Data-analýza●Anna Absolonová
Praha bez učitelů nebo zdravotníků? Kvůli cenám bydlení možná budoucí realita
Bydlení v hlavním městě přestává být dostupné pro čím dál více lidí. Interaktivní kvíz ukazuje, kdo si ještě může dovolit pražské nájmy. Jaké profese už nemohou ve městě bydlet? A jak jste na tom vy s vaším příjmem?
Komentář●Kateřina Krebsová
Architektura v době fosilních paliv: Změny v organizaci prostoru
Náhlá dostupnost fosilních zdrojů zcela proměnila vztah člověka k prostředí. Výklad dějin architektury prostřednictvím motivu nakládání se zdroji nám nabízí jeden z návodů, jak změnit nakládání s prostorem v době sílící klimatické krize.
Data-analýza●Julie Šafová
Staré budovy, vysoké účty: Renovace v Evropě selhává, trpí domácnosti i klima
Stále více evropských domácností se potýká s rostoucími účty za energie. Podle Evropské komise je hlavním řešením energetické chudoby renovace energeticky neefektivního bytového fondu. Roční míra renovací však zůstává kriticky nízká.
Komentář●Lynda Zein
Architektura je těžba. Nejen přírody, ale i těl
Výstava v galerii VI PER připomněla, že stavební praxe vyčerpává krajinu i lidi — od těžby surovin po dělníky na stavbě — a položila naléhavou otázku: co si ještě můžeme dovolit stavět?
Analýza●Viola Hertelová
Od iniciativy k politice: Anatomie záchrany smuteční síně v Brně-Židenicích
Obnova brněnské Rullerovy síně je příkladem ojedinělé a přitom úspěšné iniciativy, která supluje nefunkční systém ochrany kulturních památek. Zachovat a opravit hodnotnou chátrající stavbu je dnes největším úkolem architektonické péče.
Komentář●Petra Hlaváčková
Jen pro otrlé: pohyb s malými dětmi v městském veřejném prostoru
Městský prostor má být navržen tak, aby byl rovnoprávný pro lidi různorodých věkových skupin, sociálního původu, kultur nebo genderu. Magistráty českých měst tento princip stále ignorují. Proto jej musíme o to důrazněji požadovat.
Zpráva●Redakce DR
Znepokojivý příběh domu architektky Růženy Žertové vychází i jako podcast
Podcast Dům v Zákoutí přináší ve formě rozhlasového dokumentu propracovaný obraz posledních týdnů života význačné brněnské architektky Růženy Žertové a poukazuje na mimořádně znepokojivé skutečnosti, které je provázely.
Reportáž●Gaby Khazalová
Kupec v bílém plášti. Jak lékař Fadrus přišel k vile architektky Růženy Žertové
Růžena Žertová byla jednou z nejvýznamnějších českých architektek. Chtěla, aby její dům spravovala nadace. Chtěla zemřít doma. Ani jedno přání se jí nesplnilo. Její vilu dnes vlastní lékař, kterého poznala až v terminální fázi své nemoci.
Komentář●Šárka Svobodová
Proměna rozsáhlého územního celku v brněnských Lužánkách má začít demolicí fotbalového a lehkoatletického stadionu. Léta nevyužívaný stadion si nezaslouží ani demolici, ani zakonzervování, ale sociálně a ekologicky citlivý rozvoj.
Komentář●Martin Švec
Brněnský městský okruh se nedaří
Právě byla dokončena další část brněnského velkého městského okruhu. Ač výstavba dává jednoznačně smysl, brněnský přístup není nejšťastnější. Je totiž málo komplexní. Okruh dokáže být dobrým sluhou, ale i zlým pánem.
Komentář●Jasna Flamiková
Proti lanovce za miliardu sílí odpor veřejnosti. Vedení Brna je to jedno
Brněnská koalice ODS, ANO, TOP09, STAN, KDU-ČSL a ČSSD chce megalomanský projekt lanovky prosadit stůj co stůj. Nenaslouchá veřejnosti ani odborníkům. Stavba by zničila jednu z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v Brně.
Komentář●Šárka Svobodová
Demolice Myslivny padá nejen na vlastníka, ale i na město a jeho instituce
Při právě probíhajícím bourání brněnského hotelu Myslivna je likvidována takřka veškerá umělecká výzdoba. Ničí se tak nejen stavba, ale i historický kontext. Na vině je nejen vlastník a město, ale i kompetentní paměťové instituce.
Analýza●Khazalová, Vanden Bussche
EU může pro dostupné bydlení udělat více. Brzdou je pravice
Téma dostupného bydlení se nikdy neobjevilo na pořadu jednání Evropského parlamentu v takové míře jako v právě končícím volebním období. Analýza hlasování europoslanců ukazuje, že odpor k větším evropským zásahům najdeme hlavně na pravici.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Předškolní péče o děti: jak se liší v jednotlivých evropských městech?
Datové vizualizace ukazují, jaké procento dětí v jednotlivých evropských městech navštěvuje školky, jaká je jejich dostupnost ve vybraných hlavních městech a v čem se obecně liší podmínky přijímání dětí do školek a jeslí.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Magnet pro mladé: Jaká evropská města je přitahují a proč?
Datové vizualizace ukazují, v jakých evropských hlavních městech žije nejvíce lidí pod pětatřicet. A také, kde všude počet mladých ubývá či přibývá.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Studentské rezidence: miliardový byznys na vzestupu po celé Evropě
Od Londýna až po Prahu. Objem investic do soukromého bydlení pro studenty roste, městům ani studentům samým to ovšem neulevuje. Datová analýza ukazuje, kde se staví nejvíce a proč.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Energetická krize: které evropské státy jsou nejzranitelnější?
Energetická chudoba, dosud spíše opomíjený problém, nabývá se zvyšujícími se cenami plynu a elektřiny na naléhavosti. Datové vizualizace ukazují, v jakých zemích a městech ceny rostly nejvíce a kdo jsou nejohroženější skupiny obyvatel.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Jaké evropské regiony čeká vylidňování? A které naopak rostou?
Analýza●Petra Dvořáková
Každý název je aktem moci. Co o nás vypovídají jména ulic v Praze?
#Urbanismus●Bára Šafářová
Město pro každého. Na půli cesty k férovému a spravedlivému životu ve městě
Kniha Osamu Okamury a výtvarníků Davida Böhma a Jiřího Franty usiluje přiblížit, jak fungují a s jakými problémy se potýkají dnešní města. Opomíjí však některé podstatné kontexty otázky spravedlnosti v městském prostředí.
#Architektura●David Neuhäusl
Společnost a její architektura
Kniha Pavla Pospěcha Neznámá společnost není primárně o architektuře, a přesto je právě pro tento obor cenná. Kdo jiný než architekti a architektky by měli chápat hybné síly toho, co vytváří?
#Brno●Petr Bittner
Brno pro všechny? Nikoli život, ale auto si vždycky cestu najde
Hravá brožurka BRNO PRO VŠECHNY autorek Petry Hlaváčkové a Barbory Benčíkové ukazuje na konkrétních místech obecné neduhy městského plánování. Vytváří operativní prostor mezi Brnem, jak vypadá, a Brnem, jak by vypadat mohlo.
#Ochrana přírody●Krylová, Lokšová
Vágní terény jsou pojem, který se těší čím dál větší pozornosti. Kniha Město naruby se je pokouší nejen definovat, ale také nabídnout protiklad k ideologii zisku, která ovládla naše uvažování o rozvoji měst.
#Architektura●Petr Mezihorák
Tvůrce nebo dělník? Proč je třeba bourat představu architektů o sobě samých
Kniha Marisy Cortrightové mluví především k těm, kteří pracují v oboru architektury. A nabízí způsob, jak proměnit vnímání sebe sama a své práce, a přispět tak ke zlepšení pracovních podmínek i prostředí, v němž všichni žijeme.
#Hospodářství a obchod●Barbora Vacková
#Bezdomovci●Pavel Pospěch
Reportáž●Petra Dvořáková
Nejudržitelnější německé město: přátelské vůči lidem, přírodě, ale i kapitalismu
Německý Freiburg je průkopníkem udržitelného městského rozvoje. Rozvíjí solární energetiku a kolo je tu nejlepším způsobem přepravy. Na zeleném renomé města však vydělává i byznys.
Reportáž●Tadeusz Michrowski
Minibusem po městě poznamenaném apartheidem
Těžko si představit město více nepřející veřejné dostupné dopravě. I po osmadvaceti letech po pádu apartheidu jihoafrické Kapské město stále bojuje s důsledky jeho rasistické segregační politiky, vepsané do tehdejšího městského plánování.
Reportáž●Dvořáková, Langrová
Ani slum už není jistota: Jak se bydlí chudým v Dillí
Asi třetina městských obyvatel v Indii bydlí ve slumech. Zpravidla jde o příslušníky náboženských menšin nebo nižších kast. Střední třída však lobbuje za města bez slumů a rostoucí počet neformálních příbytků rozebírají bagry.
Reportáž●Petra Dvořáková
Že má Dillí šest případů znásilnění denně? Proč kvůli tomu pykám já?
Přístup indických žen do veřejného prostoru omezují patriarchální normy a běžnost sexuálního obtěžování i násilí. Proti obojímu protestuje rostoucí počet Indek. Současná krajně pravicová vláda však chce mít ženy spořádané a doma.
Komentář●Lynda Zein
Architektura je těžba. Nejen přírody, ale i těl
Výstava v galerii VI PER připomněla, že stavební praxe vyčerpává krajinu i lidi — od těžby surovin po dělníky na stavbě — a položila naléhavou otázku: co si ještě můžeme dovolit stavět?
Komentář●Grešáková, Tabačková
Architektúra podľa pravidiel: Kto má kľúče od priestoru?
Výstava Svědectví prostoru v pražské Galerii Jaroslava Fragnera byla uzavřena a plánovaná výstava Za hranice architektury byla zrušena. Jde o projev snahy vytlačit marginalizované a kritické hlasy z veřejného prostoru.
Komentář●Matěj Čunát
Vltavská filharmonie — koncertní sál pro všechny?
Porota vybrala vítězný návrh Vltavské filharmonie. Budova se má postavit do roku 2032. Architekti a vedení města slibují, že půjde o otevřený dům pro všechny, obyvatelé okolní čtvrti se ale obávají přílivu turistů a gentrifikace.
Komentář●Roman Čerbák
Nová brněnská filharmonie: kdo ji vlastně projektuje?
Janáčkovo kulturní centrum v Brně mělo stát už před deseti lety. Namísto toho se město po volbách v roce 2014 rozhodlo rozpracovaný projekt vzít a zadat někomu jinému. Nyní se má začít stavět, ale za jakou cenu?
Vzpomínka●Rostislav Švácha
V březnu zemřela architektka Alena Šrámková, která se jako jedna z mála žen své doby dokázala probojovat do nejvyšších pater svého oboru. Svým odporem k módním trendům a respektem k okolí ovlivnila celou generaci mladých architektů.
Komentář●Vladan Klement
Analýza●Rumanová, Szalay
Za plotom: bratislavský Istropolis pod tlakom developerského feudalizmu
Komentář●Sandra Štasselová
Podnapilý řidič vjel do skupiny lidí na frekventované zastávce v Bratislavě. Na místě zůstalo pět mrtvých. Vina je jasná, a první myšlenky nutně míří k obětem a pozůstalým. Na místě je ale mluvit také o širších okolnostech.
Komentář●Doboš, Porkertová
Bariéry ve městě: zapomeňme na univerzální recepty
Města se neustále proměňují, a vytvářejí tak nové a nové bariéry — ať už ve veřejném prostoru či v komunikaci. Univerzální metodiky o bezbariérovosti jsou na ně krátké. Brněnský výzkumný tým proto přichází s konceptem taktického urbanismu.
Komentář●Vratislav Filler
Spočítali jsme emise Blanky a Městského okruhu. Výsledek Prahu nepotěší
Zprovoznění všech plánovaných okruhů, tedy Městského i Pražského, a radiál zvýší klimatickou stopu pražské dopravy o více než 250 milionů kilogramů CO2 ročně. Skoro tolik emisí má přitom podle odhadů uspořit rozvoj elektromobility.
Analýza●Tadeáš Žďárský
Nahradit jedno auto druhým nestačí. Proč nejsou elektromobily řešením
Ideologie zeleného růstu tvrdí, že cesta ven z klimatické krize vede skrze inovace — v dopravě to znamená elektromobilitu. To je ovšem iluze.
Komentář●Vratislav Filler
Komentář●Filler, Lehečka
Komentář●Matěj Kruntorád
Bourání královopolského nádraží: další důkaz selhání státních podniků
Správa železnic možná rozumí tratím, ale nikoliv architektonické hodnotě staveb, které jí spadly do klína. Nádražní, pozdně funkcionalistickou, budovu v brněnském Králově poli chce nahradit projektem, jehož architekt ani není znám.
Rozhovor●Khazalová, Svobodová
Rozhovor s Pavlem Karousem: Sochy mají otevírat palčivé otázky. To se neděje
Sochař a aktivista Pavel Karous hovoří o svém posledním díle, intervenci do sochy odbojářky Marie Kudeříkové, ale také o mazání historické paměti, roli umění ve veřejném prostoru a svobodě tvořit.
Komentář●Otevřený dopis
Chemapol je cennou součástí Prahy. Zaslouží si uchování a citlivý přístup
Osobnosti české architektury žádají Prahu a Ministerstvo Kultury, aby podnikly kroky k záchraně administrativního komplexu Chemapol-Investa. Architektonicky vytříbená stavba je dominantou pražských Vršovic.
Komentář●Matěj Kruntorád
Mohla být klenotem České pošty. Místo toho čeká nádražní budovu v Brně chátrání
Státní podniky neumí těžit z architektonických kvalit svých nemovitostí a neumí je ani předat zájemcům, kteří si tyto kvality uvědomují. Fuchsova funkcionalistická budova, kterou se nyní Česká pošta snaží prodat, je toho dalším příkladem.
Komentář●Pavel Karous
Brutalismus v Praze mizí. Podlehne mamonu další unikátní budova?
Administrativní budova Vojenských staveb — další položka na seznamu jedinečných staveb určených k demolici a další ztráta pro pražský genius loci. Kdy se to zastaví?
Komentář●Otevřený dopis
Nebourejte budovu Vojenských staveb. Zachraňme, co ještě zachránit lze
Přední čeští historici a historičky umění a architektury vyzývají státní orgány k záchraně pražské budovy bývalých Vojenských staveb z přelomu 70. a 80. let. Poválečná architektura se dle nich stala „ohroženým druhem“.
Komentář●Matěj Kruntorád
Architektonické dědictví Brna v ohrožení
Kvůli třicet let staré chybě je více než dva tisíce brněnských památek bez ochrany. Vyřešit to měly památkové zóny. Jenže město a kancelář architekta dělají zjevně vše proto, aby zabránily jejich vzniku. V čím zájmu vlastně jednají?
Reportáž●Gaby Khazalová
Hrozba gentrifikace brněnského Cejlu a Bratislavské. Trumfy ještě drží město
Brněnská lokalita Cejl-Bratislavská zažívá bezprecedentní proměnu. Vedle činžáků, obývaných zejména romskou komunitou, vyrůstá nový development. Jak čtvrť promění? Mají v její budoucnosti místo stávající obyvatelé? Rozhodne vedení Brna.
Esej●Heindl, Robnik
Bydlení jako veřejný zájem, povinnost politiků a úkol architektury
Gabu Heindl a Drehli Robnik ve své eseji polemizují s doktrínou volného trhu architekta Patrika Schumachera. Na příkladu vídeňského bytového modelu odpovídají na klíčovou otázku dneška: jak řešit krizi bydlení.
Zpráva●Daniel Kotecký
Studie: Moc velkých investorů na trhu s bydlením roste. A EU jim otevírá dveře
Odborná analýza, kterou si nechala zpracovat europarlamentní frakce Zelení / ESA potvrzuje, že vstupujeme do éry korporátních pronajímatelů. Dokládá, jaké má již nyní proměna trhu s bydlením důsledky a nabízí možné cesty ven.
Reportáž●Černá, Khazalová
Ostravský byznys se sociálním bydlením: Romové smí jen do vyloučených lokalit
Deníku Referendum se podařilo získat výpovědi potvrzující, že největší ostravský pronajímatel segregoval své podnájemníky na základě jejich etnicity. Mechanismus zřejmě nadále funguje i pod současným vlastníkem, korporací Heimstaden.
Komentář●Jana Mikulčická
Řešení segregace spoléhá na odhodlání jejích obětí. To nestačí
Sídliště Chanov, zeď v Matiční v Ústí nad Labem, čunkobyty ve Vsetíně a nyní Ostrava. Segregace Romů je nezákonná, a přesto nerušeně pokračuje. Břímě řešení totiž necháváme na bedrech obětí. Ty ale potřebují bydlet, ne vést soudní spory.
Komentář●Pavlína Suchá
Chanov může být běžné sídliště. Jak na to, se architekti musí ptát místních
Na mosteckém sídlišti Chanov proběhl na podzim workshop s cílem zjistit, jak jeho podobu vnímají sami obyvatelé, nikoliv politici. Jeho spoluorganizátorka vysvětluje, jak mohou problémy vyloučené lokality pomoci řešit právě architekti.
Esej●Samuel Stein
135 otázek pro ty, kteří si zabrali newyorské panorama
Co je z té závratné výšky vlastně vidět? Lze vidět někoho z oněch 61 tisíc Newyorčanů v bytové nouzi? Takových a dalších více než sto otázek si klade esej z knihy Andi Schmied o světě luxusních mrakodrapů.
Esej●Petr Mezihorák
Zrod třídy služebníků: Jsme na prahu nového typu nerovnosti?
Pandemie posiluje nerovnost mezi těmi, co pracují z domova, a těmi, kteří jim zajišťují služby. Z rodícího se uspořádání ovšem netěží ani jedni, neboť do něj vstupují zásadnější nerovnosti. Zato na něm úspěšně parazituje soukromý kapitál.
Komentář●Merve Bedirová
Co je mimo náš domov, uniká i z našeho dohledu
Hongkong, Istanbul, Rotterdam. Tři města, ale jedno je spojuje: kde selhává vláda, nastupují korporace. Co proti nim zmůžeme? Izolování, unavení, neschopní se sdružovat, ale přeživší.
Komentář●Martin McSherry
Kodaň jako nejlepší město pro život: platí to i v éře pandemie?
Kodaň zosobňuje vše, co si od města představujeme — živá veřejná prostranství a komunity. Jenže s příchodem smrtícího viru severská pohádková bublina splaskla. Znamená to, že jsme selhali? Že plánovat město „pro lidi“ zkrátka nestačí?
Komentář●Eva Magnusková
Město, které se plánuje pro ty nejmenší
Nizozemská města přišla během pandemie s neotřelou iniciativou: pro malé děti uspořádala v ulicích hon na plyšové medvědy. A vyvolala tak otázku: komu vlastně veřejný prostor slouží? A jak do jeho plánování zahrnout ty nejmladší?
Komentář●Roman Kekel
Město nerůstu: Oslo se chce rozvíjet bez imperativu zisku
Oslo patří mezi nejrychleji rostoucí města v Evropě. Pandemická zkušenost ovšem posílila přesvědčení norské veřejnosti o tom, že růst možná přináší zisky velkému kapitálu, ale zdravý život obyvatelům nezajistí.
Komentář●Jana Hrčková
Analýza●Gaby Khazalová
Město je epicentrum krize, ale i model budoucnosti. Jak bude vypadat?
Komentář●Anna Vinklárková
Rychlá výstavba, nedostupné bydlení. Další novela stavebního zákona míří vedle
Další novela stavebního zákona právě vstupuje v Poslanecké sněmovně do prvního čtení. Pod záminkou zajištění dostupnosti bydlení oslabuje ochranu veřejných zájmů a poskytuje výhody těm, kdo na krizi bydlení vydělávají nejvíc.
Komentář●Petra Kolínská
Novela stavebního zákona: 850 stran, 41 zákonů a nula lobbistů
Poslanci nové vládní koalice předložili novelu stavebního zákona o 850 stranách, která mění jednačtyřicet zákonů. Kdo všechnu tu práci vykonal a hlavně zaplatil, se v materiálu nedočteme. A to je teprve začátek problémů.
Komentář●Anna Vinklárková
Novela stavebního zákona: bezohlednost k životnímu prostředí a právům občanů
Novela stavebního zákona, kterou právě projednává Poslanecká sněmovna, je z hlediska účasti veřejnosti i ochrany přírody horší než zákon Babišovy vlády. Jediná šance na nápravu je tlak veřejnosti.
Komentář●Petra Kolínská
Stavební zákon: po silném NE je potřeba napnout síly k udržitelnému ANO
Dolní komora parlamentu prosadila stavební zákon jednohlasému vetu navzdory, v nové Sněmovně však nejspíš získají převahu jeho kritikové. Otázkou bude, jak se špatnou normou naloží dále.
Komentář●Petra Kolínská
Nový stavební zákon reprezentuje bourání pravidel všeho druhu
Může vadnou cestou vzniknout dobrý zákon? Proč vládě nevadí, že její nejdůležitější legislativní návrh překopali poslanci k nepoznání? A co to znamená pro budoucnost? Odpovědi přináší komentář Petry Kolínské.
Analýza●Jan Kašpárek
Nový stavební zákon putuje do Sněmovny. Zdrcující kritice navzdory
Komentář●Václav Láska
Nový stavební zákon? Jako by si Kajínek s Rathem napsali trestní zákoník
Analýza●Olivier Petitjean
Voda patří všem: Vzestup hnutí za návrat zdrojů do veřejných rukou ve Francii
Jak se Francie, průkopník v oblasti privatizace hospodaření s vodou, změnila v kolébku hnutí, které si chce převzít vodu zpět do obecních rukou? Paříž a Grenoble ukončily éru dominance korporátních gigantů Veolia a Suez, bitva však nekončí.
Analýza●Max Carbonell
#RavalVsBlackstone: Právo na město versus turismus
Barcelona je jedním z hlavních cílů — a obětí — globálního turismu a obchodu s nemovitostmi, který pohání firmy typu Blackstone. Místní obyvatelé a občanská hnutí se však nechtějí dát lacino.
Reportáž●Benoît Collet
Vaše odpady, náš zisk: skutečně Bělehrad potřebuje drahou spalovnu?
Po více než padesát let znečišťovala předměstí Bělehradu jedna z největších skládek v Evropě. Řešením má být spalovna vybudovaná společností Suez. Pomůže městu privatizace veřejného hospodaření s odpady? A za jakou cenu?