Co to vlastně znamená, když klimatologové označí nějaké období jako „normální“? V klimatologii pro hodnocení používáme tzv. klimatické normály. Standardní klimatické normály dle Světové meteorologické organizace (WMO) jsou počítány jako třicetileté průměry z homogenizovaných a doplněných řad klimatických prvků. Podle nich pak definujeme, co je normální, podnormální, nadnormální atd.

Dle meteorologického slovníku je klimatický normál časový průměr meteorologického prvku vypočtený z mnohaletých meteorologických měření či pozorování, zpravidla za tři dekády, aby se eliminovaly vlivy kolísání klimatu. V minulosti používané normálové období 1961—1990 bylo nahrazeno obdobím 1981—2010.

S ohledem na změnu klimatu a doporučení Světové meteorologické organizace je porovnání aktuálního období prováděno k nejblíže skončenému třicetiletí, tedy aktuálně 1991—2020.

I když se to každému nemusí zdát, letošní léto je zatím v porovnání s normálem 1991—2020 dokonce teplotně lehce nadprůměrné.

Měsíc červen byl teplotně nadnormální (odchylka od normálu 1991—2020 byla +1,6 °C) a jednalo se tak o šestý až sedmý nejteplejší červen zaznamenaný na území ČR v období od roku 1961.

Červenec byl chladnější, ale přesto s odchylkou −0,4 °C od normálu 1991—2020 hodnocen jako normální. V žebříčku červenců seřazených podle průměrných teplot vzduchu se tak umístil zhruba uprostřed, tj. jako jednatřicátý až třiatřicátý nejteplejší — nebo, chcete-li, třiatřicátý až pětatřicátý nejchladnější.

V červnu a červenci se střídala teplejší a chladnější období. Na přelomu června a července (od 22. 6. do 3. 7.) jsme zažívali nadprůměrně teplé období a zatím nejdelší sérii tropických dnů (Tmax ≥ 30 °C) v letošním roce. Průměrná denní teplota vzduchu byla v tomto období výrazně nad normálem 1991—2020, v některé dny i o více než 5 °C.