Staré budovy, vysoké účty: Renovace v Evropě selhává, trpí domácnosti i klima

Stále více evropských domácností se potýká s rostoucími účty za energie. Podle Evropské komise je hlavním řešením energetické chudoby renovace energeticky neefektivního bytového fondu. Roční míra renovací však zůstává kriticky nízká.

Transformace na nízkoemisní ekonomiku musí být spravedlivá. Nejen pro lidi

Výstavba gigafactory v Dolní Lutyně nezasáhne pouze do života místních lidi, ale i jiných než lidských bytostí. I ony tedy musí být zahrnuty do procesu spravedlivé transformace regionu, který dosud stál na těžbě uhlí a těžkém průmyslu.

Limity jsme my pořádají pátý český Klimakemp. Bude v Dolní Lutyni

Již pátý český Klimakemp organizuje hnutí Limity jsme my v Moravskoslezském kraji. Hodlá tím upozornit na fakt, že transformace od uhlí sice probíhá, ale bez účasti místních lidí.

Podcasty DR: Největší těžař uhlí v Evropě. Jak Křetínský vybudoval své impérium

Daniel Křetínský vybudoval podnikatelské impérium, které zahrnuje elektrárny na fosilní plyn, největší uhelné doly v Evropě i média. V podcastu Deníku Referendum jsme hovořili o tom, co tvoří základ jeho vlivu — a co by jej mohlo narušit.

 

Vlády jsou povinny chránit klima, rozhodl Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal stanovisko, které vysvětluje závazky států i nestátních organizací v oblasti ochrany klimatu. Nutnost chránit klima podle něj vyplývá nejen z mezinárodních smluv, ale i ze základních lidských práv.

Evropa musí snižovat emise skleníkových plynů. Svou prosperitu tím nezničí

Evropská komise chce dál snižovat emise skleníkových plynů. Kritici tvrdí, že roční podíl na globálních emisích je zanedbatelný, takže si jen zbytečně zničíme ekonomiku. Existují pádné důvody, proč má snižování emisí v Evropě smysl.

Emisní povolenky jsou bitevním polem. Na jaké straně má stát klimatické hnutí?

Evropské vlády chystají rozšíření systému emisních povolenek. Opatření ale vzbuzuje odpor kvůli zdražení, které systém přinese. Zelené politice to dává stigma ožebračování, což klimatické hnutí nesmí připustit.

DR

V Deníku Referendum jsou změny klimatu klíčovým tématem od jeho vzniku v roce 2009. Jsme první české noviny s pracovní pozicí klimatického redaktora.
×

Projevy klimatické krize

Klimatický rozvrat mění léto v České republice a Evropě na zdravotní hrozbu

Stále se zrychlující rozvrat základní klimatických systémů planety přispívá k častějším a silnějším vlnám veder. Právě ty nyní v Evropě zažíváme. Je nutné vedrům přizpůsobit obce i města. Bez konce fosilních paliv to ale nepůjde.

Podcasty DR: Klimatický rozvrat mění české léto ve zdraví ohrožující období

O klimatických změnách na naší planetě, o proměně českých letních měsíců i o tom, jak o klimatu psát, jsme hovořili s klimatickým redaktorem Deníku Referendum Matějem Moravanským.

 

Nemáme to pod kontrolou. Klimatický rozvrat nadále zrychluje, tvrdí studie

Podle nové analýzy postupu klimatické změny tempo oteplování dál roste. Emise skleníkových plynů přitom nevykazují známky toho, že se blíží jejich vrchol. Dopady včetně silnějších bouří, vln veder nebo sucha jsou přitom stále častější.

Požáry v Kalifornii jsou děsivou tečkou za dalším historicky nejteplejším rokem

Požáry v Kalifornii vyhnaly již takřka dvě stě tisíc lidí z jejich domovů. Jde o důsledek extrémních globálních teplot roku 2024.

Extrémní klima 2024: Nové rekordy emisí i teplot ukazují prohlubující se krizi

Rok 2024 byl opět rekordně teplý a plný extrémů počasí. Zároveň emise skleníkových plynů nikdy nebyly větší. Dokládá to naléhavost zásadní změny v přístupu ke klimatické krizi. Především je nutností rychlý konec využívání fosilních paliv.

Bleskové povodně ve španělské Valencii. Obětí je přinejmenším pětadevadesát

Rekordní srážky vyvolaly na jihovýchodě Španělska bleskové povodně. Nečekaný nápor vody způsobil rozsáhlé škody a zahynulo při něm skoro sto lidí. Podle španělských politiků a expertů může za extrémní jev klimatická změna.

Transformace energetiky

Že Češi větrné elektrárny nenávidí? Problém je jinde, ukazují příklady z obcí

Vedle komplikovaných povolovacích procesů je odpor místních považován za zásadní překážku rozvoje větrné energetiky u nás. Příběh z Bystré nad Jizerou a Struhařova ukazuje, že klíčem je spravedlivý užitek pro obce, místní i developery.

Čtyři důvody, proč jsou jaderné plány české vlády odtržené od reality

Rozšíření Dukovan má vyřešit problémy české energetiky. Ve skutečnosti však jde o drahý, zdlouhavý projekt, který nepomůže s dekarbonizací a přinese drahé ceny energií. Potřebujeme moderní čistou energetiku řízenou veřejným sektorem.

Česká republika zaostává v rozvoji větrné energetiky. Nutně potřebujeme změnu

Rozvoji větrné energetiky brání především politické a ekonomické důvody. Potenciál čisté a levné energie z větru je přitom v České republice obrovský. Poučení hledejme v Polsku a Rakousku.

Technologie pro ukládání obnovitelné energie máme k dispozici

Technologie ukládání energie jsou předpokladem pro budování čistých energetických systémů. Dostupné technologie známe, jejich uplatnění u nás ale bránila legislativa. Schválení novely energetického zákona otevřelo cestu jejich rozvoji.

Ochrana přírody

Zubři místo rypadel

Po těžbě hnědého uhlí zůstaly na severu Čech tisíce hektarů přeměněné krajiny. Velcí kopytníci mohou výrazně pomoci rychlé obnově pestré přírody. Občanské organizace ale nemohou v ochraně přírody nikdy plně nahradit selhávající stát.

Přes mokřady, louky a lužní lesy. V Soutoku začíná nová etapa ochrany přírody

I přes výhrady odpůrců vstupuje právě dnes v účinnost nová chráněná krajinná oblast Soutok, kde se od nepaměti snoubí lidská činnost s divokou přírodou. Návštěvníci tu mohou vidět unikátní lužní lesy i připomínky pravěké minulosti.

Podcasty DR: Bečva téměř pět let poté. Co havárie odhalila o českém státu?

Investigativní novinářka Zuzana Vlasatá se ekologické havárii na řece Bečvě věnuje od samého začátku. V podcastu detailně rozkrývá, co se v září 2020 skutečně stalo, a proč případ Bečvy dodnes zůstává varovným symbolem tzv. převzetí státu.

 

ODS zahájila frontální útok na ochranu přírody. Co přijde po volbách?

Rozvrat ochrany přírody je společným cílem ODS a politického hnutí ANO. Zatímco politici ODS předkládají návrhy na proměnu národních parků v závodní okruhy, hnutí ANO blokuje vyhlášení dalších chráněných území. Po volbách ještě přituhne.

CHKO Soutok a padesát let českého pokrytectví

Historie snah o ochranu přírody soutoku Moravy a Dyje je historií přehlíživosti a diletantismu. Po 53 letech zde však letos konečně vznikne chráněná krajinná oblast. Postoj ANO, které chce CHKO zas zrušit, ovšem ukazuje, že příběh nekončí.

Politika změn klimatu

Tančí Evropská komise, jak Křetínský píská?

Záhy poté, co Daniel Křetínský navrhl, aby Evropská unie zavedla tzv. uhlíkové kredity, začal mechanismus prosazovat eurokomisař Hoekstra. Korporacím by to umožnilo nadále vypouštět emise v EU. Jedná se o klimaticky nezodpovědnou politiku.

Znečišťovatelům zaplatíme: Dohoda o čistém průmyslu prospěje byznysu, ne klimatu

Dohoda o čistém průmyslu ustupuje byznysu, oslabuje regulace i klimatické ambice. Aby evropské společnosti zvládly klimatickou krizi, nástup fašismu i geopolitické hrozby, musí přijmout politiku velkého zeleného státu.

Alexandr Vondra ničí budoucí prosperitu Evropy

Alexandr Vondra se staví do role zachránce automobilového průmyslu. Za chyby jeho šéfů mají podle Vondry platit daňoví poplatníci. Nadbíhání koncernům však Evropě prosperitu nezajistí. Existuje lepší cesta.

Uvádět fakta o klimatické změně není alarmismus, říká přední klimatoložka

Místopředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatu v rozhovoru potvrzuje, že existuje příčinná souvislost mezi změnami klimatu a extrémy počasí. Chceme-li ekonomický růst za každou cenu, trend nezvrátíme.

Lithiová horečka

Gigafactory v Dolní Lutyni: Falešná hra na zelenou transformaci

Projekt obří továrny na baterie pro elektromobily zničí cennou přírodu a nijak neprospěje místní komunitě. Nejde o dílčí omyl, ale systémové selhání české vlády, která ignoruje principy spravedlivé sociálně-ekologické transformace.

Těžba lithia na Cínovci je strategickým projektem, rozhodla Evropská komise

Těžba lithia na Cínovci má údajně podpořit udržitelnou Evropu. Je ale navržena tak, aby sloužila především těžařům a automobilkám. Zatímco průmysl očekává miliardové zisky, místní lidé se obávají ekologických dopadů a devastace krajiny.

Bude v Dolní Lutyni továrna na baterie? Stát láká investora přes odpor místních

Investor odložil stavbu továrny na baterie v Moravskoslezském kraji. Stát projekt dále podporuje, místní protestují. Chtějí, aby továrna nestála blízko jejich domovů a přírodní památky, ale na některém z mnoha opuštěných průmyslových území.

„Nebudete nám tu kopat!“ Dlouhá bitva o srbské lithium pokračuje

Dva roky poté, co byly po protestech veřejnosti odloženy, jsou plány na těžbu srbského lithia zpět na stole. Německo a Evropská unie nechávají vládě Aleksandara Vučiće projít narůstající autoritářství, jen aby se k vzácnému kovu dostaly.

Zpráva IPCC

Mezivládní panel pro změnu klimatu vydal „poslední varování“

Vyšla nová, již šestá shrnující zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Zpráva přináší nová čísla a zjištění, základní závěry zůstávají, jen se vystupňovala jejich naléhavost: nacházíme se v klimatické krizi a neděláme dost.

Co si počít po zprávě IPCC? Na zoufalství není čas

Poslední zpráva klimatického panelu OSN shrnuje všechna relevantní zjištění vědců o změnách klimatu za posledních pět let. Jde přitom o děsivé čtení. Jan Kašpárek přibližuje proč a uvažuje, co dělat dále.

Ohlušující ticho. Čeští politici zareagovali na zprávu vědců o klimatu mlčením

Světoví politici i novináři živě diskutují o pondělní vědecké zprávě IPCC o stavu planety. Z českých politiků na ní zareagovali jen zástupci Zelených a Pirátů. Na tristním stavu tuzemské debaty o klimatu nesou vinu i média.

Mezivládní panel OSN: klimatická krize je tady. A lidstvo musí jednat

Podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) brzy nastane mnoho nezvratných klimatických změn. Stále však lze zabránit úplnému environmentálnímu kolapsu. O rozsahu klimatické krize rozhodne příštích deset let.

Povodně 2024

Přehrady nejsou tím správným receptem proti povodním

Jako základní řešení proti povodním se ve veřejné a politické debatě stále prosazují přehrady. Přitom důkladná analýza problému by měla vést k závěru, že nejsou vhodným řešením.

Povodně posílila změna klimatu. Šlo o největší srážky nad Evropou

Podle právě zveřejněné studie byly zářijové povodně ovlivněné klimatickou změnou. Šlo dokonce o nejintenzivnější změřené evropské srážky vůbec. Povahu tohoto jevu už nelze hodnotit měřítky stoleté vody. Ocitli jsme se v nových poměrech.

Potopa vyplavila nepěkný obraz mnoha z nás: zbabělci a obludy

Česká debata o povodních se vyhýbá tématu klimatické krize. V ostatních zasažených zemích je však spojování povodní a změn klimatu v jádru celé diskuze. Vinu nesou zbabělí politici a služebníci fosilní oligarchie v médiích.

Rozhovor s expertem: Přehrady nejsou řešení, před povodní lépe chrání poldry

Přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný.

Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř

Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.

Evropská unie

Znečišťovatelům zaplatíme: Dohoda o čistém průmyslu prospěje byznysu, ne klimatu

Dohoda o čistém průmyslu ustupuje byznysu, oslabuje regulace i klimatické ambice. Aby evropské společnosti zvládly klimatickou krizi, nástup fašismu i geopolitické hrozby, musí přijmout politiku velkého zeleného státu.

Nový systém emisních povolenek selže, pokud náklady ponesou obyčejní lidé

Rozšíření emisního obchodování v Evropské unii má pomoci s dekarbonizací, ve stávající podobě však prohloubí společenské nerovnosti. Klimatické hnutí by mělo požadovat mnohem širší strukturální změny.

Čistá energetika je v Evropě na vzestupu. Čelí ale vrtkavosti volného trhu

Větrné a solární elektrárny ušetřily napříč Evropou 59 miliard eur za fosilní paliva a srazily emise na polovinu oproti roku 2007. Jejich další rozvoj ohrožuje nestálost trhů i neochota vlád prosadit veřejnou správu energetických zdrojů.

Nerůst

Proč jsou fakta o růstu tabu? Vládnoucí ekonomické dogma se rozchází s realitou

Ideologie ekonomického růstu udržuje dojem, že co je dobré pro kapitál, je dobré pro nás pro všechny. Právě od této představy je ale potřeba se osvobodit, má-li lidstvo účinně čelit ekologické krizi a sociální nerovnosti.

Růst je nahý

Martin Abel obsáhle polemizuje s textem Petra Koubského, v němž se autor kriticky vymezuje vůči politice nerůstu. Ve svém eseji Abel upozorňuje na to, že maxima růstu úzce souvisí výhradně s ideologií kapitalismu.

Zamlčovaný fakt o klimatu: nelze je zachránit beze změny společenského systému

Řešení klimatické krize v kulisách trvajícího růstu a zachování korporátního způsobu vlády není myslitelné. Musíme si přiznat, že pokud nepřeformulujeme sám základ svého přístupu k bohatství a jeho globální distribuci, na Zemi nepřežijeme.

Nerůst? Dobrý život v mezích planety je dosažitelnější, než si myslíme

Představa zeleného růstu stavějící na oddělování ekonomiky a ekologie je zcestná. Přesto tvoří základ politiky celého Západu. Analýza dat ukazuje, že nosnou alternativou je strategie nerůstu — životního způsobu založeného na péči a sdílení.

Nahradit jedno auto druhým nestačí. Proč nejsou elektromobily řešením

Ideologie zeleného růstu tvrdí, že cesta ven z klimatické krize vede skrze inovace — v dopravě to znamená elektromobilitu. To je ovšem iluze.

Důl Turów

Důl Turów přišel o povolení k další těžbě. Důležitá bude reakce premiéra Fialy

Polský soud prozatím nepravomocně zrušil licenci na pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów. Podle zástupce Sousedského spolku Uhelná Milana Starce premiér Fiala přislíbil, že bude o další těžbě jednat se svým polským protějškem.

Turów dva roky po dohodě: znečišťovatel platí, ale my více

Nová polská vláda se staví vstřícně k řešení otázek životního prostředí. Premiéru Fialovi se tak otevírá mimořádná šance napravit alespoň některé negativní důsledky česko-polské dohody o dolu Turów, jejíž podepsání bylo fatální chybou.

Turówské zklamání: místní zůstali první na ráně, odepsaní vlastním státem

Že ODS jsou bližší kumpáni z PiS než české zájmy, bylo jasné dávno. Že ale lidi postižené těžbou v dole Turów odepíší i jiné vládní strany včetně Pirátů či ministryně Hubáčkové, je šok: tuzemská politika se projevila jako zcela bezzásadová.

Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem

Česká republika si na příštích pět a půl let zmrazila právní možnosti, jak ochránit své občany před ztrátou pitné vody. Uzavřená dohoda s Polskem je ještě slabší než návrh minulé vlády. Obsah dokumentu v rozhovoru komentuje Petra Urbanová.

DR

Jsme jediné české noviny, které od svého vzniku věnují soustředěnou pozornost klimatické krizi. Prosíme, podpořte Deník Referendum a pomozte nám učinit z klimatu i u nás společenskou prioritu.
×

Portrét Dany Drábové

Temelínská Bečva Dany Drábové

Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.

Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost

Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.

Dana Drábová: v jádru dobrý člověk

Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.

Covering Climate Now

Deník Referendum se již potřetí účastní akce světových médií za klima

Na čtyři sta padesát médií z celého světa se třetím rokem přidává k novinářské akci Covering Climate Now. Cílem je pozvednout kvalitu a četnost psaní o klimatu. V DR chystáme kromě vlastních textů i překlady vybraných zahraničních prací.

Jak se Svatý Jan pod Skalou stal první obcí žalující stát kvůli klimatu

Manželé Boučkovi — starosta obce Svatý Jan pod Skalou a spisovatelka — popisují okolnosti, které vedly k tomu, že se jejich obec stala první samosprávou, která se připojila ke klimatické žalobě na vládu ČR.

Nemít děti kvůli uhlíkové stopě? Pojďte raději řešit fosilní paliva

Jakkoli rozhodnutí nemít dítě je potřeba zbavit stigmatu nežádoucí životní strategie, debata o tom, zda přivádět na svět potomky případně v jakém počtu, odvádí pozornost od strukturálních příčin klimatické krize.

Rozhovor s koordinátorkou: chci pro děti lepší krajinu, než jakou jsme zdědili

Dana Konečná se do iniciativy Společně proti suchu zapojila spolu se svým dvojčetem Janou Juranovou. Obě teď při mateřské dovolené připravují návrhy, jak zadržet vodu v krajině kolem Veverské Bítýšky.

Příběh dvou klimatických uprchlíků

Spojené státy americké se na příčinách klimatické migrace podílejí více než kterákoli jiná země na světě. Přesto tam klimatičtí uprchlíci nejsou vždy vítání.