Komentář●Josep Borrell
Jak umožnit ukrajinské vítězství
Úkolem Evropské unie je proto podporovat Ukrajinu ze všech sil. Cílem je, aby Ukrajina porazila agresora. V takový výsledek však nemůžeme doufat, pokud Ukrajině neposkytneme prostředky k jeho dosažení.
Esej●Jakub Ort
Moc, která se zrodí ze slabosti utlačovaných
V Pedagogice utlačovaných rozvíjí Paulo Freire teorii vzdělávání, jež nebude sloužit k udržování propastných sociálních rozdílů, ale naopak rozvine aktivitu, která pomůže útlak překonávat. Přinášíme předmluvu k českému vydání knihy.
Sloupek●Jiří Pehe
Podpora Babišových soupeřů nebyla selháním české žurnalistiky
Kritika, jež se snesla na novináře, kteří zaujali během prezidentské volby programově antibabišovský postoj, byla nemístná. Pravidlo vyváženosti zastínila potřeba uhájit liberální demokracii před oligarchií a autoritářstvím.
Komentář●Ondřej Fér
Podivuhodný příběh legendy Marka Prchala
Nejlépe prodaným produktem, na kterém Marek Prchal doposud pracoval, je Marek Prchal — jsme jím uhranuti. Jeho legenda je ve skutečnosti jen naléhavou připomínkou, jak nekriticky přistupujeme ke komunikačním technologiím a informacím.
Zpráva●Matěj Moravanský
Komentář●Markéta Jakešová
Další pokus o nápravu křivd na kanadských Prvních obyvatelích
Sloupek●Radek Kubala
Data ukazují, že uhlí v Evropě renesanci nezažívá. Přáním uhlobaronů navzdory
Ani přání majitelů fosilních korporací nedokáží změnit fakt, že Evropa dekarbonizuje. Data think tanku Ember ukazují, že ve výrobě elektřiny význam plynu a uhlí klesá. Do roku 2035 pak může Evropa přejít takřka kompletně na čisté zdroje.
Komentář●Jan Májíček
Nepovedená důchodová reforma může Macrona zničit
Odpor proti reformě penzijního systému ve Francii sílí. A není divu. Macronova vize totiž rezignuje na základní porozumění celé problematice. Prezidenta, který na reformách postavil celou svou kampaň, by toto diletantství mohlo stát vše.
Komentář●Vojtěch Petrů
Programová konference tady nepomůže, hejtmane Vondráku
Spíše než oceňovat, že se Ivo Vondrák a Tomáš Macura vzepřeli Andreji Babišovi, bychom se jich měli ptát, proč tak neučinili už dávno.
Komentář●Janis Varufakis
Evropská deindustrializace a cloudový kapitál
Evropský průmysl ve srovnání s USA a Čínou zaspal v závodě o akumulaci a využívání cloudového kapitálu. Z něj plyne zisk v odvětvích, jako jsou elektromobily a zelená energetika.
Komentář●Jan Loužek
Ruský vliv v Srbsku: Nejen mediální ofenziva na Balkáně
Po celý rok války na Ukrajině se Srbsko snažilo lavírovat a nepoštvat proti sobě Západ ani Rusko. Nyní politika strkání hlavy do písku pozvolna končí. Palčivost otázky Kosova, zklamání z postoje EU i trauma z bombardování NATO ale zůstává.
Komentář●Tomáš Laně
Erdoğan a nové odmítání Švédska v NATO — oč jde tentokrát
Turecko opět pohrozilo Švédsku zablokováním jeho vstupu do NATO a přerušilo příslušné rozhovory. Oficiálně se tak stalo kvůli nedostatečné reakci švédské vlády na spálení Koránu před ambasádou ve Stockholmu. Skutečné motivy jsou ale jinde.
Komentář●Ivan Štampach
Z komunistického Šavla demokratický Pavel?
Obraz komunistického, prokremelského rozvědčíka, budovaný oponenty Petra Pavla, je falešný. Změnou prošel nejen Pavel, ale i naše země a celý svět. Není proto důvod jeho životní cestu očerňovat. Rozhodující je, jak bude ve funkci pracovat.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: ve Vsetíně začal „zastírací“ soud s rožnovskou Energoaqou
Začátek soudu ve věci otrávené Bečvy ve Vsetíně přinesl jediné velké nové zjištění: soudní znalec Klicpera zřejmě účelově zmanipuloval svůj posudek v rozporu se zjištěnými skutečnostmi — a sám se z toho na videu uloženém ve spisu usvědčuje.
Analýza●Petr Jedlička
Prezidentské volby 2023 zpětně: třináct zajímavostí
Kromě výsledku a specifické kampaně přinesly letošní volby i různé dílčí, avšak důležité skutečnosti, které se patří si zapamatovat. Příkladem může být dvousečnost Babišovy taktiky, přemíra debat, boom řetězových mailů či výzva k sázení.
Štěstí z šesti●Jakub Patočka
Štěstí z šesti: české protiválečné a protivojenské písně
Hlavou České republiky bude generál. Pracovali jsme k takovému výsledku ze všech sil. Ale přes všechny sympatie jsme si vědomi, že jednou z hrozeb je nyní vlna adorace armády, vojenství. Proto připomínáme jinou skvělou českou tradici.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Politoložka Dvořáková: Babiš voliče Okamury nevyluxuje, možná dokonce oslabí
S politoložkou Dvořákovou jsme mluvili o zvolení Petra Pavla prezidentem. Proč více než čtyřicetiprocentní podpora pro Babiše neznamená posílení jeho hnutí ve sněmovních volbách? A co si nyní počít s příkopy ve společnosti?
Analýza●Vojtěch Petrů
Nerudovou volil venkov stejně jako velká města. Může zkusit založit svou stranu?
Danuše Nerudová je — vedle obou kandidátů mezi nimiž se v sobotu rozhodne o příští hlavě státu — nepochybně největším tématem letošních prezidentských voleb. Panuje shoda, že má velkou šanci pokračovat v politické kariéře. Ale jak?
Fejeton●Jan Šícha
Přání z roku 2027: generál Pavel se zasloužil o české pohraničí
Komentář●Aišvarja Eassey
Komentář●Petr Pithart
Proč volit Nerudovou? Paní Danuše. Obyčejná holka!
Základním argumentem pro volbu Danuše Nerudové je její kompetence v sociální oblasti a fakt, že jí otázka sociální leží na srdci. Přitom právě téma sociálního smíru rozhodne o podobě naší budoucnosti.
Komentář●Jiří Pehe
Proč volit Pavla? Je nejlepším kandidátem na prezidenta
Petr Pavel naplňuje chápání prezidentského úřadu v tom smyslu, jak jej vytvořil T. G. Masaryk. Prvoplánový antikomunismus, který odsuzuje část společnosti jako lidi pro demokracii navždy ztracené, je falešný.
Komentář●Zdeněk Bárta
Proč volit Fischera? Jediný opravdu ví, o co ve funkci prezidenta vůbec jde
Pavel Fischer celý život slouží této zemi na velmi důležitých místech domácí i zahraniční politiky. Ve funkci by rychle navázat na respekt, který měl ve světě Václav Havel.
Komentář●Kryštof Richter
Proč volit Hilšera? Devět argumentů pro devítku
Marek Hilšer se uchází o post prezidenta již podruhé. Fakt, že mu průzkumy nedávají šance na úspěch, neznamená, že by jeho politické a profesní kvality měly být bagatelizovány.
Komentář●Vladimír Špidla
Proč volit Středulu? Býval by byl skvělou protiváhou konzervativní pravici
Josef Středula z prezidentské volby odstoupil. Autor svůj komentář ale napsal ještě před jeho rozhodnutím. A v úvahách o směřování české společnosti i prezidentské volbě jsou jeho argumenty zásadní.
Komentář●Jakub Patočka
Proč volit Babiše? Jako jediný reálně nabízí pokračování posledních dvaceti let
Paradoxem je fakt, že jeho voliči se rekrutují zejména z lidí, kteří mají často velmi dobré důvody nebýt spokojeni s vývojem po roce 1989. Babiš je přitom jedním z nejblyštivějších klenotů loupeživého kapitalismu, který tu vznikl.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Zatímco Daniel Křetínský spekuloval díky ziskům z energetiky v dalších odvětvích, jeho firmy se zadlužovaly. Tento byznys model stál na stabilním příjmu z přepravy ruského plynu. Zanalyzovali jsme, jak k němu přišel a kde zisky končí.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Fatima Rahimi
„Pryč s duchovními,“ volá íránské studentstvo
Masové demonstrace v Íránu, v nichž významnou roli hrají univerzity, trvají už déle než čtyřicet dnů. Režim pro identifikaci svých oponentů používá různé technologie a sociální sítě.
Komentář●Janis Varufakis
Íránská vzpoura je nadějí mezinárodní levice
Světová levice se musí vyvarovat černobílého vidění a nebezpečné přestavy, že lze usilovat o lepší svět i za cenu popření humanistických hodnot. Odpor vůči světovému neoliberalismu nesmí levici svádět k přitakání fašismu.
Komentář●Markéta Jakešová
Odpor proti íránskému režimu spojuje domov s exilem, levici s pravicí
Současný boj za demokracii v Íránu nachází velkou podporu mezi íránskými emigranty v Kanadě. Ani zde však nejsou občanští aktivisté zcela v bezpečí před zvůlí íránského režimu. O to větší úctu zasluhují ti, kdo se v tomto zápase angažují.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Ženská revoluce v Íránu bojuje za demokracii a lidská práva
Proč odpor proti povinnému hidžábu znamená útok na samotnou podstatu současného íránského režimu a proč jde o zásadní událost v dějinách íránské republiky, vysvětluje v rozhovoru íránský exilový intelektuál Áraš Azízí.
Komentář●Fatima Rahimi
Rozhovor●Fatima Rahimi
Rozhovor s Rihanou Ghavipandžeh: Ženy často nesmějí mluvit, ač mají dost co říct
Reportáž●Martina Křížková
Česká ambasáda v Hanoji je uzlem v kriminální síti. Stát to dosud neřešil
Vydávání českých víz ve Vietnamu kontrolují zprostředkovatelé. Přístup k nim umožní jen žadatelům, kteří jim zaplatí. Počty jsou navíc omezeny kvótami. V překonávání obou překážek byli nápadně úspěšní vietnamští zaměstnanci Agrofertu.
Reportáž●Martina Křížková
V čem byl Agrofert nejlepší? V dovozu Vietnamců. Ten řídilo podsvětí
Ač premiér Andrej Babiš musel vědět o kriminální praxi provázející dovoz dělníků z Vietnamu, jeho Agrofert na tom celou dobu profitoval. A zatímco tu krachovaly podniky, které nemohly z Vietnamu pracovníky dovést, Agrofertu se to dařilo.
Reportáž●Martina Křížková
Babišova Vodňanská drůbež roky hrubě vykořisťovala vietnamské dělníky
V Babišových drůbežárnách se organizovaně porušoval zákoník práce, vedení drůbežáren přitom nemohlo nevědět o tom, že při vykořisťování vietnamských dělníků spolupracuje s podsvětím.
Komentář●Vojtěch Petrů
Danuše Nerudová je nadějí, že odpor vůči mladé generaci v lednu neuspěje
Studentské prezidentské volby nevypovídají jen o popularitě konkrétního kandidáta. Ukazují také na silný střet generací v naší společnosti a snahu starší generace mládež umlčet.
Sloupek●Jakub Patočka
Viděno z Moravy: tož proč se vlastně s Nacherem nedomluví Hřib s Čižinským?
Piráti v Praze zasluhují za svůj postup obdiv, nikoli kritiku. Arogantní výpady na jejich adresu jsou pochopitelné v rámci mocenského boje ze strany představitelů SPOLU, ale jsou absurdní od novinářů bojujících proti vlivu Babiše a ANO.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Ze soudní síně na mítink. Jak se Babišův proces promítne do prezidentské kampaně
Rozhodnutí Andreje Babiše kandidovat obnáší i bizarní aspekt — jeden z hlavních favoritů volby bude v horké fázi kampaně zřejmě pendlovat mezi volebními mítinky a soudní síní. Jak to ovlivní výsledek?
Analýza●Vojtěch Petrů
„Ukrajinské vlajky dolů“. SPD přebírá vedení radnic, rozumí si hlavně s ANO
Rasistické straně SPD se mnohde daří proměnit volební zisky v účast na radničních koalicích. Vítaným spojencem je nejen pro ANO, ale najdeme ji i v koalicích s vládními stranami či ČSSD. „Civilizovat“ okamurovce pomáhají i odpadlíci z ODS.
Zpráva●Petr Jedlička
Válka na Ukrajině ke konci roku: v prosinci posuny spíš jen o půlkilometry
Nejvýznamnějším momentem z ukrajinské strany byla za poslední měsíc snaha obchvátit severodonbaskou Kreminnu. Nejtěžší boje se vedly dál u Bachmutu. Dílčí novinkou ruského postupu je soustavné ostřelování Chersonu z protějšího břehu Dněpru.
Komentář●Kristina Němcová
Dánsko má červeno-modrou vládu. A co dál?
Po měsíci a půl vyjednávání má Dánsko novou vládu. Mette Frederiksenová naplnila svůj volební slib a dohodla se s představiteli pravicových stran na červeno-modré koalici. Odvěcí političtí rivalové budou nuceni dělat mnohé kompromisy.
Komentář●Aleš Michal
Německo se po razii proti extremistům pře o rozsah hrozby i reakci státu
Plány Říšských občanů na státní převrat nejsou bizarním projektem staříka s modrou krví ani mediální clonou vražd v Illerkirchbergu. Jejich rozkrytí ukázalo prorůstání pravicového extremismu do parlamentní politiky i bezpečnostních složek.
Komentář●Ondřej Čížek
Pokračujeme v krizi. Bulharské povolební vyjednávání stále v patové situaci
V Bulharsku se konaly čtvrté volby za posledních osmnáct měsíců. Vláda vítězné konzervativně populistické strany důvěru nezískala. Hrozí, že se vítězná strana spojí s krajní pravicí. Jisté je, že politická krize v zemi hned tak neskončí.
Komentář●Aleš Michal
Nová slovinská prezidentka: vítězství proevropské progresivní politiky
Komentář●Petr Janyška
Zpráva●Matěj Moravanský
Šejkové klimatickými diplomaty? Klimakonference COP 28 se má konat v Emirátech
Spojené arabské emiráty budou letos na podzim hostit světovou konferenci o změně klimatu, známou pod zkratkou COP. Předsedat jí bude sultán Al Džabír, šéf ropné korporace ADNOC, která právě oznámila rapidní zvýšení těžby ropy.
Rozhovor●Matěj Moravanský
Rozhovor z Lützerathu: Tisíce lidí brání těžbě uhlí
Členka klimatického hnutí Limity jsme my protestuje spolu s dalšími aktivisty proti likvidaci vsi Lützerath kvůli těžbě hnědého uhlí. Policie tvrdě zasáhla a aktivisty donutila vesnici vyklidit. Ti se přesto nevzdávají.
Sloupek●Radek Kubala
Banky se hlásí k ambiciózním klimatickým cílům. Jen proto, aby se jim vyhnuly
Studie francouzské organizace Reclaim Finance prokázala, že banky nadále ve velkém financují fosilní paliva. A to i přesto, že se na konferenci v Glasgow zavázaly k ambiciózním klimatickým cílům. Jejich strategie jsou nemravné.
Komentář●Faye Holderová
Evropa v dusivém sevření fosilním plynem
Uniklé dokumenty Mezinárodní plynárenské unie ilustrují, jaké strategie využívají globální korporace v hájení svých zájmů. Součástí jejich metod je vytrvalý nátlak na legislativu EU i dezinformační kampaně.
Sloupek●Radek Kubala
Křetínského fosilní hyena. EPH vydělává sabotáží řešení klimatické krize
Zpráva●Matěj Moravanský
Studie Oxfam: hlavní díl odpovědnosti za ničení klimatu nesou miliardáři
Zpráva●Petr Jedlička
Novozélandská premiérka Ardernová odchází. Hvězdě levého středu „došly síly“
V čele vlády pětimilionového souostroví končí jedna z nejvýraznějších političek posledních let vůbec. Co do politické agendy držela moderní labouristický kurz. Výjimečnou byla však politickým stylem postaveným na empatii a vlídnosti.
Komentář●Petr Jedlička
Co sledovat v roce 2023 ve světové politice krom války na Ukrajině
Klíčové volby se chystají v Turecku, Polsku a ve Španělsku, předčasné budou zřejmě i na Slovensku. V USA se rozeběhnou prezidentské primárky a v Chile ústavní reparát. Velkou neznámou zůstávají čínsko-tchajwanské vztahy a protesty v Íránu.
Komentář●Linda Piknerová
Katastrofální hladomor v Africkém rohu nás nesmí nechat lhostejnými
Dvaadvacet milionů obyvatel takzvaného Afrického rohu opět sužuje hladomor. Jedinou funkční pomoc poskytuje mezinárodní společenství. Je ale třeba také řešit skutečné příčiny utrpení, jež se opakuje skoro každou dekádu.
Analýza●Petr Jedlička
Politika v USA po letošních volbách: velkých změn bude více
Vedle republikánské většiny ve Sněmovně přinesly letošní midterm volby i řadu dalších důležitých posunů. Několik známých politiků odstoupilo. Zviditelnili se jiní, noví. Trumpisté se octli v obojaké pozici a Biden před klíčovým rozhodnutím.
Komentář●Petr Jedlička
Memento z Peru: stálé rozdělování společnosti levicovou politiku spíš komplikuje
Loni zvolený a nedávno sesazený levicový prezident Pedro Castillo zkoušel dělat politiku čistě konfrontačním způsobem. Získal tím sice skalní zastánce, neprosadil však nic a promarnil období, jež bylo v zemi pro velké změny optimální.
Štěstí z šesti●Petr Jedlička
Šest důvodů, proč Trumpa zatím neodepisovat
Destruktivní americký exprezident ohlásil novou kandidaturu. Podle průzkumů by neměl mít šanci. Specifika amerického volebního systému, Trumpova pozice v Republikánské straně, délka kampaně i situace u demokratů ale hovoří pro něco jiného.
Komentář●Jiří Vojáček
Ukrajinské vítězství v Chersonu: první dějství války skončilo
Obsazení Chersonu ukrajinskou armádou je dosud největším přelomem v rusko-ukrajinské válce — ve prospěch Ukrajiny. Rozhodnuto však zdaleka není. Rusové přivedou na jaře na frontu takřka půl milionu nových mužů. To se každopádně projeví.
Komentář●Petr Jedlička
Ruská mobilizace může být zfušovaná, stejně však změní mnohé
I prostá přítomnost 130 tisíc nových, byť nemotivovaných ozbrojenců poblíž front umožní interventům roztáhnout obranu. Ukrajincům bude naopak síly tříštit. Příští rok přitom Rusko bude v dost možná lepší vydírací pozici.
Anketa● Meduza
Anketa mezi ruskými experty: Proč Putin vyhlásil mobilizaci a co bude dále?
Ruský exilový server požádal o reakci na středeční posun v přístupu k válce na Ukrajině přední ruské politology a sociology. Specificky se měli zamyslet nad otázkou, jak konkrétně dolehne mobilizace na ruskou společnost.
Analýza●Petr Jedlička
Grafit, titan, lithium. Rusům může jít na Ukrajině i o suroviny
Vedle uhlí či plynu má Ukrajina i spoustu surovin důležitých pro hi-tech ekonomiku. V budoucnu by na nich mohla dobře vydělat. Potrvá-li však okupace jihu a východu, může je Rusko buď začít samo těžit, nebo vše alespoň blokovat.
Sloupek●Radek Kubala
Státy odcházejí od Energetické charty. Česká republika i EU by měly následovat
Tři evropské státy oznámily krátce po sobě odchod od nespravedlivé Energetické charty. Zvyšují tím tlak na Evropskou komisi, aby navrhla vystoupení celé Evropské unie. Česká republika by měla podpořit rebelii proti této korporátní úmluvě.
Sloupek●Radek Kubala
Energetická krize: pár nápadů jak odvrátit sociální kolaps
Vinou vysokých cen energií se už nyní dostávají stovky domácností do energetické chudoby. Vláda má jen krátký čas pro nalezení řešení. Odvrátit sociální kolaps a radikalizaci společnosti ještě lze. Premiér ale musí rychle jednat.
Analýza●Josef Patočka
Energetika ve veřejných rukou? Ale beze všeho, jak si račte přát
Státní intervence do energetiky by neměly pomáhat držet nad vodou dnešní fosilní oligopol. Odpověď na energetickou krizi by měla v zájmu většiny obyvatel vrátit produkci energií do rukou obcí, drobných vlastníků, a společnosti jako celku.
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Energetika od revoluce po současnost: krize je i důsledkem deregulace trhu
Současná podoba českého trhu s energiemi a způsob, jakým se posledních třicet let vyvíjel, je zásadní příčinou současné cenové krize. Bez potřebných regulací vznikl systém, ve kterém hrstka podnikatelů bohatne na úkor milionů domácností.
Analýza●Čejková, Kotecký
Vodík: míří EU a spolu s ní i ČR po biopalivech do další slepé uličky?
Současná energetická krize a válka na Ukrajině otevřela cestu k razantním změnám. V EU i v ČR začínají směřovat veřejné zdroje do rozvoje vodíkového hospodářství. Hrozí ovšem, že z veřejné podpory budou opět těžit zejména fosilní korporace.
Analýza●Čejková, Kotecký
Jak český stát špatně nastavil pravidla evropské podpory pro obnovitelné zdroje
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Zjištění DR: Česká spravedlivá transformace je dotační fiasko. EU žádá změny
Komentář●Jakub Patočka
Co ještě může udělat český stát, aby se došetřila havárie na Bečvě
8. prosince 2022 se pod záštitou poslance Petra Gazdíka konal ve Sněmovně seminář Dva roky záhad při vyšetřování havárie na Bečvě. Následující text je upravenou verzí vystoupení šéfredaktora DR, které program semináře uzavíralo.
Analýza●Patočka, Vlasatá
Otrava Bečvy: Soud strhal obžalobu. Má-li se případ vyšetřit, musí konat vláda
Redakce DR získala usnesení vsetínského soudu, které vrací obžalobu v kauze Bečva státnímu zástupci k došetření. Soudkyně žalobci, policii a znalcům vyčítá, že domnělého viníka obžalovali bez skutečných důkazů.
Komentář●Patočka, Vlasatá
Obžaloba rožnovské Energoaquy z otravy Bečvy je výsměch spravedlnosti i realitě
Obžaloba podaná státním zástupcem ve věci otrávené Bečvy na rožnovskou firmu Energoaqua na základě podkladů, které trojice renomovaných profesorů označila za „odporující fyzikálním zákonům“, je skandál, který už padá i na současnou vládu.
Zpráva●Patočka, Vlasatá
Trojice profesorů k otravě Bečvy: verze s rožnovským kanálem „není možná“
Tým tří profesorů zpracoval na žádost firmy Energoaqua hodnocení odborných posudků, na jejichž základě Policie ČR firmu obvinila. Hodnocení stvrzuje, že postup policie byl od počátku zaujatý a posudky jsou manipulativní.
Analýza●Jakub Patočka
Zpráva sněmovní komise k otravě Bečvy dává zdrcující svědectví o selháních státu
Očekávaná zpráva přináší mimo jiné výbušnou informaci, kterou se ministr Brabec a jeho podřízení snaží po celou dobu před českou veřejností utajit: ve výpustích Deza odpovědné instituce po několik dní neodebraly žádné vzorky.
Komentář●Stanislav Verner
Masový úhyn ryb v Bečvě: jediným možným zdrojem otravy daného typu je DEZA
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Dokument●Redakce DR
Zvítězí přesně v tom okamžiku, kdy ztratíme schopnost radovat se ze života
Ruský opoziční politik Ilja Jašin byl za porušení zákona o „válečné cenzuře“ odsouzen k osmi a půl letům vězení. Přinášíme jeho závěrečnou řeč před vynesením rozsudku.
Anketa● Meduza
Prošetřete, zda duhové barvy neporušují zákon
V Rusku prochází schvalovacím procesem zákon, který zakazuje propagaci „netradičních vztahů“. Meduza uspořádala mezi aktivisty a odborníky na LGBT+ problematiku anketu o očekávatelných důsledcích zákona.
Analýza● Meduza
Zákaz „propagace“ LGBT vztahů v Rusku
Ruská Státní duma přijala zákon o úplném zákazu propagandy „netradičních vztahů“, pedofilie, šíření informací o LGBT a změně pohlaví v médiích, reklamě, literatuře a filmech.
Rozhovor● Meduza
Politolog Vladimir Gelman: Protesty proti mobilizaci režim v Rusku nezmění
Po vyhlášení mobilizace v Rusku v mnoha velkých ruských městech vypukly protesty. O podstatě těchto protestů a šancích na změnu režimu hovořil ruský exilový deník Meduza s politologem Vladimirem Gelmanem.
Komentář●Jitka Komendová
Rozhovor● Meduza
Lidi je snadné zastrašit. Jak jim ale pak znovu vrátit svobodu?
Vzpomínka●Petr Pospíchal
Nepravděpodobný život Michaila Gorbačova vyhasl
Odvaha je u politiků vzácná, Gorbačov jí ale měl dost. Oč pravděpodobnější bylo, že ten dobře střižený muž bude jen pěkně mluvit a svojí funkcí se pročeká! On ale konal. Daroval lidem v sovětském impériu svobodu.
Vzpomínka●Petr Janyška
Gorbačov nám umožnil vymanit se z krunýře. Sehrál dějinnou úlohu
Michail Gorbačov byl možná největším světovým politikem od konce II. světové války. Umožnil konec bipolárního světa mírumilovným způsobem. Před jeho nástupem k moci to nikdo nepředpokládal, nečekal.
Komentář●Filip Šebok
Čínský pohled na Gorbačova paradoxně stvrzuje, že sehrál historickou roli
Podle pekingského režimu Michail Gorbačov představuje odstrašující příklad, protože způsobil rozpad sovětského bloku. Čínští komunisté vědí a ukazují, že Gorbačovova cesta nebyla samozřejmá: paradoxně tak stvrzují jeho historickou úlohu.
Esej●Viktar Martinovič
Zpátky v Sovětském svazu. Opět
Běloruský autor Victor Martinovich prožil tři životy: z pionýra, jímž byl krátce před rozpadem SSSR, vyrostl v uznávaného spisovatele svobodné éry země. Dnes je disidentem. Jeho esej tvoří první ze série věnované výročí rozpadu SSSR.
Esej●Sergej Lebeděv
Rusko třicet let po konci SSSR: zbyl jen kult síly a pohled upřený do minulosti
Další z řady esejů soustroví SSSR psaných pro Voxeurop líčí obraz Ruska jako země, která nezvládla transformaci od sovětské minulosti, a tak ji zvráceným způsobem začala selektivně používat k legitimizaci autoritářství.
Esej●Tatiana Țîbuleac
My moldavští Sovětčíci. Obraz mezigenerace
Vždy budu patřit k moldavské „mezigeneraci“, jež vyrostla mezi dvěma jazyky a dvěma identitami. Jsem směsí mezi tím, kým jsem, a kým bych měla být, píše moldavská spisovatelka v druhé eseji ze série věnované rozpadu SSSR.
Esej●Aka Morčiladze
Aka Morčiladze je jeden z nejznámějších gruzínských spisovatelů. A velký fanoušek fotbalu. Jeho esej ze série Souostroví SSSR vypráví příběh o zemi, kde lidé chodili po polích s podomácky vyrobenou anténou, aby ho mohli sledovat.
Podcast●Bittner, Bittner
Jak si stojí česká minimální mzda v mezinárodním srovnání? A jak se postavit k jejímu navyšování v časech velké inflace? Na to odpovídá pátý díl ekonomického podcastu bratří Bittnerů.
Podcast●Bittner, Bittner
ŠKRTY: Energie aneb Regulace, dávky a daně
Lipská burza, zastropování cen energií, zdanění zisků korporací a role české vlády. O tom, proč trh s energiemi nefunguje jako v učebnicích a co se s tím dá dělat, pojednává již čtvrtý díl podcastu bratří Bittnerů.
Podcast●Bittner, Bittner
ŠKRTY: Inflace aneb Jak chudák do ještě větší nouze přišel
Druhý díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje bolestně aktuálnímu tématu inflace. Kdo jsou vítězově a poražení? Co znamená, že máme každý svou inflaci? A pomůže nám s inflací Aleš Michl?
Podcast●Bittner, Bittner
ŠKRTY: Daně aneb Kdo patří na Západ
Třetí díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje tématu daní. Zvyšovat, či nezvyšovat? Jak moc český stát přerozděluje? A kde leží spravedlnost?
Podcast●Bittner, Bittner
Premiérový díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje státnímu dluhu České republiky. Čí vinou nyní strmě roste? A co znamená, když politici mluví o rozpočtové odpovědnosti?
Podcast●Kateřina Smejkalová
Podcast●Lukáš Senft
Reportáž●Petra Dvořáková
Nejudržitelnější německé město: přátelské vůči lidem, přírodě, ale i kapitalismu
Německý Freiburg je průkopníkem udržitelného městského rozvoje. Rozvíjí solární energetiku a kolo je tu nejlepším způsobem přepravy. Na zeleném renomé města však vydělává i byznys.
Zpráva●Gaby Khazalová
Energetická krize: které evropské státy jsou nejzranitelnější?
Energetická chudoba, dosud spíše opomíjený problém, nabývá se zvyšujícími se cenami plynu a elektřiny na naléhavosti. Datové vizualizace ukazují, v jakých zemích a městech ceny rostly nejvíce a kdo jsou nejohroženější skupiny obyvatel.
Zpráva●Gaby Khazalová
Jaké evropské regiony čeká vylidňování? A které naopak rostou?
Světová populace podle předpovědí OSN překročila hranici osm miliard. Počet těch z nich, kteří žijí ve ve městech, globálně roste. Jak jsou na tom evropské státy a města?
Reportáž●Tadeusz Michrowski
Minibusem po městě poznamenaném apartheidem
Těžko si představit město více nepřející veřejné dostupné dopravě. I po osmadvaceti letech po pádu apartheidu jihoafrické Kapské město stále bojuje s důsledky jeho rasistické segregační politiky, vepsané do tehdejšího městského plánování.
Rozhovor●Václav Walach
Rozhovor s experty: Ceny bydlení ženou nahoru investice, nikoli slabá výstavba
Krizi bydlení nevyřeší prostá podpora výstavby a uvolnění regulací. Krizi totiž způsobuje, že s bydlením se zachází jako s investicí. Tomu lze čelit různými způsoby. A některé lze zavést hned teď, tvrdí přední výzkumníci bydlení.
Recenze●David Neuhäusl
Komentář●Sandra Štasselová
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
„Groteskní chamtivost.“ Fosilní korporace dál vykazují rekordní zisky
Z globální energetické krize profitují korporace. Některé ropné a plynařské koncerny oproti loňsku násobí zisky. Generální tajemník OSN António Guterres apeluje na politiky, aby nadměrné tržby zdanili a pomohli ohroženým domácnostem.
Komentář●Müller, Shivutseová a kol.
Správný způsob, jak bojovat s globálním hladem
Míra globálního hladovění nezadržitelně roste. Na vině je nejen pandemie covidu-19 či ruská agrese, ale nadále především masivní klimatická krize. Řešení známe a musíme je provést právě nyní. Na tahu jsou teď především státy G7.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Ropný gigant ExxonMobil míří před soud. Podle žalobců lhal o klimatické krizi
Americká fosilní korporace ExxonMobil musí ve státě Massachusetts k soudu. Údajně totiž lhala spotřebitelům i investorům o tom, jak moc se podílí na rozvratu klimatu. Žalob proti fosilnímu průmyslu přibývá i v dalších státech USA.
Komentář●Mikuláš Černík
Shell opustila vrchní bezpečnostní konzultantka. Pozice firmy se dále propadá
Hlasitý odchod Caroline Dennettové z vedení Shellu odhalil neudržitelnost pozice fosilních korporací. Nemá už význam naivně čekat na reformu, je čas uskutečnit jejich řízený zánik. A tak se i děje.
Komentář●George Monbiot
Analýza●Pascoe Sabido
Reportáž●Petra Dvořáková
Ženatí zákazníci sexbyznysu: Na mých úletech v důsledku vyděláváme oba
Zatímco o ženách v sexbyznysu bylo napsáno mnoho, o jejich zákaznících se toho moc neví. Stereotypní představa o mužích neúspěšných v osobním životě je mylná. Stálými klienty sexbyznysu jsou nejčastěji ženatí muži.
Reportáž●Petra Dvořáková
Migranti v mužské prostituci: Sex s muži se jim příčí, díky němu však uživí rodinu
Mužská prostituce představuje opomíjenou část sexbyznysu. Zatímco dřív si v Berlíně vydělávali prostitucí především náctiletí chlapci z rozvrácených rodin, dnes trhu s mužskou prostitucí dominují migranti z východní Evropy.
Reportáž●Petra Dvořáková
Německý nezdar. S „legalizací" prostituce není ve výsledku spokojen nikdo
Brzy uplyne dvacet let od doby, kdy Německo učinilo z prostituce legální sexuální práci. Zákon o prostituci však očekávání s ním spojená dosud nesplnil. Se současnou legislativou ve výsledku není spokojen nikdo.
Reportáž●Petra Dvořáková
Jak se cítí migrantky v německém sexbyznysu? Záleží, zda drží práci ve svých rukou
V debatě o prostituci není důležitější otázky, než jak se ženy v sexbyznysu cítí. S německou legalizací a následným rozšířením EU, se otevřelo více prostoru jak pro vykonávání autonomní a bezpečné sexuální práce, tak pro nucenou prostituci.
Komentář●Nikol Krejčová
Proč posíláme Evropské komisi stížnost na smlouvu o dolu Turów
Ústavní soud se odmítl zabývat česko-polskou smlouvou o dolu Turów. Je proto nezbytné, aby celý problém projednala Evropská komise.
Zpráva●Jan Gruber
Sněmovna odmítla diskusi o Turówu. Vládní většina neschválila program jednání
Debatu o česko-polské dohodě o těžbě v dole Turów opozice ve Sněmovně neprosadila. Poslanci vládní koalice ji odmítli i navzdory tomu, že odborníci pokládají uzavřenou smlouvu za rozpornou jak s českým, tak evropským právem.
Komentář●Milan Starec
Turówské zklamání: místní zůstali první na ráně, odepsaní vlastním státem
Že ODS jsou bližší kumpáni z PiS než české zájmy, bylo jasné dávno. Že ale lidi postižené těžbou v dole Turów odepíší i jiné vládní strany včetně Pirátů či ministryně Hubáčkové, je šok: tuzemská politika se projevila jako zcela bezzásadová.
Zpráva●Aneta Lakomá
Protest na MŽP proti turowské dohodě: „Zkuste si, jaké to je být bez vody“
Aktivisté na protest uzavřeli v pondělí ráno Ministerstvu životního prostředí přívod vody. Chtěli tak upozornit na důsledky česko-polské dohody, která umožnila další těžbu v dole Turów a kvůli níž hrozí obcím v pohraničí ztráta pitné vody.
Komentář●Jaromír Baxa
Turów: Libereckému kraji ani vládě o životní prostředí zřejmě nikdy nešlo
Vedení Libereckého kraje se tvářilo, že dělá vše pro to, aby ohrožené zdroje vody ochránilo. Pak ale najednou otočilo. Ve spřízněných vodárenských firmách se teď může slavit. Peníze na zakázky na vodovody budou. Teď ještě, aby byla ta voda.
Sloupek●Radek Kubala
Fialův podpis turowské dohody je vrcholem politické zbabělosti
Petr Fiala kapituloval před polskou vládou a netransparentním způsobem podepsal dohodu o dole Turów, která podle expertů i těžařské společnosti PGE ohrožuje tuzemské zdroje vody. Slavit může Polsko, ale také liberecká ODS.
Rozhovor●Adam Rektor-Polánek
Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem
Česká republika si na příštích pět a půl let zmrazila právní možnosti, jak ochránit své občany před ztrátou pitné vody. Uzavřená dohoda s Polskem je ještě slabší než návrh minulé vlády. Obsah dokumentu v rozhovoru komentuje Petra Urbanová.
#Energetika●Lucie Čejková
Litoměřice — město, od nějž se může energetické politice učit celá republika
Okresní město ležící v těsném sousedství hnědouhelné pánve už dvě dekády provozuje — pod vedením starosty z ODS — zřejmě nejprogresivnější energetickou politiku v České republice. Všem může sloužit jako příklad moudrého hospodaření.
#Energetika●Lucie Čejková
Zpráva z cesty Litoměřic k soběstačné energetice a vlastním občanům
Město Litoměřice se pokouší v českých podmínkách o zcela unikátní projekt energetické soběstačnosti. Má kombinovat využití solární a geotermální energie. Město přitom řeší i možnou vlastnickou participaci občanů.
#Energetika●Lucie Čejková
Rozhovor s Jaroslavem Klusákem: Nejnižší nabídka není vždy ta nejvýhodnější
Města se na změně klimatu podílejí rozhodujícím způsobem. Především svou energetickou náročností. Energetické plánování je tudíž pro jakoukoli budoucí politiku sídel nezbytné. S energetickým manažerem Prahy hovořila Lucie Čejková.
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.
#Migranti a utečenci●Fatima Rahimi
Říkali mi, abych si vzala uprchlíka domů. Tak jsem to udělala
Česká republika, jejíž vrcholní představitelé nedávno odmítli převzít zodpovědnost za pár desítek syrských sirotků, má ve skutečnosti dobré zkušenosti s integrací nezletilých migrantů a uprchlíků. Klíčem je takzvaná hostitelská péče.
#Migranti a utečenci●Petra Dvořáková
Marocké děti hledají normální život ve Španělsku. Projdou při tom peklem
Situace nezletilých migrantů bez doprovodu se ve Španělsku nezlepšila ani s levicovou vládou. Země nedodržuje své zákony a k ochraně nezletilých migrantů jí chybí vůle. Téměř všichni skončí dříve či později na ulici.
#Migranti a utečenci●Fatima Rahimi
Do České republiky přichází v průměru několik desítek nezletilých migrantů a uprchlíků bez doprovodu ročně. V rozporu s tím, jak téma migrace zneužívají premiér a další populisti, se však ukazuje, že to pro stát není nic nezvladatelného.
Reportáž●Fatima Rahimi
Brno pomáhá integraci cizinců. Jak funguje oceňovaný projekt, o němž se nemluví?
Brněnský magistrát zaměstnává od roku 2017 skupinku interkulturních pracovníků pro několik cizineckých komunit. Jejich prací je vytvářet most mezi cizinci a veřejnými institucemi — a přispívat tak k lepšímu soužití ve městě.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Rozhovor: Řešili jsme domácí násilí, omrzliny, dluhy za odpad i nevyplacené mzdy
Alexandru Ceban pracuje při brněnském magistrátu jako interkulturní pracovník pro moldavskou a rumunskou menšinu. Nejsem jen tlumočník, musím být otevřený a nebát se přiblížit k lidem. Jinak mi nebudou věřit, říká.
Komentář●Fatima Rahimi
Mohlo a mělo to být jinak. Mé dětství v zemi, kde se nehledělo na integraci
Autorce bylo deset, když začala s prací „tlumočnice“. Byla jediná, na koho se rodina i známí mohli obrátit, přestože se sama učila češtinu teprve chvíli. Dnes už by dětství „dospěláckými věcmi“ netrávila. Díky interkulturním pracovníkům.