Komentář●Marek Benda
Němečtí Zelení rostou. A důvodem není jen jejich pevný postoj k Rusku
Výsledky voleb v Porýní-Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku ukazují na trvalý vzestup německých Zelených. Důvodem je nejen konzistentní postoj k Rusku či živý komunikační styl, ale především jejich dlouhodobě adekvátní klimatická agenda.
Komentář●George Monbiot
Světovému systému zásobování potravinami hrozí kolaps
Působí to jako paradox: už před pandemií a válkou, v čase největší hojnosti a dlouhodobě nejnižších cen potravin na světovém trhu, se trend v počtu hladovějících a podvyživených pozemšťanů obrátil. Co se děje?
Komentář●Mojmír Vlašín
Národní park Soutok, nebo spíš Chráněná krajinná oblast? Asi nic
Soutok Moravy a Dyje patří mezi to nejcennější, co česká příroda má. Přesto je oblast chráněna jen mizivě. Na vině je nekompetentní stát a neadekvátní chování především lanžhotského starosty. Letitá kauza je krajně nečitelná.
Komentář●Sergej Loznica
„Jak můžeme čelit barbarství zakazováním něčeho, co vždy barbarství odporovalo?“
Projev ukrajinského filmového režiséra Sergeje Loznici v Cannes, v němž vystupuje proti bojkotu ruské kultury, zveřejňujeme jako komentář.
Zpráva●Jan Kašpárek
Anabáze uprchlíků na pražském nádraží pokračuje. Odpovědnost už nese vláda
Převážně romští uprchlíci přebývající v nouzi na pražském hlavním nádražím tu zůstávají v nedůstojných podmínkách. Organizace pomáhající uprchlíkům označují situaci za neudržitelnou a žádají, aby začal jednat stát.
Sloupek●Alena Zemančíková
Vzpomínka●Miroslav Patrik
Zemřel chrabrý obhájce občanských a ekologických práv Petr Kužvart
Komentář●Lukáš Ulrych
Český daňový systém je jednou z hlavních příčin drahoty
Současné nárůsty cen mají technicky vcelku jednoduché řešení — zavést tu daňový systém běžný na západě, tedy daňovou progresi, sektorové a majetkové daně, a naopak snížení DPH v kombinaci s kontrolou marží. Chybí jediné: politická vůle.
Komentář●Petr Janyška
Za dveřmi je české předsednictví EU, zvládneme ho? I s koulí Visegrádu na noze?
České republice se během předsednictví EU nabízí jedinečná šance představit se jako kompetentní demokratická země. Pro náš obraz v Evropě by bylo fatální, kdybychom se měli jevit jako propagátoři dnešní polské vlády.
Komentář●Markéta Gregorová
I my jsme Brusel! Češi budou rozhodovat o návrzích celé Evropy
Europoslankyně se ohlíží za ročním projektem participativní demokracie jménem Konference o budoucnosti Evropy. V České republice nevzbudila valný zájem, přesto právě Češi budou jako předsedající země její návrhy uvádět v praxi.
Komentář●Ondřej Mirovský
Vltavská filharmonie jako impuls pro radikální zklidnění magistrály
Projekt vltavské filharmonie vyvolal debaty kvůli podobě stavby samé. Přitom jsou tu dva další podstatné aspekty — ekologické a dopravní — a zatím není jasné, zda na ně projekt dává uspokojivé odpovědi.
Komentář●Tomáš Laně
O co jde Erdoğanovi — turecké „Ne“ vstupu Švédska a Finska do NATO v kontextu
Turecký prezident oznámil, že jeho země zavetuje plánované rozšíření NATO o skandinávské země. Odůvodnil to podporou Švédska a Finska „gülenovskému a kurdskému terorismu“. Do jaké míry to myslí vážně a co si chce eventuálně vyjednat?
Komentář●Jiří Koželouh
Proč potřebujeme Evropskou energetickou unii
Ruský vpád na Ukrajinu přináší nejen těžkosti, ale i nové perspektivy. Pro energetiku to platí dvojnásob. Využít tuto krizi jako příležitosti ovšem předpokládá užší spolupráci v rámci EU a plné zužitkování potenciálu obnovitelných zdrojů.
Komentář●Mojmír Vlašín
Visutá lávka čili „Rozežramost“
Zdá se, že se lidé již nasytili virtuální reality a chtějí se vrátit do přírody. Atrakce, jako je nový obří Sky Bridge na Dolní Moravě, jdou tomuto trendu vstříc. Vztahu člověka s přírodou ovšem odvádějí spíše medvědí službu.
Zpráva●Petr Jedlička
Ruský vpád na Ukrajinu ve dvanáctém týdnu: fronta se opět hýbe
Intervenční síly ovládly Popasnou a z další strany oblehly Severodoněck. Obránci naopak vytlačili útočníky od Charkova, a to až k ruské hranici. Zároveň se jim podařilo zneškodnit další pokus o překročení řeky Doněc.
Analýza●Averin, Denisov a kol.
Válka na Ukrajině má otřesné důsledky i pro přírodu
Ruská agrese představuje vážné hrozby pro přírodu a životní prostředí — a to nejen na Ukrajině. Experti mají obavy z trvalých následků. Současně upozorňují, že už nyní je třeba myslet na ekologické aspekty poválečné obnovy země.
Zpráva●Jedlička, Kuliš
Budoucnost ruštiny na Ukrajině? Kvůli válce teď nejasná
Vpád ruských jednotek poznamenal nejen vztah Ukrajinců k Rusku, ale i k ruskému jazyku. Zatímco jeho dřívější omezování nacionalistickými zákony budilo kritiku, dnes se „jazyka okupantů“ mnozí Ukrajinci zříkají sami.
Štěstí z šesti●Petr Jedlička
Nová ofenzíva na Ukrajině: jak vypadají oblasti, kde se válčí
I po zkrácení fronty a zahájení takzvané donbaské ofenzívy bojují obránci s ruskými interventy na řadě odlišných míst. Zde tak orientační průvodce po zvláštnostech a rázu současných front, doplněný o fotografie lokalit.
Reportáž●Fatima Rahimi
Fotbalistky z Kyjeva: Fotbal můžeš hrát vždy a všude, jen ve válce ne
Ruské rakety dopadající na ukrajinská města je připravily nejen o domov, ale i o domácí hřiště, kde pravidelně trénovaly kopanou. Fotbalistky z jediného ženského fotbalového klubu v Kyjevě dnes trénují na Pardubicku.
Reportáž●Oleksandra Mkrtčjanová
Ukrajinci v České republice: život mezi dvěma světy
V Deníku Referendum začíná působit ukrajinská novinářka, která bude pro naše noviny psát o životě ukrajinských uprchlíků mezi námi. V prvním textu představuje obrazy prvních dojmů několika svých krajanek.
Komentář●Martin Konvička
Kyjiv nebo Kyjev? Česká debata o jazyce opět konzervativní
Obrana proti ruské agresi probíhá také v jazyce. Kampaň #KyivNotKyev usiluje o to, aby svět ruskojazyčné názvy ukrajinských sídel nahradil těmi ukrajinskými. A je úspěšná. Ne však u nás. Česká debata o jazyce je totiž trvale konzervativní.
Esej●Martin Pleva
Představa, že vztah české společnosti k válce na Ukrajině je vykročením z postkomunismu, je mylná. Ve skutečnosti se tu stvrzují nešťastné antikomunistické stereotypy. Schopnosti myslet odstíněně se nám stále nedostává. A čas se krátí.
Sloupek●Ivan Štampach
Jsem socialista, a proto jsem antikomunista
Autor tentokrát ve svém pravidelném sloupku reaguje na včera zveřejněný esej Martina Plevy. Proto jej vydáváme mimořádně již v neděli: „Jsem antikomunista, tedy protivník komunistického režimu a jeho ideologie.“
Rozhovor●Zuzana Vlasatá
Soudy si neumí představit, že finanční správa lže. A ona opravdu lže často
Rozovor se senátorem Tomášem Goláněm o tom, jak se stalo, že se finanční správa zvrhla, proč se náprava bezpráví nemůže obejít bez iniciativy obětí, jak ji změnit, aby začala fungovat řádně — a o tom, proč je třeba změnit služební zákon.
Štěstí z šesti●Josef Patočka
Co dál, klimahnutí? Šest klíčů k cestě z krize nabízí Klimavize
Klimavize vzešla z výsledků výzkumu, jehož cílem je představit základní pravidla, jimiž by se mělo řídit klimatické hnutí, chce-li skutečně dosáhnout úspěchu. Klimavize má zároveň sehrát roli impulzu ke sjednocení a nastavení nové agendy.
Podcast●Bittner, Bittner
Premiérový díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje státnímu dluhu České republiky. Čí vinou nyní strmě roste? A co znamená, když politici mluví o rozpočtové odpovědnosti?
Reportáž●Aneta Lakomá
Vzdělávání ukrajinských žáků v českých malotřídkách: mnoho vůle, mizivá podpora
Reportáž● Meduza
Jak Viktor Orbán proměnil Maďarsko v evropskou obdobu Putinova Ruska
Analýza●Patočka, Vlasatá
Otrava Bečvy: Soud strhal obžalobu. Má-li se případ vyšetřit, musí konat vláda
Redakce DR získala usnesení vsetínského soudu, které vrací obžalobu v kauze Bečva státnímu zástupci k došetření. Soudkyně žalobci, policii a znalcům vyčítá, že domnělého viníka obžalovali bez skutečných důkazů.
Komentář●Patočka, Vlasatá
Obžaloba rožnovské Energoaquy z otravy Bečvy je výsměch spravedlnosti i realitě
Obžaloba podaná státním zástupcem ve věci otrávené Bečvy na rožnovskou firmu Energoaqua na základě podkladů, které trojice renomovaných profesorů označila za „odporující fyzikálním zákonům“, je skandál, který už padá i na současnou vládu.
Zpráva●Patočka, Vlasatá
Trojice profesorů k otravě Bečvy: verze s rožnovským kanálem „není možná“
Tým tří profesorů zpracoval na žádost firmy Energoaqua hodnocení odborných posudků, na jejichž základě Policie ČR firmu obvinila. Hodnocení stvrzuje, že postup policie byl od počátku zaujatý a posudky jsou manipulativní.
Analýza●Jakub Patočka
Zpráva sněmovní komise k otravě Bečvy dává zdrcující svědectví o selháních státu
Očekávaná zpráva přináší mimo jiné výbušnou informaci, kterou se ministr Brabec a jeho podřízení snaží po celou dobu před českou veřejností utajit: ve výpustích Deza odpovědné instituce po několik dní neodebraly žádné vzorky.
Komentář●Stanislav Verner
Masový úhyn ryb v Bečvě: jediným možným zdrojem otravy daného typu je DEZA
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Rozhovor●Čadajeva, Komendová
Učitelé v Rusku dnes mají jen velmi málo cest: mlčení, lhaní, nebo vyhnanství
Rozhovor s Mariou Rachmaninovovou, ruskou filozofkou, umělkyní a aktivistkou, o poměrech na ruských vysokých školách, současné mladé generaci v Rusku a prožitku exilu.
Rozhovor● Meduza
Rusko se na Ukrajině pokouší zničit svou vlastní civilizační alternativu
Rozhovor Meduzy se spisovatelem Dmitrijem Gluchovským řeší zásadní otázku odpovědnosti Rusů za válku. Spisovatel je přesvědčen, že základní odpovědnost nese režim, který zdegeneroval až do stavu, kdy sám začal věřit své vlastní propagandě.
Rozhovor● Meduza
„V Rusku budeme muset vše vybudovat znovu od začátku. Žádnou jinou zemi nemáme.“
„Posledních deset let jsem mlčel o mnohém. Mnohokrát jsem nešel demonstrovat ze strachu o kolegy a klienty.“ Bývalý ředitel organizace Nocležka Grigorij Sverdlin mluví o tom, proč odešel z Ruska a o tom, co teď čeká ruský občanský sektor.
Esej● Meduza
„Nemám co ztratit“. Zpověď ruské umělkyně, která protestuje už dvacet let
Šestasedmdesátileté umělkyni Jeleně Osipovové se přezdívá „svědomí Petrohradu“. Policie ji opakovaně zadržela, přesto se svými transparenty stále vychází do ulic. Co si myslí o válce na Ukrajině a lhostejnosti společnosti?
Analýza●Fatima Rahimi
Zkušenosti obětí domácího násilí z řad cizinců: často boj na dvou frontách
Česká republika nedělá dost ani pro oběti domácího násilí u vlastních občanů. O to horší je situace cizinců — neznají svá práva, nemají kontakty, bojí se o děti… Popsány jsou i případy, kdy policie vyslechne jen agresora, protože je Čech.
Analýza●Fatima Rahimi
S žadateli o azyl Česká republika občas zachází jako s pingpongovými míčky
Přijíždí-li někdo do České republiky žádat o mezinárodní právní ochranu neboli azyl, zpravidla se jedná o člověka, který má za sebou traumata a útrapy. Zacházet by se s nimi mělo podle toho, včetně ohledů na psychický stav a zdraví.
Reportáž●Petra Dvořáková
Jak se cítí migrantky v německém sexbyznysu? Záleží, zda drží práci ve svých rukou
V debatě o prostituci není důležitější otázky, než jak se ženy v sexbyznysu cítí. S německou legalizací a následným rozšířením EU, se otevřelo více prostoru jak pro vykonávání autonomní a bezpečné sexuální práce, tak pro nucenou prostituci.
Reportáž●Petra Dvořáková
Migranti v mužské prostituci: Sex s muži se jim příčí, díky němu však uživí rodinu
Mužská prostituce představuje opomíjenou část sexbyznysu. Zatímco dřív si v Berlíně vydělávali prostitucí především náctiletí chlapci z rozvrácených rodin, dnes trhu s mužskou prostitucí dominují migranti z východní Evropy.
Reportáž●Petra Dvořáková
Německý nezdar. S „legalizací" prostituce není ve výsledku spokojen nikdo
Brzy uplyne dvacet let od doby, kdy Německo učinilo z prostituce legální sexuální práci. Zákon o prostituci však očekávání s ním spojená dosud nesplnil. Se současnou legislativou ve výsledku není spokojen nikdo.
Reportáž●Petra Dvořáková
Ženatí zákazníci sexbyznysu: Na mých úletech v důsledku vyděláváme oba
Zatímco o ženách v sexbyznysu bylo napsáno mnoho, o jejich zákaznících se toho moc neví. Stereotypní představa o mužích neúspěšných v osobním životě je mylná. Stálými klienty sexbyznysu jsou nejčastěji ženatí muži.
Komentář●Petr Jedlička
Macron zvítězil i podruhé, tentokrát ale „na Pompidoua“
Francouzský prezident zvítězil s podobným podílem hlasů jako jeho předchůdce z roku 1969. Podobná byla i neúčast. Otázkou zůstává, jaký parlament by přiměl Macrona nedělat reformy neoliberálně, ale zároveň mu neznemožnil dělat cokoliv.
Komentář●Petr Janyška
Inventura Macronových pěti let: byly o dost lepší, než se na první pohled zdá
Mediální obraz Macronova prvního období může budit dojem, že se mu nepodařilo takřka nic prosadit. Realita je ovšem jiná, například Macronovu kulturní politiku může Francii závidět každý. Co lze čekat v jeho druhém mandátu?
Komentář●Josef Brož
Vítězství? Někdy příště, Marine
Nálady ve francouzském nacionalistickém táboře jsou po prezidentských volbách bojovné, oslavy úspěchu Marine Le Penové však působí trochu křečovitě. Celkově lepenisté opět prohráli a spolupráce s táborem kolem Érica Zemmoura bude složitá.
Analýza●Petr Jedlička
Druhé kolo francouzských voleb: nejde jen o výsledek
I ty úplně poslední dny před nedělním rozuzlením francouzských prezidentských voleb přinesly pozoruhodné posuny a důležitá odhalení. Přinášíme výběr osmi zřejmě nejpodstatnějších motivů a událostí.
Analýza●Petr Janyška
Unavená, úzkostná. Co řekly prezidentské volby o francouzské společnosti
Marine Le Penová se nezměnila, ale už nepředstavuje extrémní okraj. I proto — a také díky sociálně laděné kampani — může tentokrát vyhrát, ač Macron zůstává favoritem. V podhoubí se ale zřejmě odehrávají děje, jež mohou zcela změnit Evropu.
Zpráva●Petr Jedlička
Volby ve Francii: hlavními tématy jsou letos kupní síla a životní náklady
Vzrůst cen energií a postcovidová recese překryly nakonec i ruský vpád na Ukrajinu. Každý z prezidentských kandidátů má svůj plán, jak reagovat. Zatím však sociální těžkosti ženou voliče nejvíce k Marine Le Penové.
Esej●Viktar Martinovič
Zpátky v Sovětském svazu. Opět
Běloruský autor Victor Martinovich prožil tři životy: z pionýra, jímž byl krátce před rozpadem SSSR, vyrostl v uznávaného spisovatele svobodné éry země. Dnes je disidentem. Jeho esej tvoří první ze série věnované výročí rozpadu SSSR.
Esej●Sergej Lebeděv
Rusko třicet let po konci SSSR: zbyl jen kult síly a pohled upřený do minulosti
Další z řady esejů soustroví SSSR psaných pro Voxeurop líčí obraz Ruska jako země, která nezvládla transformaci od sovětské minulosti, a tak ji zvráceným způsobem začala selektivně používat k legitimizaci autoritářství.
Esej●Tatiana Țîbuleac
My moldavští Sovětčíci. Obraz mezigenerace
Vždy budu patřit k moldavské „mezigeneraci“, jež vyrostla mezi dvěma jazyky a dvěma identitami. Jsem směsí mezi tím, kým jsem, a kým bych měla být, píše moldavská spisovatelka v druhé eseji ze série věnované rozpadu SSSR.
Esej●Aka Morčiladze
Aka Morčiladze je jeden z nejznámějších gruzínských spisovatelů. A velký fanoušek fotbalu. Jeho esej ze série Souostroví SSSR vypráví příběh o zemi, kde lidé chodili po polích s podomácky vyrobenou anténou, aby ho mohli sledovat.
Dokument●Otevřený dopis
Univerzity bez fosilií: otevřený dopis Univerzitě Karlově
Studenti organizovaní v hnutí Univerzity za klima vyzývají Univerzitu Karlovu, aby své deklarované klimatické postoje stvrdila také tím, že se veřejně odkloní od institucí, které financují fosilní průmysl. Text vydáváme jako dokument.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Zjištění DR: Odklad se nekoná. Vláda nadále počítá s koncem uhlí v roce 2033
Média v posledních dnech referovala o vládním záměru oddálit konec uhlí. Podle zjištění Deníku Referendum však Fialův kabinet dosavadní plány měnit nehodlá. Limity těžby jsou nadále konečné, odklon od uhlí má nastat k roku 2033.
Dokument●António Guterres
Situace je děsivá. Klimatickou katastrofu lze však stále zvrátit
Generální tajemník OSN k nedávné a alarmující zprávě klimatického panelu IPCC: „Je čas přestat spalovat naši planetu a začít investovat do obnovitelných energií, které jsou všude kolem nás.“ Text vydáváme jako dokument.
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Konec fosilních paliv z Ruska je v dohlednu. Evropa však zatím váhá
Evropská unie stupňuje sankce vůči ruským fosilním palivům, zatím však velmi opatrně. Podle expertů je přitom odklon od plynu a ropy z Ruska možný daleko rychleji — a napomůže nejen evropské bezpečnosti, ale i ochraně klimatu.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
„Sponzorujete válku.“ Protestující žádali konec podpory ruských fosilních paliv
Na pobočkách bank UniCredit Bank, Raiffeisenbank a Komerční banky v pondělí protestovaly desítky lidí. Demonstrující požadovali konec podpory ruských fosilních korporací, které podle nich financují válku na Ukrajině i klimatickou krizi.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Podíl elektřiny z větru a Slunce láme rekordy. Uhlíkové emise však také
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Teploty na pólech děsí svět. Lidstvo vstupuje do „nové fáze klimatických změn“
Volný text●Vojtěch Petrů
V Turecku dorůstá Erdoğanova generace, k režimu ale nevzhlíží
Současný vládce Turecka oslaví brzy dvacet let u moci. Za ně chtěl mimo jiné vychovat cílenou politikou novou generaci sdílející jeho názory. Dnes dospívající Turci ovšem chtějí něco úplně jiného.
Zpráva●Petr Jedlička
Srí Lance došly valuty. Příští měsíce budou nejtěžší, varuje nový premiér
Lidové bouře se stovkami zraněných z minulého týdne vystřídal hospodářsko-finanční kolaps. Guvernér centrální banky ve středu ohlásil „vynucený bankrot“. Ostrov se tak teď musí obracet na velmoci a na Mezinárodní měnový fond.
Komentář●David Hearst
Zabití Širín Abú Aklahové: Západ ze sebe nesmyje poskvrnu spoluviny
Zatímco se Izrael horko těžko snaží očistit od viny, Spojené státy, Velká Británie — i Česká republika — k případu hanebně mlčí. Jisté je ovšem jedno: že Palestinci mlčet nebudou.
Zpráva●Petr Jedlička
Maďarsko: Orbán znovu obhájil mandát, dokázal využít i válku na Ukrajině
Autokratický premiér vedl kampaň jako kandidát míru, stability a národních zájmů. Pomohly mu též spřátelené firmy, rozdělení volebních obvodů nebo zglajchšaltovaná média. Opozice bude mít nakonec menší zastoupení než před sjednocením.
Komentář●Martin Makara
Obvinenie Fica je prelomové ešte ďaleko pred rozsudkom
Obvinění lidí z okolí lídra slovenské opozice Roberta Fica je správným, i když riskantním krokem. Nepodaří-li se totiž jejich trestnou činnost prokázat, společenské následky budou závažné. Strach byl však Ficovým spojencem až příliš dlouho.
Sloupek●Radek Kubala
Sebeupálení Wynna Bruce jako symptom absolutního selhání politiky
Podcast●Lukáš Senft
Carlota Sanz Ruiz: Ekonomie koblihy — mezi chudobou a katastrofou
Zpráva●Jan Kašpárek
Je draho, lidem zbývá méně peněz. A vláda přichází s „Deštníkem proti drahotě“
Inflace i zdražování pokračuje, stále více domácností má hluboko do kapsy. Vláda představila sadu kroků, a proběhne také další valorizace důchodů. Především odbory ale plán pokládají za nedostatečný.
Analýza●Jan Kašpárek
Uprchlická krize na hlavním nádraží pokračuje. Stany nic nevyřešily
Na pražském hlavním nádraží stále pobývají stovky uprchlíků, často ukrajinských Romů. Zřízení stanového městečka v Troji nijak zvlášť nepomohlo. Navíc vyvstává otázka dlouhodobějšího bydlení těch běženců, jež Česká republika už přijala.
Zpráva●Jan Gruber
Důstojná mzda činí přes jedenatřicet tisíc. Méně ale bere čtyřicet procent lidí
Odborný tým vypočetl minimální důstojnou mzdu. Jedná se o sumu, jež poskytuje dostatek prostředků k tomu, aby člověk nežil v ekonomické nejistotě. Částka činí přes jedenatřicet tisíc. Zákonnou minimální mzdu tak převyšuje dvojnásobně.
Analýza●Jan Gruber
Kdo se bojí korespondenční volby?
Vládní koalice se od počátku roku marně snaží prosadit možnost korespondenčního hlasování pro Čechy žijící v cizině. O co v návrhu běží? Proč se mu opozice vytrvale brání? A jsou její výhrady oprávněné, nebo si je cucá z prstu?
Zpráva●Jan Kašpárek
Sjezd ČMKOS: odbory nadále povede Středula. Chtějí mimořádně zvýšit minimální mzdu
Delegáti odborových svazů opět zvolili předsedou Josefa Středulu. Odboráři také vznesli požadavek na mimořádné zvýšení minimální mzdy kvůli inflaci a odsouhlasili program pro další čtyři roky.
Analýza●Jan Gruber
Jak Fialova vláda pomáhá chudnoucím domácnostem? Málo. A navíc pomalu
Zpráva●Jan Gruber
Dřívější důchody pro rizikové profese: Jurečka vykostil návrh Maláčové
Analýza●Jan Kašpárek
Do ČR přišlo více ukrajinských dětí, než se tu ročně rodí. Musíme očkovat
Ukrajinské uprchlíky u nás naštěstí přivítala nevídaná solidarita. S pomocí jsou ale spojené i výzvy, mimo jiné pro zdravotnický systém. Nezačneme-li včas mluvit o možných problémech, téma mohou zneužít xenofobové.
Analýza●Jan Kašpárek
Spíše než omikron zatím ustupují opatření. Vláda tak předbíhá vývoj
Vlna virové varianty omikron se stále nese dosti vysoko, vláda již nicméně předjímá konec a úplné rozvolnění. Hlavní otázkou však zůstává, zda a kam se ještě pohnou počty nejvážnějších případů.
Komentář●Jan Kašpárek
Podle vlády covid skončil. Ví o tom ale virus?
Ve čtvrtek se rozvolní protiepidemická opatření. Dávalo by to smysl, kdyby se věci zas neděly samospádem. Dojem, že tuto zemi v mnohém nikdo neřídí a že rozhodování zde v lepším případě stojí na víře, se totiž s novou vládou skoro nezměnil.
Analýza●Jan Kašpárek
Z pandemie se dostaneme. Jen to znamená něco úplně jiného, než si chceme myslet
Státy rozvolňují, zaznívají teorie o konci pandemie či vzniku endemie. Boj s covidem ale není fotbalový zápas s jasným vítězem. Nenacházíme-li odpověď na otázku „kdy covid skončí?“, je to tím, že se ptáme špatně.
Analýza●Jan Kašpárek
Omikron udeřil. Bude to nápor, je třeba se chránit, ale k rezignaci není důvod
Počty nově nakažených virem SARS-Cov-2 vystřelily vzhůru, hnané násobně nakažlivější variantou omikron. Patrně přecházíme do další vlny, jež se ale od dřívějších bude lišit. Má stále smysl chránit sebe i ostatní.
Analýza●Jan Kašpárek
Výzkumy potvrzují vážné důsledky „long covidu“. Vliv omikronu zatím neznáme
Nadále vychází množství vědeckých prací o long covidu — souboru různorodých problémů následujících po dlouhé měsíce nákazu novým koronavirem. Poznání se zpřesňuje, trvají ale i neznámé — nyní v čele s možným vlivem omikronu.
Analýza●Jan Kašpárek
Debata o uznání protilátek má značné limity, lze ale hledat kompromisy
Již dlouhé měsíce se řeší možné uznání protilátkových testů jako další formy „covidpasu“. Debata stojí víceméně na místě, míchá dohromady různé věci a pomíjí jejich faktickou složitost. Přesto lze hledat společnou půdu.
Reportáž●Petra Dvořáková
Ženatí zákazníci sexbyznysu: Na mých úletech v důsledku vyděláváme oba
Zatímco o ženách v sexbyznysu bylo napsáno mnoho, o jejich zákaznících se toho moc neví. Stereotypní představa o mužích neúspěšných v osobním životě je mylná. Stálými klienty sexbyznysu jsou nejčastěji ženatí muži.
Reportáž●Petra Dvořáková
Migranti v mužské prostituci: Sex s muži se jim příčí, díky němu však uživí rodinu
Mužská prostituce představuje opomíjenou část sexbyznysu. Zatímco dřív si v Berlíně vydělávali prostitucí především náctiletí chlapci z rozvrácených rodin, dnes trhu s mužskou prostitucí dominují migranti z východní Evropy.
Reportáž●Petra Dvořáková
Německý nezdar. S „legalizací" prostituce není ve výsledku spokojen nikdo
Brzy uplyne dvacet let od doby, kdy Německo učinilo z prostituce legální sexuální práci. Zákon o prostituci však očekávání s ním spojená dosud nesplnil. Se současnou legislativou ve výsledku není spokojen nikdo.
Reportáž●Petra Dvořáková
Jak se cítí migrantky v německém sexbyznysu? Záleží, zda drží práci ve svých rukou
V debatě o prostituci není důležitější otázky, než jak se ženy v sexbyznysu cítí. S německou legalizací a následným rozšířením EU, se otevřelo více prostoru jak pro vykonávání autonomní a bezpečné sexuální práce, tak pro nucenou prostituci.
Zpráva●Jan Gruber
Sněmovna odmítla diskusi o Turówu. Vládní většina neschválila program jednání
Debatu o česko-polské dohodě o těžbě v dole Turów opozice ve Sněmovně neprosadila. Poslanci vládní koalice ji odmítli i navzdory tomu, že odborníci pokládají uzavřenou smlouvu za rozpornou jak s českým, tak evropským právem.
Komentář●Milan Starec
Turówské zklamání: místní zůstali první na ráně, odepsaní vlastním státem
Že ODS jsou bližší kumpáni z PiS než české zájmy, bylo jasné dávno. Že ale lidi postižené těžbou v dole Turów odepíší i jiné vládní strany včetně Pirátů či ministryně Hubáčkové, je šok: tuzemská politika se projevila jako zcela bezzásadová.
Zpráva●Aneta Lakomá
Protest na MŽP proti turowské dohodě: „Zkuste si, jaké to je být bez vody“
Aktivisté na protest uzavřeli v pondělí ráno Ministerstvu životního prostředí přívod vody. Chtěli tak upozornit na důsledky česko-polské dohody, která umožnila další těžbu v dole Turów a kvůli níž hrozí obcím v pohraničí ztráta pitné vody.
Komentář●Jaromír Baxa
Turów: Libereckému kraji ani vládě o životní prostředí zřejmě nikdy nešlo
Vedení Libereckého kraje se tvářilo, že dělá vše pro to, aby ohrožené zdroje vody ochránilo. Pak ale najednou otočilo. Ve spřízněných vodárenských firmách se teď může slavit. Peníze na zakázky na vodovody budou. Teď ještě, aby byla ta voda.
Sloupek●Radek Kubala
Fialův podpis turowské dohody je vrcholem politické zbabělosti
Petr Fiala kapituloval před polskou vládou a netransparentním způsobem podepsal dohodu o dole Turów, která podle expertů i těžařské společnosti PGE ohrožuje tuzemské zdroje vody. Slavit může Polsko, ale také liberecká ODS.
Rozhovor●Adam Rektor-Polánek
Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem
Zpráva●Jan Kašpárek
Vláda se dohodla s Polskem na těžbě v Turówu. Výměnou za peníze stáhne žalobu
#Energetika●Lucie Čejková
Litoměřice — město, od nějž se může energetické politice učit celá republika
Okresní město ležící v těsném sousedství hnědouhelné pánve už dvě dekády provozuje — pod vedením starosty z ODS — zřejmě nejprogresivnější energetickou politiku v České republice. Všem může sloužit jako příklad moudrého hospodaření.
#Energetika●Lucie Čejková
Zpráva z cesty Litoměřic k soběstačné energetice a vlastním občanům
Město Litoměřice se pokouší v českých podmínkách o zcela unikátní projekt energetické soběstačnosti. Má kombinovat využití solární a geotermální energie. Město přitom řeší i možnou vlastnickou participaci občanů.
#Energetika●Lucie Čejková
Rozhovor s Jaroslavem Klusákem: Nejnižší nabídka není vždy ta nejvýhodnější
Města se na změně klimatu podílejí rozhodujícím způsobem. Především svou energetickou náročností. Energetické plánování je tudíž pro jakoukoli budoucí politiku sídel nezbytné. S energetickým manažerem Prahy hovořila Lucie Čejková.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: ženy se brání, jejich pozice se však i tak hroutí
Navzdory tomu, že Tálibánci deklarovali změnu přístupu k ženám, praxe ukazuje, že v mnohém se situace vrátí do temnoty devadesátých let. Propad statutu žen přitom zemi, a tudíž i hnutí Tálibán, nesmírně poškodí.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: Islámský stát provincie Chorásán
Afghánistánu už půl roku vládne náboženské hnutí Tálibán. Jeho moc však nepokrývá celé území. Lokálně silnou pozici má v zemi například i takzvaný Islámský stát. Co to pro Afghánistán znamená, analyzuje Fatima Rahimi.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: role regionálních hegemonů
Ode dne, kdy Kábul padl do rukou Tálibánu, uběhlo několik měsíců. V sérií článků se hlouběji podíváme, jak a v čem se Afghánistán pod vládou náboženského hnutí proměnil. V tomto textu se zaměřujeme na regionální aktéry a jejich vliv.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: jak vypadá současná situace
Ode dne, kdy Kábul padl do rukou Tálibánu, uběhly zhruba tři měsíce. V sérií článků se hlouběji podíváme, jak a v čem se Afghánistán pod vládou náboženského hnutí proměnil.
Analýza●Rumanová, Szalay
Za plotom: bratislavský Istropolis pod tlakom developerského feudalizmu
Bratislava je typickým príkladom post-komunistického mesta, v ktorom stigmatizácia modernistickej architektúry ako emblému totalitného režimu legitimizuje bezohľadné praktiky developerov. A verejné inštitúcie mlčia.
Rozhovor●Khazalová, Lokšová
Sociolog Csaba Szaló: Zbrojovka byla naší šancí vyrovnat se s minulostí
V areálu slavného brněnského podniku Zbrojovka dnes developer CPI staví celou novou čtvrť. Proč demolice nevzbudila nevoli? Jak se lidé vztahují k problematické minulosti, kterou fabrika ztělesňuje? A je nějaká šance uchovat její paměť?
Esej●Petr Mezihorák
Zrod třídy služebníků: Jsme na prahu nového typu nerovnosti?
Pandemie posiluje nerovnost mezi těmi, co pracují z domova, a těmi, kteří jim zajišťují služby. Z rodícího se uspořádání ovšem netěží ani jedni, neboť do něj vstupují zásadnější nerovnosti. Zato na něm úspěšně parazituje soukromý kapitál.
Reportáž●Černá, Khazalová
Ostravský byznys se sociálním bydlením: Romové smí jen do vyloučených lokalit
Komentář●Pavlína Suchá
Chanov může být běžné sídliště. Jak na to, se architekti musí ptát místních
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.
#Migranti a utečenci●Fatima Rahimi
Říkali mi, abych si vzala uprchlíka domů. Tak jsem to udělala
Česká republika, jejíž vrcholní představitelé nedávno odmítli převzít zodpovědnost za pár desítek syrských sirotků, má ve skutečnosti dobré zkušenosti s integrací nezletilých migrantů a uprchlíků. Klíčem je takzvaná hostitelská péče.
#Migranti a utečenci●Petra Dvořáková
Marocké děti hledají normální život ve Španělsku. Projdou při tom peklem
Situace nezletilých migrantů bez doprovodu se ve Španělsku nezlepšila ani s levicovou vládou. Země nedodržuje své zákony a k ochraně nezletilých migrantů jí chybí vůle. Téměř všichni skončí dříve či později na ulici.
#Migranti a utečenci●Fatima Rahimi
Do České republiky přichází v průměru několik desítek nezletilých migrantů a uprchlíků bez doprovodu ročně. V rozporu s tím, jak téma migrace zneužívají premiér a další populisti, se však ukazuje, že to pro stát není nic nezvladatelného.
Reportáž●Fatima Rahimi
Brno pomáhá integraci cizinců. Jak funguje oceňovaný projekt, o němž se nemluví?
Brněnský magistrát zaměstnává od roku 2017 skupinku interkulturních pracovníků pro několik cizineckých komunit. Jejich prací je vytvářet most mezi cizinci a veřejnými institucemi — a přispívat tak k lepšímu soužití ve městě.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Rozhovor: Řešili jsme domácí násilí, omrzliny, dluhy za odpad i nevyplacené mzdy
Alexandru Ceban pracuje při brněnském magistrátu jako interkulturní pracovník pro moldavskou a rumunskou menšinu. Nejsem jen tlumočník, musím být otevřený a nebát se přiblížit k lidem. Jinak mi nebudou věřit, říká.
Komentář●Fatima Rahimi
Mohlo a mělo to být jinak. Mé dětství v zemi, kde se nehledělo na integraci
Autorce bylo deset, když začala s prací „tlumočnice“. Byla jediná, na koho se rodina i známí mohli obrátit, přestože se sama učila češtinu teprve chvíli. Dnes už by dětství „dospěláckými věcmi“ netrávila. Díky interkulturním pracovníkům.
Esej●Josef Patočka
České společnosti se nepodařilo dosáhnout původního cíle revoluce roku 1989. Oněch třicet let ale po trajektorii ke kolapsu kráčel celý průmyslově vyspělý svět. Tak jako tak se tedy během příštích desetiletí všechno změní.
Esej●Elisa Gutscheová
Východní Německo se nedočkalo vzniku vzkvétající země, kterou sliboval Helmut Kohl. Naopak i třicet let po sjednocení spousta strukturálních problémů přetrvává a mladí východní Němci mají nadále podstatně omezenější životní šance.
Esej●Christian Weiβgerber
V čtvrtém dílu seriálu Zrozeni a zrazeni svobodou autor popisuje, jak jeho životní dráhu formovalo dospívání na zapomenuté durynské periferii, od příchylnosti k neonacistům k současnému sociálně kritickému pohledu a emancipačním snahám.
Esej●Anna Kárníková
Kde je v úsilí za lepší svět místo pro generaci, která nevěří, že je možný? Na to odpovídá třetí esej z cyklu Zrozeni a zrazeni svobodou: co chtějí děti českého a východoněmeckého postkomunismu.
Esej●Klára Vlasáková
Nejsme Západ. Proč by to ale mělo vadit?
V druhém textu z cyklu Zrozeni a zrazeni svobodou: co chtějí děti českého a východoněmeckého postkomunismu vypráví autorka o pocitech trapnosti a snaze přiblížit se západnímu světu.
Esej●Lukas Rietzschel
Zlomky německých sjednocení: východ se hlásí o právo na svou paměť i důstojnost
Komentář●Kateřina Smejkalová
My, děti postkomunismu už chceme víc než jen děkovat, že můžeme