Tvrzení, že patnáct z osmnácti pirátských mandátů připadne ženám, je velmi konzervativní. (J. K. Rowlingová by opět slavila vítězství, zatímco aktivisté bojující za práva trans lidí mají z takto konzervativně chápaného konceptu pohlaví samozřejmě obavy.)

„Nakonec se skutečně můžeme neshodnout pouze na tom, jakou míru svobody přiznáme jednotlivým lidským bytostem k pohybu vně nebo napříč mužstvím a ženstvím“, napsala Magdalena Šipka v Deníku Referendum už roku 1916.

Snad by se dalo ještě omluvit a pochopit, pokud se podobné tvrzení vztahovalo k počtu mandátů například lidoveckých...

Nebo snad opravdu neberete vážně to, za co jinak s takovým nasazením bojujete?

Řekl bych, že nemůžeme vědět, zda se většinový podíl žen v poslaneckých klubech opoziční liberální minority ukáže jako kladný faktor budoucího dění. Tleskat realitě samotné je možno, záhodno by však bylo, aby těžké břemeno a zodpovědnost na svých bedrech nenesl kolektiv volbou tak či onak oslabený. Vlastně vybrali trochu vrtošivě liberální voliči svou osádku na těžkou misi. Přejme jí, ať obstojí a přispěje k zlepšení budoucích politických vyhlídek.

Jestliže se někdo nejprve všemožně zasazuje o to, aby slovo žena ze zásady neznamenalo to, co si pod ním obvykle téměř každý představí (člověka ženského pohlaví – definovaného biologicky), ale aby slovo žena bylo naopak vyhrazeno zcela pro kohokoliv, kdo se „ženou kdykoliv sám rozhodne být (a třeba i opakovaně toto rozhodnutí odvolá a znovu je opakovaně – v libovolném počtu opakování – opět přijme), a pak se této své halasně vyhlašované zásadě při nejbližší příležitosti zpronevěří tím, že ženu pro potřeby zjištění počtu pirátských poslankyň definuje „postaru“ opět biologicky, tak se nejspíš jedná o bezzásadovost.

Prosazujeme tedy práva biologicky definovaných žen a zároveň tvrdíme, že žena biologicky definovaná vůbec není, nebo jsme svědky ideologického šílenství a řítíme se vstříc vědecké kontrarevoluci?