Nová analýza údajů o emisích z databáze Carbon Majors ukazuje, že emise největších světových producentů ropy, plynu, uhlí a cementu se v roce 2023 oproti roku 2022 zvýšily, přičemž více než padesát procent těchto emisí připadá na pouhých šestatřicet společností. Autoři analýzy upozorňují, že navzdory všem důkazům vědy o přímé souvislosti mezi spalováním fosilních paliv, emisemi skleníkových plynů, rozvratem stabilního klimatu a extrémními projevy počasí třiadevadesát energetických společností navýšilo své emise.

„Zatímco několik korporací zaměřených na zisk pokračuje v rozšiřování fosilní infrastruktury, klimatické katastrofy nejvážněji zasahují ty regiony, jejichž obyvatelé spalují nejméně fosilních paliv,“ okomentoval výsledky studie Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu, a dodal, že fosilní korporace „poškozují životy milionů lidí a přibližují nás k nezvládnutelným bodům zvratu klimatického systému. Globální obrat není jen naléhavý — je nezbytný a musí začít u těchto klíčových fosilních hráčů.“

Změny ve využívání paliv

Autoři analýzy Carbon Majors se zabývali emisemi ze čtyř hlavních zdrojů: těžby, zpracování a spalování uhlí, zemního plynu a ropy a výrobou a užíváním cementu. Rozbor historických emisí od roku 1750 do současnosti odhaluje, že za takřka sedmdesáti procenty emisí, vyprodukovanými sektorem fosilních paliv, lze vysledovat 181 subjektů.

Mezi společnostmi s aktuálně největšími ročními emisemi dominují firmy vlastněné vládami států, které vyvážejí fosilní paliva, a dále uhelné společnosti ve vlastnictví vlád Číny nebo Indie. Právě v zemích jihovýchodní Asie hraje uhlí stále významnou úlohu primárního zdroje energie.

Dle autorů analýzy klesly emise skleníkových plynů v Africe a Evropě, a to u všech typů fosilních paliv. Ostatní světové regiony zaznamenaly oproti roku 2022 nárůst celkových emisí, přičemž největším zdrojem emisí v roce 2023 zůstalo uhlí. Jeho podíl na celkových emisích se ještě zvýšil spolu s emisemi z výroby a užívání cementu.

Zisky fosilních korporací

Mezi společnostmi s největšími emisemi skleníkových plynů v historii patří ExxonMobile, Chevron, Shell nebo BP. Jen tyto čtyři společnosti stojí za deseti procenty všech emisí skleníkových plynů od roku 1854.

Podle analýzy Carbon Majors navíc společnosti Chevron a ExxonMobile aktivně oponují snahám o snižování emisí a stabilizaci klimatu. Autoři analýzy například uvádějí, že „veřejná prohlášení generálního ředitele společnosti ExxonMobile Darrena Woodse v letech 2022 až 2024 často obhajují pokračující rozvoj těžby ropy a zemního plynu a staví se proti vědecky podloženému snižování spotřeby fosilních paliv.“

V současnosti vyplácejí fosilní společnosti svým akcionářům vysoké dividendy. Data o výši dividend akciových společností ukazují, že zisky energetických korporací a vyplácení části zisků akcionářům stouply obzvláště v roce 2022, tedy během energetické krize související se zahájením invaze Ruska proti Ukrajině. Korporace ExxonMobile, zabývající se především těžbou a zpracováním ropy a zemního plynu, vyplatila za rok 2024 druhé nejvyšší dividendy ze všech globálních akciových společností. První místo v žebříčku patřilo společnosti Microsoft.

Zatímco v roce 2021 vyplatily korporace těžící ropu a zemní plyn na dividendách 92 miliard dolarů, v roce 2022 to bylo takřka 153 miliard. V roce 2023, kdy dle analýzy Carbon Majors dosáhly emise skleníkových plynů těchto společností nových rekordů, činily dividendy ropného a plynového sektoru 148 miliard dolarů.

Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu společnost British Petroleum oznámila, že odstupuje od svých klimatických závazků a hodlá navýšit investice do fosilní infrastruktury. Podobně BlackRock, největší investiční fond na planetě podnikající i v energetickém sektoru, opustil již před Trumpovou inaugurací alianci investičních společností, které se zavázaly k snižování emisí skleníkových plynů.

„Velké fosilní společnosti udržují svět v závislosti na fosilních palivech, aniž by plánovaly zpomalit jejich produkci,“ komentuje výsledky analýzy Carbon Majors klimatoložka Christiana Figueresová. „Vědecké poznatky jsou jasné. Nemůžeme se vracet zpět a nadále urychlovat těžbu fosilních paliv. Místo toho se musíme posunout vpřed k dekarbonizaci ekonomického systému, který by měl fungovat především pro lidi a planetu,“ dodala.