Co to vlastně znamená, když klimatologové označí nějaké období jako „normální“? V klimatologii pro hodnocení používáme tzv. klimatické normály. Standardní klimatické normály dle Světové meteorologické organizace (WMO) jsou počítány jako třicetileté průměry z homogenizovaných a doplněných řad klimatických prvků. Podle nich pak definujeme, co je normální, podnormální, nadnormální atd.

Dle meteorologického slovníku je klimatický normál časový průměr meteorologického prvku vypočtený z mnohaletých meteorologických měření či pozorování, zpravidla za tři dekády, aby se eliminovaly vlivy kolísání klimatu. V minulosti používané normálové období 1961—1990 bylo nahrazeno obdobím 1981—2010.

S ohledem na změnu klimatu a doporučení Světové meteorologické organizace je porovnání aktuálního období prováděno k nejblíže skončenému třicetiletí, tedy aktuálně 1991—2020.

I když se to každému nemusí zdát, letošní léto je zatím v porovnání s normálem 1991—2020 dokonce teplotně lehce nadprůměrné.

Měsíc červen byl teplotně nadnormální (odchylka od normálu 1991—2020 byla +1,6 °C) a jednalo se tak o šestý až sedmý nejteplejší červen zaznamenaný na území ČR v období od roku 1961.

Červenec byl chladnější, ale přesto s odchylkou −0,4 °C od normálu 1991—2020 hodnocen jako normální. V žebříčku červenců seřazených podle průměrných teplot vzduchu se tak umístil zhruba uprostřed, tj. jako jednatřicátý až třiatřicátý nejteplejší — nebo, chcete-li, třiatřicátý až pětatřicátý nejchladnější.

V červnu a červenci se střídala teplejší a chladnější období. Na přelomu června a července (od 22. 6. do 3. 7.) jsme zažívali nadprůměrně teplé období a zatím nejdelší sérii tropických dnů (Tmax ≥ 30 °C) v letošním roce. Průměrná denní teplota vzduchu byla v tomto období výrazně nad normálem 1991—2020, v některé dny i o více než 5 °C.

Nejteplejším dnem roku byl zatím (do 10. srpna) 2. červenec. V tento den zaznamenalo tropický den více než 80 procent stanic. Letní den (Tmax ≥ 25 °C) v tento den zaznamenaly i stanice nad 1300 m n. m., například Lysá hora v Beskydech nebo Labská bouda v Krkonoších.

Dne 2. července jsme také naměřili zatím nejvyšší maximální denní teplotu vzduchu v tomto roce, a to na stanicích Husinec, Řež (37,4 °C), dále Doksany (37,3 °C) a Praha, Klementinum (37,1 °C). Chladnější období nastalo 7. až 13. června a pak mezi 7. a 12. červencem a ke konci července. Nejnižší odchylka denní průměrné teploty vzduchu od normálu 1991—2020 byla 9. června, a to zhruba −5 °C.

Některé komentáře pod příspěvky o „normálním létě“ a „teplotně normálním červenci“ značí, že počasí v létě, období prázdnin a dovolených, lidé vnímají citlivěji — podobně jako období Vánoc, kdy všichni chceme sníh, nebo jarních prázdnin, protože jedeme lyžovat. Přitom v létě část z nás vnímá nevraživěji odchylky teploty vzduchu směrem dolů než odchylky nahoru, i když jsou mnohem větší a teploty vzduchu nad 30 °C opravdu nejsou na našem území považovány za běžné.

Pocitovou teplotu, zejména během letošního července, snižovalo časté proudění vzduchu ze severního směru, více oblačnosti a s tím související podprůměrná doba trvání slunečního svitu a také více dnů s deštěm.

Za posledních patnáct let bylo dvanáct červenců teplejších než normál 1991—2020. Pokud si sestavíme žebříček nejteplejších červnů a červenců od roku 1961, pak první dvě třetiny letošního léta jsou čtrnácté až sedmnácté nejteplejší za posledních 64 let. To, že teplota vzduchu na našem území roste, dokazuje opět i graf č. 1.

Červenec patří mezi měsíce v roce, kdy se otepluje velmi výrazně. Od roku 1961 se průměrná měsíční teplota vzduchu zvýšila téměř o 3 °C! V loňském roce měl červenec odchylku +1,5 °C a v roce 2023 +1,3 °C. Extrémní byl červenec 2006 s odchylkou +3 °C od normálu 1991—2020.

Pokud přidáme porovnání se starším normálem 1961—1990, pak by letošní červenec neměl odchylku −0,4 °C, ale +1 °C a extrémní červenec 2006 by neskončil s odchylkou +3 °C, ale +4,4 °C.

Tropické noci ovlivňují naše zdraví

Klimatický fenomén, o kterém můžeme v návaznosti na letní období a naši paměť také přemýšlet, je takzvaná tropická noc. Tímto pojmem označujeme noc, v níž minimální teplota vzduchu neklesne pod 20,0 °C. Dříve šlo v České republice o ojedinělý jev, ale výskyt těchto tropických nocí přibývá.

Do začátku devadesátých let činil roční průměrný počet tropických nocí na našem území pět (počítáno od roku 1961). Tropickou noc zaznamenalo vždy jen malé množství stanic. Za období let 1991—2024 zažíváme ročně v průměru čtrnáct tropických nocí. Průměr za posledních deset let je dokonce jednadvacet tropických nocí.

Tropické noci snižují naše pohodlí, ovlivňují kvalitu spánku a dlouhotrvající tropické noci mají vliv i na naše zdraví. Zvlášť nepříjemné a časté jsou v městech, kde rozehřáté povrchy a budovy večer vyzařují přes den naakumulované teplo a zástavba neumožňuje dobrou ventilaci vzduchu.

Možná se vám letos oproti loňskému létu lépe spí. V roce 2024 a 1994 jsme totiž znamenali rekordní počet tropických nocí, a to čtyřiatřicet. V létě 1994 jsme zažili také nejdelší vlnu tropických nocí, devatenáct dnů po sobě od 24. července do 11. srpna 1994 neklesla v noci alespoň na jedné stanici teplota vzduchu pod 20,0 °C. Tropickou noc jsme v minulosti zaznamenali už i v polohách nad 1000 m n. m., například na šumavském Churáňově (9. srpna 1992) nebo na Klínovci v Krušných horách (7. srpna 2015).

V letošním roce jsme zatím (k 10. srpnu) zaznamenali sedm tropických nocí. Z toho čtyři tropické noci v červnu (třikrát jen na stanici Praha, Klementinum) a tři tropické noci v červenci (2. července na stanici Dyleň, 3. července na pěti stanicích a 6. července na stanici Město Albrechtice Žáry). Nejvíce tropických nocí tedy zaznamenala již zmiňovaná stanice Praha, Klementinum (5), dvě tropické noci má stanice Praha, Vinohrady - Flora. Po jedné tropické noci má dvanáct stanic.

Červenec ukončil tíživé suché období

Z pohledu spadlých srážek evidujeme v průměru za oba měsíce 92 procent obvyklého množství srážek, vztaženo opět k normálu 1991—2020, léto je tedy srážkově prozatím velmi příznivé. Červenec byl srážkově nejbohatší měsíc roku a v celkové roční bilanci srážek nebo v porovnání například s jinými suchými léty můžeme jen říct díky bohu.

První polovina roku 2025 byla z pohledu spadlých srážek totiž doposud nejsušší od roku 1961. Srážkové úhrny v červenci posunuly rok 2025 v průběžném pořadí srážkového žebříčku z posledního místa o pár příček výš a aktuálně (na konci července) zabírá páté místo mezi roky s nejnižším srážkovým úhrnem.

Jak to bude se srážkami ve zbývající části roku? To nedokáže nikdo spolehlivě předpovědět. Povodňové a srážkově bohaté roky střídají naopak ty nejsušší, toho už jsme byli svědky například v letech 1981 a 1982, 2002 a 2003 nebo 2010 a 2011.

Jak ale hodnotíme léto, pokud si neuděláme analýzu dat? Dá se říct, že na základě svých pocitů, paměti nebo aktuálních preferencí. V dětství jsme měli všichni sněhu po kolena, prázdniny u babičky byly sluníčkové a někdo si zase pamatuje letní tábory strávené v gumákách a s pláštěnkami. Výsledkem asi bude, co dotazovaný, to jiná odpověď. Jak funguje naše paměť, si může každý zkusit sám a zhodnotit tak průběh dosavadního léta.

Každopádně srpen od druhé dekády slibuje přece jen příznivější vývoj počasí pro milovníky parného a suchého léta. Tak nakonec budou spokojeni i ti a celkový srážkový deficit se snad alespoň částečně dorovná ve zbývající části roku, jen prosím ne ve stylu září 2024.