Konec nouzového stavu, nebo první krok k autoritární disciplinaci?

Autor v eseji argumentuje, že po konci formálního nouzového stavu společnosti hrozí normalizace přijatelnosti omezujících opatření: biopolitických, motivovaných šířením strachu a umožněných nástupem technologického kyberautoritarianismu.

V USA opět bouře kvůli policejnímu rasismu, Trump hrozí armádou

Protesty po smrti poslední oběti dvojího metru americké policie přerostly v Minnesotě ve výtržnosti. Vypálena byla i policejní stanice. Vývoj kopíruje podobné události z posledních let. Poznamenávají jej ale i letošní volby.

Každý bezdomovec musí mít kde bydlet

„Až ubytujeme všechny bezdomovce, a já vím, že se to stane, začne nám být dost trapné, že nás k tomu musel donutit koronavirus.“

Lepší než nic... Jak se města v době koronavirové starají o lidi bez domova

Často se v souvislosti s novým koronavirem mluvilo o využití krize jako příležitosti zlepšit chod věcí. Na přístupu k lidem bez domova se ale nezměnilo nic. Nadále přežívá politika „lepší než nic”, která ale nepomáhá odrazit se ode dna.

Názory

Koronavirus v plné nahotě obnažil pokrytectví evropské migrační politiky

Blamáž v Británii, charterové lety z Rumunska pro dělníky na německá pole, lákání pracovníků z Ukrajiny — to vše má společného jmenovatele: evropská ekonomika nemůže fungovat bez levné pracovní síly migrantů.

Smetanovo nábřeží mělo být bez aut už dávno

Část pražské reprezentace brojí proti sto metrům uzavřeného pruhu na nábřeží Vltavy. Omezení dopravy v centru již přitom mělo být vyřešeno: byly pro to studie i příležitosti.

Horko ve městech zabíjí. Vídeň projektuje ochlazovací park. Co uděláme u nás?

Teplota v rozpálených centrech měst může být až o pět stupňů vyšší než na periferii. Vlny horka zabíjejí už dnes a situace se bude zhoršovat. Města ale mohou dbát o udržování chladu přírodními prvky. Základem je proškolení úředníků.

Bojujeme, nepropouštíme — ale vláda nás pohřbívá svou nekoncepčností

Majitel legendární brněnské restaurace Vegalité popisuje těžkosti, s nimiž se potýkají gastropodniky, kterým záleží na svých zaměstnancích. Jeho podnik už přežil leccos, ale nic nebolelo tak jako zmatky současné vlády.

Cummingsova kauza je jako Mynářovo prase, ovšem britštější

Šéfstratég, šéfporadce a de facto kancléř britského premiéra porušil pravidla ochranného režimu. Choval se podobně jako u nás lidé okolo prezidenta. Velký rozdíl je ale v reakci.

Peníze na armádu? Leda jinak vyprofilovanou

Výdaje na armádu mají kromě bezpečnostního i sociální a ekonomický aspekt. Pokud se ale má utrácet, je zcela nezbytné zodpovědět základní otázku: nemá mít společná evropská armáda přednost před NATO?

Malá česká válka o Palestinu a Izrael

Prohlášení tří českých ministrů zahraničí kritické k izraelské politice vůči Palestině neznamená změnu dlouhodobě jednostranně proizraelského postoje České republiky, ale přesto má svůj význam.

Výběr

Exkluzivně: farmaceutické firmy zahodily příležitost připravit nás na pandemii

Sektor zdravotnictví mohl být lépe připraven na situace, jako je pandemie nového koronaviru. Farmaceutické korporace však odmítly včas spolupracovat na rychlejším vývoji vakcín.

Děvčata, málo nám rodíte

Podle premiéra Babiše by ženy měly rodit víc a dříve. Pokud on a špičky českého porodnictví hodlají „maminky“ mentorovat, možná by bylo i dobré se zamyslet, zda není vina i na jejich straně.

Experti: Nová rada ČT bude význam veřejnoprávnosti tlačit na minimum

Sněmovna zvolila novými radními ČT Hanu Lipovskou, Pavla Matochu a Lubomíra „Xavera“ Veselého. Podle odborníků jde o signál, že se politická reprezentace pokouší zpochybnit fungování veřejnoprávní televize a omezit její nezávislost.

Osudové lásky: Takový kýč televizní obrazovka už dávno nezažila

Pomineme-li mizerné zpracování premiérového seriálu ČT, už jen stereotyp, že „osudové lásky“ jsou záležitostí velkých mužů, je nepatřičný.

Vydání kalendáře s „osobnostmi třetí říše“ musí být trestný čin

Autor, vydavatel, novinář a předseda Nadačního fondu obětem holocaustu vysvětluje, proč podal trestní oznámení pro šíření kalendáře s nacistickými válečnými zločinci a vyzval poslance k novele zákona.

Zdena Tominová nedovolila režimu zlomit Chartu 77

Autor vzpomíná na svou kolegyni z Charty 77, která v kritickém čase procesu proti Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných zůstala nakrátko jedinou mluvčí a mimořádně dramatické situaci dokázala obstát.

DR

Poctivá novinařina je pro nás vším. Svou práci chápeme jako veřejnou službu. Děkujeme vám, že nás podporujete!
×

Domov

Ve stínu krize přichystalo Havlíčkovo ministerstvo mnohamiliardový jaderný tunel

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo zákon, jenž vytváří rámec pro financování výstavby nových jaderných bloků. Aniž stanovuje finanční a časové omezení podpory jaderné energetiky, má být projednán ve spěchu a bez diskuse.

Vysadit strom ve středu města stojí statisíce. Praha osazuje hlavně periferie

Od slibu milionu stromů nelze očekávat zastíněné centrum města. Sázení do ulic je komplikované, často se váže k renovaci celé komunikace. Vznikají lesoparky pro rekreaci, návštěvníci satalické Arborky ale zatím narazí na hluk dálnice.

Svět

Slovensko: oficiální sblížení Smeru a Kotlebovců se zatím nekoná, další ukáže sněm

Vznik poslanecké platformy, jež prolamovala tabu oficiální spolupráce Smeru s ĽSNS, odsoudili nakonec představitelé obou stran. Její iniciátor v reakci ze Smeru vystoupil. Stranu čeká však na podzim sněm, jež může mnohé změnit.

Vláda ošmekne zamestnancov

Krize je vždycky zároveň příležitost. Dá se však využít, nebo zneužít. Jak přistupují k tomuto dilematu aktuálně slovenští zaměstnavatelé a nová vláda, komentuje Alena Krempaská.

Covid v USA ve druhé půli května: jak moc je to vážné?

Bezmála všechny státy USA začaly již rušit ochranná opatření. Některé skokem, jiné pozvolněji. Počet obětí přitom narůstá stále o cifry jako v nejtěžším období v Itálii. Oč Trump i ostatní svoji politiku opírají a kde jsou rizika?

Východ Indie a Bangladéš čelí během pandemie další pohromě: supercyklónu Amphán

Bouře, v této oblasti druhá nejsilnější v historii měření, má napáchat obrovské škody. Úřady evakuují miliony lidí, humanitární organizace se bojí souběhu s pandemií koronaviru. Silnější bouře jsou jedním z projevů klimatické krize.

#CoveringClimateNow

Jak pohřbít fosilní průmysl a nahradit jej energetikou budoucnosti

V rámci akce světových médií Covering Climate Now publikujeme rozsáhlou analýzu, která rozkrývá, jak by bylo možné u nás i ve světě transformovat energetiku, pokud bychom začali brát hrozbu klimatické apokalypsy s odpovídající vážností.

Zemědělství budoucnosti? Bez chemie a agrokorporací

Zemědělství musí projít radikální proměnou, pokud má přežít klimatickou krizi. Úspěšná transformace předpokládá změnu vlastnické struktury, podporu rodinných farem, ekologizaci, lokalizaci produkce či omezení chemie a živočišných výrobků.

Prázdna nádrž. Doprava pomaly, ale isto mieri do éry bez spaľovacích motorov

Podobně jako jiné sektory i doprava stojí na prahu epochální změny — rychle musí opustit spalování fosilních paliv. To obnáší vedle ekologických i zásadní sociální aspekty. Současná krize ale ukazuje, že velké změny lze provádět i náhle.

Den Země: přišel čas utáhnout fosilnímu průmyslu kohoutky

Pandemie může fosilnímu průmyslu zavařit tak, jak by to žádná kampaň nesvedla. Čeká nás ovšem složitý úkol: urychlit přechod na čistou energii. Zapotřebí bude tlak veřejnosti — do ulic sice nemůžeme, ale bezmocní podle McKibbena nejsme.

Vlády v pandemii selhávají stejně jako tváří v tvář klimatické krizi

Postup většiny států vůči šíření koronaviru je opožděný, neefektivní a nekoncepční. Stejný je náš přístup ke klimatické krizi. Budeme opakovat stejné chyby?

DR

Ještě nikdy v historii nebylo tak obtížné financovat poctivou novinářskou práci. Na rozdíl od mnohých médií nechceme zavádět platební bránu. Zřiďte si trvalý příkaz a pomozte nám vracet úctu novinářské profesi!
×

Analýzy

Město je epicentrum krize, ale i model budoucnosti. Jak bude vypadat?

Do měst po celém světě se dnes upírá politická pozornost, naše naděje i obavy. Jak se do nich vepíše pandemická zkušenost? Promění se k lepšímu, anebo k horšímu?

Chytrá karanténa nás neochrání před hloupou vládou ani lidmi

Slepá důvěra v možnosti informatiků zvládnout pandemii není na místě. Odpovědné instituce dostanou do rukou další nástroje, ale průběh pandemie závisí dál na lidech, na naší odpovědnosti a solidaritě.

Pandemie mezi vědou, politikou a politikařením

Odborníci se shodují v tom, že nový koronavirus jsme zatím zdaleka nezvládli, že je to úkol spíše na roky než na týdny a především: že o něm stále více nevíme, než víme. Zmatkování Babišovy vlády se tak stává zásadním rizikovým faktorem.

Za stáří bez Michala Davida. Jak nás pandemie usvědčuje z ageismu

Zavřeli jsme, co jsme mohli, a přece jsme domovy pro seniory neochránili před novým koronavirem. Situace přitom neposvítila pouze na dlouhodobě přehlížený sektor péče, ale i na náš patologický vztah ke stáří.

Pohodička na home officu? S chválením digitálních technologií buďme opatrní

Karanténa přinesla boom práce z domova a dalších typů využívání digitálních technologií, jejichž popularita i objem využití skokově narůstá. Přehlížíme přitom závažná dlouhodobá rizika. Je třeba otevřít o nich kritickou debatu.

Vize

Jakou ekonomiku chtít po krizi: za dekarbonizaci pro dolních deset milionů

Program ekonomické obnovy nemůže usilovat o pokračování v zaběhlých rutinách. Nic dobrého nelze čekat od vládní rady prošpikované korporacemi. I u nás je nutné spojit síly ekologických a sociálních hnutí a trvat na systémové změně.

Je čas otevřít novou diskusi: jak v krizi pracovat pro lepší svět

Svět se už nevrátí do stavu, v němž byl na konci letošního února. Občanské hnutí, které příchod krizí, jako je ta dnešní, předvídalo, selhalo v tom, že teď nemá připravenou strategii, jak v ní účinně pracovat. To je třeba změnit.

Může koronavirus zachránit svět?

Kde se vzala současná pandemie koronaviru a co nám říká o našem světě? Spojuje nás, nebo rozděluje? A co máme jako společnost dělat, aby se snížila rizika dalších pandemií v budoucnu?

Změny klimatu

Dotace EU na využití biomasy ničí přírodu a prohlubují klimatickou krizi

Evropská komise pod záminkou řešení klimatické krize dotuje korporace zaměřené na využívání biomasy. Ty vysávají veřejné rozpočty na projekty, které přitom vedou k ničení přírody a příčiny oteplování prohlubují.

Je krásně, prší

Déšť pozvolna přestáváme hodnotit jako nepříjemnou okolnost. Sneseme ho, protože víme, jak zoufale příroda potřebuje vláhu. Jak na ní všichni závisíme.

Růst HDP je třeba zpochybňovat, s kvalitou života tolik nesouvisí

Koronavirová krize znovu podnítila debatu o způsobech měření kvality života. Lidské životy, duševní zdraví anebo kvalita životního prostředí mají i podle českých expertů hrát ve statistikách větší roli než hospodářské zisky.

Moore daroval dokument fosilnímu průmyslu. Jeho Planeta lidí lže a manipuluje

Michael Moore propůjčil své jméno manipulativnímu dokumentu o obnovitelných zdrojích a ekologických organizacích. Odhalení režisérových manipulací by nicméně nemělo zastřít palčivé otázky týkající se systémové nespravedlnosti.

Žlutý baron

Hořkosladké vítězství. Živá farma se dočká odškodnění od Agrofertu

Vloni v dubnu zasypala jedna z firem Agrofertu kus pole sousedících biozemědělců chemickým hnojivem. Způsobila jí tak velké škody a existenční potíže. Po roce se Živá farma dočkala částečného odškodnění.

Andrej Babiš nemluvil kvůli nám, mluvil kvůli sobě

Projev Andreje Babiše byl, bohužel ne zcela beznadějným, pokusem vylepšit vlastní reputaci těžce poškozenou fenomenálně chaotickým počínáním v prvních fázích epidemie koronaviru. V jeho případě jsou ale důležité činy, nikoli slova.

Premiér Babiš čelí podezření, že se pokouší zneužít nouzový stav pro své zájmy

Pirátský poslanec František Navrkal upozornil, že Andrej Babiš náhle zařadil na pondělní jednání vlády návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který by mu umožnil zastřít, že je skutečným majitelem Agrofertu.

Deset let Deníku Referendum

Překonávat nenávist diskusí

Náš každodenní čtenář Petr Pithart si s otázkou, jak se Deník Referendum vyrovnával s tématem nenávisti ve společnosti, poradil glosou.

DR otevírá dveře zavřené ženám toxickou českou maskulinitou a jejími piťhovinami

Předností psaní Deníku Referendum o ženách je, že tu přicházejí ke slovu ženy z různých profesí, političky, socioložky, ženy z praxe, což celé spektrum problematiky obohacuje a kompletuje.

Diskurzivní zbraň v žurnalistickém poli: tři přání místo laudatia

Deník Referendum tu latentně byl déle než deset let. Je průkopníkem guerrilové taktiky malých médií. Přát mu lze, aby dál zůstával nezávislý na profesních fantazmatech, na technologických přeludech i na komkoliv, kdo zaplatí.

Sociální stát je výhodný pro všechny

Psaním Deníku Referendum o sociálních tématech a bydlení se ve své úvaze inspirovala Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Deník Referendum psal o změně klimatu ještě, než to bylo cool

Od letoška nová ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková píše, že její zájem o téma ekologické krize se probouzel právě i četbou Deníku Referendum.