#PULSE

Gruzínská „Evroluce“ v roce 2024 neuspěla. Mohla by letos?

Loňské masové protesty nakonec ani nezviklaly režim „gruzínského Babiše“, ani neudržely v úřadě prezidentku Zurabišviliovou. Přesto pokračují v různých formách dále. 15. ledna by se mělo stávkovat, 20. ledna má jednat Zurabišviliová v USA.

Málo peněz za hodně stresu. Kvalitu médií ohrožuje prekérnost novinářské práce

Pracovní podmínky v novinářství se zhoršují napříč celou Evropou. Na vině jsou jak digitalizace v rukou korporací, tak nevyřešená otázka financování médií. Trpí tím nejen kvalita médií, ale i demokracie.

Politici se k případu Pelicot stavějí zády. Nová definice znásilnění nestačí

„Dokud na boj s násilím nepřesuneme významné finanční prostředky, nezmůžeme nic než drobná opatření, která systém mužské nadvlády neovlivní,“ říká francouzská novinářka Marlène Thomasová, s níž jsme hovořili o případu Pelicot.

Být Arabem v Německu po 7. říjnu: „Máme zničené kariéry i přátelství.“

V Německu se historická vina za holokaust instrumentalizuje jako nástroj k zakotvení nových druhů rasismu a šovinismu, zaměřených proti migrantům, Arabům, muslimům. Oběťmi pochybné státní politiky jsou paradoxně i antisionističtí Židé.

Obrat v Rakousku: vše teď směřuje k vládě s krajní pravicí

Novoroční krach rozhovorů o velké koalici otevřel cestu pro kabinet, jež budou skládat posthaiderovští Svobodní (FPÖ). Vláda s FPÖ je přitom dle pozorovatelů nejpravděpodobnější i v případě, že v Rakousku proběhnou předčasné volby.

Rakousko, Rumunsko, Bulharsko. Nástup populistů podněcuje další velké koalice

V EU přibylo v roce 2024 jak států s účastí krajně pravicových stran ve vládách, tak zemí, kde se proti těmto silám snaží spojovat ideologičtí protivníci. Voliči mají přitom sklon účastníky velkých koalic spíše trestat.

Rumunský ústavní soud nakonec zrušil celé volby, mluví se o zásahu Ruska

Rumunské tajné služby identifikovaly mechanismy, jimiž patrně vnější aktéři manipulovali sociální sítě ve prospěch jednoho prezidentského kandidáta. Podle ústavního soudu šlo o přílišný zásah do svobodné soutěže a volby se musí opakovat.

Další stát do Orbánova bloku? Rumunsko bojuje o svou budoucnost

Rumunskem stále cloumá výsledek prvního kola prezidentských voleb, ve kterém porazil svérázný proruský populista všechny, včetně klasické krajní pravice — a to čistě virtuální kampaní. V neděli se má přitom volit i nový parlament.

„Proti systému, před nímž prchli“. Rumunské volby zaujaly i radikalitou diaspory

Rumunsko má z unijních zemí vůbec nejpočetnější diasporu v Evropě. Její dominantní část přitom ve víkendových prezidentských volbách hlasovala buď pro proruského suveréna Georgesca, anebo George Simiona, lídra klasické krajní pravice.

Průzkumy: rychlý mír začínají upřednostňovat už i sami Ukrajinci

Podle posledního šetření Gallupova institutu preferuje co nejvčasnější mír před bojem až do vítězství už 52 procent Ukrajinců. Loni to bylo 27 procent. Trend přitom potvrzují i další měření a doplňují posuny ve zbytku Evropy.