Proč DR končí na Twitteru a proč vás zveme na Bluesky
×

I klimatický summit v Baku skončil ostudně. Spoléhat na diplomacii OSN nestačí

Ani devětadvacátý klimatický summit nepřijal adekvátní opatření na ochranu klimatu. Bohaté státy nejsou dostatečně solidární a producenti fosilních paliv brání dohodě. Je proto nutné hledat nové formáty klimatických jednání.

Black Friday je nástrojem k vykořisťování komunit i planety

Takzvaný Black Friday napevno zakořenil v české předvánoční tradici. Mnoho z nás během černého pátku opět utratí tisíce za něco, co nepotřebuje. Ba co hůř, za něco, co přispívá k likvidaci života na Zemi. Odolejme a braňme se.

„Nebudete nám tu kopat!“ Dlouhá bitva o srbské lithium pokračuje

Dva roky poté, co byly po protestech veřejnosti odloženy, jsou plány na těžbu srbského lithia zpět na stole. Německo a Evropská unie nechávají vládě Aleksandara Vučiće projít narůstající autoritářství, jen aby se k vzácnému kovu dostaly.

Spoléhat se na technologické odčerpávání uhlíku z atmosféry je čiré bláznovství

Vědecký výzkum ukazuje, že nápady na technologické odčerpávání a ukládání oxidu uhličitého z atmosféry naprosto neodpovídají reálným možnostem. Přesto mnoho strategií na ochranu klimatu na podobná zařízení stále spoléhá.

Studie: Křetínský nedisponuje prostředky na rekultivaci německých dolů

Daniel Křetínský s partnery podle nové analýzy Greenpeace netvoří dostatečné rezervy na obnovu krajiny v německé Lužici, jež je zdevastovaná těžbou v jeho dolech. Hrozí, že miliardové výdaje místo firmy nakonec zaplatí daňoví poplatníci.

Bioplyn i biometan jsou výtečné obnovitelné zdroje, budeme je potřebovat

Novela zákona o obnovitelných zdrojích, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna, má řadu nedostatků. Kromě jiného může vážně ohrozit budoucnost českých bioplynových stanic.

ČEZ je ohledně konce uhlí s aktivisty ve shodě, přesto se s nimi soudí

Krajský soud rozhodl v kauze blokády dolu Bílina z roku 2018 ve prospěch společnosti Severočeské doly ze skupiny ČEZ. Aktivisté mají zaplatit přes 660 tisíc korun. ČEZ přitom tvrdí, že se s postoji aktivistů ohledně konce uhlí shoduje.

DR

V Deníku Referendum jsou změny klimatu klíčovým tématem od jeho vzniku v roce 2009. Jsme první české noviny s pracovní pozicí klimatického redaktora.
×

Transformace české energetiky

Česká republika zaostává v rozvoji větrné energetiky. Nutně potřebujeme změnu

Rozvoji větrné energetiky brání především politické a ekonomické důvody. Potenciál čisté a levné energie z větru je přitom v České republice obrovský. Poučení hledejme v Polsku a Rakousku.

Konci uhlí musí předcházet rozvoj čistých zdrojů, jinak zdraží energie

Nová studie varuje, že konec uhlí bez rychlého rozvoje větrných a solárních zdrojů povede v České republice ke zdražení energií. Zanedbání energetické transformace ohrožuje českou ekonomiku i jednotlivé domácnosti.

Elektřina už nemusí být jen byznys

Novela schválená Poslaneckou sněmovnou umožní sdílení vyrobené elektřiny a vznik energetických společenství. Jde o první, ale důležitý krok na cestě k výrobě čisté energie a demokratizaci české energetiky.

Bílina je pro ministra Hladíka šancí na změnu české klimatické politiky

Ministr Hladík bude mít na přelomu září a října jedinečnou možnost rozhodnout o budoucnosti lomu Bílina a tím významně ovlivnit směřování české klimatické politiky. Zatím mnoho politické odvahy neprojevil.

Přichází milník v budování komunitní energetiky: sdílení elektrické energie

Od srpna se spouští registrace zájemců o sdílení elektrické energie u Elektroenergetického datového centra. Komunitní energetika tak z říše právních předpisů vstupuje do horké fáze realizace. Jde bez nadsázky o zásadní předěl.

Jádro nebo jádro? Oba scénáře české energetiky do roku 2050 protežují reaktory

Připravované návrhy energetické koncepce jasně preferují jadernou energetiku. Podhodnocují náklady na výstavbu nových bloků elektráren, nereálné jsou i termíny výstavby. Obnovitelné zdroje energie jsou naopak v řadě ohledů diskriminovány.

Projevy klimatické krize

Bleskové povodně ve španělské Valencii. Obětí je přinejmenším pětadevadesát

Rekordní srážky vyvolaly na jihovýchodě Španělska bleskové povodně. Nečekaný nápor vody způsobil rozsáhlé škody a zahynulo při něm skoro sto lidí. Podle španělských politiků a expertů může za extrémní jev klimatická změna.

České léto čelí klimatické změně: rostoucí teploty, sucha, silné bouřky

Tropické teploty, vlny veder i silnější bouřky — letní počasí v České republice se mění. Trend odpovídá vědeckým předpovědím o dopadech změny klimatu a má vážné důsledky pro zdraví lidí i krajiny.

Klimatická krize zrychluje. Dvanáctý měsíc nad hranicí oteplení o 1,5 stupně

I prvních šest měsíců roku 2024 zaznamenáváme extrémní hodnoty klimatických ukazatelů. Navzdory častějším ničivějším projevům počasí je nutné uchovat ambici udržet oteplování na co nejnižší možné úrovni.

Politika změn klimatu

I klimatický summit v Baku skončil ostudně. Spoléhat na diplomacii OSN nestačí

Ani devětadvacátý klimatický summit nepřijal adekvátní opatření na ochranu klimatu. Bohaté státy nejsou dostatečně solidární a producenti fosilních paliv brání dohodě. Je proto nutné hledat nové formáty klimatických jednání.

Uvádět fakta o klimatické změně není alarmismus, říká přední klimatoložka

Místopředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatu v rozhovoru potvrzuje, že existuje příčinná souvislost mezi změnami klimatu a extrémy počasí. Chceme-li ekonomický růst za každou cenu, trend nezvrátíme.

Ministerstva v tichosti snížila klimatické ambice, varují ekologické organizace

Ekologické organizace varují, že snížení klimatických cílů pro léta 2030 a 2050 bude mít negativní dopad na ekonomiku i životní prostředí. Mluvčí ministerstva životního prostředí změnu navržených dokumentů v odpovědi pro DR popřela.

Jsme uprostřed klimatické krize. Politici se nesmí bát nepopulárních opatření

Vláda Petra Fialy nemá dost odvahy, aby v ČR prosadila nezbytnou klimatickou a energetickou strategii. Raději sbírá lacinou popularitu u popíračů klimatické krize a hysterických kritiků Green Dealu.

Zpráva IPCC

Mezivládní panel pro změnu klimatu vydal „poslední varování“

Vyšla nová, již šestá shrnující zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Zpráva přináší nová čísla a zjištění, základní závěry zůstávají, jen se vystupňovala jejich naléhavost: nacházíme se v klimatické krizi a neděláme dost.

Co si počít po zprávě IPCC? Na zoufalství není čas

Poslední zpráva klimatického panelu OSN shrnuje všechna relevantní zjištění vědců o změnách klimatu za posledních pět let. Jde přitom o děsivé čtení. Jan Kašpárek přibližuje proč a uvažuje, co dělat dále.

Ohlušující ticho. Čeští politici zareagovali na zprávu vědců o klimatu mlčením

Světoví politici i novináři živě diskutují o pondělní vědecké zprávě IPCC o stavu planety. Z českých politiků na ní zareagovali jen zástupci Zelených a Pirátů. Na tristním stavu tuzemské debaty o klimatu nesou vinu i média.

Mezivládní panel OSN: klimatická krize je tady. A lidstvo musí jednat

Podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) brzy nastane mnoho nezvratných klimatických změn. Stále však lze zabránit úplnému environmentálnímu kolapsu. O rozsahu klimatické krize rozhodne příštích deset let.

Povodně 2024

Povodně posílila změna klimatu. Šlo o největší srážky nad Evropou

Podle právě zveřejněné studie byly zářijové povodně ovlivněné klimatickou změnou. Šlo dokonce o nejintenzivnější změřené evropské srážky vůbec. Povahu tohoto jevu už nelze hodnotit měřítky stoleté vody. Ocitli jsme se v nových poměrech.

Potopa vyplavila nepěkný obraz mnoha z nás: zbabělci a obludy

Česká debata o povodních se vyhýbá tématu klimatické krize. V ostatních zasažených zemích je však spojování povodní a změn klimatu v jádru celé diskuze. Vinu nesou zbabělí politici a služebníci fosilní oligarchie v médiích.

Přehrady dávají falešný pocit bezpečí, říká německý expert na povodně

Klimatická změna se ve střední Evropě projevuje silnými dešti a povodněmi. Velké přehrady mohou vyvolat iluzi bezpečí, ale problém s povodněmi nevyřeší, vysvětluje Dominik Paprotny z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu.

Rozhovor s expertem: Přehrady nejsou řešení, před povodní lépe chrání poldry

Přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný.

Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř

Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.

Nerůst

Proč jsou fakta o růstu tabu? Vládnoucí ekonomické dogma se rozchází s realitou

Ideologie ekonomického růstu udržuje dojem, že co je dobré pro kapitál, je dobré pro nás pro všechny. Právě od této představy je ale potřeba se osvobodit, má-li lidstvo účinně čelit ekologické krizi a sociální nerovnosti.

Růst je nahý

Martin Abel obsáhle polemizuje s textem Petra Koubského, v němž se autor kriticky vymezuje vůči politice nerůstu. Ve svém eseji Abel upozorňuje na to, že maxima růstu úzce souvisí výhradně s ideologií kapitalismu.

Zamlčovaný fakt o klimatu: nelze je zachránit beze změny společenského systému

Řešení klimatické krize v kulisách trvajícího růstu a zachování korporátního způsobu vlády není myslitelné. Musíme si přiznat, že pokud nepřeformulujeme sám základ svého přístupu k bohatství a jeho globální distribuci, na Zemi nepřežijeme.

Nerůst? Dobrý život v mezích planety je dosažitelnější, než si myslíme

Představa zeleného růstu stavějící na oddělování ekonomiky a ekologie je zcestná. Přesto tvoří základ politiky celého Západu. Analýza dat ukazuje, že nosnou alternativou je strategie nerůstu — životního způsobu založeného na péči a sdílení.

Nahradit jedno auto druhým nestačí. Proč nejsou elektromobily řešením

Ideologie zeleného růstu tvrdí, že cesta ven z klimatické krize vede skrze inovace — v dopravě to znamená elektromobilitu. To je ovšem iluze.

Evropská unie

Zelená dohoda: čtyři důvody, proč ekologická politika uvízla na mrtvém bodě

Budoucnost Zelené dohody bude jedním z hlavních témat evropských voleb. Přinášíme analýzu dosavadní evropské ekologické politiky, jejích rozporů a nedostatků.

Itálie a Maďarsko potopily nařízení Evropské unie o obnově přírody

Posledním kolem unijního legislativního procesu neprošel návrh nařízení o obnově přírody. Krátkodobé zájmy evropské pravice vyhrály nad dlouhodobým úsilím o návrat stability a rozmanitosti krajině.

Spotřeba zemního plynu v Evropě klesá, USA zastaví budování nové infrastruktury

Administrativa Joa Bidena rozhodla o pozastavení výstavby nové infrastruktury zemního plynu z ekonomických důvodů, ale i kvůli plnění klimatických závazků. Pro českou vládu je plyn nadále mostem k jaderné budoucnosti země.

Důl Turów

Důl Turów přišel o povolení k další těžbě. Důležitá bude reakce premiéra Fialy

Polský soud prozatím nepravomocně zrušil licenci na pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów. Podle zástupce Sousedského spolku Uhelná Milana Starce premiér Fiala přislíbil, že bude o další těžbě jednat se svým polským protějškem.

Turów dva roky po dohodě: znečišťovatel platí, ale my více

Nová polská vláda se staví vstřícně k řešení otázek životního prostředí. Premiéru Fialovi se tak otevírá mimořádná šance napravit alespoň některé negativní důsledky česko-polské dohody o dolu Turów, jejíž podepsání bylo fatální chybou.

Turówské zklamání: místní zůstali první na ráně, odepsaní vlastním státem

Že ODS jsou bližší kumpáni z PiS než české zájmy, bylo jasné dávno. Že ale lidi postižené těžbou v dole Turów odepíší i jiné vládní strany včetně Pirátů či ministryně Hubáčkové, je šok: tuzemská politika se projevila jako zcela bezzásadová.

Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem

Česká republika si na příštích pět a půl let zmrazila právní možnosti, jak ochránit své občany před ztrátou pitné vody. Uzavřená dohoda s Polskem je ještě slabší než návrh minulé vlády. Obsah dokumentu v rozhovoru komentuje Petra Urbanová.

DR

Jsme jediné české noviny, které od svého vzniku věnují soustředěnou pozornost klimatické krizi. Prosíme, podpořte Deník Referendum a pomozte nám učinit z klimatu i u nás společenskou prioritu.
×

Portrét Dany Drábové

Temelínská Bečva Dany Drábové

Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.

Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost

Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.

Dana Drábová: v jádru dobrý člověk

Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.

Covering Climate Now

Deník Referendum se již potřetí účastní akce světových médií za klima

Na čtyři sta padesát médií z celého světa se třetím rokem přidává k novinářské akci Covering Climate Now. Cílem je pozvednout kvalitu a četnost psaní o klimatu. V DR chystáme kromě vlastních textů i překlady vybraných zahraničních prací.

Jak se Svatý Jan pod Skalou stal první obcí žalující stát kvůli klimatu

Manželé Boučkovi — starosta obce Svatý Jan pod Skalou a spisovatelka — popisují okolnosti, které vedly k tomu, že se jejich obec stala první samosprávou, která se připojila ke klimatické žalobě na vládu ČR.

Nemít děti kvůli uhlíkové stopě? Pojďte raději řešit fosilní paliva

Jakkoli rozhodnutí nemít dítě je potřeba zbavit stigmatu nežádoucí životní strategie, debata o tom, zda přivádět na svět potomky případně v jakém počtu, odvádí pozornost od strukturálních příčin klimatické krize.

Rozhovor s koordinátorkou: chci pro děti lepší krajinu, než jakou jsme zdědili

Dana Konečná se do iniciativy Společně proti suchu zapojila spolu se svým dvojčetem Janou Juranovou. Obě teď při mateřské dovolené připravují návrhy, jak zadržet vodu v krajině kolem Veverské Bítýšky.

Příběh dvou klimatických uprchlíků

Spojené státy americké se na příčinách klimatické migrace podílejí více než kterákoli jiná země na světě. Přesto tam klimatičtí uprchlíci nejsou vždy vítání.

Cyklus Klimageddon

Rozhovor s Danuší Nerudovou: Lidi už víc danit nelze, korporace ano

Seriál Klimageddon uzavírá rozhovor s rektorkou Mendelovy univerzity, podle níž se nacházíme v období, kdy se láme ekonomická teorie. Potřebujeme takovou, která bude reflektovat reálné možnosti naší planety a zahodí víru v neomezený růst.

Rozhovor s L. Likavčanem: V klimatické krizi musíme být lidští i pragmatičtí

V novém dílu seriálu Klimageddon vysvětluje výzkumník a teoretik Lukáš Likavčan, jak přemýšlí o planetárním metabolismu nebo proč by se mělo lidstvo s klimatickou krizí vyrovnávat i tak, že si připustí možnost vyhynutí svého druhu.

Rozhovor s biologem: Věda radši vydává studie, než mění svět

Seriál Klimageddon s norskými osobnostmi zabývajícími se změnami klimatu pokračuje rozhovorem s biologem Dagem Olavem Hessenem. Lidstvo i planeta podle něj přežijí i velké oteplení Země. Jak to ale bude vypadat?

Rozhovor s aktivistkou: Ten pocit, kdy zjistíte, že dospělí nemají ve všem pravdu

Seriál Klimageddon pokračuje rozhovorem s norskou ekologickou aktivistkou. Naše organizace má osmdesát poboček po celém Norsku. Nechybíme u žádné ekologické kauzy. Politici nás proto nemůžou jen tak ignorovat, říká Therese Hugstmyr Woieová.

Rozhovor s klimatologem: I doktoři jsou v komunikaci s lidmi lepší než my

Podle Rasmuse Benestada z Norského meteorologického institutu se při snahách o řešení klimatické krize ukazuje, že vědci neumí dost dobře komunikovat — ani s politiky ani s veřejností.

Rozhovor s novinářkou: moc fosilních korporací závisí na veřejném mínění, a dobře to vědí

Kniha Anne Karin Sætherové o norském ropném průmyslu se stala bestsellerem. Na konference ji zvou nejen ekologové, ale i zástupci byznysu. Dobře totiž vědí, že odmítnou-li zodpovědět její otázky, veřejnost je uvrhne v nemilost.

Rozhovor s ekopsychologem: Nestrašte lidi koncem světa, přepnou na fotbal

Per Espen Stoknes se v čase klimatické krize zabývá tím, jak přimět lidský mozek, aby si dokázal představovat pozitivní budoucnost. Je přesvědčen, že nemáme mluvit pouze o nákladech na katastrofické scénáře, ale také o lepší kvalitě života.