Je skoro měsíc po konci léta, Česká republika a s ní i velká část Evropy však přes den zažívá vysoké teploty blízké úrovni tropických letních dní. Doznívá léto, které bylo podle dat klimatologů nejteplejším v historii měření. Z mnoha částí světa přicházely zprávy o vlnách veder, extrémním suchu, divokých požárech, rekordní teplotě mořské vody nebo bleskových záplavách s tisíci obětí.

Nejde o výkyvy, ale o trend

Koncem srpna vyšla zpráva programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus hodnotící uplynulé léto. Globální průměrná teplota mezi červnem a srpnem byla s velkou odchylkou nejvyšší v historii měření. V Evropě šlo o pátou nejteplejší letní sezónu. Jak zpráva upozorňuje, skokový nárůst teploty nastal i v teplotě povrchu oceánů. Ty jsou nyní zahřáté vysoko nad svůj obvyklý průměr, což se projevuje především silnějšími bouřemi a podmořskými vlnami veder, které v minulých měsících postihly například pobřeží Irska a oblast Středomoří.

Zpráva rovněž upozorňuje na paradoxní situaci, kdy řada světových regionů hlásí rekordní sucha a s nimi spojené divoké požáry, zatímco na mnoha jiných místech padly rekordy v úhrnu srážek. Takovou situaci zažila například západní Evropa nebo Turecko. Vysoké teploty totiž přispívají k výraznému vypařování vody ze zemského povrchu a vzduch je pak vlhčí. Období dlouhotrvajícího sucha se tak mohou rychle střídat s bleskovými záplavami, jako tomu bylo v září v Řecku a Libyi. Při bouři Daniel zasáhly centrální Středomoří ničivé záplavy, které způsobily zkázu libyjského přístavního města Derna.

Po celé léto přicházely ze Středomoří zprávy o suchu a požárech. Vedle již obvyklých požárů na řecké pevnině mohutně vzplanul vysušený porost na ostrově Rhodos, odkud musely být evakuovány tisíce turistů. Apokalyptické obrazy hořícího Středomoří pak vystřídaly fotografie z následků rozsáhlých záplav. Jedna extrémní událost střídá druhou.

Nejde přitom o ojedinělé excesy, které by způsobil nečekaný souběh událostí. Jak soustavně poukazuje kolektiv vědců sdružených pod iniciativou World Weather Attribution, pravděpodobnost výskytu extrémů počasí často významně souvisí s oteplováním planety, které je zapříčiněno vypouštěním stále většího množství skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti.

Vědci z iniciativy World Weather Attribution ve zprávě ohledně červencové vlny veder v severní Americe, Číně a Evropě jednoznačně uvádějí, že „bez lidmi způsobené klimatické změny by tak vysoké výkyvy teplot byly extrémně vzácné“.

Vysoké letní teploty jsou jen špičkou ledovce mnohem rozsáhlejších změn. Teplotní řady od března kontinuálně napovídaly, že letošní léto bude extrémní. V České republice byl předzvěstí již první lednový den, kdy nejvyšší teploty dosahovaly takřka 20 stupňů Celsia.