Covid-19
Více informací
Hospitalizace:
7 020
(+416)
Úmrtí celkem:
34 034
Denní úmrtí:
113
průměr za 5 dni
Pozitivní testy:
15 676
průměr za 7 dni
Počet očkovaných:
6 711 563
(+7 006)
Proočkovanost:
63%
+
Vítá vás rubrika Město. V unikátní spolupráci s 4AM, Fórem pro architekturu a média usilujeme o snesitelnější každodennost života ve městech.
×

Nádraží jsme vysoutěžili. Důvěra se ale vysoutěžit nedá

Architektonický návrh nového brněnského nádraží může být sebelepší, ale způsob, jakým byla v minulosti vedena debata nad výběrem varianty jeho umístění, nás stejně nemile doběhne.

Ostravský byznys se sociálním bydlením: Romové smí jen do vyloučených lokalit

Deníku Referendum se podařilo získat výpovědi potvrzující, že největší ostravský pronajímatel segregoval své podnájemníky na základě jejich etnicity. Mechanismus zřejmě nadále funguje i pod současným vlastníkem, korporací Heimstaden.

Lodě bez přístavů

Kniha Petra Vašáta Na jedné lodi je výpovědí nejen o přístupu k lidem bez domova, ale také o nás samých. Občas odbočuje a občas si klade příliš velké ambice. I tak je pravděpodobně to nejlepší, co si u nás můžete o bezdomovectví přečíst.

Rozhovor s Pavlem Karousem: Sochy mají otevírat palčivé otázky. To se neděje

Sochař a aktivista Pavel Karous hovoří o svém posledním díle, intervenci do sochy odbojářky Marie Kudeříkové, ale také o mazání historické paměti, roli umění ve veřejném prostoru a svobodě tvořit.

135 otázek pro ty, kteří si zabrali newyorské panorama

Co je z té závratné výšky vlastně vidět? Lze vidět někoho z oněch 61 tisíc Newyorčanů v bytové nouzi? Takových a dalších více než sto otázek si klade esej z knihy Andi Schmied o světě luxusních mrakodrapů.

Město v éře pandemie

Co je mimo náš domov, uniká i z našeho dohledu

Hongkong, Istanbul, Rotterdam. Tři města, ale jedno je spojuje: kde selhává vláda, nastupují korporace. Co proti nim zmůžeme? Izolování, unavení, neschopní se sdružovat, ale přeživší.

Kodaň jako nejlepší město pro život: platí to i v éře pandemie?

Kodaň zosobňuje vše, co si od města představujeme — živá veřejná prostranství a komunity. Jenže s příchodem smrtícího viru severská pohádková bublina splaskla. Znamená to, že jsme selhali? Že plánovat město „pro lidi“ zkrátka nestačí?

Město, které se plánuje pro ty nejmenší

Nizozemská města přišla během pandemie s neotřelou iniciativou: pro malé děti uspořádala v ulicích hon na plyšové medvědy. A vyvolala tak otázku: komu vlastně veřejný prostor slouží? A jak do jeho plánování zahrnout ty nejmladší?

Město nerůstu: Oslo se chce rozvíjet bez imperativu zisku

Oslo patří mezi nejrychleji rostoucí města v Evropě. Pandemická zkušenost ovšem posílila přesvědčení norské veřejnosti o tom, že růst možná přináší zisky velkému kapitálu, ale zdravý život obyvatelům nezajistí.

Jak Brusel přišel na to, že se musí zbavit aut

Oblíbený bruselský park se během pandemie uzavřel automobilové dopravě. A stal se tak středobodem debaty o tom, zda má přednost svoboda obyvatel bohatých čtvrtí, anebo zdraví všech bez rozdílu.

Památková péče

Chemapol je cennou součástí Prahy. Zaslouží si uchování a citlivý přístup

Osobnosti české architektury žádají Prahu a Ministerstvo Kultury, aby podnikly kroky k záchraně administrativního komplexu Chemapol-Investa. Architektonicky vytříbená stavba je dominantou pražských Vršovic.

Brutalismus v Praze mizí. Podlehne mamonu další unikátní budova?

Administrativní budova Vojenských staveb — další položka na seznamu jedinečných staveb určených k demolici a další ztráta pro pražský genius loci. Kdy se to zastaví?

Nebourejte budovu Vojenských staveb. Zachraňme, co ještě zachránit lze

Přední čeští historici a historičky umění a architektury vyzývají státní orgány k záchraně pražské budovy bývalých Vojenských staveb z přelomu 70. a 80. let. Poválečná architektura se dle nich stala „ohroženým druhem“.

Architektura

Jaká je cena architektury?

Architektonický diskurs prezentuje pár vybraných jedinců. Právě oni tvoří poroty, které vybírají to „nejlepší“ z oboru. Co je ale nejlepší? A na kom všem ve skutečnosti práce architektů géniů stojí?

Chcete mluvit o péči v architektuře? Bez feminismu to nepůjde

Aktuální téma spojené s feministickou teorií pojala pražská all-male debata Urbanismu + způsobem, který je zcela popřel. Diskuse tak posloužila k jedinému: na jejím příkladu si můžeme ukázat diskriminaci, s níž se architektky setkávají.

Neplýtvejte veřejnými prostředky, hoďte je raději do kašny

Už potřetí Brno soutěží kašnu na Dominikánském náměstí. Dosavadní návrhy se politikům nelíbily a práce soutěžících přišla vniveč. Kolektiv Final Final se proto přihlásil s intervencí, jíž poukazuje na tristní stav architektonických soutěží.

Mobilita

Nahradit jedno auto druhým nestačí. Proč nejsou elektromobily řešením

Ideologie zeleného růstu tvrdí, že cesta ven z klimatické krize vede skrze inovace — v dopravě to znamená elektromobilitu. To je ovšem iluze.

Stavět silnice městům neulehčí. V dopravě ani v klimatu

Výstavba kapacitních komunikací zvyšuje objem dopravy, a tím i emise C02. Pražský klimatický plán přitom dopady nových dopravních staveb vůbec nezohledňuje. Co musí dělat města jinak, chtějí-li skutečně řešit klimatickou krizi?

Smetanovo nábřeží mělo být bez aut už dávno

Část pražské reprezentace brojí proti sto metrům uzavřeného pruhu na nábřeží Vltavy. Omezení dopravy v centru již přitom mělo být vyřešeno: byly pro to studie i příležitosti.

Města v pronájmu: Investigace korporátních pronajímatelů v Evropě

Evropské i české bydlení v datech: čím víc se investuje, tím dražší jsou nájmy

Působí to jako paradox: od finanční krize evropská města zaznamenala raketový nárůst investic do bydlení, přesto se stále zvyšují ceny nájmů, a to neúměrně k nárůstu mezd. Vyplývá to z datové analýzy projektu Města v pronájmu.

Města v pronájmu: dělat bytovou politiku znamená začít sbírat data

Deník Referendum dnes začíná vydávat texty v rámci mezinárodního investigativního projektu „Města v pronájmu“. Jeho cílem je zmapovat dopady korporátního pronajímání bytů v evropských městech.

Europoslankyně: Krize bydlení je celoevropský problém. Vnímám ochotu ke změně

Kim van Sparrentaková je autorkou zprávy o dostupném bydlení, která nedávno prošla Evropským parlamentem. V rozhovoru s koordinátorem investigace Města v pronájmu vysvětluje, jak bojovat proti nedostupnosti bydlení na evropské úrovni.

Bydlení

Dotované hypotéky z dílny SPOLU krizi bydlení nevyřeší, nýbrž prohloubí

Koalice SPOLU ve svém návrhu, jak řešit nedostupnost bydlení, smíchala to nejhoršího z maďarského konzervatismu a britského neoliberalismu. Vznikl tak plán, který posiluje nerovnost mezi vlastníky a nájemníky.

Bydlet díky všem

Časosběrný dokument Tomáše Hlaváčka „Bydlet proti všem“ ukazuje na příkladu brněnského projektu, jak lze účinně nabourat dominantní příběh o bydlení jakožto výhradně soukromém a zásluhovém.

Pražská strategie bydlení dláždí cestu developerům. Navzdory dobrým úmyslům

Praha má po letech zásadní strategický dokument, který má bojovat s rostoucí nedostupností bydlení. I přes dílčí pozitiva trpí klíčovým problémem, jenž nás do stávající krize dostal: vše podřizuje neoliberální mantře o nutnosti stavět.

Baugruppen v Praze: pomohou vyřešit nedostupnost bydlení?

Stavební skupiny v Německu fungují na principu solidární sítě, která kupuje další nemovitosti určené k bydlení, ne zisku. Praha se ovšem vydala jinou cestou. Slabiny jejího návrhu představuje v analýze architekt Martin Švec.

Krizi bydlení nemůže vyřešit trh. Je totiž její příčinou

Na pokraj hypoteční krize nás přivedly touha vlastnit a uměle vyšponované ceny. Nikoli zdlouhavá stavební řízení, jak tvrdí developeři. Nekontrolovaná výstavba ceny nájmů v Praze nesníží, ale vytlačí další část střední třídy za hranice města.

Stavební zákon

Stavební zákon: po silném NE je potřeba napnout síly k udržitelnému ANO

Dolní komora parlamentu prosadila stavební zákon jednohlasému vetu navzdory, v nové Sněmovně však nejspíš získají převahu jeho kritikové. Otázkou bude, jak se špatnou normou naloží dále.

Nový stavební zákon reprezentuje bourání pravidel všeho druhu

Může vadnou cestou vzniknout dobrý zákon? Proč vládě nevadí, že její nejdůležitější legislativní návrh překopali poslanci k nepoznání? A co to znamená pro budoucnost? Odpovědi přináší komentář Petry Kolínské.

Nový stavební zákon putuje do Sněmovny. Zdrcující kritice navzdory

Vláda odsouhlasila nový stavební zákon, který má urychlit výstavbu. Kritici ovšem tvrdí, že jde novela od počátku na ruku developerům a cíleně oslabuje hlas občanů. Jaké jsou její nejspornější body? A má šanci projít?

Nový stavební zákon? Jako by si Kajínek s Rathem napsali trestní zákoník

Přípravu nového stavebního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj zcela přenechalo těm nejbezohlednějším developerům. Pod vlivem propagandistické masáže tak vznikl paskvil, kvůli němuž se budou nadále proti vůli místních stavět obludnosti.

Města vs. Korporace

Voda patří všem: Vzestup hnutí za návrat zdrojů do veřejných rukou ve Francii

Jak se Francie, průkopník v oblasti privatizace hospodaření s vodou, změnila v kolébku hnutí, které si chce převzít vodu zpět do obecních rukou? Paříž a Grenoble ukončily éru dominance korporátních gigantů Veolia a Suez, bitva však nekončí.

#RavalVsBlackstone: Právo na město versus turismus

Barcelona je jedním z hlavních cílů — a obětí — globálního turismu a obchodu s nemovitostmi, který pohání firmy typu Blackstone. Místní obyvatelé a občanská hnutí se však nechtějí dát lacino.

Vaše odpady, náš zisk: skutečně Bělehrad potřebuje drahou spalovnu?

Po více než padesát let znečišťovala předměstí Bělehradu jedna z největších skládek v Evropě. Řešením má být spalovna vybudovaná společností Suez. Pomůže městu privatizace veřejného hospodaření s odpady? A za jakou cenu?