Na začátku června oblohu nad Českou republikou a celou Evropou zbarvil do žluta kouř z lesních požárů v Kanadě. Kouř urazil tisíce kilometrů. Během divokých požárů shořely lesy o velikosti pětiny České republiky. Dle týmu klimatologů vedených Gretou Cazzanigazovou z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum bylo suché a teplé počasí vytvářející ideální podmínky pro požáry „posíleno lidmi zapříčiněnou změnou klimatu“.

Byly to právě divoké požáry starých lesů v Kanadě a v Ruské federaci, které zásadním způsobem přispěly k nečekaně strmému růstu obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. Změny klimatu zapříčiněné především emisemi skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv tak rozvracejí ekosystémy po celé planetě.

Kouř z kanadských lesních požárů viditelný pouhým okem v České republice, vzdálené od spálenišť sedm tisíc kilometrů, je důkazem, že masivním spalováním fosilních zdrojů dáváme do pohybu domino klimatického rozvratu.

„Musíme vyvrátit mylnou představu, že klimatická hrozba je pod kontrolou. Tato obrovská rizika mohou mít katastrofální následky. Mohou narušit vazby mezi lidskými a ekologickými systémy, které tvoří základ celé naší civilizace,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Guardian klimatoložka Genevieve Guentherová z Kolumbijské univerzity.

Emise dál rostou

Podle poslední analýzy globálních ukazatelů o změně klimatu všechno ukazuje, že rozvrat planetárního klimatu pokračuje, ba co víc, zrychluje. „Jak úroveň oteplování, tak jeho tempo jsou bezprecedentní,“ uvedl v tiskové zprávě Piers Forster, ředitel Priestleyova centra pro klimatické budoucnosti na univerzitě v Leedsu a hlavní autor analýzy, a dodal, že „pokračující rekordně vysoké emise skleníkových plynů způsobují, že nebezpečné dopady změny klimatu zažívá stále více z nás“.

Oteplování planety zrychlují rostoucí emise skleníkových plynů, jež se dostávají vysoko nad úroveň před pandemií. „Emise nevykazují žádné známky kulminace do roku 2025,“ tvrdí Forsterův tým a doplňuje, že k omezení globálního oteplování na jeden a půl stupeň Celsia oproti předindustriální éře je nutný jejich rychlý pokles.

Lidská činnost podle Forsterova týmu vedla v uplynulém desetiletí každoročně k uvolnění přibližně padesáti tří miliard tun emisí do atmosféry, a to především v důsledku rostoucích zplodin ze spalování fosilních paliv a odlesňování.

Upozorňují přitom na nebezpečný fakt, že roste spotřeba energie v souvislosti s užíváním klimatizací. Ty chladí místnosti v dobách horka a vln veder. Analýza organizace Ember to ukázala především na příkladu Číny, kde v roce 2024 s rostoucí spotřebou kvůli klimatizacím narůstá množství spáleného uhlí. Právě tyto extrémní projevy počasí jsou přitom paradoxně posíleny klimatickou změnou.

Stav klimatu v Evropě

Evropa je nejrychleji se oteplující kontinent světa. Dopady změn klimatu jsou přitom dle závěrů zprávy evropské klimatické agentury Copernicus o stavu klimatu v Evropě odlišné v západní a východní části kontinentu. „Východní oblasti byly obecně slunečné a teplé, zatímco západní oblasti byly oblačnější a vlhčí,“ uvádí zpráva a dodává, že rok 2024 byl pro Evropu teplotně rekordní. V jihovýchodní Evropě přitom zaznamenali nejdelší vlny veder v historii — trvala třináct dní v kuse.

Aktuálně pak v západním Středomoří probíhá mořská vlna veder, kdy nezvykle teplá voda ničí mořské ekosystémy u pobřeží Španělska a Francie. Podle portálu ClimateMeter je tato událost zásadně posílena právě změnou klimatu.

Střední Evropa zaznamenala v minulém roce jedny z největších povodní v historii. Bouře Boris v září přinesla extrémní srážky a záplavy umocněné rozvratem klimatu i do České republiky.

Dle Českého hydrometeorologického ústavu byly zima i jaro v České republice nadprůměrně teplé a velmi skromné na srážky. Podle dat ústavu bylo jaro roku 2025 na srážky dokonce šesté nejchudší od roku 1961.

Růst průměrné globální teploty nevede přímo k teplejšímu počasí, nýbrž k jeho radikálním výkyvům. Epizody silných dešťů, jako byla bouře Boris, střídá sucho a vysoké teploty.