V českých volbách je poslední dobou jistá jedna věc — že přinesou překvapení, které málokdo čeká. Jedním takovým překvapení letošních sněmovních voleb byla silná kroužkovací podpora pro ženské kandidátky i kandidující z mladší generace. Nejvíce patrné to bylo ve sněmovním klubu Pirátů, kde zasedne čtrnáct žen a pouze čtyři muži. Podpora žen šla ovšem napříč stranami — do Sněmovny se dostalo nejvíce žen v historii republiky, celá třetina, mladých zástupců bylo zvoleno dvanáct, nejvíce od roku 2010. Jak se ve straně ajťáků a technokratů prosadil ženský element?

Rovnostářský internet a česká přímá demokracie

Už v samotném ideovém základu pirátského hnutí stála představa, že informace, kulturní statky, ale i vědecké poznatky mají být dostupné všem bez rozdílu a nejlépe zdarma. Ideová východiska první švédské Pirátské strany požadovala mj. zrušení patentů na léky. Jinak řečeno, šlo o rovnost a svobodu, která se s rozvojem a prosazováním internetu jevila jako možná.

Dnes víme, že tuto ideu pohřbily zájmy korporací, vlád a dalších mocenských struktur. Pro ty byl svobodný internet bezprostředním ohrožením. Vidět to bylo jasně třeba v případu Wikileaks a Juliana Assange či dalších internetových whistleblowerů.

U českých Pirátů, kteří se zformovali tři roky po založení švédské Pirátské strany, hrál roli další aspekt. A sice zapojení principů přímé demokracie jak do vnitřního uspořádání strany, tak i do politického systému České republiky v podobě referend, nebo odvolatelnosti politiků. Zvláště zavedení silné vnitrostranické demokracie s rozsáhlými právy členů vytvořilo rovnostářskou atmosféru a i přes opakované snahy se stále nepodařilo ji razantněji omezit.

Že se v takovém prostředí začaly prosazovat ženy, ačkoli převažovali muži, není zas tak překvapivé. Jednou z cest byly například placené pozice krajských koordinátorů, ve kterých bylo historicky více žen. Začínala tak dnes již bývalá poslankyně Klára Kocmanová nebo nově zvolená poslankyně za Jihomoravský kraj Vendula Svobodová. Právě přes ženský pohled na této poměrně vlivné pozici se začaly ve straně zavádět takové věci jako dětské koutky na schůzích a dalších stranických akcích.

Vlivů a impulsů bylo samozřejmě mnohem více a postupně sílily. A samozřejmě to vždy nebylo jen idylické. Strana si prošla i tvrdými konflikty, jako například před krajskými volbami v roce 2020, kdy byl stažen krajský kandidát na lídra, u kterého existovalo podezření na sexuální incident. Kauza se táhla s různými negativním dozvuky ještě několik let a také kolem ní se zformoval převážně mužský odpor k zavádění dalších progresivních či feministických opatření.

Ženy a Rovné šance

Individuální a nahodilá řešení přístupu k ženám ve straně se časem zformovala do stranické iniciativy Rovné šance. Byla založena v lednu 2021 a jejím cílem bylo systematicky a edukativně pracovat v této oblasti. Vznikl tak první genderový průzkum mezi členskou základnou (ve straně bylo tehdy 23 procent žen), dále byl distribuován manuál Jak podpořit Pirátky (2022). U Fóra 50 % si strana zadala průzkum mezi podporovatelkami Pirátů, který měl mimo jiné zjistit, jak moc je pro ženy důležité rovné zastoupení žen ve straně či jaké kroky směrem k podpoře žen mají Piráti uskutečňovat.

Aktivity Rovných šancí se však od počátku potýkaly se slabou či vlažnou podporou vedení strany. To v nich jednak vidělo další komplikaci a pak také — jako v jakékoli jiné iniciativě — mocenské ohrožení. Někdy se sice jimi mohli veřejně zaštítit a ukázat, že se tomuto tématu strana věnuje, současně z vlivných míst zněly i rady typu, že by se raději měly věnovat hendikepovaným, a někteří poslanci je označovali rovnou za gender džihád.

Největší souboj se odehrál před primárními volbami do Evropského parlamentu na podzim 2023. Tehdy se pomocí stranického referenda pokusila skupina Rovné šance nastavit kvóty a zipovací princip, to znamená, že v pořadí by se musel střídat jeden muž a jedna žena. Záměr se těsně prosadit nepodařilo, ovšem téma přesto silně rezonovalo a mělo i vliv na volbu nového předsednictva na jaře 2024, které bylo z většiny ženské. Jediným mužem v něm byl předseda Ivan Bartoš.

Pak ovšem přišla tvrdá porážka v evropských volbách a po pár měsících ještě horší debakl ve volbách krajských, který v podstatě vymazal celou krajskou reprezentaci Pirátů. Bartoš rezignoval na post předsedy a s ním i celé ženské předsednictvo, ačkoli mělo na fiasku krajských i evropských voleb malý podíl.

Hlavní odpovědnost ležela na špatně zvládnutém vládním angažmá v pravicovém Fialově kabinetu, jehož míra nepopularity soutěžila jen s vládou Nečasovou. Bartošův tým také nezvládl náročnou digitalizaci stavebního řízení a tyto problémy rezonovaly právě během kampaně do krajských voleb. Médii propírané stavební řízení také posloužilo jako důvod pro jeho odvolání premiérem Fialou.

Mocenské turbulence

Dalším faktorem, který podmínil špatné volební výsledky roku 2024 byl dlouhotrvající boj o charakter strany. Vlivná a silná skupina kolem Jakuba Michálka, Olgy Richterové a Mikuláše Ferjenčíka se silnou podporou největší pražské organizace usilovala o centralizaci strany a uchopení moci. Tyto vyčerpávající boje se promítaly i do volebních kampaní a zpětně lze říci, že to často vypadalo až na bojkot a sabotáže a to i ze strany placeného aparátu strany.

Turbulence plynoucí z volebních porážek a nepřipravenost stranické opozice zajistily téměř totální vítězství centralizátorů na listopadovém mimořádném sjezdu strany. Převlečeni do tzv. Nové vlny Zdeňka Hřiba uchopili moc ve straně a začali ji tvrdě uplatňovat a směřovat k svému hlavnímu cíli — zajistit si pro sebe další čtyři roky ve sněmovně.

Ženský prvek v tom hrál pochopitelně pramalou roli — leda jako hezké řeči pro média. Tak se i stalo, že až na jednu vyjimku byli všichni krajští lídři muži. První místa kandidátek se totiž skládala podle loajality k novému vedení. Tam, kde chyběla, byly tlaky na její změnu. V některých krajích také zrušili primární volby a lídr si celou kandidátku najmenoval sám a nechal si ji en bloc schválit krajským členstvem.

Z legendární blamáže sausage party při zahájení kampaně koalice PirStan v roce 2021, kde až na jednu ženu figurovali muži v lakýrkách, se Piráti přece trochu poučili, a tak se na kandidátkách objevovaly i ženy. S jejich zvolením se ale příliš nepočítalo.

Od konce roku 2024 se poněkud utlumily ženské aktivity v Rovných šancích, některé odbornice odešly kvůli nenávistné atmosféře ještě dříve. Velký odliv žen, které se tématu věnovaly, nastal po uchopení moci Zdeňkem Hřibem a Olgou Richterovou.

Odešla tak například Janka Michailidu a kolem některých odcházejících žen vznikl i zcela nový politický feministicky zaměřený subjekt Hnutí Kruh. Projekt Rovných šancí přesto stále pokračuje, jen po uzavření strany nelze dohledat aktuální aktivity veřejně. Stále jsou však nabízeny workshopy a podařilo se i prosadit, že newslettery nejsou formulovány výhradně v generickém maskulinu. Část aktivit je propagována na instagramovém profilu.

Naděje na obrodu?

Stranické mocenské struktury sice dokázaly získat volitelná místa na většině kandidátek, ale ovládnout voličstvo bylo nad jejich síly. To jim vystavilo jasnou zpětnou vazbu tím, že preferovalo ženské kandidátky. Sen o poslaneckých křeslech krajské mužské garnitury byl rozmetán a plán Hřibovy Nové vlny na další upevnění moci zůstal v troskách. Do sněmovny napochodovaly pro ně často neznámé ženy. V troskách je i plán umístění mnoha lidí z obslužného aparátu na placené pozice.

Rozčarování a frustrace převážně mužské části je daleko větší, než se objevuje v oficiálních vyjádřeních pro média. Ženskou vlnou byly z poslaneckých lavic smeteni i dva hlavní strůjci Vlny Jakub Michálek a Mikuláš Ferjenčík. Řada ambiciozních mužů ztratila motivaci kandidovat kamkoli, protože podle jejich vlastních slov proti ženám nemají šanci.

Jde o opakované selhání stále stejných pirátských „stratégů“, kteří po fatálním fiasku s koalicí PirStan, opět nedokázali předvídat situaci. Přitom indicií, že něco takového může nastat, bylo dost. Ukazovaly to již zmíněné průzkumy a dotazníky Rovných šanci i po letech první skutečně kvalitní průzkum voličské základny Pirátů z léta 2022, ve kterém jasně převažovaly mladší ročníky žen.

Na ženská témata byla zaměřena i kvalitně provedená volební kampaň, kterou zajišťovaly externí agentury — britská firma Datapraxis a agentura Werk Camp, známá z kampaně prezidenta Pavla. Technologům moci to však stále nedocházelo, respektive nezapadalo do jejich omezeného až sektářsky nastaveného vidění světa.

Motivace voličstva ke kroužkování výstižně shrnula v komentáři pro Deník N Tereza Ranošová, ekonomka Německé spolkové banky. Mimo jiné napsala: „Někteří piráti dle všeho úplně nerozumí tomu, kdo je jejich elektorát.“ A pokračovala: „Pirátům do budoucna přeji, aby si uvědomili, že to my progresivně smýšlející ženy jsme v dnešním rozložení sil jejich tvrdé jádro.“

Ženská kroužkovací revoluce způsobila silný otřes stranických struktur. Tentokrát je milosrdnější a dává opět teoretickou možnost na proměnu strany zpět k demokratické otevřenosti před zakulisními čachry a poslušným poklonkováním těm nějmocnějším.

Text vznikl ve spolupráci se Šárkou Václavíkovou, jednou ze zakladatelek Rovných šancí. Z Pirátské strany odešla na podzim 2023.