Vítá vás rubrika Město. V unikátní spolupráci s 4AM, Fórem pro architekturu a média usilujeme o snesitelnější každodennost života ve městech.
×

Studentské rezidence: miliardový byznys na vzestupu po celé Evropě

Od Londýna až po Prahu. Objem investic do soukromého bydlení pro studenty roste, městům ani studentům samým to ovšem neulevuje. Datová analýza ukazuje, kde se staví nejvíce a proč.

Každý název je aktem moci. Co o nás vypovídají jména ulic v Praze?

Jména žen nese ani ne pět procent pražských ulic pojmenovaných po osobnostech. Pestrost postrádají i v otázce zastoupených národností či doby života osobností. Místopisná komise dnes prosazuje neutrální názvy. Neutralita je však jen iluze.

SOMETHING FANTASTIC: Připrav se, že zklameš

Architektka Elena Schütz z berlínského kolektivu v rozhovoru vysvětluje, proč by měla být architektonická obec nezávislá a jaké otázky by si měla klást, aby pochopila svou vlastní roli ve vztahu ke svému okolí.

Nejudržitelnější německé město: přátelské vůči lidem, přírodě, ale i kapitalismu

Německý Freiburg je průkopníkem udržitelného městského rozvoje. Rozvíjí solární energetiku a  kolo je tu nejlepším způsobem přepravy. Na zeleném renomé města však vydělává i byznys.

Město jako materiálová banka

Co kdybychom si letos dali jako jedno z novoročních předsevzetí, že se přestaneme ke svému okolí chovat jako k nekonečné zásobárně vlastního pohodlí? A začali město vnímat jako partnera, od něhož máme nejen brát, ale i dávat zpět?

Exkluzivní budova brněnského Mehrinu: světová úroveň, ale i nevyužité možnosti

Vítězný návrh budovy Dokumentačního centra holokaustu na Moravě Mehrin dokládá, že se u nás konečně začínají projekty kulturních institucí zadávat špičkovým světovým architektům. Od architektury 21. století je však třeba očekávat více.

Ještě chvíli vydržím a bude brzo líp

Ve světě architektury se tolerují pracovní a studijní podmínky nepřijatelné pro 21. století. Co s tím lze dělat?

Datové vizualizace

Energetická krize: které evropské státy jsou nejzranitelnější?

Energetická chudoba, dosud spíše opomíjený problém, nabývá se zvyšujícími se cenami plynu a elektřiny na naléhavosti. Datové vizualizace ukazují, v jakých zemích a městech ceny rostly nejvíce a kdo jsou nejohroženější skupiny obyvatel.

Jaké evropské regiony čeká vylidňování? A které naopak rostou?

Světová populace podle předpovědí OSN překročila hranici osm miliard. Počet těch z nich, kteří žijí ve ve městech, globálně roste. Jak jsou na tom evropské státy a města?

Recenze

Město pro každého. Na půli cesty k férovému a spravedlivému životu ve městě

Kniha Osamu Okamury a výtvarníků Davida Böhma a Jiřího Franty usiluje přiblížit, jak fungují a s jakými problémy se potýkají dnešní města. Opomíjí však některé podstatné kontexty otázky spravedlnosti v městském prostředí.

Společnost a její architektura

Kniha Pavla Pospěcha Neznámá společnost není primárně o architektuře, a přesto je právě pro tento obor cenná. Kdo jiný než architekti a architektky by měli chápat hybné síly toho, co vytváří?

Brno pro všechny? Nikoli život, ale auto si vždycky cestu najde

Hravá brožurka BRNO PRO VŠECHNY autorek Petry Hlaváčkové a Barbory Benčíkové ukazuje na konkrétních místech obecné neduhy městského plánování. Vytváří operativní prostor mezi Brnem, jak vypadá, a Brnem, jak by vypadat mohlo.

Hold vágnosti

Vágní terény jsou pojem, který se těší čím dál větší pozornosti. Kniha Město naruby se je pokouší nejen definovat, ale také nabídnout protiklad k ideologii zisku, která ovládla naše uvažování o rozvoji měst.

Tvůrce nebo dělník? Proč je třeba bourat představu architektů o sobě samých

Kniha Marisy Cortrightové mluví především k těm, kteří pracují v oboru architektury. A nabízí způsob, jak proměnit vnímání sebe sama a své práce, a přispět tak ke zlepšení pracovních podmínek i prostředí, v němž všichni žijeme.

Dělník, to je zbytek světa

Lodě bez přístavů

Reportáže ze světa

Minibusem po městě poznamenaném apartheidem

Těžko si představit město více nepřející veřejné dostupné dopravě. I po osmadvaceti letech po pádu apartheidu jihoafrické Kapské město stále bojuje s důsledky jeho rasistické segregační politiky, vepsané do tehdejšího městského plánování.

Ani slum už není jistota: Jak se bydlí chudým v Dillí

Asi třetina městských obyvatel v Indii bydlí ve slumech. Zpravidla jde o příslušníky náboženských menšin nebo nižších kast. Střední třída však lobbuje za města bez slumů a rostoucí počet neformálních příbytků rozebírají bagry.

Že má Dillí šest případů znásilnění denně? Proč kvůli tomu pykám já?

Přístup indických žen do veřejného prostoru omezují patriarchální normy a běžnost sexuálního obtěžování i násilí. Proti obojímu protestuje rostoucí počet Indek. Současná krajně pravicová vláda však chce mít ženy spořádané a doma.

Architektura

Vltavská filharmonie — koncertní sál pro všechny?

Porota vybrala vítězný návrh Vltavské filharmonie. Budova se má postavit do roku 2032. Architekti a vedení města slibují, že půjde o otevřený dům pro všechny, obyvatelé okolní čtvrti se ale obávají přílivu turistů a gentrifikace.

Nová brněnská filharmonie: kdo ji vlastně projektuje?

Janáčkovo kulturní centrum v Brně mělo stát už před deseti lety. Namísto toho se město po volbách v roce 2014 rozhodlo rozpracovaný projekt vzít a zadat někomu jinému. Nyní se má začít stavět, ale za jakou cenu?

Za Alenou Šrámkovou

V březnu zemřela architektka Alena Šrámková, která se jako jedna z mála žen své doby dokázala probojovat do nejvyšších pater svého oboru. Svým odporem k módním trendům a respektem k okolí ovlivnila celou generaci mladých architektů.

Promarněná poetika Moravského náměstí v Brně

Revitalizace Moravského náměstí se spolehla na staré dobré řešení nedostatku fantazie: soukromou kavárnu. Ta má řešit vše od dostupnosti toalet až po sociální život. Promarnila se tak šance uchovat rozmanitost prostoru a jeho historii.

Za plotom: bratislavský Istropolis pod tlakom developerského feudalizmu

Bratislava je typickým príkladom post-komunistického mesta, v ktorom stigmatizácia modernistickej architektúry ako emblému totalitného režimu legitimizuje bezohľadné praktiky developerov. A verejné inštitúcie mlčia.

Mobilita

Toto mesto nie je pre ľudí

Podnapilý řidič vjel do skupiny lidí na frekventované zastávce v Bratislavě. Na místě zůstalo pět mrtvých. Vina je jasná, a první myšlenky nutně míří k obětem a pozůstalým. Na místě je ale mluvit také o širších okolnostech.

Bariéry ve městě: zapomeňme na univerzální recepty

Města se neustále proměňují, a vytvářejí tak nové a nové bariéry — ať už ve veřejném prostoru či v komunikaci. Univerzální metodiky o bezbariérovosti jsou na ně krátké. Brněnský výzkumný tým proto přichází s konceptem taktického urbanismu.

Spočítali jsme emise Blanky a Městského okruhu. Výsledek Prahu nepotěší

Zprovoznění všech plánovaných okruhů, tedy Městského i Pražského, a radiál zvýší klimatickou stopu pražské dopravy o více než 250 milionů kilogramů CO2 ročně. Skoro tolik emisí má přitom podle odhadů uspořit rozvoj elektromobility.

Nahradit jedno auto druhým nestačí. Proč nejsou elektromobily řešením

Ideologie zeleného růstu tvrdí, že cesta ven z klimatické krize vede skrze inovace — v dopravě to znamená elektromobilitu. To je ovšem iluze.

Památková péče

Bourání královopolského nádraží: další důkaz selhání státních podniků

Správa železnic možná rozumí tratím, ale nikoliv architektonické hodnotě staveb, které jí spadly do klína. Nádražní, pozdně funkcionalistickou, budovu v brněnském Králově poli chce nahradit projektem, jehož architekt ani není znám.

Rozhovor s Pavlem Karousem: Sochy mají otevírat palčivé otázky. To se neděje

Sochař a aktivista Pavel Karous hovoří o svém posledním díle, intervenci do sochy odbojářky Marie Kudeříkové, ale také o mazání historické paměti, roli umění ve veřejném prostoru a svobodě tvořit.

Chemapol je cennou součástí Prahy. Zaslouží si uchování a citlivý přístup

Osobnosti české architektury žádají Prahu a Ministerstvo Kultury, aby podnikly kroky k záchraně administrativního komplexu Chemapol-Investa. Architektonicky vytříbená stavba je dominantou pražských Vršovic.

Mohla být klenotem České pošty. Místo toho čeká nádražní budovu v Brně chátrání

Státní podniky neumí těžit z architektonických kvalit svých nemovitostí a neumí je ani předat zájemcům, kteří si tyto kvality uvědomují. Fuchsova funkcionalistická budova, kterou se nyní Česká pošta snaží prodat, je toho dalším příkladem.

Brutalismus v Praze mizí. Podlehne mamonu další unikátní budova?

Administrativní budova Vojenských staveb — další položka na seznamu jedinečných staveb určených k demolici a další ztráta pro pražský genius loci. Kdy se to zastaví?

Nebourejte budovu Vojenských staveb. Zachraňme, co ještě zachránit lze

Přední čeští historici a historičky umění a architektury vyzývají státní orgány k záchraně pražské budovy bývalých Vojenských staveb z přelomu 70. a 80. let. Poválečná architektura se dle nich stala „ohroženým druhem“.

Architektonické dědictví Brna v ohrožení

Kvůli třicet let staré chybě je více než dva tisíce brněnských památek bez ochrany. Vyřešit to měly památkové zóny. Jenže město a kancelář architekta dělají zjevně vše proto, aby zabránily jejich vzniku. V čím zájmu vlastně jednají?

Bydlení

Hrozba gentrifikace brněnského Cejlu a Bratislavské. Trumfy ještě drží město

Brněnská lokalita Cejl-Bratislavská zažívá bezprecedentní proměnu. Vedle činžáků, obývaných zejména romskou komunitou, vyrůstá nový development. Jak čtvrť promění? Mají v její budoucnosti místo stávající obyvatelé? Rozhodne vedení Brna.

Bydlení jako veřejný zájem, povinnost politiků a úkol architektury

Gabu Heindl a Drehli Robnik ve své eseji polemizují s doktrínou volného trhu architekta Patrika Schumachera. Na příkladu vídeňského bytového modelu odpovídají na klíčovou otázku dneška: jak řešit krizi bydlení.

Studie: Moc velkých investorů na trhu s bydlením roste. A EU jim otevírá dveře

Odborná analýza, kterou si nechala zpracovat europarlamentní frakce Zelení / ESA potvrzuje, že vstupujeme do éry korporátních pronajímatelů. Dokládá, jaké má již nyní proměna trhu s bydlením důsledky a nabízí možné cesty ven.

Ostravský byznys se sociálním bydlením: Romové smí jen do vyloučených lokalit

Deníku Referendum se podařilo získat výpovědi potvrzující, že největší ostravský pronajímatel segregoval své podnájemníky na základě jejich etnicity. Mechanismus zřejmě nadále funguje i pod současným vlastníkem, korporací Heimstaden.

Řešení segregace spoléhá na odhodlání jejích obětí. To nestačí

Sídliště Chanov, zeď v Matiční v Ústí nad Labem, čunkobyty ve Vsetíně a nyní Ostrava. Segregace Romů je nezákonná, a přesto nerušeně pokračuje. Břímě řešení totiž necháváme na bedrech obětí. Ty ale potřebují bydlet, ne vést soudní spory.

Chanov může být běžné sídliště. Jak na to, se architekti musí ptát místních

Na mosteckém sídlišti Chanov proběhl na podzim workshop s cílem zjistit, jak jeho podobu vnímají sami obyvatelé, nikoliv politici. Jeho spoluorganizátorka vysvětluje, jak mohou problémy vyloučené lokality pomoci řešit právě architekti.

135 otázek pro ty, kteří si zabrali newyorské panorama

Co je z té závratné výšky vlastně vidět? Lze vidět někoho z oněch 61 tisíc Newyorčanů v bytové nouzi? Takových a dalších více než sto otázek si klade esej z knihy Andi Schmied o světě luxusních mrakodrapů.

Město v éře pandemie

Zrod třídy služebníků: Jsme na prahu nového typu nerovnosti?

Pandemie posiluje nerovnost mezi těmi, co pracují z domova, a těmi, kteří jim zajišťují služby. Z rodícího se uspořádání ovšem netěží ani jedni, neboť do něj vstupují zásadnější nerovnosti. Zato na něm úspěšně parazituje soukromý kapitál.

Co je mimo náš domov, uniká i z našeho dohledu

Hongkong, Istanbul, Rotterdam. Tři města, ale jedno je spojuje: kde selhává vláda, nastupují korporace. Co proti nim zmůžeme? Izolování, unavení, neschopní se sdružovat, ale přeživší.

Kodaň jako nejlepší město pro život: platí to i v éře pandemie?

Kodaň zosobňuje vše, co si od města představujeme — živá veřejná prostranství a komunity. Jenže s příchodem smrtícího viru severská pohádková bublina splaskla. Znamená to, že jsme selhali? Že plánovat město „pro lidi“ zkrátka nestačí?

Město, které se plánuje pro ty nejmenší

Nizozemská města přišla během pandemie s neotřelou iniciativou: pro malé děti uspořádala v ulicích hon na plyšové medvědy. A vyvolala tak otázku: komu vlastně veřejný prostor slouží? A jak do jeho plánování zahrnout ty nejmladší?

Město nerůstu: Oslo se chce rozvíjet bez imperativu zisku

Oslo patří mezi nejrychleji rostoucí města v Evropě. Pandemická zkušenost ovšem posílila přesvědčení norské veřejnosti o tom, že růst možná přináší zisky velkému kapitálu, ale zdravý život obyvatelům nezajistí.

Stavební zákon

Stavební zákon: po silném NE je potřeba napnout síly k udržitelnému ANO

Dolní komora parlamentu prosadila stavební zákon jednohlasému vetu navzdory, v nové Sněmovně však nejspíš získají převahu jeho kritikové. Otázkou bude, jak se špatnou normou naloží dále.

Nový stavební zákon reprezentuje bourání pravidel všeho druhu

Může vadnou cestou vzniknout dobrý zákon? Proč vládě nevadí, že její nejdůležitější legislativní návrh překopali poslanci k nepoznání? A co to znamená pro budoucnost? Odpovědi přináší komentář Petry Kolínské.

Nový stavební zákon putuje do Sněmovny. Zdrcující kritice navzdory

Vláda odsouhlasila nový stavební zákon, který má urychlit výstavbu. Kritici ovšem tvrdí, že jde novela od počátku na ruku developerům a cíleně oslabuje hlas občanů. Jaké jsou její nejspornější body? A má šanci projít?

Nový stavební zákon? Jako by si Kajínek s Rathem napsali trestní zákoník

Přípravu nového stavebního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj zcela přenechalo těm nejbezohlednějším developerům. Pod vlivem propagandistické masáže tak vznikl paskvil, kvůli němuž se budou nadále proti vůli místních stavět obludnosti.

Města vs. Korporace

Voda patří všem: Vzestup hnutí za návrat zdrojů do veřejných rukou ve Francii

Jak se Francie, průkopník v oblasti privatizace hospodaření s vodou, změnila v kolébku hnutí, které si chce převzít vodu zpět do obecních rukou? Paříž a Grenoble ukončily éru dominance korporátních gigantů Veolia a Suez, bitva však nekončí.

#RavalVsBlackstone: Právo na město versus turismus

Barcelona je jedním z hlavních cílů — a obětí — globálního turismu a obchodu s nemovitostmi, který pohání firmy typu Blackstone. Místní obyvatelé a občanská hnutí se však nechtějí dát lacino.

Vaše odpady, náš zisk: skutečně Bělehrad potřebuje drahou spalovnu?

Po více než padesát let znečišťovala předměstí Bělehradu jedna z největších skládek v Evropě. Řešením má být spalovna vybudovaná společností Suez. Pomůže městu privatizace veřejného hospodaření s odpady? A za jakou cenu?