Nadměrná spotřeba bohatší části populace nás rychlými kroky přibližuje ke světu s rozvráceným klimatem a nedostatkem klíčových zdrojů nutných pro přežití. Náprava je možná jen v případě velmi rychlé a hluboké transformace globální politiky, ekonomiky a společnosti s cílem zajistit spravedlivější rozdělení zdrojů, opuštění fosilních paliv a zavádění udržitelných technologií i životních stylů.

S takovými výsledky zveřejnilo pětašedesát předních vědců sdružených ve výzkumnické organizaci Earth Commission svou studii, kterou mnozí pozorovatelé považují za přelomovou. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet Planetary Health dále tvrdí, že při současném nastavení ekonomického systému nebude možné v budoucnu zajistit pro všechny obyvatele planety základní zdroje potřebné k životu.

Studie také identifikuje místa, kde jsou lidé ohrožení nejvíce v důsledku ztráty biodiverzity, klimatického kolapsu nebo nedostatku vody, což jsou jevy, které vědci dávají do souvislosti právě s nadměrnou spotřebou. Patří mezi ně Indie, Indonésie, Brazílie, Pákistán a Čína. Zároveň vědci dokládají, že na chudší část světa dopadají tyto problémy výrazně více než na lidi žijící v bohatších státech.

Strop je příliš nízko

Vědci postupovali tak, že definovali denní standardy pro důstojný život, a to konkrétně dva a půl tisíce kalorií jídla, sto litrů vody a 0,7 kilowatthodin elektřiny, spolu s vymezením prostoru patnácti metrů čtverečních pro domov a čtyř a půl tisíc kilometrů ročně na dopravu. Naproti tomu postavili výpočet planetárních mezí a zjišťovali, kolik prostoru se mezi touto podlahou a stropem nachází.

„Strop je tak nízký a podlaha tak vysoká, že tím prostorem ani nemůžete prolézt,“ řekl doslova Johan Rockström, spolupředseda Earth Commission a zároveň ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadu změn klimatu. A zmínil také, že tento šokující výsledek má podnítit k rychlým a naléhavým opatřením, která povedou k rovnoměrnějšímu rozdělení zdrojů, významnému omezení spotřeby nejbohatší části planety a výrazně většímu využívání obnovitelných zdrojů. To vše je přitom nutné udělat ve velmi rychlém čase.

Vědecká studie nám tak opět připomíná, že současný model imperiálního způsobu života, kdy poměrně úzká skupina lidí žije na úkor všech ostatních a svým životem utváří systém překračující planetární meze, nás bez nadsázky vede do zkázy. A také, že bez přerozdělení světového bohatství a zdrojů nebude možné udržet planetu do budoucna obyvatelnou.

V rozumném světě by politici výsledky této i podobných studií brali jako základ pro tvoření politik, které budou řešit klíčové problémy dneška. Bohužel žijeme ve světě, kde politiku ovládají mocenské zájmy velkých ekonomických skupin a ty si řešení těchto problémů nepřejí, neboť by to ohrozilo jejich zisky. Nezbývá proto než trpělivě budovat sociálně ekologické hnutí, které snad jednou poměry otočí.