0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Letošní debaty především ukázaly, proč by Trump ani Biden prezidenty být neměli

Petr Jedlička komentuje výkon hlavních prezidentských kandidátů USA v letošních předvolebních debatách. Trump budil v obou dvou zejména dojem děsu, Biden soucitu. Oba přitom v každé různou formou a z různých důvodů.

Vláda žádá prodloužení nouzového stavu. Sněmovna je zřejmě schválí v pátek

Poslanecká sněmovna posoudí vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Zatímco koalice chce vyjednat třicet dní, opozice dává předem najevo, že více než dva až tři týdny najednou schválit nechce. Obviňuje vládu ze selhání a zmatků.

Tvrdý podzim a nejistá zima. Vysvobození z nynější krize se jen tak nedočkáme

Plošná opatření proti šíření nového koronaviru se opět zpřísnila. Epidemiologická situace je ale nadále velmi špatná a i nejmírnější scénáře zahrnují mnoho mrtvých. Shrnutí aktuálních výhledů přinášíme v následující analýze.

Papež o homosexualitě opět cenzurován

Nedávné papežovo vyjádření k homosexuálním svazkům lze číst různě. Významné by přitom mohlo být především pro vlastní struktury církevní instituce. Česká pobočka Radio Vaticana ho však uvádí na pravou míru. Pro jistotu.

Piekło kobiet

Faktický zákaz potratů, který prosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost, vzbudil v Polsku odpor. Mateřství totiž do patriarchálního schématu správného světa nelze vměstnat. Už mu nepatří. Taková je skutečná tradice.

Prymulu vystřídá Blatný. Další člen vlády bez politické praxe

Prezident přijal kandidáta na post ministra zdravotnictví Jana Blatného. Půjde o dalšího nestraníka bez politických zkušeností v druhé vládě Andreje Babiše. Zástupci opozice říkají, že se v úřadu nesmí soustředit jen na pandemii koronaviru.

Pravidla postmateriálního boje s covidem

Strategie, již uplatňujeme pro boj s pandemií až zoufale připomíná vedoucí postoj ke klimatické krizi. Je z podstaty pokrytecká a platí za ni ti nejslabší. A stejně jako ta klimatická zápolí hlavně sama se sebou.

Výběr

I v Německu vzrůstají počty nakažených a také obavy. Přesto nám nabízí pomoc

Německo zvládá probíhající epidemie podstatně lépe než Česká republika. Po celou dobu se daří držet věcný základ debaty i přijímaných opatření. Přesto se i zde staly chyby a vývoj je znepokojivý. I tak nám ale nabízí pomoc.

Prymulův skandál: otázky, otázky, otázky…

V bezprecedentně obtížné situaci, kdy raketově rostou počty nakažených i kriticky nemocných covid-19 a během příštích dní lze čekat fatální přetížení zdravotnického systému, selhal ministr zdravotnictví. Co po divokém dni víme? A co nevíme?

Praha chce nakoupit byty, vyhlásila soutěž

Pražský magistrát řeší zoufalou dostupnost bydlení. Zprvu chce pomoct bezdomovcům a lidem, kteří jsou klíčoví pro základní městskou infrastrukturu. Součástí plánu je také nákup bytů.

Vyvlastnit nádraží Vyšehrad

Rozpad pražského vyšehradského nádraží je evergreenem nejen památkové péče, ale také debaty o legitimitě soukromého vlastnictví. To, že chátrání budovy není veřejným zájmem, pochopili všichni až nyní. Když dům začal padat lidem na hlavy.

Co se to děje? Tři viníci rozpadu symbolického řádu v České republice

Nedělní antiroušková demonstrace byla pouhým teatrálním projevem celospolečenského rozpadu, jímž nyní procházíme. Na vině jsou vláda, média i zvláštní český individualismus.

Názory

TOP 09 nechce snazší propouštění všech. „Lépe ohodnocené“ pozice by chránila

Ve sněmovně právě leží návrh TOP 09, který by umožnil vyhodit zaměstnance bez důvodu, a to už měsíc po podání výpovědi. Má ale ještě druhou část, která zůstala většinou médií nepovšimnuta: ochranu pozic vysokopříjmových zaměstnanců.

Bílá místa pracovní povinnosti uvalené na část studentstva

Nazývejme věci pravými jmény — české zdravotnictví stojí na vykořisťování vlastních lidí. Vlády to zde dlouhodobě neřešily, a to ani poté, co se k situaci připoutala pozornost během první vlny covid. Takže se nyní vykořisťuje i studentstvo.

Katolibanské manipulácie s tradíciou ako sabotáž dialógu

Kultivovaný dialóg o odluke cirkvi od štátu opäť čelí jednostrannej ideologickej sabotáži.

Proč si pánové Bögl a Krýsl neprohnali kuli hlavou?

Veřejnost právem nese s nelibostí, že se hledání viníka železničního neštěstí ve Studénce táhne už dvanáct let. Je to dáno tím, že na skutečné viníky, majitele společnosti Bögl a Krýsl, trestní právo nedosáhne.

Hladové prase, vysoké stropy a plukovníkovy výmluvy

V každé slušné zemi by politik porušující zdravotnická opatření, zvlášť v době pandemie, sám odstoupil z úřadu. Ne tak v České republice. Arogance moci tu má tuhý kořínek. A bude hůř. Koronavirovou krizi může brzy doplnit i ta ústavní.

Zemanův kanál je i politický problém

Nejde jen o to, že absurdní projekt je zločinem proti přírodě. Je to též obraz devastace české politiky a nepříznivé role, kterou v ní hraje Zemanův Hrad.

Armáda nestrádá. Přidat jí i tak lze. Bavme se ale o daních a prioritách

Výdaje na obranu je třeba posuzovat v souvislosti s ostatními výdaji státu, jelikož modernizaci, rozvoj a posílení personálu potřebuje téměř každý resort.

DR

Poctivá novinařina je pro nás vším. Svou práci chápeme jako veřejnou službu. Děkujeme vám, že nás podporujete!
×

Svět

Džebrail, Zandžilan, Qubadli. Ázerbájdžán postupuje jižními oblastmi

Boje v okolí Náhorního Karabachu propukly opět v plné síle. Ázerbájdžánské jednotky již obsadily rozsáhlá území na jihu. Analytikové přesto míní, že dokud nevstoupí do horské části enklávy, lze válku ještě zastavit.

Šest věcí, jež ukázala letošní válka o Karabach

Stále nevíme, jak obnovená válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem skončí. Její obecné rysy lze ale již bilancovat. Dosavadní vývoj konfliktu odhalil mnoho podstatného o soudobém způsobu válčení, jeho medializaci i třeba měnící se roli Turecka.

Studie: čtyři pětiny chráněných evropských ekosystémů jsou ve špatném stavu

Většina chráněných ekosystémů v Evropské unii je ve velmi špatném stavu. Ubývá druhů, ač některým zvířatům se naopak začalo dařit. Na vině je průmyslové zemědělství, odlesňování, necitlivý rozvoj měst, sucho a lov.

Vedení Zlatého úsvitu konečně odsouzeno. Do parlamentu se jen tak nevrátí

Proslulá strana řecké ultrapravice koketující s neonacismem kryla dle soudu gangsterskou strukturu řízenou stranickými funkcionáři. Zákony porušovala zejména násilnou trestnou činností cílící na odboráře, migranty a představitele levice.

Rakouským svobodným se comeback nedaří, ve Vídni prohráli historicky

Hlavní strana rakouské krajní pravice propadla ve víkendových volbách v hlavním městě z třiceti procent na sedm. Ztratila tak většinu svých vídeňských bašt. Celostátně se přitom podpora FPÖ drží už rok pod zelenými.

Domov

Aspoň ústavní krize snad zatím nebude. Zeman prý akceptoval odvolání Prymuly

Premiér Babiš oznámil, že prezident Zeman vyhoví jeho návrhu na odvolání ministra zdravotnictví Romana Prymuly. Pokud by se prezident požadavku předsedy vlády vzepřel, nezbývalo by než podat kompetenční, případně ústavní žalobu.

Senátní volby: Jeden vítěz a mnoho poražených. Vedle levice a Babiše i Piráti

Vítězi senátních voleb se stali Starostové. Mezi poraženými naopak skončily obě levicové strany i politické hnutí ANO, které volební klání o mandáty v horní komoře Parlamentu tradičně „neumí“. A za očekáváním zaostali rovněž Piráti.

TOP 09 napadne volby na Vysočině. K zisku mandátů jí chyběl jeden hlas

Koalici Pro TOP Vysočinu chyběl jeden hlas k zisku mandátů v zastupitelstvu kraje Vysočina. Připravuje proto soudní podání s cílem dosáhnout nového přepočítávání hlasů. Novou krajskou koalici revize výsledků voleb neohrozí.

Učitelé i studenti chtějí udržet univerzity otevřené. Rektor MU hrozí soudem

Vysoké školy se připravovaly na kombinaci online a prezenční výuky. Hygienické stanice ale v nejrizikovějších krajích pandemie covid-19 začaly přítomnost studentů na univerzitách zakazovat. Podle Masarykovy univerzity to je nezákonné.

Vlčata se letos narodila deseti smečkám. Vlkům se daří i díky vstřícnosti lidí

Populace vlka obecného se v České republice zvětšuje, narůstá i jeho teritorium. Důvodem je nejen důsledná evropská legislativa, ale také rozumný přístup české veřejnosti.

Pražské letiště chce zdvojnásobit počet cestujících. Klimatické změně navzdory

Letiště Václava Havla se má zvětšit. Prvním krokem je vybudování nové dráhy, které by podle ekologů mělo pražské zastupitelstvo zastavit. Pražský výbor pro územní rozvoj však přístavbu doporučil rozšířit.

Volby 2020

Vystrčil zůstane v čele Senátu. Mohlo být hůř

Občanští demokraté uštědřili Starostům lekci z praktické politiky. Přetáhli jim několik senátorů z TOP 09. A rázem se stali nejsilnější senátní frakcí. Miloš Vystrčil tak zřejmě zůstane předsedou Senátu i v příštích dvou letech.

Krajské volby: Babiš má víc mandátů než minule. A také větší zlost. Jak to?

Kdo vyhrál krajské volby? Bylo to politické hnutí ANO, které získalo nejvíce mandátů? Byla to sněmovní opozice, jež vytvoří nejvíce krajských koalic? Anebo to byli Piráti, kteří oproti posledním volbám nejvíce posílili?

Senátní volby vyhrál STAN. Totální debakl vládní koalice, končí i Štěch

STAN potvrdil dobrou výchozí pozici po prvním kole, vcelku suverénně zvítězili v letošních senátních volbách a v horní komoře bude mít po dnešku nejsilnější klub. ČSSD nezískala ani mandát, a klub naopak poprvé v historii ztratí.

ANO zůstane vesměs v opozici, prvním místům navzdory

Politické hnutí ANO navzdory největšímu počtu získaných hlasů v krajských volbách skončí v mnohých krajích v opozici. Koalice se doposud podařilo uzavřít ve čtyřech regionech a strana premiéra Andreje Babiše figuruje pouze v jedné z nich.

Sociální demokracii čeká už jen jedna porážka

Pokud ČSSD nepochopí, že Babiš je ve skutečnosti jejím úhlavním nepřítelem a nezačne se podle toho chovat, je její osud zpečetěn.

Klimageddon: česko-norské rozhovory Iva Bystřičana o klimatické krizi

Rozhovor s Danuší Nerudovou: Lidi už víc danit nelze, korporace ano

Seriál Klimageddon uzavírá rozhovor s rektorkou Mendelovy univerzity, podle níž se nacházíme v období, kdy se láme ekonomická teorie. Potřebujeme takovou, která bude reflektovat reálné možnosti naší planety a zahodí víru v neomezený růst.

Rozhovor s L. Likavčanem: V klimatické krizi musíme být lidští i pragmatičtí

V novém dílu seriálu Klimageddon vysvětluje výzkumník a teoretik Lukáš Likavčan, jak přemýšlí o planetárním metabolismu nebo proč by se mělo lidstvo s klimatickou krizí vyrovnávat i tak, že si připustí možnost vyhynutí svého druhu.

Rozhovor s biologem: Věda radši vydává studie, než mění svět

Seriál Klimageddon s norskými osobnostmi zabývajícími se změnami klimatu pokračuje rozhovorem s biologem Dagem Olavem Hessenem. Lidstvo i planeta podle něj přežijí i velké oteplení Země. Jak to ale bude vypadat?

Rozhovor s aktivistkou: Ten pocit, kdy zjistíte, že dospělí nemají ve všem pravdu

Seriál Klimageddon pokračuje rozhovorem s norskou ekologickou aktivistkou. Naše organizace má osmdesát poboček po celém Norsku. Nechybíme u žádné ekologické kauzy. Politici nás proto nemůžou jen tak ignorovat, říká Therese Hugstmyr Woieová.

Rozhovor s klimatologem: I doktoři jsou v komunikaci s lidmi lepší než my

Podle Rasmuse Benestada z Norského meteorologického institutu se při snahách o řešení klimatické krize ukazuje, že vědci neumí dost dobře komunikovat — ani s politiky ani s veřejností.

Rozhovor s novinářkou: moc fosilních korporací závisí na veřejném mínění, a dobře to vědí

Kniha Anne Karin Sætherové o norském ropném průmyslu se stala bestsellerem. Na konference ji zvou nejen ekologové, ale i zástupci byznysu. Dobře totiž vědí, že odmítnou-li zodpovědět její otázky, veřejnost je uvrhne v nemilost.

Rozhovor s filosofkou vzdělávání: Učitelé musí předstírat, že svět je vlídný

Klimatické poměry na planetě se v příštích letech dramaticky změní. Pokud ale chceme, aby naše děti byly psychicky v pořádku, nemůžeme je učit, že svět je hrozné místo, říká norská filosofka vzdělávání Ingerid S. Straumeová.

Změny klimatu

Vaše civilizace zabíjí život na Zemi

Dopis náčelnice amazonského národa Waorani adresovaný státníkům světa zveřejňujeme jako komentář. Původní obyvatelé Amazonie bojují za její záchranu. Nemají šanci uspět, nezačneme-li k nim chovat respekt.

Babiš ve zmatku podpořil přísnější cíle snižování emisí EU. Stačit však nebudou

Státy Evropské unie se na jednání Evropské rady shodly, že chtějí zpřísnit současný cíl pro snižování emisí do roku 2030. Členské státy však mají rozdílné představy o finálním cíli. Babiš podpořil plány Komise, které jsou však velmi slabé.

Ekologové: vláda emise nesnižuje a její politika blokuje odpovědnější státy EU

Vláda neplní vlastní strategický dokument Politka ochrany klimatu v ČR, závazky plynoucí z Pařížské dohody a nesnižuje emise skleníkových plynů. Blokuje navíc snahy ostatních zemí EU. V ochraně klimatu nejen selhává, ale i škodí.

Vláda chce ještě více přehrad. Nesmysl, říkají ekologové i opozice

Jednadvacet lokalit navíc zařadila vláda mezi oblasti, kde chce postavit přehrady. Současný plán tak čítá šestaosmdesát nádrží. Podle ekologů i opozice využívá výjimečného stavu k prosazování opatření odporujících veřejnému zájmu.

Fosilní korporace nemají řešení emisního problému. Problémem jsou totiž samy

Firmy zaměřené na produkci uhlí, ropy a plynu nemají plány na to, jak zabránit nadměrnému oteplení planety. Mnohé z nich přitom tvrdí, že chtějí dosáhnout uhlíkové neutrality. Zachránit klima lze ale jen tak, že se fosilních firem zbavíme.

Zrozeni a zrazeni svobodou

Tak jako tak se všechno změní

České společnosti se nepodařilo dosáhnout původního cíle revoluce roku 1989. Oněch třicet let ale po trajektorii ke kolapsu kráčel celý průmyslově vyspělý svět. Tak jako tak se tedy během příštích desetiletí všechno změní.

Hněv a naděje

Východní Německo se nedočkalo vzniku vzkvétající země, kterou sliboval Helmut Kohl. Naopak i třicet let po sjednocení spousta strukturálních problémů přetrvává a mladí východní Němci mají nadále podstatně omezenější životní šance.

Na východní frontě klid?

V čtvrtém dílu seriálu Zrozeni a zrazeni svobodou autor popisuje, jak jeho životní dráhu formovalo dospívání na zapomenuté durynské periferii, od příchylnosti k neonacistům k současnému sociálně kritickému pohledu a emancipačním snahám.

Mezi dvěma světy

Kde je v úsilí za lepší svět místo pro generaci, která nevěří, že je možný? Na to odpovídá třetí esej z cyklu Zrozeni a zrazeni svobodou: co chtějí děti českého a východoněmeckého postkomunismu.

Nejsme Západ. Proč by to ale mělo vadit?

V druhém textu z cyklu Zrozeni a zrazeni svobodou: co chtějí děti českého a východoněmeckého postkomunismu vypráví autorka o pocitech trapnosti a snaze přiblížit se západnímu světu.

Místní referenda 2020

Místním referendům se letos poměrně dařilo. Zlín sebere Veolii vodu

Souběžně s volbami proběhlo i jedenáct místních referend. Většiny se účastnil potřebný počet voličů, a výsledky tak zavázaly zastupitele k plnění vůle občanů. Hlasování často selhávají ve větších městech, k výjimkám se letos přidal Zlín.

Místní referenda 2020: Širší participaci občanů brání špatný zákon

Tak jako každý rok se spolu s celostátními volbami i letos koná několik místních referend. Zahajujeme seriál, který jednotlivá letošní referenda představí a také ukáže, jak širšímu využití nástroje nadále brání hrubé nedostatky v zákoně.

Místní referenda 2020: V Chodově a Střekově lidé rozhodnou o nákupních centrech

Druhý díl seriálu o místních referendech představuje ta, která se spolu s volbami uskuteční v Chodově na Sokolovsku a v ústeckém Střekově. Obě hlasování se týkají výstavby obchodních domů, jež by výrazným způsobem proměnila tvář obcí.

Místní referenda 2020: V Lysé nad Labem a Pcherech o prodeji majetku obcí

Třetí díl seriálu o místních referendech se věnuje lokálním hlasováním ve dvou obcích ve Středočeském kraji. Obyvatelé Lysé nad Labem rozhodnou o privatizaci bezmála tří set městských bytů. V Pcherách se vyjádří k prodeji staré fary.

Místní referenda 2020: Ve Stříbře o bazénu. O průmyslové zóně v Novém Strašecí

Předposlední díl seriálu o místních referendech se vydá do Stříbra a Nového Strašecí. Obě hlasování mohou ovlivnit životy tamních obyvatel, byť různým způsobem. Ve prvém případě jde o stavbu bazénu, ve druhém o realizaci průmyslové zóny.

Místní referenda 2020: Ve Zlíně lidé rozhodnou, kdo má provozovat vodovody

Závěrečný díl seriálu o místních referendech se zaměří na Zlín a dvě malé obce, v nichž dohromady nežije ani tisíc obyvatel — Starou Lysou a Stéblovou. V krajském městě budou lidé rozhodovat o budoucnosti vodohospodářské soustavy.

Bělorusko

Moskva v Bělorusku podporuje režim, nechává si však otevřené i další možnosti

První setkání Lukašenka s Putinem od běloruských voleb stvrdilo ruskou oficiální pozici. Skutečná ruská angažovanost v Bělorusku ale výrazně přesahuje garance a půjčky. Svoji hru přitom Moskva hraje i ve vztahu k běloruské opozici.

Další videa z Běloruska: zátah u bankomatu, záběry z antonu, nová taktika

Z běloruských ulic přicházejí stále desítky zajímavých videomomentek, jež skvěle dokreslují agenturní zprávy. Zde několik příkladů zvláště ilustrativních pro poslední vývoj.

Represe v Bělorusku přitvrzují, novými oběťmi jsou ženy

Lukašenkovy represivní složky se chovají stále neurvaleji. Zatýká se po desítkách denně, po stovkách o víkendu. Nově se objevují i vodní děla, armádní transportéry v ulicích či ostnatý drát. Protestní zápal přesto nepolevuje.

Protesty v Bělorusku neutichají, novou silou jsou studenti

Začátek školního roku dodal protilukašenkovské revoltě novou energii. Znovu slyšet jsou také dělníci. Represivní složky si ovšem troufají stále více. Unesena z ulice byla už i Maria Kolesnikovová, jedna z nejvýraznějších tváří protestů.

Zastrašování, zatýkání, razie. V Bělorusku začala nová vlna represí

Propuštěny z práce byly už stovky stávkujících. Policie začala opět zatýkat účastníky protestů. Velké demonstrace stále pokračují, nálada se ale změnila. Konečně přišlo navíc konkrétní slovo z Ruska a protestujícím věru radost nedělá.

Působivá videa z Běloruska: střety, pěsti, odhodlaná dívka i krycí estráda

Během běloruských protestů vznikla celá řada amatérských a poloamatérských nahrávek, jež hezky vystihují pestrost dění. Jen malá část z nich ale pronikla do světových médií. Zde šest typických ukázek, které by rozhodně neměly zapadnout.

Nové mraky nad běloruskou revolucí

Co se zdálo před pár dny jasné, se nyní znovu komplikuje. Policie opět vyráží do ulic, v protestech v továrnách pokračuje jen část zaměstnanců. Ve středu přibyl další mrtvý a Lukašenko, zdá se, spustil záložní plán.

DR

Ještě nikdy v historii nebylo tak obtížné financovat poctivou novinářskou práci. Na rozdíl od mnohých médií nechceme zavádět platební bránu. Zřiďte si trvalý příkaz a pomozte nám vracet úctu novinářské profesi!
×

Spor o Pullmanna

Je třeba bránit Pullmanna? I před sebou samým?

Autor ve své úvaze ukazuje, že ač přístup Michala Pullmanna zasluhuje ocenění v prostředí antikomunistické ideologické zaslepenosti, hrozí mu podobný redukcionismus. A v současné diskusi se v něčem proměňuje v karikaturu.

Svatoušci, překrucováním minulosti šlapete po budoucnosti

Autorka se v textu vyrovnává s poslední vlnou snah o mediální manipulaci s obrazem české minulosti v pětačtyřiceti poválečných letech.

Konfrontace Michalů Klímy a Pullmanna a umění dialogu o historii

Útoky na děkana filosofické fakulty více než cokoli jiného dokumentují pokleslou metodu práce části českých médií od Echa 24 po DVTV. A zarážející neschopnost debatovat o komunistické minulosti bez útoků ad hominem.

Spor o katastrofu

Vyspělost společnosti se měří i její schopností akceptovat různé perspektivy bez kádrování a útoků ad hominem. Týká se to i komunistické éry, kterou ostatně potřebujeme začít zpracovávat nečernobílými uměleckými díly.

Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu

Na březích Evropy: zrození hotspotů jako středisek uprchlické beznaděje

Vydáváme úvodní text z původního cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: řecké ostrovy jako obětovaná zóna Evropy

Vydáváme druhý text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: Vzpoura všemi opuštěných ostrovanů

Vydáváme třetí text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: Ostrovy výjimečného stavu

Vydáváme čtvrtý a závěrečný text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Analýzy

Chytrá karanténa 2.0 má potíže: nemá dost uživatelů, nedosáhne na seniory

Chytrá karanténa vstupuje do další fáze. Zahrnuje nově i to, co mělo podle původních plánů již nějakou dobu fungovat. Mají se rozšířit trasovací aplikace. K těm ale část lidí nemá přístup a uživatelská základna je stále poměrně malá.

Baugruppen v Praze: pomohou vyřešit nedostupnost bydlení?

Stavební skupiny v Německu fungují na principu solidární sítě, která kupuje další nemovitosti určené k bydlení, ne zisku. Praha se ovšem vydala jinou cestou. Slabiny jejího návrhu představuje v analýze architekt Martin Švec.

Meliorace prohlubují sucho. Stát je ale neřeší, vyhovují totiž agrokorporacím

Staré meliorace dál odvodňují českou krajinu. Jejich rušení brání byrokratické překážky, stát je ale nechce odstranit. Také proto, že vyhovují korporacím jako je Agrofert, říkají ekologové i drobní zemědělci.

Přehrady? Některé možná ano, ale rozhodně ne takto

Autor, který byl v letech 2007—2011 koordinátorem úspěšné iniciativy Stop přehradě, odhaluje pozadí návrhu ministerstva zemědělství na nové přehrady. Formuluje také související dilemata, která budeme muset vyřešit.

Jednorázové dávky měly zafungovat jako záchranná síť. Nestalo se

Mimořádná okamžitá pomoc, již vláda prezentovala jako jeden z nástrojů pro zvládnutí pandemické krize, nenaplnila očekávání. V prvních měsících se vyplácela málo a většina žadatelů dostala méně než tři tisíce.

Reportáže

Agenturní pracovníci v době krize: Z hladu zkoušejí lovit ryby

Agenturních pracovníků jsou v zemi desítky tisíc. V době krize ztrácejí ze dne na den práci i bydlení. Zpravidla neznají svá práva, netuší, kam se obrátit pro pomoc. Vzhledem k moci agentur v některých regionech se navíc bojí mluvit.

Lepší než nic... Jak se města v době koronavirové starají o lidi bez domova

Často se v souvislosti s novým koronavirem mluvilo o využití krize jako příležitosti zlepšit chod věcí. Na přístupu k lidem bez domova se ale nezměnilo nic. Nadále přežívá politika „lepší než nic”, která ale nepomáhá odrazit se ode dna.

A vy na virus věříte? Sociálně vyloučené lokality v době pandemie

Jedním z nejzranitelnějších míst jsou v době pandemie dlouhodobě opomíjené sociálně vyloučené lokality. A ačkoliv se v nich zatím nový koronavirus nešíří, život nejchudších občanů ovlivňuje již nyní.

Jak se žije v područí Sokolovské uhelné

Obec Vřesová na Karlovarsku je zřejmě jedinou obcí, která svým obyvatelům pravděpodobně přispěje v době koronavirové na nájem. Sociální politika obce má za následek spokojenost místních. A to přesto, že jim do oken čadí Sokolovská uhelná.

Fotbalová Mongaguá mezi paneláky: zboř zeď, oprav hřiště, hraj proti rasismu

Ústecký fotbalový nadšenec Lukáš Pulko před sedmi lety založil fotbalový klub, který trénuje na zrekonstruovaném sídlištním hřišti. Věří, že tak pomáhá lepšímu soužití Romů a české majority. A vychovává nové sportovní talenty.

Holky a kopačák

Ženský fotbal má stejně dlouhou historii jako ten mužský. Fotbalistky byly ale na rozdíl od fotbalistů okradeny o půl století příležitostí a tréninku. S o to větší vervou se dnes hráčky k míči navracejí. Třeba jako tým SK Trefa.

Žlutý baron

Evropský parlament si dnes podá Babiše. Je to dobře, ale potřeba je o dost víc

Evropský parlament dnes zřejmě výraznou většinou schválí rezoluci drtivě odsuzující korupční střety zájmů českého premiéra. Je to zajisté dobře, ale je nutno dbát, aby se od slov přešlo k činům a od řešení následků k řešení příčin.

Rezoluce Evropského parlamentu chce učinit přítrž Babišově systémové korupci

Poslanec Evropské parlamentu v komentáři pro Deník Referendum vysvětluje, jak Evropský parlament dospěl k návrhu rezoluce, která se v pátek bude schvalovat s cílem ukončit korupční praxi českého premiéra.

Vláda napodruhé schválila zákon zastírající Babišův střet zájmů

Zákon o evidenci skutečných majitelů schválila vláda i s výjimkou pro Andreje Babiše. Toho norma chápe jen jako majitele svěřenských fondů, nikoliv však Agrofertu. Ministři ČSSD návrh nepodpořili, politické hnutí ANO je ale přehlasovalo.

Hořkosladké vítězství. Živá farma se dočká odškodnění od Agrofertu

Vloni v dubnu zasypala jedna z firem Agrofertu kus pole sousedících biozemědělců chemickým hnojivem. Způsobila jí tak velké škody a existenční potíže. Po roce se Živá farma dočkala částečného odškodnění.

Transparency vs. Babiš. Soud se postavil za premiérovo právo lhát

Pracujete ve veřejném zájmu? Smiřte se s tím, že o vás může kdokoliv, včetně premiéra, lhát. Rozsudek krajského soudu v Praze ve věci žaloby Transparency International na Andreje Babiše nebezpečně zbavuje důležité pojmy jejich významu.

Deset let Deníku Referendum

Překonávat nenávist diskusí

Náš každodenní čtenář Petr Pithart si s otázkou, jak se Deník Referendum vyrovnával s tématem nenávisti ve společnosti, poradil glosou.

DR otevírá dveře zavřené ženám toxickou českou maskulinitou a jejími piťhovinami

Předností psaní Deníku Referendum o ženách je, že tu přicházejí ke slovu ženy z různých profesí, političky, socioložky, ženy z praxe, což celé spektrum problematiky obohacuje a kompletuje.

Diskurzivní zbraň v žurnalistickém poli: tři přání místo laudatia

Deník Referendum tu latentně byl déle než deset let. Je průkopníkem guerrilové taktiky malých médií. Přát mu lze, aby dál zůstával nezávislý na profesních fantazmatech, na technologických přeludech i na komkoliv, kdo zaplatí.

Sociální stát je výhodný pro všechny

Psaním Deníku Referendum o sociálních tématech a bydlení se ve své úvaze inspirovala Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Deník Referendum psal o změně klimatu ještě, než to bylo cool

Od letoška nová ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková píše, že její zájem o téma ekologické krize se probouzel právě i četbou Deníku Referendum.