0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Čaputová chce bezemisní úřad. Zeman? Ani omylem. I jiné úřady ČR zaostávají

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová chce jít příkladem, svůj úřad chce do deseti let zbavit emisí skleníkových plynů. Český prezidentský úřad ekologická opatření odmítá. Ostatní významné české státní instituce dělají jen drobné kroky.

Retrospektiva Kurta Gebauera, reflexe brutalismu a debata o normalizaci

Dvě výstavy uspořádané souběžně ve Veletržním paláci, retrospektiva životního díla sochaře Kura Gebauera a Nebourat! Podoby brutalismu v Praze skýtají podnětný kontext k přemýšlení o povaze normalizace a diskusích o ní.

Největší banky umožňovaly praní špinavých peněz, skandál se týká i českých

Odhalení Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů ukazuje, jak se světové banky podílejí na praní peněz organizovaného zločinu. Z českých se to týká i ČSOB, Raiffeisenbanky a PPF banky. Řešením je přísnější mezinárodní regulace.

Migrační pakt: podaří se Evropské unii přerušit začarovaný kruh?

Ačkoli některé členské země budou v nové iniciativě spatřovat kvóty v novém hávu, je jasné, že současný systém nefunguje a „dobrovolná solidarita“ také ne. Evropská unie změny prosadit musí. Uprchlíci v Řecku už trpěli dost.

Názory

Jasně se postavit greenwashingu

Ředitelka jedné z nejvlivnějších českých ekologických organizací vysvětluje, proč zrušila svou účast na festivalu United Islands. Pro organizaci je ze srozumitelných důvodů nepřijatelné, že festival se podílí na greenwashingu Pavla Tykače.

Regulace politické reklamy v České republice

Pravidla propagace politických stran jsou v českém prostředí spíše volná a žádoucím krokem by bylo zavedení její regulace. Ta by však mohla přinést mnohá nová nebezpečí.

Inkluze a naše budoucnost: O třech paradoxech veřejného prostoru

Autor se zamýšlí nad tím, co proměny postojů k inkluzi vypovídají o naší společnosti. Jeho úvaha se stává znovu aktuální ve světle záměrů ministerstva školství omezit inkluzi, proti kterým protestuje odborná veřejnost.

Milí Babišovi voliči, kdo lže, ten krade. A kdo krade… Pamatujete?

Pondělní projev Andreje Babiše by byl dobrý, kdyby ho četl někdo jiný o měsíc dřív. Babišovou smůlou — a naším neštěstím — je, že svou důvěryhodnost u většiny lidí už zcela zdestruoval, a to nejen pokud jde o covid, ale i obecně.

Vojtěchova rezignace je jen vějičkou. Za současnou situaci může Babiš

Adam Vojtěch (nestr. za ANO) byl lepším ministrem, než říká jeho mediální obraz, a jeho dnešní rezignace byla další rutinní obětí Andreji Babišovi. Na tom, že zodpovědnost za současnou situaci nese právě Babiš, by proto neměla nic změnit.

Příběhy o přelidnění odvádějí pozornost od bohatých, kteří pohánějí klimatickou krizi

George Monbiot polemizuje s oblíbeným argumentem, že za devastací planety stojí růst globální populace, zejména pak porodnost v chudých státech. Konzumní život bohatých má totiž na životní prostředí mnohem větší dopad.

Druhý lockdown a štěpení izraelské společnosti

Izrael jako první stát na světě v reakci na prudký nárůst případů nákazy koronavirem zavedl již druhý plošný lockdown. Ten bezprostředně ukázal, jakým rozštěpením tamní společnost trpí.

Výběr

Stál jsem v samém srdci corbynismu. A zde jsou důvody, proč jsme prohráli

Nejbližší spolupracovník Jeremyho Corbyna v rozsáhlé a mimořádně poučné analýze ukazuje, že za nezdarem Corbynova projektu nestály individuální, ale strukturální faktory. A že se mu podařilo Labour Party od základu změnit.

Budou kraje řešit klima? Jen pokud je povedou Zelení, Piráti, TOP 09 a STAN

Klimatická krize je největším problémem dneška Analyzujeme plány na její řešení, které se parlamentní strany chystají aplikovat na krajské úrovni. Věnovali jsme se energetice, zemědělství, dopravě i řešení sucha.

Nová pravidla Oscarů: „A komu tím prospějete, co?“

Nová pravidla Oscarů vzbudila spoustu vášní a další malé kolo kulturní války. Přitom se nejedná o nic, co by velká většina filmů i studií již tak jako tak nerespektovala, a nejedná se tedy o změnu faktickou jako spíše marketingovou.

Babiš nezvládá covid. A tak jeho noviny rozdmýchávají nenávist k Romům

O rychle se proměňující čtvrti se před dvěma lety v Idnes psalo pod titulkem „Z brněnského ghetta se stává moderní čtvrť“. Teď je asi třeba odpoutat pozornost od šéfova covidového chaosu, a tak se o stejné čtvrti píše jako o „no-go zóně“.

Covid se prudce šíří, nových dat je bezpočet. Jak je číst?

Šíření nového koronaviru u nás dosáhlo rozsahu, který si před měsícem šlo stěží představit. Zmatky doplňuje nevalné chápání toho, co reálně znamenají data o nakažených. V následující analýze přinášíme shrnutí hlavních skutečností.

COVID-19 teď udeří s prudkou silou. Co může každý z nás dělat?

Epidemioložka: Česká republika patřila k zemím, které byly na počátku epidemie COVID-19 zasaženy jen velmi málo. Bohužel svou výhodu jsme vinou vlády promrhali. Nemoc se teď bude šířit nekontrolovaně. A na chování každého z nás záleží.

Zrozeni a zrazeni svobodou

Na východní frontě klid?

V čtvrtém dílu seriálu Zrozeni a zrazeni svobodou autor popisuje, jak jeho životní dráhu formovalo dospívání na zapomenuté durynské periferii, od příchylnosti k neonacistům k současnému sociálně kritickému pohledu a emancipačním snahám.

Mezi dvěma světy

Kde je v úsilí za lepší svět místo pro generaci, která nevěří, že je možný? Na to odpovídá třetí esej z cyklu Zrozeni a zrazeni svobodou: co chtějí děti českého a východoněmeckého postkomunismu.

Nejsme Západ. Proč by to ale mělo vadit?

V druhém textu z cyklu Zrozeni a zrazeni svobodou: co chtějí děti českého a východoněmeckého postkomunismu vypráví autorka o pocitech trapnosti a snaze přiblížit se západnímu světu.

Zlomky německých sjednocení: východ se hlásí o právo na svou paměť i důstojnost

Autor v Německu mimořádně úspěšného románu „Dát světu pěstí“, v němž vypráví o svém dospívání na východoněmecké periferii, otevírá cyklus textů Zrozeni a zrazeni svobodou: co chtějí děti českého a východoněmeckého postkomunismu.

My, děti postkomunismu už chceme víc než jen děkovat, že můžeme

Autorka uvádí projekt Zrozeni a zrazeni svobodou přinášející půltucet esejů reflektujících českou a východoněmeckou zkušenost poslední třicet let — po třech z ČR i z bývalé NDR. Jaká je perspektiva generace narozených kolem roku 1989?

DR

Poctivá novinařina je pro nás vším. Svou práci chápeme jako veřejnou službu. Děkujeme vám, že nás podporujete!
×

Volby 2020

Senátní volby v číslech: Nejstarší kandidáti v historii a setrvale málo žen

Pokračování cyklu textů k nadcházejícím volbám se věnuje rozboru senátních kandidátek. Dostávají ženy více prostoru než v minulosti? Proč politické subjekty vsázejí na nestraníky? A z jakého důvodu stavějí méně kandidátů než dříve?

Krajské volby v číslech: Kandidáti stárnou, ubývá nestraníků a klesá počet žen

Další ze série textů k blížícím se podzimním volbám analyzuje kandidátní listiny pro krajské volby. Jak se proměnily kandidátky v čase? Proč na nich klesá zastoupení žen a mladších lidí? A které strany naopak na mladé a ženy nejvíce sázejí?

Pět nejzajímavějších otázek letošních senátních voleb

Pokračujeme v cyklu textů k nadcházejícím krajským a senátním volbám. Kdo bude vítězem senátního klání? Podaří se Pirátům ustavit vlastní senátní klub? Pohoří politické hnutí ANO stejně jako v minulosti? A jak si povede sociální demokracie?

Pět nejzajímavějších otázek letošních krajských voleb

Zahajujeme cyklus textů k nadcházejícím krajským a senátním volbám. Kdo bude jejich vítězem? Podaří se pravicové opozici získat zpět ztracené pozice? Naplní Piráti své ambiciózní plány? A jak si povede levice poškozená vládním angažmá?

Krajské volby v Ústeckém kraji proběhnou bez kampaní a bez lídrů

Volby do ústeckého krajského zastupitelstva rozhodnou sentimenty a zákonitosti celostátní politiky. Na řešení svých palčivých problémů si tento region bude muset opět počkat.

Domov

Pražské letiště chce zdvojnásobit počet cestujících. Klimatické změně navzdory

Letiště Václava Havla se má zvětšit. Prvním krokem je vybudování nové dráhy, které by podle ekologů mělo pražské zastupitelstvo zastavit. Pražský výbor pro územní rozvoj však přístavbu doporučil rozšířit.

Vlčata se letos narodila deseti smečkám. Vlkům se daří i díky vstřícnosti lidí

Populace vlka obecného se v České republice zvětšuje, narůstá i jeho teritorium. Důvodem je nejen důsledná evropská legislativa, ale také rozumný přístup české veřejnosti.

Odškodnění romským ženám za protiprávní sterilizace je zatím v nedohlednu

Desítky let se táhne vypořádávání s institucionálním rasismem zakořeněným ve zdravotnictví od dob minulého režimu. Většina romských obětí nucených sterilizací se odškodnění nedočkala, podle zástupkyně ombudsmana hrozí, že se ani nedočká.

Krajské programy: covid vynesl do popředí zdravotnictví, zájem je i o sucho

Programy pro krajské volby se většinou drží praktických témat, jako je výstavba silnic. Letos je ovšem patrná i snaha opozice konečně porazit ANO. Do popředí tak vystupuje také otázka zvládnutí pandemické krize či dlouhodobého sucha.

Nová studie potvrzuje, že chemická recyklace není pro likvidaci plastů řešením

Chemické recyklování není odpovědí na celospolečenský problém nakládání s plastovým odpadem, uvádí nová studie, podle které recyklace nadále znečišťuje životní prostředí a odvádí pozornost od nutnosti přechodu k udržitelné budoucnosti.

I Piráti mají svou předvolební knihu. Úspěchu té Babišovy se ale nevyrovná

Pirátská strana vydala předvolební knihu Česko InsPIRATIvní. Narozdíl od politického hnutí ANO v ní ovšem neprezentuje vzdušné zámky, spíše sadu drobných zlepšení. Podle politologa Lubomíra Kopečka volební výsledky spíše neovlivní.

Změny klimatu

Rozhovor ze San Francisca: oranžová obloha mě šokovala, nedá se pořádně dýchat

Se slovenskou studentkou Barborou Krišovou, která už druhým rokem žije v San Franciscu, jsme mluvili o tom, jak město prožívá letošní rekordní sezónu požárů a proč tamní úřady přeceňují nezodpovědnost lidí. V článku také fotogalerie.

Oranžové nebe a nejšpinavější vzduch na světě: Kalifornie trpí rekordními požáry

Ačkoliv nejhorší období lesních požárů v Kalifornii má teprve přijít, už nyní tamní úřady hlásí rekordní plochy spálených porostů. A to výrazně i oproti předchozím rekordům. Nebe nad San Franciscem změnilo barvu z modré do oranžova.

Rozhovor s klimatologem: I doktoři jsou v komunikaci s lidmi lepší než my

Podle Rasmuse Benestada z Norského meteorologického institutu se při snahách o řešení klimatické krize ukazuje, že vědci neumí dost dobře komunikovat — ani s politiky ani s veřejností.

Místní referenda 2020

Místní referenda 2020: Širší participaci občanů brání špatný zákon

Tak jako každý rok se spolu s celostátními volbami i letos koná několik místních referend. Zahajujeme seriál, který jednotlivá letošní referenda představí a také ukáže, jak širšímu využití nástroje nadále brání hrubé nedostatky v zákoně.

Místní referenda 2020: V Chodově a Střekově lidé rozhodnou o nákupních centrech

Druhý díl seriálu o místních referendech představuje ta, která se spolu s volbami uskuteční v Chodově na Sokolovsku a v ústeckém Střekově. Obě hlasování se týkají výstavby obchodních domů, jež by výrazným způsobem proměnila tvář obcí.

Místní referenda 2020: V Lysé nad Labem a Pcherech o prodeji majetku obcí

Třetí díl seriálu o místních referendech se věnuje lokálním hlasováním ve dvou obcích ve Středočeském kraji. Obyvatelé Lysé nad Labem rozhodnou o privatizaci bezmála tří set městských bytů. V Pcherách se vyjádří k prodeji staré fary.

Bělorusko

Represe v Bělorusku přitvrzují, novými oběťmi jsou ženy

Lukašenkovy represivní složky se chovají stále neurvaleji. Zatýká se po desítkách denně, po stovkách o víkendu. Nově se objevují i vodní děla, armádní transportéry v ulicích či ostnatý drát. Protestní zápal přesto nepolevuje.

Protesty v Bělorusku neutichají, novou silou jsou studenti

Začátek školního roku dodal protilukašenkovské revoltě novou energii. Znovu slyšet jsou také dělníci. Represivní složky si ovšem troufají stále více. Unesena z ulice byla už i Maria Kolesnikovová, jedna z nejvýraznějších tváří protestů.

Zastrašování, zatýkání, razie. V Bělorusku začala nová vlna represí

Propuštěny z práce byly už stovky stávkujících. Policie začala opět zatýkat účastníky protestů. Velké demonstrace stále pokračují, nálada se ale změnila. Konečně přišlo navíc konkrétní slovo z Ruska a protestujícím věru radost nedělá.

Působivá videa z Běloruska: střety, pěsti, odhodlaná dívka i krycí estráda

Během běloruských protestů vznikla celá řada amatérských a poloamatérských nahrávek, jež hezky vystihují pestrost dění. Jen malá část z nich ale pronikla do světových médií. Zde šest typických ukázek, které by rozhodně neměly zapadnout.

Svět

USA padesát dní před volbami: průzkumy vede dál Biden, u sázkařů však remíza

Celoamerický náskok Bidena na Trumpa se snížil od začátku léta z osmi procent na sedm. Z rozhodujících států posílil Biden v Ohiu a Trump v Minnesotě. Odhady výsledku komplikuje i nadále šíření Covidu-19 a střety v části amerických měst.

Biden si vybral Harrisovou. Bohužel i bohudík

Prezidentský nominant demokratů si zvolil za viceprezidentku Kamalu Harrisovou — svoji soupeřku z primárek, senátorku z Kalifornie a příslušnici nové stranické elity. Z nabízejících se političek si mohl vybrat lépe. Ale i podstatně hůř.

Louisianu zasáhl hurikán Laura. Pozorovatelé mluví o environmentálním rasismu

Devastace způsobená hurikánem Laura zvýraznila environmentální nerovnost panující v oblasti Mexického zálivu. Úniky ze zasažených průmyslových komplexů zhoršily již tak zdevastované životní prostředí pro místní černošské komunity.

Období historicky největších požárů v Kalifornii pokračuje i letos

Vlivem klimatické krize a sporů mezi Kalifornií a federálními úřady zažívá Kalifornie i letos rozsáhlé lesní požáry. Z historického hlediska je rozsah požárů v posledních letech bezprecedentní. Letošní rok může být i rekordní.

Rekordní záplavy v Číně a jihovýchodní Asii jsou dalším projevem klimatické krize

Čína i chudé státy jihovýchodní Asie zažívají rekordní záplavy, které jsou podle vědců zhoršené působením klimatické krize. Situace se bude podle predikcí v budoucnu zhoršovat, státy jako Bangladéš nemají dostatek prostředků na adaptaci.

Libanon. Země, kde spolehlivě nefunguje nic kromě lidskosti

Tolik budov nebylo opraveno od libanonské občanské války či konfliktu s Izraelem a další torza domů přibyla. Kouzlo nejvíc cool bejrútské čtvrti se ve vteřině rozplynulo. Ani sami Libanonci nevěří, kam až bezohlednost vlády zašla.

V Mali po převratu přetrvává nejistota

Důstojníci ve strategicky důležitém Mali sesadili kritizovaného prezidenta Keïtu. Zjevně však nebyli připraveni na reakci zbytku regionu. Nyní se vedou jednání o kompromisu. Lidem však vojáci mezitím už slíbili nové volby.

DR

Ještě nikdy v historii nebylo tak obtížné financovat poctivou novinářskou práci. Na rozdíl od mnohých médií nechceme zavádět platební bránu. Zřiďte si trvalý příkaz a pomozte nám vracet úctu novinářské profesi!
×

Spor o Pullmanna

Je třeba bránit Pullmanna? I před sebou samým?

Autor ve své úvaze ukazuje, že ač přístup Michala Pullmanna zasluhuje ocenění v prostředí antikomunistické ideologické zaslepenosti, hrozí mu podobný redukcionismus. A v současné diskusi se v něčem proměňuje v karikaturu.

Svatoušci, překrucováním minulosti šlapete po budoucnosti

Autorka se v textu vyrovnává s poslední vlnou snah o mediální manipulaci s obrazem české minulosti v pětačtyřiceti poválečných letech.

Konfrontace Michalů Klímy a Pullmanna a umění dialogu o historii

Útoky na děkana filosofické fakulty více než cokoli jiného dokumentují pokleslou metodu práce části českých médií od Echa 24 po DVTV. A zarážející neschopnost debatovat o komunistické minulosti bez útoků ad hominem.

Spor o katastrofu

Vyspělost společnosti se měří i její schopností akceptovat různé perspektivy bez kádrování a útoků ad hominem. Týká se to i komunistické éry, kterou ostatně potřebujeme začít zpracovávat nečernobílými uměleckými díly.

Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu

Na březích Evropy: zrození hotspotů jako středisek uprchlické beznaděje

Vydáváme úvodní text z původního cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: řecké ostrovy jako obětovaná zóna Evropy

Vydáváme druhý text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: Vzpoura všemi opuštěných ostrovanů

Vydáváme třetí text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: Ostrovy výjimečného stavu

Vydáváme čtvrtý a závěrečný text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Analýzy

Chytrá karanténa 2.0 má potíže: nemá dost uživatelů, nedosáhne na seniory

Chytrá karanténa vstupuje do další fáze. Zahrnuje nově i to, co mělo podle původních plánů již nějakou dobu fungovat. Mají se rozšířit trasovací aplikace. K těm ale část lidí nemá přístup a uživatelská základna je stále poměrně malá.

Baugruppen v Praze: pomohou vyřešit nedostupnost bydlení?

Stavební skupiny v Německu fungují na principu solidární sítě, která kupuje další nemovitosti určené k bydlení, ne zisku. Praha se ovšem vydala jinou cestou. Slabiny jejího návrhu představuje v analýze architekt Martin Švec.

Meliorace prohlubují sucho. Stát je ale neřeší, vyhovují totiž agrokorporacím

Staré meliorace dál odvodňují českou krajinu. Jejich rušení brání byrokratické překážky, stát je ale nechce odstranit. Také proto, že vyhovují korporacím jako je Agrofert, říkají ekologové i drobní zemědělci.

Přehrady? Některé možná ano, ale rozhodně ne takto

Autor, který byl v letech 2007—2011 koordinátorem úspěšné iniciativy Stop přehradě, odhaluje pozadí návrhu ministerstva zemědělství na nové přehrady. Formuluje také související dilemata, která budeme muset vyřešit.

Reportáže

Agenturní pracovníci v době krize: Z hladu zkoušejí lovit ryby

Agenturních pracovníků jsou v zemi desítky tisíc. V době krize ztrácejí ze dne na den práci i bydlení. Zpravidla neznají svá práva, netuší, kam se obrátit pro pomoc. Vzhledem k moci agentur v některých regionech se navíc bojí mluvit.

Lepší než nic... Jak se města v době koronavirové starají o lidi bez domova

Často se v souvislosti s novým koronavirem mluvilo o využití krize jako příležitosti zlepšit chod věcí. Na přístupu k lidem bez domova se ale nezměnilo nic. Nadále přežívá politika „lepší než nic”, která ale nepomáhá odrazit se ode dna.

A vy na virus věříte? Sociálně vyloučené lokality v době pandemie

Jedním z nejzranitelnějších míst jsou v době pandemie dlouhodobě opomíjené sociálně vyloučené lokality. A ačkoliv se v nich zatím nový koronavirus nešíří, život nejchudších občanů ovlivňuje již nyní.

Jak se žije v područí Sokolovské uhelné

Obec Vřesová na Karlovarsku je zřejmě jedinou obcí, která svým obyvatelům pravděpodobně přispěje v době koronavirové na nájem. Sociální politika obce má za následek spokojenost místních. A to přesto, že jim do oken čadí Sokolovská uhelná.

Fotbalová Mongaguá mezi paneláky: zboř zeď, oprav hřiště, hraj proti rasismu

Ústecký fotbalový nadšenec Lukáš Pulko před sedmi lety založil fotbalový klub, který trénuje na zrekonstruovaném sídlištním hřišti. Věří, že tak pomáhá lepšímu soužití Romů a české majority. A vychovává nové sportovní talenty.

Holky a kopačák

Ženský fotbal má stejně dlouhou historii jako ten mužský. Fotbalistky byly ale na rozdíl od fotbalistů okradeny o půl století příležitostí a tréninku. S o to větší vervou se dnes hráčky k míči navracejí. Třeba jako tým SK Trefa.

Žlutý baron

Evropský parlament si dnes podá Babiše. Je to dobře, ale potřeba je o dost víc

Evropský parlament dnes zřejmě výraznou většinou schválí rezoluci drtivě odsuzující korupční střety zájmů českého premiéra. Je to zajisté dobře, ale je nutno dbát, aby se od slov přešlo k činům a od řešení následků k řešení příčin.

Rezoluce Evropského parlamentu chce učinit přítrž Babišově systémové korupci

Poslanec Evropské parlamentu v komentáři pro Deník Referendum vysvětluje, jak Evropský parlament dospěl k návrhu rezoluce, která se v pátek bude schvalovat s cílem ukončit korupční praxi českého premiéra.

Vláda napodruhé schválila zákon zastírající Babišův střet zájmů

Zákon o evidenci skutečných majitelů schválila vláda i s výjimkou pro Andreje Babiše. Toho norma chápe jen jako majitele svěřenských fondů, nikoliv však Agrofertu. Ministři ČSSD návrh nepodpořili, politické hnutí ANO je ale přehlasovalo.

Hořkosladké vítězství. Živá farma se dočká odškodnění od Agrofertu

Vloni v dubnu zasypala jedna z firem Agrofertu kus pole sousedících biozemědělců chemickým hnojivem. Způsobila jí tak velké škody a existenční potíže. Po roce se Živá farma dočkala částečného odškodnění.

Transparency vs. Babiš. Soud se postavil za premiérovo právo lhát

Pracujete ve veřejném zájmu? Smiřte se s tím, že o vás může kdokoliv, včetně premiéra, lhát. Rozsudek krajského soudu v Praze ve věci žaloby Transparency International na Andreje Babiše nebezpečně zbavuje důležité pojmy jejich významu.

Deset let Deníku Referendum

Překonávat nenávist diskusí

Náš každodenní čtenář Petr Pithart si s otázkou, jak se Deník Referendum vyrovnával s tématem nenávisti ve společnosti, poradil glosou.

DR otevírá dveře zavřené ženám toxickou českou maskulinitou a jejími piťhovinami

Předností psaní Deníku Referendum o ženách je, že tu přicházejí ke slovu ženy z různých profesí, političky, socioložky, ženy z praxe, což celé spektrum problematiky obohacuje a kompletuje.

Diskurzivní zbraň v žurnalistickém poli: tři přání místo laudatia

Deník Referendum tu latentně byl déle než deset let. Je průkopníkem guerrilové taktiky malých médií. Přát mu lze, aby dál zůstával nezávislý na profesních fantazmatech, na technologických přeludech i na komkoliv, kdo zaplatí.

Sociální stát je výhodný pro všechny

Psaním Deníku Referendum o sociálních tématech a bydlení se ve své úvaze inspirovala Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Deník Referendum psal o změně klimatu ještě, než to bylo cool

Od letoška nová ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková píše, že její zájem o téma ekologické krize se probouzel právě i četbou Deníku Referendum.