#ODS●Lukáš Ulrych
Proč ve druhém kole podpořím Petra Pavla?
Předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Ulrych vysvětluje, proč se rozhodl ve druhém kole prezidentské volby podpořit Petra Pavla. Volba menšího zla je totiž vždy lepší než volba zla.
#Andrej Babiš●Jiří Pehe
Proč Babiš mluví o „nové totalitě“
Babišova předvolební obsese příběhem o „nové totalitě“ založené na údajném spojenectví vlády a Petra Pavla ukazuje k jedinému — lídr ANO už prezidentské klání vypouští a soustředí se výhradně na úspěch v budoucích parlamentních volbách.
#Perspektivy levice●Oto Novotný
Volbou Pavla zúčtujme se zemanovsko-babišovským populismem
Andrej Babiš se neštítí lží a svou kampaní destruuje českou demokracii stejně jako Miloš Zeman. Česká levice nesmí dopustit, aby levicových témat nadále zneužívali populisté, jejichž skutečným cílem je nastolení protofašistického režimu.
#Andrej Babiš●Petr Bittner
Babišova kampaň před druhým kolem stojí za kuřinec
Síla politického marketingu hrála dlouho do karet Andreji Babišovi. Volební kvadraturu kruhu ale ani jeho marketéři nevyřeší.
#ČSSD●Vladimír Špidla
Veškerá sociální politika za vlády Andreje Babiše byla ve skutečnosti dílem sociální demokracie. Babiš si dnes notuje s ODS a společně rozvracejí instituce sociálního státu. Liší se snad jen v tom, že Babiš se přitom obejde bez ideologie.
Nedávné komentáře
#Perspektivy levice●Jiří Dolejš
Z velkokapitalisty táta pracujících nikdy nebude
Levicového voliče v druhém kole prezidentských voleb nereprezentuje ani jeden z kandidátů. Měli bychom proto myslet na to, jak po volbách vrátit levici silný hlas, a nezapomínat, že Babiš je oligarchou, který využívá stát ve svém zájmu.
#Média●Petr Jedlička
Dění okolo prezidentské volby v posledních dnech ukázalo, jak moc potřebuje Babišova kampaň rámování vládní vs. protivládní a válka vs. mír. Dobře patrné to bylo i na nedělní debatě v České televizi.
#Rusko●Pavel Havlíček
Všichni chceme mír na Ukrajině. Záleží na tom, jaký a kdy
Ukrajinské vedení má jasnou vizi toho, jakým způsobem má být válka ukončena. Může se částečně lišit od představ západních spojenců, ale musí to být především Ukrajinci, kdo budou určovat budoucnost své země. Odlišné postoje nahrávají Rusku.
#ČSSD●Daniela Ostrá
Jsem sociální demokratka. Proto nemůžu volit Andreje Babiše
Andrej Babiš v prezidentské kampani zneužívá levicových témat, lže o svém reálném politickém působení i o postavení zaměstnanců v jeho podnicích. Palčivé problémy české společnosti ve skutečnosti nikdy neřešil.
#Znečištění ovzduší●Jiří Koželouh
Vaše zdraví mi nestojí za zlomek zisku, vzkazuje Pavel Tykač
Uhelná elektrárna Chvaletice, vlastněná miliardářem Pavlem Tykačem, svou snahu uniknout zákonným limitům vypouštěných znečišťujících látek nevzdává. Soud dal však nyní za pravdu občanské společnosti.
#Politická kultura●Zuzana Vlasatá
Danuše Nerudová prošlapala kus cesty všem ženám, které to zkusí po ní
Danuše Nerudová si ve své prezidentské kampani schovala to nejlepší na konec: způsob, jakým nezištně, bez okolků a jakéhokoli taktizování podpořila Pavla, zatímco Babiše označila za „zlo“, je v české politice vzácným příkladem idealismu.
#Politická kultura●Kristina Němcová
Vždy se snažila být laskavá. Co po sobě Jacinda Ardernová zanechá?
Když se ve čtvrtek konala výroční konference sociální demokracie, nikdo nečekal, že na ní Jacinda Ardernová oznámí svou rezignaci. Co po svého času nejmladší premiérce světa v politice zůstane? Především lidskost a empatie.
Sloupkaři
#Katolická církev●Ivan Štampach
Hra o hlasy křesťanských voličů v prezidentské kampani
V zápase o každý hlas začal Andrej Babiš cílit svou kampaň i na katolické voliče. Církev římskokatolická se oficiálně nepostavila za žádného kandidáta, ale jednotliví duchovní deklarují jasně, že oligarchu na Pražském hradě nechtějí.
#Rusko●Filip Outrata
Spontánní pietní místa za oběti raketového útoku na obytný dům v Dnipru, vznikající v ruských městech zejména u pomníků ukrajinských spisovatelů, jsou symbolickým výrazem solidarity a nadějí na budoucnost bez vzájemné nenávisti.
#Andrej Babiš●Jiří Pehe
Proč Petr Pavel zřejmě zvítězí v prezidentském klání
Babišova cesta k úspěchu může vést takřka jen dalším stupňováním vyhrocené kampaně. Tímto stylem však účinně mobilizuje i potenciální voliče svého protivníka. A těch je jednoznačně většina. Babiš se zkrátka ocitl mezi dvěma ohni.
#Změny klimatu●Radek Kubala
Banky se hlásí k ambiciózním klimatickým cílům. Jen proto, aby se jim vyhnuly
Studie francouzské organizace Reclaim Finance prokázala, že banky nadále ve velkém financují fosilní paliva. A to i přesto, že se na konferenci v Glasgow zavázaly k ambiciózním klimatickým cílům. Jejich strategie jsou nemravné.
#Katolická církev●Ivan Štampach
Prezident pro nejsekulárnější zemi Evropy
I přes silnou sekularitu zemí západní civilizace hraje náboženství, zvláště v římskokatolické podobě, jistou politickou roli. Nakolik se religiozita kandidátů či voličů promítla do letošních prezidentských voleb?
Z domova
Reportáž●Anna Demčuk
Podmínky, jimž jsou tu vystaveni ukrajinští Romové, vypovídají zejména o nás, o hluboce zakořeněných předsudcích a neschopnosti brát je jako svobodné lidské bytosti, jež mají svou důstojnost. Reportáž od brněnského hlavního nádraží.
Sloupek●Jan Gruber
I Fialova vláda ohrožuje nezávislost ČT a ČRo: obě média jsou v ekonomické pasti
Navzdory předvolebním slibům neudělala vládní koalice pro zajištění nezávislosti veřejnoprávních médií zatím nic. Nahrává tak zhoršování kvality jejich zpravodajství, což dále podkopává jejich legitimitu.
Komentář●Šárka Lojdová
Vyšší odměny doktorandům? Lepší než nic, ale odliv mozků z ČR hrozí dál
Vláda plánovala doktorandům vyplácet minimální mzdu, nakonec ale zvažuje částku ještě o dvacet procent vyšší. Jakkoli je to pro akademické prostředí jistě posun k lepšímu, podstatu problému to ani zdaleka neřeší.
Komentář●Radek Sárközi
Petr Gazdík toho naštěstí moc nestihl. Je však otázkou, kdo přijde po něm
Odchod Petra Gazdíka z ministerstva je dobrou zprávou. Šlo o nejhoršího ministra školství vůbec. Jeho nápady bortily vlastní strukturu českého školství, a ohrožovaly tak zázemí učitelů i vyhlídky žáků. Příští ministr se musí chovat jinak.
Komentář●Lukáš Ulrych
Prodat Budvar je hloupost, která se nám prodraží
Předsedkyně Top 09 Markéta Pekarová-Adamová navrhla prodej národního podniku Budějovický Budvar coby řešení státního dluhu. Jde o špatný a nesystémový návrh, jehož výsledkem bude pouze snížení státních příjmů, a tedy další zadlužování.
Glosa●Rad Bandit
Deštník proti drahotě před inflací neuchrání
Vládou spuštěná kampaň Deštník proti drahotě nepředstavuje funkční opatření a je tak spíše další studenou sprchou pro všechny, kdo pociťují dopady inflace.
Komentář●Jan Májíček
Devět odborových svazů vyhlásilo k 13. červnu stávkovou pohotovost kvůli neustále odkládanému návrhu na zvýšení platů. Být připraven stávkovat je jediná cesta, jak zastavit politiku škrtů, k níž se vláda chystá.
Postřehy ukrajinských autorů
Komentář●Michail Šuchov
Rusové plundrují farmy, zemědělcům zakazují zasít
Ukrajinský novinář popisuje každodennost války. S příbuznými se nedá spojit, potraviny z poslední sklizně pomalu docházejí, obyvatelé pěstují na svých zahrádkách, co se dá, a ruské jednotky se občas nechají uplatit i sklenicí marmelády.
Komentář●Sergej Loznica
„Jak můžeme čelit barbarství zakazováním něčeho, co vždy barbarství odporovalo?“
Projev ukrajinského filmového režiséra Sergeje Loznici v Cannes, v němž vystupuje proti bojkotu ruské kultury, zveřejňujeme jako komentář.
Esej●Taras Bilous
Válka na Ukrajině a postoj zemí globálního Jihu
Ukrajinský socialista, historik a novinář žijící v Kyjevě vede polemiku s přetrvávajícím přístupem částí západní levice, která tvrdí, že vůči ruské agresi proti Ukrajině je správné držet se neutrality.
Reportáž●Oleksandra Mkrtčjanová
Ukrajinci v České republice: život mezi dvěma světy
V Deníku Referendum začíná působit ukrajinská novinářka, která bude pro naše noviny psát o životě ukrajinských uprchlíků mezi námi. V prvním textu představuje obrazy prvních dojmů několika svých krajanek.
Reportáž●Jevgen Osivský
Dva týdny na okupovaném kyjevském předměstí
Evheny Osievski, doktorand univerzity v městečku Vorzel nedaleko Kyjeva, jehož válka zastihla na koleji, přibližuje každodenní život ve válečném konfliktu.
Reportáž●Viktor Tverdochlibov
Hudebník dlouhodobě žijící v Praze a známý pod jménem Karaoke Tundra reportážně zachytil úprk jeho rodiny z bombardovaného ukrajinského Charkova, odkud pochází. Jelikož mluví slovensky, výjimečně jeho svědectví přinášíme v tomto jazyce.
Reportáž●Saša M.
Mariupol: život pod bombami. Jak dlouho ještě?
Dlouholetý spolupracovník Lékařů bez hranic Saša z Mariupolu na Ukrajině popisuje život v obklíčeném městě bombardovaném ruskou armádou. Z bezpečnostních důvodů uvádíme jen jeho křestní jméno. Z města se mu podařilo utéct v polovině března.
Ze světa
Portrét●Petr Jedlička
Ještě větší fascinaci než první levicový prezident vzbuzuje teď při sledování vývoje v Kolumbii jeho viceprezidentka. Aktivistka Francia Márquezová bojuje za přírodu, za sociální systémové změny a za práva diskriminovaných už čtvrt století.
Komentář●Linda Piknerová
Porevoluční Súdán: Na cestě zpět k zavedeným vojenským pořádkům
V Súdánu byl sice zrušen výjimečný stav, ale více než vnitropolitická situace se s válkou na Ukrajině změnilo mezinárodní postavení africké země. Bohatá súdánská naleziště ropy přitom staví EU před nelehká rozhodnutí.
Komentář●Jan Škvrňák
Kaczyński opět řadovým poslancem
Nestor polské politiky Jarosław Kaczyński v úterý náhle rezignoval na post vicepremiéra pro bezpečnost. Článek argumentuje, že důvodem byla především Kaczyńského snaha získat kontrolu nad tím, kdo v zemi po volbách obsadí klíčové posty.
Komentář●Petr Janyška
Macron bude po volebním fiasku čelit radikální opozici zprava i zleva
Výsledky francouzských parlamentních voleb jsou porážkou hlavně pro prezidenta Macrona. Naděje se nesplnily ani krajní levici, naopak krajní pravice slaví úspěch. Francouzskou politiku čekají velké změny.
Analýza●Petr Janyška
Francouzská levice prochází krizí, do voleb jí ale svitla nová naděje
Hlavní levicové strany ve Francii jdou do víkendových parlamentních voleb společně. Dílčí rozpaky však budí osoba lídra koalice Jeana-Luca Mélenchona. Skvělý rétor i kampaník si totiž počíná jako autokrat a místy slibuje i těžko splnitelné.
Komentář●Petr Jedlička
Britská Partygate zpětně aneb Jak Boris Johnson dokázal přežít ve funkci
Komentář●Dominik Plíhal
Do chystaných parlamentních voleb jde francouzská levice spolu
Klima a energetika
Komentář●Čajka, Kárníková
Vzájemná nedůvěra a trocha naděje. Konference o životním prostředí po 50 letech
Stockholmské konference o životním prostředí přinesly před padesáti lety zlom, z něhož těžíme dodnes. Letošní výroční setkání naopak odhalilo hloubku krize multilaterální ekologické politiky. Ukázalo ale také sílu občanských hnutí.
Komentář●Paweł Czyżak
Program REPowerEU: šance pro klima a evropskou bezpečnost
Pandemie a ruská invaze na Ukrajinu přesvědčily Evropu, že klima a bezpečnost jdou ruku v ruce. Program REPowerEU přichází s ambiciózními plánem, který zvýší efektivitu, udržitelnost a stabilitu a sníží závislost na dovozu fosilních paliv.
Komentář●Irena Hůlová
Postavil se ropné korporaci. Ta se ho rozhodla zničit
Obhájce zastupoval tisíce farmářů a původních obyvatel Ekvádoru v žalobě proti korporaci Chevron. Ta ho pak zažalovala v USA. Spor se táhne přes deset let. Evropská komise představila směrnici, která má v EU podobným žalobám zabránit.
Komentář●Aggarwal-Khanová, Nanavatty
Klimatické změny extrémním způsobem zvyšují teplotní maxima ve městech. Situace je vážná už teď a bude se dále zhoršovat. Autoři představují některá opatření, která mohou v rozpálených městech pomoci přežít.
Komentář●Balcarová, Peksa
Česká republika v čele dekarbonizačního maratonu. Největší úkol čeká vládu doma
České předsednictví Rady EU bude coby jednu z priorit řešit energetiku. Největším nepřítelem budou hluční konzervativci, jež z klimaticko-energetické politiky dělají nesmyslnou kulturní válku. Ani v českém parlamentu jich bohužel není málo.
Komentář●Petr Zacharov
Takřka přesně po roce se v České republice objevilo další tornádo. Máme se obávat jejich rostoucího výskytu? Pravděpodobně ne. Ačkoli klimatická změna přinese čím dál častější a silnější bouřky, na vznik tornád mít vliv spíše nebude.
Komentář●Petr Ocelík
Václav Klaus odchází, klimatický skepticismus zůstává
Debatu o klimatu u nás formoval především Václav Klaus. S opatřeními proto zaostáváme a debata se stále vede technicistně. Je nutné ji přerámovat k ucelenější vizi dekarbonizace společnosti s důrazem na socioekonomické souvislosti dopadů.
DR
Naše noviny stojí za svobodnou novinařinu a lidská práva. Budeme vděčni za vaši podporu.
×
Válka na Ukrajině
Komentář●Jiří Vojáček
Bez moderních západních tanků Ukrajina ruskou okupaci nezvrátí. Ví to Ukrajina, NATO, ale i Rusko. Je proto zcela namístě, aby západní státy jednaly bezodkladně. Svůj velký díl práce by nyní mohly odvést armády ČR a Slovenska.
Komentář●Matěj Stropnický
Logikou míru proti logice války
Spoluiniciátor výzvy Mír a spravedlnost reaguje na výhrady, jež vůči výzvě zazněly v našem textu.
Komentář●Petr Jedlička
Existuje hranice, za níž je namístě nutit Ukrajinu k míru výměnou za území?
Výzva iniciativy Mír a spravedlnost vládou nejspíše nezatřese. Její ústřední myšlenka si ale zaslouží diskuzi. Ruští představitelé dnes podmiňují mír uznáním „nové územní reality“. Jak by teď vypadala vynucená jednání, je snadné odhadnout.
Komentář●Vladimíra Dvořáková
Co vypovídá válka na Ukrajině o nás a naší demokracii
Solidarita s napadenou zemí by měla být samozřejmostí a je chybou, pokud z ní obě polarizované strany společenské debaty činí zástupný problém. To nejcennější, co v sobě demokracie nese, je princip plurality, respekt k mnohosti názorů.
Komentář●Janis Varufakis
Proč se přední evropští představitelé děsí mírového procesu na Ukrajině?
Diplomatická jednání o míru na Ukrajině obnaží řadu palčivých problémů uvnitř Evropské unie. Role hlavního sponzora obnovy Ukrajiny povede k rozkolu Unie na sever a jih a oslabí ji ještě víc než krize před více než deseti lety.
Komentář●Pavel Havlíček
Putin dnes válčí s civilisty. Klíčovou zbraní dneška je proto solidarita
Po sérii vojenských porážek se ruská agrese zaměřila především na civilisty. Putinovou strategií je nyní odříznutí milionů Ukrajinců od tepla a elektřiny. Jsou-li ve válce civilisté, je namístě jim pomoct. Evropa se musí konsolidovat.
Prezidentské volby
Komentář●Petr Jedlička
Slovenské inspirace pro české prezidentské volby
Mezi vítězstvím Andreje Kisky a vítězstvím Zuzany Čaputové byla řada rozdílů a několik podobností. Půlrok před českými prezidentskými volbami se patří připomínat obojí.
Sloupek●Jiří Pehe
Vládní koalice se v hledání prezidentského kandidáta ocitla v pasti
Zatímco koalice pokračuje v hledání nejčistšího kandidáta, který se snad neposkvrnil ani členstvím v Pionýru, uniká jí, že v druhém kole může být její podpora dokonce přítěží — a že tak jako tak bude muset podpořit Babišova protikandidáta.
Sloupek●Filip Outrata
Nenápadný milník české demokracie — Středulův vstup do prezidentských voleb
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ohlásil vstup do prezidentské volby. Pro českou společnost je to výraznější posun, než se na první pohled zdá.
Sloupek●Jiří Pehe
Nejsilnější prezidentští kandidáti vlády i opozice jsou jejich Achillovou patou
Kromě prezidentské kandidatury Andreje Babiše se v poslední době spekuluje také o možné kandidatuře Petra Fialy. Jistě by nebyl bez šancí, ale už samo její ohlášení by vládní koalici fatálně poškodilo.
Komentář●Jan Májíček
Stalinistická zombie na hrad? KSČM ztratila politickou soudnost
Nominace Josefa Skály je další závažnou chybou ve snaze udělat z KSČM něco jiného než stranu stalinských nostalgiků. Důvodů, proč se k tomu předsedkyně Konečná rozhodla, a proč to schválilo i vedení, je několik — a jeden je horší než druhý.
Překlady z ruského exilového média Meduza
Rozhovor● Meduza
Lidi je snadné zastrašit. Jak jim ale pak znovu vrátit svobodu?
Timofej Raďa 12. června zveřejnil záznam své nové instalace — nápisu „Žít minulostí!“, jejž bez povolení umístil na dvě budovy v Jekatěrinburgu. Meduza s ním mluvila o jeho záměru i o tom, proč zůstává v Rusku a dál se věnuje street artu.
Rozhovor● Meduza
Rozhovor s A. Jakovlevem: Když došly zdroje, předhodila se masám iluze velmoci
Proč ruské vládnoucí elity ani velký byznys nezastaví válku, proč v ruské elitě začaly dominovat bezpečnostní složky a proč se v 90. letech nepodařilo transformovat moc, vysvětluje ekonom Andrej Jakovlev.
Komentář●Kirill Serebrennikov
Osobní text ruského režiséra převzal a vydal magazín Meduza: „Mám strach o ty, kteří otupěli propagandou. Dříve nebo později si uvědomí, kde skončili. Nemohu se jich zříct — těch podvedených, zavražděných a prokletých.“
Rozhovor● Meduza
„V Rusku budeme muset vše vybudovat znovu od začátku. Žádnou jinou zemi nemáme.“
„Posledních deset let jsem mlčel o mnohém. Mnohokrát jsem nešel demonstrovat ze strachu o kolegy a klienty.“ Bývalý ředitel organizace Nocležka Grigorij Sverdlin mluví o tom, proč odešel z Ruska a o tom, co teď čeká ruský občanský sektor.
Reportáž● Meduza
Jak Viktor Orbán proměnil Maďarsko v evropskou obdobu Putinova Ruska
Mnozí předpokládali, že Orbánova příchylnost k Putinovi bude důvodem, proč konečně prohraje, zvláště v situaci, kdy se proti němu spojila celá maďarská opozice. Reportáž Meduzy z Budapešti ukazuje, jak zdánlivé nevýhody obrátil v triumf.
Anketa● Meduza
Třicetileté výročí od rozpadu SSSR
Esej●Aka Morčiladze
Aka Morčiladze je jeden z nejznámějších gruzínských spisovatelů. A velký fanoušek fotbalu. Jeho esej ze série Souostroví SSSR vypráví příběh o zemi, kde lidé chodili po polích s podomácky vyrobenou anténou, aby ho mohli sledovat.
Esej●Sergej Lebeděv
Rusko třicet let po konci SSSR: zbyl jen kult síly a pohled upřený do minulosti
Další z řady esejů soustroví SSSR psaných pro Voxeurop líčí obraz Ruska jako země, která nezvládla transformaci od sovětské minulosti, a tak ji zvráceným způsobem začala selektivně používat k legitimizaci autoritářství.
Esej●Tatiana Țîbuleac
My moldavští Sovětčíci. Obraz mezigenerace
Vždy budu patřit k moldavské „mezigeneraci“, jež vyrostla mezi dvěma jazyky a dvěma identitami. Jsem směsí mezi tím, kým jsem, a kým bych měla být, píše moldavská spisovatelka v druhé eseji ze série věnované rozpadu SSSR.
Esej●Viktar Martinovič
Zpátky v Sovětském svazu. Opět
Běloruský autor Victor Martinovich prožil tři životy: z pionýra, jímž byl krátce před rozpadem SSSR, vyrostl v uznávaného spisovatele svobodné éry země. Dnes je disidentem. Jeho esej tvoří první ze série věnované výročí rozpadu SSSR.
Dřívější komentáře
Komentář●Faye Holderová
Evropa v dusivém sevření fosilním plynem
Uniklé dokumenty Mezinárodní plynárenské unie ilustrují, jaké strategie využívají globální korporace v hájení svých zájmů. Součástí jejich metod je vytrvalý nátlak na legislativu EU i dezinformační kampaně.
Komentář●Jitka Komendová
Dva roky od návratu Navalného do Ruska: opozice to má těžší než kdy dřív
Putinův režim od rozpoutání agrese proti Ukrajině stupňuje represe i vůči domácí opozici. Šikana Alexeje Navalného vyvolala dokonce široké protesty lékařů a advokátů. Zloba režimu tvrdě dopadá ale i na jeho další spolupracovníky.
Komentář●Michal Berg
Vrátit Česku řád a klid? Vraťme na Pražský hrad respekt k Ústavě, nebude to málo
Nutně potřebujeme prezidenta, který respektuje pravidla své instituce a právní řád našeho státu, a nikoli takového, který je pošlapává. Proto si náš hlas zaslouží Petr Pavel.
Komentář●Jan Májíček
Stávková vlna v Británii. Za svá práva je třeba bojovat
Množství a rozsah stávek ve Spojeném království je nevídaný. Konzervativní vlády se v poslední době snaží právo na stávku omezit. Dokládají tím, že právě kolektivní akce je účinným nástrojem, jak si vydobýt a uchránit svá práva.
Komentář●Petr Doubravský
Pavlova zelená není zelenou, jakou bych si představoval. Volit ho však budu
Prezidentské volby nejsou tak zásadní, jak se zdají. To ale neznamená, že v nich o nic nejde. Aktivista hnutí za klimatickou spravedlnost a zástupce mladší generace české společnosti vysvětluje, proč bude volit Petra Pavla.
Konference o budoucnosti Evropy
Komentář●Markéta Gregorová
I my jsme Brusel! Češi budou rozhodovat o návrzích celé Evropy
Europoslankyně se ohlíží za ročním projektem participativní demokracie jménem Konference o budoucnosti Evropy. V České republice nevzbudila valný zájem, přesto právě Češi budou jako předsedající země její návrhy uvádět v praxi.
Komentář●Martin Hančl
EU směřuje k prohloubení integrace. Můžeme stát stranou. Ale jen k vlastní škodě
Shoda všech velkých zemí Evropské unie a také tandemu Macron-Scholz skýtá historickou příležitost prohloubit evropskou integraci, zejména překonat přežité jednomyslné hlasování v Radě EU. Je v zájmu všech občanů Unie šance využít.
Komentář●Romana Březovská
Sešli se osmdesátiletý Ital, čtyřicátnice z Maďarska a mladá Finka ve Varšavě…
Konference o budoucnosti Evropy byla pokusem přenést debaty o budoucnosti Unie i mimo bruselskou bublinu. Jistě ji provázely i dětské nemoci, přesto je na místě hledat na ní klady a snažit se o ní daleko více informovat i českou veřejnost.
Energetická závislost na Rusku
Komentář●Lukáš Hrábek
Čím dříve snížíme spotřebu, tím dříve skončíme s ruskou ropou
Vyjednaná výjimka, která dovoluje České republice dovážet ruskou ropu až do poloviny roku 2024, je neopodstatněná. Měli bychom naopak usilovat o co nejrychlejší ukončení jejího dovozu, ale i o celkové snížení naší spotřeby.
Analýza●Čejková, Khazalová a kol.
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Má-li někdo z Čechů eminentní zájem na tom, aby Evropa nadále odebírala ruský plyn, je to Daniel Křetínský. Svůj vzestup postavil na stabilním příjmu z přepravy plynu. Zastavení dodávek by ho ohrozilo.
Sloupek●Radek Kubala
České politice chybí dlouhodobá vize. Vrátí se kvůli tomu do hry uhlí?
Česká republika postrádá dlouhodobou vizi, která by určovala naše směřování v různých krizích. Rozpačité přešlapování v otázkách energetiky po ruské agresi na Ukrajině je toho příkladem. Této slabosti by nyní mohli využít uhlobaroni.
Komentář●Milan Smrž
O vítr a slunce se války nepovedou
Jedno základní poučení z války na Ukrajině je nasnadě. Přechod na obnovitelné zdroje energie je nejen ekologickou nutností, ale také spolehlivou zárukou, že o energetické zdroje už se válčit nebude.
Válka na Ukrajině II
Komentář●Petr Pospíchal
Oběť ani pachatel nesmějí zůstat bezejmenní — Nobelova cena míru 2022
Výbor Nobelovy ceny míru letošní volbou projevil opět mimořádnou kompetenci a cit pro situaci — zápasy za svobodu a mír v Ukrajině, v Bělorusku a v Rusku jsou skutečně niterně provázány.
Komentář●Jiří Vojáček
Ukrajinské vítězství v Chersonu: první dějství války skončilo
Obsazení Chersonu ukrajinskou armádou je dosud největším přelomem v rusko-ukrajinské válce — ve prospěch Ukrajiny. Rozhodnuto však zdaleka není. Rusové přivedou na jaře na frontu takřka půl milionu nových mužů. To se každopádně projeví.
Komentář●Slavoj Žižek
Pohoršení nad masovými sexuálními orgiemi, jež se konaly u Kyjeva i v dalších místech, je licoměrné. Skutečné opovržení zasluhuje sexuální násilí a další zločiny páchané ruskou armádou.
Komentář●Slavoj Žižek
Část západní levice prosazuje mír na Ukrajině proto, aby se dál neprovokovala Putinova agresivita. Takový přístup je ale nebezpečný pro celý svět. Západ nesmí přistupovat k Ukrajině, jako by Putinovi dával za pravdu.
Komentář●Tereza Engelová
Ruskou invazi doprovází válka dronů. Těží z ní Turecko a Írán
Ruská invaze na Ukrajina se vyznačuje i masivním nasazením dronů na obou stranách konfliktu. Smrtonosné bezpilotní letouny dodává Turecko a Írán. Hrozí jejich nasazení v dalších konfliktech v Africe či mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem.
DR
Podpořte Deník Referendum a umožněte nám i nadále dělat kvalitní nezávislou žurnalistiku přístupnou všem, bez oligarchů a bez paywallu. Svou podporou určujete naši sílu.
×
Výběr článků k Ukrajině
Komentář●Eva M. Hejzlarová
Má-li se společnost uskromnit a pomáhat, musí umět zodpovědět i „hloupé“ otázky
„Hloupé“ poznámky k ukrajinským uprchlíkům jistě můžeme odbýt povýšeným pozvednutím obočí. Chceme-li jich však zažívat co nejméně, zapotřebí je jiné reakce: přinést smysluplnou vizi toho, kam vlastně jako společnost směřujeme.
Portrét●Petr Janyška
Zelenskyj už vstoupil do dějin jako velká postava
Ukazuje se, že mít v tak těžké situaci v čele státu člověka, který byl zvyklý pracovat se slovem, který vzešel z občanské společnosti, a nikoli z politických kruhů, může být ohromné plus. Bez Zelenského by celý konflikt vypadal úplně jinak.
Komentář●Katharina Pistorová
Cesta od léčby šokem v Rusku devadesátých let k dnešní válce na Ukrajině
Vývoj Ruska k autokratickému militaristickému režimu po konci studené války nebyl samozřejmý. Západ se na vývoji velkou měrou podepsal prosazením ekonomických reforem, jež neumožnily vznik demokratických institucí.
Komentář●David František Wagner
Odkaz Vladimira Putina — za obrazem geniálního šachisty realita malého bandity
Vladimir Putin byl dlouho líčen z mnoha stran jako bravurní stratég, který má nad Západem převahu, protože jako nějaký skvělý ruský šachista je stále o několik tahů napřed. Ve skutečnosti to byla maska kryjící tvář lokálního bandity.
Dřívější sloupky
Sloupek●Jakub Patočka
Josef Středula udělal to nejlepší a nejlépe, jak mohl
Jen pár minut poté, co odborářský předák Josef Středula rezignoval ve prospěch Danuše Nerudové, vyrojili se kritici, kteří se snaží jeho krok znectít. Ve skutečnosti nic lepšího pro společnost ani pro zájmy, které zastupuje, udělat nemohl.
Sloupek●Radek Kubala
Německo páchá kulturní barbarství. Bourání vesnice Lützerath brání tisíce lidí
Tisíce lidí v Německu i mimo něj budou v nejbližších dnech odporovat snaze německé uhelné korporace RWE zbourat v Porýní vesnici Lützerath. Německá vláda pokračuje v kulturním barbarství, které jsme v České republice už překonali.
Sloupek●Ivan Štampach
Skončilo devítileté dvojpapežství — a co dál?
Papež František se ke svému předchůdci choval s úctou, ale jeho představy o církvi i světě se od těch Benediktových hluboce liší a konzervativci jej za to nenávidí. Jakou cestu si zvolí římskokatolická církev, až bude volit nového papeže?
Sloupek●Filip Outrata
Písně ruských bardů. Nové album Borise Grebenščikova
Boris Grebenščikov, zpěvák proslulé leningradské rockové skupiny Akvarium, vydal na konci roku album věnované písním ruských zpívajících básníků druhé poloviny 20. století. Deska je poctou nezávislé ruské kultuře i protiválečným manifestem.
Sloupek●Jiří Pehe
Zemanovo odmítnutí jmenovat Hladíka ministrem je případ pro ústavní soud
Končící prezident opět odmítl respektovat premiérův návrh ministra. Petr Hladík v čele životního prostředí „zatím“ nestane. Fiala by měl na Zemana podat ústavní žalobu. Především proto, aby se konečně vyjasnilo, jaká jsou pravidla hry.
Francouzské volby
Komentář●Petr Janyška
Macron bude po volebním fiasku čelit radikální opozici zprava i zleva
Výsledky francouzských parlamentních voleb jsou porážkou hlavně pro prezidenta Macrona. Naděje se nesplnily ani krajní levici, naopak krajní pravice slaví úspěch. Francouzskou politiku čekají velké změny.
Analýza●Petr Janyška
Francouzská levice prochází krizí, do voleb jí ale svitla nová naděje
Hlavní levicové strany ve Francii jdou do víkendových parlamentních voleb společně. Dílčí rozpaky však budí osoba lídra koalice Jeana-Luca Mélenchona. Skvělý rétor i kampaník si totiž počíná jako autokrat a místy slibuje i těžko splnitelné.
Komentář●Petr Jedlička
Podpora lepenistů ve Francii je problém, ne však nový
Parlamentní zastoupení francouzské krajní pravice vzrostlo po nedělních volbách na ohromující jedenáctinásobek. Nestalo se tak ale dík nějakému skoku v podpoře, nýbrž v důsledku rozpadu blokační — tzv. republikánské — fronty.
Komentář●Dominik Plíhal
Do chystaných parlamentních voleb jde francouzská levice spolu
Francouzské parlamentní volby začnou již tento víkend. Očekává se napínavý souboj mezi Macronovou středovou formací Renesance a nově vzniklou levicovou koalicí NUPES vedenou neúspěšným prezidentským kandidátem Jeanem-Lucem Mélenchonem.
Komentář●Petr Janyška
Inventura Macronových pěti let: byly o dost lepší, než se na první pohled zdá
Mediální obraz Macronova prvního období může budit dojem, že se mu nepodařilo takřka nic prosadit. Realita je ovšem jiná, například Macronovu kulturní politiku může Francii závidět každý. Co lze čekat v jeho druhém mandátu?
Solidarita a lidská práva
Komentář●Fatima Rahimi
Rusové nemohou za svou národnost. Kolektivní vina není řešení
Vedle obdivuhodné vlny solidarity, jež všude převládá a zasluhuje ocenění, se tu probudily i temnější stránky lidské povahy — jednou z nich je paušální nenávist k Rusům. Kolektivní vina nikdy v ničem nepřinášela správnou odpověď.
Komentář●Jarkovský, Sokačová
Jak můžeme pomoct lidem zasaženým válkou?
Pracovníci české pobočky Amnesty International shrnují možnosti jak pomoci lidem zasaženým válkou na Ukrajině. Pomohou peníze, ubytování i kontakty.
Komentář●Jan Gruber
Solidarita není koláč, z něhož po pár kousnutích nezbude nic než pár drobků. Pomoc Ukrajině nemusí nutně znamenat, že potřební u nás doma ostrouhají. Současně však platí, že jejich potíže dnes zůstávají stranou veřejného zájmu.
Komentář●Eva Jašková
Občanská společnost na Ukrajině krvácí
Pracovnice programu Cesta iniciativy Nesehnutí popisuje situaci, v níž se s vypuknutím války ocitli ukrajinští obránci a obránkyně lidských práv.
Komentář●Ľubomír Majerčík
Hledá se zmocněnkyně či zmocněnec pro lidská práva
Vláda dosud neobsadila post zmocněnce pro lidská práva. Navzdory tomu, že je potřeba jako málokdy v historii. Uprchlická krize způsobená válkou na Ukrajině se bude jen stupňovat. Argumentace úsporami už neobstojí.
Sloupek●Jan Gruber
Do veřejného zdravotního pojištění patří nejen uprchlíci, ale většina cizinců
Systém komerčního zdravotního pojištění je nevýhodný nejen pro cizince, ale i pro stát. Cizincům nabízí jen omezenou péči a stát obírá o zdroje. Je nejvyšší čas na jeho důslednou revizi.
Komentář●Aneta Lakomá
Český sociální systém nezohledňuje, že z Ukrajiny prchají především ženy s dětmi
Materiální nouze migrantek z Ukrajiny se podobá situaci, v níž se u nás běžně ocitají rodiče samoživitelé. V České republice je dlouhodobě nedostatek míst ve školkách a systémová podpora takřka neexistuje.
Fialova vláda
Komentář●Adam Jareš
Blažek na zákonnou úpravu nezávislého státního zastupitelství rezignuje
O nutnosti garantovat nezávislost nejvyššího státního zástupce se mluví roky. Vláda jej totiž nyní může kdykoli odvolat. Ministr Pavel Blažek tak nyní předložil návrh novely příslušného zákona. Ten by však situaci paradoxně ještě zhoršil.
Komentář●Šárka Homfray
Revoluci ve státní službě očekávat nelze
Ač Fialova vláda tvrdila, že konečně zefektivní státní správu, její kroky tomu nenasvědčují. Nadále totiž staví na populárním mýtu přebujelého personálu, jejž je třeba redukovat. Problém však netkví v zaměstnancích, ale v organizaci.
Komentář●Petr Beneš
Kampaň „Žeru maso“ šíří za veřejné peníze propagandu agrární lobby
Je nesporným faktem, že zdravotní i ekologické důsledky konzumace masa jsou nepříznivé. Není přijatelné, že stát na kampaň šířící dávno vyvrácené mýty, přispívá.
Sloupek●Jiří Pehe
Česká republika promarňuje svůj evropský kredit
Svým počínáním předsednické země Rady EU si Česká republika vydobyla solidní kredit, který ovšem premiér prakticky úplně promarnil — nesmyslnými výroky o spojenectví s Varšavou a Římem a ostudným lavírováním ve vztahu k Orbánovu Maďarsku.
Komentář●Dagmar Žitníková
Nadstandardy ve zdravotnictví vytvoří občany druhé kategorie
Dvojí standard kvality zdravotnické péče je neobhajitelný morálně i ekonomicky. Už tak kolabující nemocniční systém by se stal mnohdy přístupným jen tomu, kdo by si připlatil. Přesto, nebo právě proto nepřestává českou pravici přitahovat.
Komentář●František Kostlán
Odškodnění za sterilizaci žen brzdí strukturální anticiganismus
Do skandální neochoty ministerstva zdravotnictví odškodnit oběti nucených sterilizací se promítá v české společnosti stále hluboce zakořeněný rasismus.
Evropské společenství
Komentář●Petr Janyška
Může Petr Fiala hrát v Evropě silnou roli a zároveň sdílet hodnoty s Polskem?
Mít dobrý vztah se sousedy je základní podmínkou prosperity státu. Nesmí to však znamenat podporu chování, které je v rozporu s vlastními, navíc deklarovanými, hodnotami. Premiér Fiala toto pravidlo nectí a naše pozice tím jednoznačně trpí.
Analýza●Aude Martinová
Jak si státy Evropské unie vedou v boji proti inflaci?
Příspěvky ohroženým chudobou, nižší daně, regulace cen... Evropské země podnikají kroky k omezení inflace. Spoléhají se přitom na stejné mechanismy? Jsou některé strategie, s nimiž přišly vlády Evropské unie, účinnější než jiné?
Komentář●Martin Hančl
Obrana Evropského parlamentu před Pravým břehem Petra Fialy
Docent Masarykovy univerzity Petr Kaniok, publikající v premiérově think-tanku Pravý břeh, kritizuje Evropský parlament za to, že koná tak, jak mu ukládají právní normy EU — pravým terčem jeho kritiky je totiž sama evropská integrace.
Komentář●Martin Hančl
EU se mění: od pouhého rozšiřování k prohlubování, od tržiště k politické unii
Dvě základní dilemata, která kdysi nastolil François Mitterrand, se vztahem Evropské unie k válce na Ukrajině rozřešují ve prospěch jeho — a Havlovy — vize: Evropa se má stát geopolitickou velmocí s prohlubující se integrací.
Komentář●Markéta Gregorová
Rozšiřování EU? Slibem nezarmoutíš, jeho nesplněním ano
Udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku — a příslib Gruzii při splnění podmínek — není šokující a zásadní novinka. Snad nám tento krok připomene i náš dluh vůči zemím západního Balkánu.
Komentář●Martin Hančl
Přístup ministra Rakušana k evropské dohodě o migraci není udržitelný
Komentář●Michal Šalomoun
Nemakali. Vláda dohání skluz v přijímání směrnic EU. Hrozily miliardové ztráty
Debata o českém předsednictví EU
Sloupek●Jiří Pehe
Priority českého předsednictví EU nevycházejí z reálného stavu země
Ve všech oblastech, které si Česká republika vytkla jako priority pro své předsednictví, má natolik závažné nedostatky, že jako celek je nelze pokládat za realistické.
Komentář●Otevřený dopis
Prohlášení občanských organizací k prioritám pro české předsednictví v Radě EU
Představitelé českých a evropských občanských organizací vyzývají premiéra Fialu, aby během českého předsednictví Radě Evropské unie prioritizoval sociální a klimatická témata. Text vydáváme jako komentář.
Komentář●Martin Hančl
České předsednictví je příležitostí konečně se opravdu „vrátit do Evropy“
Okolnosti, za nichž se Česká republika ujímá předsednictví v Evropské unii, spontánně vedou k překonání některých neblahých dlouhodobě zakořeněných „euroskeptických“ stereotypů. Je ale třeba zajít ještě dál.
Komentář●Ondřej Kopečný
Vláda nesmí při českém předsednictví EU podcenit boj s praním špinavých peněz
Boj s praním špinavých peněz je klíčový nejen při vymáhání protiruských sankcí, ale i při rozkrývání ruského vlivu v EU. České předsednictví by mělo otevřít i debatu o „zlatých pasech“ či skrytém financování politických stran ze zahraničí.
Komentář●Petr Janyška
Za dveřmi je české předsednictví EU, zvládneme ho? I s koulí Visegrádu na noze?
České republice se během předsednictví EU nabízí jedinečná šance představit se jako kompetentní demokratická země. Pro náš obraz v Evropě by bylo fatální, kdybychom se měli jevit jako propagátoři dnešní polské vlády.
Komentář●Markéta Gregorová
I my jsme Brusel! Češi budou rozhodovat o návrzích celé Evropy
Europoslankyně se ohlíží za ročním projektem participativní demokracie jménem Konference o budoucnosti Evropy. V České republice nevzbudila valný zájem, přesto právě Češi budou jako předsedající země její návrhy uvádět v praxi.
Sloupek●Jiří Pehe
Válka na Ukrajině mění zadání pro české předsednictví v Evropské unii
Válka na Ukrajině vede k potřebě přehodnotit některé z dosavadních nepružných axiomů české politiky vůči EU — v oblasti energetiky, společné bezpečnosti či jednotné evropské migrační politiky. To vše v době naše unijního předsednictví.
Odcházení Dominika Duky
Sloupek●Ivan Štampach
Jan Graubner — dlouho očekávaná změna beze změny
Od nového pražského arcibiskupa nelze čekat, že by v tématech jako stejnopohlavní manželství nebo sexuální násilí posunul českou církev kupředu. Na rozdíl od Duky si ovšem zřejmě nebude pěstovat kontakty v politice.
Sloupek●Ivan Štampach
Pochyby o majetkových převodech v katolické církvi
Pochyby o roli Dominika Duky při převodech lukrativních církevních pozemků se vyjasní zřejmě až s nástupem nového arcibiskupa. Jeho jméno by mělo být známé nejpozději v červnu.
Komentář●Benjamin Roll
Starý zákon rozlišuje život s mnohem větším detailem nežli Dominik Duka
Jediné místo v Bibli, které se přímo zabývá možností potratu, k tématu přistupuje mnohem citlivěji, než dnešní ultrakonzervativní představitelé církví. A to přesto, že Starý zákon je dílo ze zcela jiné doby a nelze s ním zacházet doslovně.
Sloupek●Petr Bittner
Podle katolických fundamentalistů žena nemá práva, ale role
Kardinál Duka ve svém PR blogu na Aktuálně.cz de facto pokračuje v propagandě extrémního Hnutí pro život. Je nejvyšší čas zbavit české protipotratové hnutí jeho skandálního vlivu.
Sloupek●Ivan Štampach
Dukův novoroční list mnoha adresátům
Novoroční poselství Dominika Duky překračuje rámec žánru. Kardinál v něm nejen ukazuje touhu vést církev nikoli jako duchovní, ale jako takřka vojenskou organizaci, ale předně klade jednu lež za druhou. Stejně jako jeho dvojče Miloš Zeman.
Sloupek●Ivan Štampach
Sloupek●Ivan Štampach
Důl Turów
Komentář●Milan Starec
Kauza Turów: politickou zradu budou lidé na Liberecku pociťovat dlouhodobě
Pokračování těžby v dole Turów po roce 2030 znamená, že region nedosáhne na finance z evropských transformačních fondů. Vedle nepříznivého dopadu na životní prostředí můžeme očekávat i sociální problémy. Na vině jsou i čeští politici.
Komentář●Milan Starec
Kauza Turów je plná pošlapávání zákonů, politické zbabělosti, lží a lidské hamižnosti. Jak by konec tohoto příběhu mohl vypadat, kdyby reprezentanti obou zemí brali ohled na právo, životní prostředí a zájmy obyvatel regionu?
Komentář●Nikol Krejčová
Proč posíláme Evropské komisi stížnost na smlouvu o dolu Turów
Ústavní soud se odmítl zabývat česko-polskou smlouvou o dolu Turów. Je proto nezbytné, aby celý problém projednala Evropská komise.
Komentář●Milan Starec
Ministryně životního prostředí Hubáčková otočila v jednom ze zásadních bodů sporu okolo hnědouhelného dolu Turów: klíčovou roli budované těsnící clony označila za „fámu“. Její úřad přitom právě clonou dříve svůj souhlas s dolem obhajoval.
Výběr nedávných komentářů
Komentář●Peter Singer
Vtip edinburghského řezníka o tom, že vegetariáni zabíjejí rostliny, a tudíž by měli začít jíst maso, vzbudil vášnivé reakce. Jakkoli je jeho argument mylný, nutí nás k zamyšlení: cítí rostliny bolest? A kolik toho o přírodě stále nevíme?
Komentář●Hirth, Rhein
Digitalizace v oblasti maloobchodu měla sloužit k trasování zboží v rámci prodejen. Stala se však prostředkem nejen monitoringu chování zaměstnanců, ale především jejich účinné marginalizace.
Komentář●Markéta Gregorová
Nezaměnitelné tulipány: jak udělat online prostor unikátní a proč je to špatný nápad
Investování do NFT čili jedinečných objektů na internetu znamená ukládat peníze do důvěry v cizí přesvědčení. Je to klasická hra na to, že cena vlastně znamená hodnotu. Jde o jev, který známe už z hluboké historie.
Starší sloupky
Sloupek●Filip Outrata
Končící rok nesmazatelně zasáhlo ruské přepadení Ukrajiny. Pravidelný sloupkař DR se ohlíží za rokem prožitým ve stínu války a předjímá náročnou budoucnost Evropy v napjaté době.
Sloupek●Radek Kubala
Reforma emisních povolenek je nedostatečná. Cen tepla se však dotknout nemusí
Mnohá média straší reformou obchodování s emisními povolenkami. Ve skutečnosti se však cen tepla v České republice může dotknout jen minimálně. Pokud má unijní plán uspět, musí být spravedlivější a nesmí vycházet vstříc znečišťovatelům.
Sloupek●Ivan Štampach
Ukrajinské pravoslaví ve válce
Na Ukrajině působily už před válkou dvě pravoslavné církve, jedna s afinitou k Moskevskému patriarchátu, druhá samostatná s vazbami na konstantinopolského patriarchu. Ruská agrese situaci změnila.
Sloupek●Filip Outrata
Nezávislí ruští novináři na tenkém ledě. Zákaz televize Dožď v Lotyšsku
Příběh odebrání vysílací licence nezávislé televizní stanici Dožď v Lotyšsku ukazuje na složitou situaci ruských nezávislých novinářů, kteří se distancují od ruské válečné agrese, ale chtějí oslovovat i obyvatele Ruské federace.
DR
Prosíme, podpořte Deník Referendum a umožněte nám i nadále dělat kvalitní nezávislou žurnalistiku.
×
Brno & Praha
Komentář●Jakub Čapek
Kdo tu zradil voliče? Patová situace na pražské radnici trvá
V Praze nadále není jasné, kdo město povede. Spolu se chová tak, jako by pražská komunální politika byla kolbištěm s exkluzivními pravidly, která neplatí ani v celorepublikovém měřítku, ani v menších městech.
Sloupek●Jakub Patočka
Viděno z Moravy: tož proč se vlastně s Nacherem nedomluví Hřib s Čižinským?
Piráti v Praze zasluhují za svůj postup obdiv, nikoli kritiku. Arogantní výpady na jejich adresu jsou pochopitelné v rámci mocenského boje ze strany představitelů SPOLU, ale jsou absurdní od novinářů bojujících proti vlivu Babiše a ANO.
Komentář●Vít Masare
„Vytvořit novou Dubaj.“ Už samy plány na rozšíření letiště nesou slušný byznys
Nová ranvej na pražském letišti je v čase klimatické a energetické krize čiročirý nesmysl. Přesto neuskutečnitelný plán stále žije svým životem, už proto, že sama jeho existence mnoha lidem přihrává zakázky.
Komentář●Michal Šindelář
Jak dlouho ještě budeme ochotni přinášet automobilovému božstvu lidské oběti?
České soudy namísto chodců a cyklistů chrání řidiče. Musí se to změnit. A změn, máme-li se v organizaci městské dopravy „vrátit na Západ“, je samozřejmě třeba mnohem víc.
Komentář●Vojtěch Petrů
Pražská koalice? Stále se nabízejí tři možnosti: dobrá, špatná a ošklivá
Dobrou možností pro Prahu by bylo pokračování stávající koalice. Mandáty jsou, chybí odvaha TOP 09. Pravděpodobnější je tak možnost špatná: dohoda SPOLU a ANO. Koalice Pirátů a SPOLU by byla ošklivá: každým ústupkem Pirátů ošklivější.
Komentář●Petrilák, Polášková
Uprchlíci jsou lidé s příběhem. Česká republika je bohužel nechce
Komentář●Kristýna Drápalová
Polsko
Komentář●Jan Škvrňák
Polsko rok před volbami: levice hledá vhodnou strategii
Zvolením nového vedení polská strana Levice Společně zahájila přípravy na volby na podzim 2023. Klíčovým problémem zůstává, jak zorganizovat politicky velmi roztříštěnou opozici, má-li být dosaženo svržení vlády Práva a spravedlnosti.
Komentář●Martin Hančl
Bratrstvo fundamentalistických euroskeptiků
Spolupráce českých, italských a polských euroskeptiků není „fašistická osa“. Znamená ale pošlapání hodnot, na nichž Evropa stojí, a jejich nahrazení utilitaristicky chápanými národními zájmy.
Komentář●Petr Janyška
Polský svátek nezávislosti v rukou nacionalistické pravice
Režii oslav státního svátku Dne nezávislosti ve Varšavě mají v rukou krajně pravicové, ultranacionalistické síly, a to s posvěcením, ba i finanční podporou vlády. Naštěstí má Polsko ale i jinou tvář.
Izrael a Palestina
Komentář●David Hearst
Zabití Širín Abú Aklahové: Západ ze sebe nesmyje poskvrnu spoluviny
Zatímco se Izrael horko těžko snaží očistit od viny, Spojené státy, Velká Británie — i Česká republika — k případu hanebně mlčí. Jisté je ovšem jedno: že Palestinci mlčet nebudou.
Komentář●Harriet Williamson
Díky, Emmo. Práva Palestinců si zaslouží podporu
Na herečku známou především ze série Harryho Pottera se snesla bouřlivá kritika poté, co se na sociální síti přihlásila k solidaritě s Palestinci. Za tento zdrženlivý a vlastně i nekonkrétní příspěvek byla dokonce označena za antisemitku.
Komentář●Zdeněk Jehlička
Izraelský apartheid ve světle zprávy Amnesty International
Nedávno zveřejněná zpráva AI o Izraeli je jednou z nejkomplexnějších a nejvěcnějších svého druhu. Přesto, anebo právě proto, vyvolala i četnou kritiku. Propalestinský aktivista přibližuje obsah dokumentu, jeho význam a jednotlivé reakce.
Americký kontinent
Komentář●Matěj Jungwirth
Mnohá média i analytici stále častěji mluví o probíhajícím štěpení americké společnosti, které stát přivádí až na hranu občanské války. Tento výklad ale opomíjí jeden důležitý detail — štěpení a politické násilí je historii USA dobře známé.
Komentář●Markéta Gregorová
Nominace Juliana Assange na Nobelovu cenu míru
Piráti v Evropském parlamentu nominují Juliana Assange na Nobelovu cenu míru — za to, že je symbolem ochrany jádra našich demokracií: svobody slova, svobody tisku. Redigovaný text nominace vydáváme jako komentář její principiální autorky.
Komentář●Joseph Stiglitz
Americký držitel Nobelovy ceny za ekonomii popisuje, jak se středo-levicové argentinské vládě podařilo dosáhnout v zemi oživení navzdory velmi obtížným výchozím podmínkám. A jak jsou její úspěchy nyní ohroženy Mezinárodním měnovým fondem.
Afghánistán v rukou Tálibánu
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: Islámský stát provincie Chorásán
Afghánistánu už půl roku vládne náboženské hnutí Tálibán. Jeho moc však nepokrývá celé území. Lokálně silnou pozici má v zemi například i takzvaný Islámský stát. Co to pro Afghánistán znamená, analyzuje Fatima Rahimi.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: ženy se brání, jejich pozice se však i tak hroutí
Navzdory tomu, že Tálibánci deklarovali změnu přístupu k ženám, praxe ukazuje, že v mnohém se situace vrátí do temnoty devadesátých let. Propad statutu žen přitom zemi, a tudíž i hnutí Tálibán, nesmírně poškodí.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: role regionálních hegemonů
Ode dne, kdy Kábul padl do rukou Tálibánu, uběhlo několik měsíců. V sérií článků se hlouběji podíváme, jak a v čem se Afghánistán pod vládou náboženského hnutí proměnil. V tomto textu se zaměřujeme na regionální aktéry a jejich vliv.
Analýza●Fatima Rahimi
Afghánistán v rukou Tálibánu: jak vypadá současná situace
Ode dne, kdy Kábul padl do rukou Tálibánu, uběhly zhruba tři měsíce. V sérií článků se hlouběji podíváme, jak a v čem se Afghánistán pod vládou náboženského hnutí proměnil.
Kazachstán
Analýza●Petr Jedlička
Co se to vlastně dělo v Kazachstánu
Po protestech, jež přerostly na začátku ledna v bouře a střety, zůstalo 225 mrtvých. Nyní s odstupem už celkem jasně víme, proč se protestovalo i co se následně stalo. Ohledně příčín násilného vyhrocení existuje však stále několik výkladů.
Komentář●Markéta Gregorová
Evropská unie nesmí Kazachstán nechat mimo svůj zřetel
Protesty v Kazachstánu utnulo násilí. Tamní prezident pozval zahraniční vojáky a tisíce obyvatel země postavil do role teroristů. Je povinností EU, aby v regionu posílila vliv. Nejen kvůli zoufalé lidskoprávní situaci, ale i kvůli sobě.
Komentář●Josef Šmída
Při bouřích v Kazachstánu nejde zdaleka jen o plyn
Kazašský prezident zkouší potlačit divoké demonstrace silou. O zásah požádal i Rusko. Kazachy do ulic ovšem přivedla sama podstata jeho režimu a modelu hospodářství, postaveného pouze pro elitu a založeného čistě na fosilních zdrojích.
Komentář●František Vrabel
Jak se Facebook stal opiem lidstva
Sociální síť Facebook už dávno není komunikačním prostředkem, nýbrž platformou sloužící k formování i mapování postojů jednotlivců. Je institucí bezprostředně ohrožující demokracii. Dozrál čas, aby zveřejnil své algoritmy.
Komentář●Janis Varufakis
Bývalý řecký ministr financí upozorňuje na nebezpečí, které pro současný svět znamená transformace sociálních sítí. Je nutné pochopit, že jakékoliv hromadění moci vždy bylo a je krajně nežádoucí.
Komentář●Jan Vobořil
Facebook se vzdává biometriky. Je to výsledek tlaku zdola, který nesmí polevit
Ohlášené rozhodnutí americké digitální korporace s čím dál horší pověstí není důsledkem toho, že by šel majitel Facebooku Mark Zuckerberg do sebe, ale ústupkem tlakům zdola. Regulace ochrany soukromí je třeba posílit, a to i mimo Facebook.
Komentář●Kateřina Smejkalová
Regulovat Facebook? Schyluje se k tomu. Státy jsou ale pořád pozadu
Po odhaleních, že Facebook dobře ví, jaké sociální zlo jeho obchodní model páchá, leč neřeší je, protože právě na tom stojí jeho výdělky, se v USA i Evropě schyluje k jeho regulaci. Korporace mezitím ale chystá ještě daleko větší hrozby.
Recenze
#Knihy●Bára Šafářová
Město pro každého. Na půli cesty k férovému a spravedlivému životu ve městě
Kniha Osamu Okamury a výtvarníků Davida Böhma a Jiřího Franty usiluje přiblížit, jak fungují a s jakými problémy se potýkají dnešní města. Opomíjí však některé podstatné kontexty otázky spravedlnosti v městském prostředí.
#Rusko●Filip Outrata
Křižovatky, mýty a traumata Krymu
Sborník Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii sestavený českými slavisty ještě před ruskou invazí na Ukrajinu představuje mýty opředený poloostrov ve vší jeho dějinné a kulturní rozmanitosti.
#Architektura●David Neuhäusl
Společnost a její architektura
Kniha Pavla Pospěcha Neznámá společnost není primárně o architektuře, a přesto je právě pro tento obor cenná. Kdo jiný než architekti a architektky by měli chápat hybné síly toho, co vytváří?
#Brno●Petr Bittner
Brno pro všechny? Nikoli život, ale auto si vždycky cestu najde
#Ochrana přírody●Krylová, Lokšová
Zaostřeno na Čínu
Komentář●Kateřina Procházková
Ukradené smlouvy dokazují mnohaletou mediální spolupráci Pekingu a Moskvy
Materiály ukradené hackery z ruských serverů dokládají systematickou spolupráci Moskvy a Pekingu při šíření propagandy v médiích a na sociálních sítích po celém světě.
Komentář●David Gardáš
Protesty v Číně: frustrace z politiky nulového covidu
Drakonická opatření čínské vlády proti covidu nemají ze zdravotnického hlediska smysl a slouží jen k udržování kompletní kontroly nad obyvatelstvem. Lidé se proti nim masivně bouří.
Komentář●Tobiáš Lipold
TikTok stále nevzbuzuje důvěru
Sociální síť TikTok přiznává, že data jejích uživatelů mohou končit v ČLR. Její vazby na mateřskou firmu a čínské úřady nejsou zcela vyjasněné. Nejde přitom o jediné riziko, které síť přináší.
Komentář●Kamila Hladíková
Idylické scény ze života v Sin-ťiangu: krásná fasáda pro brutální čínský režim
Krátce poté, co v roce 2017 čínská vláda nahnala nejméně milion Ujgurů a dalších turkických muslimů do převýchovných táborů, začala se na internetu objevovat videa, která mají „vyprávět světu čínský příběh“ vhodnou formou.
Komentář●Simona Fantová
Si Ťin-pching potřetí generálním tajemníkem KS Číny. Utužování režimu trvá
Si Ťin-pching byl na 20. sjezdu KS Číny potvrzen ve funkci generálního tajemníka a stal se nejsilnějším vůdcem Číny od Mao Ce-tunga. Zhoršení ekonomické situace však může otřást podporou režimu mezi běžnými Číňany.
Komentář●Tobiáš Lipold
Pýcha a paranoia čínského generálního tajemníka
I přes jisté symptomy nevraživosti vůči Si Ťin-pchingovi ve vedení Komunistické strany Číny je jeho znovuzvolení jisté. Otázkou tak zůstává pouze to, zda jeho moc bude mít vůbec ještě nějaké mantinely.
Komentář●Simona Fantová
Muskovy výroky o Tchaj-wanu kopírují stanovisko Číny
V nedávném rozhovoru pro Financial Times Elon Musk uvedl, že by se Tchaj-wan měl stát speciální administrativní zónou ČLR podobně jako Hongkong. Jeho výroky ilustrují, jak nebezpečná může být politická role podnikatelů jeho typu.
Pulzující africký kontinent
Komentář●Linda Piknerová
Katastrofální hladomor v Africkém rohu nás nesmí nechat lhostejnými
Dvaadvacet milionů obyvatel takzvaného Afrického rohu opět sužuje hladomor. Jedinou funkční pomoc poskytuje mezinárodní společenství. Je ale třeba také řešit skutečné příčiny utrpení, jež se opakuje skoro každou dekádu.
Komentář●Linda Piknerová
Válka proti Ukrajině sílící pozice Ruska v Africe nejspíše neohrozí
Pro africké režimy je zásadní vojenská pomoc, kterou Rusko nabízí, a také fakt, že podobně jako Čína, Indie a Turecko, nepodmiňuje spolupráci žádnými lidskoprávními nároky.
Komentář●Josef Kučera
Kabilovy miliony dolarů a pozice Konga v mezinárodní politice
Bývalý konžský prezident manipuloval s miliony dolarů z prezidentského účtu. V době, kdy se hovoří o jeho opětovné kandidatuře. Povaha události i její pravděpodobné rozuzlení ukazuje ke specifickému postavení země v mezinárodním kontextu.
Komentář●Linda Piknerová
Súdánský převrat na vlastní oči
Spolupracovnice Deníku Referendum prožila súdánský vojenský převrat přímo v Chartúmu. Popisuje náladu plnou nadějí ve dnech, které mu předcházely, i napětí, jež provází dny po něm.
Komentář●Linda Piknerová
Napětí v Etiopii pokračuje. Vláda bojuje také o moc nad oficiálním narativem
Komentář●Linda Piknerová
Město a bydlení
Komentář●Milan Smrž
Vídeňský model dostupného bydlení. Inspirace nejen pro Brno
Brno plánuje ve spolupráci s Českou spořitelnou vybudovat dostupné bydlení se sníženým nájemným. Inspirovat by se mělo ve Vídni. Její model je totiž jednoduchý, vysoce účinný a funguje už sto let.
Komentář●Alena Zieglerová
Chystá se zjednodušení příspěvku na bydlení. Bude dostatečné?
Chystané zjednodušení žádosti o příspěvek na bydlení přináší několik pozitivních změn, některé nedostatky však zachovává. Pozitivní ovšem je, že lidé už nebudou muset pro dávky na Úřady práce v místě trvalého pobytu.
Analýza●Gaby Khazalová
Studentské rezidence: miliardový byznys na vzestupu po celé Evropě
Od Londýna až po Prahu. Objem investic do soukromého bydlení pro studenty roste, městům ani studentům samým to ovšem neulevuje. Datová analýza ukazuje, kde se staví nejvíce a proč.
Analýza●Manuel Gabarre de Sus
Vídeň, Berlín, Barcelona: vzory měst, která usilují o dostupné bydlení
Ceny bydlení a nájemného rostou několik dekád a komodifikace bydlení situaci ještě výrazně zhoršila. Existuje však nemálo příznivých příkladů z evropských měst, které dokládají, že právo na bydlení může být skutečně přiznáno všem.
Komentář●Martin Lux
Nová platforma Akademie věd má zlepšit prestiž nájemního bydlení
V úterý 6. prosince 2022 spustil Sociologický ústav Akademie věd online platformu NájemPlus. Jejím cílem je zvýšit kvalitu a prestiž soukromého nájemního bydlení v České republice.
Komentář●Agata Guńková
Sdílené bydlení: budoucnost městského plánování, nebo luxus pro privilegované?
Pokud se projekty sdíleného bydlení mají stát jedním z východisek současné krize bydlení, musí odmítnout neoliberální vzorce a otevřít se marginalizovaným vrstvám společnosti.
Komentář●Rad Bandit
Potravinová nejistota způsobuje choroby z blahobytu
Rapidní růst životních nákladů ovlivňuje způsob, jakým se stravujeme. Až osmnáct procent obyvatel ČR zažívá potravinovou nejistotu, která má vliv na jejich zdraví a celkové vyhlídky. Je přitom fér mluvit o „chorobách z blahobytu“?
Debata o konzervatismu
Komentář●Monika Le Fay
Konzervatismus má chránit občanské svobody každého před zásahy státu
V české politické debatě mají někteří zmatek v tom, co znamená konzervatismus ve vztahu k právům národnostních, náboženských či LGBTI menšin. Namísto ochrany svobody se tu vnucuje fašistoidní představa, že i ložnice má kontrolovat stát.
Komentář●Daniel Petera
Politika ozvěn a pasti konzervativní rétoriky
Konzervativci proti společenským změnám už stovky let používají tytéž rétorické vzorce. Argumentace, kterou kdysi využívali při odmítání všeobecného volebního práva, se jim dnes hodí proti LGBT komunitě nebo při popírání klimatické krize.
Komentář●Marián Sekerák
„Všichni jste neomarxisté!“ aneb Bída českého konzervatismu
Konzervativní ideologie je potřebnou složkou veřejné debaty. Český konzervativní diskurz je však jen karikaturou svých výchozích pozic. Jeho aktéři totiž pro svá dočasná vítězství obětovali téměř vše univerzální — předně funkční diskusi.
Vzpomínky
#Francie●Miroslav Marcelli
Bruno Latour: paradox života v sieti
Mimořádný a často špatně chápaný francouzský myslitel Bruno Latour svou ekologickou angažovaností na sklonku života naplnil misi, na kterou se vydal už svými prvními studiemi vědy a technologie.
#Architektura●František Kostlán
17. září navždy odešel spoluautor Tančícího domu a autor řady dalších staveb, pražský architekt chorvatského původu Vlado Milunić. Přinášíme vzpomínku na něj.
#Afrika●Petr Jedlička
Nepohodlné názory Desmonda Tutua
V neděli zesnulý držitel Nobelovy ceny míru nebyl jen oním věčně usměvavým pomahačem druhým, „morálním kompasem“ či idolem poloviny Afriky. Byl také věčným bojovníkem proti mnoha věcem, které provádějí ti, kdo ho dnes oslavují.
#Umění●Vít Janeček
Godard: kinematografie bez klišé
S odstupem lze bez patosu říct, že Jean-Luc Godard představoval pro film totéž co Bertolt Brecht pro divadlo.
#Velká Británie●Peter Oborne
Královna Alžběta II.: moudrá a hodná žena, jež dávala Británii těžiště
Zemřela britská královna, která se už za svého života stala legendou. Přinášíme nekrolog jednoho z nejpronikavějších britských komentátorů.
#Komunismus a minulý režim●Petr Janyška
Gorbačov nám umožnil vymanit se z krunýře. Sehrál dějinnou úlohu
#Rusko●Petr Pospíchal