Karel Onderka, ředitel vodního hospodářství ve valašskomeziříčské chemičce Deza, byl nejatraktivnějším svědkem sedmého líčení okresního soudu ve Vsetíně k otravě řeky Bečvy, kde se řeší věcně neudržitelná obžaloba firmy Energoaqua v Rožnově pod Radhoštěm. O to větší pozornost se právě upínala k výpovědi Karla Onderky, který odpovídá za vodní hospodářství v chemičce Deza, jediném podniku, o němž je známo, že se v něm v době bezprostředně předcházející tragédii stala nehoda.

Chemička Deza byla z podezření vyloučena hned na počátku šetření s argumentem, že se v „lagunách nacházely živé ryby“, který z různých úst krátce po havárii zazněl nesčetněkrát. Vzorky u výpustí z Dezy ani v jejím areálu v kritickém čase inspektoři České inspekce životního prostředí ani žádný jiný nezávislý kontrolní orgán s odvoláním na „živé ryby“ neodebral.

Že je však argument lagunami irelevantní, neboť do nich nejsou svedeny odpadní vody, což jsme v minulosti opakovaně psali, nyní u soudu potvrdil i Karel Onderka. Odpadní vody z biologické čistírny Dezy přes laguny neprocházely a argument s živými rybami, který pomohl hned na počátku celé kauzy odvést od chemičky pozornost, byl tedy po celou dobu nesmyslný.

Karel Onderka u soudu vypověděl, že Deza ve všech vzorcích, které si v den havárie odebrala, naměřila hodnoty odpovídající normám. Jenomže chemička Deza a zástupci společnosti Agrofert stejně rezolutně až do odhalení Deníku Referendum popírali, že by měli ve svém provozu nahlášenou jakoukoli nehodu.

Po odhalení havárie na kaustifikační jednotce, která se stala v předvečer otravy řeky Bečvy, začali zástupci Babišovy chemičky nehodu bagatelizovat jako „provozní událost“. A právě v tomto kontextu byla výpověď Karla Onderky zásadní.

Definitivní jasné slovo k „živým rybám“ v lagunách

Karel Onderka v úvodu své výpovědi popsal, že se o havárii dověděl v neděli 20. září 2020 odpoledne. Řekl, že zavolal do Dezy, aby odebrali vzorky u výpusti V1 — tedy v hlavní výpusti odpadních vod — a v obou potocích, které areálem protékají. Tedy v Jasenickém a Černém neboli též Byninském.

Opakovaně u soudu uvedl, že hodnoty naměřené v odebraných vzorcích odpovídaly integrovanému povolení, které Deze vystavil krajský úřad ve Zlíně. Jeho úvodní výpověď byla velmi stručná.

Soudkyně Ludmila Gerlová se ho následně ptala, na jaké látky testovali vzorky, které si sami v Deze odebírali. Onderka odpověděl, že na všechny látky, které mají ve vydaném integrovaném povolení. Problémem tu samozřejmě zůstává fakt, že ani jedna nezávislá instituce žádné vzorky v Deze neodebrala a netestovala.

Advokát Energoaquy Robert Gemmel, který u líčení zastupoval obvyklého obhájce Jiřího Obluka, přesto upozornil na zjevně problematický aspekt vlastních měření v Deza. Zeptal se, jak je možné, že když si Deza dělala tři rozbory 20. září 2020 v den havárie, konkrétně v 8:00, v 13:30 a v 15:30, proč pouze v prvním uvedla hodnoty rozborů volných kyanidů. Karel Onderka na to odpověděl, že to „asi byl důsledek nedostatečných kapacit laboratoře“.

Soudkyně se nakonec ptala, zda během zkušebního provozu nové čistírny objevily nějaké problémy. Na to Karel Onderka odpověděl, že zkušební provoz stále trvá, zanedlouho už to budou tedy tři roky, ale dle jeho slov se „žádné problémy neobjevily“.

Na konci svědecké výpovědi Karla Onderky se nad fotografiemi ze spisu řešilo, zda vstup do odtokového kanálu z nové biologické čistírny je před místem nad lagunami, kde inspektoři ČIŽP a jejich doprovod také viděli živé ryby či nikoli.