Takřka celou Evropu sužují extrémní teploty nevídaných rozměrů. Vinou klimatických změn propukla vlna veder — neobvykle brzo a s nevídanými dopady. Ve Francii a Španělsku se v posledních dnech teploty na několika místech vyšplhaly až ke čtyřiačtyřiceti stupňům Celsia, a prolomily tak dosavadní rekordy. Všudypřítomné vedro navíc v obou zemích zapříčinilo mohutné lesní požáry, lidé se evakuují po stovkách, zvířata po tisících.

Ve Španělsku se právě nachází Radek Kubala, autor Deníku Referendum a člen Re-setu: platformy pro sociálně-ekologickou transformaci. Do katalánské provincie Lleida přijel, aby se zúčastnil vzdělávacího kurzu platformy Ulex — a shodou okolností se ocitl uprostřed rekordních veder. S Radkem jsme mluvili o lesních požárech i o tom, jak extrémní teploty ovlivňují každodennost či smýšlení o klimatické krizi.

Zažíváš nejteplejší týden v životě?

Rozhodně. Jsem v provincii Lleida u města Tremp už devět dní a nic podobného jsem nezažil. Teploty se tu celou dobu držely mezi osmatřiceti a třiačtyřiceti stupni. Z neděle na pondělí teplota klesla na „pouhých“ třiatřicet — a já mám pocit, že je zima.

Když jsem jel autobusem do Barcelony, už od jihu Francie bylo poznat, že je neuvěřitelné vedro. Ale tohle překonalo veškerá očekávání.

Právě provincie Lleida je jednou z oblastí, kde propukly lesní požáry. Hrozí ti nebezpečí?

V okolí jsou aktivní požáry tři: dva jsou pod kontrolou a jeden zatím ne. Vzdálený je od nás asi padesát kilometrů.

Jednou se zvedl vítr a do údolí pod námi přinesl dým — ten pach připomínal grilování u sousedů. Ale namísto grilování hoří planeta.

Jak se na takové podmínky adaptuješ?

Po prvních dvou dnech veder už nešlo být ani vevnitř. Po ránu, kolem deváté, zatemňujeme všechny pokoje a v noci naopak otevíráme všechna okna, aby se dovnitř dostal čerstvý vzduch. Vedro vede k paradoxním situacím — čtu si přes den na posteli s čelovkou.

Jak na takřka nepřetržitých čtyřicet stupňů reaguje tělo?

V noci nejde spát a ráno vstávám brzo. Celý den jsem uvnitř a čekám na večer, kdy teplota klesne na třicet stupňů.

Po pár dnech má člověk úplně zablokované myšlení. Poslední tři dny byly pro mě i ostatní na hranici žitelnosti. Témata mimo přednášky se točí jen kolem vedra, jak jsou lidi unavení, jak nezvládají.