Vítá vás rubrika Město. V unikátní spolupráci s 4AM, Fórem pro architekturu a média usilujeme o snesitelnější každodennost života ve městech.
×

Sdílené bydlení: budoucnost městského plánování, nebo luxus pro privilegované?

Pokud se projekty sdíleného bydlení mají stát jedním z východisek současné krize bydlení, musí odmítnout neoliberální vzorce a otevřít se marginalizovaným vrstvám společnosti.

Ukrajinské památníky ve válce

Ukrajinský architekt Alex Bykov představuje nejzásadnější projekty reflektující dopad aktuálních událostí na tamější uměleckou scénu. A zamýšlí se nad smyslem demolicí památníků a uměleckých děl, které válku provázejí.

Architektura jako výraz evropské identity? Zatím jen neúspěšné snahy

Evropská unie se snaží využít architekturu jako způsob vyjádření ideje evropanství, založené na sepětí jednoty a rozmanitosti, minulosti a budoucnosti. Nedaří se jí však stále vykročit za rámec tradičního nacionalismu.

Šantovka Tower versus Olomouc

Odpor občanů proti stavbě takřka osmdesátimetrové budovy v ochranném pásmu historického centra Olomouce je příběhem selhávání veřejné správy a samosprávy. Byť je nyní situace nevalná, šance na vítězství neutuchá. Naději skýtá ombudsman.

Planetární strava, města a klimatická krize

Neopominutelným faktorem ovlivňujícím míru klimatické krize je globální potravinová politika. Stravovací návyky včetně enormního plýtvání zodpovídají za až třetinu emisí skleníkových plynů. Je nejvyšší čas na změnu. Prim mohou hrát města.

Architektura

Nová brněnská filharmonie: kdo ji vlastně projektuje?

Janáčkovo kulturní centrum v Brně mělo stát už před deseti lety. Namísto toho se město po volbách v roce 2014 rozhodlo rozpracovaný projekt vzít a zadat někomu jinému. Nyní se má začít stavět, ale za jakou cenu?

Za Alenou Šrámkovou

V březnu zemřela architektka Alena Šrámková, která se jako jedna z mála žen své doby dokázala probojovat do nejvyšších pater svého oboru. Svým odporem k módním trendům a respektem k okolí ovlivnila celou generaci mladých architektů.

Promarněná poetika Moravského náměstí v Brně

Revitalizace Moravského náměstí se spolehla na staré dobré řešení nedostatku fantazie: soukromou kavárnu. Ta má řešit vše od dostupnosti toalet až po sociální život. Promarnila se tak šance uchovat rozmanitost prostoru a jeho historii.

Za plotom: bratislavský Istropolis pod tlakom developerského feudalizmu

Bratislava je typickým príkladom post-komunistického mesta, v ktorom stigmatizácia modernistickej architektúry ako emblému totalitného režimu legitimizuje bezohľadné praktiky developerov. A verejné inštitúcie mlčia.

Bourání královopolského nádraží: další důkaz selhání státních podniků

Správa železnic možná rozumí tratím, ale nikoliv architektonické hodnotě staveb, které jí spadly do klína. Nádražní, pozdně funkcionalistickou, budovu v brněnském Králově poli chce nahradit projektem, jehož architekt ani není znám.

Mobilita

Bariéry ve městě: zapomeňme na univerzální recepty

Města se neustále proměňují, a vytvářejí tak nové a nové bariéry — ať už ve veřejném prostoru či v komunikaci. Univerzální metodiky o bezbariérovosti jsou na ně krátké. Brněnský výzkumný tým proto přichází s konceptem taktického urbanismu.

Spočítali jsme emise Blanky a Městského okruhu. Výsledek Prahu nepotěší

Zprovoznění všech plánovaných okruhů, tedy Městského i Pražského, a radiál zvýší klimatickou stopu pražské dopravy o více než 250 milionů kilogramů CO2 ročně. Skoro tolik emisí má přitom podle odhadů uspořit rozvoj elektromobility.

Nahradit jedno auto druhým nestačí. Proč nejsou elektromobily řešením

Ideologie zeleného růstu tvrdí, že cesta ven z klimatické krize vede skrze inovace — v dopravě to znamená elektromobilitu. To je ovšem iluze.

Stavět silnice městům neulehčí. V dopravě ani v klimatu

Výstavba kapacitních komunikací zvyšuje objem dopravy, a tím i emise C02. Pražský klimatický plán přitom dopady nových dopravních staveb vůbec nezohledňuje. Co musí dělat města jinak, chtějí-li skutečně řešit klimatickou krizi?

Smetanovo nábřeží mělo být bez aut už dávno

Část pražské reprezentace brojí proti sto metrům uzavřeného pruhu na nábřeží Vltavy. Omezení dopravy v centru již přitom mělo být vyřešeno: byly pro to studie i příležitosti.

Památková péče

Rozhovor s Pavlem Karousem: Sochy mají otevírat palčivé otázky. To se neděje

Sochař a aktivista Pavel Karous hovoří o svém posledním díle, intervenci do sochy odbojářky Marie Kudeříkové, ale také o mazání historické paměti, roli umění ve veřejném prostoru a svobodě tvořit.

Chemapol je cennou součástí Prahy. Zaslouží si uchování a citlivý přístup

Osobnosti české architektury žádají Prahu a Ministerstvo Kultury, aby podnikly kroky k záchraně administrativního komplexu Chemapol-Investa. Architektonicky vytříbená stavba je dominantou pražských Vršovic.

Mohla být klenotem České pošty. Místo toho čeká nádražní budovu v Brně chátrání

Státní podniky neumí těžit z architektonických kvalit svých nemovitostí a neumí je ani předat zájemcům, kteří si tyto kvality uvědomují. Fuchsova funkcionalistická budova, kterou se nyní Česká pošta snaží prodat, je toho dalším příkladem.

Brutalismus v Praze mizí. Podlehne mamonu další unikátní budova?

Administrativní budova Vojenských staveb — další položka na seznamu jedinečných staveb určených k demolici a další ztráta pro pražský genius loci. Kdy se to zastaví?

Nebourejte budovu Vojenských staveb. Zachraňme, co ještě zachránit lze

Přední čeští historici a historičky umění a architektury vyzývají státní orgány k záchraně pražské budovy bývalých Vojenských staveb z přelomu 70. a 80. let. Poválečná architektura se dle nich stala „ohroženým druhem“.

Architektonické dědictví Brna v ohrožení

Kvůli třicet let staré chybě je více než dva tisíce brněnských památek bez ochrany. Vyřešit to měly památkové zóny. Jenže město a kancelář architekta dělají zjevně vše proto, aby zabránily jejich vzniku. V čím zájmu vlastně jednají?

Mosilana: selhalo město, selhala památková péče, selhali jsme my všichni

Vaňkovka, Vlněna, Zbrojovka, a nyní Mosilana. Brněnské fabriky padají k zemi jedna za druhou a nás to stále překvapuje. Pojďme zavčas obrátit pozornost tam, kde ještě „nestojí bagry“.

Bydlení

Hrozba gentrifikace brněnského Cejlu a Bratislavské. Trumfy ještě drží město

Brněnská lokalita Cejl-Bratislavská zažívá bezprecedentní proměnu. Vedle činžáků, obývaných zejména romskou komunitou, vyrůstá nový development. Jak čtvrť promění? Mají v její budoucnosti místo stávající obyvatelé? Rozhodne vedení Brna.

Bydlení jako veřejný zájem, povinnost politiků a úkol architektury

Gabu Heindl a Drehli Robnik ve své eseji polemizují s doktrínou volného trhu architekta Patrika Schumachera. Na příkladu vídeňského bytového modelu odpovídají na klíčovou otázku dneška: jak řešit krizi bydlení.

Studie: Moc velkých investorů na trhu s bydlením roste. A EU jim otevírá dveře

Odborná analýza, kterou si nechala zpracovat europarlamentní frakce Zelení / ESA potvrzuje, že vstupujeme do éry korporátních pronajímatelů. Dokládá, jaké má již nyní proměna trhu s bydlením důsledky a nabízí možné cesty ven.

Ostravský byznys se sociálním bydlením: Romové smí jen do vyloučených lokalit

Deníku Referendum se podařilo získat výpovědi potvrzující, že největší ostravský pronajímatel segregoval své podnájemníky na základě jejich etnicity. Mechanismus zřejmě nadále funguje i pod současným vlastníkem, korporací Heimstaden.

Řešení segregace spoléhá na odhodlání jejích obětí. To nestačí

Sídliště Chanov, zeď v Matiční v Ústí nad Labem, čunkobyty ve Vsetíně a nyní Ostrava. Segregace Romů je nezákonná, a přesto nerušeně pokračuje. Břímě řešení totiž necháváme na bedrech obětí. Ty ale potřebují bydlet, ne vést soudní spory.

Chanov může být běžné sídliště. Jak na to, se architekti musí ptát místních

Na mosteckém sídlišti Chanov proběhl na podzim workshop s cílem zjistit, jak jeho podobu vnímají sami obyvatelé, nikoliv politici. Jeho spoluorganizátorka vysvětluje, jak mohou problémy vyloučené lokality pomoci řešit právě architekti.

135 otázek pro ty, kteří si zabrali newyorské panorama

Co je z té závratné výšky vlastně vidět? Lze vidět někoho z oněch 61 tisíc Newyorčanů v bytové nouzi? Takových a dalších více než sto otázek si klade esej z knihy Andi Schmied o světě luxusních mrakodrapů.

Recenze

Tvůrce nebo dělník? Proč je třeba bourat představu architektů o sobě samých

Kniha Marisy Cortrightové mluví především k těm, kteří pracují v oboru architektury. A nabízí způsob, jak proměnit vnímání sebe sama a své práce, a přispět tak ke zlepšení pracovních podmínek i prostředí, v němž všichni žijeme.

Dělník, to je zbytek světa

Kniha socioložky Kateřiny Nedbálkové „Tichá dřina. Dělnictví a třída v továrně Baťa“ představuje mnohovrstevnatý obraz toho, co dnes znamená dělnická třída. A především to, že skutečně existuje — byť ne jako třída pro sebe.

Jak si úředníci představují ideální město? Urbania ukazuje, že jako v 19. století

Výstava Urbania je pohádkou o harmonickém místě, ve kterém se všichni domluvíme, budeme-li dostatečně vzdělaní a kultivovaní. Ostrý kontrast mezi iluzí a realitou ční už při cestě na výstavu lokalitou, kde se rezignovalo i na chodníky.

Lodě bez přístavů

Kniha Petra Vašáta Na jedné lodi je výpovědí nejen o přístupu k lidem bez domova, ale také o nás samých. Občas odbočuje a občas si klade příliš velké ambice. I tak je pravděpodobně to nejlepší, co si u nás můžete o bezdomovectví přečíst.

Město v éře pandemie

Zrod třídy služebníků: Jsme na prahu nového typu nerovnosti?

Pandemie posiluje nerovnost mezi těmi, co pracují z domova, a těmi, kteří jim zajišťují služby. Z rodícího se uspořádání ovšem netěží ani jedni, neboť do něj vstupují zásadnější nerovnosti. Zato na něm úspěšně parazituje soukromý kapitál.

Co je mimo náš domov, uniká i z našeho dohledu

Hongkong, Istanbul, Rotterdam. Tři města, ale jedno je spojuje: kde selhává vláda, nastupují korporace. Co proti nim zmůžeme? Izolování, unavení, neschopní se sdružovat, ale přeživší.

Kodaň jako nejlepší město pro život: platí to i v éře pandemie?

Kodaň zosobňuje vše, co si od města představujeme — živá veřejná prostranství a komunity. Jenže s příchodem smrtícího viru severská pohádková bublina splaskla. Znamená to, že jsme selhali? Že plánovat město „pro lidi“ zkrátka nestačí?

Město, které se plánuje pro ty nejmenší

Nizozemská města přišla během pandemie s neotřelou iniciativou: pro malé děti uspořádala v ulicích hon na plyšové medvědy. A vyvolala tak otázku: komu vlastně veřejný prostor slouží? A jak do jeho plánování zahrnout ty nejmladší?

Město nerůstu: Oslo se chce rozvíjet bez imperativu zisku

Oslo patří mezi nejrychleji rostoucí města v Evropě. Pandemická zkušenost ovšem posílila přesvědčení norské veřejnosti o tom, že růst možná přináší zisky velkému kapitálu, ale zdravý život obyvatelům nezajistí.

Stavební zákon

Stavební zákon: po silném NE je potřeba napnout síly k udržitelnému ANO

Dolní komora parlamentu prosadila stavební zákon jednohlasému vetu navzdory, v nové Sněmovně však nejspíš získají převahu jeho kritikové. Otázkou bude, jak se špatnou normou naloží dále.

Nový stavební zákon reprezentuje bourání pravidel všeho druhu

Může vadnou cestou vzniknout dobrý zákon? Proč vládě nevadí, že její nejdůležitější legislativní návrh překopali poslanci k nepoznání? A co to znamená pro budoucnost? Odpovědi přináší komentář Petry Kolínské.

Nový stavební zákon putuje do Sněmovny. Zdrcující kritice navzdory

Vláda odsouhlasila nový stavební zákon, který má urychlit výstavbu. Kritici ovšem tvrdí, že jde novela od počátku na ruku developerům a cíleně oslabuje hlas občanů. Jaké jsou její nejspornější body? A má šanci projít?

Nový stavební zákon? Jako by si Kajínek s Rathem napsali trestní zákoník

Přípravu nového stavebního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj zcela přenechalo těm nejbezohlednějším developerům. Pod vlivem propagandistické masáže tak vznikl paskvil, kvůli němuž se budou nadále proti vůli místních stavět obludnosti.

Města vs. Korporace

Voda patří všem: Vzestup hnutí za návrat zdrojů do veřejných rukou ve Francii

Jak se Francie, průkopník v oblasti privatizace hospodaření s vodou, změnila v kolébku hnutí, které si chce převzít vodu zpět do obecních rukou? Paříž a Grenoble ukončily éru dominance korporátních gigantů Veolia a Suez, bitva však nekončí.

#RavalVsBlackstone: Právo na město versus turismus

Barcelona je jedním z hlavních cílů — a obětí — globálního turismu a obchodu s nemovitostmi, který pohání firmy typu Blackstone. Místní obyvatelé a občanská hnutí se však nechtějí dát lacino.

Vaše odpady, náš zisk: skutečně Bělehrad potřebuje drahou spalovnu?

Po více než padesát let znečišťovala předměstí Bělehradu jedna z největších skládek v Evropě. Řešením má být spalovna vybudovaná společností Suez. Pomůže městu privatizace veřejného hospodaření s odpady? A za jakou cenu?