Podle zprávy Postupimského institutu výzkumu dopadů změn klimatu pokračuje rozvrat planetárních systémů, na kterých jsou lidské společnosti i přírodní ekosystémy závislé.

„Více než tři čtvrtiny podpůrných systémů Země se pohybují mimo bezpečnou zónu,“ uvedl ředitel Postupimského institutu a jeden z autorů zprávy Johan Rockström v tiskové zprávě. Mezi překročené planetární meze patří: změna klimatu, celistvost biosféry, změna využívání půdy, využívání sladké vody, zachování biogeochemických toků, rozšíření nových druhů a entit a poslední mezí je okyselování oceánů. Těchto sedm mezí vykazuje zhoršující trend.

Změna ve světových oceánech

Ještě minulý rok přitom zpráva Postupimského institutu hovořila o překročení šesti hranic. Postoupilo ale okyselování oceánů. „Pohyb, který vidíme, směřuje naprosto špatným směrem,“ komentovala výsledky studie spoluautorka zprávy Levke Caesarová z Postupimského institutu a doplnila, že oceán se stává kyselejším, hladina kyslíku klesá a vlny veder v mořích se stupňují.

Tento posun, způsobený podle zprávy především spalováním fosilních paliv a odlesňováním, snižuje schopnost oceánů fungovat jako stabilizátor planety Země. Obzvláště ohroženy jsou nyní studenovodní koráli, tropické korálové útesy a arktický mořský život. Zásadně to podle Levke Caesarové dopadne jak na pobřežní rybolov, tak na ekosystémy v hlubokém oceánu.

„Důsledky se šíří a ovlivňují potravinovou bezpečnost, globální klimatickou stabilitu a lidský blahobyt,“ komentuje výzkumnice zjištění zprávy.

Planetární meze

Klimatická změna je přitom jen jedním z procesů, kterým lidská činnost, především využívání fosilních paliv velkými energetickými a průmyslovými korporacemi, destabilizuje planetu. Podle Johana Rocströma zkrátka nejsou problémem jen emise, ale široký a stále sílící tlak na planetu jako celek.

„Po více než deset tisíc let se lidstvo rozvíjelo v rámci stabilního a odolného systému Země,“ stojí ve zprávě. Tato epocha, kterou vědci nazývají holocén, poskytla podmínky pro vznik zemědělství, urbanizace a složitých společností. „Od poloviny dvacátého století však vstupujeme do nové epochy označované jako „velká akcelerace“, kdy socioekonomická aktivita i dopady na životní prostředí násobně vzrostly, popisuje zpráva.

Aby Rockströmův tým vystihl tlak způsobený velkou akcelerací, využívá koncept planetárních mezí. Devět mezí tak dohromady tvoří jakýsi operační systém Země — propojené procesy, jež udržují fungování přírodních ekosystémů a umožňují rozvoj lidských společností.

Vědci tyto hranice monitorují. Jejich zjištění poukazují na zrychlující se zhoršování stavu planety a rostoucí riziko nevratných změn.

Boris Sakschewski, spoluvedoucí oddělení planetárních mezí Postupimského institutu a zároveň jeden z autorů zprávy uvedl, že „výzkum planetárních mezí ukazuje, jak je planeta pod tlakem, ať už na lokální, tak i na globální úrovni“. Podle Sakschewskiho nelze zajistit lidský blahobyt a odolnost přírody jen tím, že budeme řešit jen jeden z mnoha problémů, kterým planeta čelí. Nejde tak spoléhat na konec odlesňování a výsadbu nových stromů, zatímco budeme zanedbávat ochranu přírodní rozmanitosti nebo konec fosilních paliv.