Kronika osobní odpovědnosti, kapitola lesní požáry
Petr BittnerVzývání osobní odpovědnosti, oblíbená kratochvíle českých politiků, je nebezpečnější, než se na první pohled zdá. Vyviňuje systémové aktéry a zamlžuje představu o společném světě. Ať už za požár může kdokoli, nic není jen o jednotlivci.
Ničivé požáry už od neděle sužují Národní park České Švýcarsko na severu Čech. Zlověstný pach kouře ráno probouzel lidi až v Praze. Stovky obyvatel byly evakuovány, stovky hasičů se na hranici svých fyzických možností snaží požár zastavit. Popelem lehlo již několik domů. Vlna veder přinesla trend obrovských lesních požárů z jihu a jihozápadu Evropy i k nám.
Neměli bychom přitom popírat roli, jakou hrají sezónní požárů při obnově přirozeného — v případě Českého Švýcarska především borového — lesa. Borové lesy disponují odolnou kůrou a přirozenou schopností rychlé a pestré obnovy.
Je však nezpochybnitelným faktem, že klimatická změna zvyšuje pravděpodobnost rozsáhlých požárů. Je to klimatická změna, jejímž vlivem budou sezóny lesních požárů delší a intenzivnější. Od roku 2000 čelí české lesní porosty skokově vyššímu počtu dnů v roce, během nichž je počasí příznivé pro vznik a šíření požárů. Jedna z příčin spočívá ve zvýšení průměrné teploty v České republice od roku 1960 o neuvěřitelné dva stupně Celsia.
„Česká republika bude muset nepochybně udělat celou řadu dalších kroků… Musíme se připravit zejména na to, že jsou tu klimatické změny a požáry budou nastávat čím dál častěji,“ říká odborník na požární ochranu z Ostravské univerzity Martin Trčka.