Hřib, Šípová, nebo Wagenknecht? Piráti zvolí nového předsedu
Vojtěch PetrůO post předsedy Pirátů má zájem šest lidí, nejznámější jsou mezi nimi náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib, senátorka Adéla Šípová a bývalý senátor Lukáš Wagenknecht. Úkolem nového vedení bude udržet stranu po volbách ve sněmovně.
Pirátská strana si na mimořádném sjezdu zvolí o víkendu nové vedení. Dosavadní dlouholetý předseda strany Ivan Bartoš spolu se zbytkem předsednictva nabídli své funkce k dispozici po velkém neúspěchu v zářijových volbách, kdy Piráti vypadli ze zastupitelstev téměř všech krajů a ztratili jednoho senátora. Krátce poté navíc Piráti opustili vládní koalici, neboť premiér Petr Fiala (ODS) vzdor koaličním mechanismům odvolal Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj kvůli údajnému nezvládnutí digitalizace stavebního řízení.
Setrvalý propad
Zájem vést Piráty má šest osob, z nichž tři jsou veřejně poměrně známé: jde o prvního náměstka pražského primátora a bývalého primátora Zdeňka Hřiba, senátorku Adélu Šípovou a bývalého senátora Lukáše Wagenknechta. Dále se o předsednické křeslo uchází zastupitel Ostravy a místostarosta městské části Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz, zastupitel Turnova a někdejší náměstek hejtmana Libereckého kraje Zbyněk Miklík a volební manažer Pirátů před volbami v roce 2017 a bývalý místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl, který na svůj post rezignoval v roce 2021, kdy se odstěhoval do USA.
Kandidátů na místopředsedu je dosud celkem jedenáct, mezi nimi například exposlanec Mikuláš Ferjenčík, europoslankyně Markéta Gregorová, někdejší náměstkyně hejtmana Vysočiny Hana Hajnová, šéf občanské organizace Hlídač státu Michal Bláha nebo dosavadní místopředsedkyně Dominika Poživilová Michailidu.
Piráti mají od posledních voleb ve sněmovně pouze čtyři mandáty, jelikož velká většina z 37 celkových mandátů připadla koaličním partnerům z hnutí STAN na základě masivního využívání preferenčních hlasů jejich voliči. Od té doby Piráti setrvale oslabují. Letos v červnu ztratili v evropských volbách dva ze tří dosavadních europoslanců — zůstala jim pouze jedna zástupkyně, Markéta Gregorová.
V zářijových krajských volbách potom Piráti vypadli ze zastupitelstev všech krajů s výjimkou Plzeňského — v řadě z nich přitom měli dosud silné pozice a byli součástí krajských koalic, v některých krajích, například na jižní Moravě, Vysočině, ve Zlínském či Královéhradeckém kraji, měli dokonce první náměstky hejtmanů. V Plzeňském kraji sice obhájili tři mandáty, na udržení hejtmanského postu zastávaného Rudolfem Špotákem to však nestačilo, a Piráti tak skončili v opozici.
V souběžně konaných zářijových volbách do třetiny Senátu ztratili Piráti jeden ze dvou dosavadních senátorských postů, když Lukáš Wagenknecht na Praze 8 těsně vypadl již v prvním kole a v senátorské funkci ho nahradila Vladimíra Ludková (ODS).
Krom těchto objektivních ztrát se pro Piráty vyvíjí nepříznivě i průzkumy voličských preferencí: podle říjnového průzkumu agentury STEM by získali pouze 5,9 procenta, o několik dnů starší průzkum Kantaru pro Českou televizi Pirátům predikoval přesně pět procent: ještě počátkem léta přitom jejich preference dosahovaly dlouhodobě zhruba deseti procent.
Zpátky do opozice
Hlavním úkolem nového pirátského vedení během nadcházejícího roku bude zvednout preference strany dostatečně vysoko nad pětiprocentní hranicí, aby měla jistotu, že se udrží ve sněmovně.
Do bojů o předsednické křeslo a o to, jak konkrétně bude vypadat strategie navýšení preferencí, se promítají také starší, dlouhodobé spory o podobu Pirátské strany: tedy mezi těmi, kterým je bližší nekonformní pirátská image, protestní apel a obhajoba stranické přímé demokracie, a těmi, kdo by raději etablovali Piráty jako standardní středovou liberální stranu a vnitrostranické procesy více přiblížili klasickým stranám. Opatrně tímto směrem strana nakročila již koncem října, když se většinou hlasujících členů rozhodla uzavřít část svého internetového fóra veřejnosti.
Ještě donedávna byla součástí štěpné linie otázka pirátské účasti ve vládní koalici. Většina Pirátů, včetně těch, kteří dosud účast strany ve Fialově vládě jednoznačně podporovali, vzala od Bartošova vyhazovu z vlády za svou opoziční rétoriku a ostře kritizují zejména nejsilnější vládní ODS. Naznačují například, že na rozhodnutí o Bartošově odchodu měli vliv zákulisní kmotři, a varují před hrozící koalicí ODS a ANO.
Návrat k opoziční rétorice přijala většina členů: výjimkou byl pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský, který stranu po jejím odchodu z vlády opustil a na svém postu setrval jako nezávislý, či někdejší plzeňský hejtman Rudolf Špoták, který odchod z vlády kritizoval a netajil se tím, že by se rád stal Bartošovým náhradníkem v čele ministerstva pro místní rozvoj.