Britská nadace Oxfam dlouhodobě upozorňuje na nerovnosti související s klimatickou krizí. Podle nejnovější studie zkoumající data nashromážděná Stockholmským institutem pro životní prostředí způsobuje podnikání, ale i životní styl těch nejbohatších násobně více emisí než většina obyvatel světa žijící v chudobě. Klimatická krize tak podle Oxfamu není jen krizí planetárního klimatického systému, ale především krizí nerovností.

Studie rozlišuje dva druhy hlavních nerovností souvisejících s klimatickou krizí. Jde jednak o propastný rozdíl mezi zeměmi globálního Severu a Jihu v otázce zodpovědnosti za klimatickou krizi a poté o neméně propastnou nerovnost mezi chudými a bohatými obyvateli planety.

Podle studie v roce 2019 takzvané země s vysokými příjmy reprezentující šestnáct procent světové populace byly zodpovědné za čtyřicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Naopak příspěvek zemí s nízkými příjmy činil zanedbatelných 0,4 procenta. Současné emise Afriky plynoucí ze spotřeby činí méně než čtyři procenta, přestože je tento kontinent domovem sedmnácti procent světové populace.

Podle výzkumníků Oxfamu je otázka zodpovědnosti bývalých koloniálních říší a bohatých částí světa za klimatickou krizi více méně známá, avšak dopady jednotlivých společenských skupin na stav klimatu ještě významněji prozkoumané nejsou.

V roce 2019 se deset procent nejbohatších podílelo z padesáti procent na produkci emisí skleníkových plynů, zatímco podíl chudší poloviny obyvatel světa tvoří osm procent světových emisí. Výzkumníci Oxfamu tvrdí, že investicemi do projektů na spalování fosilních paliv a svým náročným životním stylem přispívají miliardáři nesrovnatelně více k nárůstu skleníkových plynů než většina obyvatel světa. Mezi lety 1990 a 2019 podle dat Oxfamu vypustilo nejchudších padesát procent obyvatel planety 59,3 gigatun CO2. Procento těch nejbohatších naproti tomu 141,4 gigatun.