Globální nerovnosti v ochraně přírody: Bohaté státy selhávají v plnění závazků
Matěj MoravanskýKolumbijské město Cali hostí šestnáctou konferenci zástupců zemí, které se zavázaly k ochraně přírodní rozmanitosti. I přes deklarované sliby většina států neplní své cíle, ukazuje zpráva WWF. Přírodní rozmanitost je zásadně ohrožena.
Za posledních padesát let se průměrná velikost sledovaných populací volně žijících živočichů zmenšila o sedmdesát tři procent. Vyčíslil to Světový fond na ochranu přírody (WWF) a Londýnská zoologická společnost ve zprávě o přírodní rozmanitosti publikované v předvečer šestnácté konference Společnosti spojených národů o biodiverzitě v kolumbijském Cali.
Konference budí velká očekávání. Rozpad mnoha ekosystémů a vymírání přírodních druhů totiž zrychluje a je umocněn postupující klimatickou změnou. Na 190 zemí světa přitom v roce 2022 přijalo Kchun-mingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost, kterým se zavázaly k ochraně a šetrnému hospodaření na třiceti procentech suchozemského území, vnitrozemských i oceánských vod a obnově dalších třiceti procent globálních ekosystémů. Na letošní konferenci COP16 mají státy předložit konkrétní opatření, kterými chtějí cílů dosáhnout.
Dle zjištění portálu Carbon Brief a deníku Guardian ale velká většina států nezvládla připravit reálná opatření k zastavení úbytku biodiverzity. Konference tak řeší to, jak závazky států naplnit.
Prázdné sliby?
Jedním z pilířů Kchun-mingsko-montrealského rámce pro biologickou rozmanitost z roku 2022 je závazek států, že do dvou let připraví plány na ochranu a obnovu přírodní rozmanitosti s konkrétními kroky a opatřeními. Evropská unie takto přijala Nařízení o obnově přírody, své plány předložila rovněž Čína, Austrálie nebo Kanada.