Zpráva o stavu evropského klimatu mluví jasně: „Evropa se za poslední desetiletí otepluje rychleji než jakýkoli jiný kontinent.“ Posledních osm let byly teploty opakovaně nejvyšší v historii měření a Evropa zažívá rok od roku dramatičtější projevy extrémního počasí.

Průměrná teplota v České republice tento trend potvrzuje. Zatímco se globální úroveň oteplení pohybuje kolem 1,2 stupně Celsia oproti dlouhodobému průměru, v českých zemích je to kolem 2,1 stupně. V posledních měsících rovněž české země zasáhly nevídané výkyvy teplot; na Silvestra minulého roku naměřily některé meteorologické stanice až osmnáct stupňů Celsia a na většině z nich padly teplotní rekordy. Nyní se zřejmě schyluje k dalšímu abnormálně teplému létu.

Požáry

Zvýšení průměrné teploty vedlo minulý rok k četným lesním požárům po celé Evropě. Podle Zprávy o stavu evropského klimatu byla spálena plocha odpovídající rozloze takřka celého Jihočeského kraje. Lesní požáry se vyskytovaly hojně i v oblastech, kde byly v minulosti prakticky neznámé. Jde například o Skandinávii nebo Velkou Británii.

Velké lesní požáry se nevyhnuly ani České republice. V Národním parku České Švýcarsko zasáhl největší požár v české novodobé historii 1600 hektarů lesa. Dlouhotrvající a za posledních šedesát let nejintenzivnější sucho vytvořilo spolu s momentálními podmínkami příznivými pro šíření ohně, jako byla vysoká rychlost větru, vysušení dřevní hmoty a vysoké teploty, ideální předpoklady pro vznik velkého lesního požáru.

Podobných událostí bude zřejmě přibývat. Podle studie, kterou si za účelem zjištění příčin požáru nechalo vypracovat ministerstvo životního prostředí se „náchylnost území celé střední Evropy k požárům dlouhodobě zvyšuje.“

Velké požáry polí, luk a lesů byly zaznamenány i na Ukrajině, mnohde v přímé souvislosti s ruskou agresi. V letošním létě se očekává, že dalších ohnisek požárů přibude a pro ekosystémy Ukrajiny budou mít válečné operace velmi tvrdé důsledky.

Studie Copernicus

Studie Agentury pro klimatickou změnu Copernicus uvedené negativní trendy stvrzuje. Poslední léto bylo nejteplejší v historii měření, stejně tak rekordní byl i úbytek alpských ledovců nebo nízké množství vody v evropských řekách. Celkově se pak počasí mění směrem k menší stabilitě a výskytu velkých extrémů v podobě bouří nebo záplav.

Jedním z takových extrémních jevů jsou i vlny veder. Podle analýzy Guardianu, který agregoval data z různých zemí, způsobily vedra v minulém roce úmrtí až dvaceti tisíc Evropanů. V Británii naměřili rekordní čtyřicetistupňová vedra a teplotní rekordy padaly i v jiných zemích.

Společným vlivem teplotních vln pak je, že ohrožují na životě především ty nejzranitelnější a ty, kteří pracují ve špatných podmínkách a nemají přístup k dostatku tekutin. „Potřebujeme se připravit na teplejší počasí — budovat domy, školy, nemocnice s dobrou ventilací, dostávat více zeleně do měst a vytvořit takový systém včasného varování, který by dokázal každého dopředu upozornit na blížící se teplotní extrémy,“ říká Eunice Loová z univerzity v britském Bristolu.

Změny počasí v Evropě mají i další konsekvence. Například kvůli suchu a nízkému množství vody ve francouzských řekách musela francouzská energetická společnost Électricité de France odstavit některé francouzské jaderné elektrárny. Vedle energetiky sucho samozřejmě ovlivňuje i výnosy v zemědělství.

Výhled pro Evropu není dobrý. Jen v dubnových předpovědích pro oblast jižního Španělska se počítá s tím, že teploty se vyhoupnou k čtyřiceti stupňům Celsia. Přitom za poslední tři roky tlumil dopady klimatické krize atmosférický jev známý jako La Niña. Ten ochlazuje především oblast Tichého oceánu, ale souvisí i s mechanismy utvářejícími počasí v Evropě. Je otázkou, kdy přesně nastoupí protiefekt El Niño, celkově se ale dá říci, že v následujících letech se v Evropě očekává zrychlení úrovně oteplování.

Globální problém

Období extrémních teplot nastává i v dalších regionech. V září minulého roku zasáhly tři teplotní vlny Grónsko a zapříčinily rozsáhlé tání ledovců a s tím spojené záplavy. Tání ledovců dosáhlo podle Světové meteorologické organizace rekordní úrovně právě v oblasti Grónska a u pevninských ledovců v Alpách a Skandinávii. S táním ledovců je spojené zvedání hladiny světových oceánů, které ohrožuje mnohé hustě osídlené pobřežní oblasti.

Vzestup teplot se nevyhýbá ani jiným částem světa. V Indii dosahovaly teploty v minulém roce padesáti stupňů Celsia a podle nedávné studie Univerzity v Cambridge ohrožují zvyšující se teploty budoucnost indické ekonomiky a zásadním způsobem zatěžují zdravotnický systém Indie. Nejlidnatější země světa však není v regionu jediná, kde lidé zažívají extrémní teploty. Vlna veder zasáhla i zbytek východní Asie; i v Thajsku, Myanmaru nebo Bangladéši naměřili teploty přesahující čtyřicet stupňů Celsia.

Reakce

„Musíme použít všechno, co máme: obnovu přírodních ekosystémů, ochranu půdy a lepší zacházení s vodou,“ prohlásil v reakci na výsledky studie Copernicus eurokomisař Virginijus Sinkevičius. Na funkčních opatřeních na zmírnění extrémů počasí se ale teprve začíná pracovat.

V případě Prahy jsou to například nové metodiky nakládání s travnatými plochami. V regionálním měřítku pak vzniká projekt CLIM4CAST pod záštitou Akademie věd České republiky, který má zlepšit systém včasného varování před suchem, povodněmi nebo požáry.

Jestliže je však nedostatečná a pomalá klimatická adaptace, ještě hůře se jeví situace ohledně řešení příčin klimatických změn. Oteplování planety je důsledkem spalování fosilních paliv a uvolňováním skleníkových plynů do atmosféry. Podle poslední Shrnující zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu je třeba zastavit výstavbu nové fosilní infrastruktury, a naopak urychleně začít uzavírat fosilní provozy. Pokud totiž budeme i nadále pálit fosilní paliva, může globální teplota do několika let dosáhnout kritické úrovně oteplení dvou stupňů Celsia.

Tak významné oteplení by vedlo k překročení klimatických bodů zvratu. Po jejich dosažení nás čeká kolaps klíčových klimatických systémů, které po staletí vytvářely stabilní počasí, na které jsme byli až donedávna zvyklí.

Podle Mezivládního panelu pro změny klimatu je nutné co nejdříve rapidně omezit spalování fosilních paliv a přejít na obnovitelné zdroje energie. Stávající oteplení a s ním spojené extrémy jsou výsledkem oteplení takřka jen o jeden stupeň. Tři z pěti scénářů predikcí mezivládního panelu přitom počítají s globálním nárůstem teploty nad čtyři stupně Celsia do konce tohoto století. To by patrně znamenalo neřízený kolaps průmyslové civilizace.