#Rusko●Filip Outrata
Kdo dnes mluví o míru na Ukrajině, je označován za novodobého Chamberlaina, který namísto skutečného míru přikrmuje válku. Stejná úskalí ale číhají i na ty, kdo mluví o vojenské podpoře Ukrajiny a jejím nutném vítězství.
#Rusko●Filip Outrata
Kdo dnes mluví o míru na Ukrajině, je označován za novodobého Chamberlaina, který namísto skutečného míru přikrmuje válku. Stejná úskalí ale číhají i na ty, kdo mluví o vojenské podpoře Ukrajiny a jejím nutném vítězství.
#Přímá volba prezidenta●Jiří Pehe
Vládní koalice se v hledání prezidentského kandidáta ocitla v pasti
Zatímco koalice pokračuje v hledání nejčistšího kandidáta, který se snad neposkvrnil ani členstvím v Pionýru, uniká jí, že v druhém kole může být její podpora dokonce přítěží — a že tak jako tak bude muset podpořit Babišova protikandidáta.
#Rusko●Jitka Komendová
„Postavit se do cesty temnotě“
Moskevský intelektuál a básník Vitalij Kolcov zapálil na protest proti současnému režimu policejní anton. Hrozí mu za to až doživotní trest.
#Ochrana přírody●Zuzana Vlasatá
Kachní žaludek Erika Geusse snad konečně čeká výplach
Zdiskreditovaný ředitel České inspekce životního prostředí oznámil, že do konce roku hodlá skončit ve funkci. Zprávu není na místě přijímat s úlevou, ale s rozpaky: měl se poroučet už dávno a termín odchodu si nemá co stanovovat on sám.
#Změny klimatu●Mikuláš Černík
Shell opustila vrchní bezpečnostní konzultantka. Pozice firmy se dále propadá
Hlasitý odchod Caroline Dennettové z vedení Shellu odhalil neudržitelnost pozice fosilních korporací. Nemá už význam naivně čekat na reformu, je čas uskutečnit jejich řízený zánik. A tak se i děje.
Komentář●David Hearst
Zabití Širín Abú Aklahové: Západ ze sebe nesmyje poskvrnu spoluviny
Zatímco se Izrael horko těžko snaží očistit od viny, Spojené státy, Velká Británie — i Česká republika — k případu hanebně mlčí. Jisté je ovšem jedno: že Palestinci mlčet nebudou.
Komentář●Daria Solomennikova
Ruská studentka, novinářka, autorka Deníku Referendum a ekologická aktivistka popisuje, jak na ni osobně dopadly sankce: „Do České republiky jsem nemohla, přestože tam studuji. Odejít jsem tak musela do Gruzie.“
Komentář●Martin Konvička
Esej●Taras Bilous
Komentář●Markéta Gregorová
I my jsme Brusel! Češi budou rozhodovat o návrzích celé Evropy
Europoslankyně se ohlíží za ročním projektem participativní demokracie jménem Konference o budoucnosti Evropy. V České republice nevzbudila valný zájem, přesto právě Češi budou jako předsedající země její návrhy uvádět v praxi.
Komentář●Martin Hančl
EU směřuje k prohloubení integrace. Můžeme stát stranou. Ale jen k vlastní škodě
Shoda všech velkých zemí Evropské unie a také tandemu Macron-Scholz skýtá historickou příležitost prohloubit evropskou integraci, zejména překonat přežité jednomyslné hlasování v Radě EU. Je v zájmu všech občanů Unie šance využít.
Komentář●Romana Březovská
Sešli se osmdesátiletý Ital, čtyřicátnice z Maďarska a mladá Finka ve Varšavě…
Konference o budoucnosti Evropy byla pokusem přenést debaty o budoucnosti Unie i mimo bruselskou bublinu. Jistě ji provázely i dětské nemoci, přesto je na místě hledat na ní klady a snažit se o ní daleko více informovat i českou veřejnost.
#Rusko●Kirill Serebrennikov
Osobní text ruského režiséra převzal a vydal magazín Meduza: „Mám strach o ty, kteří otupěli propagandou. Dříve nebo později si uvědomí, kde skončili. Nemohu se jich zříct — těch podvedených, zavražděných a prokletých.“
#Příroda a ekologie●Jan Kuliš
V srílanské velekrizi hraje významnou roli i čaj
Odvětví živící více než milion Srílančanů strádá kvůli nemožnosti nákupu hnojiv. A to v důsledku tamní krize, kterou ovšem úpadek čajového průmyslu ještě prohloubil. Stalo se tak paradoxně kvůli reformě, která měla ceylonský čaj proslavit.
#Právo a soudy●Jakub Zamouřil
Co čekat od klimatické žaloby u nás
Zásadní střet mezi právníky vlády a iniciativy, jež loni podala klimatickou žalobu na vybraná ministerstva, se blíží. Člen rady spolku Klimatická žaloba ČR vysvětluje, co od rozhodnutí soudu očekává a proč na něm záleží.
#Politika●Marek Benda
Němečtí Zelení rostou. A důvodem není jen jejich pevný postoj k Rusku
Výsledky voleb v Porýní-Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku ukazují na trvalý vzestup německých Zelených. Důvodem je nejen konzistentní postoj k Rusku či živý komunikační styl, ale především jejich dlouhodobě adekvátní klimatická agenda.
#Občanská společnost●Mojmír Vlašín
Národní park Soutok, nebo spíš Chráněná krajinná oblast? Asi nic
Soutok Moravy a Dyje patří mezi to nejcennější, co česká příroda má. Přesto je oblast chráněna jen mizivě. Na vině je nekompetentní stát a neadekvátní chování především lanžhotského starosty. Letitá kauza je krajně nečitelná.
#Změny klimatu●George Monbiot
Světovému systému zásobování potravinami hrozí kolaps
Působí to jako paradox: už před pandemií a válkou, v čase největší hojnosti a dlouhodobě nejnižších cen potravin na světovém trhu, se trend v počtu hladovějících a podvyživených pozemšťanů obrátil. Co se děje?
#Rusko●Sergej Loznica
„Jak můžeme čelit barbarství zakazováním něčeho, co vždy barbarství odporovalo?“
Projev ukrajinského filmového režiséra Sergeje Loznici v Cannes, v němž vystupuje proti bojkotu ruské kultury, zveřejňujeme jako komentář.
#Praha●Alena Zemančíková
Vnitřní téma herce Josefa Abrháma
Josef Abrhám svůj talent nerozmělňoval a také se mu podařilo nespadnout do obsazovacího stereotypu. Díky tomu naštěstí máme dost rozličných záznamů jeho nenapodobitelného hereckého umění.
#Komunismus a minulý režim●Ivan Štampach
Jsem socialista, a proto jsem antikomunista
Autor tentokrát ve svém pravidelném sloupku reaguje na včera zveřejněný esej Martina Plevy. Proto jej vydáváme mimořádně již v neděli: „Jsem antikomunista, tedy protivník komunistického režimu a jeho ideologie.“
#Slovensko●Radek Kubala
Zbavit se Babiše? Kupme mu lístek do Bratislavy
Slovenský stát v posledních měsících silně zatápí zkorumpovaným politikům ze SMERu, extremistům i oligarchům. Český stát je vůči prominentům moc měkký. Andreje Babiše se proto nejspíš zbavíme jen tak, že jej předhodíme Slovákům.
#Katolická církev●Ivan Štampach
Jan Graubner — dlouho očekávaná změna beze změny
Od nového pražského arcibiskupa nelze čekat, že by v tématech jako stejnopohlavní manželství nebo sexuální násilí posunul českou církev kupředu. Na rozdíl od Duky si ovšem zřejmě nebude pěstovat kontakty v politice.
#Odbory●Filip Outrata
Nenápadný milník české demokracie — Středulův vstup do prezidentských voleb
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ohlásil vstup do prezidentské volby. Pro českou společnost je to výraznější posun, než se na první pohled zdá.
Komentář●Jiří Koželouh
Proč potřebujeme Evropskou energetickou unii
Ruský vpád na Ukrajinu přináší nejen těžkosti, ale i nové perspektivy. Pro energetiku to platí dvojnásob. Využít tuto krizi jako příležitosti ovšem předpokládá užší spolupráci v rámci EU a plné zužitkování potenciálu obnovitelných zdrojů.
Dokument●Renata Berkyová
Český postoj k ukrajinským Romům je nepřijatelný
Historička Renata Berkyová ve svém nedělním proslovu v koncentračním táboře v Letech u Písku upozornila na nepřijatelnost příkoří, které se u nás právě teď děje ukrajinským Romům. Jde o otevřený rasismus a reagovat musíme všichni.
Komentář●Benjamin Roll
Starý zákon rozlišuje život s mnohem větším detailem nežli Dominik Duka
Jediné místo v Bibli, které se přímo zabývá možností potratu, k tématu přistupuje mnohem citlivěji, než dnešní ultrakonzervativní představitelé církví. A to přesto, že Starý zákon je dílo ze zcela jiné doby a nelze s ním zacházet doslovně.
Komentář●Kateřina Procházková
Válka na Ukrajině je pro Čínu šancí převážit USA i Evropu
Ruská agrese vůči Ukrajině zřetelně ukázala, že čínská politika je především bezprecedentně pragmatická. Lavírování Číny není projevem vyčkávání, nýbrž chladnokrevnou strategií, jejímž prostřednictvím chce prosadit své dlouhodobé záměry.
Komentář●Slavoj Žižek
Válka ve světě, který si za ničím nestojí
Putinovu válku živí nejen evropské platby za nerostné suroviny a vlastní příšerná ideologie, ale také zvláštní celosvětová třída lumpen-buržoazie. Potřeba bude porazit vše.
Komentář●Tobiáš Lipold
Spontánní iniciativa Velké překladatelské hnutí obnažuje podstatu čínské propagandy způsobem, na nějž pekingský režim zatím nenašel účinnou odpověď.
Komentář●Sergej Loznica
„Jak můžeme čelit barbarství zakazováním něčeho, co vždy barbarství odporovalo?“
Projev ukrajinského filmového režiséra Sergeje Loznici v Cannes, v němž vystupuje proti bojkotu ruské kultury, zveřejňujeme jako komentář.
Esej●Taras Bilous
Válka na Ukrajině a postoj zemí globálního Jihu
Ukrajinský socialista, historik a novinář žijící v Kyjevě vede polemiku s přetrvávajícím přístupem částí západní levice, která tvrdí, že vůči ruské agresi proti Ukrajině je správné držet se neutrality.
Reportáž●Oleksandra Mkrtčjanová
Ukrajinci v České republice: život mezi dvěma světy
V Deníku Referendum začíná působit ukrajinská novinářka, která bude pro naše noviny psát o životě ukrajinských uprchlíků mezi námi. V prvním textu představuje obrazy prvních dojmů několika svých krajanek.
Reportáž●Jevgen Osivský
Dva týdny na okupovaném kyjevském předměstí
Evheny Osievski, doktorand univerzity v městečku Vorzel nedaleko Kyjeva, jehož válka zastihla na koleji, přibližuje každodenní život ve válečném konfliktu.
Komentář●Hanna Shelestová
Moskva očekávala, že Ukrajinci přivítají ruské vojáky s otevřenou náručí. Byl to však velký omyl založený na zkušenostech z událostí roku 2014.
Reportáž●Viktor Tverdochlibov
Hudebník dlouhodobě žijící v Praze a známý pod jménem Karaoke Tundra reportážně zachytil úprk jeho rodiny z bombardovaného ukrajinského Charkova, odkud pochází. Jelikož mluví slovensky, výjimečně jeho svědectví přinášíme v tomto jazyce.
Reportáž●Saša M.
Mariupol: život pod bombami. Jak dlouho ještě?
Dlouholetý spolupracovník Lékařů bez hranic Saša z Mariupolu na Ukrajině popisuje život v obklíčeném městě bombardovaném ruskou armádou. Z bezpečnostních důvodů uvádíme jen jeho křestní jméno. Z města se mu podařilo utéct v polovině března.
Esej●Aka Morčiladze
Aka Morčiladze je jeden z nejznámějších gruzínských spisovatelů. A velký fanoušek fotbalu. Jeho esej ze série Souostroví SSSR vypráví příběh o zemi, kde lidé chodili po polích s podomácky vyrobenou anténou, aby ho mohli sledovat.
Esej●Sergej Lebeděv
Rusko třicet let po konci SSSR: zbyl jen kult síly a pohled upřený do minulosti
Další z řady esejů soustroví SSSR psaných pro Voxeurop líčí obraz Ruska jako země, která nezvládla transformaci od sovětské minulosti, a tak ji zvráceným způsobem začala selektivně používat k legitimizaci autoritářství.
Esej●Tatiana Țîbuleac
My moldavští Sovětčíci. Obraz mezigenerace
Vždy budu patřit k moldavské „mezigeneraci“, jež vyrostla mezi dvěma jazyky a dvěma identitami. Jsem směsí mezi tím, kým jsem, a kým bych měla být, píše moldavská spisovatelka v druhé eseji ze série věnované rozpadu SSSR.
Esej●Viktar Martinovič
Zpátky v Sovětském svazu. Opět
Běloruský autor Victor Martinovich prožil tři životy: z pionýra, jímž byl krátce před rozpadem SSSR, vyrostl v uznávaného spisovatele svobodné éry země. Dnes je disidentem. Jeho esej tvoří první ze série věnované výročí rozpadu SSSR.
Komentář●Kirill Serebrennikov
Osobní text ruského režiséra převzal a vydal magazín Meduza: „Mám strach o ty, kteří otupěli propagandou. Dříve nebo později si uvědomí, kde skončili. Nemohu se jich zříct — těch podvedených, zavražděných a prokletých.“
Rozhovor● Meduza
„V Rusku budeme muset vše vybudovat znovu od začátku. Žádnou jinou zemi nemáme.“
„Posledních deset let jsem mlčel o mnohém. Mnohokrát jsem nešel demonstrovat ze strachu o kolegy a klienty.“ Bývalý ředitel organizace Nocležka Grigorij Sverdlin mluví o tom, proč odešel z Ruska a o tom, co teď čeká ruský občanský sektor.
Reportáž● Meduza
Jak Viktor Orbán proměnil Maďarsko v evropskou obdobu Putinova Ruska
Mnozí předpokládali, že Orbánova příchylnost k Putinovi bude důvodem, proč konečně prohraje, zvláště v situaci, kdy se proti němu spojila celá maďarská opozice. Reportáž Meduzy z Budapešti ukazuje, jak zdánlivé nevýhody obrátil v triumf.
Esej● Meduza
„Nemám co ztratit“. Zpověď ruské umělkyně, která protestuje už dvacet let
Šestasedmdesátileté umělkyni Jeleně Osipovové se přezdívá „svědomí Petrohradu“. Policie ji opakovaně zadržela, přesto se svými transparenty stále vychází do ulic. Co si myslí o válce na Ukrajině a lhostejnosti společnosti?
Anketa● Meduza
Novaja gazeta: „Nekrolog nám ale nepište“
Ruské noviny Novaja gazeta se do poslední chvíle snažily o válce informovat i v podmínkách cenzury, ale nakonec svou činnost pozastavily. Anketa ruského exilového magazínu Meduza mezi členy redakce je velkou oslavou svobodného novinářství.
Komentář● Meduza
„Všichni bez výjimky si uvědomují, že lžou.“
Server Meduza přináší informace o Marině Ovsjannikovové, která vystoupila s protiválečným transparentem v přímém přenosu Prvního kanálu. Co se v Ruské televizi v souvislosti s válkou na Ukrajině vůbec děje?
Rozhovor● Meduza
Politolog Vladimir Gelman: Putinův projev o „očistě společnosti“ měl zastrašit
Ruský politolog Vladimir Gelman v rozhovoru s ruským exilovým magazínem Meduza vysvětluje, proč pochopení Putinova režimu různé historické paralely spíše znesnadňují a proč je na místě očekávat vystupňování represí.
Sloupek●Filip Outrata
Nenápadný milník české demokracie — Středulův vstup do prezidentských voleb
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ohlásil vstup do prezidentské volby. Pro českou společnost je to výraznější posun, než se na první pohled zdá.
Sloupek●Jiří Pehe
Nejsilnější prezidentští kandidáti vlády i opozice jsou jejich Achillovou patou
Kromě prezidentské kandidatury Andreje Babiše se v poslední době spekuluje také o možné kandidatuře Petra Fialy. Jistě by nebyl bez šancí, ale už samo její ohlášení by vládní koalici fatálně poškodilo.
Komentář●Jan Májíček
Stalinistická zombie na hrad? KSČM ztratila politickou soudnost
Nominace Josefa Skály je další závažnou chybou ve snaze udělat z KSČM něco jiného než stranu stalinských nostalgiků. Důvodů, proč se k tomu předsedkyně Konečná rozhodla, a proč to schválilo i vedení, je několik — a jeden je horší než druhý.
Sloupek●Jan Gruber
Čeká komunisty s Konečnou konečná? Nominace Skály na prezidenta napověděla
Do prezidentských voleb zbývá necelý rok. Zatímco parlamentní strany své kandidáty ještě hledají, komunisté ho již našli. Řekli si, když do propadliště dějin, tak na pořádné kobyle. A nominovali Josefa Skálu.
Sloupek●Ivan Štampach
Jan Graubner — dlouho očekávaná změna beze změny
Od nového pražského arcibiskupa nelze čekat, že by v tématech jako stejnopohlavní manželství nebo sexuální násilí posunul českou církev kupředu. Na rozdíl od Duky si ovšem zřejmě nebude pěstovat kontakty v politice.
Sloupek●Ivan Štampach
Pochyby o majetkových převodech v katolické církvi
Pochyby o roli Dominika Duky při převodech lukrativních církevních pozemků se vyjasní zřejmě až s nástupem nového arcibiskupa. Jeho jméno by mělo být známé nejpozději v červnu.
Komentář●Benjamin Roll
Starý zákon rozlišuje život s mnohem větším detailem nežli Dominik Duka
Jediné místo v Bibli, které se přímo zabývá možností potratu, k tématu přistupuje mnohem citlivěji, než dnešní ultrakonzervativní představitelé církví. A to přesto, že Starý zákon je dílo ze zcela jiné doby a nelze s ním zacházet doslovně.
Sloupek●Petr Bittner
Podle katolických fundamentalistů žena nemá práva, ale role
Kardinál Duka ve svém PR blogu na Aktuálně.cz de facto pokračuje v propagandě extrémního Hnutí pro život. Je nejvyšší čas zbavit české protipotratové hnutí jeho skandálního vlivu.
Sloupek●Ivan Štampach
Dukův novoroční list mnoha adresátům
Novoroční poselství Dominika Duky překračuje rámec žánru. Kardinál v něm nejen ukazuje touhu vést církev nikoli jako duchovní, ale jako takřka vojenskou organizaci, ale předně klade jednu lež za druhou. Stejně jako jeho dvojče Miloš Zeman.
Sloupek●Ivan Štampach
Sloupek●Ivan Štampach
Komentář●Petr Svatoň
Putinova agrese vůči Ukrajině je hrozbou pro celý mezinárodní systém
Válku na Ukrajině sledujeme převážně s důrazem na vlastní boj Ukrajinců za uchování jejich faktické nezávislosti, což je pochopitelné. Postup Ruska se ale patří studovat i z hlediska dopadů na fungování celého mezinárodního systému.
Komentář●Mikuláš Peksa
Válka na Ukrajině odkrývá ruský vliv na Bulharsko
Český europoslanec přibližuje reakce, jež vyvolal ruský vpád na Ukrajinu v nejproruštější zemi EU, ruskou vlivovou síť v Bulharsku i možnosti, jak působení Kremlu v zemi do budoucna omezit.
Komentář●Tereza Volmutová
Prázdná gesta korporace Nestlé by nás neměla dojímat
Korporace Nestlé by neměla sklízet uznání za to, že — navíc jen zčásti — odchází z Ruska. Důvod k oslavám přijde teprve tehdy, až odejde úplně odevšud.
Komentář●Igor Munteanu
Moldavsko: život na pokraji války
Ukrajinu pustoší krvavá válka. Její ozvěny jsou však slyšet i v sousedním Moldavsku.
Komentář●Petr Minařík
Byť se to zdá dnes nepředstavitelné až nemožné, největším vítězstvím demokratických zemí a největší porážkou kremelské diktatury bude stabilizace Ruska a jeho postupné začleňování k zemím Evropy.
Analýza●Čejková, Khazalová a kol.
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Má-li někdo z Čechů eminentní zájem na tom, aby Evropa nadále odebírala ruský plyn, je to Daniel Křetínský. Svůj vzestup postavil na stabilním příjmu z přepravy plynu. Zastavení dodávek by ho ohrozilo.
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Konec fosilních paliv z Ruska je v dohlednu. Evropa však zatím váhá
Evropská unie stupňuje sankce vůči ruským fosilním palivům, zatím však velmi opatrně. Podle expertů je přitom odklon od plynu a ropy z Ruska možný daleko rychleji — a napomůže nejen evropské bezpečnosti, ale i ochraně klimatu.
Sloupek●Radek Kubala
České politice chybí dlouhodobá vize. Vrátí se kvůli tomu do hry uhlí?
Česká republika postrádá dlouhodobou vizi, která by určovala naše směřování v různých krizích. Rozpačité přešlapování v otázkách energetiky po ruské agresi na Ukrajině je toho příkladem. Této slabosti by nyní mohli využít uhlobaroni.
Komentář●Karel Polanecký
Konec dodávek ruského plynu? Co by znamenal a jak se na něj připravit
Možná si brzy budeme muset připustit, že energetických zdrojů nebude vždycky tolik, abychom jimi mohli uspokojit všechny naše potřeby — včetně těch značně rozmařilých.
Komentář●Milan Smrž
O vítr a slunce se války nepovedou
Jedno základní poučení z války na Ukrajině je nasnadě. Přechod na obnovitelné zdroje energie je nejen ekologickou nutností, ale také spolehlivou zárukou, že o energetické zdroje už se válčit nebude.
Sloupek●Radek Kubala
Ruská agrese zatřásla s plány na transformaci energetiky. Je čas na odvážné činy
Sloupek●Radek Kubala
Chcete dlouhodobě oslabit Rusko a válečné štváče? Zbavme se fosilních paliv
Komentář●Šárka Homfray
Dlouhodobě přetíženým Úřadům práce hrozí kolaps. Není divu, že chtějí stávkovat
Když Úřady práce vyhlásily stávkou pohotovost, předvídatelně se objevila celá řada hněvivých reakcí v duchu předsudku o líném úředníkovi. Ve skutečnosti je situace nezvladatelná a krutě přetížené Úřady práce prostě volají o pomoc.
Komentář●Jan Gruber
Lidovci po sjezdu: S ODS? Sami? Snad jen Bůh ví, kudy a jak dál
Lidovci se vrátili do vlády, obsadili tři atraktivní ministerstva a mají početný poslanecký klub. Nejsou ale v optimální kondici. Jejich podpora slábne z demografických důvodů. Nevědí, co si počít a ani víkendový sjezd odpověď nenabídl.
Komentář●Jan Gruber
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové jsme si tu žili nad poměry. S tím je prý utrum. Měla by to zkusit vyprávět lidem v dluhových pastech, ohroženým bídou a pracujícím za směšnou minimální mzdu.
Komentář●Daniela Ostrá
Sociální smír je základní, nikoli přidaná hodnota
Ruská agrese na Ukrajině vzbudila mezi Čechy nebývalé souznění. Jak se však konflikt stává novou normalitou, společnost se opět rozpadá. Vlivem číhajících populistů. Ale také kvůli přehlíživé vládě. Potřebujeme dobrou vůli, ne disciplinaci.
Sloupek●Jan Gruber
Občanští demokraté na kongresu hlavně tleskali
Kongres občanských demokratů zvolil staronové vedení. Straníci uspokojeni volebním vítězstvím a stoupajícími preferencemi neměli chuť na hlubší debatu, jež by ukázala, kterak vyvést zemi ze souběhu několika závažných krizí.
Komentář●David Kotora
Babišův marketing rozehrál útokem na novináře nebezpečnou partii
V sobotu 2. dubna 2022 byl na oficiálním facebookovém profilu bývalého premiéra, nynějšího poslance a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, zveřejněn příspěvek, který lze bez nadsázky označit jako veřejný útok na novináře.
Volný text●Vojtěch Petrů
V Turecku dorůstá Erdoğanova generace, k režimu ale nevzhlíží
Současný vládce Turecka oslaví brzy dvacet let u moci. Za ně chtěl mimo jiné vychovat cílenou politikou novou generaci sdílející jeho názory. Dnes dospívající Turci ovšem chtějí něco úplně jiného.
Komentář●Petr Jedlička
Macron zvítězil i podruhé, tentokrát ale „na Pompidoua“
Francouzský prezident zvítězil s podobným podílem hlasů jako jeho předchůdce z roku 1969. Podobná byla i neúčast. Otázkou zůstává, jaký parlament by přiměl Macrona nedělat reformy neoliberálně, ale zároveň mu neznemožnil dělat cokoliv.
Komentář●Leona Kovar
Srbsko vstupuje do druhého desetiletí vlády Srbské pokrokové strany
Nacionálně-konzervativní strana Aleksandra Vučiće lavírující mezi Čínou, Ruskem a Západem a kontrolující společnost i prostřednictvím státem ovládaných médií sice oslabila, ale bude vládnout dál i v důsledku opoziční nešikovnosti.
Komentář●Olga Lomová
Rusko a Čína společně za „spravedlivý svět a udržitelnou bezpečnost v Evropě“
Prohlášení ruských a čínských ministrů zahraničí po společné schůzce vzalo naději, že by snad Čína mohla na Rusko jakkoli pozitivně působit. Naopak — obě země daly ústy svých šéfů diplomacie najevo, že nehodlají nijak měnit kurz.
Komentář●Dominika Wittenberg Gašparová
Rozhodne ruská invaze na Ukrajinu o vstupu Švédska do NATO?
Ruská agrese ve světě vzbudila nebývale prudké reakce. Stranou nezůstalo ani Švédsko, které Ukrajině překvapivě přislíbilo vojenský materiál. V zemi se zároveň velmi zvedla vůle vstoupit do NATO. Válka nutně ovlivní místní podzimní volby.
Komentář●Marek Benda
Německá SPD a její transatlantické pnutí
Nedávné rozhodnutí německé sociální demokracie dodat zbraně na Ukrajinu není u této strany zase tak jedinečný obrat, jak se uvádí. Strana otočila podobně v 70. letech v otázce jaderných zbraní, v 90. letech pak též při zásahu v Jugoslávii.
Komentář●Pavel Havlíček
Běloruský podíl na ruské agresi vůči Ukrajině a rozpad jeho státnosti
Únorové rusko-běloruské vojenské cvičení přivedlo do Běloruska přes 40 tisíc ruských vojáků. Jejich následné zapojení do invaze na Ukrajinu se stalo symbolem chřadnoucí běloruské státnosti, již Rusové umně využívají ke svým potřebám.
Štěstí z šesti●Josef Patočka
Co dál, klimahnutí? Šest klíčů k cestě z krize nabízí Klimavize
Klimavize vzešla z výsledků výzkumu, jehož cílem je představit základní pravidla, jimiž by se mělo řídit klimatické hnutí, chce-li skutečně dosáhnout úspěchu. Klimavize má zároveň sehrát roli impulzu ke sjednocení a nastavení nové agendy.
Komentář●Jiří Koželouh
Proč potřebujeme Evropskou energetickou unii
Ruský vpád na Ukrajinu přináší nejen těžkosti, ale i nové perspektivy. Pro energetiku to platí dvojnásob. Využít tuto krizi jako příležitosti ovšem předpokládá užší spolupráci v rámci EU a plné zužitkování potenciálu obnovitelných zdrojů.
Analýza●Pascoe Sabido
Proč se Evropská unie nechá vláčet plynárenskou lobby?
Dosavadní plány Evropské komise na nahrazení ruských fosilních paliv jsou promarněnou příležitostí — namísto dostupných, ekologicky i sociálně vhodných alternativ se shání jiný fosilní plyn u jiných represivních režimů: v zájmu korporací.
Analýza●Averin, Denisov a kol.
Válka na Ukrajině má otřesné důsledky i pro přírodu
Ruská agrese představuje vážné hrozby pro přírodu a životní prostředí — a to nejen na Ukrajině. Experti mají obavy z trvalých následků. Současně upozorňují, že už nyní je třeba myslet na ekologické aspekty poválečné obnovy země.
Komentář●Richard Heinberg
Nejlepší klimatická politika, o které jste nejspíš nikdy neslyšeli
Žádná ze současných politických strategií k účinnému omezení emisí ničících klima nevede. Je potřeba přijít se strategií jinou — ve své podstatě je to jednoduchost sama: spočívá v zastropování objemu produkce a zavedení přídělového systému.
Dokument●António Guterres
Situace je děsivá. Klimatickou katastrofu lze však stále zvrátit
Generální tajemník OSN k nedávné a alarmující zprávě klimatického panelu IPCC: „Je čas přestat spalovat naši planetu a začít investovat do obnovitelných energií, které jsou všude kolem nás.“ Text vydáváme jako dokument.
Komentář●Jan Svoboda
Vláda by měla lidem ulevit od energetické drahoty i zavedením uhlíkové dividendy
Uhlíková dividenda vyplácená z prostředků vybraných za zdanění emisí z fosilních paliv patří mezi přímé platby, a je tak sociálně spravedlivější než daňové úlevy. A zvyšovala by sympatie veřejnosti k evropským ekologickým opatřením.
Komentář●Lukáš Ulrych
Český daňový systém je jednou z hlavních příčin drahoty
Současné nárůsty cen mají technicky vcelku jednoduché řešení — zavést tu daňový systém běžný na západě, tedy daňovou progresi, sektorové a majetkové daně, a naopak snížení DPH v kombinaci s kontrolou marží. Chybí jediné: politická vůle.
Komentář●Ondřej Mirovský
Vltavská filharmonie jako impuls pro radikální zklidnění magistrály
Projekt vltavské filharmonie vyvolal debaty kvůli podobě stavby samé. Přitom jsou tu dva další podstatné aspekty — ekologické a dopravní — a zatím není jasné, zda na ně projekt dává uspokojivé odpovědi.
Komentář●Tomáš Laně
O co jde Erdoğanovi — turecké „Ne“ vstupu Švédska a Finska do NATO v kontextu
Turecký prezident oznámil, že jeho země zavetuje plánované rozšíření NATO o skandinávské země. Odůvodnil to podporou Švédska a Finska „gülenovskému a kurdskému terorismu“. Do jaké míry to myslí vážně a co si chce eventuálně vyjednat?
Komentář●Petr Janyška
Za dveřmi je české předsednictví EU, zvládneme ho? I s koulí Visegrádu na noze?
České republice se během předsednictví EU nabízí jedinečná šance představit se jako kompetentní demokratická země. Pro náš obraz v Evropě by bylo fatální, kdybychom se měli jevit jako propagátoři dnešní polské vlády.
Komentář●Mojmír Vlašín
Visutá lávka čili „Rozežramost“
Zdá se, že se lidé již nasytili virtuální reality a chtějí se vrátit do přírody. Atrakce, jako je nový obří Sky Bridge na Dolní Moravě, jdou tomuto trendu vstříc. Vztahu člověka s přírodou ovšem odvádějí spíše medvědí službu.
Komentář●Eva M. Hejzlarová
Má-li se společnost uskromnit a pomáhat, musí umět zodpovědět i „hloupé“ otázky
„Hloupé“ poznámky k ukrajinským uprchlíkům jistě můžeme odbýt povýšeným pozvednutím obočí. Chceme-li jich však zažívat co nejméně, zapotřebí je jiné reakce: přinést smysluplnou vizi toho, kam vlastně jako společnost směřujeme.
Portrét●Petr Janyška
Zelenskyj už vstoupil do dějin jako velká postava
Ukazuje se, že mít v tak těžké situaci v čele státu člověka, který byl zvyklý pracovat se slovem, který vzešel z občanské společnosti, a nikoli z politických kruhů, může být ohromné plus. Bez Zelenského by celý konflikt vypadal úplně jinak.
Komentář●Katharina Pistorová
Cesta od léčby šokem v Rusku devadesátých let k dnešní válce na Ukrajině
Vývoj Ruska k autokratickému militaristickému režimu po konci studené války nebyl samozřejmý. Západ se na vývoji velkou měrou podepsal prosazením ekonomických reforem, jež neumožnily vznik demokratických institucí.
Komentář●David František Wagner
Odkaz Vladimira Putina — za obrazem geniálního šachisty realita malého bandity
Vladimir Putin byl dlouho líčen z mnoha stran jako bravurní stratég, který má nad Západem převahu, protože jako nějaký skvělý ruský šachista je stále o několik tahů napřed. Ve skutečnosti to byla maska kryjící tvář lokálního bandity.
Sloupek●Jan Gruber
I prolhaný Okamura má občas pravdu
Stejně jako rozbité hodiny ukazují dvakrát denně správný čas, tak i obchodník se strachem a nenávistí Tomio Okamura tu a tam nemluví z cesty.
Sloupek●Alena Zemančíková
Dánský seriál Výkřik bez ozvěny ukazuje, jak korektní jsou tamější postupy v případech odebírání dětí. Ale také to, jak osvěžující je sledovat zahraniční produkci, která dovede nacházet situace, v nichž se odrážejí současná dramata.
Sloupek●Filip Outrata
Iryna, Albina, kříž a čas usmíření
Společná přítomnost ruské a ukrajinské ženy pod křížem při velkopáteční křížové cestě v římském Koloseu vyvolala kritiku z ukrajinské strany. Jakkoli lze důvodům kritiky rozumět, gesto usmíření má svůj význam. A je dobře, že se odehrálo.
Sloupek●Jiří Pehe
Do vládní politiky se vkrádá bezradnost
Fialova vláda zprvu působila relativně dobrým dojmem. V poslední době ovšem začala klopýtat — není dostatečně rázná vůči Babišovi, naopak si drží zbytečné ideologické zaťatosti a přestává být principiální ve věci Ukrajiny.
Sloupek●Jan Gruber
Opozice s obstrukcí uspěla. Vláda musí hledat cestu ven
Sněmovnu paralyzují opoziční obstrukce. Vláda si s nimi neví rady. Bez změny pravidel hry se nehne z místa. Pokud se k ní nerozhoupá, ničeho nedosáhne. Dělat stejnou věc znovu a znovu a čekat jiné výsledky je totiž definicí bláznovství.
Komentář●Fatima Rahimi
Rusové nemohou za svou národnost. Kolektivní vina není řešení
Vedle obdivuhodné vlny solidarity, jež všude převládá a zasluhuje ocenění, se tu probudily i temnější stránky lidské povahy — jednou z nich je paušální nenávist k Rusům. Kolektivní vina nikdy v ničem nepřinášela správnou odpověď.
Komentář●Jarkovský, Sokačová
Jak můžeme pomoct lidem zasaženým válkou?
Pracovníci české pobočky Amnesty International shrnují možnosti jak pomoci lidem zasaženým válkou na Ukrajině. Pomohou peníze, ubytování i kontakty.
Komentář●Jan Gruber
Solidarita není koláč, z něhož po pár kousnutích nezbude nic než pár drobků. Pomoc Ukrajině nemusí nutně znamenat, že potřební u nás doma ostrouhají. Současně však platí, že jejich potíže dnes zůstávají stranou veřejného zájmu.
Komentář●Eva Jašková
Občanská společnost na Ukrajině krvácí
Pracovnice programu Cesta iniciativy Nesehnutí popisuje situaci, v níž se s vypuknutím války ocitli ukrajinští obránci a obránkyně lidských práv.
Komentář●Ľubomír Majerčík
Hledá se zmocněnkyně či zmocněnec pro lidská práva
Vláda dosud neobsadila post zmocněnce pro lidská práva. Navzdory tomu, že je potřeba jako málokdy v historii. Uprchlická krize způsobená válkou na Ukrajině se bude jen stupňovat. Argumentace úsporami už neobstojí.
Sloupek●Jan Gruber
Do veřejného zdravotního pojištění patří nejen uprchlíci, ale většina cizinců
Systém komerčního zdravotního pojištění je nevýhodný nejen pro cizince, ale i pro stát. Cizincům nabízí jen omezenou péči a stát obírá o zdroje. Je nejvyšší čas na jeho důslednou revizi.
Komentář●Aneta Lakomá
Český sociální systém nezohledňuje, že z Ukrajiny prchají především ženy s dětmi
Materiální nouze migrantek z Ukrajiny se podobá situaci, v níž se u nás běžně ocitají rodiče samoživitelé. V České republice je dlouhodobě nedostatek míst ve školkách a systémová podpora takřka neexistuje.
Komentář●Jiří Jeřábek
Paušální daň: další rozevírání nůžek mezi zaměstnanci a OSVČ
Návrh Ministerstva financí na zvýšení limitu pro DPH a rozšíření paušální daně připraví rozpočet o více než deset miliard. A rozevře nůžky mezi zaměstnaneckým poměrem a OSVČ. Česká republika tak rezignuje na spravedlivou daňovou politiku.
Komentář●Petr Leyer
Kalousek do VZP, Vávra do ČEZu. Co se s novou vládou změnilo?
Strany vládní koalice už představily několik nominantů do důležitých správních či dozorčích orgánů. Je jejich výběr konečně založen na odbornosti a veřejné prospěšnosti? Spíš ne. Až na výjimky pokračuje princip tzv. trafik.
Komentář●Jiří Koželouh
Elektřina „od Tykače“? Jen další trik, jak podojit stát...
Takzvaná nabídka elektřiny za garantovanou „předválečnou“ cenu, kterou státu učinil uhlobaron Pavel Tykač, je definicí nestoudnosti. Je výhodná pouze pro něj, pro stát jsou v ní obsaženy pouze nesmyslné náklady a rizika.
Komentář●Jan Gruber
O spacácích, karimatkách a heroickém táboření v malostranských palácích
Obstrukce jsou zpátky. Sněmovna jedná, ale nic neschvaluje. Koaliční poslanci hrdinně bivakují pod bohatě zdobenými stropy v domnění, že to voliči ocení. Opravdu je ale v dnešní době pálí korespondenční volba a elektronická evidence tržeb?
Sloupek●Jan Gruber
Politika nasliněného prstu pokračuje i bez Babiše
S nástupem nové vlády si mnozí spojovali naděje, že se politika nebude dělat podle nasliněného prstu. Neschopnost řídit stát jako stát je ale zřejmě nakažlivá. Babišův chaos na sebe vzal profesorské brýle.
Sloupek●Jan Gruber
Máme další důchodovou komisi. Připraví konečně reformu penzí?
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka jmenoval novou důchodovou komisi. Má jasný úkol. Po letech řečnění konečně připravit reformu penzí. Práci jí ovšem znesnadňují pravicová dogmata. Bez zvýšení daní nemá šanci uspět.
Komentář●Martin Hančl
EU směřuje k prohloubení integrace. Můžeme stát stranou. Ale jen k vlastní škodě
Shoda všech velkých zemí Evropské unie a také tandemu Macron-Scholz skýtá historickou příležitost prohloubit evropskou integraci, zejména překonat přežité jednomyslné hlasování v Radě EU. Je v zájmu všech občanů Unie šance využít.
Komentář●Petr Janyška
Česká politika odmítá Orbána, evropská krajní pravice jako Putinova pátá kolona
Známé tváře ODS se veřejně distancovaly od maďarského premiéra Orbána. Podobné posuny lze vidět i v Polsku. Právě tamní konzervativci se přitom donedávna bratřili nejen s ním, ale třeba i Marine Le Penovou, která má k Putinovi ještě blíže.
Komentář●Markéta Gregorová
Evropa musí Orbánovi znemožnit stavět na pokrytectví. Nástroje k tomu má
Orbánovo vítězství plyne z hanebného populismu. Hanebného proto, že staví na cíleném paralyzování politiky EU a následném tvrzení, že strnulost je důkazem neschopnosti Bruselu. Musíme se bránit — odstraněním tzv. modelu jednomyslnosti.
Komentář●Mikuláš Peksa
Změňme pravidla. Ukrajina do Evropy patří
Ukrajina do Evropské unie patří a my bychom měli o její vstup usilovat. Aby se však na jejím přijetí mohlo začít pracovat, je nutné odbourat nešťastný princip jednomyslnosti, který podobu evropské integrace podmiňuje shodou všech členů.
Komentář●Martin Hančl
Evropská unie směřuje k federaci. Je to i v našem zájmu a je třeba si to říct
Idea politicky jednotné Evropy se zákonitě vynořila z příkladné reakce Evropské unie na ukrajinskou krizi. Je to příležitost i v české debatě začít mluvit o Evropské unii jinak — ostatně je to součást nejlepšího československého dědictví.
Komentář●Vendula Filipová
Komentář●Otevřený dopis
Komentář●Petr Janyška
Za dveřmi je české předsednictví EU, zvládneme ho? I s koulí Visegrádu na noze?
České republice se během předsednictví EU nabízí jedinečná šance představit se jako kompetentní demokratická země. Pro náš obraz v Evropě by bylo fatální, kdybychom se měli jevit jako propagátoři dnešní polské vlády.
Komentář●Markéta Gregorová
I my jsme Brusel! Češi budou rozhodovat o návrzích celé Evropy
Europoslankyně se ohlíží za ročním projektem participativní demokracie jménem Konference o budoucnosti Evropy. V České republice nevzbudila valný zájem, přesto právě Češi budou jako předsedající země její návrhy uvádět v praxi.
Sloupek●Jiří Pehe
Válka na Ukrajině mění zadání pro české předsednictví v Evropské unii
Válka na Ukrajině vede k potřebě přehodnotit některé z dosavadních nepružných axiomů české politiky vůči EU — v oblasti energetiky, společné bezpečnosti či jednotné evropské migrační politiky. To vše v době naše unijního předsednictví.
Komentář●Lukáš Pachta
Úspěšné předsednictví nepotřebuje ministra ani Entropu, ale kvalifikované lidi
V červenci příštího roku převezmeme předsednictví Radě EU. Bude to dobrá příležitost změnit obraz země a zároveň prosadit některé vlastní priority. Vězme, že vhodným nástrojem k dosažení těchto cílů je především kvalitní úřednický aparát.
Komentář●Lukáš Pachta
Evropská unie není v předvečer českého předsednictví ve špatné kondici
Ursula von der Leyenová přednesla projev o stavu EU. Unie velmi dobře zvládla pandemii covidu, jejími aktuálními prioritami jsou klimatická agenda a digitalizace. Rámec svého nadcházejícího předsednictví tedy Česká republika zná.
Komentář●Martin Hančl
Předsednictví v EU využijme ke změně způsobu, jakým o ní mluvíme
Měli bychom se naučit přesvědčit veřejnost o důležitosti předsednictví i jinak, než jen výčtem benefitů ovázaným mašličkou „Máme na to řídit EU“. České zájmy nejsou s evropskými v rozporu — naším hlavním zájmem je fungující Evropská unie.
Sloupek●Lukáš Jelínek
Řídit EU, nebo si hrát na otloukánka?
České předsednictví v Evropské unii zajisté nepřinese nic přelomového. Současná vláda ale vůbec neskrývá, že se jej ani nehodlá využít k čemukoli užitečnému.
Komentář●Milan Starec
Turówské zklamání: místní zůstali první na ráně, odepsaní vlastním státem
Že ODS jsou bližší kumpáni z PiS než české zájmy, bylo jasné dávno. Že ale lidi postižené těžbou v dole Turów odepíší i jiné vládní strany včetně Pirátů či ministryně Hubáčkové, je šok: tuzemská politika se projevila jako zcela bezzásadová.
Komentář●Jaromír Baxa
Turów: Libereckému kraji ani vládě o životní prostředí zřejmě nikdy nešlo
Vedení Libereckého kraje se tvářilo, že dělá vše pro to, aby ohrožené zdroje vody ochránilo. Pak ale najednou otočilo. Ve spřízněných vodárenských firmách se teď může slavit. Peníze na zakázky na vodovody budou. Teď ještě, aby byla ta voda.
Sloupek●Radek Kubala
Fialův podpis turowské dohody je vrcholem politické zbabělosti
Petr Fiala kapituloval před polskou vládou a netransparentním způsobem podepsal dohodu o dole Turów, která podle expertů i těžařské společnosti PGE ohrožuje tuzemské zdroje vody. Slavit může Polsko, ale také liberecká ODS.
Komentář●Milan Starec
Turów: dohoda, odpustky a výpalné
Spor o rozšíření těžby v příhraničním uhelném dole Turów má vyřešit česko-polská dohoda. Její znění, které se minulý týden dostalo na veřejnost, ale ukazuje, že čeští vyjednavači rezignovali na podstatu sporu a usilují jen o odškodné.
Komentář●Peter Singer
Vtip edinburghského řezníka o tom, že vegetariáni zabíjejí rostliny, a tudíž by měli začít jíst maso, vzbudil vášnivé reakce. Jakkoli je jeho argument mylný, nutí nás k zamyšlení: cítí rostliny bolest? A kolik toho o přírodě stále nevíme?
Komentář●Hirth, Rhein
Digitalizace v oblasti maloobchodu měla sloužit k trasování zboží v rámci prodejen. Stala se však prostředkem nejen monitoringu chování zaměstnanců, ale především jejich účinné marginalizace.
Komentář●Markéta Gregorová
Nezaměnitelné tulipány: jak udělat online prostor unikátní a proč je to špatný nápad
Investování do NFT čili jedinečných objektů na internetu znamená ukládat peníze do důvěry v cizí přesvědčení. Je to klasická hra na to, že cena vlastně znamená hodnotu. Jde o jev, který známe už z hluboké historie.
Sloupek●Petr Bittner
Ignis Blbensis: Ukrajinské děti traumatizované válkou dostanou v Brně dělobuchem
Není lepší způsob, jak udělat radost ukrajinským dětem, na jejichž domovy ještě před pár dny padaly bomby, než uspořádat frenetické odpalování pyrotechniky. Brněnský „Ignis Brunensis“ přináší speciální mírové poselství.
Sloupek●Radek Kubala
Možná jste si nevšimli, ale planeta hoří. Indie s Pákistánem zažívá peklo
Zatímco většina pozornosti je upřená na ruskou agresi na Ukrajině, ve spoustě států začala sezóna lesních požárů. Dříve než obvykle. Indie a Pákistán zažívají historickou vlnu smrtících veder, Africký roh nebývalé sucho.
Sloupek●Jiří Pehe
Jsme ve válce, je podle toho třeba jednat
I když na bojišti to tak nevypadá, Rusko získává nad Západem pomalu výhodu, protože na rozdíl od něj správně chápe situaci: jsme ve válce. Ale Západ se podle toho na rozdíl od Ruska zatím nechová.
Sloupek●Radek Kubala
Sebeupálení Wynna Bruce jako symptom absolutního selhání politiky
Sebeupálení amerického klimatického aktivisty Wynna Bruce je nutné číst jako symptom absolutního selhání světové politiky. Zoufalství je možné čelit jen vzájemnou pomocí, organizováním a znásobováním společné moci.
Komentář●Doboš, Porkertová
Bariéry ve městě: zapomeňme na univerzální recepty
Města se neustále proměňují, a vytvářejí tak nové a nové bariéry — ať už ve veřejném prostoru či v komunikaci. Univerzální metodiky o bezbariérovosti jsou na ně krátké. Brněnský výzkumný tým proto přichází s konceptem taktického urbanismu.
Komentář●Roman Čerbák
Nová brněnská filharmonie: kdo ji vlastně projektuje?
Janáčkovo kulturní centrum v Brně mělo stát už před deseti lety. Namísto toho se město po volbách v roce 2014 rozhodlo rozpracovaný projekt vzít a zadat někomu jinému. Nyní se má začít stavět, ale za jakou cenu?
Komentář●Matěj Michalk Žaloudek
Utajovaná rekonstrukce ulice Želivského je jako z minulého století
Žižkovská magistrála, ulice Želivského, projde celkovou rekonstrukcí, kterou hlavní město právě v těchto měsících připravuje. Projekt však vzniká za zavřenými dveřmi a pro obyvatele a obyvatelky Prahy 3 bude znamenat spíše zhoršení.
Komentář●Ivan Lejčar
Výstavba pražského metra má více než padesátiletou historii plnou nemála rozpaků, či přímo koncepčních chyb. O kontextu i výhledech městské veřejné dopravy píše architekt Ivan Lejčar.
Komentář●Vladan Klement
Promarněná poetika Moravského náměstí v Brně
Revitalizace Moravského náměstí se spolehla na staré dobré řešení nedostatku fantazie: soukromou kavárnu. Ta má řešit vše od dostupnosti toalet až po sociální život. Promarnila se tak šance uchovat rozmanitost prostoru a jeho historii.
Komentář●Matěj Kruntorád
Bourání královopolského nádraží: další důkaz selhání státních podniků
Komentář●Barbora Truksová
Komentář●Zuzana Klusová
Splavnění Odry zbytečně zničí poslední meandrující řeku v kraji
Moravskoslezská zastupitelka přibližuje další pokus o vybudování nepotřebného plavebního kanálu. Jeho obětí by se mohly stát přirozené meandry řeky Odry u česko-polské hranice.
Komentář●Aneta Lakomá
Polská vláda špehovala své kritiky. Místo vyvození důsledků nabízí jen výmluvy
Zneužití špehovacího programu Pegasus polskou vládou je další ranou otřásající důvěrou tamějších občanů ve stát. Vzniká sice vyšetřovací komise v Senátu, vláda ovšem skandál zlehčuje jako účelovou akci opozice.
Komentář●Petr Janyška
České členství ve Visegrádu jako kvadratura kruhu. Sousedé jsou potížisté, jiné ale nemáme
Smysl českého členství ve Visegrádské skupině závisí jen na podobě její politiky. Dnešní kontury tohoto sdružení jsou ale hanebné. Vycházejme se sousedy, držme si však svou tvář. A ta je s touhami Polska či Maďarska jednoduše neslučitelná.
Komentář●Aneta Lakomá
Čeští vojáci do Polska nepůjdou. Naštěstí
Můžeme si gratulovat, že polská armáda nevyužije nabídku „pomoci“ českých vojáků. Polsko totiž prožívá jeden z nejostudnějších momentů svých novodobých dějin — „neválčí“ s Lukašenkem, ale s jeho oběťmi.
Komentář●Luděk Jirka
Napětí na polské hranici: migranti toužící po lepším životě, anebo nepřátelé?
O migrantech pokoušejících se proniknout za lepším životem do Evropské unie se mluví jako o „hybridní zbrani“. Ve skutečnosti je hrozbou válečnická odlidšťující rétorika, nikoli zbědovaní lidé.
Komentář●David Hearst
Zabití Širín Abú Aklahové: Západ ze sebe nesmyje poskvrnu spoluviny
Zatímco se Izrael horko těžko snaží očistit od viny, Spojené státy, Velká Británie — i Česká republika — k případu hanebně mlčí. Jisté je ovšem jedno: že Palestinci mlčet nebudou.
Komentář●Harriet Williamson
Díky, Emmo. Práva Palestinců si zaslouží podporu
Na herečku známou především ze série Harryho Pottera se snesla bouřlivá kritika poté, co se na sociální síti přihlásila k solidaritě s Palestinci. Za tento zdrženlivý a vlastně i nekonkrétní příspěvek byla dokonce označena za antisemitku.
Komentář●Zdeněk Jehlička
Izraelský apartheid ve světle zprávy Amnesty International
Nedávno zveřejněná zpráva AI o Izraeli je jednou z nejkomplexnějších a nejvěcnějších svého druhu. Přesto, anebo právě proto, vyvolala i četnou kritiku. Propalestinský aktivista přibližuje obsah dokumentu, jeho význam a jednotlivé reakce.
Komentář●Matěj Jungwirth
Mnohá média i analytici stále častěji mluví o probíhajícím štěpení americké společnosti, které stát přivádí až na hranu občanské války. Tento výklad ale opomíjí jeden důležitý detail — štěpení a politické násilí je historii USA dobře známé.
Komentář●Markéta Gregorová
Nominace Juliana Assange na Nobelovu cenu míru
Piráti v Evropském parlamentu nominují Juliana Assange na Nobelovu cenu míru — za to, že je symbolem ochrany jádra našich demokracií: svobody slova, svobody tisku. Redigovaný text nominace vydáváme jako komentář její principiální autorky.
Komentář●Joseph Stiglitz
Americký držitel Nobelovy ceny za ekonomii popisuje, jak se středo-levicové argentinské vládě podařilo dosáhnout v zemi oživení navzdory velmi obtížným výchozím podmínkám. A jak jsou její úspěchy nyní ohroženy Mezinárodním měnovým fondem.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: Islámský stát provincie Chorásán
Afghánistánu už půl roku vládne náboženské hnutí Tálibán. Jeho moc však nepokrývá celé území. Lokálně silnou pozici má v zemi například i takzvaný Islámský stát. Co to pro Afghánistán znamená, analyzuje Fatima Rahimi.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: ženy se brání, jejich pozice se však i tak hroutí
Navzdory tomu, že Tálibánci deklarovali změnu přístupu k ženám, praxe ukazuje, že v mnohém se situace vrátí do temnoty devadesátých let. Propad statutu žen přitom zemi, a tudíž i hnutí Tálibán, nesmírně poškodí.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: role regionálních hegemonů
Ode dne, kdy Kábul padl do rukou Tálibánu, uběhlo několik měsíců. V sérií článků se hlouběji podíváme, jak a v čem se Afghánistán pod vládou náboženského hnutí proměnil. V tomto textu se zaměřujeme na regionální aktéry a jejich vliv.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: jak vypadá současná situace
Ode dne, kdy Kábul padl do rukou Tálibánu, uběhly zhruba tři měsíce. V sérií článků se hlouběji podíváme, jak a v čem se Afghánistán pod vládou náboženského hnutí proměnil.
Analýza●Petr Jedlička
Co se to vlastně dělo v Kazachstánu
Po protestech, jež přerostly na začátku ledna v bouře a střety, zůstalo 225 mrtvých. Nyní s odstupem už celkem jasně víme, proč se protestovalo i co se následně stalo. Ohledně příčín násilného vyhrocení existuje však stále několik výkladů.
Komentář●Markéta Gregorová
Evropská unie nesmí Kazachstán nechat mimo svůj zřetel
Protesty v Kazachstánu utnulo násilí. Tamní prezident pozval zahraniční vojáky a tisíce obyvatel země postavil do role teroristů. Je povinností EU, aby v regionu posílila vliv. Nejen kvůli zoufalé lidskoprávní situaci, ale i kvůli sobě.
Komentář●Josef Šmída
Při bouřích v Kazachstánu nejde zdaleka jen o plyn
Kazašský prezident zkouší potlačit divoké demonstrace silou. O zásah požádal i Rusko. Kazachy do ulic ovšem přivedla sama podstata jeho režimu a modelu hospodářství, postaveného pouze pro elitu a založeného čistě na fosilních zdrojích.
Komentář●František Vrabel
Jak se Facebook stal opiem lidstva
Sociální síť Facebook už dávno není komunikačním prostředkem, nýbrž platformou sloužící k formování i mapování postojů jednotlivců. Je institucí bezprostředně ohrožující demokracii. Dozrál čas, aby zveřejnil své algoritmy.
Komentář●Janis Varufakis
Bývalý řecký ministr financí upozorňuje na nebezpečí, které pro současný svět znamená transformace sociálních sítí. Je nutné pochopit, že jakékoliv hromadění moci vždy bylo a je krajně nežádoucí.
Komentář●Jan Vobořil
Facebook se vzdává biometriky. Je to výsledek tlaku zdola, který nesmí polevit
Ohlášené rozhodnutí americké digitální korporace s čím dál horší pověstí není důsledkem toho, že by šel majitel Facebooku Mark Zuckerberg do sebe, ale ústupkem tlakům zdola. Regulace ochrany soukromí je třeba posílit, a to i mimo Facebook.
Komentář●Kateřina Smejkalová
Regulovat Facebook? Schyluje se k tomu. Státy jsou ale pořád pozadu
Po odhaleních, že Facebook dobře ví, jaké sociální zlo jeho obchodní model páchá, leč neřeší je, protože právě na tom stojí jeho výdělky, se v USA i Evropě schyluje k jeho regulaci. Korporace mezitím ale chystá ještě daleko větší hrozby.
#Architektura●Petr Mezihorák
Tvůrce nebo dělník? Proč je třeba bourat představu architektů o sobě samých
Kniha Marisy Cortrightové mluví především k těm, kteří pracují v oboru architektury. A nabízí způsob, jak proměnit vnímání sebe sama a své práce, a přispět tak ke zlepšení pracovních podmínek i prostředí, v němž všichni žijeme.
#Brno●Martin Švec
Nová kniha o sídlišti Lesná vás dostane ven. I přes své rozpory
Kniha architekta Adama Guzdeka s titulem Brněnský fenomén Lesná má přes své dílčí nedostatky vysokou kvalitu a hlavně atraktivitu. Přinejmenším v tom, že je ideálním prostředníkem, s jehož pomocí se lze na samotné sídliště vydat.
#II. světová válka●Jaromír Mrňka
Monografie Anny Hájkové Poslední ghetto je dějinami terezínského ghetta prizmatem identity jeho vězňů a každodennosti jejich přebývání. U příležitosti dne obětí holokaustu přinášíme reflexi knihy od historika Jaromíra Mrňky.
#Hospodářství a obchod●Barbora Vacková
#Česká televize●Alena Zemančíková
Industrie — mimořádné dílo, které zpřesňuje pohled na moderní české dějiny
Analýza●Markéta Záhumenská
Dnes Ukrajina, zítra Tchaj-wan? Pohled Tchajwanců na možnou válku se mění
Po ruském vpádu na Ukrajinu přibylo na Tchaj-wanu výrazně těch, kdo nevěří, že by Spojené státy šly kvůli ostrovu do války. Současně ovšem vzrostlo odhodlání vlast bránit. Sami Američané přitom dle průzkumů bojovat za Tchaj-wan chtějí.
Komentář●Olga Lomová
Rozhodnutí Etické komise Akademie věd v případu Hrubec nemůže obstát
Etická komise Akademie věd České republiky odmítla část kritiky působení českého vědce Marka Hrubce v think-tanku Komunistické strany Číny. Promítá se v tom nepochopení pro způsob využívání vědy v politickém systému Čínské lidové republiky.
Komentář●Martin Hanker
Tibetská živá pochodeň číslo 158. In memoriam Tsewang Norbu (1996-2022)
Na sklonku února se ve Lhase upálil fenomenální tibetský zpěvák Tsewang Norbu. Po dvouleté přetržce se jedná o 158. oběť v řetězci tohoto typu krajního protestu proti nesvobodě Tibetu.
Komentář●Filip Šebok
Lekci z ruské invaze na Ukrajině v Pekingu pozorně sledují
Ruská invaze na Ukrajině nutí Čínu ke komplikovanému a často neohrabanému diplomatickému tanci. Umožňuje však jejímu vedení nabýt zkušeností, jež bude moct využít třeba při budoucí válce o Tchaj-wan.
Komentář●Olga Lomová
Válka na Ukrajině a pozice Číny
Ruský vpád na Ukrajinu nahlíží ČLR v duchu nedávno uzavřené koalice proti Západu a za demokracii podle vlastních představ. Optimismus, že by snad ČLR mohla přibrzdit Rusko v jeho expanzi, zatím není na místě.
Komentář●Martin Hříbek
Je ruská invaze na Ukrajinu válkou na periferii Asie?
V hlasování o rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu se v Radě bezpečnosti zdržely pouze všechny tři asijské země: Čína, Indie a Spojené arabské emiráty. Je to symptom přesunu světové geopolitiky do Asie?
Komentář●Markéta Záhumenská
Tchaj-wan jako Ukrajina? Situace zcela jiná…
Spojenectví Ruska a Čínské lidové republiky lze pokládat za jeden ze stěžejních předpokladů ruské invaze na Ukrajině. Právě v souvislosti s ruskou agresí se tak znovu vynořila možnost čínské invaze na Tchaj-wan.
Komentář●Linda Piknerová
Válka proti Ukrajině sílící pozice Ruska v Africe nejspíše neohrozí
Pro africké režimy je zásadní vojenská pomoc, kterou Rusko nabízí, a také fakt, že podobně jako Čína, Indie a Turecko, nepodmiňuje spolupráci žádnými lidskoprávními nároky.
Komentář●Josef Kučera
Kabilovy miliony dolarů a pozice Konga v mezinárodní politice
Bývalý konžský prezident manipuloval s miliony dolarů z prezidentského účtu. V době, kdy se hovoří o jeho opětovné kandidatuře. Povaha události i její pravděpodobné rozuzlení ukazuje ke specifickému postavení země v mezinárodním kontextu.
Komentář●Linda Piknerová
Súdánský převrat na vlastní oči
Spolupracovnice Deníku Referendum prožila súdánský vojenský převrat přímo v Chartúmu. Popisuje náladu plnou nadějí ve dnech, které mu předcházely, i napětí, jež provází dny po něm.
Komentář●Linda Piknerová
Napětí v Etiopii pokračuje. Vláda bojuje také o moc nad oficiálním narativem
Konflikt mezi vládními silami a Tigrajci obývajícími sever státu se ke konci nechýlí. Ve hře je také dlouholetý mentor země, USA, který disponuje účinnými sankcemi. Rozhodující nyní patrně bude kontrola nad mediálním obrazem situace.
Komentář●Linda Piknerová
Komentář●Linda Piknerová
Analýza●Rumanová, Szalay
Za plotom: bratislavský Istropolis pod tlakom developerského feudalizmu
Bratislava je typickým príkladom post-komunistického mesta, v ktorom stigmatizácia modernistickej architektúry ako emblému totalitného režimu legitimizuje bezohľadné praktiky developerov. A verejné inštitúcie mlčia.
Komentář●Pavlína Suchá
Chanov může být běžné sídliště. Jak na to, se architekti musí ptát místních
Na mosteckém sídlišti Chanov proběhl na podzim workshop s cílem zjistit, jak jeho podobu vnímají sami obyvatelé, nikoliv politici. Jeho spoluorganizátorka vysvětluje, jak mohou problémy vyloučené lokality pomoci řešit právě architekti.
Komentář●Jana Mikulčická
Řešení segregace spoléhá na odhodlání jejích obětí. To nestačí
Sídliště Chanov, zeď v Matiční v Ústí nad Labem, čunkobyty ve Vsetíně a nyní Ostrava. Segregace Romů je nezákonná, a přesto nerušeně pokračuje. Břímě řešení totiž necháváme na bedrech obětí. Ty ale potřebují bydlet, ne vést soudní spory.
Komentář●Vratislav Filler
Spočítali jsme emise Blanky a Městského okruhu. Výsledek Prahu nepotěší
Zprovoznění všech plánovaných okruhů, tedy Městského i Pražského, a radiál zvýší klimatickou stopu pražské dopravy o více než 250 milionů kilogramů CO2 ročně. Skoro tolik emisí má přitom podle odhadů uspořit rozvoj elektromobility.
Komentář●Martin McSherry
Kodaň jako nejlepší město pro život: platí to i v éře pandemie?
Kodaň zosobňuje vše, co si od města představujeme — živá veřejná prostranství a komunity. Jenže s příchodem smrtícího viru severská pohádková bublina splaskla. Znamená to, že jsme selhali? Že plánovat město „pro lidi“ zkrátka nestačí?
Komentář●Merve Bedirová
Co je mimo náš domov, uniká i z našeho dohledu
Hongkong, Istanbul, Rotterdam. Tři města, ale jedno je spojuje: kde selhává vláda, nastupují korporace. Co proti nim zmůžeme? Izolování, unavení, neschopní se sdružovat, ale přeživší.
Komentář●Kateřina Čechová
Nádraží jsme vysoutěžili. Důvěra se ale vysoutěžit nedá
Architektonický návrh nového brněnského nádraží může být sebelepší, ale způsob, jakým byla v minulosti vedena debata nad výběrem varianty jeho umístění, nás stejně nemile doběhne.
Komentář●Monika Le Fay
Konzervatismus má chránit občanské svobody každého před zásahy státu
V české politické debatě mají někteří zmatek v tom, co znamená konzervatismus ve vztahu k právům národnostních, náboženských či LGBTI menšin. Namísto ochrany svobody se tu vnucuje fašistoidní představa, že i ložnice má kontrolovat stát.
Komentář●Daniel Petera
Politika ozvěn a pasti konzervativní rétoriky
Konzervativci proti společenským změnám už stovky let používají tytéž rétorické vzorce. Argumentace, kterou kdysi využívali při odmítání všeobecného volebního práva, se jim dnes hodí proti LGBT komunitě nebo při popírání klimatické krize.
Komentář●Marián Sekerák
„Všichni jste neomarxisté!“ aneb Bída českého konzervatismu
Konzervativní ideologie je potřebnou složkou veřejné debaty. Český konzervativní diskurz je však jen karikaturou svých výchozích pozic. Jeho aktéři totiž pro svá dočasná vítězství obětovali téměř vše univerzální — předně funkční diskusi.
#Ekologické organizace●Miroslav Patrik
Zemřel chrabrý obhájce občanských a ekologických práv Petr Kužvart
Petr Kužvart patří mezi přední osobnosti ochrany nejen přírody, ale i veřejného prostoru. Jeho celoživotní strategie přitom stavěla na prostém vymáhání toho, aby stát dbal na vlastní pravidla. Na svého přítele vzpomíná Miroslav Patrik.
#USA●Petr Jedlička
Madeleine Albrightová z druhé strany
Je pochopitelné, že se na zesnulou českou rodačku, jež prorazila v USA, vzpomíná vlídně a jako na dámu se vším všudy. Coby tvář určitého typu americké zahraniční politiky však vyvolává zcela jiné vzpomínky.
#Afrika●Petr Jedlička
Nepohodlné názory Desmonda Tutua
V neděli zesnulý držitel Nobelovy ceny míru nebyl jen oním věčně usměvavým pomahačem druhým, „morálním kompasem“ či idolem poloviny Afriky. Byl také věčným bojovníkem proti mnoha věcem, které provádějí ti, kdo ho dnes oslavují.
#Amerika a my●Karel Schwarzenberg
Ztratili jsme krajanku a velkou přítelkyni
Vzpomínka psaná pro DR: Madeleine Albrightová byla fascinující žena. Dvě emigrace z raného dětství určily celý její život, během kterého bojovala za svobodu, právní stát a demokracii. Jako rozená Češka nám nesčetněkrát velmi pomohla.
#Architektura●Rostislav Švácha
V březnu zemřela architektka Alena Šrámková, která se jako jedna z mála žen své doby dokázala probojovat do nejvyšších pater svého oboru. Svým odporem k módním trendům a respektem k okolí ovlivnila celou generaci mladých architektů.
#Náboženství●Ivan Štampach
#Umění●Vít Janeček