Důvěra ve vládu práva a stejný metr pro všechny jsou v dnešní Evropě velké téma; podle posledního Eurobarometru jen asi polovina Evropanů věří, že v jejich zemi platí pravidla a zákony pro všechny bez rozdílu. Jako zvlášť zvýhodněni jsou přitom vnímáni tradičně nejvyšší političtí představitelé. A ne náhodou: například pravomocně odsouzených premiérů a expremiérů je v zemích EU pomálu, navzdory četným korupčním kauzám. Přímo do vězení se od završení válek v bývalé Jugoslávii dostali vlastně jen čtyři: slovinský Janez Janša, chorvatský Ivo Sanader, portugalský José Sócrates a rumunský Adrian Năstase.

Prezident potom neskončil za mřížemi žádný, tedy až do aktuálního týdne — ve Francii nastoupil v úterý k výkonu pětiletého trestu Nicolas Sarkozy, hlava státu z let 2007—2012. Odsouzen byl ve zřejmě nejlépe zdokumentované z jeho několika kauz: za účast na zločinném spiknutí s cílem použít desítky milionů eur od lybijského diktátora Kaddáfího k financování vlastní kampaně. Učinit tak měl při vyhlídce, že tento závazek po případném vítězství jako prezident politicky splatí.

Sarkozy sám se prohlašuje za absolutně nevinného a oběť „zneužití soudní moci“. Většina Francouzů to ale tak nevnímá. „I mezi politiky, pokud vím, se kloní na jeho stranu jen jednotlivci, ne nějaká celá strana či skupina,“ uvedl pro DR Gian-Paolo Accardo z francouzského Voxeurope.

Pozorovatelé příliš nevěří, že by francouzský exprezident pobyl ve vězení dlouho. V běhu je aktuálně jak jeho odvolání proti záříjovému rozsudku (třebaže zde vzácně nemá odkladný účinek), tak žádost o možnost domácího vězení. Nejméně měsíc musí však Sarkozy zůstát v izolované cele pro zranitelné osoby ve věznici La Santé. Pak by se měly úřady dostat k posuzování jeho žádostí.

Ve veřejné debatě se objevují i názory, že uvěznění Sarkozymu politicky pomůže. Každý jeho výrok na sociálních sítích se nyní stává automaticky zprávou. Při odjezdu do nástupu trestu ho doprovázely davy novinářů. Konala se i podpůrná demonstrace několika stovek lidí.

Snad s výjimkou slovinského expremiéra Janši se ale žádný vůdčí evropský politik po odsouzení na vrchol v posledních dekádách nevrátil. Kauzy příslušně srazily kariéru i francouzskému expremiérovi Fillonovi (čtyřletá podmínka za korupci) či rakouskému exkancléři Kurzovi — byť ten byl ve své hlavní kauze letos nakonec osvobozen a dle expertního panelu listu Der Standard se do politiky možná ještě vrátí.