Sloupek●Radek Kubala
Stabilitu sítě nadále zajišťují fosilní paliva. Zbytečně
Čerstvá studie mapující fungování trhu s takzvanými kapacitními mechanismy ukázala, že státy pro zajištění flexibility energetických sítí podporují hlavně fosilní zdroje. Dávno přitom měly přejít ke zdrojům čistým.
Zpráva●Matěj Moravanský
Čistá energetika je v Evropě na vzestupu. Čelí ale vrtkavosti volného trhu
Větrné a solární elektrárny ušetřily napříč Evropou 59 miliard eur za fosilní paliva a srazily emise na polovinu oproti roku 2007. Jejich další rozvoj ohrožuje nestálost trhů i neochota vlád prosadit veřejnou správu energetických zdrojů.
Sloupek●Radek Kubala
Trumpova energetická politika dopadne na obyčejné lidi. Korporace opět vydělají
Nový americký prezident se bleskově pustil do rozkladu ekologických politik a podpory svých sponzorů z řad fosilního byznysu. Jeho energetická politika podle analýz zvýší životní náklady Američanů a přinese zisky korporacím.
Komentář●Jurek, Svárovská
Přírodní poklad Soutok: jedinečné mokřady a lužní lesy se dočkaly lepší ochrany
V polovině ledna vláda konečně schválila vyhlášení CHKO Soutok na jihu Moravy. Trvalo to však příliš dlouho. Potřebujeme více chráněných území a šetrnější zacházení s krajinou.
Komentář●Veronika Murzynová
Emise metanu se nedaří snižovat. Čas na přijetí konkrétních opatření se krátí
Fosilní průmysl stále brání snižování emisí metanu, přijatým závazkům navzdory. Jde přitom o levnou, rychlou a účinnou pomoc proti ohřívání planety.
Sloupek●Radek Kubala
Měřením uhlíkové stopy odvádí Raiffeisenbank pozornost od vlastní špíny
Tuzemská pobočka rakouské Raiffeisenbank začala svým klientům počítat uhlíkovou stopu. Proč? Jen aby odvedla pozornost od vlastních prohřešků. Odmítněme to. Příčiny ničení životního prostředí nejsou individuální, nýbrž systémové.
Komentář●Áron Tkadleček
Auta jsou kukly, do nichž se uzavíráme před světem
Auta nejsou jen dopravním prostředkem a důležitou součástí naší ekonomiky, ale také odrazem naší kultury — a tak je i jejich svět plný paradoxů. Při úvahách o omezení automobilismu proto musíme přihlížet právě k jejich kulturní funkci.
Analýza●Matěj Moravanský
Česká republika zaostává v rozvoji větrné energetiky. Nutně potřebujeme změnu
Rozvoji větrné energetiky brání především politické a ekonomické důvody. Potenciál čisté a levné energie z větru je přitom v České republice obrovský. Poučení hledejme v Polsku a Rakousku.
Sloupek●Radek Kubala
Stabilitu sítě nadále zajišťují fosilní paliva. Zbytečně
Čerstvá studie mapující fungování trhu s takzvanými kapacitními mechanismy ukázala, že státy pro zajištění flexibility energetických sítí podporují hlavně fosilní zdroje. Dávno přitom měly přejít ke zdrojům čistým.
Komentář●Jiří Koželouh
Elektřina už nemusí být jen byznys
Novela schválená Poslaneckou sněmovnou umožní sdílení vyrobené elektřiny a vznik energetických společenství. Jde o první, ale důležitý krok na cestě k výrobě čisté energie a demokratizaci české energetiky.
Rozhovor●Matěj Moravanský
Nové energetické technologie nestačí. Potřebujeme proměnu společnosti
Historik Patrick Kupper v rozhovoru vysvětluje, že současná energetická transformace se nutně musí vymanit z reprodukování vzorců minulosti. Bez systémových změn ve společnosti totiž světu hrozí klimatický kolaps.
Analýza●Matěj Moravanský
Přichází milník v budování komunitní energetiky: sdílení elektrické energie
Od srpna se spouští registrace zájemců o sdílení elektrické energie u Elektroenergetického datového centra. Komunitní energetika tak z říše právních předpisů vstupuje do horké fáze realizace. Jde bez nadsázky o zásadní předěl.
Analýza●Matěj Moravanský
Čtyři důvody, proč jsou jaderné plány české vlády odtržené od reality
Rozšíření Dukovan má vyřešit problémy české energetiky. Ve skutečnosti však jde o drahý, zdlouhavý projekt, který nepomůže s dekarbonizací a přinese drahé ceny energií. Potřebujeme moderní čistou energetiku řízenou veřejným sektorem.
Zpráva●Matěj Moravanský
Požáry v Kalifornii jsou děsivou tečkou za dalším historicky nejteplejším rokem
Požáry v Kalifornii vyhnaly již takřka dvě stě tisíc lidí z jejich domovů. Jde o důsledek extrémních globálních teplot roku 2024.
Analýza●Matěj Moravanský
Extrémní klima 2024: Nové rekordy emisí i teplot ukazují prohlubující se krizi
Rok 2024 byl opět rekordně teplý a plný extrémů počasí. Zároveň emise skleníkových plynů nikdy nebyly větší. Dokládá to naléhavost zásadní změny v přístupu ke klimatické krizi. Především je nutností rychlý konec využívání fosilních paliv.
Zpráva●Matěj Moravanský
Bleskové povodně ve španělské Valencii. Obětí je přinejmenším pětadevadesát
Rekordní srážky vyvolaly na jihovýchodě Španělska bleskové povodně. Nečekaný nápor vody způsobil rozsáhlé škody a zahynulo při něm skoro sto lidí. Podle španělských politiků a expertů může za extrémní jev klimatická změna.
Zpráva●Matěj Moravanský
Extrémní požáry kanadských lesů jsou dalším příznakem klimatického rozvratu
Zpráva●Matěj Moravanský
Svět obcházejí vlny veder. Experti se shodují: je tu důsledek klimatické krize
Analýza●Matěj Moravanský
I klimatický summit v Baku skončil ostudně. Spoléhat na diplomacii OSN nestačí
Ani devětadvacátý klimatický summit nepřijal adekvátní opatření na ochranu klimatu. Bohaté státy nejsou dostatečně solidární a producenti fosilních paliv brání dohodě. Je proto nutné hledat nové formáty klimatických jednání.
Rozhovor●Matěj Moravanský
Uvádět fakta o klimatické změně není alarmismus, říká přední klimatoložka
Místopředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatu v rozhovoru potvrzuje, že existuje příčinná souvislost mezi změnami klimatu a extrémy počasí. Chceme-li ekonomický růst za každou cenu, trend nezvrátíme.
Zpráva●Matěj Moravanský
Ministerstva v tichosti snížila klimatické ambice, varují ekologické organizace
Ekologické organizace varují, že snížení klimatických cílů pro léta 2030 a 2050 bude mít negativní dopad na ekonomiku i životní prostředí. Mluvčí ministerstva životního prostředí změnu navržených dokumentů v odpovědi pro DR popřela.
Komentář●Karel Polanecký
Jsme uprostřed klimatické krize. Politici se nesmí bát nepopulárních opatření
Vláda Petra Fialy nemá dost odvahy, aby v ČR prosadila nezbytnou klimatickou a energetickou strategii. Raději sbírá lacinou popularitu u popíračů klimatické krize a hysterických kritiků Green Dealu.
Esej●Matěj Moravanský
Analýza●Matěj Moravanský
Zelená dohoda: čtyři důvody, proč ekologická politika uvízla na mrtvém bodě
Zpráva●Matěj Moravanský
Mezivládní panel pro změnu klimatu vydal „poslední varování“
Vyšla nová, již šestá shrnující zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Zpráva přináší nová čísla a zjištění, základní závěry zůstávají, jen se vystupňovala jejich naléhavost: nacházíme se v klimatické krizi a neděláme dost.
Komentář●Jan Kašpárek
Co si počít po zprávě IPCC? Na zoufalství není čas
Poslední zpráva klimatického panelu OSN shrnuje všechna relevantní zjištění vědců o změnách klimatu za posledních pět let. Jde přitom o děsivé čtení. Jan Kašpárek přibližuje proč a uvažuje, co dělat dále.
Sloupek●Radek Kubala
Ohlušující ticho. Čeští politici zareagovali na zprávu vědců o klimatu mlčením
Světoví politici i novináři živě diskutují o pondělní vědecké zprávě IPCC o stavu planety. Z českých politiků na ní zareagovali jen zástupci Zelených a Pirátů. Na tristním stavu tuzemské debaty o klimatu nesou vinu i média.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Mezivládní panel OSN: klimatická krize je tady. A lidstvo musí jednat
Podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) brzy nastane mnoho nezvratných klimatických změn. Stále však lze zabránit úplnému environmentálnímu kolapsu. O rozsahu klimatické krize rozhodne příštích deset let.
Zpráva●Matěj Moravanský
Povodně posílila změna klimatu. Šlo o největší srážky nad Evropou
Podle právě zveřejněné studie byly zářijové povodně ovlivněné klimatickou změnou. Šlo dokonce o nejintenzivnější změřené evropské srážky vůbec. Povahu tohoto jevu už nelze hodnotit měřítky stoleté vody. Ocitli jsme se v nových poměrech.
Sloupek●Radek Kubala
Potopa vyplavila nepěkný obraz mnoha z nás: zbabělci a obludy
Česká debata o povodních se vyhýbá tématu klimatické krize. V ostatních zasažených zemích je však spojování povodní a změn klimatu v jádru celé diskuze. Vinu nesou zbabělí politici a služebníci fosilní oligarchie v médiích.
Rozhovor●Matěj Moravanský
Přehrady dávají falešný pocit bezpečí, říká německý expert na povodně
Klimatická změna se ve střední Evropě projevuje silnými dešti a povodněmi. Velké přehrady mohou vyvolat iluzi bezpečí, ale problém s povodněmi nevyřeší, vysvětluje Dominik Paprotny z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu.
Rozhovor●Anna Absolonová
Rozhovor s expertem: Přehrady nejsou řešení, před povodní lépe chrání poldry
Přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný.
Zpráva●Petr Jedlička
Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř
Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.
Esej●Patočka, Žďárský
Proč jsou fakta o růstu tabu? Vládnoucí ekonomické dogma se rozchází s realitou
Ideologie ekonomického růstu udržuje dojem, že co je dobré pro kapitál, je dobré pro nás pro všechny. Právě od této představy je ale potřeba se osvobodit, má-li lidstvo účinně čelit ekologické krizi a sociální nerovnosti.
Esej●Martin Abel
Martin Abel obsáhle polemizuje s textem Petra Koubského, v němž se autor kriticky vymezuje vůči politice nerůstu. Ve svém eseji Abel upozorňuje na to, že maxima růstu úzce souvisí výhradně s ideologií kapitalismu.
Analýza●Josef Patočka
Zamlčovaný fakt o klimatu: nelze je zachránit beze změny společenského systému
Řešení klimatické krize v kulisách trvajícího růstu a zachování korporátního způsobu vlády není myslitelné. Musíme si přiznat, že pokud nepřeformulujeme sám základ svého přístupu k bohatství a jeho globální distribuci, na Zemi nepřežijeme.
Esej●Josef Patočka
Nerůst? Dobrý život v mezích planety je dosažitelnější, než si myslíme
Představa zeleného růstu stavějící na oddělování ekonomiky a ekologie je zcestná. Přesto tvoří základ politiky celého Západu. Analýza dat ukazuje, že nosnou alternativou je strategie nerůstu — životního způsobu založeného na péči a sdílení.
Analýza●Tadeáš Žďárský
Nahradit jedno auto druhým nestačí. Proč nejsou elektromobily řešením
Ideologie zeleného růstu tvrdí, že cesta ven z klimatické krize vede skrze inovace — v dopravě to znamená elektromobilitu. To je ovšem iluze.
Esej●Matěj Moravanský
Klima je planetární občina. Jeho krize je dopadem ekonomiky hnané motivem zisku
Komentář●Roman Kekel
Analýza●Matěj Moravanský
Nový systém emisních povolenek selže, pokud náklady ponesou obyčejní lidé
Rozšíření emisního obchodování v Evropské unii má pomoci s dekarbonizací, ve stávající podobě však prohloubí společenské nerovnosti. Klimatické hnutí by mělo požadovat mnohem širší strukturální změny.
Zpráva●Matěj Moravanský
Čistá energetika je v Evropě na vzestupu. Čelí ale vrtkavosti volného trhu
Větrné a solární elektrárny ušetřily napříč Evropou 59 miliard eur za fosilní paliva a srazily emise na polovinu oproti roku 2007. Jejich další rozvoj ohrožuje nestálost trhů i neochota vlád prosadit veřejnou správu energetických zdrojů.
Analýza●Matěj Moravanský
Zelená dohoda: čtyři důvody, proč ekologická politika uvízla na mrtvém bodě
Budoucnost Zelené dohody bude jedním z hlavních témat evropských voleb. Přinášíme analýzu dosavadní evropské ekologické politiky, jejích rozporů a nedostatků.
Analýza●Matěj Moravanský
Itálie a Maďarsko potopily nařízení Evropské unie o obnově přírody
Zpráva●Radek Kubala
Evropou zní volání po rychlejší zelené transformaci. ČR opět stojí stranou
Zpráva●Matěj Moravanský
Důl Turów přišel o povolení k další těžbě. Důležitá bude reakce premiéra Fialy
Polský soud prozatím nepravomocně zrušil licenci na pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów. Podle zástupce Sousedského spolku Uhelná Milana Starce premiér Fiala přislíbil, že bude o další těžbě jednat se svým polským protějškem.
Komentář●Milan Starec
Turów dva roky po dohodě: znečišťovatel platí, ale my více
Nová polská vláda se staví vstřícně k řešení otázek životního prostředí. Premiéru Fialovi se tak otevírá mimořádná šance napravit alespoň některé negativní důsledky česko-polské dohody o dolu Turów, jejíž podepsání bylo fatální chybou.
Komentář●Milan Starec
Turówské zklamání: místní zůstali první na ráně, odepsaní vlastním státem
Že ODS jsou bližší kumpáni z PiS než české zájmy, bylo jasné dávno. Že ale lidi postižené těžbou v dole Turów odepíší i jiné vládní strany včetně Pirátů či ministryně Hubáčkové, je šok: tuzemská politika se projevila jako zcela bezzásadová.
Rozhovor●Adam Rektor-Polánek
Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem
Česká republika si na příštích pět a půl let zmrazila právní možnosti, jak ochránit své občany před ztrátou pitné vody. Uzavřená dohoda s Polskem je ještě slabší než návrh minulé vlády. Obsah dokumentu v rozhovoru komentuje Petra Urbanová.
Komentář●Jaromír Baxa
Turów: Libereckému kraji ani vládě o životní prostředí zřejmě nikdy nešlo
Zpráva●Jan Kašpárek
Vláda se dohodla s Polskem na těžbě v Turówu. Výměnou za peníze stáhne žalobu
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.
Zpráva●Lucie Čejková
Deník Referendum se již potřetí účastní akce světových médií za klima
Na čtyři sta padesát médií z celého světa se třetím rokem přidává k novinářské akci Covering Climate Now. Cílem je pozvednout kvalitu a četnost psaní o klimatu. V DR chystáme kromě vlastních textů i překlady vybraných zahraničních prací.
Komentář●Bouček, Boučková
Jak se Svatý Jan pod Skalou stal první obcí žalující stát kvůli klimatu
Manželé Boučkovi — starosta obce Svatý Jan pod Skalou a spisovatelka — popisují okolnosti, které vedly k tomu, že se jejich obec stala první samosprávou, která se připojila ke klimatické žalobě na vládu ČR.
Komentář●Adam Bílek
Nemít děti kvůli uhlíkové stopě? Pojďte raději řešit fosilní paliva
Jakkoli rozhodnutí nemít dítě je potřeba zbavit stigmatu nežádoucí životní strategie, debata o tom, zda přivádět na svět potomky případně v jakém počtu, odvádí pozornost od strukturálních příčin klimatické krize.
Rozhovor●Lucie Čejková
Rozhovor s koordinátorkou: chci pro děti lepší krajinu, než jakou jsme zdědili
Dana Konečná se do iniciativy Společně proti suchu zapojila spolu se svým dvojčetem Janou Juranovou. Obě teď při mateřské dovolené připravují návrhy, jak zadržet vodu v krajině kolem Veverské Bítýšky.
Reportáž●Jeremy Deaton
Příběh dvou klimatických uprchlíků
Spojené státy americké se na příčinách klimatické migrace podílejí více než kterákoli jiná země na světě. Přesto tam klimatičtí uprchlíci nejsou vždy vítání.
Komentář●Marek Soška
Snižování osobní uhlíkové stopy jen odvádí tolik důležitou pozornost
Analýza●Harold R. Wanless
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s Danuší Nerudovou: Lidi už víc danit nelze, korporace ano
Seriál Klimageddon uzavírá rozhovor s rektorkou Mendelovy univerzity, podle níž se nacházíme v období, kdy se láme ekonomická teorie. Potřebujeme takovou, která bude reflektovat reálné možnosti naší planety a zahodí víru v neomezený růst.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s L. Likavčanem: V klimatické krizi musíme být lidští i pragmatičtí
V novém dílu seriálu Klimageddon vysvětluje výzkumník a teoretik Lukáš Likavčan, jak přemýšlí o planetárním metabolismu nebo proč by se mělo lidstvo s klimatickou krizí vyrovnávat i tak, že si připustí možnost vyhynutí svého druhu.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s biologem: Věda radši vydává studie, než mění svět
Seriál Klimageddon s norskými osobnostmi zabývajícími se změnami klimatu pokračuje rozhovorem s biologem Dagem Olavem Hessenem. Lidstvo i planeta podle něj přežijí i velké oteplení Země. Jak to ale bude vypadat?
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s aktivistkou: Ten pocit, kdy zjistíte, že dospělí nemají ve všem pravdu
Seriál Klimageddon pokračuje rozhovorem s norskou ekologickou aktivistkou. Naše organizace má osmdesát poboček po celém Norsku. Nechybíme u žádné ekologické kauzy. Politici nás proto nemůžou jen tak ignorovat, říká Therese Hugstmyr Woieová.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s klimatologem: I doktoři jsou v komunikaci s lidmi lepší než my
Podle Rasmuse Benestada z Norského meteorologického institutu se při snahách o řešení klimatické krize ukazuje, že vědci neumí dost dobře komunikovat — ani s politiky ani s veřejností.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s novinářkou: moc fosilních korporací závisí na veřejném mínění, a dobře to vědí
Kniha Anne Karin Sætherové o norském ropném průmyslu se stala bestsellerem. Na konference ji zvou nejen ekologové, ale i zástupci byznysu. Dobře totiž vědí, že odmítnou-li zodpovědět její otázky, veřejnost je uvrhne v nemilost.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s ekopsychologem: Nestrašte lidi koncem světa, přepnou na fotbal
Per Espen Stoknes se v čase klimatické krize zabývá tím, jak přimět lidský mozek, aby si dokázal představovat pozitivní budoucnost. Je přesvědčen, že nemáme mluvit pouze o nákladech na katastrofické scénáře, ale také o lepší kvalitě života.