Čtyři roky od otravy Bečvy: naděje, že pravda vyjde najevo, ještě žije
Redakce DRDR nabídl svým čtenářům ve zpravodaji a na sociálních sítích možnost položit reportérům DR, kteří téma dlouhodobě sledují, otázky u příležitosti čtvrtého výročí dodnes nevyšetřené tragické události. Odpovědi publikujeme jako „rozhovor“.
Vyšumí Bečva?
Bečva nevyšumí — slibovali jsme, že se o to postaráme a máme v úmyslu to dodržet. Na dotaz je ale zapotřebí odpovědět ve dvou rovinách.
Za prvé každého samozřejmě zajímá, zda vyjde na světlo plná pravda — je-li zřejmé, že soud ve Vsetíně označil jen smyšleného viníka a vyšetřování se hlavním podezřelým, jímž byla, je a zůstává chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert, nikdy doopravdy nezabývalo. Na tuto otázku nedokážeme dát jednoznačnou odpověď, protože nedisponujeme vyšetřovacími nástroji, které má v rukou český stát.
I pro nás je hlubokým zklamáním, že navzdory předvolebním slibům nikdo z politiků vládní koalice — žádný ze tří lidoveckých ministrů životního prostředí, Anna Hubáčková, Marian Jurečka ani Petr Hladík, ani ministr vnitra Vít Rakušan, a už vůbec ne ministr spravedlnosti Pavel Blažek — neudělal vůbec nic pro to, aby pravda skutečně vyšla najevo. Možnosti tu byly, odpovědné ministry a instituce jsme s nimi konfrontovali, ale není v naší moci je k řádnému výkonu svěřených úřadů donutit.
S tím souvisí druhý význam otázky, zda Bečva vyšumí. Týká se toho, zda případ odložíme, jak se říká, „do octa“ a necháme ho být. Naše možnosti jako novinářů jsou omezené, ale myslíme, že jsme je zatím ještě nevyčerpali úplně. Během příštích měsíců — kromě toho, že budeme sledovat další vývoj soudních řízení — hodláme udělat ještě dva základní kroky.
Jednak pečlivě a přehledně uspořádáme důkazy o tom, že verze o vině rožnovské Energoaquy je zcela vyloučena, aby tu existoval jasný, každému jednou provždy dostupný dokument, že represivní složky českého státu od policie, přes státní zastupitelství až po okresní soud ve Vsetíně, stíhaly podnik, jenž s otravou řeky Bečvy nemohl mít nic společného, na základě vyfabulované konstrukce, která má parametry konspirační teorie.
A jednak pečlivě a přehledně uspořádáme všechny indicie poukazující k tomu, že se ze strany některých institucí českého státu — jmenovitě ministerstva životního prostředí, České inspekce životního prostředí, soudního znalce, Policie České republiky a státního zastupitelství — nejednalo pouze o šlendrián, ale o přinejmenším zčásti koordinovaný postup, jehož cílem bylo vyhnout se vyšetřování hlavního podezřelého, a naopak přesměrovat pozornost na smyšleného náhradního viníka.
Toto hodláme shrnout, zpracovat a publikovat během následujících měsíců, poněvadž je to v této fázi podle nás nutný předpoklad k tomu, aby se jakákoli kompetentní politická moc, která by se chtěla k případu v budoucnu vrátit, měla o co opřít. Máme už i konkrétní představy o formě, ale zatím je ještě nechceme odhalovat. Věříme, že je to z naší strany vše, co můžeme udělat, abychom mohli s klidným svědomím říct: udělali jsme, co jsme mohli, aby „Bečva nevyšuměla“.
Rád bych znal váš názor (chápu, že je to spekulace) na to, proč soudkyně rozhodla v rozporu s fakty, jak byly předloženy při projednávání v soudní síni. Vždyť to bilo do očí.
Nechceme spekulovat. Jisté ale je, že průběh dokazování v soudní síni i obsah spisu skutečně vylučují, aby soudkyně Ludmila Gerlová změnila svůj názor oproti stanovisku, jímž celou obžalobu ještě v přípravném řízení rozcupovala na kusy, když ji vůbec nechtěla k hlavnímu líčení připustit. Dění před soudem ve skutečnosti všechny pochyby o postupu policie, státního zastupitelství i dalších institucí jenom posílilo a přineslo další argumenty, které verzi obžaloby zcela vylučují. Lze tedy usoudit, že soudkyně Ludmila Gerlová nerozhodovala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Obecně pak platí, že lidi lze k jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, s jejich přesvědčením či poznáním, přimět dvěma druhy motivace: korumpováním anebo zastrašováním. Zda se něco takového dělo v tomto případě, ale nevíme; nemáme pro to žádné důkazy.
Mám pocit, že některé větve toho případu ještě běží. Nebo ne? Kdyžtak mě vyveďte z omylu.
Zaprvé ještě neskončila ona základní větev případu, tedy proces s rožnovskou Energoaquou. Státní zástupce Jiří Sachr podal — poměrně překvapivě — proti rozsudku soudkyně Ludmily Gerlové odvolání. Jeho text máme k dispozici, prostudovali jsme jej a v nějakém formátu o něm hodláme informovat, zřejmě v souvislosti s projednáváním případu u odvolacího soudu. Už nyní ale můžeme říct, že Sachrovy argumenty neobstojí v konfrontaci s fakty a analýzou expertů, kterou máme k dispozici a také jsme ji podrobně prostudovali.
Dále započal na konci letošního srpna soud se znalcem Jiřím Klicperou. Klicperu žaluje certifikační společnost CQS a domáhá se po něm omluvy za výroky, které vloni pronesl při projednávání případu otravy řeky Bečvy před okresním soudem ve Vsetíně. Během své znalecké výpovědi tam prohlásil, že společnost Energoaqua získala certifikáty ISO stvrzující vyhovující kvalitu provozu její čistírny odpadních vod, neoprávněně. Certifikační společnost se tím cítí pochopitelně poškozena. Soud bude pokračovat v říjnu.
A nakonec, v takzvané vedlejší větvi vyšetřování byli obviněni tři lidé z nečinnosti v den havárie. Konkrétně pracovník odboru životního prostředí valašskomeziříčské radnice Petr Křístek, velitel hasičů Jiří Pochyla a úřednice z odboru životního prostředí v Rožnově pod Radhoštěm Věra Šulová. Obžalovaní podali odpor a případ tak není uzavřený. Na možnosti objasnit otravu řeky Bečvy ale nemají tato tři řízení žádný vliv.
Zajímalo by mě, zda sebevražda zaměstnance rožnovské čistírny souvisí s případem. Případně zda se v té věci nějak úředně koná.
Sebevražda jednotlivce je mimořádně citlivé téma, a takto jsme k němu po celou dobu přistupovali. Zdráháme se k tomu vynášet nějaké soudy především proto, že není možné nahlédnout do hlavy a duše člověka, který se k takovému nezvratnému kroku uchýlí.
Případu se oficiální vyšetřování nijak nevěnovalo, z čehož lze usoudit, že pro to nenastaly takzvaně objektivní důvody, tedy například nějaká relevantní zmínka v dopise na rozloučenou. Z okolí daného člověka jsme nicméně zaznamenali výroky, že se cítil kvůli až agresivně vedenému vyšetřování v Energoaquě pod enormním tlakem.