Takřka úplně podle předvolebních prognóz dopadly v posledku nedělní parlamentní volby v Rakousku. Největší podporu získala posthaiderovská krajně pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ) s 29,21 procenta hlasů. Za ní skončila s mírným odstupem lidovecky konzervativní ÖVP s 26,48 procenta hlasů následovaná sociální demokracií SPÖ s 21,05 procenta hlasů. Do Nationalratu se opět dostali i zelení a také liberální strana NEOS se zisky 8,03 a 8,96 procenta. Žádná nová strana se přes čtyřprocentní práh nakonec nepřehoupla.

„Nejhlasitěji se slavilo pochopitelně u FPÖ, pro niž jde o historický výsledek. V nejlepší vyjednávací pozici je ale dnes ÖVP. Všechny ostatní strany totiž vládu s FPÖ principiálně odmítají. Bez ÖVP naopak nejde složit žádná realisticky myslitelná koalice s většinou,“ uvádí k volebnímu výsledku Katharina Mittelstaedtová z listu Der Standard, partnera DR v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE.

Před volbami byla považována za nejpravděpodobnější novou koalici široká fronta proti FPÖ ve složení ÖVP, SPÖ a NEOS. Ta je dle rakouských kolegů nejpravděpodobnější variantou i dnes. Druhou možností je klasická velká koalice ÖVP s SPÖ, kterou ovšem dnes komplikuje posun SPÖ doleva a měla by jen těsnou většinu. Třetí eventualitou je pak přeci jen nějaká dohoda mezi FPÖ a ÖVP.

„Tyto dvě strany mají mnoho společného: podobný ekonomický program, pozice k migraci či vztah k identitárně-politickým tématům (…) Současný lidovecký kancléř Karl Nehammer ale slíbil, že se stávajícím předsedou FPÖ Kicklem vládnout nebude, a slib zopakoval i po oznámení volebních výsledků (…). Pro případnou koalici by tak obě strany musely zřejmě obětovat své předsedy, což se dnes nezdá moc pravděpodobné,“ shrnuje Katharina Mittelstaedtová z rakouského Standardu.

Nedělní volby provázela vysoká účast 78 procent, což je na rakouské poměry mírný nadprůměr. Zjevně pomohla tradičním stranám, zatímco šance subjektů jako reformovaní komunisté či polorecesistická Pivní strana zmenšila.

Aktuálními volbami končí v Rakousku období prvního pokusu o společnou vládu konzervativních lidovců a progresivně orientovaných zelených. Znalci se shodují, že jeho výsledky jsou poněkud rozpačité, zčásti kvůli vnějším obtížím typu covidové epidemie či invaze na Ukrajinu, zčásti však také kvůli permanentním a veřejně vedeným sporům mezi koaličními partnery.

Ani jedna ze stran se před volbami netvářila, že by si chtěla koalici zopakovat, což jim v posledku znemožňuje i výsledek. Jak ÖVP, tak zelení v neděli oslabili a už by nedali dohromady společnou většinu.