Soudní projednání případu otravy řeky Bečvy ze září 2020 mělo ve středu 5. dubna 2023 před okresním soudem ve Vsetíně na pořadu už desáté líčení. Na programu byla výpověď dvou svědků, Jana Stachovce, dalšího z řady předvolaných zaměstnanců obviněné rožnovské firmy Energoaqua, a Zdeňka Tesaře, který se jako tehdejší zaměstnanec brněnského pracoviště České inspekce životního prostředí účastnil 21. září 2020, tedy den po havárii, šetření přímo na místě.

Výpověď Tesařova kolegy Víta Špačka, který u soudu svědčil před měsícem, přinesla řadu podstatných poznatků o tom, jak hrubě nekompetentně Česká inspekce životního prostředí na místě postupovala. Proto se svědecké vystoupení Zdeňka Tesaře u soudu pojilo s velkým očekáváním, že svého zhusta zmatečně vystupujícího kolegu, který si například během své výpovědi soustavně pletl Energoaquu s Dezou, doplní.

„To nevím, to netuším. Byl jsem tam jen jako doprovod.“

Tesař na rozdíl od svého kolegy Špačka mluvil velmi stručně, jeho úvodní rekapitulace, na kterou jeho kolega před měsícem potřeboval přes dvě hodiny, zabrala ani ne patnáct minut. Od počátku postupoval tak jako prakticky všichni zástupci státních institucí: soustavně zdůrazňoval, že v šetření hrál jen omezenou roli, na rozborech vzorků se nepodílel, na místě prý byl jen jako doprovod Víta Špačka.

Ve své výpovědi na dotaz soudkyně nicméně uvedl, že měl informaci o rybářích, kteří cítili z řeky chlór. Ale na další dotaz dodal, že nevěděl, zda se na jeho přítomnost dělaly rozbory, neboť to neměl na starosti. I na otázku, kdy se dozvěděl, že otravu měly způsobit kyanidy, uvedl, že to neví, protože případ neměl v ČIŽP na starosti, a na místě byl 21. září jen proto, že měl havarijní službu. V areálu Energoaquy byl dle svých slov všeho všudy jen dvakrát.

Tesař ve své úvodní výpovědi řekl, že u výpusti z Energoaquy cítil chemický zápach. Když se ho pak soudkyně následně ptala, zda by ho mohl k něčemu přirovnat anebo zda by mohl odpovídat nějaké látce z Energoaquy, řekl: „To nevím, to netuším.“

I on u soudu zopakoval již legendární vysvětlení, že inspektoři u výpusti z chemičky Deza neodebrali žádné vzorky, protože v odtokovém kanále viděli živé ryby. Přestože se jedná o zcela irelevantní tvrzení, dodnes se objevuje v titulcích novinových zpráv, jako by mohlo nějak prokazovat možnou nevinu Babišovy chemičky, i když žádnou takovou souvislost nemá.

Jak ostatně Zdeněk Tesař následně přiznal v odpovědi na dotaz obžalovaného jednatele firmy Energoaqua Oldřicha Havelky, ani on neměl ponětí o tom, že do lagun Deza odpadní vody z čistírny v Babišově chemičce vůbec netečou. V době havárie už byly vedeny mimo laguny obtokovým kanálem. Kromě toho základní podezření je dnes takové, že se toxické látky do řeky dostaly z Dezy jinou cestou.