↗

Apokalyptyické výjevy rybáři pozorovali 20. září 2020 až zde, pod mostem v Choryni. Je to takřka čtyři kilometry od výpusti z Rožnova, ale jen několik set metrů od výpustí z Dezy. Pokud by byl zdrojem otravy rožnovský provoz, mrtvé ryby by se vyskytovaly už mnohem výše. Trojice profesorů nyní dospěla k závěru, že odborné posudky, na jejichž základě Policie ČR obvinila rožnovskou firmu Energoaqua, nejsou solidní a některá tvrzení v nich obsažená „odporují fyzikálním zákonům“. Foto Jakub Patočka, DR

Trojice profesorů s expertní znalostí v oblasti kvality vod, Ivan Holoubek, Jakub Hruška a Blahoslav Maršálek, zpracovala kritické hodnocení posudků, které vedly Policii České republiky k tomu, že obvinila rožnovskou firmu Energoaqua ze zavinění otravy Bečvy v září loňského roku. Tým profesorů pracoval na zakázku rožnovské firmy, která policejní obvinění od počátku odmítá a pokládá je za nepodložené.

Tým profesorů měl k dispozici všechny posudky, s nimiž pracovala i Policie — tedy ty, které zpracoval soudní znalec Jiří Klicpera i ty od Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech. Základní závěr kritického hodnocení je jednoznačný: tvrzení, podle nějž otravu řeky způsobilo znečištění z takzvaného rožnovského kanálu, na nějž je napojena čistírna chemických vod Energoaqua, autoři označují za „nereálné“.

Na konci zprávy se píše: „Důvodem úhynu ryb byl únik nespecifikovaného množství směsi látek neznámého složení s obsahem kyanidů. Únik kyanidů, který by způsobil otravu ryb z Energoaquy, je velmi nepravděpodobný. Množství by muselo být enormně vysoké a takové množství se v provozu s odkazem na uváděné skutečnosti nemůže vyskytnout. Také vzhledem k existenci příčných překážek v dané části řeky není možné, aby se otrávené ryby nevyskytovaly již v ústí rožnovského kanálu do Bečvy.“ Příčnými překážkami se myslí jezy na Bečvě, které by dále urychlily promíchání toxické látky do celé šíře koryta řeky.

Deník Referendum hovořil o posudku s jedním z autorů, profesorem Ivanem Holoubkem, který základní problém spatřuje v tom, že už pět dní po havárii Policie České republiky zadala posudky s jednoznačným označením firmy Energoaqua jako pravděpodobného viníka. „V tu dobu se sotva dověděli, že to byly kyanidy, přesto tak jednoznačné zadání. Od Dezy přitom nebyl odebrán ani jeden vzorek, nula. Měli jen čísla ze vzorků, které si odebrala sama Deza. Ty ale neposoudila akreditovaná laboratoř, takže těžko mohou obstát před soudem,“ říká Holoubek.

I posudky zpracované pro Policii ČR se shodují v tom, že základní překážkou pro vyšetření případu jsou chybějící klíčové vzorky vody. Žádná ze zasahujících institucí je v době otravy nezajistila. Data, navíc v nedostatečném množství, jsou známa jen o tom, jak znečištění postupovalo pod místem havárie, nikoliv nad ním — a tedy u zdroje. „A nemáme-li vzorky, nemáme přímý důkaz. Obvinění je tedy založeno na nepřímých důkazech,“ vysvětluje postup Policie ČR Ivan Holoubek.

Ony základní nepřímé důkazy mají být dva — prvním má být stanovení takzvané mísící zóny, tedy úseku, v němž se toxické látky promíchávaly, takže pak působily po celé šíři koryta řeky. Druhým má být přítomnost chromu v analyzovaných vzorcích. Kritické hodnocení trojice profesorů však oba nepřímé důkazy vyvrací.

Vše, co je známo o mísící zóně, rožnovský kanál vylučuje

Posudky se musely vypořádat s tím, že pokud by zdrojem kontaminace měla být firma Energoaqua, muselo by se vysvětlit, proč otrava začala více než tři kilometry po proudu od vstupu toxických látek do řeky. Základním důkazem měl být dnes již proslulý pokus soudního znalce Jiřího Klicpery se zeleným barvivem fluorescein.

Ivan Holoubek vidí ve vyhodnocení metody zásadní pochybení: „Fluorescein v nízkých koncentracích pouhým okem ve vodě nevidíme, ale fotometricky by už stanovit šel. Chyba byla, že se to měřilo okometricky. Nemohli tedy poznat, kde všude se ve vodě nacházel. Jejich argumentace, že ‚nebyl, kdo by to měřil‘, samozřejmě nemůže obstát,“ říká.

Právě na základě vyhodnocení přítomnosti fluresceinu v řece pouhým okem, bylo možné, aby soudní znalec Klicpera dospěl k uzávěru, že jed tekl po více než tři kilometry jen při pravém břehu řeky. Jedná se však o důkaz manipulativní, nevěrohodný.

„Soudní znalec Klicpera v posudku popisuje situaci v Energoaquě pohrdavým, zcela nevhodným způsobem. Když jsme firmě sami položili otázky na Klicperou kritizované záležitosti v chodu firmy a v jejích technologiích, ukázalo se, že věci, které Klicpera tvrdí v posudku, vysvětlují úplně jinak,“ říká Ivan Holoubek.