●Radek Kubala
Čaputová chce bezemisní úřad. Zeman? Ani omylem. I jiné úřady ČR zaostávají
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová chce jít příkladem, svůj úřad chce do deseti let zbavit emisí skleníkových plynů. Český prezidentský úřad ekologická opatření odmítá. Ostatní významné české státní instituce dělají jen drobné kroky.
Sloupek●Filip Outrata
Retrospektiva Kurta Gebauera, reflexe brutalismu a debata o normalizaci
Dvě výstavy uspořádané souběžně ve Veletržním paláci, retrospektiva životního díla sochaře Kura Gebauera a Nebourat! Podoby brutalismu v Praze skýtají podnětný kontext k přemýšlení o povaze normalizace a diskusích o ní.
Komentář●Mikuláš Peksa
Největší banky umožňovaly praní špinavých peněz, skandál se týká i českých
Odhalení Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů ukazuje, jak se světové banky podílejí na praní peněz organizovaného zločinu. Z českých se to týká i ČSOB, Raiffeisenbanky a PPF banky. Řešením je přísnější mezinárodní regulace.
Komentář●Lukáš Pachta
Migrační pakt: podaří se Evropské unii přerušit začarovaný kruh?
Ačkoli některé členské země budou v nové iniciativě spatřovat kvóty v novém hávu, je jasné, že současný systém nefunguje a „dobrovolná solidarita“ také ne. Evropská unie změny prosadit musí. Uprchlíci v Řecku už trpěli dost.
Komentář●Jiří Beneš
Komu prospěje stavba rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku?
Zpráva●Petr Jedlička
V popřevratové Bolívii budou konečně volby, průzkumy vedou moralesovci
Komentář●Anna Kárníková
Jasně se postavit greenwashingu
Ředitelka jedné z nejvlivnějších českých ekologických organizací vysvětluje, proč zrušila svou účast na festivalu United Islands. Pro organizaci je ze srozumitelných důvodů nepřijatelné, že festival se podílí na greenwashingu Pavla Tykače.
Komentář●Petra Havlíková
Regulace politické reklamy v České republice
Pravidla propagace politických stran jsou v českém prostředí spíše volná a žádoucím krokem by bylo zavedení její regulace. Ta by však mohla přinést mnohá nová nebezpečí.
Komentář●Tomáš Samek
Inkluze a naše budoucnost: O třech paradoxech veřejného prostoru
Autor se zamýšlí nad tím, co proměny postojů k inkluzi vypovídají o naší společnosti. Jeho úvaha se stává znovu aktuální ve světle záměrů ministerstva školství omezit inkluzi, proti kterým protestuje odborná veřejnost.
Sloupek●Jakub Patočka
Milí Babišovi voliči, kdo lže, ten krade. A kdo krade… Pamatujete?
Pondělní projev Andreje Babiše by byl dobrý, kdyby ho četl někdo jiný o měsíc dřív. Babišovou smůlou — a naším neštěstím — je, že svou důvěryhodnost u většiny lidí už zcela zdestruoval, a to nejen pokud jde o covid, ale i obecně.
Komentář●Jan Kašpárek
Vojtěchova rezignace je jen vějičkou. Za současnou situaci může Babiš
Adam Vojtěch (nestr. za ANO) byl lepším ministrem, než říká jeho mediální obraz, a jeho dnešní rezignace byla další rutinní obětí Andreji Babišovi. Na tom, že zodpovědnost za současnou situaci nese právě Babiš, by proto neměla nic změnit.
Komentář●George Monbiot
Příběhy o přelidnění odvádějí pozornost od bohatých, kteří pohánějí klimatickou krizi
George Monbiot polemizuje s oblíbeným argumentem, že za devastací planety stojí růst globální populace, zejména pak porodnost v chudých státech. Konzumní život bohatých má totiž na životní prostředí mnohem větší dopad.
Komentář●Lucie Šarkadyová
Druhý lockdown a štěpení izraelské společnosti
Izrael jako první stát na světě v reakci na prudký nárůst případů nákazy koronavirem zavedl již druhý plošný lockdown. Ten bezprostředně ukázal, jakým rozštěpením tamní společnost trpí.
Analýza●Andrew Fisher
Stál jsem v samém srdci corbynismu. A zde jsou důvody, proč jsme prohráli
Nejbližší spolupracovník Jeremyho Corbyna v rozsáhlé a mimořádně poučné analýze ukazuje, že za nezdarem Corbynova projektu nestály individuální, ale strukturální faktory. A že se mu podařilo Labour Party od základu změnit.
Analýza●Radek Kubala
Budou kraje řešit klima? Jen pokud je povedou Zelení, Piráti, TOP 09 a STAN
Klimatická krize je největším problémem dneška Analyzujeme plány na její řešení, které se parlamentní strany chystají aplikovat na krajské úrovni. Věnovali jsme se energetice, zemědělství, dopravě i řešení sucha.
Komentář●Marek Slovák
Nová pravidla Oscarů: „A komu tím prospějete, co?“
Nová pravidla Oscarů vzbudila spoustu vášní a další malé kolo kulturní války. Přitom se nejedná o nic, co by velká většina filmů i studií již tak jako tak nerespektovala, a nejedná se tedy o změnu faktickou jako spíše marketingovou.
Komentář●David Oplatek
Babiš nezvládá covid. A tak jeho noviny rozdmýchávají nenávist k Romům
O rychle se proměňující čtvrti se před dvěma lety v Idnes psalo pod titulkem „Z brněnského ghetta se stává moderní čtvrť“. Teď je asi třeba odpoutat pozornost od šéfova covidového chaosu, a tak se o stejné čtvrti píše jako o „no-go zóně“.
Analýza●Jan Kašpárek
Covid se prudce šíří, nových dat je bezpočet. Jak je číst?
Šíření nového koronaviru u nás dosáhlo rozsahu, který si před měsícem šlo stěží představit. Zmatky doplňuje nevalné chápání toho, co reálně znamenají data o nakažených. V následující analýze přinášíme shrnutí hlavních skutečností.
Komentář●Jana Lohrová
COVID-19 teď udeří s prudkou silou. Co může každý z nás dělat?
Epidemioložka: Česká republika patřila k zemím, které byly na počátku epidemie COVID-19 zasaženy jen velmi málo. Bohužel svou výhodu jsme vinou vlády promrhali. Nemoc se teď bude šířit nekontrolovaně. A na chování každého z nás záleží.
Esej●Christian Weiβgerber
V čtvrtém dílu seriálu Zrozeni a zrazeni svobodou autor popisuje, jak jeho životní dráhu formovalo dospívání na zapomenuté durynské periferii, od příchylnosti k neonacistům k současnému sociálně kritickému pohledu a emancipačním snahám.
Esej●Anna Kárníková
Kde je v úsilí za lepší svět místo pro generaci, která nevěří, že je možný? Na to odpovídá třetí esej z cyklu Zrozeni a zrazeni svobodou: co chtějí děti českého a východoněmeckého postkomunismu.
Esej●Klára Vlasáková
Nejsme Západ. Proč by to ale mělo vadit?
V druhém textu z cyklu Zrozeni a zrazeni svobodou: co chtějí děti českého a východoněmeckého postkomunismu vypráví autorka o pocitech trapnosti a snaze přiblížit se západnímu světu.
Esej●Lukas Rietzschel
Zlomky německých sjednocení: východ se hlásí o právo na svou paměť i důstojnost
Autor v Německu mimořádně úspěšného románu „Dát světu pěstí“, v němž vypráví o svém dospívání na východoněmecké periferii, otevírá cyklus textů Zrozeni a zrazeni svobodou: co chtějí děti českého a východoněmeckého postkomunismu.
Komentář●Kateřina Smejkalová
My, děti postkomunismu už chceme víc než jen děkovat, že můžeme
Autorka uvádí projekt Zrozeni a zrazeni svobodou přinášející půltucet esejů reflektujících českou a východoněmeckou zkušenost poslední třicet let — po třech z ČR i z bývalé NDR. Jaká je perspektiva generace narozených kolem roku 1989?
Analýza●Jan Gruber
Senátní volby v číslech: Nejstarší kandidáti v historii a setrvale málo žen
Pokračování cyklu textů k nadcházejícím volbám se věnuje rozboru senátních kandidátek. Dostávají ženy více prostoru než v minulosti? Proč politické subjekty vsázejí na nestraníky? A z jakého důvodu stavějí méně kandidátů než dříve?
Analýza●Jan Gruber
Krajské volby v číslech: Kandidáti stárnou, ubývá nestraníků a klesá počet žen
Další ze série textů k blížícím se podzimním volbám analyzuje kandidátní listiny pro krajské volby. Jak se proměnily kandidátky v čase? Proč na nich klesá zastoupení žen a mladších lidí? A které strany naopak na mladé a ženy nejvíce sázejí?
Analýza●Jan Gruber
Pět nejzajímavějších otázek letošních senátních voleb
Pokračujeme v cyklu textů k nadcházejícím krajským a senátním volbám. Kdo bude vítězem senátního klání? Podaří se Pirátům ustavit vlastní senátní klub? Pohoří politické hnutí ANO stejně jako v minulosti? A jak si povede sociální demokracie?
Analýza●Jan Gruber
Pět nejzajímavějších otázek letošních krajských voleb
Zahajujeme cyklus textů k nadcházejícím krajským a senátním volbám. Kdo bude jejich vítězem? Podaří se pravicové opozici získat zpět ztracené pozice? Naplní Piráti své ambiciózní plány? A jak si povede levice poškozená vládním angažmá?
Komentář●Bláha, Maškarinec
Krajské volby v Ústeckém kraji proběhnou bez kampaní a bez lídrů
Volby do ústeckého krajského zastupitelstva rozhodnou sentimenty a zákonitosti celostátní politiky. Na řešení svých palčivých problémů si tento region bude muset opět počkat.
Zpráva●Radka Rybnikárová
Pražské letiště chce zdvojnásobit počet cestujících. Klimatické změně navzdory
Letiště Václava Havla se má zvětšit. Prvním krokem je vybudování nové dráhy, které by podle ekologů mělo pražské zastupitelstvo zastavit. Pražský výbor pro územní rozvoj však přístavbu doporučil rozšířit.
Zpráva●Radka Rybnikárová
Vlčata se letos narodila deseti smečkám. Vlkům se daří i díky vstřícnosti lidí
Populace vlka obecného se v České republice zvětšuje, narůstá i jeho teritorium. Důvodem je nejen důsledná evropská legislativa, ale také rozumný přístup české veřejnosti.
Zpráva●Jakub Krahulec
Odškodnění romským ženám za protiprávní sterilizace je zatím v nedohlednu
Desítky let se táhne vypořádávání s institucionálním rasismem zakořeněným ve zdravotnictví od dob minulého režimu. Většina romských obětí nucených sterilizací se odškodnění nedočkala, podle zástupkyně ombudsmana hrozí, že se ani nedočká.
Zpráva●Jan Kašpárek
Krajské programy: covid vynesl do popředí zdravotnictví, zájem je i o sucho
Programy pro krajské volby se většinou drží praktických témat, jako je výstavba silnic. Letos je ovšem patrná i snaha opozice konečně porazit ANO. Do popředí tak vystupuje také otázka zvládnutí pandemické krize či dlouhodobého sucha.
Zpráva●Radka Rybnikárová
Nová studie potvrzuje, že chemická recyklace není pro likvidaci plastů řešením
Chemické recyklování není odpovědí na celospolečenský problém nakládání s plastovým odpadem, uvádí nová studie, podle které recyklace nadále znečišťuje životní prostředí a odvádí pozornost od nutnosti přechodu k udržitelné budoucnosti.
Zpráva●Jakub Krahulec
I Piráti mají svou předvolební knihu. Úspěchu té Babišovy se ale nevyrovná
Pirátská strana vydala předvolební knihu Česko InsPIRATIvní. Narozdíl od politického hnutí ANO v ní ovšem neprezentuje vzdušné zámky, spíše sadu drobných zlepšení. Podle politologa Lubomíra Kopečka volební výsledky spíše neovlivní.
Rozhovor●Radek Kubala
Rozhovor ze San Francisca: oranžová obloha mě šokovala, nedá se pořádně dýchat
Se slovenskou studentkou Barborou Krišovou, která už druhým rokem žije v San Franciscu, jsme mluvili o tom, jak město prožívá letošní rekordní sezónu požárů a proč tamní úřady přeceňují nezodpovědnost lidí. V článku také fotogalerie.
Zpráva●Radek Kubala
Oranžové nebe a nejšpinavější vzduch na světě: Kalifornie trpí rekordními požáry
Ačkoliv nejhorší období lesních požárů v Kalifornii má teprve přijít, už nyní tamní úřady hlásí rekordní plochy spálených porostů. A to výrazně i oproti předchozím rekordům. Nebe nad San Franciscem změnilo barvu z modré do oranžova.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s klimatologem: I doktoři jsou v komunikaci s lidmi lepší než my
Podle Rasmuse Benestada z Norského meteorologického institutu se při snahách o řešení klimatické krize ukazuje, že vědci neumí dost dobře komunikovat — ani s politiky ani s veřejností.
Sloupek●Jan Kašpárek
Klimakemp 2020: můžeme se úspěšně vzbouřit proti zkáze, pandemii navzdory
Komentář●Otevřený dopis
Uhlí musí skončit rychle a spravedlivě. Občanské protesty jsou na místě
Komentář●Jan Gruber
Místní referenda 2020: Širší participaci občanů brání špatný zákon
Tak jako každý rok se spolu s celostátními volbami i letos koná několik místních referend. Zahajujeme seriál, který jednotlivá letošní referenda představí a také ukáže, jak širšímu využití nástroje nadále brání hrubé nedostatky v zákoně.
Zpráva●Jan Gruber
Místní referenda 2020: V Chodově a Střekově lidé rozhodnou o nákupních centrech
Druhý díl seriálu o místních referendech představuje ta, která se spolu s volbami uskuteční v Chodově na Sokolovsku a v ústeckém Střekově. Obě hlasování se týkají výstavby obchodních domů, jež by výrazným způsobem proměnila tvář obcí.
Zpráva●Jan Gruber
Místní referenda 2020: V Lysé nad Labem a Pcherech o prodeji majetku obcí
Třetí díl seriálu o místních referendech se věnuje lokálním hlasováním ve dvou obcích ve Středočeském kraji. Obyvatelé Lysé nad Labem rozhodnou o privatizaci bezmála tří set městských bytů. V Pcherách se vyjádří k prodeji staré fary.
Zpráva●Petr Jedlička
Represe v Bělorusku přitvrzují, novými oběťmi jsou ženy
Lukašenkovy represivní složky se chovají stále neurvaleji. Zatýká se po desítkách denně, po stovkách o víkendu. Nově se objevují i vodní děla, armádní transportéry v ulicích či ostnatý drát. Protestní zápal přesto nepolevuje.
Zpráva●Petr Jedlička
Protesty v Bělorusku neutichají, novou silou jsou studenti
Začátek školního roku dodal protilukašenkovské revoltě novou energii. Znovu slyšet jsou také dělníci. Represivní složky si ovšem troufají stále více. Unesena z ulice byla už i Maria Kolesnikovová, jedna z nejvýraznějších tváří protestů.
Zpráva●Petr Jedlička
Zastrašování, zatýkání, razie. V Bělorusku začala nová vlna represí
Propuštěny z práce byly už stovky stávkujících. Policie začala opět zatýkat účastníky protestů. Velké demonstrace stále pokračují, nálada se ale změnila. Konečně přišlo navíc konkrétní slovo z Ruska a protestujícím věru radost nedělá.
Štěstí z šesti●Petr Jedlička
Působivá videa z Běloruska: střety, pěsti, odhodlaná dívka i krycí estráda
Během běloruských protestů vznikla celá řada amatérských a poloamatérských nahrávek, jež hezky vystihují pestrost dění. Jen malá část z nich ale pronikla do světových médií. Zde šest typických ukázek, které by rozhodně neměly zapadnout.
Sloupek●Petr Jedlička
Zpráva●Petr Jedlička
Oceláři, textiláci, horníci. Režim v Bělorusku ztrácí další opory
Zpráva●Petr Jedlička
USA padesát dní před volbami: průzkumy vede dál Biden, u sázkařů však remíza
Celoamerický náskok Bidena na Trumpa se snížil od začátku léta z osmi procent na sedm. Z rozhodujících států posílil Biden v Ohiu a Trump v Minnesotě. Odhady výsledku komplikuje i nadále šíření Covidu-19 a střety v části amerických měst.
Komentář●Petr Jedlička
Biden si vybral Harrisovou. Bohužel i bohudík
Prezidentský nominant demokratů si zvolil za viceprezidentku Kamalu Harrisovou — svoji soupeřku z primárek, senátorku z Kalifornie a příslušnici nové stranické elity. Z nabízejících se političek si mohl vybrat lépe. Ale i podstatně hůř.
Zpráva●Radek Kubala
Louisianu zasáhl hurikán Laura. Pozorovatelé mluví o environmentálním rasismu
Devastace způsobená hurikánem Laura zvýraznila environmentální nerovnost panující v oblasti Mexického zálivu. Úniky ze zasažených průmyslových komplexů zhoršily již tak zdevastované životní prostředí pro místní černošské komunity.
Zpráva●Radek Kubala
Období historicky největších požárů v Kalifornii pokračuje i letos
Vlivem klimatické krize a sporů mezi Kalifornií a federálními úřady zažívá Kalifornie i letos rozsáhlé lesní požáry. Z historického hlediska je rozsah požárů v posledních letech bezprecedentní. Letošní rok může být i rekordní.
Zpráva●Radek Kubala
Rekordní záplavy v Číně a jihovýchodní Asii jsou dalším projevem klimatické krize
Čína i chudé státy jihovýchodní Asie zažívají rekordní záplavy, které jsou podle vědců zhoršené působením klimatické krize. Situace se bude podle predikcí v budoucnu zhoršovat, státy jako Bangladéš nemají dostatek prostředků na adaptaci.
Komentář●Petra Dvořáková
Libanon. Země, kde spolehlivě nefunguje nic kromě lidskosti
Tolik budov nebylo opraveno od libanonské občanské války či konfliktu s Izraelem a další torza domů přibyla. Kouzlo nejvíc cool bejrútské čtvrti se ve vteřině rozplynulo. Ani sami Libanonci nevěří, kam až bezohlednost vlády zašla.
Komentář●Linda Piknerová
V Mali po převratu přetrvává nejistota
Důstojníci ve strategicky důležitém Mali sesadili kritizovaného prezidenta Keïtu. Zjevně však nebyli připraveni na reakci zbytku regionu. Nyní se vedou jednání o kompromisu. Lidem však vojáci mezitím už slíbili nové volby.
Esej●Martin Profant
Je třeba bránit Pullmanna? I před sebou samým?
Autor ve své úvaze ukazuje, že ač přístup Michala Pullmanna zasluhuje ocenění v prostředí antikomunistické ideologické zaslepenosti, hrozí mu podobný redukcionismus. A v současné diskusi se v něčem proměňuje v karikaturu.
Komentář●Muriel Blaive
Svatoušci, překrucováním minulosti šlapete po budoucnosti
Autorka se v textu vyrovnává s poslední vlnou snah o mediální manipulaci s obrazem české minulosti v pětačtyřiceti poválečných letech.
Komentář●Randák, Táborský
Konfrontace Michalů Klímy a Pullmanna a umění dialogu o historii
Útoky na děkana filosofické fakulty více než cokoli jiného dokumentují pokleslou metodu práce části českých médií od Echa 24 po DVTV. A zarážející neschopnost debatovat o komunistické minulosti bez útoků ad hominem.
Sloupek●Alena Zemančíková
Vyspělost společnosti se měří i její schopností akceptovat různé perspektivy bez kádrování a útoků ad hominem. Týká se to i komunistické éry, kterou ostatně potřebujeme začít zpracovávat nečernobílými uměleckými díly.
Sloupek●Filip Outrata
Sloupek●Filip Outrata
Co si vzít z „pullmaniády“? Pravdivý obraz diktatury musí zahrnovat bič i cukr
Reportáž●Michal Pavlásek
Na březích Evropy: zrození hotspotů jako středisek uprchlické beznaděje
Vydáváme úvodní text z původního cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.
Reportáž●Michal Pavlásek
Na březích Evropy: řecké ostrovy jako obětovaná zóna Evropy
Vydáváme druhý text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.
Reportáž●Michal Pavlásek
Na březích Evropy: Vzpoura všemi opuštěných ostrovanů
Vydáváme třetí text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.
Reportáž●Michal Pavlásek
Na březích Evropy: Ostrovy výjimečného stavu
Vydáváme čtvrtý a závěrečný text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.
#Koronavirus●Jan Kašpárek
Chytrá karanténa 2.0 má potíže: nemá dost uživatelů, nedosáhne na seniory
Chytrá karanténa vstupuje do další fáze. Zahrnuje nově i to, co mělo podle původních plánů již nějakou dobu fungovat. Mají se rozšířit trasovací aplikace. K těm ale část lidí nemá přístup a uživatelská základna je stále poměrně malá.
#Bydlení●Martin Švec
Baugruppen v Praze: pomohou vyřešit nedostupnost bydlení?
Stavební skupiny v Německu fungují na principu solidární sítě, která kupuje další nemovitosti určené k bydlení, ne zisku. Praha se ovšem vydala jinou cestou. Slabiny jejího návrhu představuje v analýze architekt Martin Švec.
#Změny klimatu●Radek Kubala
Meliorace prohlubují sucho. Stát je ale neřeší, vyhovují totiž agrokorporacím
Staré meliorace dál odvodňují českou krajinu. Jejich rušení brání byrokratické překážky, stát je ale nechce odstranit. Také proto, že vyhovují korporacím jako je Agrofert, říkají ekologové i drobní zemědělci.
#Voda●Jan Beránek
Přehrady? Některé možná ano, ale rozhodně ne takto
Autor, který byl v letech 2007—2011 koordinátorem úspěšné iniciativy Stop přehradě, odhaluje pozadí návrhu ministerstva zemědělství na nové přehrady. Formuluje také související dilemata, která budeme muset vyřešit.
#Sociální politika●Jan Kašpárek
Jednorázové dávky měly zafungovat jako záchranná síť. Nestalo se
#Architektura●Gaby Khazalová
Město je epicentrum krize, ale i model budoucnosti. Jak bude vypadat?
#Práce●Petra Dvořáková
Agenturní pracovníci v době krize: Z hladu zkoušejí lovit ryby
Agenturních pracovníků jsou v zemi desítky tisíc. V době krize ztrácejí ze dne na den práci i bydlení. Zpravidla neznají svá práva, netuší, kam se obrátit pro pomoc. Vzhledem k moci agentur v některých regionech se navíc bojí mluvit.
#Bezdomovci●Petra Dvořáková
Lepší než nic... Jak se města v době koronavirové starají o lidi bez domova
Často se v souvislosti s novým koronavirem mluvilo o využití krize jako příležitosti zlepšit chod věcí. Na přístupu k lidem bez domova se ale nezměnilo nic. Nadále přežívá politika „lepší než nic”, která ale nepomáhá odrazit se ode dna.
#Bydlení●Petra Dvořáková
A vy na virus věříte? Sociálně vyloučené lokality v době pandemie
Jedním z nejzranitelnějších míst jsou v době pandemie dlouhodobě opomíjené sociálně vyloučené lokality. A ačkoliv se v nich zatím nový koronavirus nešíří, život nejchudších občanů ovlivňuje již nyní.
#Sociální práva●Petra Dvořáková
Jak se žije v područí Sokolovské uhelné
Obec Vřesová na Karlovarsku je zřejmě jedinou obcí, která svým obyvatelům pravděpodobně přispěje v době koronavirové na nájem. Sociální politika obce má za následek spokojenost místních. A to přesto, že jim do oken čadí Sokolovská uhelná.
#Sport●Fatima Rahimi
Fotbalová Mongaguá mezi paneláky: zboř zeď, oprav hřiště, hraj proti rasismu
Ústecký fotbalový nadšenec Lukáš Pulko před sedmi lety založil fotbalový klub, který trénuje na zrekonstruovaném sídlištním hřišti. Věří, že tak pomáhá lepšímu soužití Romů a české majority. A vychovává nové sportovní talenty.
#Sport●Fatima Rahimi
Ženský fotbal má stejně dlouhou historii jako ten mužský. Fotbalistky byly ale na rozdíl od fotbalistů okradeny o půl století příležitostí a tréninku. S o to větší vervou se dnes hráčky k míči navracejí. Třeba jako tým SK Trefa.
Komentář●Jakub Patočka
Evropský parlament si dnes podá Babiše. Je to dobře, ale potřeba je o dost víc
Evropský parlament dnes zřejmě výraznou většinou schválí rezoluci drtivě odsuzující korupční střety zájmů českého premiéra. Je to zajisté dobře, ale je nutno dbát, aby se od slov přešlo k činům a od řešení následků k řešení příčin.
Komentář●Mikuláš Peksa
Rezoluce Evropského parlamentu chce učinit přítrž Babišově systémové korupci
Poslanec Evropské parlamentu v komentáři pro Deník Referendum vysvětluje, jak Evropský parlament dospěl k návrhu rezoluce, která se v pátek bude schvalovat s cílem ukončit korupční praxi českého premiéra.
Zpráva●Jan Gruber
Vláda napodruhé schválila zákon zastírající Babišův střet zájmů
Zákon o evidenci skutečných majitelů schválila vláda i s výjimkou pro Andreje Babiše. Toho norma chápe jen jako majitele svěřenských fondů, nikoliv však Agrofertu. Ministři ČSSD návrh nepodpořili, politické hnutí ANO je ale přehlasovalo.
Zpráva●Zuzana Vlasatá
Hořkosladké vítězství. Živá farma se dočká odškodnění od Agrofertu
Vloni v dubnu zasypala jedna z firem Agrofertu kus pole sousedících biozemědělců chemickým hnojivem. Způsobila jí tak velké škody a existenční potíže. Po roce se Živá farma dočkala částečného odškodnění.
Sloupek●Zuzana Vlasatá
Transparency vs. Babiš. Soud se postavil za premiérovo právo lhát
Pracujete ve veřejném zájmu? Smiřte se s tím, že o vás může kdokoliv, včetně premiéra, lhát. Rozsudek krajského soudu v Praze ve věci žaloby Transparency International na Andreje Babiše nebezpečně zbavuje důležité pojmy jejich významu.
Komentář●Petr Pithart
Náš každodenní čtenář Petr Pithart si s otázkou, jak se Deník Referendum vyrovnával s tématem nenávisti ve společnosti, poradil glosou.
Komentář●Alena Wagnerová
DR otevírá dveře zavřené ženám toxickou českou maskulinitou a jejími piťhovinami
Předností psaní Deníku Referendum o ženách je, že tu přicházejí ke slovu ženy z různých profesí, političky, socioložky, ženy z praxe, což celé spektrum problematiky obohacuje a kompletuje.
Komentář●Jaromír Volek
Diskurzivní zbraň v žurnalistickém poli: tři přání místo laudatia
Deník Referendum tu latentně byl déle než deset let. Je průkopníkem guerrilové taktiky malých médií. Přát mu lze, aby dál zůstával nezávislý na profesních fantazmatech, na technologických přeludech i na komkoliv, kdo zaplatí.
Komentář●Kateřina Šimáčková
Sociální stát je výhodný pro všechny
Psaním Deníku Referendum o sociálních tématech a bydlení se ve své úvaze inspirovala Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
Komentář●Anna Kárníková
Deník Referendum psal o změně klimatu ještě, než to bylo cool
Od letoška nová ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková píše, že její zájem o téma ekologické krize se probouzel právě i četbou Deníku Referendum.
Komentář●Sandra Silná
Komentář●Alica Sigmund Heráková