Selhání EU: pod tlakem korporací umožňuje pálit lesy jako „biomasu“

Předběžná dohoda evropských institucí o obnovitelných zdrojích přináší žádoucí navýšení cílů. Principy, na nichž stojí, ale kritizují odborníci i občanské organizace. Zejména kvůli nadměrné podpoře velkých výrobců biomasy.

Křetínský se po kritice z Ukrajiny ohání údajnou „pomocí“. Šlo ale jen o byznys

Daniel Křetínský se rád a opakovaně chlubí, že Ukrajině pomohl po válce na Krymu dodávkami plynu. Ve skutečnosti se ale jednalo čistě o byznys, který byl vyjednán dřív, než k němu český oligarcha vůbec přišel.

Rozbouřená Vídeň se postavila plynařům. A ukázala nový směr pro klimatické hnutí

Mohutné protesty proti konání největší evropské plynové konference ve Vídni ukázaly, že klimatické hnutí vstupuje do nové fáze. Hlavním cílem už není porazit uhlí, ale zastavit stavbu nové plynové infrastruktury.

Aby letošní Evropská plynárenská konference byla tou poslední!

Svět rychle ztrácí poslední šanci udržet globální oteplení pod 1,5 °C. A plynárenské korporace dnes ve Vídni uzavírají dohody, které mají rozvrat klimatu — a jejich zisky — pojistit. Občanská společnost se pokouší jejich akci znemožnit.

DR

V Deníku Referendum jsou změny klimatu klíčovým tématem od jeho vzniku v roce 2009. Jsme první české noviny s pracovní pozicí klimatického redaktora.
×

Politika změn klimatu

Mezivládní panel pro změnu klimatu vydal „poslední varování“

Vyšla nová, již šestá shrnující zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Zpráva přináší nová čísla a zjištění, základní závěry zůstávají, jen se vystupňovala jejich naléhavost: nacházíme se v klimatické krizi a neděláme dost.

Topolánek je lobbista fosilního průmyslu. Je chybou České televize, že ho zve

Europoslanec Kolaja má pravdu. Topolánek po svém konci v politice pracuje pro zájmy fosilního průmyslu, a to pro uhlobarona a oligarchu Daniela Křetínského. Do debat o klimatu a energetice by ho veřejnoprávní televize vůbec neměla zvát.

Oceánská dohoda: přelomový krok v ochraně světových moří

Takřka dvě stovky delegátů OSN se dohodly na rozsáhlé ochraně biodiverzity a ekosystémů mezinárodních oceánských vod. Dohoda má chránit světová moře před vykořisťováním nadměrným rybolovem, dopravou nebo těžbou.

Rostoucí ceny energií

Nejvíce plynu ušetřilo Finsko. Česká republika je pod evropským průměrem

Evropské země se v létě v reakci na válku na Ukrajině zavázaly ušetřit na spotřebě plynu. Datová vizualizace ukazuje, jak se kterým zemím za minulý rok dařilo spotřebu snížit.

Energetická krize: které evropské státy jsou nejzranitelnější?

Energetická chudoba, dosud spíše opomíjený problém, nabývá se zvyšujícími se cenami plynu a elektřiny na naléhavosti. Datové vizualizace ukazují, v jakých zemích a městech ceny rostly nejvíce a kdo jsou nejohroženější skupiny obyvatel.

Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech

Zatímco Daniel Křetínský spekuloval díky ziskům z energetiky v dalších odvětvích, jeho firmy se zadlužovaly. Tento byznys model stál na stabilním příjmu z přepravy ruského plynu. Zanalyzovali jsme, jak k němu přišel a kde zisky končí.

Energetika od revoluce po současnost: krize je i důsledkem deregulace trhu

Současná podoba českého trhu s energiemi a způsob, jakým se posledních třicet let vyvíjel, je zásadní příčinou současné cenové krize. Bez potřebných regulací vznikl systém, ve kterém hrstka podnikatelů bohatne na úkor milionů domácností.

Energetika ve veřejných rukou? Ale beze všeho, jak si račte přát

Státní intervence do energetiky by neměly pomáhat držet nad vodou dnešní fosilní oligopol. Odpověď na energetickou krizi by měla v zájmu většiny obyvatel vrátit produkci energií do rukou obcí, drobných vlastníků, a společnosti jako celku.

Transformace české energetiky

Chiméra energetické soběstačnosti

Iluze energetické soběstačnosti znemožňuje racionální debatu o budoucnosti české energetiky. Nacionalistickou chiméru bychom měli vyměnit za vizi evropské spolupráce.

Boom komunitní energetiky je za dveřmi. Vláda projedná klíčovou novelu

Přijetí dlouho slibované novely energetického zákona o komunitní energetice se podle všeho blíží. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu by umožnil rozvoj sdílené a decentralizované výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Zestátnění ČEZu není samospásné. Potřebujeme decentralizaci energetiky

Zestátnění ČEZu sice může na čas snížit ceny energií, daleko podstatnější ale je, abychom podpořili komunitní energetiku, snížili spotřebu a šli cestou inovací, které budou dostupné všem.

Atomový stát

Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) chce z České republiky vytvořit atomový ostrov uprostřed Evropy. Komunistické plány na jadernou elektrárnu do každého kraje znovu ožívají. Velmi varující je fakt, že se vše chystá za zavřenými dveřmi.

Projevy klimatické krize

Florida sčítá škody po hurikánu Ian, pátém nejsilnějším v dějinách

Hurikán Ian, který minulý týden zpustošil pobřeží Floridy, byl pátou nejsilnější událostí daného typu vůbec. Pozornost se vedle odstraňování škod soustředí i na prohlubující se klimatickou krizi, jež četnost podobných událostí zvyšuje.

Monzun na steroidech. Pákistán zažívá klimatickou katastrofu nevídaných rozměrů

Krátce po extrémní vlně veder zažívá Pákistán další pohromu. Mohutné záplavy způsobené nebývale intenzivními monzunovými dešti zatopily třetinu celé země a postihly desítky milionů lidí. Takto vypadá klimatická nespravedlnost v praxi.

Řeky vysychají, státům dochází voda. Evropu sužuje nejhorší sucho za pět set let

Letní projevy klimatické krize dopadají na celý kontinent — vysychají mohutné řeky jako německý Rýn či italský Pád. Státům střední a západní Evropy se tenčí zásoby pitné vody. Vědci hovoří o nejhorším suchu za posledních pět set let.

Lesní požáry i rekordní sucho. Evropa zápolí s letními projevy klimatické krize

Země napříč Evropou bojují s extrémním horkem a lesními požáry. Tento týden má vlna veder dosáhnout nevídaných rozměrů, některé vlády vyhlašují nouzový stav. Vědci připomínají, že frekvenci a intenzitu veder způsobuje klimatická změna.

Bourání vesnice Lützerath

Obléhání Lützerathu: bourání vesnice kvůli zbytečnému uhlí

Německá policie připravuje vyklizení vesnice Lützerath. Energetická společnost RWE zde chce totiž rozšířit těžbu hnědého uhlí, ačkoli toto uhlí není potřeba. Vesnici před zbořením brání tisíce lidí.

Rozhovor z Lützerathu: Tisíce lidí brání těžbě uhlí

Členka klimatického hnutí Limity jsme my protestuje spolu s dalšími aktivisty proti likvidaci vsi Lützerath kvůli těžbě hnědého uhlí. Policie tvrdě zasáhla a aktivisty donutila vesnici vyklidit. Ti se přesto nevzdávají.

Německo páchá kulturní barbarství. Bourání vesnice Lützerath brání tisíce lidí

Tisíce lidí v Německu i mimo něj budou v nejbližších dnech odporovat snaze německé uhelné korporace RWE zbourat v Porýní vesnici Lützerath. Německá vláda pokračuje v kulturním barbarství, které jsme v České republice už překonali.

Důl Turów

Kauza Turów: politickou zradu budou lidé na Liberecku pociťovat dlouhodobě

Pokračování těžby v dole Turów po roce 2030 znamená, že region nedosáhne na finance z evropských transformačních fondů. Vedle nepříznivého dopadu na životní prostředí můžeme očekávat i sociální problémy. Na vině jsou i čeští politici.

Kauza Turów má šťastný konec!

Kauza Turów je plná pošlapávání zákonů, politické zbabělosti, lží a lidské hamižnosti. Jak by konec tohoto příběhu mohl vypadat, kdyby reprezentanti obou zemí brali ohled na právo, životní prostředí a zájmy obyvatel regionu?

Turówské zklamání: místní zůstali první na ráně, odepsaní vlastním státem

Že ODS jsou bližší kumpáni z PiS než české zájmy, bylo jasné dávno. Že ale lidi postižené těžbou v dole Turów odepíší i jiné vládní strany včetně Pirátů či ministryně Hubáčkové, je šok: tuzemská politika se projevila jako zcela bezzásadová.

Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem

Česká republika si na příštích pět a půl let zmrazila právní možnosti, jak ochránit své občany před ztrátou pitné vody. Uzavřená dohoda s Polskem je ještě slabší než návrh minulé vlády. Obsah dokumentu v rozhovoru komentuje Petra Urbanová.

DR

Jsme jediné české noviny, které od svého vzniku věnují soustředěnou pozornost klimatické krizi. Prosíme, podpořte Deník Referendum a pomozte nám učinit z klimatu i u nás společenskou prioritu.
×

Zpráva IPCC

Co si počít po zprávě IPCC? Na zoufalství není čas

Poslední zpráva klimatického panelu OSN shrnuje všechna relevantní zjištění vědců o změnách klimatu za posledních pět let. Jde přitom o děsivé čtení. Jan Kašpárek přibližuje proč a uvažuje, co dělat dále.

Ohlušující ticho. Čeští politici zareagovali na zprávu vědců o klimatu mlčením

Světoví politici i novináři živě diskutují o pondělní vědecké zprávě IPCC o stavu planety. Z českých politiků na ní zareagovali jen zástupci Zelených a Pirátů. Na tristním stavu tuzemské debaty o klimatu nesou vinu i média.

Mezivládní panel OSN: klimatická krize je tady. A lidstvo musí jednat

Podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) brzy nastane mnoho nezvratných klimatických změn. Stále však lze zabránit úplnému environmentálnímu kolapsu. O rozsahu klimatické krize rozhodne příštích deset let.

Portrét Dany Drábové

Temelínská Bečva Dany Drábové

Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.

Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost

Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.

Dana Drábová: v jádru dobrý člověk

Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.

Covering Climate Now

Deník Referendum se již potřetí účastní akce světových médií za klima

Na čtyři sta padesát médií z celého světa se třetím rokem přidává k novinářské akci Covering Climate Now. Cílem je pozvednout kvalitu a četnost psaní o klimatu. V DR chystáme kromě vlastních textů i překlady vybraných zahraničních prací.

Jak se Svatý Jan pod Skalou stal první obcí žalující stát kvůli klimatu

Manželé Boučkovi — starosta obce Svatý Jan pod Skalou a spisovatelka — popisují okolnosti, které vedly k tomu, že se jejich obec stala první samosprávou, která se připojila ke klimatické žalobě na vládu ČR.

Nemít děti kvůli uhlíkové stopě? Pojďte raději řešit fosilní paliva

Jakkoli rozhodnutí nemít dítě je potřeba zbavit stigmatu nežádoucí životní strategie, debata o tom, zda přivádět na svět potomky případně v jakém počtu, odvádí pozornost od strukturálních příčin klimatické krize.

Rozhovor s koordinátorkou: chci pro děti lepší krajinu, než jakou jsme zdědili

Dana Konečná se do iniciativy Společně proti suchu zapojila spolu se svým dvojčetem Janou Juranovou. Obě teď při mateřské dovolené připravují návrhy, jak zadržet vodu v krajině kolem Veverské Bítýšky.

Příběh dvou klimatických uprchlíků

Spojené státy americké se na příčinách klimatické migrace podílejí více než kterákoli jiná země na světě. Přesto tam klimatičtí uprchlíci nejsou vždy vítání.

Greenwashing

Zelený ČEZ? Ve skutečnosti snaha zachránit co nejvíc uhlí a přejít na plyn

ČEZ představil novou strategii, ve které se snaží prezentovat jako zelená firma, které záleží na planetě. Ve skutečnosti udělala nejmenší možný ústupek ochraně klimatu, snaží se zachránit co nejvíce uhlí a přejít na podobně špinavý plyn.

Neudržitelný greenwashing Kooperativy na Udržitelné konferenci

Pojišťovna Kooperativa se bude dnes na Udržitelné konferenci prezentovat jako hlavní ekologický partner. Ve skutečnosti však tato finanční instituce pomáhá udržovat při životě tuzemský uhelný byznys. Její greenwashing je potřeba odhalit.

Greenwashingem proti greenwashingu? EU řeší, jak rozeznat udržitelné investice

Evropská unie rozhoduje o pravidlech, podle nichž bude určovat udržitelné ekonomické aktivity. Zatím je však kritizují některé členské státy i ekologové. Podle části z nich hrozí, že se opatření proti greenwashingu stane spíše jeho oporou.

Cyklus Klimageddon

Rozhovor s Danuší Nerudovou: Lidi už víc danit nelze, korporace ano

Seriál Klimageddon uzavírá rozhovor s rektorkou Mendelovy univerzity, podle níž se nacházíme v období, kdy se láme ekonomická teorie. Potřebujeme takovou, která bude reflektovat reálné možnosti naší planety a zahodí víru v neomezený růst.

Rozhovor s L. Likavčanem: V klimatické krizi musíme být lidští i pragmatičtí

V novém dílu seriálu Klimageddon vysvětluje výzkumník a teoretik Lukáš Likavčan, jak přemýšlí o planetárním metabolismu nebo proč by se mělo lidstvo s klimatickou krizí vyrovnávat i tak, že si připustí možnost vyhynutí svého druhu.

Rozhovor s biologem: Věda radši vydává studie, než mění svět

Seriál Klimageddon s norskými osobnostmi zabývajícími se změnami klimatu pokračuje rozhovorem s biologem Dagem Olavem Hessenem. Lidstvo i planeta podle něj přežijí i velké oteplení Země. Jak to ale bude vypadat?

Rozhovor s aktivistkou: Ten pocit, kdy zjistíte, že dospělí nemají ve všem pravdu

Seriál Klimageddon pokračuje rozhovorem s norskou ekologickou aktivistkou. Naše organizace má osmdesát poboček po celém Norsku. Nechybíme u žádné ekologické kauzy. Politici nás proto nemůžou jen tak ignorovat, říká Therese Hugstmyr Woieová.

Rozhovor s klimatologem: I doktoři jsou v komunikaci s lidmi lepší než my

Podle Rasmuse Benestada z Norského meteorologického institutu se při snahách o řešení klimatické krize ukazuje, že vědci neumí dost dobře komunikovat — ani s politiky ani s veřejností.

Rozhovor s novinářkou: moc fosilních korporací závisí na veřejném mínění, a dobře to vědí

Kniha Anne Karin Sætherové o norském ropném průmyslu se stala bestsellerem. Na konference ji zvou nejen ekologové, ale i zástupci byznysu. Dobře totiž vědí, že odmítnou-li zodpovědět její otázky, veřejnost je uvrhne v nemilost.

Rozhovor s ekopsychologem: Nestrašte lidi koncem světa, přepnou na fotbal

Per Espen Stoknes se v čase klimatické krize zabývá tím, jak přimět lidský mozek, aby si dokázal představovat pozitivní budoucnost. Je přesvědčen, že nemáme mluvit pouze o nákladech na katastrofické scénáře, ale také o lepší kvalitě života.