„Připadá mi, že je to jediná liberální strana v České republice. A já jsem už strašně unavený konzervativními stranami, mám pocit, že nás nikam neposouvají,“ vysvětluje František Čachotský z Prahy, proč se v letošních parlamentních volbách rozhodl dát svůj hlas Pirátské straně.

Na Pirátech také oceňuje, že chtějí prosadit euro, podporují menšiny a snaží se zohlednit životní prostředí. „Jednou z mých největších motivací je, že je to jediná strana, která není zatížena žádným politickým skandálem,“ zmiňuje František skutečnost, kterou často rádi zdůrazňují i členové Pirátů.

Piráty bude letos volit i Vít Čepický z Litoměřic. „Líbí se mi, že se zaměřují na ukotvení v západních strukturách, prorodinnou politiku a dostupné bydlení,“ říká.

Kroužky pro Zelené

Někteří však budou do volební urny házet pirátskou kandidátku i z dalšího důvodu. Chytají se totiž kroužkovat kandidáty Strany zelených, s níž se letos Piráti dohodli na spolupráci.

„Stranu zelených jsem volila už mnohokrát, takže jí chci dát hlas i letos. Jsem ještě předrevoluční ekologická aktivistka, a tak je program Zelených nejblíže mému srdci,“ vysvětluje Monika Šatavová.

Zelení kandidáti přitom nemají podle odborníků příliš velké šance, že by se do sněmovny dostali. Kandidují pouze v osmi krajích ze čtrnácti a často z nižších míst. Například v Praze je na pirátské kandidátce za Zelené pouze jejich spolupředsedkyně Gabriela Svárovská, která se o mandát uchází až z dvanáctého místa kandidátky.

Právě ji se chystá kroužkovat také Filip Schneider. Sám příliš nevěří, že by se někdo ze Zelených do sněmovny dostal. „Chci ale, aby byly kroužky na kandidátkách vidět. Aby bylo patrné, že zelené strany či zelené ideály mají větší podporu, než se zdá, když se lidé jejich volbě vyhýbají ve strachu z propadlého hlasu.“ říká Filip.

Svým hlasem chce navíc obě liberálně-progresivní strany „odměnit“ za snahu o spolupráci. Zároveň doufá, že dobrý výsledek společné kandidátky by mohl Zeleným přinést více peněz do rozpočtu.

V dřívějších volbách přitom Filip volil několikrát i Piráty. Jsou pro něj totiž důležitá „pirátská“ témata jako moc technologických korporací a soukromí v online světě, dostupné bydlení nebo udržitelná mobilita. Zároveň v Pirátech viděl jedinou šanci, jak prosadit alespoň některé „zelené“ myšlenky.

Nespokojenost s Hřibem

Po loňském zvolení Zdeňka Hřiba předsedou strany však už Piráty volit nechce. Vadí mu hlavně odklon od levicové politiky, který přišel právě s novým předsedou. „Nalomily mě především řeči o vyhazování komunistů, centrování strany a neustálé snahy zalíbit se pravicovým konzervativcům,“ uvádí Filip.

„Když se teď Piráti distancovali úplně od všeho, vyjmenovali nám spoustu věcí, co nejsou a co rozhodně neprosazují, tak jako volič už ani nevím, kým jsou, co chtějí, a k čemu jsou tedy vůbec dobří,“ uzavírá.

Kvůli novému vedení nechce volit Piráty například ani student Daniel Kvapil. Místo toho uvažuje, že dá svůj hlas Starostům a nezávislým. „Když býval Zdeněk Hřib primátorem Prahy, líbilo se mi, že vycházel vstříc omezování aut ve městě. Když se ale stal předsedou strany, moje sympatie ztrácel. Jeho vystupování mi přijde spíš jako samolibá šou.“

Pozice lídra je pro Daniela v rozhodování hodně důležitá. „Hřibovi nevěřím, že bude plnit sliby nebo systematicky něco měnit,“ říká Daniel.

Starostové i Piráti mohou „sesbírat“ také hlasy voličů, kteří by upřednostňovali jiné, menší strany, ale nechtějí, aby jejich hlas takzvaně propadl. Strany, které se svými programy nejvíce Pirátům či Starostům a nezávislým blíží, jsou dvě — Volt Česko a Levice.

Volt Česko se charakterizuje jako progresivní, sociálně liberální a panevropská politická strana, která je součástí hnutí Volt Europa. Prosazuje federalizaci Evropy, a také odpovědnější klimatickou politiku, sociální spravedlnost či digitální modernizaci. V letošních volbách bude kandidovat poprvé.

Levice je českou verzí klasické důraznější evropské levice prosazující demokratický socialismus. Mezi její hlavní témata patří prosazení důstojných pracovní podmínek, klimatická spravedlnost, dostupné bydlení či regulace umělé inteligence. Jako jediná strana rezolutně vystupuje proti české podpoře genocidy v Gaze, i když kriticky o české zahraniční politice vůči Izraeli a okupované Palestině hovoří i někteří představitelé Voltu.

V posledních parlamentních volbách hlasovalo pro Levici pouze něco málo přes šest set lidí, tedy 0,01 procenta voličů. V současnosti mají Volt i Levice tak nízké preference, že je předvolební průzkumy ani nezahrnují do přehledů.

Strach o propadlé hlasy

Nízké preference a strach z propadlého hlasu jsou jedním z důvodů, proč těmto stranám nedají hlas například někteří voliči Pirátů. „O Voltu a Levici jsem uvažoval, ale mám pocit, že to je zahozený hlas,“ říká František Čachotský z Prahy. „Volt sleduji a držím jim palce, ale přece jen pragmaticky upřednostňuji stranu s vyššími šancemi,“ obdobně argumentuje volič Pirátů Vít Čepický.

Pirátskou stranu bude volit také Lucie z Plzeňského kraje, která si nepřála zveřejnit své celé jméno. I ona by hlasovala raději pro Volt, ale nechce, aby její hlas přišel vniveč. „Babiš to má letos v kapse a nechci mu dávat další propadlý hlas. Srdce mi říká volit Volt, ale rozum Piráty,“ vysvětluje Lucie, která se rozhodla hodit do urny pirátskou kandidátku především proto, že se strana zasazuje o přijetí eura a rovnocenné manželství pro všechny.

U Voltu jí také vadí, že o straně údajně nikdo neví. „Kromě sociálních sítí X a Bluesky skoro nikde nejsou. Třeba v Plzni jsem jejich kampaň téměř nikde neviděla,“ postěžovala si Lucie.

Volt a Levice: Více programu než marketingu

Právě málo viditelné kampaně jsou ale paradoxně důvodem, proč o volbě Voltu nebo Levice uvažuje Ivan Cuker z Radotína. „Líbí se mi, že tyhle strany jdou opravdu za programem, a ne za marketingem,“ říká.

Volt je pro něj atraktivní, protože v českých parlamentních volbách kandiduje poprvé. U Levice se mu líbí, že strana dlouhodobě upozorňuje na problém soukromé energetiky. „Přijde mi, že někteří oligarchičtí majitelé vydírají skrze energetiku české politiky, když hrozí, že budou vypínat elektrárny,“ vysvětluje Ivan a dodává, že Levici vnímá jako jednu z mála otevřeně socialistických alternativ. „Je to odvaha s tím v České republice vystoupit, protože tu není možné vést rozumnou diskuzi,“ je přesvědčen Ivan.

Straně Levice plánuje dát svůj hlas také Ashley Hirsch z Prahy, která dříve volila Piráty. Zklamal ji však mimo jiné chladný postoj Pirátské strany ke genocidě v Gaze včetně postoje ministra zahraničí a bývalého člena Pirátů Jana Lipavského (nestraník za ODS), který dlouhodobě odmítá počínání Izraele odsoudit. „Vadí mi jejich mlčení a že se nijak ostře nevyjádřili proti panu poslanci Lipavskému. To je pro mě naprosté zklamání a důvod, proč už Piráty nikdy volit nebudu,“ říká Ashley.

S tím, že jejich hlas nejspíš propadne, Ashley i Ivan počítají. „V posledních volbách jsem volil tak, aby můj hlas nepropadl. A poprvé v životě si říkám, že to není úplně ideální princip,“ říká Ivan, který chce nyní podpořit stranu, s níž skutečně nejvíce souzní. „Když už nic jiného, tak jim to třeba aspoň udělá radost,“ dodává.

„Zahozeného“ hlasu se nebojí ani Ashley. „Velké strany se často snaží voličům vsugerovat, že se vyplatí volit jenom je, byť jako menší zlo,“ je přesvědčena. „Myslím ale, že by bylo fajn, kdyby se voliči přestali zajímat o to, kdo má šanci, a místo toho opravdu volili podle svých zájmů. Lidé by si měli uvědomit, že mají skutečně moc,“ uzavírá Ashley.