Úspěch švýcarské klimatické žaloby je zlomem, který změní pravidla hry

Evropský soud pro lidská práva v úterý konstatoval, že Švýcarsko svou nedostatečnou klimatickou politikou porušuje lidská práva. Jde o výrok, který doslova změní pravidla hry v celé Evropě. Včetně České republiky. Rok 2024 bude zlomovým.

Frakování v Beskydech? Tady se už někdo definitivně zbláznil

Státní podnik Diamo chce na Frenštátsku v podhůří Beskyd těžit plyn. Jednou ze zvažovaných metod je také hydraulické štěpení, které způsobuje ohromnou míru devastace. Místní občané jsou proti.

Saharský písek zakončil teplotně nadprůměrné první čtvrtletí roku

Je za námi jedna z nejteplejších zim v historii měření. V první čtvrtině roku 2024 padaly teplotní rekordy a mnoho míst světa zažilo drtivé dopady klimatické změny.

Itálie a Maďarsko potopily nařízení Evropské unie o obnově přírody

Posledním kolem unijního legislativního procesu neprošel návrh nařízení o obnově přírody. Krátkodobé zájmy evropské pravice vyhrály nad dlouhodobým úsilím o návrat stability a rozmanitosti krajině.

Na suchu

Masivní sucha ve Španělsku a v USA jsou předzvěstí nastupující planetární krize: lidstvu přestává stačit voda na závlahy.

Konec spalování plynu v nedohlednu. I přes závazek G7 skončit s ním do roku 2035

Evropská snaha ukončit spalování uhlí je v půli cesty, v případě podobně špinavého plynu jeho využívání často naopak narůstá. Je nejvyšší čas, aby státy jasně deklarovaly, že i plyn, který pohání rozvrat klimatu, musí skončit.

Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek

Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.

DR

V Deníku Referendum jsou změny klimatu klíčovým tématem od jeho vzniku v roce 2009. Jsme první české noviny s pracovní pozicí klimatického redaktora.
×

Politika změn klimatu

COP28 nepřinesl „přelomovou dohodu“, ale fatální ústupky

Klimatická konference v Dubaji v rozporu se svým mediálním obrazem skončila fiaskem. Namísto kýženého posunu přinesla sérii ústupků. Bohužel v době, kdy je jasná a rychlá akce potřeba více než kdy dříve.

Česká republika potřebuje zelenou sametovou revoluci

Úvaha o úrovni současné české veřejné debaty o klimatu vznikla pro společný projekt bruselských časopisů Green European Journal a Voxeurop. V DR vydáváme její českou verzi vzhledem k explicitní vazbě na dnešní výročí.

Nina Hollandová: Korporace si přejí zánik drobných zemědělců v EU. Hrozí to

Europoslanci zařízli snahu o legislativu, která by omezila pesticidy v zemědělství. Podle bruselské výzkumnice, která monitoruje vliv lobbingu korporací na rozhodování evropských institucí, sledujeme vítězství průmyslu nad Zelenou dohodou.

Tomáš Mígl: Tvrdí se nám, že mladí jsou budoucnost. Přitom se pro ně nic nedělá

S předsedou Mladých zelených a novým prvním místopředsedou Strany zelených jsme mluvili o tom, proč se rozhodl kandidovat do nejužšího vedení strany, kde dnes vidí prostor pro zelenou politiku a jaké by si jeho strana měla stanovit cíle.

Rostoucí ceny energií

Nejvíce plynu ušetřilo Finsko. Česká republika je pod evropským průměrem

Evropské země se v létě v reakci na válku na Ukrajině zavázaly ušetřit na spotřebě plynu. Datová vizualizace ukazuje, jak se kterým zemím za minulý rok dařilo spotřebu snížit.

Energetická krize: které evropské státy jsou nejzranitelnější?

Energetická chudoba, dosud spíše opomíjený problém, nabývá se zvyšujícími se cenami plynu a elektřiny na naléhavosti. Datové vizualizace ukazují, v jakých zemích a městech ceny rostly nejvíce a kdo jsou nejohroženější skupiny obyvatel.

Fosilní lobby je hlavním a záměrným viníkem energetické krize

Plynové, ropné a uhelné firmy vykázaly v energetické krizi bezprecedentní zisky. Na náš úkor. A tak jako v otázce klimatu zas předstírají, že jsou součástí řešení problému, jejž způsobily. K řešení krize je potřeba moc fosilní lobby zlomit.

Zatímco fosilní korporace rekordně bohatly, desetitisíce lidí zemřely kvůli zimě

V zájmu zdraví nás a našich blízkých nejsou škrty, ale programy sociální podpory, zastropování cen energií a investice do zateplování domů a obnovitelných zdrojů. Potřebné finance získejme zdaněním nezasloužených zisků fosilních korporací.

Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech

Zatímco Daniel Křetínský spekuloval díky ziskům z energetiky v dalších odvětvích, jeho firmy se zadlužovaly. Tento byznys model stál na stabilním příjmu z přepravy ruského plynu. Zanalyzovali jsme, jak k němu přišel a kde zisky končí.

Energetika od revoluce po současnost: krize je i důsledkem deregulace trhu

Současná podoba českého trhu s energiemi a způsob, jakým se posledních třicet let vyvíjel, je zásadní příčinou současné cenové krize. Bez potřebných regulací vznikl systém, ve kterém hrstka podnikatelů bohatne na úkor milionů domácností.

Energetika ve veřejných rukou? Ale beze všeho, jak si račte přát

Státní intervence do energetiky by neměly pomáhat držet nad vodou dnešní fosilní oligopol. Odpověď na energetickou krizi by měla v zájmu většiny obyvatel vrátit produkci energií do rukou obcí, drobných vlastníků, a společnosti jako celku.

Nerůst

Proč jsou fakta o růstu tabu? Vládnoucí ekonomické dogma se rozchází s realitou

Ideologie ekonomického růstu udržuje dojem, že co je dobré pro kapitál, je dobré pro nás pro všechny. Právě od této představy je ale potřeba se osvobodit, má-li lidstvo účinně čelit ekologické krizi a sociální nerovnosti.

Růst je nahý

Martin Abel obsáhle polemizuje s textem Petra Koubského, v němž se autor kriticky vymezuje vůči politice nerůstu. Ve svém eseji Abel upozorňuje na to, že maxima růstu úzce souvisí výhradně s ideologií kapitalismu.

Zamlčovaný fakt o klimatu: nelze je zachránit beze změny společenského systému

Řešení klimatické krize v kulisách trvajícího růstu a zachování korporátního způsobu vlády není myslitelné. Musíme si přiznat, že pokud nepřeformulujeme sám základ svého přístupu k bohatství a jeho globální distribuci, na Zemi nepřežijeme.

Nerůst? Dobrý život v mezích planety je dosažitelnější, než si myslíme

Představa zeleného růstu stavějící na oddělování ekonomiky a ekologie je zcestná. Přesto tvoří základ politiky celého Západu. Analýza dat ukazuje, že nosnou alternativou je strategie nerůstu — životního způsobu založeného na péči a sdílení.

Nahradit jedno auto druhým nestačí. Proč nejsou elektromobily řešením

Ideologie zeleného růstu tvrdí, že cesta ven z klimatické krize vede skrze inovace — v dopravě to znamená elektromobilitu. To je ovšem iluze.

Transformace české energetiky

Elektřina už nemusí být jen byznys

Novela schválená Poslaneckou sněmovnou umožní sdílení vyrobené elektřiny a vznik energetických společenství. Jde o první, ale důležitý krok na cestě k výrobě čisté energie a demokratizaci české energetiky.

Bílina je pro ministra Hladíka šancí na změnu české klimatické politiky

Ministr Hladík bude mít na přelomu září a října jedinečnou možnost rozhodnout o budoucnosti lomu Bílina a tím významně ovlivnit směřování české klimatické politiky. Zatím mnoho politické odvahy neprojevil.

Dobře se dívejme, kdo se ve Sněmovně pokusí torpédovat komunitní energetiku

Sněmovna projednává tzv. Lex OZE II, novelu energetického zákona, která zavádí energetická společenství a sdílení elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Zpožděnou novelu napadají hlavně některé energetické firmy.

Obnovitelné energetické zdroje v Evropě zaznamenaly rekordní nárůst

Státy napříč Evropou lámou rekordy ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. V českých zemích zatím obnovitelné zdroje ale oproti trendu stagnují.

Jádro nebo jádro? Oba scénáře české energetiky do roku 2050 protežují reaktory

Připravované návrhy energetické koncepce jasně preferují jadernou energetiku. Podhodnocují náklady na výstavbu nových bloků elektráren, nereálné jsou i termíny výstavby. Obnovitelné zdroje energie jsou naopak v řadě ohledů diskriminovány.

Stát stojí na straně uhlobaronů. Trvale a zas

Stát trvale a na svůj vlastní úkor upřednostňuje finanční zájmy fosilních firem. Především tím, že uhlobarony nezatěžuje adekvátní daní. A také tím, že udržuje podmínky, jež občanům nedovolují se ze závislosti na uhlí vymanit.

Zpráva IPCC

Mezivládní panel pro změnu klimatu vydal „poslední varování“

Vyšla nová, již šestá shrnující zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Zpráva přináší nová čísla a zjištění, základní závěry zůstávají, jen se vystupňovala jejich naléhavost: nacházíme se v klimatické krizi a neděláme dost.

Co si počít po zprávě IPCC? Na zoufalství není čas

Poslední zpráva klimatického panelu OSN shrnuje všechna relevantní zjištění vědců o změnách klimatu za posledních pět let. Jde přitom o děsivé čtení. Jan Kašpárek přibližuje proč a uvažuje, co dělat dále.

Ohlušující ticho. Čeští politici zareagovali na zprávu vědců o klimatu mlčením

Světoví politici i novináři živě diskutují o pondělní vědecké zprávě IPCC o stavu planety. Z českých politiků na ní zareagovali jen zástupci Zelených a Pirátů. Na tristním stavu tuzemské debaty o klimatu nesou vinu i média.

Mezivládní panel OSN: klimatická krize je tady. A lidstvo musí jednat

Podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) brzy nastane mnoho nezvratných klimatických změn. Stále však lze zabránit úplnému environmentálnímu kolapsu. O rozsahu klimatické krize rozhodne příštích deset let.

Projevy klimatické krize

Saharský písek zakončil teplotně nadprůměrné první čtvrtletí roku

Je za námi jedna z nejteplejších zim v historii měření. V první čtvrtině roku 2024 padaly teplotní rekordy a mnoho míst světa zažilo drtivé dopady klimatické změny.

Extrémní klima 2023: Už brzy budeme litovat, že jsme emise nesnižovali rychleji

Uplynulý rok byl dosud nejextrémnějším rokem klimatické krize. Informace i technologie pro řešení máme. Chybí však politická vůle. Zachování obyvatelnosti planety vyžaduje naléhavou akci.

Extrémní požáry kanadských lesů jsou dalším příznakem klimatického rozvratu

Více než tisíc aktivních lesních požárů, desetitisíce evakuovaných lidí, statisíce čtverečních kilometrů lesa, které lehly popelem: Kanada za časů klimatické krize.

Bourání vesnice Lützerath

Rok od bitvy o Lützerath. Spolupráce s fosilním kapitálem není možná

Příběh zápasu o německou vesnici Lützerath po roce ukazuje, že dobré úmysly v boji proti klimatické změně nestačí. Stojíme totiž nejen proti změnám klimatu, ale i proti mocenským strukturám fosilního kapitálu.

Obléhání Lützerathu: bourání vesnice kvůli zbytečnému uhlí

Německá policie připravuje vyklizení vesnice Lützerath. Energetická společnost RWE zde chce totiž rozšířit těžbu hnědého uhlí, ačkoli toto uhlí není potřeba. Vesnici před zbořením brání tisíce lidí.

Rozhovor z Lützerathu: Tisíce lidí brání těžbě uhlí

Členka klimatického hnutí Limity jsme my protestuje spolu s dalšími aktivisty proti likvidaci vsi Lützerath kvůli těžbě hnědého uhlí. Policie tvrdě zasáhla a aktivisty donutila vesnici vyklidit. Ti se přesto nevzdávají.

Důl Turów

Důl Turów přišel o povolení k další těžbě. Důležitá bude reakce premiéra Fialy

Polský soud prozatím nepravomocně zrušil licenci na pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów. Podle zástupce Sousedského spolku Uhelná Milana Starce premiér Fiala přislíbil, že bude o další těžbě jednat se svým polským protějškem.

Turów dva roky po dohodě: znečišťovatel platí, ale my více

Nová polská vláda se staví vstřícně k řešení otázek životního prostředí. Premiéru Fialovi se tak otevírá mimořádná šance napravit alespoň některé negativní důsledky česko-polské dohody o dolu Turów, jejíž podepsání bylo fatální chybou.

Turówské zklamání: místní zůstali první na ráně, odepsaní vlastním státem

Že ODS jsou bližší kumpáni z PiS než české zájmy, bylo jasné dávno. Že ale lidi postižené těžbou v dole Turów odepíší i jiné vládní strany včetně Pirátů či ministryně Hubáčkové, je šok: tuzemská politika se projevila jako zcela bezzásadová.

Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem

Česká republika si na příštích pět a půl let zmrazila právní možnosti, jak ochránit své občany před ztrátou pitné vody. Uzavřená dohoda s Polskem je ještě slabší než návrh minulé vlády. Obsah dokumentu v rozhovoru komentuje Petra Urbanová.

DR

Jsme jediné české noviny, které od svého vzniku věnují soustředěnou pozornost klimatické krizi. Prosíme, podpořte Deník Referendum a pomozte nám učinit z klimatu i u nás společenskou prioritu.
×

Sucho v ČR

Sucho v mezích patriarchátu

Film Sucho režiséra a scénáristy Bohdana Slámy pojednává o potřebě nápravy vztahu ke krajině i vztahů mezi lidmi navzájem. Celkové vyznění filmu kazí schematický scénář a těžko uvěřitelné chování postav.

Sucho navzdory dešťům neodeznělo. A bude se pravidelně vracet

Dlouhá suchá období, jaké jsme zažili v posledních pěti letech, se podle vědeckých předpovědí budou v důsledku klimatické krize vracet stále častěji. Budou je však střídat vlhké roky provázené přívalovými dešti, které zvýší riziko povodní.

Meliorace prohlubují sucho. Stát je ale neřeší, vyhovují totiž agrokorporacím

Staré meliorace dál odvodňují českou krajinu. Jejich rušení brání byrokratické překážky, stát je ale nechce odstranit. Také proto, že vyhovují korporacím jako je Agrofert, říkají ekologové i drobní zemědělci.

Přehrady? Některé možná ano, ale rozhodně ne takto

Autor, který byl v letech 2007—2011 koordinátorem úspěšné iniciativy Stop přehradě, odhaluje pozadí návrhu ministerstva zemědělství na nové přehrady. Formuluje také související dilemata, která budeme muset vyřešit.

Portrét Dany Drábové

Temelínská Bečva Dany Drábové

Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.

Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost

Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.

Dana Drábová: v jádru dobrý člověk

Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.

Covering Climate Now

Deník Referendum se již potřetí účastní akce světových médií za klima

Na čtyři sta padesát médií z celého světa se třetím rokem přidává k novinářské akci Covering Climate Now. Cílem je pozvednout kvalitu a četnost psaní o klimatu. V DR chystáme kromě vlastních textů i překlady vybraných zahraničních prací.

Jak se Svatý Jan pod Skalou stal první obcí žalující stát kvůli klimatu

Manželé Boučkovi — starosta obce Svatý Jan pod Skalou a spisovatelka — popisují okolnosti, které vedly k tomu, že se jejich obec stala první samosprávou, která se připojila ke klimatické žalobě na vládu ČR.

Nemít děti kvůli uhlíkové stopě? Pojďte raději řešit fosilní paliva

Jakkoli rozhodnutí nemít dítě je potřeba zbavit stigmatu nežádoucí životní strategie, debata o tom, zda přivádět na svět potomky případně v jakém počtu, odvádí pozornost od strukturálních příčin klimatické krize.

Rozhovor s koordinátorkou: chci pro děti lepší krajinu, než jakou jsme zdědili

Dana Konečná se do iniciativy Společně proti suchu zapojila spolu se svým dvojčetem Janou Juranovou. Obě teď při mateřské dovolené připravují návrhy, jak zadržet vodu v krajině kolem Veverské Bítýšky.

Příběh dvou klimatických uprchlíků

Spojené státy americké se na příčinách klimatické migrace podílejí více než kterákoli jiná země na světě. Přesto tam klimatičtí uprchlíci nejsou vždy vítání.

Greenwashing

Zelený ČEZ? Ve skutečnosti snaha zachránit co nejvíc uhlí a přejít na plyn

ČEZ představil novou strategii, ve které se snaží prezentovat jako zelená firma, které záleží na planetě. Ve skutečnosti udělala nejmenší možný ústupek ochraně klimatu, snaží se zachránit co nejvíce uhlí a přejít na podobně špinavý plyn.

Neudržitelný greenwashing Kooperativy na Udržitelné konferenci

Pojišťovna Kooperativa se bude dnes na Udržitelné konferenci prezentovat jako hlavní ekologický partner. Ve skutečnosti však tato finanční instituce pomáhá udržovat při životě tuzemský uhelný byznys. Její greenwashing je potřeba odhalit.

Greenwashingem proti greenwashingu? EU řeší, jak rozeznat udržitelné investice

Evropská unie rozhoduje o pravidlech, podle nichž bude určovat udržitelné ekonomické aktivity. Zatím je však kritizují některé členské státy i ekologové. Podle části z nich hrozí, že se opatření proti greenwashingu stane spíše jeho oporou.

Cyklus Klimageddon

Rozhovor s Danuší Nerudovou: Lidi už víc danit nelze, korporace ano

Seriál Klimageddon uzavírá rozhovor s rektorkou Mendelovy univerzity, podle níž se nacházíme v období, kdy se láme ekonomická teorie. Potřebujeme takovou, která bude reflektovat reálné možnosti naší planety a zahodí víru v neomezený růst.

Rozhovor s L. Likavčanem: V klimatické krizi musíme být lidští i pragmatičtí

V novém dílu seriálu Klimageddon vysvětluje výzkumník a teoretik Lukáš Likavčan, jak přemýšlí o planetárním metabolismu nebo proč by se mělo lidstvo s klimatickou krizí vyrovnávat i tak, že si připustí možnost vyhynutí svého druhu.

Rozhovor s biologem: Věda radši vydává studie, než mění svět

Seriál Klimageddon s norskými osobnostmi zabývajícími se změnami klimatu pokračuje rozhovorem s biologem Dagem Olavem Hessenem. Lidstvo i planeta podle něj přežijí i velké oteplení Země. Jak to ale bude vypadat?

Rozhovor s aktivistkou: Ten pocit, kdy zjistíte, že dospělí nemají ve všem pravdu

Seriál Klimageddon pokračuje rozhovorem s norskou ekologickou aktivistkou. Naše organizace má osmdesát poboček po celém Norsku. Nechybíme u žádné ekologické kauzy. Politici nás proto nemůžou jen tak ignorovat, říká Therese Hugstmyr Woieová.

Rozhovor s klimatologem: I doktoři jsou v komunikaci s lidmi lepší než my

Podle Rasmuse Benestada z Norského meteorologického institutu se při snahách o řešení klimatické krize ukazuje, že vědci neumí dost dobře komunikovat — ani s politiky ani s veřejností.

Rozhovor s novinářkou: moc fosilních korporací závisí na veřejném mínění, a dobře to vědí

Kniha Anne Karin Sætherové o norském ropném průmyslu se stala bestsellerem. Na konference ji zvou nejen ekologové, ale i zástupci byznysu. Dobře totiž vědí, že odmítnou-li zodpovědět její otázky, veřejnost je uvrhne v nemilost.

Rozhovor s ekopsychologem: Nestrašte lidi koncem světa, přepnou na fotbal

Per Espen Stoknes se v čase klimatické krize zabývá tím, jak přimět lidský mozek, aby si dokázal představovat pozitivní budoucnost. Je přesvědčen, že nemáme mluvit pouze o nákladech na katastrofické scénáře, ale také o lepší kvalitě života.