Požáry v Kanadě jsou příznakem kriticky nebezpečného trendu
Matěj MoravanskýV kanadské provincii Alberta zuří desítky divokých lesních požárů způsobených extrémně vysokými teplotami. Nejde o ojedinělou přírodní katastrofu, ale o příznak nebezpečného trendu, který ohrožuje stabilitu severských lesních ekosystémů.
Úřady kanadské provincie Alberta musely na přelomu dubna a května vyhlásit stav nouze. V provincii totiž vypuklo více než sedmdesát divokých lesních požárů souvisejících s nezvykle vysokými teplotami. Kanadské jehličnaté lesy postihly teploty kolem čtyřiceti stupňů Celsia a na mnoha místech teplota překročila doposud naměřené rekordy až o deset stupňů.
Teplotní extrémy a vlny veder jsou součástí trendu, který západní Kanadu postihuje již několik let. Zdejší rozsáhlé lesní ekosystémy jsou pak oslabené a snadno v nich vznikají ničivé lesní požáry. V kanadské provincii Alberta jen 6. května napočítali více než devadesát takových požárů, které spálily již 410 tisíc hektarů lesa a podle kanadských úřadů doposud donutily k evakuaci čtrnáct tisíc obyvatel.
Dlouhodobý trend
Současná vlna veder není pro kanadskou provincii Alberta ničím novým. Již v roce 2021 zasáhly provincii teploty vysoko nad dosavadními rekordy a na západě Kanady způsobily stovky úmrtí.
Na vině je jev, pro který se vžilo označení „heat dome“ — kupole horka. Vznikají právě nad západním pobřežím Kanady. Nad vnitrozemskou částí Kanady se totiž střetává teplý vzduch z Tichomoří a pevninský vzduch z východu. Oba teplé proudy se snaží stoupat, ale místo toho jsou tlačeny atmosférickým tlakem zpět k povrchu, kde vytvářejí vlny veder.
Podle studie společnosti Climate Central je tento jev přímým důsledkem klimatické krize. Klimatolog a jeden z autorů studie Andrew Perhing výsledky studie komentuje jednoznačně: „Vedro je významnou hrozbou pro zdraví milionů obyvatel a jak jsme zjistili v naší analýze, nebýt vlivu uhlíkových emisí, tak takové podmínky nenastanou.“
Požáry a ropný průmysl
Paradoxem je, že provincie Alberta na západě Kanady patří mezi centra kanadského ropného průmyslu, a kdyby byla tato jedna z deseti kanadských provincií samostatným státem, stala by se pátým největším producentem ropy na světě. Ropa se zde těží z ropných písků, což je jeden z ekologicky nejškodlivějších způsobů získávání této suroviny. Pokud písky nejsou hluboko v podzemí, těží se v povrchových dolech a k oddělení ropy od dalších látek se používá velké množství horké vody.
Důsledkem ale je, že se použitá voda stane vysoce toxickou substancí, kterou je nutné odčerpávat do velkých odpadních lagun. Dobře je to vidět na satelitních snímcích města Fort McMurray, do kterého fosilní korporace soustředí své těžařské aktivity. Podle listu Edmonton Journal byly požáry v některých oblastech tak blízko těžebních zařízení, že musely zastavit práce a hasiči jejich pracovníky evakuovali v helikoptérách.
Jak těžba, tak i požáry představují přitom enormní zátěž pro původní obyvatele Kanady. Jejich komunity často žijí v nejhůře zasažených oblastech a úřady z nich jen za poslední týdny museli evakuovat dva tisíce lidí.
Požáry nepropukly jen v Kanadě. Zvyšuje se počet zpráv o velkých požárech na Sibiři a rekordních teplotách v oblastech všech severských pralesů. Ty přitom patří k jednomu z klíčových ekosystémů pro udržení klimatické stability a jejich narušení je jedním z takzvaných bodů zvratu; pokud by skutečně nastal kolaps severských pralesů, znamenalo by to nezvratné důsledky pro stabilitu celoplanetárního klimatu.
„Čím bude planeta teplejší, tím častější a silnější požáry budou,“ říká australská klimatoložka Joëlle Gergisová. V České republice se to ukázalo minulé léto, kdy dlouhé sucho a vlna veder nastolily ideální podmínky pro vznik rozsáhlého požáru v Národním parku České Švýcarsko. S požárem, který zde na přelomu července a srpna vypukl, několik týdnů zápasily stovky hasičů a spálil šestnáct set hektarů lesa.