↗

Řeka Bečva pod mostem v Choryni. Právě zde 20. září 2020 v poledne rybáři spatřili výjevy hrůzy. Jakub Patočka, DR

Ve středu 15. února pokračoval soud k otravě Bečvy čtvrtým líčením, při němž byly poprvé na programu výpovědi svědků. Úvodní blok patřil sérii výpovědí rybářů, kteří v kritickém úseku řeky lovili, případně zasahovali v prvních fázích projevů otravy řeky 20. září 2020, anebo se pak podíleli na odstraňování následků v dalších dnech. Jejich výpovědi byly výrazně nepříznivé pro verzi Policie a obžalobu podanou státním zástupcem, podle nichž měl zdroj otravy pocházet z areálu rožnovské firmy Energoaqua. A některá svědectví ji dokonce fakticky vylučovala.

Jako první vypovídal svědek Jiří Kašpar, zástupce hospodáře v rybářském svazu Hustopeče nad Bečvou, který otravu života v řece Bečvě zaznamenal mezi prvními a ohlásil ji úřadům. Popisoval, jak se ryby snažily uniknout: „Skákaly z vody jako střely.“

Řekl, že zasahující rybáři v řece cítili intenzivní zápach jako „savo, chlor, dezinfekci“. Jiří Kašpar také uvedl, že on i všichni kolegové, kteří po následující dny vybírali z řeky mrtvé ryby, cítili pálení na rukou a jeden z nich smrkal krev. Následující výpovědi se nesly v podobném duchu.

Jako rozházené dětské puzzle

Jako druhý vypovídal Lukáš Gerla, další z rybářů, který byl na místě mezi prvními. Popisoval, jak procházel břeh a hledal zdroj otravy, přičemž se soustředil na hledání výpustí do řeky nad místem, kde s kolegy zpozorovali první uhynulé ryby.

Řekl, že úsek řeky dokonale zná, protože „na něj chodí od dětství prakticky každodenně a často na něm rybaří“, a prošel břeh mnohokrát tam i zpět. Vyslovil rezolutní stanovisko, že zdrojem otravy mohl být pouze jediný kanál — výpusť pod Lhotkou nad Bečvou, k níž se pozornost upíná dlouhodobě. O tom, že je zřejmě nějakým způsobem napojena na areál Dezy, jsme v DR již dříve psali — mimo jiné na základě rozborů vody, které jsme nechali provést v akreditované laboratoři. A podobné výsledky přinesly i další zde odebrané vzorky.

Rybář Lukáš Gerla — podobně jako i mnozí další z vypovídajících rybářů — kritizoval práci policie i dalších orgánů státní správy v celé řadě ohledů. Postupovaly podle něj laxně, neodebíraly řádně vzorky, policie mu volala pozdě a vyslechla ho jen po telefonu. A dalšího rybáře, který v kritickém čase lovil a procházel v úseku mezi výpustí Energoaquy a Dezy, aniž by tam pozoroval jakékoli příznaky otravy, nevyslechla dodnes. Dotyčný muž je svědkem navrhovaným obhajobou a bude vyslechnut na jednom z příštích líčení.

Soudkyně se všech vyslýchaných metodicky ptala na to, jak se zasažené ryby při otravě chovaly. Rybář Gerla to popsal ze všech svědků asi nejsugestivnějším obrazem — vyprávěl, jak se ryby zoufale snažily uniknout, jak se velké a malé plácaly a pletly mezi sebou. Nakonec řekl: „Vypadalo to jako přes sebe rozházené dětské puzzle.“

„Tam prostě žádná otrava nebyla“

Jako třetí ze svědků-rybářů v soudní síni vystupoval jednatel rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Jaromír Pospíšil. Ten v místě v kritický den nebyl a ve svém vystoupení popisoval zejména následnou organizaci sběru mrtvých ryb.

Také on jako prakticky všichni svědčící rybáři popisoval, že měl po zásahu vyschlé ruce, a ve svém případě dokonce krvácení z nosu, což se mu dle jeho slov nikdy předtím ani potom nestalo. Vypověděl také, že uhynulých ryb bylo mnohem více, než se od havárie uvádí, protože zdaleka ne všechny se podařilo vylovit.

Mezi dalšími svědky následně promluvil jeho syn Martin, který na místě zasahoval už v den havárie, a také on mluvil o zápachu chlóru. Hospodář rybářského svazu Valašské Meziříčí Tomáš Krutil se jako další zmínil o nálezech „poleptaných ryb“.

Soudkyně Ludmila Gerlová se všech vypovídajících rybářů systematicky ptala na to, zda na uhynulých rybách pozorovali nějaké zvláštní znaky, často se doptávala i specificky na žábry. Nikdo z celkem devíti svědků z řad rybářů, kteří byli na místě v čase otravy, nevypověděl, že by žábry ryb měly křiklavě či výrazně — „třešnově“ — červené zbarvení.

To vše jsou velmi důležité aspekty svědeckých výpovědí, protože odporují oficiální verzi, podle níž hlavním zdrojem měl být kyanid. Ten totiž dle odborných popisů nezpůsobuje poleptání ryb, nepáchne po chlóru, nevysušuje ruce — a ryby, které otráví, se nechovají „jako střely“, nýbrž malátně. A mají třešňově zbarvené žábry. Podporuje to názor, že kyanid nebyl výlučnou, a dost možná ani dominantní příčinou otravy ryb, což jsme v Deníku Referendu uvedli už při odhalení utajené havárie v areálu chemičky Deza.

Zcela zásadní byla jedna z posledních svědeckých výpovědí rybářů. Vladimír Foltýn žije od jara do léta v maringotce u takzvané Šnajdrovy lávky, kousek po proudu od výpustě Deza, přes dva kilometry a dva jezy od výpustě z kanálu Energoaqua a pár set metrů nad místem, kde hynuly první ryby. Na vizualizaci DR z října 2020 je lávka označena číslem 14.

Uvedl, že u lávky trávil čas a lovil každodenně. I v kritickou neděli ráno zde s kamarádem lovili do čeřenu drobné nástražní rybky. Ty zde pak několik hodin přechovávali v nádobě s proděravělým dnem. A to při pravém břehu, kudy měl podle obžaloby, soudního znalce, policie a státního zástupce procházet jedový mrak.

Jeho výpověď tudíž zcela vylučuje verzi obžaloby. A Vladimír Foltýn se k ní postavil zcela rezolutně: „Tam prostě žádná otrava nebyla.“

Státní zástupce se snažil hájit pochybný pokus soudního znalce Klicpery

Čtvrté líčení k otravě řeky Bečvy pokračovalo po polední pauze promítáním videa z policejního experimentu, jež dokumentuje zjevný podvod soudního znalce, což jsme v Deníku Referendum analyzovali minulý týden.

Nejprve se před soudní síní, ještě vcelku slušně naplněnou novináři, přehrála plná verze videa včetně zřetelných, zvučných výroků policisty, které vylučují možnou vinu společnosti Energoaqua: „/Barvivo/ je viditelné v celé šířce řeky.“ Po chvíli dodal: „Je evidentní probarvení z levého na pravý břeh,“ a následně zazněl i obdobný výrok soudního znalce Jiřího Klicpery. Poté dostali obžalovaní i žalobce možnost se k videu vyjádřit.

Obžalovaný jednatel společnosti Energoaqua Oldřich Havelka po projekci jen lakonicky podotkl, že vyšetřování, což video jasně prokazuje, se po celou dobu ubírá špatným směrem. Po něm si vzal slovo obhájce obžalovaných, advokát Jiří Obluk, a razantně upozornil na rozpor mezi videodokumentací a tím, co soudní znalec napsal do spisu, čemuž jsme se v Deníku Referendum podrobně věnovali.

Po něm mluvil státní zástupce Jiří Sachr. Nadále hájil tezi, že se jedovatá látka nepromísila, že se držela při pravém břehu a že důležité není video a výroky policistů i soudního znalce na něm zaznamenané, nýbrž fotografie z dronu založené ve spisu.

Podezřelé průtahy při analýze vzorků

Čtvrté líčení ve věci otravy řeky Bečvy u Okresního soudu ve Vsetíně pokračovalo 15. února 2023 ve své druhé polovině výpověďmi svědků z institucí podílejících se na řešení havárie. Pozvána byla Eliška Trčková z vodoprávního úřadu v Hranicích, dva zaměstnanci Povodí Moravy a Kateřina Rogowská z frenštátské laboratoře, která odebírala a analyzovala některé z prvních na místě sebraných vzorků.

V rámci výpovědi Elišky Trčkové z vodoprávního úřadu v Hranicích se řešila zejména otázka, proč vylila — spolu s pracovníkem České inspekce životního prostředí — vůbec první vzorky kontaminované vody sebrané rybáři. Tvrdila, že je vylili, poněvadž „nebyly dobře označené“.

O analýze sebraných vzorků mluvila pracovnice frenštátské laboratoře Kateřina Rogowská, která některé z nich sama odebírala, a některé z prvních vzorků pak také analyzovala. Ten odebraný u Choryně, potenciálně nejdůležitější, se jí ale při převozu rozbil.

Řekla, že ze základního testu provedeného hned v pondělí, den po havárii, příčinu katastrofy nezjistili. Tvrdila, že ve vzorcích sama chlór necítila, a proto jeho přítomnost v laboratoři nezkoumali. A vypověděla, že až v úterý ve frenštátské laboratoři nabyli podezření na kyanidy, jehož přítomnost v nadlimitním množství rozbory potvrdily.

Po její výpovědi následovala do velmi specifických technických detailů zabíhající konfrontace mezi ní a jednatelem společnosti Energoaqua, obžalovaným Oldřichem Havelkou. Ten pasáž zakončil tvrzením, že na příštím líčení předloží důkazy o tom, že Kateřina Rogowská zřejmě u soudu nemluvila pravdu.

Frenštátská laboratoř se v celém případu až dosud držela stranou pozornosti, prakticky všechny úřady v rozporu se zákony informace o sebraných vzorcích tajily. Už při práci sněmovní komise k otravě řeky Bečvy v roce 2021 vyšlo ovšem najevo, že sběr vzorků provázel chaos a šlendrián, přičemž základní vzorky vody u kritických výpustí nad místem otravy řeky, které by mohly spolehlivě určit původce otravy, nebyly odebrány vůbec.

V daném kontextu potenciálně zásadní svědectví poskytla také Pavlína Burdíková, vedoucí provozu Povodí Moravy, která má daný úsek Bečvy na starosti. Ve své výpovědi uvedla, že se soustředila zejména na obhajobu postupu své instituce, o němž však v odborné veřejnosti od počátku panují pochybnosti. Burdíková tvrdila, že Povodí Moravy nikdo nepožádal o součinnost a ze zákona povinnost odebírat vzorky nevyplývá.

Potvrdila ovšem, že rybáři si na všech místech stěžovali na pálení rukou a na zápach chlóru. A uvedla, že jej sama také cítila, a to v celém údolí. Řekla, že její první podezření — „samozřejmě“ — padlo na Dezu.

Pavla Burdíková zdůraznila, že vnímala jako „nestandardní“ průtahy při analýze sebraných vzorků. Za „normální“ označila, že výsledky jsou známy druhý den. Zde ale nebyly známé výsledky rozboru vzorků na koordinační schůzce v pondělí, tedy den po havárii, a dokonce ani v úterý.

Informaci, že příčinou otravy měly být kyanidy, dostala neoficiálně až ve středu z vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí. A oficiálně až ve čtvrtek.

Připomeňme, že už v pátek vyhlásila Česká inspekce životního prostředí s odvoláním na policii — což se později ukázalo klamným, informační embargo. A rovněž už v pátek 25. září 2020, pouhých pět dní po havárii, odešlo z policie ve Vsetíně návodné zadání soudnímu znalci Jiřímu Klicperovi, aby zjistil, jakým způsobem Bečvu otrávila rožnovská Energoaqua.

Firma Energoaqua a její jednatel Oldřich Havelka po mnoha peripetiích skutečně od letošního ledna stojí před soudem, kde čelí obžalobě. Její podstatu prakticky od počátku provázejí silné pochybnosti odborné i laické veřejnosti. A také okresní soud ve Vsetíně ji původně zamítl. Zabývat se jí musí nyní pouze proto, že krajský soud vyhověl stížnosti státního zástupce Jiřího Sachra a vrátil ji k projednání.

Jednání před rožnovským soudem bude pokračovat za týden 22. února 2023. Mezi svědky bude vypovídat také osoba, která na místě zastupovala Českou inspekci životního prostředí, na jejíž roli v den otravy i ve dnech následujících se snáší zřejmě vůbec neostřejší kritika. Na místě tehdy působící inspektor Martin Kotouč informoval soud o úřední změně pohlaví a příští týden bude tedy vypovídat už jako inspektorka Azárie Marty Kotouč. Deník Referendum bude opět při tom.