Sloupek●Jiří Pehe
Způsob tohoto léta se zdá být poněkud apokalyptický
Klimatická změna, umělá inteligence, války a další globální hrozby se násobí. Navzdory rostoucí technologické a ekonomické propojenosti jsme stále méně schopni jednat ve společném zájmu. Apatie přitom není jen český problém.
Komentář●George Monbiot
Smiřte se s osudem, pozemšťané. Kapitalismus se stal kultem smrti
Brilantní polemiku sloupkaře Guardianu s britskými pravicovými odpůrci řešení klimatické krize zveřejňujeme, poněvadž přesně promlouvá i k českým poměrům, v níž se to podobnými tlučhuby, jako je Allister Heath, jen hemží.
Sloupek●Radek Kubala
Babiš povolal krizového manažera z Wishe. Brabec nevyřešil sucho ani posledně
Babiš prolomil vládní ticho k prohlubujícímu se suchu a povolal Richarda Brabce. Má vzbudit dojem, že vláda konečně začíná jednat. Brabec už přitom jednou dostal příležitost ukázat, jak se vypořádat se suchem. A selhal.
Komentář●Jan Hradecký
Děčínský jez: špatný sen, z něhož se musíme probudit
Plavební stupeň Děčín má prý pomoci dopravě, zadržovat vodu, být zdrojem energie i ozdobou města. Všechny tyto sliby ale mají nadmíru povážlivé trhliny.
Komentář●Filip Holub
Svědectví z lesních požářišť. Mrtvé dřevo nehoří, hoří tráva a živé jehličnany
Reportáž●Ema Polívková
„Lidé se tu chodí ochladit do skleníku.“ S klimatem se mění i botanické zahrady
Komentář●David Hearst
Karim Khan měl odvahu pohnat Izrael k odpovědnosti. A proto byl odstaven
Khanovo jméno zůstane navždy spojeno s vydáním zatykačů na Netanjahua a Gallanta, což je doposud nejpádnější odpověď mezinárodního společenství na genocidu v Gaze.
Komentář●Miroslav Štross
Jez u Děčína počítá s průtokem, jaký mělo Labe v poslední dekádě jen jediný rok
Plánovaný jez u Děčína má zajistit splavnost Labe po 345 dní v roce. I kdyby se podařilo zajistit slibovanou plavební hloubku, lodě by podle projektových předpokladů musely plout ze dvou třetin prázdné.
Komentář●Petr Bureš
Rovnováha, monument pro sto padesát tisíc řidičů
Zhroucení Rovnováhy Josefa Klimeše otevřelo debatu o osudu jednoho z nejvýraznějších děl poválečného umění v pražském veřejném prostoru. Mluví se především o samotné plastice, její význam však nelze oddělit od místa a doby, v níž vznikla.
Komentář●Renata Placková
Voda nám mizí před očima. Se suchem se budeme muset naučit žít
Přehrady ani studny všechnu vodu nezadrží a na srážky se už nemůžeme spolehnout tak jako dřív. Co s tím? Méně betonovat, nesplachovat pitnou vodou a hlavně dát vodě prostor, aby mohla zůstat tam, kde je potřeba.
Komentář●Robin Maialeh
Rostoucí majetkové nerovnosti v ČR ničí samu podstatu demokracie
Zprávy o růstu mezd působí jako pozitivní informace. Ve skutečnosti si naše společnost zvykla, že se ekonomické nůžky stále více rozevírají a hrstka oligarchů proměnila demokracii ve fikci. A co víc, už se nám to jeví jako přirozený stav.
Komentář●Vojtěch Petrů
Zpráva vlády o extremismu musela skončit fiaskem
V zemi, kde tři pro demokracii nejnebezpečnější instituce tvoří vládní koalici, je samozřejmě vydávání zpráv o extremismu prekérní podnik. Problém je ale v samé koncepci. Kdo určuje, kde je střed a kde nepřijatelné okraje?
Komentář●Maroš Matiaško
Český institucionální rasismus před Evropským soudem pro lidská práva
Štrasburský soud přišel s přelomovým rozsudkem, v němž doložil, že Česká republika selhává při vyšetřování rasismu. Nestačí totiž zkoumat jen explicitní rasistické výroky. Rasismus může být podstatně hlubší, skrytý ve fungování institucí.
Komentář●Matěj Moravanský
Sucho nabývá katastrofálních rozměrů. Vláda agrobaronů a uhlobaronů mlčí
Česká krajina, lidé i příroda čelí stále horšímu suchu. Babišova vláda přitom neřeší jeho příčiny ani nepřipravuje zemi na další oteplování a vysychání. Účinná řešení by totiž zasáhla zájmy fosilního a agrobyznysu.
Zpráva●Anna Absolonová
Brno chystá akční plán na zvládání veder. Jako jediné krajské město
Města v reakci na aktuální vlny extrémních teplot hledají způsoby, jak vedrům čelit. S takzvaným akčním plánem nyní přišlo Brno — jako první české krajské město. V Evropě jsou přitom taková opatření už nějaký čas zcela běžná.
Komentář●Petr Jedlička
V Evropě vysychají veletoky, u nás říčky a prameny. Péčí o životní prostředí je přitom pověřena strana popírající klimatickou krizi a její ministr nyní řeší zpřístupnění Labe větším lodím — v době, kdy se dá dojít do poloviny jeho koryta.
Analýza●Petr Jedlička
Evropa se změně klimatu přizpůsobí. Otázkou je kdy, jak a co s příčinami
To, co dnes vidíme v okolních zemích i kolem sebe, ukazuje, v co umí proměnit klasické teplejší léto člověkem urychlovaná změna klimatu. Její dopady lze zmírňovat i zdola — navzdory tomu, jak k problému přistupuje současná garnitura.
Zpráva●Baxová, Jedlička
Vedra v Evropě: Paříž se připravovala. Letošek ale ukázal, že i ona musí více
Zpráva●Petr Jedlička
Francie, Maďarsko, Rumunsko. Kvůli suchu se odstavují další jaderné reaktory
Analýza●Matěj Moravanský
Falešné zestátnění ČEZ: Babiš s Tykačem chystají stamiliardovou privatizaci
Babišův kabinet hodlá rozbít skupinu ČEZ. Půjde o jednu z největších privatizací státního majetku od devadesátých let. Soukromý sektor dostane zisková aktiva a stamiliardy za výkup akcií. Státu zůstane rizikový segment výroby energie.
Zpráva●Baxová, Jedlička
Nejen bezdomovectví. Andy Burnham slibuje rozsáhlé sociální reformy
Nový britský premiér chce reformovat sociální péči, bytovou i dopravní politiku. V duchu své zkušenosti z Manchesteru by se přitom rád dohodl s opozicí. Podpora Labour Party od jara stoupla. Stále však nedosahuje ani corbynovské úrovně.
Zpráva●Michal Hořejší
Zastupitelé Českých Budějovic kolem schůzky s fotbalovými ultras mlží
Budějovičtí zastupitelé se sešli s fotbalovými ultras, jež na sítích šíří neonacistický obsah. Politici ke schůzce vydávají rozporná vyjádření a náměstek Maroš z Našeho Česka sdělil, že místo problémů města řeší volební kandidátky strany.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Smršť stínových vlád: po STAN a ODS tu svou představili i Piráti
Po STAN a ODS představili svou stínovou vládu také Piráti, kteří do ní obsadili výhradně mladé političky a politiky. Efektu, jakého docílilo svou stínovou vládou opoziční ANO v minulém volebním období, však dnešní opozice dosáhne jen stěží.
Zpráva●Gaby Khazalová
Brno chce koupit dům architektky Růženy Žertové
Rada města Brna schválila záměr odkoupit dům, jež je významným příkladem poválečné architektury. Majitelem je lékař, s nímž se Žertová seznámila v posledních měsících života.
Vzpomínka●Jiří Plocek
Glen Hansard byl mezi muzikanty jedním z největších čarodějů
Rozhovor●Eva Karlíková
Grónsko nezapomene: Inger Platouová o dánském kolonialismu a nesnadném odpuštění
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Nový stavební zákon pomůže developerům na úkor veřejnosti
Podle architektky Anny Vinklárkové z občanské organizace Arnika je nový stavební zákon šitý na míru developerům. Pod záminkou boje s byrokracií podle ní novela oslabuje práva běžných občanů i pravidla ochrany přírody.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Fotbalový šampionát ukázal pravou tvář Trumpovy Ameriky
Mistrovství světa přineslo strhující zápasy, ale provázely jej také rasistické útoky či sbližování FIFA s Donaldem Trumpem. O tom, proč od fotbalu nelze oddělit politiku, jsme hovořili se sportovní novinářkou Kristinou Němcovou.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: České filmy o závislosti, tradicích a hledání identity
Které české filmy letos zaujaly na karlovarském festivalu? Dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato zachycuje závislost bez příkras, Volklore zase proměnu tradic ve zboží. Snímky hodnotí kulturní publicistka Julie Šafová.
Podcast●Filip Valíček
Podcasty DR: Jak stát pomohl vybudovat Babišův byznys s biopalivy
Řepka zmizela z politických debat, byznys kolem biopaliv ale pokračuje dál. Agrofertu přináší významné tržby, přestože přínos biopaliv pro ochranu klimatu zůstává přinejmenším diskutabilní, upozorňuje reportérka DR Zuzana Vlasatá.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Evropa zpřísňuje pravidla migrace. Lidská práva ustupují do pozadí
V platnost vstoupil nový evropský migrační pakt. Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové ovšem znamená spíše další omezení práv lidí na útěku, nikoli jejich větší ochranu.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Četné korupční případy ANO i ODS komunální volby ovlivní jen málo
V říjnu se uskuteční komunální volby a ve dvaceti sedmi obvodech také volby do Senátu. Navzdory řadě korupčních kauz lze očekávat, že hnutí ANO své pozice uhájí. Hostem nové epizody Podcastů DR byl redaktor Deníku Referendum Vojtěch Petrů.
Podcast●Filip Valíček
Podcasty DR: Chování hejtmana Martina Kuby kolem Lipna je ozvěnou sporů o Šumavu
Jihočeský hejtman Kuba byl usvědčen z dezinterpretace studie o Lipně. Místo toho, aby přijal zodpovědnost, povolal úředníky, kteří obvinili média i aktivisty a zpochybnili výsledky výzkumu, říká v nové epizodě Podcastů DR Michal Hořejší.
Rozhovor●Michal Hořejší
Rozhovor s biology: Klimatické podmínky, za nichž Nové Mlýny vznikly, už neplatí
Po enormním suchu a masivním úhynu ryb to vypadá, že Nové Mlýny projdou změnou. Ve hře je i částečné upuštění. O tom, jak nádrže fungují a proč jsou úvahy o zmenšení namístě, jsme hovořili s biology Jindřiškou Bojkovou a Janem Sychrou.
Zpráva●Michal Hořejší
Za znečištěním Lipna je lidská činnost. Jihočeský kraj zkreslil klíčovou studii
Po tlaku místních obyvatel nechal Jihočeský kraj vypracovat studii k příčinám propadu kvality vody v nádrži Lipno. Způsob, jímž nyní hejtman Kuba odprezentoval její výsledky, však budí podezření, že kraj chce především podpořit investory.
Zpráva●Matěj Moravanský
Evropský parlament bude řešit stížnost na Alexandra Vondru. Zatajil střet zájmů
Europoslanec Alexandr Vondra tají před Evropským parlamentem svou funkci na CEVRO Univerzitě, jejíž sponzoři — uhlobaron Pavel Tykač a zbrojař René Holeček — přímo těží z legislativy, na níž se Vondra podílí.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Kandidátky podzimních komunálních voleb mají zřetelné kontury
V podzimních komunálních volbách budou posty primátorů statutárních měst obhajovat zejména ANO a ODS. Záměr jim komplikují odchody dosavadních významných tváří komunální politiky.
Zpráva●Vojtěch Petrů
SPD podněcovalo nenávist, uznal soud. Hnutí má zaplatit třímilionovou pokutu
Okamurovo politické hnutí má podle středečního rozsudku zaplatit třímilionovou pokutu za předvolební plakáty z roku 2024, kterými podle soudu podněcovalo nenávist vůči skupinám obyvatel.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Socioložka Reifová: Zábava není trpěné zlo. Díky ní si společnost tvoří identitu
Rozhovor●Michal Hořejší
Lipno trápí odpadní vody, ne příroda. Hejtman Kuba data zkreslil, říká vědec
Analýza●Petr Jedlička
Brexit deset let po referendu: ztráty, lítost, minulost
Odchod z EU hájí v současnosti už jenom necelá třetina Britů. Dopady rozhodnutí na hospodářství i politiku jsou neoddiskutovatelné. Paradoxní je přitom, že aktuální průzkumy preferencí vede strana nejznámějšího brexitáře Nigela Farage.
Analýza●Petr Jedlička
Co zbylo z maďarského orbánismu: Může se vrátit i jinde v Evropě?
Systém vybudovaný Viktorem Orbánem měl svá nepřenositelná specifika, řadou rysů však zároveň inspiruje obdivovatele na celém kontinentu. Maďarské opozici se přitom podařilo konečně nasvítit zpuchřelost všech jeho pilířů.
Komentář●Petr Janyška
Ve francouzských místních volbách krajní pravice pohořela
V komunálních volbách ve Francii zaznamenaly úspěch strany umírněné pravice, levice a středu. Zemi nyní čeká kampaň před prezidentskými volbami.
Zpráva●Petr Jedlička
Pokuty, světla, kampaně. Fenomén smombies se řeší hodně už i v Evropě
Snahou řešit civění do mobilu při chůzi proslula v minulosti zvláště asijská velkoměsta. V poslední době jde ale o velké téma i u nás. Řadu pilotních projektů zkoušeli v Německu, Belgii, Nizozemsku. Nyní se o ně pokouší Španělsko a Itálie.
Zpráva●Petr Jedlička
Cyklostezky rostou po celé Evropě, mnohde se ale stále straní víc autům
Rozmach výstavby cyklistické infrastruktury započatý v covidových letech pokračuje takřka všude v EU. Zvláště v postkomunistických zemích se ale hůře prosazuje ve městech — tam, kde znamená omezení individuální automobilové dopravy.
Zpráva●Petr Jedlička
Z Baltu ani Balkánu zatím američtí vojáci neodcházejí, evropských přibývá
Zpráva●Matěj Moravanský
Fosilní firmy dál vydělávají, zatímco klimatická krize sílí
Analýza humanitární organizace Oxfam upozorňuje, že největší ropné a plynárenské společnosti navzdory klimatické krizi rozšiřují těžbu fosilních paliv. Přispívají tím i k nárůstu extrémních projevů počasí.
Analýza●Matěj Moravanský
Rozmach větrné energetiky v Rakousku pohání veřejný sektor. U nás stojí stranou
Převážnou většinu z čtrnácti set rakouských větrných elektráren provozuje veřejný sektor. Turbíny vlastní obce, zemské samosprávy nebo energetická družstva. Je to základní důvod, proč se tam rozvoji větrné energetiky tak daří.
Komentář●Michal Tancoš
Plánovaná průmyslová zóna v Chebu zabije pět lidí ročně. Vinou emisí
Plánovaná obří průmyslová zóna v Chebu zničí zemědělskou plochu, která by dokázala dekarbonizovat celé chebské dálkové vytápění. „Polní“ dekarbonizace by přitom teplo zlevnila o třetinu až polovinu a zachránila ročně pět lidských životů.
Zpráva●Matěj Moravanský
Optimální podmínky pro požáry přinesla do Francie a Španělska jen změna klimatu
Požáry ve Španělsku a Francii spálily od začátku července více než 250 tisíc hektarů území. Záchranáři evakuovali až 300 tisíc lidí, tři v ohni zahynuli. Podle klimatologů by takové požáry bez klimatické změny nebyly jednoduše možné.
Analýza●Petr Jedlička
Z jižní Evropy: adaptovat se dá i na větší vedra, není však o co stát
Mediálně vděčné ozeleňování a zchlazování měst je pouze jednou stránkou jihoevropské adaptace. Druhou a aktuálně výraznější jsou nejrůznější zákazy, konflikty a nouzová opatření. I v možnostech přizpůsobit se se přitom projevuje nerovnost.
Komentář●Matěj Moravanský
Další vlna veder udeřila. Vinu nesou Tykač, Křetínský a fosilní oligarchové
Evropa se letos potýká už se čtvrtou vlnou veder. Vedra zabíjejí a způsobují ničivé požáry. Nejde přitom o náhodu, ale o důsledek klimatické změny poháněné spalováním fosilních paliv, z něhož fosilní korporace dál profitují.
Analýza●Daniel Kotecký
Podnikatel Kirnig sponzoroval Motoristy, ti odvolali jeho oponenta z KRNAP
Firma krkonošského podnikatele Richarda Kirniga ve volbách sponzorovala Motoristy sobě. Ti pak odvolali šéfa národního parku Böhnische. Firma popírá, že by sledovala politické cíle, dle pozorovatelů se ale se správou parku opakovaně přela.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Rozkrýváme: Zelené dotace tečou do špinavých projektů i k ruským oligarchům
Nový mezinárodní novinářský projekt koordinovaný DR odhaluje, jak státy nakládají s dotacemi z fondu určeného pro dekarbonizaci energetiky. Třetina dotací v klíčových zemích končí ve špinavých projektech. Vydělávají i ruští oligarchové.
Data-analýza●Daniel Kotecký
„Průmysl to tak chtěl.“ Modernizační fond je promarněnou šancí dekarbonizace
Z více než dvou set miliard rozdělených v rámci dotací pro přechod k bezemisní energetice získaly dvě pětiny projekty, jež budou poškozovat klima. Stát vyšel vstříc energetickým korporacím a promarnil příležitost pro dekarbonizaci.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Jak korporace vytěžily Modernizační fond na úkor zelených projektů
Data-analýza●Daniel Kotecký
Třetinu dotací z Modernizačního fondu obdržely tři firmy. Na špinavé projekty
Komentář●Petr Jedlička
Z íránského tažení se rýsuje totální blamáž. Snad se však alespoň chýlí k závěru
USA slíbily Íránu za otevření Hormuzu klid a peníze. Írán slíbil jen to, co sliboval vždycky. Po válce zůstávají ohromné škody, region o nic bezpečnější a režim v Teheránu, který se útokem ještě zatvrdil.
Analýza●Petr Jedlička
Trump u Íránu potřebuje velkou dohodu či změnu. Jinak pověsti břídila už neujde
Soustavné střídání apokalyptických hrozeb a slibů brzké dohody sice otupuje burzovní paniku, rostoucí inflaci a ceny paliv ale nezastaví. Škody počítá Evropa, Asie i třetí svět. Postup amerického prezidenta hájí snad už jen Izrael.
Komentář●Petr Jedlička
Z útoku na Írán profituje zatím nejvíce Rusko
Odhad příjmů ruského státního rozpočtu je postaven na ceně ropy 59 dolarů za barel. Útok na Írán ji posunul na dvojnásobek. Moskva zároveň znovuzískává asijské trhy. Vše důležité, co chtěla po Íránu, přitom dostala už před válkou.
Komentář●David Hearst
Trump a Netanjahu jsou dva nejnebezpečnější lidé na planetě
Zatím se zdá, že Trumpova a Netanjahuova agrese proti Íránu namísto zničení teheránského režimu mu spíše vlije novou krev do žil. Pošetilý sen Izraele o hegemonii na Blízkém východě se rozplývá. A USA válka fatálně oslabí.
Zpráva●Petr Jedlička
Trump: Až skončíme s Íránem, zastavíme se možná na Kubě
Navzdory neukončenému tažení na Blízkém východě mluví americký prezident už o další intervenci, tentokrát v Karibiku. K možnosti plnohodnotné vojenské invaze jsou znalci skeptičtí. Nevylučují ale venezuelský scénář.
Analýza●Fatima Rahimi
Alí Hossejní Chameneí: Muž, který vládl ze stínu
Smrt íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího při americko-izraelském útoku uzavírá jednu éru. Byl symbolem represivního režimu — i aktérem světa, v němž mezinárodní právo přestávalo platit.
Komentář●Fatima Rahimi
Emancipace íránských žen nepřijde z kokpitu stíhačky
Svoboda íránských žen nevznikne z fotografie žen bez šátku či pilotek v kokpitu stíhačky. Přinesou ji desetiletí každodenního odporu, který Západ přehlíží — a když si ho všimne, pak jen jako položky do vlastní verze příběhu o záchraně.
Reportáž●Anna Absolonová
Malé zuby, velké výdaje. Dětská zubní péče má problémy
Počkat půl roku, nebo zaplatit desetitisíce. Před takovým rozhodnutím často stojí rodiče malých dětí, které potřebují ošetřit zuby v narkóze. Špatně nastavený systém vytlačuje rodiče do soukromých klinik.
Data-analýza●Anna Absolonová
Datová analýza: Kolik zubařů je dost zubařů? Nikdo neví
Máme dostatek zubařů? Jednoduchá otázka, na kterou neznáme odpověď. Neexistují totiž data, která by ve věci udělala jasno. Jedno je ale jisté — zubaři chybí v regionech a malých obcích. Podle odborníků je to neřešitelný problém.
Analýza●Anna Absolonová
Otevřít pusu i peněženku. Výdaje za zubaře rostou rychleji lidem než pojišťovnám
Reportáž●Anna Absolonová
Zubní pohotovosti od nového roku omezí činnost. Hrozí zhoršení péče
Komentář●Ašraf Afifi
„Tati, vedle nás dopadají kulky.“ Svědectví z Gazy
Příměří v Gaze násilí nezastavilo. Operátor radiokomunikací Lékařů bez hranic, popisuje den, kdy ho při střelbě z izraelského dronu zasáhla kulka přímo ve stanovém táboře, kde žije se svou rodinou.
Komentář●Petr Štefan
Ticho a příměří na papíře dětem v Gaze naději nepřinese
V Gaze nadále umírají děti. V regionu je dnes nejvyšší koncentrace dětí s amputovanými končetinami na světě. Psychické problémy dětí sice nejsou tak očividné, ale jsou neméně závažné. Světová veřejnost raději odvrací zrak.
Zpráva●Jedlička, Karlíková
Izraelská vláda uznala arménskou genocidu. Pokrytectví, zní z Turecka
Výrazné gesto Netanjahuova kabinetu přichází v čase dalšího zhoršení izraelsko-tureckých vztahů a střetávání obou expanzivních mocností, zvláště v syrském prostoru. Obě současně pokračují v opresivní politice vůči nepoddajným menšinám.
Dokument●Otevřený dopis
Evropa musí skončit s podporou nelegálních izraelských osad
Vzhledem k rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora i s ohledem na vlastní historickou úlohu je Evropa povinna ihned ukončit obchod s ilegálními izraelskými osadníky. Otevřeným dopisem k tomu vyzývají osobnosti izraelského veřejného života.
Komentář●Ferčíková Konečná, Hájek, Rehek Horváth
Zelený paradox: nominace Martina Dvořáka je selháním, a přesto neznamená rozkol
Dva členové a jedna členka Zelených vysvětlují, proč nesdílejí rozhodnutí strany podpořit senátní kandidaturu Martina Dvořáka, který byl pravomocně odsouzen za projev rasismu. Vysvětlují zároveň, proč nesouhlas neznamená stranický rozkol.
Sloupek●Jiří Pehe
Trumpovo memorandum o příměří s Íránem je jeho porážkou
Írán je v mnohem výhodnější situaci, než byl před započetím nepromyšleného vojenského dobrodružství USA a Izraele. Situace je pro USA a Izrael tak nevýhodná, že dokonce může Trumpa vyprovokovat k dalšímu zoufalému útoku.
Komentář●Yasar Abu Ghosh
Killabilita Palestinců jako odraz rasismu v české veřejné debatě
Rozsudek přiznávající trojici členů české palestinské komunity nárok na omluvu za rasistický výrok ministra Dvořáka, pronesený v České televizi, výmluvně odhaluje normalizaci rasismu v české debatě o Izraeli a Palestině.
Reportáž●Petra Dvořáková
O incelech s empatií. A to obzvlášť o těch slovanských
O incelech bylo napsáno mnoho. Většina médií však při psaní o nich nadále vychází z anglosaského kontextu a nevěnuje dostatečnou pozornost příčinám jejich trápení. Ty přitom nasvěcují škodlivost sociálních norem, jež zraňují nejen incely.
Reportáž●Petra Dvořáková
Hon na Maročany a nikým nehledaná žena. S islamofobií má problém i Španělsko
V červenci uspořádali neonacisté ve městě Torre Pacheco na jihu Španělska „hon na Maročany“. Atmosféra strachu s nimi nezmizela — rasistické nálady ve španělské společnosti přetrvávají a podpora ultrapravicové strany Vox sílí.
Reportáž●Petra Dvořáková
Reportáž ze „zahrady Evropy“: Masová legalizace migrantů ve Španělsku je nutnost
Španělsko umožní všem bezúhonným migrantům bez dokumentů legalizovat svůj pobyt. Jak ukazuje reportáž ze zemědělské provincie Murcia, jde o šanci migrantů na důstojný život, ale i o ekonomickou nutnost, s níž souhlasí i mnozí konzervativci.
Reportáž●Petra Dvořáková
Evropská unie financuje deportace syrských uprchlíků z Libanonu
EU dlouhodobě přenáší zodpovědnost za kontrolu svých hranic na své mimounijní sousedy. Uprchlíky však nikdo nechce — a výsledkem nové dohody mezi EU a Libanonem je především posílení bezpečnostních složek a nárůst deportací.
Reportáž●Petra Dvořáková
Obrazy z „bašty Hizballáhu“: Zvykli jsme si, že Libanon nemá na mír naději
Od dohody o příměří mezi Hizballáhem a Izraelem uplynul více než rok. Izrael na Libanon však nepřestává útočit a vyhrožuje další válkou. Jak žijí lidé na bejrútském šíitském předměstí Dahíja, kde válka připravila o domovy tisíce lidí?
Reportáž●Petra Dvořáková
První udržitelná olympiáda? Vykácený modřínový les a stoupající ceny pro místní
Reportáž●Petra Dvořáková
„Strach obrátil strany.“ Studentské hnutí semklo srbskou společnost
Zpráva●Jakub Patočka
Krajský soud k Bečvě: odmítl státního zástupce, ale nad případem si „umyl ruce“
Olomoucká pobočka ostravského krajského soudu odmítla, že by trestní odpovědnost za otravu řeky Bečvy mohl nést jednatel firmy Energoaqua Oldřich Havelka, za jiné věcně neudržitelné aspekty loňského rozsudku se však v odůvodnění postavila.
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Vzpomínka●Zuzana Vlasatá
Opustil nás Ivan Holoubek, emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, bojovník za lepší svět — a přítel.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: pardubický soud se znalcem Klicperou má za sebou další kolo
Soudní znalec Klicpera se od soudkyně dověděl, že jeho výroky, jimiž poškodil dobré jméno certifikační společnosti CQS, nemá za prokázané. Dostal měsíční lhůtu, během níž musí všechny případné další důkazy předložit.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Komentář●Benčíková, Kyrc
Hlína, asfalt, beton. Co zůstane z brněnského velodromu?
Brněnský velodrom je nejstarší funkční cyklistickou dráhou na světě. Vedle sportu hostí i kulturní program, v těchto dnech například hudební festival. Brno nový velodrom potřebuje, ne však za cenu ztráty této jedinečné historické stavby.
Zpráva●Gaby Khazalová
Brno chce koupit dům architektky Růženy Žertové
Rada města Brna schválila záměr odkoupit dům, jež je významným příkladem poválečné architektury. Majitelem je lékař, s nímž se Žertová seznámila v posledních měsících života.
Komentář●Benčíková, Kyrc
Hlína, asfalt, beton. Co zůstane z brněnského velodromu?
Brněnský velodrom je nejstarší funkční cyklistickou dráhou na světě. Vedle sportu hostí i kulturní program, v těchto dnech například hudební festival. Brno nový velodrom potřebuje, ne však za cenu ztráty této jedinečné historické stavby.
Recenze●Petra Widžová
Výstava Bydlet Ústí: Mezi utopií rozvoje a vytěženou realitou
Výstava Bydlet Ústí: Dostupné reality na příkladu severočeské metropole otevírá obecné téma bytové krize. Expozice nabízí především dobrý vhled do stoleté historie plné solidarity, městského plánování i neuvážených kroků lokální samosprávy.
Rozhovor●Karolína Munková
Města osamění. Vládne nám falešná představa „maximálního profitu“
Příznakem současných měst je osamělost. Rozvoj zvláště českých měst je určován maximálním ziskem, vůlí investorů a žalostnou představivostí politiky. Klíčem k řešení může být architektura, myslí si Tereza Kalousová.
Komentář●Kristýna Drápalová
Vrátí se do českých měst billboardy u silnic?
Provozovatelům venkovní reklamy spadla do klína nová příležitost — novela zákona, která upravuje definici nezastavěného území. Bude nejspíš na obcích a občanských iniciativách, aby se tomuto kroku postavily.
Komentář●Lynda Zein
Architektura je těžba. Nejen přírody, ale i těl
Výstava v galerii VI PER připomněla, že stavební praxe vyčerpává krajinu i lidi — od těžby surovin po dělníky na stavbě — a položila naléhavou otázku: co si ještě můžeme dovolit stavět?
Komentář●Martin Pleva
Kreiského Rakousko: dotovaný tisk a plánovaná tržní ekonomika
Program rakouské sociální demokracie z roku 1978 má i k dnešku co říci. Současné levici, zmítané ve zmatcích, nabízí konkrétní, životodárnou inspiraci.
Komentář●Martin Pleva
Marx a Keynes usmíření v jedné vizi. Program rakouské SPÖ inspiruje i dnes
V pokračování série textů o inspiraci pro současnou levici u rakouské sociální demokracie Bruna Kreiského se Martin Pleva zaměřuje na program strany z roku 1978, který je překvapivě aktuální i pro naši dobu.
Komentář●Martin Pleva
Inspiraci pro reformu levice hledejme v Rakousku 70. a 80. let
Česká i evropská levice je v nebývalé krizi. Nenajde-li rychlé východisko, převálcuje ji krajní pravice. Dobrou cestou může být rekonstruovat pozadí úspěchu Kreiského vlád v Rakousku 70. a 80. let. A třeba jej srovnat s érou M. Thatcherové.
Komentář●Antonín Hořčica
Hodnotová levice u nás existuje. Musí se sjednotit a začít jednat
Česká politika se nachází v krizi reprezentace. Autentická levice se v této situaci musí sjednotit a trvat na hodnotách solidarity, rovnosti, klimatické odpovědnosti a mezinárodní spolupráce. Demokracie se přitom vzdát nejde.
Komentář●Jana Michailidu
Česká levice není v bezvýchodné situaci. Musí ale občanům představit jasnou vizi
Odvážit se vykročit ze stínu, hájit skutečné hodnoty, předložit dlouhodobou vizi i nástroje k jejímu budování. To vše dnes čeká českou levici. Lidé spjatí s pražským jarem to dokázali. Dokážeme to i my?
Komentář●Jakub Patočka
Ideový i morální kolaps SOCDEM a KSČM otevírá prostor k obnově skutečné levice
Analýza●Oto Novotný
Data-analýza●Černá, Khazalová
Turismus v roce 2025: krátkodobá ubytování rostou, stejně jako vzdor mnoha měst
Z dat o vývoji turismu v Evropě pro rok 2025 vyplývá, že stále ještě roste objem krátkodobých pobytů rezervovaných přes platformy, ale mnohá města hledají cesty, jak svůj sektor nájemního bydlení účinněji chránit.
Data-analýza●Absolonová, Khazalová
Drogy v evropských městech: V pervitinu vedou České Budějovice
Užívání kokainu dosáhlo rekordních hodnot, éra extáze končí. Ukazuje to monitoring odpadních vod ve více než stovce evropských měst. První příčky ve spotřebě pervitinu obsazují česká města.
Data-analýza●Anna Absolonová
Praha bez učitelů nebo zdravotníků? Kvůli cenám bydlení možná budoucí realita
Bydlení v hlavním městě přestává být dostupné pro čím dál více lidí. Interaktivní kvíz ukazuje, kdo si ještě může dovolit pražské nájmy. Jaké profese už nemohou ve městě bydlet? A jak jste na tom vy s vaším příjmem?
Data-analýza●Julie Šafová
Staré budovy, vysoké účty: Renovace v Evropě selhává, trpí domácnosti i klima
Stále více evropských domácností se potýká s rostoucími účty za energie. Podle Evropské komise je hlavním řešením energetické chudoby renovace energeticky neefektivního bytového fondu. Roční míra renovací však zůstává kriticky nízká.
Data-analýza●Khazalová, Šafová
Nová evropská data o drogách: Česká republika je stále pervitinovou velmocí
Data-analýza●Gaby Khazalová
Rekordní suma: katolická církev letos na náhradách od státu obdrží 2,2 miliardy
Analýza●Petrů, Rahimi
Krizí duševního zdraví mladých mohou pohnout ředitelé škol. Co jim v tom brání?
Ředitelé tuzemských škol mají téměř absolutní moc, ale také na nich leží až nezvládnutelné množství práce a odpovědností. A jsou to téměř výhradně právě oni, kdo může zařídit, aby škola předcházela krizi duševního zdraví dětí a studentů.
Analýza●Petrů, Rahimi
Duševní zdraví dětí a mládeže. Co pro něj mohou udělat školy?
Odborníci se shodují, že s řešením narůstajících potíží duševního zdraví zejména u dětí a mladých lidí mohou zásadně pomoct školy. Ty samy jsou však v tuto chvíli součástí, ne-li přímo příčinou špatné situace.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Školní psychologové: řešení, kterého se nedostává, a navíc není všespásné
Při řešení duševních problémů mladých lidí mohou zásadně pomoci školní psychologové, kteří ale chybí na velké většině škol. Jejich nedostatek zrcadlí celkovou tristní situaci českého školství od základního stupně až po vysoké školy.
Reportáž●Petrů, Rahimi
„Mladým lidem se tu občas dělá špatně.“ České děti se bojí školy jako nikde v EU
V českých školách propukla vážná krize duševního zdraví žáků a studentů. Na vině jsou i externí faktory. Ale české školy bohužel problémy častěji prohlubují namísto toho, aby je pomáhaly řešit. Naštěstí pomoc lze nalézt i mimo ně.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Poučme se v Rumburku či Zruči nad Sázavou: do školy se lze i těšit
Ve školách v celé republice dnes začínají letní prázdniny. Vyprovázíme na ně učitele i děti s přáním, aby to v jejich instituci po návratu v září vypadalo jako na gymnáziu v Rumburku nebo na základní škole ve Zruči nad Sázavou.
Analýza●Gaby Khazalová
Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení
Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.
Analýza●Gaby Khazalová
Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků
Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
Miloši Zemanovi se podařilo za vydatného přičinění Jana Hamáčka a Andreje Babiše ČSSD definitivně dostat na kolena. Ocitla se mimo sněmovnu, bez politického vlivu.
Analýza●Oto Novotný
Zeman „Zorro mstitel“ na Hradě: na řadu přišel Sobotka
Když se Miloši Zemanovi splnil životní sen a v roce 2013 se stal prezidentem, krátce se zdálo, že by se mohl začít chovat vůči ČSSD partnersky. Takové naděje však rychle vzaly za své: Zeman byl odhodlán pomstu dovést do konce a ČSSD zničit.
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Analýza●Oto Novotný
V sérii textů, kterými připomínáme šťastné výročí konce Miloše Zemana v české politice, se analytik a důvěrný znalec Zemanovy politické osobnosti zabývá otázkou, nakolik je Miloše Zemana možno pokládat za intelektuála.
Analýza●Oto Novotný
Osobnost Miloše Zemana: nenaplněná nietzscheovská perspektiva
K oblíbeným filozofickým autorům Miloše Zemana se řadí Friedrich Nietzsche. Toužil se stát velikánem, nadčlověkem, uctívaným a slavným. To se mu podařilo jen zčásti. Většině dnes slouží jako odstrašující příklad.
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.