Oheň může přírodě národního parku uškodit jen stěží
Michal HořejšíJakkoli je požár v Českém Švýcarsku strašný a je potřeba jej se vší silou potlačit, jeho mediální obraz je neúplný a znovu obnažuje naši pokřivenou představu o přírodě. Oheň stejně jako vichřice či kůrovec je totiž pro ekosystémy nezbytný.
V lesích Národního parku České Švýcarsko vypukl požár, který zachvátil velké plochy lesa. Na místě zasahuje nejen spousta hasičů, ale také policejní vrtulník. Plameny se šíří, i když se zdá, že profesionálové situaci nakonec zvládnou.
Vůbec nepochybuji o tom, že požár vznikl poté, co někdo z neukázněných, nebo lépe bezohledných návštěvníků přes přísný zákaz v místních převážně jehličnatých lesích manipuloval s otevřeným ohněm. A už vůbec nepochybuji o tom, že podstatným faktorem, který k situaci významně přispěl, je zcela nenormální počasí, které souvisí s až nečekaně rychle postupující klimatickou změnou.
Souhlasím. A oceňuji kritiku ničení krajiny.
Alarmistické zprávy vyznění reportáží o letních požárech je motivováno snahou přitáhnout a udržet pozornost diváků, kromě toho snad i dobrou věcí, totiž rozšířením obav z lidského vlivu na vývoj klimatu. Vesměs však máme co do činění s důsledky konkrétní neopatrnosti a bezohlednosti, tu a tam i žhářství. Více pozornosti by patřilo zcela záměrným, schváleným útokům na zemi a její krásu, opěvované v naší hymně.
Výraz "národní park" není, upřímně řečeno, termín už adekvátní. V praxi jde, žel, především o destinace určené prioritně stále náročnějšímu masovému turismu. Jednat by se však mělo samozřejmě o rozsáhlá refugia přírody, ponechané převážně sobě samé.