O post pirátského lídra do sněmovních voleb budou soupeřit předseda strany a první náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib s jedinou pirátskou senátorkou Adélou Šípovou. Piráti si budou volit lídra na celostátním fóru, které proběhne příští týden v sobotu ve Zlíně. Po negativních zkušenostech ze spolupráce s hnutím STAN v posledních sněmovních volbách půjdou tentokrát do voleb samostatně.

Bývalý pražský primátor a současný radní pro dopravu Hřib stojí v čele strany od loňského listopadu. Nahradil dlouholetého pirátského předsedu Ivana Bartoše, který na svůj post rezignoval v září po neúspěchu strany v krajských a senátních volbách. Premiér Petr Fiala (ODS) ho krátce nato odvolal z postu ministra pro místní rozvoj a Piráti v reakci na to opustili vládu.

Původně Hřib svou kandidaturu do sněmovny odmítal s tím, že svou roli vnímá především jako dočasnou pro konsolidaci a reformu strany po odchodu z vlády a po dramatických ztrátách v loňských volbách. Jinak se prý chce však dále soustředit na práci na pražském magistrátu. Pro post lídra pirátské kandidátky do sněmovny chtěl získat osobnost s „ekonomickou erudicí“. Nakonec však podle svých slov změnil názor, když cítil podporu spolustraníků.

„Mé zkušenosti z vedení strany i magistrátu mě přesvědčily, že pokud chceme skutečně prosadit změny, musíme se postavit zákulisním hráčům, kteří blokují reformy a hájí zájmy svých sponzorů. Věřím, že mám podporu členské základny i veřejnosti, a díky reformovanému zázemí strany i potřebné zkušenosti a schopnosti, abychom mohli uspět,“ uvedl Zdeněk Hřib ke své kandidatuře pro Deník Referendum. Na otázku, zda se o post lídra uchází nakonec sám, protože se mu nepovedlo najít či přesvědčit avizovanou výraznou osobnost, však neodpověděl.

Kromě Zdeňka Hřiba na post lídra Pirátů do podzimních voleb kandiduje senátorka Adéla Šípová. „Zdeněk Hřib po svém zvolení předsedou uvedl, že neuvažuje o tom, že by byl celostátním lídrem strany v nadcházejících sněmovních volbách. Rozběhla se tedy debata o tom, kdo stranu do voleb povede. A protože jsou piráti a pirátky stranou různých typů politiků a političek, kteří mezi sebou zdravě soutěží, rozhodla jsem se kandidovat. Tím si členstvo strany může vybrat,“ uvedla pro DR ke své kandidatuře Adéla Šípová. Ta proti Hřibovi původně kandidovala i loni při volbě nového předsedy strany, nakonec však odstoupila a podpořila kandidaturu bývalého senátora Lukáše Wagenknechta. Toho Hřib nakonec porazil ve druhém kole.

Pokud by Šípová byla zvolena lídryní Pirátů do sněmovních voleb, odlišovala by se od Hřiba především vedením volební kampaně. „Můj styl prezentace je jiný než Zdeňkův, dalo by se říct klidnější a umírněnější a také věcnější. Troufám si říct, že oslovuji jiný typ voličů, zejména voliček. Já osobně preferuji kampaň, která je méně zaměřená na konkurenty, více však na svou vlastní vizi. Nerada lidi polarizuji,“ říká senátorka pro DR.

Hřib má nominační podporu z většiny krajských pirátských fór. Šípovou krom jejího domovského Středočeského kraje podpořili také spolustraníci z jižní Moravy, Moravskoslezského, Ústeckého či Libereckého kraje. Mezi nominovanými byl dosud též místopředseda strany Michal Bláha, který ale nominaci nepřijal a vyslovil přání, aby byl lídrem kandidátky současný předseda Hřib.

Politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze považuje dosavadní průběh krajských nominačních hlasování za vyrovnaný, s mírným Hřibovým náskokem. Hlasování krajských fór je však podle něj třeba brát s rezervou, protože mívají malou účast a od výsledků skutečných hlasování se mohou lišit.

„Větší šanci má Zdeněk Hřib. Oproti Adéle Šípové má širší podporu napříč členskou základnou, zejména v klíčové Praze. Tuto podporu bylo možné sledovat nejen při volbě předsedy strany, ale především při schvalování změny stanov. Tato změna vedla k odlivu části členské základny, včetně některých výrazných osobností, které by podle mého názoru podpořily právě Adélu Šípovou. Tyto hlasy a podpora jí budou chybět,“ říká politolog Malý pro Deník Referendum.

„Hřib dle mého názoru pochopil, že je absolutně nestrategické mít na pozici předsedy a volebního lídra dvě různé osobnosti místo jedné,“ uvažuje Malý nad otázkou, proč pirátský předseda změnil názor a nakonec o post lídra do sněmovních voleb usiluje. „Dalším důvodem může být prostý fakt, že se nepodařilo najít nikoho, kdo by byl voličům dostatečně známý nebo byl ochoten stát se lídrem strany, jejíž vstup do Sněmovny není vůbec jistý. V této situaci je tedy logické, že jako nejvýraznější tvář Pirátské strany a zároveň její předseda se rozhodl o tuto pozici ucházet,“ dodává politolog Michal Malý pro DR.

Piráti zastavili propad

První náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib zvítězil na loňském listopadovém sněmu v předsednické volbě s programem reformy stranického fungování a její profilace jako jednoznačně centristické liberální strany. Zbytek vedení rovněž obsadili jeho spojenci: prvním místopředsedou se stal Martin Šmída, dalšími pak zakladatel občanské organizace Hlídač státu Michal Bláha, bývalá náměstkyně hejtmana Vysočiny Hana Hajnová a místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová.

Sjezd schválil též Hřibův návrh změny stranických stanov, jejichž dosavadní znění mělo údajně negativní dopad na akceschopnost a mediální obraz Pirátů. Změna zahrnuje například omezení působnosti internetového celostátního fóra, které již nebude mít pod kontrolou nominace na členy vlády, nový kodex chování a zrušení pirátských tematických odborů, jako byl například odbor pro zahraniční politiku.

Dále umožnil lídrům kandidátek navrhovat konkrétní personální obsazení čela kandidátky, které však musí být schváleno šedesátiprocentní většinou, jinak proběhnou klasické primárky. To má otevřít kandidátky osobnostem vně strany a také umožnit reprezentativní zastoupení dle genderu nebo místa bydliště. V reakci na tyto změny Piráty opustili někteří výrazní členové, kteří hájili stranickou přímou demokracii spolu s protestní stylizací a odmítali stranu definovat na základě klasických pravolevých měřítek jako „středovou“. Mezi jinými to byl bývalý europoslanec Marcel Kolaja nebo odbornice na návykové látky Jana Michailidu.

Pirátům po volebních neúspěších v posledních letech zbývají čtyři poslanci, jediná senátorka a jedna europoslankyně, v rámci krajů mají pouze dva zastupitele v Plzeňském kraji. Nejsilnější pozici v komunální politice si dosud drží v Praze, kde mají druhý nejsilnější zastupitelský klub po ANO a v koalici se SPOLU a STAN mají čtyři radní a prvního náměstka.

Ve volebních modelech a preferencích nyní Piráti oscilují kolem sedmi procent: podle poslední šetření sociologického centra STEM z konce ledna to bylo 6,4 procenta hlasů. Účast ve sněmovně tak v současnosti i s ohledem na statistickou chybu nemají jistou.

„Z našich modelů i modelů ostatních agentur se zdá, že podzimní pirátský propad se už zastavil a že to nejhorší z krize po odchodu z vlády a neúspěchu v evropských a krajských volbách mají za sebou. Stále jsou ale slabší oproti preferencím, které měli ještě před rokem,“ uvedl pro Deník Referendum analytik STEM Martin Kratochvíl. Spíše než s nástupem Zdeňka Hřiba do vedení se podle Kratochvíla propad strany zastavil proto, že hlavní krize již odezněla a strana se pomalu opět stabilizovala.

„Piráti od evropských voleb ztráceli váhavější příznivce, kteří uvažovali o podpoře více stran včetně Pirátů a jedna či dvě krize jim stačily, aby se od ní odklonili. Voličská podpora se Pirátům stáhla na tvrdé jádro,“ říká Kratochvíl.

Nejvíce znepokojivé podle něj je, že Piráti přišli o výsadní postavení mezi nejmladšími voliči. „Nejvíc nespokojenců od Pirátů zamířilo k hnutí STAN, část potom mezi ty, kteří si nejsou jistí, zda k volbám vůbec přijdou, a v mnohem menší míře ještě k některým dalším stranám, jako jsou třeba Zelení,“ uzavírá analytik centra STEM.