Uplynulo přesně půl roku od zatím stále nevysvětlené havárie, která 20. září loňského roku způsobila otravu tisíců ryb na čtyřicetikilometrovém úseku řeky Bečvy — od Lhotky nad Bečvou po Přerov. Deník Referendum k tomuto výročí přináší nové, zásadní zjištění o možné cestě úniku toxických látek z chemičky, která ale není oficiální kanalizací Dezy. Nejdříve si však připomeňme, co se dosud událo:

Mezi hlavní podezřelé z otravy řadí velká část místních i širší a odborné veřejnosti chemičku Deza premiéra Andreje Babiše. Některé úřady v čele s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem — dlouholetým souputníkem Andreje Babiše v politice i Agrofertu — hlavní podezření odklánějí k průmyslovému areálu bývalé Tesly Rožnov.

Deník Referendum v uplynulém půl roce přinesl několik zásadních zjištění:

• Nedává smysl, aby jed do řeky unikl v místě rožnovské výpusti, mnohem spíše průběh celé katastrofy odpovídá výpusti z Dezy.
• V noci před otravou nastala v Deze havárie, kterou chemička utajila. Unikl při ní fenol do dešťové kanalizace.
• Důvěru nebudí názory soudního znalce, který má k případu vypracovat posudek. Deník Referendum s ním v únoru přinesl rozhovor.
• Česká inspekce životního prostředí systematicky tají informace související s její prací na šetření havárie. Čelí také podezření, že Dezu od začátku hájila.

A konečně, hluboké pochybnosti vyvolává také práce Vsetínské kriminálky, která má případ na starost. Nejen, že s reportéry Deníku Referendum ani přes opakované nabídky informací nekomunikovala. Dokonce začala vyšetřovat, kdo z Dezy poskytl Deníku Referendum informace o utajené havárii.

Třetí potok pod Dezou

Nyní přinášíme zcela nové informace ukazující, že z areálu Dezy patrně unikají toxické látky kanalizací, na kterou chemička oficiálně napojena není. Podle platné dokumentace má pouze jednu oficiální výpusť, která se nachází za lagunami Dezy. Areálem chemičky dále protékají dva potoky, Jasenický a Černý, které by správně neměly být napojeny na žádný zdroj průmyslového znečištění.

Deník Referendum se v rámci své investigace dlouhodobě pokouší zjistit, zda nemohly látky z Dezy uniknout jinudy. Podařilo se nám shromáždit velké množství map a dokumentů.

Zejména jsme pátrali po tom, kde má zdroj výpusť ve Lhotce nad Bečvou, která je posledním přítokem do Bečvy nad místem, kde byly 20. září 2020 nalezeny první mrtvé ryby. Na infografice Deníku Referendum, je označena jako výpusť číslo 16.

Podařilo se nám získat vodohospodářskou mapu z roku 1960, kde je zakreslený potok, který ve Lhotce nad Bečvou a okolí už dost možná nikdo z místních nepamatuje. Jeho vyústění se na mapě nachází přesně v místě podezřelé výpusti. A jeho koryto původně vedlo přes nynější areál Dezy. Zatrubněn byl ale desítky let předtím, než se chemička začala budovat; zřejmě v rámci meliorací v 50. letech.

„Po roce 1960 potok z map mizí. Jeho původní název zněl Pod Břehy. Do Bečvy ústil jižně od obce Lhotka nad Bečvou, tedy tam, kde se nyní nachází jedna z nejvíce podezřelých trubních výpustí. Při rušení potoků se někdy jejich koryta využívala pro položení trubního vedení ať už z důvodu založení melioračního vedení nebo pro zachování odvodnění širšího území či výjimečně i pro odvádění komunálních odpadních vod. Nelze proto vyloučit, že část trasy původního, nyní možná zatrubněného, potoka i v současnosti slouží pro odvádění části vod z dané oblasti,“ uvedl vodohospodář, který Deníku Referendum mapy poskytl.

Stal se potok Pod Břehy potrubím propojeným s kanalizací ve Lhotce nad Bečvou? „Víte, někdy se v obci kopne do země a člověk je překvapený, co tam najde,“ říká v této souvislosti starosta Zavadil s narážkou nad to, že podzemní úpravy z minulých dekád nemusí být nikde přehledně zaznamenány.

Polyaromáty poprvé

Že je výpusť na Dezu napojena, silně naznačují i rozbory vzorků vody, která odsud do řeky vtéká. Deník Referendum ve spolupráci s místními občany totiž zjistil, že danou výpustí ve Lhotce nad Bečvou, v uplynulých třech měsících do Bečvy unikaly polyaromatické uhlovodíky.

Podle starosty Jaromíra Zavadila (KDU-ČSL) jde o vyústění dešťové kanalizace, která je v majetku obce. Tuto informaci také potvrdil již dříve Reportérům ČT. Jsou na ni napojené rodinné domy v obci. „Obec nikdy nevydala povolení na žádnou průmyslovou přípojku. Pokud přesto existuje, nevíme o ní,“ doplňuje.

„Ta výpusť je divná. Od září, co chodím pravidelně po břehu Bečvy — od výpusti rožnovské Tesly až po místo, kde jsme toho osudného dne našli první mrtvé ryby —, vypadají všechny výpusti pořád stejně, jenom tahle se mění. Jednou je zelená, jednou šedá, jindy zase černá,“ říká rybář Lukáš Gerla, který byl jedním z prvních svědků zářijové havárie a kauzou se ve svém volném čase zabývá dodnes.

2. prosince napsal Richard Brabec na Twitteru: „Další únik neznámé látky kanálem z areálu Tesla Rožnov do Bečvy. Šílené! Jedu opět na místo.“ Jednalo se tehdy o planý poplach a na ministra se právem snesla kritika, že situaci dramatizuje, aby opět odklonil pozornost od Dezy.

„Byl jsem v té chvíli s reportérem České televize zrovna u výpusti ze Lhotky a všiml jsem si, že tam leží ve vodě mrtvá ryba,“ vzpomíná Lukáš Gerla. O svém poznatku okamžitě informoval opozičního valašskomeziříčského zastupitele Denise Rychtára (Piráti).

A tak zatímco se stranický kolega premiéra Babiše snažil řešit neexistující problém u výpusti z rožnovské Tesly, Pirát Denis Rychtár si zajistil vzorek vody ze lhotecké výpusti a poslal jej k analýze do akreditované laboratoře.

Deník Referendum má protokol z této analýzy k dispozici. Co z něj vyplývá? „U vzorku bylo sledováno široké spektrum polycyklických aromatických uhlovodíků, což jsou látky zařazené na seznamu takzvaných prioritních polutantů. Jejich původem jsou typicky procesy v koksárenských provozech, nacházejí se tedy ve vedlejší produktech koksáren, jako je dehet. Deza je dlouhodobě významným zdrojem těchto látek,“ vysvětlil pro Deník Referendum biochemik z olomoucké Palackého univerzity Marek Petřivalský.

Deza má dle platného integrovaného povolení limit pro součet polyaromatických uhlovodíků v odpadních vodách vytékajících do Bečvy stanovený v hodnotě deset mikrogramů na litr. V případě vzorku Denise Rychtára jde o hodnoty zhruba desetkrát nižší. „Ovšem vzhledem k tomu, že Deza je široko daleko jediným zdrojem polyaromátů v odpadních a podzemních vodách, je velmi pravděpodobné, že je zdrojem polyaromátů i v tomto vzorku vody,“ komentuje Marek Petřivalský.

Polyaromáty podruhé a potřetí

Ojedinělý výskyt polyaromátů ve výpusti ve Lhotce nad Bečvou by mohl být nešťastná náhoda. Mohlo se zkrátka stát, že se „někde něco někomu rozlilo“. Deník Referendum ví už ale dohromady o třech takových výskytech, přičemž se jedná o tři různé odběry a pozitivní byl každý z nich.

Po prosincovém nálezu jsme se rozhodli pořídit vlastní náhodný odběr vzorku vody z výpusti ve Lhotce nad Bečvou a nechat jej prověřit akreditovanou laboratoří. Vzorek byl odebrán v neděli 21. února. A I v něm se nacházely polyaromatické uhlovodíky. Ve vzorku byl naměřen i naftalen — jeden z produktů získávaných z dehtu, což opět přesvědčivě ukazuje na Dezu.

To ale stále není vše. 25. února se rybář Lukáš Gerla procházel jako obvykle podél břehu Bečvy, když si všiml, že z výpusti ve Lhotce nad Bečvou vytéká nápadně hnědá voda. Opět se spojil s pirátským zastupitelem a vzorek opět putoval do akreditované laboratoře. „Smrdělo to po dehtu, ten typický zápach Dezy poznám,“ uvedl pro Deník Referendum. O pár hodin později podle něj z kanálu vytékala opět čirá voda bez zápachu.

Co tedy z protokolu vyplynulo tentokrát? „Oproti výsledkům analýzy z prosince z tohoto kanálu jsou hodnoty polyaromatických uhlovodíků zhruba desetkrát vyšší,“ komentuje biochemik Marek Petřivalský.

Dále z vzorku vyplývá vysoké znečištění fosforem. Ten má obvykle původ v zemědělství, může se nacházet v kejdě z vepřína či ve fosfátových hnojivech spláchnutých z polí. Kdybychom ale hledali spojitost s Dezou, našli bychom ji.


Fosfor se nachází například v procesu čištění odpadních vod. Odstraněn by měl být v rámci biologické čistírny Dezy v takzvaném terciárním stupni pomocí srážení železitými ionty. Deza má dle integrovaného povolení limit pro celkový fosfor maximálně jeden miligram na litr. Tato hodnota, jak ukazuje protokol, byla ve vzorku překročena desetkrát.

Pozoruhodný je v té souvislosti i velmi vysoký obsah železa ve vzorku, což může souviset právě s použitím síranu železitého ke srážení fosforu v čistírně odpadních vod. Na nápadném úniku z 25. února 2021 je ale nejpodstatnější ještě jiná okolnost: naznačuje, že výpustí ve Lhotce mohou z areálu Dezy jednorázově unikat i větší objemy odpadních vod.

Přesně tak mohla totiž nastat otrava 20. září 2020. Uvedená výpusť se nalézá dvě stě metrů nad místem, kde byly v řece pozorovány první mrtvé ryby.

Polyaromatické uhlovodíky nemohou pocházet z dešťové kanalizace ve Lhotce

Deník Referendum s výsledky protokolů seznámil také Ivana Holoubka z Masarykovy univerzity, který dříve vedl tamní výzkumné centrum Recetox a nyní zpracovává pro Českou inspekci životního prostředí analýzu v souvislosti se zářijovou havárií. I on potvrzuje, že ve všech vzorcích byly naměřeny polyaromatické uhlovodíky. „Bylo by záhodno zjistit, odkud se tam vzaly. Není žádný důvod, aby se polyaromáty vyskytovaly v dešťové kanalizaci,“ komentoval poté, co se s protokoly obeznámil.

Jindřich Petrlík z ekologické organizace Arnika, která se zaměřuje na toxické látky v prostředí pak ke zjištěním dodává: „Hodnoty polyaromatický uhlovodíků jsou v některých měřeních celkem vysoké a ukazují na potenciální zdroj či zdroje znečištění těmito látkami. Každopádně to bude spíše z průmyslových areálů v dosahu kanálu. V Deze je kromě chemické výroby i spalovna nebezpečných odpadů, která musí nějak nakládat například s popelem a popílkem. Myslím si, že nejde o důsledek pouhého splachu dešťových vod.“

Deník Referendum se svým zjištěním seznámil také starostu Lhotky nad Bečvou. „Je to pro mě nová informace a budeme se tím muset zabývat. Nevím, odkud by to mohlo být, nemáme povědomí o žádném oficiálním ani neoficiálním napojení průmyslových zdrojů na tuto kanalizaci,“ reagoval Jaromír Zavadil. Měření hodnot ve vodě v tomto kanálu podle něj provádějí minimálně dvakrát ročně Vodovody a kanalizace Vsetín. „Nikdy nás ale neupozornily na nic závadného,“ upřesňuje.

Kanalizace, tak jak je zakreslená v katastrální mapě obce, prochází mezi rodinnými domy. Začíná u kolejiště poblíž vlakového nádraží. „Nevím ani, jak by na ni mohla být Deza připojená,“ podivuje se starosta.

Možné vysvětlení je prosté. Dešťová kanalizace ze Lhotky může být ke starému potrubí, do nějž byl sveden potok Pod břehy, připojená. Každopádně je jasné, že polyaromatické uhlovodíky a další látky typické pro průmyslové provozy nemohou pocházet z dešťové kanalizace ve Lhotce.

Propojení výpusti ve Lhotce s Dezou by mělo být hlavním směrem policejního vyšetřování

Polyaromatické uhlovodíky jsou takzvané perzistentní polutanty. To znamená, že se rozkládají nebo biologicky odbourávají velmi pomalu. Jsou špatně rozpustné, proto zůstávají spíše usazené v sedimentech a v prostředí se pohybují málo.

Problémem u nich není ani tak akutní toxicita, ale spíše chronická — hromadí se v potravním řetězci, zejména u živočichů a ryb v tukových tkáních. Jsou karcinogenní, teratogenní a patří mezi takzvané endokrinní disruptory — narušují reprodukční systém.

V podzemních vodách areálu Deza byly v minulosti nalezeny vysoké hodnoty polyaromatických uhlovodíků. Jedná se o součást takzvané staré ekologické zátěže. Aby se zamezilo proudění kontaminovaných vod mimo areál chemičky, firma vybudovala takzvanou hydraulickou bariéru — jedná se o vrty po obvodu areálu chemičky. V některých z nich byly pozorovány koncentrace až pět tisíc mikrogramů polyaromátů na litr. Integrované povolení Deze stanovuje limit pro vypouštění do povrchových vod na úrovni maximálně deset mikrogramů na litr.

„Trvalý přísun polyaromatických uhlovodíků do řeky může vést ke kumulaci těchto látek v rybách. Mohou mít negativní dopad i na zdravotní stav rybí populace a být zdrojem kontaminace potravního řetězce jako takového. Určitě by se měly sledovat v rybách z Bečvy,“ upozorňuje Jindřich Petrlík. Celým zjištěním by se podle něj měla důsledně zabývat Česká inspekce životního prostředí.

„Oproti předpokladu, který by vycházel z toho, že se má jednat o výpusť obecné kanalizace z obce, kontaminace specifickými organickými látkami přesvědčivě ukazují na zdroje jiné než komunální splaškové a dešťové vody z obce. Navíc vysoké znečištění specifickými zástupci polyaromatických uhlovodíků ukazuje na možnou spojitost s areálem Deza, kde se tyto látky běžně vyskytují v technologických i odpadních vodách,“ uzavírá Marek Petřivalský.

Pakliže výpustí ve Lhotce nad Bečvou mohou skutečně unikat chemické látky zpracovávané v Deze, policie a další příslušné orgány musí prošetřit, jak je to možné. A musí se zabývat tím, zda tudy mohl do Bečvy uniknout také smrtící koktejl, který zabíjel 20. září.

Podle informací Deníku Referendum jsou pracovníci úseku vodního hospodářství chemičky upřímně přesvědčení, že přes jejich čistírnu se osudnou zářijovou neděli nic ven nedostalo. Právě únik přes výpusť ve Lhotce nad Bečvou by tak mohl být logickým vysvětlením.

Pokud máte nějaké poznatky, které mohou přispět k objasnění otravy řeky Bečvy, anebo jiná zásadní sdělení, můžete nám je napsat na naše zabezpečené mailové adresy: jpatocka@protonmail.ch, zuzana.vlasata@protonmail.com