Rok 2024 byl klimatickou službou Evropské unie Copernicus potvrzen jako nejteplejší rok v historii měření a první, kdy průměrná globální teplota přesáhla o jednu desetinu hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s dobou, kdy lidstvo začalo hromadně pálit fosilní paliva.

„Nyní balancujeme na hranici oteplení, jež byla definovaná v Pařížské dohodě, a průměr posledních dvou let je již nad touto hranicí,“ okomentovala data klimatoložka Samantha Burgessová z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí.

Teplotně rekordní byl uplynulý rok i v České republice. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu vystoupala roční teplota vzduchu na hodnotu 10,3 stupně Celsia a byla o dva stupně vyšší než normál pro období mezi lety 1991 a 2020. „Rok 2024 byl na území České republiky rekordně teplý, zaznamenali jsme extrémní měsíce z pohledu teploty i srážkových úhrnů,“ uvedl ústav na sociálních sítích.

Pozorovaný vývoj teplot tak potvrzuje varování Mezivládního panelu pro změnu klimatu, že teplota v Evropě bude růst rychleji než globální průměr.

Výjimečně teplé dva toky

K hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře se přiblížil i rok 2023. Jsou tak za námi dva klimaticky extrémní roky. Průměrná globální teplota dosahovala historicky nejvyšší hodnot, velmi teplá byla i hladina světových oceánů nebo teplota v polárních oblastech.

Hranice 1,5 stupně Celsia je důležitá z hlediska celkového vývoje klimatického systému Země. Při pozorování dat se může zdát, že teplota zatím roste postupně, avšak klimatologové při dalším oteplování nad hranicí 1,5 stupně očekávají dosažení bodů zvratu, které přinesou zlomové, nepředvídatelné a nevratné změny. Ostatně  „usilovat o udržení růstu průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriální úrovni a o omezení nárůstu teploty na 1,5 stupně“ je zakotveno v Pařížské dohodě z roku 2015.

„Ačkoli v roce 2024 může být zaznamenána teplota vyšší než 1,5 stupně, nemusí to nutně znamenat, že jsme tuto kritickou hranici překročili natrvalo. Spíše to zdůrazňuje naléhavost řešení základního trendu oteplování způsobeného člověkem, který tyto extrémní teploty způsobuje,“ vysvětluje místopředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatu Diana Urge-Vorsatzová na sociální síti LinkedIn.

Za čísly se skrývají katastrofální extrémy počasí

Výjimečně teplá voda na povrchu oceánů ovlivnila to, kolik vody se z oceánů vypařuje. „Celkové množství vodní páry v atmosféře dosáhlo v roce 2024 rekordní hodnoty, a to přibližně pět procent nad průměrem mezi lety 1991 a 2020,“ uvedla služba Copernicus. Zároveň upozorňuje, že „bohatá zásoba vlhkosti zesílila potenciál pro extrémní srážky. V kombinaci s vysokými teplotami při povrchu moře navíc přispěla k rozvoji velkých bouří, včetně tropických cyklón.“

Takto posílené bouře opakovaně zasáhly oblasti kolem pobřeží Mexického zálivu, například ve formě hurikánů Helen a Milton. Za pouhých třicet dní série šesti tajfunů zpustošila západní Pacifik, zejména pak Filipíny a přilehlá souostroví. Extrémní bouře přešla v září i nad střední Evropou a v České republice, Rakousku, Polsku a dalších zemích regionu způsobila masivní záplavy.

Na druhé straně pak pokračuje trend dlouhých a intenzivních období sucha. Na dvacet milionů lidí tak v státech jižní Afriky Zimbabwe, Zambie, Malawi, Angoly, Mosambiku nebo Botswany hladovělo po dlouhé epizodě sucha na začátku minulého roku.

Silné bouře s vysokým objemem srážek následované suchem a vlnami veder jsou známkou toho, že lidmi způsobené oteplování rozvrací vodní cyklus planety. Nová studie zveřejněná v časopise Nature popisuje po sobě jdoucí extrémní výkyvy sucha a silných srážek jako „bičovou frekvenci“, která má podle dat devastující účinky na lidské zdraví i stav ekosystémů.

Právě probíhající požáry na pobřeží Kalifornie jsou podle klimatologa Daniela Swaina z Kalifornské univerzity v Los Angeles tečkou za jednou z takových „bičových frekvencí“. V letech 2020 až 2022 si Kalifornie procházela historicky extrémními obdobími sucha. V posledních letech ale podle Swaina byly srážky relativně vysoké a během měsíců předcházejících letošní požární sezóně srážky „umocnily růst hořlavé trávy a křovin, načež je extrémní sucho a teplo vysušily na mimořádně vysokou úroveň,“ uvedl Swain pro BBC.

V důsledku těchto výkyvů sucha a srážek, posílených změnou klimatu, vznikají rozsáhlé divoké požáry, které nyní pustoší předměstí Los Angeles. Navíc panují mimořádně nepříznivé podmínky pro jejich hašení. Guvernér Kalifornie Gavin Newsom z Demokratické strany vyhlásil stav ohrožení a evakuováno je již na sto osmdesát tisíc lidí.

Trvá nárůst emisí

Podle údajů klimatické agentury Copernicus dosáhly v roce 2024 atmosférické skleníkové plyny nejvyšších ročních hodnot, jaké kdy byly v atmosféře zaznamenány. Koncentrace oxidu uhličitého v uplynulém roce překonaly předešlý rekord roku 2023, stejně tak koncentrace metanu.

„Naše údaje jasně ukazují na trvalý globální nárůst emisí skleníkových plynů, které zůstávají hlavním činitelem změny klimatu,“ vysvětluje klimatolog Laurence Rouil, ředitel Služby monitoringu atmosféry při agentuře Copernicus.

I navzdory extrémním výkyvům v hodnotách klimatických ukazatelů od globální teploty vzduchu nebo povrchu moří a s nimi souvisejícím extrémním projevům počasí se nedaří globálnímu společenství srazit růst emisí skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv.

„Novoročním předsevzetím číslo jedna musí být rychlejší odklon od fosilních paliv, pokud se chceme vyhnout stále extrémnějším událostem, které dostanou lidskou společnost na hranu toho, čemu se dokáže přizpůsobit,“ prohlásila klimatoložka a jedna z vedoucích portálu World Weather Attribution Friederike Ottová.