Na cestě ke klimatickému rozvratu. Skončilo nejteplejší léto v dějinách měření
Matěj MoravanskýVlny veder, požáry, bleskové záplavy, padlé teplotní rekordy, nespočet obětí: skončilo nejteplejší léto v dějinách systematického měření teploty a možná jedno z nejchladnějších, která od nynějška zažijeme.
Je skoro měsíc po konci léta, Česká republika a s ní i velká část Evropy však přes den zažívá vysoké teploty blízké úrovni tropických letních dní. Doznívá léto, které bylo podle dat klimatologů nejteplejším v historii měření. Z mnoha částí světa přicházely zprávy o vlnách veder, extrémním suchu, divokých požárech, rekordní teplotě mořské vody nebo bleskových záplavách s tisíci obětí.
Nejde o výkyvy, ale o trend
Koncem srpna vyšla zpráva programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus hodnotící uplynulé léto. Globální průměrná teplota mezi červnem a srpnem byla s velkou odchylkou nejvyšší v historii měření. V Evropě šlo o pátou nejteplejší letní sezónu. Jak zpráva upozorňuje, skokový nárůst teploty nastal i v teplotě povrchu oceánů. Ty jsou nyní zahřáté vysoko nad svůj obvyklý průměr, což se projevuje především silnějšími bouřemi a podmořskými vlnami veder, které v minulých měsících postihly například pobřeží Irska a oblast Středomoří.
Zpráva rovněž upozorňuje na paradoxní situaci, kdy řada světových regionů hlásí rekordní sucha a s nimi spojené divoké požáry, zatímco na mnoha jiných místech padly rekordy v úhrnu srážek. Takovou situaci zažila například západní Evropa nebo Turecko. Vysoké teploty totiž přispívají k výraznému vypařování vody ze zemského povrchu a vzduch je pak vlhčí. Období dlouhotrvajícího sucha se tak mohou rychle střídat s bleskovými záplavami, jako tomu bylo v září v Řecku a Libyi. Při bouři Daniel zasáhly centrální Středomoří ničivé záplavy, které způsobily zkázu libyjského přístavního města Derna.
Po celé léto přicházely ze Středomoří zprávy o suchu a požárech. Vedle již obvyklých požárů na řecké pevnině mohutně vzplanul vysušený porost na ostrově Rhodos, odkud musely být evakuovány tisíce turistů. Apokalyptické obrazy hořícího Středomoří pak vystřídaly fotografie z následků rozsáhlých záplav. Jedna extrémní událost střídá druhou.
Nejde přitom o ojedinělé excesy, které by způsobil nečekaný souběh událostí. Jak soustavně poukazuje kolektiv vědců sdružených pod iniciativou World Weather Attribution, pravděpodobnost výskytu extrémů počasí často významně souvisí s oteplováním planety, které je zapříčiněno vypouštěním stále většího množství skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti.
Vědci z iniciativy World Weather Attribution ve zprávě ohledně červencové vlny veder v severní Americe, Číně a Evropě jednoznačně uvádějí, že „bez lidmi způsobené klimatické změny by tak vysoké výkyvy teplot byly extrémně vzácné“.
Vysoké letní teploty jsou jen špičkou ledovce mnohem rozsáhlejších změn. Teplotní řady od března kontinuálně napovídaly, že letošní léto bude extrémní. V České republice byl předzvěstí již první lednový den, kdy nejvyšší teploty dosahovaly takřka 20 stupňů Celsia.
V globálním měřítku skokově rostla teplota povrchu oceánů. Přitom právě oceány pohlcují klíčové množství nadbytečné energie v klimatickém systému země a přispívají tak k jeho stabilizaci. Jejich významné přehřátí způsobené jednak klimatickou změnou, jednak začátkem teplého klimatického jevu El Niňo přispívá k tomu, že přicházejí významné extrémy počasí, jako jsou výrazně silnější bouře, sucho a vlny veder.
Planetární systém na šikmé ploše
Nedávno zveřejněné studie uvádějí, že důsledkem lidské činnosti se klimatický systém planety dostává mimo oblast bezpečnou pro existenci lidské civilizace v takové podobě, jak ji známe. Lidstvo svou činností zásadním způsobem zasahuje do mechaniky systému, který nám zajišťoval po tisíce let příhodné podmínky k rozvoji našich společností. Jedním z příkladů takových lidských zásahů jsou požáry severských pralesů v Kanadě a na Sibiři.
Suchý a teplý vzduch proměnil během několika měsíců kanadské pralesy v dokonalé palivo pro divoké požáry, které se od května šíří mnoha oblastmi Kanady, spálily již takřka 18 milionů hektarů lesa a uvolnily do atmosféry kolem 290 milionů tun skleníkových plynů (emise skleníkových plynů v České republice za rok 2022 tvořily 97 milionů tun).
Zásadní ale je, že severské pralesy sloužily v klimatickém systému jako klíčový stabilizátor. Tisíce a tisíce let se uhlík ukládal do těl stromů a rostlin, které pak zarůstaly dalšími generacemi porostu. Kořenové systémy, zetlelé dřevo a rašelina sahající i několik metrů pod povrch severského lesa tak byly obrovským úložištěm uhlíku. To vše nyní hoří. Uvolněné skleníkové plyny přispívají k výraznějšímu posílení skleníkového efektu a dalšímu oteplení.
Podobný efekt můžeme vidět i u dalších klíčových stabilizačních prvků klimatického systému. Rekordně teplé léto nás tak nejen posouvá do klimatického rozvratu, ale žene nás do situací, z nichž nemusí být východisko.
Analýzy World Weather Attribution ukazují, že důsledky veder na zdraví lidí závisí do velké míry také na tom, zda se města, obce a komunity na extrémní jevy počasí předem připravují. V Evropě již řada měst přijala akční plány pro ochranu proti vlnám veder, výsledkem je podle analýzy snížení úmrtnosti spojené s vysokou teplotou.
Opatření směřující k přizpůsobení se novým klimatickým podmínkám však mohou řešit jen některé dopady klimatické krize. Například v Kanadě se do ochrany obyvatelstva a prevence před vznikem divokých požárů investují významné prostředky, přesto tento rok dosáhl počet požárů i jejich intenzita rekordní úrovně. Vedle investic do adaptace na změnu klimatu tak bude nutné urychlit dekarbonizaci.
Rychlý odklon od fosilních paliv je požadavkem, který klimatologové předkládají již roky. Současný růst teplot tento požadavek jen podporuje. Rekordním létem roku 2023 se totiž naplňují ty černější ze scénářů dalšího možné vývoje. Například růst teploty povrchu oceánů předčil očekávání řady klimatických vědců. „Jsme v éře náhlého oteplení klimatu a v budoucnosti zaznamenáme mnoho nových rekordů,“ vyjádřil se k nárustu globální teploty profesor Dietmar Dommenget, klimatolog z Monashovy univerzity v australském Melbourne.
Projevy klimatického rozvratu
S extrémy počasí souvisí přerušení dodavatelských řetězců, především potravinových. Již v dubnu zasáhly Španělsko teploty dosahující čtyřicítky, což zásadně ohrozilo tamější zemědělskou produkci, především obilí a zeleniny. Produkce olivového oleje ve Španělsku klesla již druhý rok za sebou na polovinu a celý sektor pěstování a výroby této pro Španělsko tradiční plodiny se nachází v hluboké krizi.
Ekonomka Suzzi Kerrová upozorňuje, že „ceny potravin jsou obzvláště citlivé na výkyvy počasí, jako jsou vlny sucha, povodně nebo požáry“. Teplotní extrémy ve Španělsku mohou zásadním způsobem ovlivnit ceny potravin po celé Evropě, Českou republiku nevyjímaje. Jak uvádí poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu, riziko nedostatku potravin způsobené klimatickou krizí ohrožuje především nízkopříjmové skupiny, obyvatele Afriky, Asie, Jižní Ameriky a malé farmáře a původní obyvatelstvo po celém světě.
Ti, kdo přispívají bezprecedentním dílem k oteplování planety, zkrátka nejsou ti samí lidé, kteří budou pociťovat ty nejhorší projevy klimatického rozvratu. Podle již proslulého diagramu organizace Oxfam z roku 2015 je deset procent nejbohatších obyvatel planety zodpovědných za takřka polovinu globálních emisí skleníkových plynů, zatímco chudších padesát procent obyvatel planety za deset procent globálních emisí.
Podle IPCC se pak 3,6 miliardy lidí nachází v podmínkách vysokého ohrožení dopady klimatické krize a úbytku biodiverzity: mnoho majitelů tryskových letounů a klimatizovaných kanceláří mezi nimi nebude.
Podle predikcí Mezivládního panelu pro změnu klimatu bude zásadní, zda se podaří udržet úroveň oteplení pod 1,5 stupněm Celsia. Každá desetina stupně přitom může významně proměnit dopady klimatických změn. Pokud ve světě otepleném o 1,2 stupně zažíváme časté vlny veder, rozsáhlé požáry, bleskové záplavy a jsou ohroženy dodávky potravin, co můžeme čekat ve světě teplejším o dva, tři nebo čtyři stupně Celsia?
„To, zda budou příští generace zažívat teplejší a odlišnější svět, než je ten současný, závisí na krocích, které přijmeme již nyní nebo v relativně krátké budoucnosti,“ upozorňuje ve své souhrnné zprávě Mezivládní panel pro změnu klimatu.
Pokud tak na dnešní seniory narozené kolem roku 1950 nesnesitelně dopadají výkyvy teplot v letních měsících, je možné, že jejich vnuci a vnučky v seniorském věku budou zažívat výrazně častější a výraznější extrémy.
Jak ukazují studie takzvaných planetárních mezí, s klimatickou krizí ztrácíme stabilitu, která byla typická pro takzvané holocénní klimatické optimum. Nebude nám tak jen „tepleji“. Ohroženy jsou dosud stálé a jen málo se měnící podmínky, které před tisíci lety umožnily vznik lidských civilizací. Uplynulé léto tak předznamenává svět, který bude méně stabilní: svět zasažený klimatickým rozvratem.