 11 let po stopách zapomenutých podmínek demokracie

Naše analýzy krize bydlení, exekucí a životních podmínek nejohroženějších odpovídaly na otázky, které si hlavní proud začínal sotva nesměle klást. V době vzedmutí nenávisti jsme jí nejen vytvářely hráz, ale analyzovaly její příčiny.

Obrazy zdravotnictví na Šluknovsku: dostanete-li mrtvičku, můžete se leda modlit

Je tomu rok a půl, co Lužická nemocnice v Rumburku, jediná nemocnice ve Šluknovském výběžku, zkrachovala. Nezavřela sice úplně, zůstaly však jen „zbytečky“. Šluknovskem mezitím uhání jedna sanitka za druhou.

Nemocnice doplácejí i na svůj přístup k ženám

Ač se české zdravotnictví opírá o práci žen, lékařky jsou v něm systematicky znevýhodňovány. Průpovídky vyučujících na fakultách, diskriminace u pohovorů i chybějící vstřícnost vůči matkám mnohé z nich vyhání mimo obor, případně za hranice.

Krize bydlení

Skryté impérium manželů Tykačových

Deník Referendum získal data o vlastnické struktuře majitelů nemovitostí v Praze. Mezi ty největší patří manželé Tykačovi. Řadou příkladů lze ilustrovat, v čem je to pro situaci na trhu s nájemním bydlením potíž.

Štěstí z šesti: jak píše Gaby Khazalová o české krizi bydlení

Deník Referendum jako první české noviny získal Evropskou novinářskou cenu. Členkou vítězného týmu projektu Města v pronájmu byla Gaby Khazalová, která se tématem bydlení zabývá dlouhodobě. Připomínáme několik jejích zásadních textů.

Hrozba gentrifikace brněnského Cejlu a Bratislavské. Trumfy ještě drží město

Brněnská lokalita Cejl-Bratislavská zažívá bezprecedentní proměnu. Vedle činžáků, obývaných zejména romskou komunitou, vyrůstá nový development. Jak čtvrť promění? Mají v její budoucnosti místo stávající obyvatelé? Rozhodne vedení Brna.

Ostravský byznys se sociálním bydlením: Romové smí jen do vyloučených lokalit

Deníku Referendum se podařilo získat výpovědi potvrzující, že největší ostravský pronajímatel segregoval své podnájemníky na základě jejich etnicity. Mechanismus zřejmě nadále funguje i pod současným vlastníkem, korporací Heimstaden.

Litoměřická energetika: modelový příklad pro Českou republiku

Zpráva z cesty Litoměřic k soběstačné energetice a vlastním občanům

Město Litoměřice se pokouší v českých podmínkách o zcela unikátní projekt energetické soběstačnosti. Má kombinovat využití solární a geotermální energie. Město přitom řeší i možnou vlastnickou participaci občanů.

Litoměřice — město, od nějž se může energetické politice učit celá republika

Okresní město ležící v těsném sousedství hnědouhelné pánve už dvě dekády provozuje — pod vedením starosty z ODS — zřejmě nejprogresivnější energetickou politiku v České republice. Všem může sloužit jako příklad moudrého hospodaření.

Rozhovor s Jaroslavem Klusákem: Nejnižší nabídka není vždy ta nejvýhodnější

Města se na změně klimatu podílejí rozhodujícím způsobem. Především svou energetickou náročností. Energetické plánování je tudíž pro jakoukoli budoucí politiku sídel nezbytné. S energetickým manažerem Prahy hovořila Lucie Čejková.

Život během pandemie

Co během pandemie prožíváme všichni, prožívají psychiatričtí pacienti běžně

V izolaci a nejistotách žijí psychiatričtí pacienti po celý život. Pandemie je ale vzdaluje od reality, omezuje dostupnost a kvalitu péče o ně a znesnadňuje jim návrat do běžného života.

Noční můry i vyhoření. Psychika zdravotníků se horší, ale konečně o ní mluvíme

Více než třetina lékařů byla vyhořelá už před pandemií. Teď jim navzdory tvrdé práci umírá pod rukama víc lidí než předtím. Vyhořelých lékařů přibude. Konečně se však otevírá debata o tom, že o duše zdravotníků je třeba pečovat.

Přijmout smrt je těžší než kdy dřív. Mluvme o ní proto jinak než v číslech

Se stoupajícím počtem zemřelých roste i množství pozůstalých. Koronavirus přitom omezuje možnosti, jak se se ztrátou blízkých vyrovnat. Zároveň však posvítil na skutečnost, že o smrti zkrátka neumíme hovořit.

Duševní zdraví samoživitelek v ohrožení: Je to na zhroucení, děti mě vidí brečet

Samoživitelky patřily mezi skupiny obyvatel s nejvyšším výskytem depresí či úzkostí už před koronavirem. Pandemie a na ni navázaná opatření přitom jejich existenční tíseň prohloubily — a s tím i riziko vzniku psychických potíží.

Brněnský model integrace cizinců

Brno pomáhá integraci cizinců. Jak funguje oceňovaný projekt, o němž se nemluví?

Brněnský magistrát zaměstnává od roku 2017 skupinku interkulturních pracovníků pro několik cizineckých komunit. Jejich prací je vytvářet most mezi cizinci a veřejnými institucemi — a přispívat tak k lepšímu soužití ve městě.

Mohlo a mělo to být jinak. Mé dětství v zemi, kde se nehledělo na integraci

Autorce bylo deset, když začala s prací „tlumočnice“. Byla jediná, na koho se rodina i známí mohli obrátit, přestože se sama učila češtinu teprve chvíli. Dnes už by dětství „dospěláckými věcmi“ netrávila. Díky interkulturním pracovníkům.

Rozhovor: Řešili jsme domácí násilí, omrzliny, dluhy za odpad i nevyplacené mzdy

Alexandru Ceban pracuje při brněnském magistrátu jako interkulturní pracovník pro moldavskou a rumunskou menšinu. Nejsem jen tlumočník, musím být otevřený a nebát se přiblížit k lidem. Jinak mi nebudou věřit, říká.

Rasismus a diskriminace

Je jim třináct a už přemýšlejí o sebevraždě. Jaké je být gay a Rom současně

O sexuálních menšinách se mezi Romy mluví teprve posledních deset let. Dlouholetá tabuizace sexuality má pro romskou LGBT menšinu mnoho důsledků: někteří svou orientaci potlačili a založili rodinu, jiní byli z rodiny vyloučeni.

Za stáří bez Michala Davida. Jak nás pandemie usvědčuje z ageismu

Zavřeli jsme, co jsme mohli, a přece jsme domovy pro seniory neochránili před novým koronavirem. Situace přitom neposvítila pouze na dlouhodobě přehlížený sektor péče, ale i na náš patologický vztah ke stáří.

Případ Nishita Timothyho: odsouzen bulvárem, osvobozen soudem

Loňské Vánoce trávila Lucia Timothy se svými malými dětmi u rodičů. Její manžel byl ve vězení. Usmrtil totiž člověka, který ho napadl. Oběť zločinu z nenávisti skončila sama za mřížemi. Dnes už je na svobodě. Co má celá rodina za sebou?

Normalizace nenávisti

Normalizace nenávisti: velké vítězství malého hnutí

Z migrantofobie a islamofobie se stala v české společnosti norma. Racionální veřejná debata vyklidila pole až komicky působícímu hnutí antiislamistů. Jak se to stalo? Jak s tím můžeme pohnout? Z obou otázek vznikl seriál Normalizace nenávisti.

Německé lekce: potírat krajní pravici je úkol pro celou společnost

Německo má s bojem proti krajní pravicí dlouhé a mnohem bohatší zkušenosti než Česká republika. Tamější pravicová scéna je ve svých metodách také mnohem vynalézavější než česká. Přesto jsou v Německu v boji s ní úspěšnější. Jak je to možné?

SPD a krajní pravice: Nehajluje se. Ale to neznamená, že za všechno nemůžou Židi

Islamofobní nacionalisté jsou občas nálepkováni jako „nácci“. Jenže novovlastenci nejsou nácci. Pouze s neonacisty občas zajdou na demonstraci. Nebo na grilovačku. SPD se snaží své ultrapravicové sympatizanty tutlat, ale nutně je potřebuje.

Nejsem rasista, ale žijeme v matrixu. Česká válka proti světovému spiknutí

Tak dlouho jsme neposlouchali hlasy velké části lidí, až přestali poslouchat nás a začaly věřit alternativním „pravdám“ konspiračních teorií. Náprava nebude snadná a zatím k ní nikdo v politice nemá ani odhodlání.

Žlutý Baron

Audit Evropské komise je především anatomií systému vysávání veřejných rozpočtů

Po auditu Evropské komise definitivně víme to, co jsme si mysleli: Babiš je v politice kvůli ochraně svých podnikatelských zájmů. Slouží mu přitom velké části veřejné správy. Využívá systému, který fungoval už před jeho vstupem do politiky.

Případ Istrochem: kterak Andrej Babiš v Bratislavě ke štěstí přišel

Jedním z poučných příkladů toho, jak Andrej Babiš budoval své impérium, je příběh bratislavského podniku Istrochem. Redakce DR jej dnes může představit čtenářům díky tomu, že se nám podařilo jako prvním získat unikátní dokumenty.

Jak Andrej Babiš dává práci: ukrajinské agenturní mafii

Andrej Babiš se rád chlubí, jak jeho Agrofert „dává lidem práci“. Ve skutečnosti ale obvykle jak množství, tak kvalita pracovních míst po převzetí podniků Agrofertem zásadně poklesne. Zvlášť otřesným příkladem jsou vodňanské drůbežárny.

Babišova pravda: jak pracují deníky Mafra pro svého vydavatele

Vzhledem k aktuálnímu kontextu zveřejňujeme exkluzivně osmou kapitolu knihy Žlutý baron: obsáhlou analýzu práce vydavatelství Mafra pro Babiše. Ukazuje, jak akvizice suverénně nejvlivnějšího českého deníku Babišovi pomáhá v boji o moc.

Strach a smrad v Kroměříži. Ve stínu Kmotra z Agrofertu

Včera jsme zveřejnili analýzu zneužívání České inspekce životního prostředí a jí nadřízeného ministerstva ve prospěch Agrofertu. Dnes přinášíme podrobnosti ke dvěma případům z Kroměříže. Agrofertu jde na ruku i starosta zvolený za ANO.

Deník Referendum psal o změnách klimatu ještě, než to bylo cool

Změny klimatu jsou naším klíčovým tématem. Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického redaktora. Snažíme se učinit z ochrany klimatu společenskou prioritu. I proto, jako jediné noviny, rozesíláme tisícům čtenářů KlimaZpravodaj.

Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem

Česká republika si na příštích pět a půl let zmrazila právní možnosti, jak ochránit své občany před ztrátou pitné vody. Uzavřená dohoda s Polskem je ještě slabší než návrh minulé vlády. Obsah dokumentu v rozhovoru komentuje Petra Urbanová.

Thomas Smith: Automobilový průmysl je v bodě zlomu. A ČR není připravena

S akademikem Thomasem Smithem jsme hovořili o automobilovém průmyslu v kontextu české ekonomiky i unijních reforem. Sektor podle něj čekají ohromné změny, které čeští politici nereflektují. „Musíme od budoucnosti požadovat víc,“ říká.

Pavel Tykač: portrét uhlobarona

Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre

Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?

Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?

Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.

„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity

Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.

Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel

V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.

Reportáže z Polska

Marta Lempartová: Polská vláda padne, nezajímá mě. Zajímá mě Polsko

Polské protesty proti vládě pokračují — s menší účastí, zato v celé zemi. Polská vláda přitvrzuje, Evropský parlament nejedná. O tom, proč věří, že protestní hnutí vítězí, jsme hovořili s jeho trestně stíhanou lídryní Martou Lempartovou.

Polský zákaz potratů: ponížené ženy teď budou chtít svrhnout vládu

Polský Ústavní soud po třech měsících váhání zveřejnil verdikt, dle nějž jsou potraty z důvodu poškození plodu v rozporu s ústavou. Na stavu reprodukčních práv v Polsku to moc nemění. Zato se však do ulic vracejí protivládní demonstranti.

Kněz tu káže, koho volit. Polská kulturní revoluce však probíhá i v Podkarpatí

Vládní ultrakatolická strana Právo a spravedlnost tu ve volbách získala šedesát procent hlasů. Chudé Podkarpatí je nejpobožnějším a nejkonzervativnějším regionem Polska. I tady se však ženy začínají hlásit o slovo a domáhat se svobody.

Nechceme jen vařit pirožky! Proti vládě protestují v Polsku i senioři

O současných polských protivládních protestech se hovoří jako o revoluci mladé generace. Proti vládě však demonstruje i opoziční spolek Polské babičky. A činí tak déle než většina mladých. V ulicích protestují už pět let.

Můj potrat ti nemusí být líto! Protesty v Polsku jsou nadějí pro ženy z celého světa

Ač legální přístup k potratům v Polsku téměř neexistuje, každý rok své těhotenství uměle ukončí sto až dvě stě tisíc polských žen. Teprve teď však o tom promluvily nahlas. V Polsku se tak otevřela debata, která u nás chybí.

Soudní spory

Soud zamítl žalobu Ivany Tykač na reportérku DR Gaby Khazalovou

Podnikatelka Ivana Tykač se žalobou domáhala po novinářce omluvy za výrok, který padl v rozhovoru pro DVTV. Obvodní soud pro Prahu 5 nyní vydal rozsudek, v němž konstatuje, že se žalovaná nedopustila zásahu do osobnostních práv.

„Velký den pro svobodu slova.“ NSS dal za pravdu autorům Žlutého barona

Nejvyšší správní soud na základě kasační stížnosti autorů Žlutého barona přerušil řízení, v němž byli pokutováni Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran. A navrhuje Ústavnímu soudu zrušit příslušné paragrafy volebního zákona.

Deník Referendum vyhrál další soud. Whistleblowerka Rajmanová mluvila pravdu

Deník Referendum uspěl v dalším soudním sporu, v němž byl žalován pro údajné poškození dobrého jména inženýra Šuráně, na jehož nekalé praktiky ve vedení Institutu ionizujícího záření upozornila tamější pracovnice Božena Rajmanová.