Pirátská strana si na mimořádném sjezdu zvolí o víkendu nové vedení. Dosavadní dlouholetý předseda strany Ivan Bartoš spolu se zbytkem předsednictva nabídli své funkce k dispozici po velkém neúspěchu v zářijových volbách, kdy Piráti vypadli ze zastupitelstev téměř všech krajů a ztratili jednoho senátora. Krátce poté navíc Piráti opustili vládní koalici, neboť premiér Petr Fiala (ODS) vzdor koaličním mechanismům odvolal Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj kvůli údajnému nezvládnutí digitalizace stavebního řízení.

Setrvalý propad

Zájem vést Piráty má šest osob, z nichž tři jsou veřejně poměrně známé: jde o prvního náměstka pražského primátora a bývalého primátora Zdeňka Hřiba, senátorku Adélu Šípovou a bývalého senátora Lukáše Wagenknechta. Dále se o předsednické křeslo uchází zastupitel Ostravy a místostarosta městské části Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz, zastupitel Turnova a někdejší náměstek hejtmana Libereckého kraje Zbyněk Miklík a volební manažer Pirátů před volbami v roce 2017 a bývalý místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl, který na svůj post rezignoval v roce 2021, kdy se odstěhoval do USA.

Kandidátů na místopředsedu je dosud celkem jedenáct, mezi nimi například exposlanec Mikuláš Ferjenčík, europoslankyně Markéta Gregorová, někdejší náměstkyně hejtmana Vysočiny Hana Hajnová, šéf občanské organizace Hlídač státu Michal Bláha nebo dosavadní místopředsedkyně Dominika Poživilová Michailidu.

Piráti mají od posledních voleb ve sněmovně pouze čtyři mandáty, jelikož velká většina z 37 celkových mandátů připadla koaličním partnerům z hnutí STAN na základě masivního využívání preferenčních hlasů jejich voliči. Od té doby Piráti setrvale oslabují. Letos v červnu ztratili v evropských volbách dva ze tří dosavadních europoslanců — zůstala jim pouze jedna zástupkyně, Markéta Gregorová.

V zářijových krajských volbách potom Piráti vypadli ze zastupitelstev všech krajů s výjimkou Plzeňského — v řadě z nich přitom měli dosud silné pozice a byli součástí krajských koalic, v některých krajích, například na jižní Moravě, Vysočině, ve Zlínském či Královéhradeckém kraji, měli dokonce první náměstky hejtmanů. V Plzeňském kraji sice obhájili tři mandáty, na udržení hejtmanského postu zastávaného Rudolfem Špotákem to však nestačilo, a Piráti tak skončili v opozici.

V souběžně konaných zářijových volbách do třetiny Senátu ztratili Piráti jeden ze dvou dosavadních senátorských postů, když Lukáš Wagenknecht na Praze 8 těsně vypadl již v prvním kole a v senátorské funkci ho nahradila Vladimíra Ludková (ODS).

Krom těchto objektivních ztrát se pro Piráty vyvíjí nepříznivě i průzkumy voličských preferencí: podle říjnového průzkumu agentury STEM by získali pouze 5,9 procenta, o několik dnů starší průzkum Kantaru pro Českou televizi Pirátům predikoval přesně pět procent: ještě počátkem léta přitom jejich preference dosahovaly dlouhodobě zhruba deseti procent.

Zpátky do opozice

Hlavním úkolem nového pirátského vedení během nadcházejícího roku bude zvednout preference strany dostatečně vysoko nad pětiprocentní hranicí, aby měla jistotu, že se udrží ve sněmovně.

Do bojů o předsednické křeslo a o to, jak konkrétně bude vypadat strategie navýšení preferencí, se promítají také starší, dlouhodobé spory o podobu Pirátské strany: tedy mezi těmi, kterým je bližší nekonformní pirátská image, protestní apel a obhajoba stranické přímé demokracie, a těmi, kdo by raději etablovali Piráty jako standardní středovou liberální stranu a vnitrostranické procesy více přiblížili klasickým stranám. Opatrně tímto směrem strana nakročila již koncem října, když se většinou hlasujících členů rozhodla uzavřít část svého internetového fóra veřejnosti.

Ještě donedávna byla součástí štěpné linie otázka pirátské účasti ve vládní koalici. Většina Pirátů, včetně těch, kteří dosud účast strany ve Fialově vládě jednoznačně podporovali, vzala od Bartošova vyhazovu z vlády za svou opoziční rétoriku a ostře kritizují zejména nejsilnější vládní ODS. Naznačují například, že na rozhodnutí o Bartošově odchodu měli vliv zákulisní kmotři, a varují před hrozící koalicí ODS a ANO.

Návrat k opoziční rétorice přijala většina členů: výjimkou byl pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský, který stranu po jejím odchodu z vlády opustil a na svém postu setrval jako nezávislý, či někdejší plzeňský hejtman Rudolf Špoták, který odchod z vlády kritizoval a netajil se tím, že by se rád stal Bartošovým náhradníkem v čele ministerstva pro místní rozvoj.

Zda by další směřování nově opoziční strany mělo být centristické, nebo spíše návratem ke kořenům, se však Piráti bez ohledu na novou protivládní rétoriku neshodnou a různé pohledy panují i mezi kandidáty na předsedu.

Hřib, Šípová, Wagenknecht

Patrně nejvýraznějším kandidátem na příštího předsedu je nynější první náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Zdeněk Hřib, který byl v předchozím volebním období mezi lety 2018 až 2022 pražským primátorem. Dlouhodobě se řadí k pirátským centristům a hodnotovým ukotvením se blíží dosavadnímu předsedovi Ivanu Bartošovi či předsedovi poslaneckého klubu Jakubu Michálkovi.

„Stranu chci vycentrovat, aby Piráti byli hlavní politickou silou na liberálním středu a prosazovali politiku opřenou o expertízu a data, zaměřenou na problémy běžných lidí. Součástí mé vize je reforma vnitřního fungování Pirátské strany, která obrátí naši pozornost a energii od nesmyslné vnitřní byrokracie a hádek právě k těmto tématům, které zajímají voliče,“ řekl Hřib pro Deník Referendum.

Ten by stranu také rád více profiloval na ekonomických tématech. „Ekonomika by měla být férová, v níž platí pravidla pro všechny, bez zbytečné byrokracie a nesmyslných regulací. Protože férová tržní ekonomika dává co nejvíce lidem příležitost uspět, usiluje o odstraňování příčin nerovností, hledá rozumnou míru sociální solidarity a je dlouhodobě udržitelná. Česko by mělo začít směřovat ke znalostní ekonomice, ve které podnikatelé budou konkurovat kvalitou a vyšší přidanou hodnotou,“ popisuje pro Deník Referendum náměstek pražského primátora svou představu o pirátských programových prioritách.

Mediálně podobně známá jako Hřib je v současnosti jediná pirátská senátorka Adéla Šípová, která je členkou strany čerstvě — na pirátském fóru se dokonce v souvislosti s její kandidaturou spustila procesní debata, zda je vzhledem k termínu jejího vstupu do strany koncem září její kandidatura možná. Šípová je od roku 2020 senátorkou za Kladensko, až dosud byla dlouho pouze registrovanou příznivkyní a s přímým vstupem do strany otálela. Stojí za ní její středočeská krajská organizace.

„Domnívám se, že musíme oprášit, proč nás měli naše voličky a voliči rádi. A to je odvaha a upřímnost předkládat naše vize, a to bez ohledu, co na to řeknou konzervativní strany, se kterými jsme byli ve vládě. Jsou to témata blízká lidem — dostupnost veřejných služeb a bydlení, ohled na budoucnost mladé generace, rovnost před zákonem pro všechny, transparentní veřejná správa, efektivní a digitalizované úřady,“ vyjmenovává Šípová pro Deník Referendum.

Staví se také vůči výraznějším reformám pirátských vnitřních procesů. „Vysoká úroveň demokracie uvnitř strany má svou hodnotu a nesmí být ohrožena. Zásadní reformy by měly proběhnout až po široké vnitrostranické diskusi, která zabere hodně času. Nedomnívám se, že by případné změny měly být účinné ještě před sněmovními volbami v příštím roce,“ říká.

Třetím kandidátem je Lukáš Wagenknecht, který byl od roku 2018 až do letoška senátorem za Prahu 8 a za působení Andreje Babiše (ANO) jako ministra financí byl mezi lety 2014 až 2015 jeho prvním náměstkem. Právě historická spolupráce s Babišem a čerstvá prohra v senátních volbách mohou Wagenknechtovi ve volbě předsedy uškodit. Na druhou stranu, jak naznačuje i debata v nominačním vlákně na pirátském internetovém fóru, Wagenknecht nesporně spojuje členy napříč stranickými křídly. Sám by v čele strany zlepšil především marketing.

„Piráti jsou neuvěřitelně pracovití lidé. Za ta léta to vím a dávám za to ruku do ohně. V poslední době nám ale nešlo tu práci nebo úspěchy dostatečně propagovat. A nebudu tady brečet o nastavení vlády a čtyřech poslancích. V mnoha směrech nám začal ujíždět vlak, a to si při souboji se silnými protivníky fakt nemůžeme dovolit,“ uvedl bývalý pirátský senátor pro Deník Referendum.

Kritický je též k současnému nastavení pirátských vnitřních procesů. „Určitě není dobré jít do boje s tím, že odevzdáte všechny zbraně konkurenci a svléknete se úplně do naha. Struktury, které na státu chtějí vydělat a nechtějí ukazovat nic, mají díky tomu snazší práci díky absolutní otevřenosti Piráty dehonestovat a vyrábět mediální zkratky proti nám,“ říká Wagenknecht. „To už dál nesmíme v této míře dovolit. Pokud chceme něčeho dosáhnout, nesmíme dávat náboje do rukou těm, kteří chtějí ovládat Česko a zbavit se kohokoliv, kdo jim do toho chce koukat,“ dodává.

Další kandidáti: Witosz, Miklík, Štrébl

Již méně známým kandidátem oproti předchozí trojici je ostravský komunální politik David Witosz. Ten by mimo jiné právě na komunální politiku kladl v čele Pirátů důraz. „Piráti jsou v aktivní politice již nějakou dobu, například v komunálu, a mají tam již za sebou konkrétní výsledky. Klíč ke sněmovně tedy dle mého přesvědčení stojí v ukázce těchto výsledků našim voličům. To, co jsme dodnes nedělali, protože jsme se marketingově koncentrovali zejména na sněmovnu. Celostátní strana musí mít pevné základy v komunálu, na kterých následně stojí úspěšné působení ve sněmovně,“ říká Witosz.

Podobně jako Šípová je místostarosta Moravské Ostravy kritický i k otázce reforem vnitřních procesů. „Debatami o reformách pirátského fóra ztrácíme drahocenný čas na něčem, co štěpí stranu, navíc vytváříme iluzi, že problém je v systému, a nikoli v nás, stranících. Systém možná není dokonalý, ale přivedl nás k mnoha úspěchům. Dělat tedy v tomto čase revoluční kroky v něčem, co máme ověřeno, že fungovalo, je holý nerozum,“ řekl David Witosz pro Deník Referendum.

Pátým kandidátem a další postavou známou dosud spíše na lokální úrovni je zastupitel a radní Turnova Zbyněk Miklík. Ten byl až do letošních krajských voleb náměstkem libereckého hejtmana.

„Myslím si, že témata máme, máme lidi, kteří jim rozumí a mají snahu v daných oblastech něco udělat, něco změnit. Jen je musíme jinak komunikovat. Jasně, srozumitelně a čitelně. Změna stylu a způsobu komunikace je klíčová. Návrat ke kořenům ano, ale ve smyslu přímočaré a někdy ,drzé‘ komunikace témat směrem k voličům. Musí být jasné, na jaké straně stojíme a co chceme prosazovat. Rozdělení vlevo, vpravo, střed nemám rád,“ uvedl turnovský komunální politik pro Deník Referendum.

Zároveň by rád, aby se strana koncentrovala na věcná a zásadní témata, jako je zdravotnictví, dostupnost škol a školek nebo ekonomika: ve svém nominačním vlákně na pirátském internetovém fóru kritizoval fakt, že strana je v médiích vidět primárně skrze „exotická“, dílčí témata, jako je kampaň proti sexuálnímu obtěžování v pražské hromadné dopravě.

Současné uzavření vnitrostranického fóra Miklík vítá. „Můj názor je ten, že si máme na fóru problémy a body interně vykomunikovat a odhlasovat a teprve až výsledek zveřejňovat. Jinak totiž padají ven citace z debat, které jsou jen vytrženou větou z diskuse, ne závěrem,“ vysvětlil pro Deník Referendum.

Posledním z šestice kandidátů je bývalý zastupitel a místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl. Ten byl volebním manažerem strany před volbami v roce 2017, kdy Piráti se ziskem 10,79 procenta vůbec poprvé pronikli do sněmovny a dosáhli zisku dvaadvaceti mandátů. Hlásí se k pravicovému křídlu Pirátské strany a má za to, že levice v rámci Pirátů nereprezentuje většinu členů ani voličů.

„Návrat ke kořenům a převzít voliče středopravé vládní koalice se nevylučuje, naopak. Piráti se musí vrátit k myšlenkám svobody a prosperity a soustředit se na to podstatné: místo digitalizace nadešel čas začít byrokracii rušit. Vládní koalice není schopna vyrovnat rozpočet ani ukončit stagnaci paralyzovaného a přeregulovaného Česka,“ naznačuje Štrébl svou vizi kritiky vládní koalice „zprava“.

Podporuje také reformu vnitrostranických procesů. „Mediálně vděčné rozhodnutí uzavřít pirátské fórum pro veřejnost hodnotím jako správný krok. Pokud má někdo zájem o bulvární obsah, klidně bych dal fórum za paywall, ať se aspoň podílí na nákladech,“ řekl pro Deník Referendum Štrébl.

Šance zastavit propad preferencí tu je

Podle politologa Michala Malého z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je výsledek pirátského sjezdu otevřený. „Piráti nepoužívají delegátský systém, ve kterém by bylo možné jednat s konkrétními delegáty a předem si zajistit podporu. U Pirátů mohou hlasovat všichni členové, což ztěžuje budování předsjezdových koalic. Rozhodujícími faktory tedy budou všeobecná známost kandidátů uvnitř strany a částečně i jejich projevy na sjezdu,“ popisuje Malý specifika volby pirátského vedení.

V České republice jsme podle něj u parlamentních stran zvyklí, že volba předsednictva bývá spíše formalitou a vítěz je předem jasný. „U Pirátů tomu nyní bude jinak. Volba nebude jen zásadní událostí, ale také jakýmsi průzkumem postavení stranických elit po odchodu Ivana Bartoše,“ upozornil pražský politolog.

Favority jsou nicméně podle Malého Hřib a Wagenknecht. „Hřib je v současnosti pravděpodobně nejvýraznějším politikem Pirátů a je známý i mimo Prahu. Naopak Wagenknecht není tak známý, ale v posledních týdnech intenzivně pracuje na svém vnitrostranickém obrazu,“ vysvětlil politolog pro Deník Referendum.

Podle politického analytika Lukáše Jelínka mezi kandidáty na pirátského předsedu chybí známá a charismatická osobnost, která je zároveň znalá politického provozu, jako je z jedné strany poslanec Jakub Michálek, z druhé europoslankyně Markéta Gregorová.

„Nejpirátštěji z hlediska přístupu ke stranickým hodnotám působí senátorka Šípová, která ale teprve politické zkušenosti sbírá. Wagenknecht, jehož šance posiluje podpora levicovější části strany, je hendikepován pozdním prozřením ohledně Babiše, s nímž spolupracoval na ministerstvu financí. Hřib je z kandidátů voličům nejznámější, ale zároveň nejvíce kontroverzní kvůli někdejšímu řízení Prahy a stavu pražské dopravy. Navíc musí počítat s tím, že budou hledáni kostlivci v jeho skříních,“ vyjmenoval Jelínek. „Bude to složitý výběr dokládající, jak Bartoš podcenil personální práci a výchovu svých nástupců,“ dodal.

Pokud jde o otázku, co by měli Piráti dělat, aby zvrátili negativní trend vývoje preferencí, je politolog Michal Malý k často zmiňovanému „návratu ke kořenům“ skeptický:

„Piráti v roce 2017 uspěli především proto, že představovali novou sílu stavící se proti politickému establishmentu. Tento moment se však již nedá zopakovat, a proto by bylo nestrategické na něm dále lpět. Strana musí primárně pracovat na své odlišitelnosti od ostatních, čehož nejlépe dosáhne tím, že bude otevírat témata, která vyvolávají různé emoce, případně i kontroverze. Klíčové bude jasné vymezení se vůči hnutí STAN, které by jinak mohlo pohltit pirátské voliče.“

Politický analytik Lukáš Jelínek potom má za to, že se Piráti musí především sjednotit. „Už teď je vidět, že se strana vrací ke svým protestním kořenům a z jejích řad zní hlasitá kritika vlády. Jenže v té vládě donedávna seděla, slovy Jakuba Michálka ,držela basu‘, tudíž její kritika může působit neupřímně či pokrytecky,“ upozorňuje.

Ať už se Piráti rozhodnou být radikálně progresivní opozicí, nebo umírněnou stranou sbírající voliče odpadlé od koalice, musí podle Jelínka zvolenou linii pevně držet a neuhýbat z ní. „Jedině čitelnost a přesvědčivost je může ve Sněmovně udržet. Kdyby se chovali jako doposud, trend poklesu preferencí je převálcuje a skončí pod pětiprocentní hranicí. K tomu podle mě spějí, ale šance propad zastavit stále ještě existuje,“ uzavřel Jelínek.