Analýza●Jakub Patočka
Nebezpečně jednoznačné vítězství
Debakl kandidátů Andreje Babiše v senátních volbách je sám o sobě dobrou zprávou. Bohužel ale jedinou. Výsledek je svou jednoznačností pro vládu paradoxně nebezpečný. A podtrhuje, jak moc nám dnes chybí opozice lepší nežli vláda.
Komentář●Johan Bartoš
Proč nekupovat americké F-35? Díl I. Rizika transatlantické spolupráce
Ministerstvo obrany ČR plánuje nákup amerických bojových letounů F-35. Existují však pádné politické argumenty, které mluví proti této akvizici a naopak pro další provozování švédských Gripenů.
Sloupek●Alena Zemančíková
Pro společnost zachvácenou obavami a pocitem nejistoty je snazší upínat se k těm, kdo jim lžou a předkládají zdánlivě snadná řešení, než hledat skutečná východiska z problémů.
Komentář●Mariana Mazzucatová
Na další pandemii nejsme připraveni
Ke zvládnutí další pandemie je nutná hlubší mezinárodní spolupráce a solidární financování zdravotnictví v chudších zemích. Přitom je potřeba zcela nově přistoupit k otázce dluhů států globálního jihu. Barbados ukázal jednu z vhodných cest.
Komentář●Vojtěch Petrů
Senátní volby jsou také prohrou mladých a progresivně smýšlejících lidí
Senát se v letošních volbách znovu vyjevil nejen jako pojistka demokracie, ale také jako pojistka konzervativního náhledu na svět. To pro českou demokracii a vztah mladých lidí k ní není dobrá zpráva. Proč nesnížit věkový limit kandidátů?
Komentář●Sandra Štasselová
Zpráva●Petr Jedlička
Volby v Bulharsku vyhrál Borisov, v Brazílii rozhodne druhé kolo
Komentář●Johan Bartoš
Vzestup krajní pravice je největším ohrožením naší bezpečnosti
Fungující evropská integrace má zásadní význam pro udržení míru a demokracie. Právě proto se krajní pravice, která dnes v řadě států výrazně sílí, snaží Evropskou unii rozvrátit.
Sloupek●Ivan Štampach
Senátní medaile pro Pastorální bratry
Na Den české státnosti předseda senátu udělil medaili youtuberům Pastoral Brothers. Úsilí o humánní, otevřenou, svobodnou intepretaci křesťanství zdaleka není samozřejmé a má pro naši společnost smysl.
Komentář●Jeffrey Sachs
Katastrofální pákistánské povodně oživí volání po klimatické spravedlnosti
Klimatická katastrofa v Pakistánu, kdy se pod vodou ocitla třetina země, zemřelo 1400 lidí a poškozeno nebo zničeno bylo přes milion domů, sice zmizela rychle za zpráv, ale je jisté, že oživí debatu o povinnosti bohatých zemí platit škody.
Sloupek●Jiří Pehe
Protiústavní demonstrace za „Česko na prvním místě“
Demonstrace 28. září na Václavském náměstí nebyla demonstrací proti vládě, ale proti politickému systému demokracie. Média by se to měla naučit rozlišovat. A stát v zájmu ochrany svých ústavních základů se bude muset začít bránit.
Komentář●Ondřej Pašek
Ministr Síkela zdržuje rozvoj komunitní energetiky
Malé krůčky v podpoře obnovitelných zdrojů, o nichž se nyní mluví, sice pomohou, ale zásadní bariéry jejich rozvoje ministr Síkela stále neřeší. A i ve svých polovičatých plánech je navíc zoufale pomalý.
Sloupek●Filip Outrata
Protestní vlna a budoucnost levicové opozice u nás
Jakákoli opozice může být úspěšná pouze tehdy, pokud dokáže využít energie protivládních protestů. Demokratickou opozici v českých zemích čeká těžký úkol pracovat s protestním potenciálem, ale současně neztratit svůj charakter.
Komentář●Otevřený dopis
Otevřený dopis ministru Lipavskému: EU musí žádat dodržování práva i po Izraeli
Ministr Lipavský se zasazuje za uspořádání vrcholného setkání mezi EU s Izraelem bez ohledu na jeho aktuální a závažná porušování mezinárodního práva i základních lidských práv. Občanské organizace mu proto adresují otevřený dopis.
Rozhovor● Meduza
Politolog Vladimir Gelman: Protesty proti mobilizaci režim v Rusku nezmění
Po vyhlášení mobilizace v Rusku v mnoha velkých ruských městech vypukly protesty. O podstatě těchto protestů a šancích na změnu režimu hovořil ruský exilový deník Meduza s politologem Vladimirem Gelmanem.
Rozhovor●Petr Jedlička
Prezidentské volby v Brazílii: Lula je favorit, obavy z Bolsonara se potvrdily
V průzkumech k letošním volbám vede už přes rok levicová legenda. Dosavadní prezident-trumpista zaostává. Se znalcem brazilského dění Františkem Kalendou jsme se bavili o letech s Bolsonarem, jeho dědictví i možném pokusu o převrat.
Rozhovor●Čejková, Kotecký
Jan Osička: Z energetické krize skrze obnovitelné zdroje a lepší státní správu
S Janem Osičkou, odborníkem na obchodování s energetickými komoditami a obnovitelné zdroje energie, jsme hovořili o příčinách energetické krize a vhodných opatřeních, jak se s ní vypořádat.
Recenze●Krylová, Lokšová
Vágní terény jsou pojem, který se těší čím dál větší pozornosti. Kniha Město naruby se je pokouší nejen definovat, ale také nabídnout protiklad k ideologii zisku, která ovládla naše uvažování o rozvoji měst.
Analýza●Jakub Patočka
Sedm poznámek k volbám: nikdo by neměl být spokojen
Výsledek voleb těžko může kohokoli uspokojit: vládní strany dopadly lépe, než se obávaly, nicméně ztrácely. Opozice skončila hůř, než doufala. A levice je v troskách. Výsledky jako celek pro českou demokracii nejsou dobrou zprávou.
Analýza●Khazalová, Vlasatá
Investiční fondy: uzavřený svět, kde lze vyprat špinavé peníze a obejít daně
Analýza●Khazalová, Vlasatá
Zjištění DR: díra v danění investičních fondů stojí Českou republiku miliardy
Reportáž●Martina Křížková
Česká ambasáda v Hanoji je uzlem v kriminální síti. Stát to dosud neřešil
Vydávání českých víz ve Vietnamu kontrolují zprostředkovatelé. Přístup k nim umožní jen žadatelům, kteří jim zaplatí. Počty jsou navíc omezeny kvótami. V překonávání obou překážek byli nápadně úspěšní vietnamští zaměstnanci Agrofertu.
Reportáž●Martina Křížková
V čem byl Agrofert nejlepší? V dovozu Vietnamců. Ten řídilo podsvětí
Ač premiér Andrej Babiš musel vědět o kriminální praxi provázející dovoz dělníků z Vietnamu, jeho Agrofert na tom celou dobu profitoval. A zatímco tu krachovaly podniky, které nemohly z Vietnamu pracovníky dovést, Agrofertu se to dařilo.
Reportáž●Martina Křížková
Babišova Vodňanská drůbež roky hrubě vykořisťovala vietnamské dělníky
V Babišových drůbežárnách se organizovaně porušoval zákoník práce, vedení drůbežáren přitom nemohlo nevědět o tom, že při vykořisťování vietnamských dělníků spolupracuje s podsvětím.
Zpráva●Redakce DR
Vládní koalice — ANO 22:3. Babišovo „referendum o vládě“ pro něj končí fiaskem
Senátní volby skončily jasným vítězstvím vládní koalice. V součtu s minulým týdnem berou její kandidáti dvaadvacet mandátů, ANO dnes uspělo jen ve dvou obvodech a má tedy celkem tři. Dvě senátorky budou nezávislé.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Místních referend se konalo jen čtrnáct. Širšímu využití brání špatný zákon
Tak jako každý rok se někde konala spolu s volbami i letos místní referenda. Jednalo se vesměs o menší obce a občané v nich povětšinou odmítli rozličné plány investorů. Širšímu využití místních referend brání špatně nastavený zákon.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Výsledky 1. kola senátních voleb: varování pro vládu, nezdar pro opozici
Výsledky prvního kola senátních voleb nelze brát jako odmítnutí vlády — má v druhém kole více zástupců nežli opozice. Přesto je na místě je brát jako jisté varování. Definitivní účet ovšem vystaví až druhé kolo za týden.
Zpráva●Jan Kašpárek
Komunální volby: vládní strany oslabily, ANO má úspěchy, ale ne triumf
Volby do zastupitelstev obcí posílily pozici opozičních stran. SPD znásobila počet mandátů a ANO si připsalo několik důležitých vítězství, nelze ale mluvit o plošném přesvědčivém úspěchu. Otázkou navíc zůstává složení povolebních koalic.
Štěstí z šesti●Jakub Patočka
Štěstí z šesti: základní otázky letošních voleb
Letošní komunální a senátní volby se konají ve zvláštně ospalé atmosféře, přesto je tu několik důležitých otázek, které má smysl sledovat. Jak uspěje ANO? Prosadí se někde někdo z politických okrajů? Budou mít Brno a Praha nové primátory?
Anketa●Redakce DR
Analýza●Kašpárek, Petrů
Senátní volby 2022: už jen přehled kandidátů potvrzuje úpadek levice
Zpráva●Petr Jedlička
Předčasné volby v Itálii vyhrála pravice, povede ji její ukřičená část
Vítězné straně Fratelli d'Italia se podařilo vytěžit fakt, že jako jediná zůstala od voleb 2018 trvale v opozici. Itálii teď čekají daňové škrty na dluh a přitvrzení vůči uprchlíkům. Vůči Rusku a euru by se politika měnit moc neměla.
Zpráva●Petr Jedlička
Švédští nacipopulisté v nové vládě nebudou, podpoří ji jen z vnějšku
Ani druhé místo v aktuálních volbách a předvolební námluvy s pravicí nezbavily švédské nacionální populisty nepřijatelnosti pro většinu ostatních. Klasická pravice nyní nabízí Švédským demokratům kontrolní posty a vliv na vládní politiku.
Komentář●Eva Jašková
Příliš křehký mír na Jižním Kavkaze
Ázerbájdžánská vojska zaútočila na území Arménie. Boje si vyžádaly desítky obětí. V době výročí druhé války o Náhorní Karabach demonstruje Ázerbájdžán svou sílu. Dosavadní úmluvy přitom nejsou schopny zajistit klid a mír.
Komentář●Fatima Rahimi
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
„Silnice patří i dětem“. Cyklistický projekt pro nejmenší mění dopravu v Glasgow
Dokument●Otevřený dopis
Otevřený dopis Klimatické koalice ke konferenci Green Deal Summit 26. 9. 2022
Organizace sdružené v Klimatické koalici kritizují Green Deal Summit jako jednu z nejhorších ukázek greenwashingu.
Komentář●Jitka Komendová
Ruské lesy v plamenech. Stát většinou jen nečinně přihlíží
Lesní požáry se v Rusku opakují každoročně. Jsou ale stále rozsáhlejší a zasahují i nejcennější přírodní oblasti. Politici si problému všímají pouze tehdy, jsou-li ohrožena velká města. Svou závažností jde přitom o globální problém.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Řeky vysychají, státům dochází voda. Evropu sužuje nejhorší sucho za pět set let
Letní projevy klimatické krize dopadají na celý kontinent — vysychají mohutné řeky jako německý Rýn či italský Pád. Státům střední a západní Evropy se tenčí zásoby pitné vody. Vědci hovoří o nejhorším suchu za posledních pět set let.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
„Historický moment“. USA mají na dosah schválení přelomového klimatického zákona
Americký Senát těsně schválil nevídaný investiční balíček. Z velké části cílí na energetickou bezpečnost a ochranu klimatu. Legislativa nyní putuje do dolní komory Kongresu — a slibuje obrat v americké klimatické politice.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Europarlament nalakoval jádro a plyn nazeleno. Odpůrci koncepce podají žalobu
Hlasování Evropského parlamentu ukotvilo jádro a fosilní plyn coby „přechodně udržitelné“ zdroje energie. Ekologové i některé státy hovoří o zradě klimatických ambicí i energetické bezpečnosti — a rozhodnutí napadnou u Soudního dvora EU.
Zpráva●Jan Kašpárek
Města se ohřívají rychleji než venkov. Potřebují přetřít na modrozeleno
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Koncentrace CO2 dále rostou. V květnu prolomily rekord starý miliony let
Anketa● Meduza
Anketa mezi ruskými experty: Proč Putin vyhlásil mobilizaci a co bude dále?
Ruský exilový server požádal o reakci na středeční posun v přístupu k válce na Ukrajině přední ruské politology a sociology. Specificky se měli zamyslet nad otázkou, jak konkrétně dolehne mobilizace na ruskou společnost.
Zpráva●Petr Jedlička
Obrat na Ukrajině? Rusové utekli před bleskovou ofenzívou z celého Charkovska
Interventi vyklidili v několika dnech oblast o velikosti Libereckého kraje. Pozorovatelé se shodují, že jde o zásadní moment války. Podle některých potáhnou Ukrajinci teď dále na východ. Jiní předpovídají novou ofenzívu na jihu.
Štěstí z šesti●Petr Jedlička
Válka na Ukrajině po půl roce: jak vypadají oblasti, kde se bojuje nyní
Ukrajinská armáda zahájila dlouho očekávanou chersonskou ofenzívu. Bojuje se ovšem stále i jinde. Po čtyřech měsících přinášíme další díl orientačního průvodce po jednotlivých frontách, doplněný o fotografie lokalit.
Zpráva●Petr Jedlička
Ukrajina: dohoda o nouzovém vývozu obilí drží, lodí však není ani zdaleka dost
Zatímco od ruské invaze do půle léta nevyplula z Ukrajiny žádná loď s obilím, nyní za srpen jich vyplulo už pětadvacet. Jenom na odvoz loňské sklizně by jich však bylo zapotřebí přes sedm set.
Analýza●Petr Jedlička
Grafit, titan, lithium. Rusům může jít na Ukrajině i o suroviny
Vedle uhlí či plynu má Ukrajina i spoustu surovin důležitých pro hi-tech ekonomiku. V budoucnu by na nich mohla dobře vydělat. Potrvá-li však okupace jihu a východu, může je Rusko buď začít samo těžit, nebo vše alespoň blokovat.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Německá zkušenost s integrací Ukrajinců: klíčová je péče o děti
Zpráva●Jan Kašpárek
Nejen pražské nádraží. Stát diskriminuje ukrajinské Romy plošně, říkají kritici
Analýza●Josef Patočka
Energetika ve veřejných rukou? Ale beze všeho, jak si račte přát
Státní intervence do energetiky by neměly pomáhat držet nad vodou dnešní fosilní oligopol. Odpověď na energetickou krizi by měla v zájmu většiny obyvatel vrátit produkci energií do rukou obcí, drobných vlastníků, a společnosti jako celku.
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Energetika od revoluce po současnost: krize je i důsledkem deregulace trhu
Současná podoba českého trhu s energiemi a způsob, jakým se posledních třicet let vyvíjel, je zásadní příčinou současné cenové krize. Bez potřebných regulací vznikl systém, ve kterém hrstka podnikatelů bohatne na úkor milionů domácností.
Analýza●Čejková, Kotecký
Vodík: míří EU a spolu s ní i ČR po biopalivech do další slepé uličky?
Současná energetická krize a válka na Ukrajině otevřela cestu k razantním změnám. V EU i v ČR začínají směřovat veřejné zdroje do rozvoje vodíkového hospodářství. Hrozí ovšem, že z veřejné podpory budou opět těžit zejména fosilní korporace.
Analýza●Čejková, Kotecký
Jak český stát špatně nastavil pravidla evropské podpory pro obnovitelné zdroje
Pravidla evropské dotační podpory pro obnovitelnou energetiku jsou nastavena špatně: přihrávají zbytečné dotace velkým, zatímco obcím připadnou jen drobky. A podpora společenství vlastníků se teprve začíná formovat — jen díky tlaku z EU.
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Zjištění DR: Česká spravedlivá transformace je dotační fiasko. EU žádá změny
Analýza●Čejková, Khazalová a kol.
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Vzpomínka●Petr Pospíchal
Nepravděpodobný život Michaila Gorbačova vyhasl
Odvaha je u politiků vzácná, Gorbačov jí ale měl dost. Oč pravděpodobnější bylo, že ten dobře střižený muž bude jen pěkně mluvit a svojí funkcí se pročeká! On ale konal. Daroval lidem v sovětském impériu svobodu.
Vzpomínka●Petr Janyška
Gorbačov nám umožnil vymanit se z krunýře. Sehrál dějinnou úlohu
Michail Gorbačov byl možná největším světovým politikem od konce II. světové války. Umožnil konec bipolárního světa mírumilovným způsobem. Před jeho nástupem k moci to nikdo nepředpokládal, nečekal.
Komentář●Filip Šebok
Čínský pohled na Gorbačova paradoxně stvrzuje, že sehrál historickou roli
Podle pekingského režimu Michail Gorbačov představuje odstrašující příklad, protože způsobil rozpad sovětského bloku. Čínští komunisté vědí a ukazují, že Gorbačovova cesta nebyla samozřejmá: paradoxně tak stvrzují jeho historickou úlohu.
Analýza●Patočka, Vlasatá
Otrava Bečvy: Soud strhal obžalobu. Má-li se případ vyšetřit, musí konat vláda
Redakce DR získala usnesení vsetínského soudu, které vrací obžalobu v kauze Bečva státnímu zástupci k došetření. Soudkyně žalobci, policii a znalcům vyčítá, že domnělého viníka obžalovali bez skutečných důkazů.
Komentář●Patočka, Vlasatá
Obžaloba rožnovské Energoaquy z otravy Bečvy je výsměch spravedlnosti i realitě
Obžaloba podaná státním zástupcem ve věci otrávené Bečvy na rožnovskou firmu Energoaqua na základě podkladů, které trojice renomovaných profesorů označila za „odporující fyzikálním zákonům“, je skandál, který už padá i na současnou vládu.
Zpráva●Patočka, Vlasatá
Trojice profesorů k otravě Bečvy: verze s rožnovským kanálem „není možná“
Tým tří profesorů zpracoval na žádost firmy Energoaqua hodnocení odborných posudků, na jejichž základě Policie ČR firmu obvinila. Hodnocení stvrzuje, že postup policie byl od počátku zaujatý a posudky jsou manipulativní.
Analýza●Jakub Patočka
Zpráva sněmovní komise k otravě Bečvy dává zdrcující svědectví o selháních státu
Očekávaná zpráva přináší mimo jiné výbušnou informaci, kterou se ministr Brabec a jeho podřízení snaží po celou dobu před českou veřejností utajit: ve výpustích Deza odpovědné instituce po několik dní neodebraly žádné vzorky.
Komentář●Stanislav Verner
Masový úhyn ryb v Bečvě: jediným možným zdrojem otravy daného typu je DEZA
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Komentář●Jitka Komendová
Rusko: vězení a pracovní tábory za nazývání války válkou
Až dosud Putinův režim prezentoval likvidaci politické opozice převážně jako potírání údajné ekonomické kriminality. Nyní padl první exemplárně tvrdý trest. Ruský stát naplno obnovuje kategorii politických vězňů.
Rozhovor● Meduza
Lidi je snadné zastrašit. Jak jim ale pak znovu vrátit svobodu?
Timofej Raďa 12. června zveřejnil záznam své nové instalace — nápisu „Žít minulostí!“, jejž bez povolení umístil na dvě budovy v Jekatěrinburgu. Meduza s ním mluvila o jeho záměru i o tom, proč zůstává v Rusku a dál se věnuje street artu.
Portrét● Daria Solomennikova
Vpád na Ukrajinu přiměl řadu ruských aktivistů a nezávislých novinářů k odchodu z vlasti. Je to případ jak Saši, která upozorňuje na nedostatečnou psychiatrickou péči v Rusku, tak i autorky tohoto článku. Obě nyní žijí v exilu v Tbilisi.
Sloupek●Filip Outrata
Strašlivá doba ze secondhandu. Světlana Alexijevičová a její kronika sovětského člověka
Běloruská spisovatelka a držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová zobrazuje člověka sovětského a postsovětského prostoru. Umožňuje tak i lépe pochopit kořeny putinovského režimu a toho, co se právě odehrává na Ukrajině.
Rozhovor● Meduza
Rozhovor s A. Jakovlevem: Když došly zdroje, předhodila se masám iluze velmoci
Proč ruské vládnoucí elity ani velký byznys nezastaví válku, proč v ruské elitě začaly dominovat bezpečnostní složky a proč se v 90. letech nepodařilo transformovat moc, vysvětluje ekonom Andrej Jakovlev.
Rozhovor●Čadajeva, Komendová
Učitelé v Rusku dnes mají jen velmi málo cest: mlčení, lhaní, nebo vyhnanství
Rozhovor s Mariou Rachmaninovovou, ruskou filozofkou, umělkyní a aktivistkou, o poměrech na ruských vysokých školách, současné mladé generaci v Rusku a prožitku exilu.
Rozhovor● Meduza
Rusko se na Ukrajině pokouší zničit svou vlastní civilizační alternativu
Rozhovor Meduzy se spisovatelem Dmitrijem Gluchovským řeší zásadní otázku odpovědnosti Rusů za válku. Spisovatel je přesvědčen, že základní odpovědnost nese režim, který zdegeneroval až do stavu, kdy sám začal věřit své vlastní propagandě.
Esej●Viktar Martinovič
Zpátky v Sovětském svazu. Opět
Běloruský autor Victor Martinovich prožil tři životy: z pionýra, jímž byl krátce před rozpadem SSSR, vyrostl v uznávaného spisovatele svobodné éry země. Dnes je disidentem. Jeho esej tvoří první ze série věnované výročí rozpadu SSSR.
Esej●Sergej Lebeděv
Rusko třicet let po konci SSSR: zbyl jen kult síly a pohled upřený do minulosti
Další z řady esejů soustroví SSSR psaných pro Voxeurop líčí obraz Ruska jako země, která nezvládla transformaci od sovětské minulosti, a tak ji zvráceným způsobem začala selektivně používat k legitimizaci autoritářství.
Esej●Tatiana Țîbuleac
My moldavští Sovětčíci. Obraz mezigenerace
Vždy budu patřit k moldavské „mezigeneraci“, jež vyrostla mezi dvěma jazyky a dvěma identitami. Jsem směsí mezi tím, kým jsem, a kým bych měla být, píše moldavská spisovatelka v druhé eseji ze série věnované rozpadu SSSR.
Esej●Aka Morčiladze
Aka Morčiladze je jeden z nejznámějších gruzínských spisovatelů. A velký fanoušek fotbalu. Jeho esej ze série Souostroví SSSR vypráví příběh o zemi, kde lidé chodili po polích s podomácky vyrobenou anténou, aby ho mohli sledovat.
Podcast●Bittner, Bittner
ŠKRTY: Energie aneb Regulace, dávky a daně
Lipská burza, zastropování cen energií, zdanění zisků korporací a role české vlády. O tom, proč trh s energiemi nefunguje jako v učebnicích a co se s tím dá dělat, pojednává již čtvrtý díl podcastu bratří Bittnerů.
Podcast●Bittner, Bittner
ŠKRTY: Inflace aneb Jak chudák do ještě větší nouze přišel
Druhý díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje bolestně aktuálnímu tématu inflace. Kdo jsou vítězově a poražení? Co znamená, že máme každý svou inflaci? A pomůže nám s inflací Aleš Michl?
Podcast●Bittner, Bittner
ŠKRTY: Daně aneb Kdo patří na Západ
Třetí díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje tématu daní. Zvyšovat, či nezvyšovat? Jak moc český stát přerozděluje? A kde leží spravedlnost?
Podcast●Bittner, Bittner
Premiérový díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje státnímu dluhu České republiky. Čí vinou nyní strmě roste? A co znamená, když politici mluví o rozpočtové odpovědnosti?
Podcast●Kateřina Smejkalová
Podcast●Lukáš Senft
Komentář●Alex Bykov
Ukrajinský architekt Alex Bykov představuje nejzásadnější projekty reflektující dopad aktuálních událostí na tamější uměleckou scénu. A zamýšlí se nad smyslem demolicí památníků a uměleckých děl, které válku provázejí.
Komentář●Adéla Pospíšilová
Architektura jako výraz evropské identity? Zatím jen neúspěšné snahy
Evropská unie se snaží využít architekturu jako způsob vyjádření ideje evropanství, založené na sepětí jednoty a rozmanitosti, minulosti a budoucnosti. Nedaří se jí však stále vykročit za rámec tradičního nacionalismu.
Komentář●Helcel, Mertová
Odpor občanů proti stavbě takřka osmdesátimetrové budovy v ochranném pásmu historického centra Olomouce je příběhem selhávání veřejné správy a samosprávy. Byť je nyní situace nevalná, šance na vítězství neutuchá. Naději skýtá ombudsman.
Analýza●Rumanová, Szalay
Za plotom: bratislavský Istropolis pod tlakom developerského feudalizmu
Bratislava je typickým príkladom post-komunistického mesta, v ktorom stigmatizácia modernistickej architektúry ako emblému totalitného režimu legitimizuje bezohľadné praktiky developerov. A verejné inštitúcie mlčia.
Rozhovor●Khazalová, Lokšová
Sociolog Csaba Szaló: Zbrojovka byla naší šancí vyrovnat se s minulostí
V areálu slavného brněnského podniku Zbrojovka dnes developer CPI staví celou novou čtvrť. Proč demolice nevzbudila nevoli? Jak se lidé vztahují k problematické minulosti, kterou fabrika ztělesňuje? A je nějaká šance uchovat její paměť?
Esej●Petr Mezihorák
Zrod třídy služebníků: Jsme na prahu nového typu nerovnosti?
Reportáž●Černá, Khazalová
Ostravský byznys se sociálním bydlením: Romové smí jen do vyloučených lokalit
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
„Groteskní chamtivost.“ Fosilní korporace dál vykazují rekordní zisky
Z globální energetické krize profitují korporace. Některé ropné a plynařské koncerny oproti loňsku násobí zisky. Generální tajemník OSN António Guterres apeluje na politiky, aby nadměrné tržby zdanili a pomohli ohroženým domácnostem.
Komentář●Müller, Shivutseová a kol.
Správný způsob, jak bojovat s globálním hladem
Míra globálního hladovění nezadržitelně roste. Na vině je nejen pandemie covidu-19 či ruská agrese, ale nadále především masivní klimatická krize. Řešení známe a musíme je provést právě nyní. Na tahu jsou teď především státy G7.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Ropný gigant ExxonMobil míří před soud. Podle žalobců lhal o klimatické krizi
Americká fosilní korporace ExxonMobil musí ve státě Massachusetts k soudu. Údajně totiž lhala spotřebitelům i investorům o tom, jak moc se podílí na rozvratu klimatu. Žalob proti fosilnímu průmyslu přibývá i v dalších státech USA.
Komentář●Mikuláš Černík
Shell opustila vrchní bezpečnostní konzultantka. Pozice firmy se dále propadá
Hlasitý odchod Caroline Dennettové z vedení Shellu odhalil neudržitelnost pozice fosilních korporací. Nemá už význam naivně čekat na reformu, je čas uskutečnit jejich řízený zánik. A tak se i děje.
Komentář●George Monbiot
Analýza●Pascoe Sabido
Reportáž●Petra Dvořáková
Ženatí zákazníci sexbyznysu: Na mých úletech v důsledku vyděláváme oba
Zatímco o ženách v sexbyznysu bylo napsáno mnoho, o jejich zákaznících se toho moc neví. Stereotypní představa o mužích neúspěšných v osobním životě je mylná. Stálými klienty sexbyznysu jsou nejčastěji ženatí muži.
Reportáž●Petra Dvořáková
Migranti v mužské prostituci: Sex s muži se jim příčí, díky němu však uživí rodinu
Mužská prostituce představuje opomíjenou část sexbyznysu. Zatímco dřív si v Berlíně vydělávali prostitucí především náctiletí chlapci z rozvrácených rodin, dnes trhu s mužskou prostitucí dominují migranti z východní Evropy.
Reportáž●Petra Dvořáková
Německý nezdar. S „legalizací" prostituce není ve výsledku spokojen nikdo
Brzy uplyne dvacet let od doby, kdy Německo učinilo z prostituce legální sexuální práci. Zákon o prostituci však očekávání s ním spojená dosud nesplnil. Se současnou legislativou ve výsledku není spokojen nikdo.
Reportáž●Petra Dvořáková
Jak se cítí migrantky v německém sexbyznysu? Záleží, zda drží práci ve svých rukou
V debatě o prostituci není důležitější otázky, než jak se ženy v sexbyznysu cítí. S německou legalizací a následným rozšířením EU, se otevřelo více prostoru jak pro vykonávání autonomní a bezpečné sexuální práce, tak pro nucenou prostituci.
Komentář●Nikol Krejčová
Proč posíláme Evropské komisi stížnost na smlouvu o dolu Turów
Ústavní soud se odmítl zabývat česko-polskou smlouvou o dolu Turów. Je proto nezbytné, aby celý problém projednala Evropská komise.
Zpráva●Jan Gruber
Sněmovna odmítla diskusi o Turówu. Vládní většina neschválila program jednání
Debatu o česko-polské dohodě o těžbě v dole Turów opozice ve Sněmovně neprosadila. Poslanci vládní koalice ji odmítli i navzdory tomu, že odborníci pokládají uzavřenou smlouvu za rozpornou jak s českým, tak evropským právem.
Komentář●Milan Starec
Turówské zklamání: místní zůstali první na ráně, odepsaní vlastním státem
Že ODS jsou bližší kumpáni z PiS než české zájmy, bylo jasné dávno. Že ale lidi postižené těžbou v dole Turów odepíší i jiné vládní strany včetně Pirátů či ministryně Hubáčkové, je šok: tuzemská politika se projevila jako zcela bezzásadová.
Zpráva●Aneta Lakomá
Protest na MŽP proti turowské dohodě: „Zkuste si, jaké to je být bez vody“
Aktivisté na protest uzavřeli v pondělí ráno Ministerstvu životního prostředí přívod vody. Chtěli tak upozornit na důsledky česko-polské dohody, která umožnila další těžbu v dole Turów a kvůli níž hrozí obcím v pohraničí ztráta pitné vody.
Komentář●Jaromír Baxa
Turów: Libereckému kraji ani vládě o životní prostředí zřejmě nikdy nešlo
Vedení Libereckého kraje se tvářilo, že dělá vše pro to, aby ohrožené zdroje vody ochránilo. Pak ale najednou otočilo. Ve spřízněných vodárenských firmách se teď může slavit. Peníze na zakázky na vodovody budou. Teď ještě, aby byla ta voda.
Sloupek●Radek Kubala
Fialův podpis turowské dohody je vrcholem politické zbabělosti
Petr Fiala kapituloval před polskou vládou a netransparentním způsobem podepsal dohodu o dole Turów, která podle expertů i těžařské společnosti PGE ohrožuje tuzemské zdroje vody. Slavit může Polsko, ale také liberecká ODS.
Rozhovor●Adam Rektor-Polánek
Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem
Česká republika si na příštích pět a půl let zmrazila právní možnosti, jak ochránit své občany před ztrátou pitné vody. Uzavřená dohoda s Polskem je ještě slabší než návrh minulé vlády. Obsah dokumentu v rozhovoru komentuje Petra Urbanová.
#Energetika●Lucie Čejková
Litoměřice — město, od nějž se může energetické politice učit celá republika
Okresní město ležící v těsném sousedství hnědouhelné pánve už dvě dekády provozuje — pod vedením starosty z ODS — zřejmě nejprogresivnější energetickou politiku v České republice. Všem může sloužit jako příklad moudrého hospodaření.
#Energetika●Lucie Čejková
Zpráva z cesty Litoměřic k soběstačné energetice a vlastním občanům
Město Litoměřice se pokouší v českých podmínkách o zcela unikátní projekt energetické soběstačnosti. Má kombinovat využití solární a geotermální energie. Město přitom řeší i možnou vlastnickou participaci občanů.
#Energetika●Lucie Čejková
Rozhovor s Jaroslavem Klusákem: Nejnižší nabídka není vždy ta nejvýhodnější
Města se na změně klimatu podílejí rozhodujícím způsobem. Především svou energetickou náročností. Energetické plánování je tudíž pro jakoukoli budoucí politiku sídel nezbytné. S energetickým manažerem Prahy hovořila Lucie Čejková.
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.
#Migranti a utečenci●Fatima Rahimi
Říkali mi, abych si vzala uprchlíka domů. Tak jsem to udělala
Česká republika, jejíž vrcholní představitelé nedávno odmítli převzít zodpovědnost za pár desítek syrských sirotků, má ve skutečnosti dobré zkušenosti s integrací nezletilých migrantů a uprchlíků. Klíčem je takzvaná hostitelská péče.
#Migranti a utečenci●Petra Dvořáková
Marocké děti hledají normální život ve Španělsku. Projdou při tom peklem
Situace nezletilých migrantů bez doprovodu se ve Španělsku nezlepšila ani s levicovou vládou. Země nedodržuje své zákony a k ochraně nezletilých migrantů jí chybí vůle. Téměř všichni skončí dříve či později na ulici.
#Migranti a utečenci●Fatima Rahimi
Do České republiky přichází v průměru několik desítek nezletilých migrantů a uprchlíků bez doprovodu ročně. V rozporu s tím, jak téma migrace zneužívají premiér a další populisti, se však ukazuje, že to pro stát není nic nezvladatelného.
Reportáž●Fatima Rahimi
Brno pomáhá integraci cizinců. Jak funguje oceňovaný projekt, o němž se nemluví?
Brněnský magistrát zaměstnává od roku 2017 skupinku interkulturních pracovníků pro několik cizineckých komunit. Jejich prací je vytvářet most mezi cizinci a veřejnými institucemi — a přispívat tak k lepšímu soužití ve městě.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Rozhovor: Řešili jsme domácí násilí, omrzliny, dluhy za odpad i nevyplacené mzdy
Alexandru Ceban pracuje při brněnském magistrátu jako interkulturní pracovník pro moldavskou a rumunskou menšinu. Nejsem jen tlumočník, musím být otevřený a nebát se přiblížit k lidem. Jinak mi nebudou věřit, říká.
Komentář●Fatima Rahimi
Mohlo a mělo to být jinak. Mé dětství v zemi, kde se nehledělo na integraci
Autorce bylo deset, když začala s prací „tlumočnice“. Byla jediná, na koho se rodina i známí mohli obrátit, přestože se sama učila češtinu teprve chvíli. Dnes už by dětství „dospěláckými věcmi“ netrávila. Díky interkulturním pracovníkům.