Novým předsedou Pirátské strany se na víkendovém sjezdu stal náměstek pražského primátora pro dopravu Zdeněk Hřib. Jeho hlavnímu soupeři, bývalému senátorovi Lukáši Wagenknechtovi, ve druhém kole nepomohlo ani to, že se v jeho prospěch vzdali kandidatury senátorka Adéla Šípová a ostravský komunální politik David Witosz. Hřibovi dalo hlas 454 členů, Wagenknechtovi jenom 401 členů, ačkoliv v prvním kole hlasování byl mezi nimi rozestup pouze sedmnáct hlasů. Již v prvním kole volby vypadli dva zbývající zájemci o předsednický post, radní Turnova Zbyněk Miklík a bývalý pirátský volební manažer Štěpán Štrébl.

Strana si též zvolila další členy předsednictva, přičemž částečně vyslyšela Hřibovo přání, aby dala mandát lidem, kteří podporují jeho návrh na úpravu stanov. Prvním místopředsedou se stal někdejší radní Olomouckého kraje Martin Šmída, dalšími místopředsedy byli zvoleni Hana Hajnová, bývalá náměstkyně hejtmana kraje Vysočina, a zakladatel občanské organizace Hlídač státu Michal Bláha.

Posledního místopředsedu se zatím zvolit nepodařilo, strana tak učiní později online. Zájem o místopředsednické posty měli krom neúspěšných kandidátů na předsedu také europoslankyně Markéta Gregorová, bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík nebo stávající místopředsedkyně Dominika Poživilová Michailidu. Štrébla a Ferjenčíka si v předsednictvu přál mít dle svých slov po zvolení právě nový předseda Hřib.

Pirátskou stranu tak poprvé od jejího vzniku — s výjimkou zhruba dvouleté přestávky — vede někdo jiný než Ivan Bartoš. Ten dal svou funkci k dispozici po výrazném neúspěchu v zářijových krajských a senátních volbách, kdy strana vypadla ze zastupitelstev dvanácti krajů a ztratila jediný obhajovaný senátní mandát. Bartoše nadto krátce po volbách — oficiálně kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení — premiér Petr Fiala (ODS) odvolal z funkce ministra pro místní rozvoj. Piráti poté z vlády odešli a vedle ANO a SPD se stali nově třetí opoziční stranou. Na sjezdu se straníci rozloučili s Bartošem ovacemi ve stoje.

Bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib se podobně jako jeho předchůdce Bartoš řadí k centristům, kteří Piráty vidí jako středovou liberální stranu a organizačně by ji rádi přiblížili klasickým stranám. „Stranu chci vycentrovat, aby Piráti byli hlavní politickou silou na liberálním středu a prosazovali politiku opřenou o expertízu a data, zaměřenou na problémy běžných lidí. Součástí mé vize je reforma vnitřního fungování Pirátské strany, která obrátí naši pozornost a energii od nesmyslné vnitřní byrokracie a hádek právě k těmto tématům, které zajímají voliče,“ uvedl pro Deník Referendum Hřib, který se ve velmi podobném duchu vyjádřil také v projevu na sjezdu.

Sjezd Hřibovi schválil též jeho návrh změny stranických stanov, jejichž dosavadní znění mělo údajně negativní dopad na akceschopnost a mediální obraz Pirátů. Změna zahrnuje například omezení působnosti internetového celostátního fóra, které již nebude mít pod kontrolou nominace na členy vlády, nový kodex chování a zrušení pirátských tematických odborů, jako byl například odbor pro zahraniční politiku.

Dále umožňuje lídrům kandidátek navrhovat konkrétní personální obsazení čela kandidátky, které však musí být schváleno šedesátiprocentní většinou, jinak proběhnou klasické primárky. To má otevřít kandidátky osobnostem vně strany a také umožnit reprezentativní zastoupení dle genderu nebo místa bydliště.