Velké množství lesních požárů zachvátilo s příchodem teplého počasí celou republiku. Za poslední týden hořely lesy například v Českém Švýcarsku, v Bludově na Šumpersku, v Rohozci na Brněnsku nebo u muničního skladu na Litoměřicku.

„V letošním roce zatím evidujeme přes osm set případů lesních požárů, což je ve srovnatelném období více než v roce 2024 i 2023,“ uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru České republiky Klára Ochmanová.

Za množství lesních požárů může především velké sucho v předchozích dnech. „V porovnání s loňskem je situace se suchem pro začátek července horší. Požáry jsou závislé hlavně na dlouhém období bez výraznějších srážek. Stačí třeba jen jeden týden beze deště a k tomu horké počasí a vítr a podmínky pro vznik požárů jsou tu,“ vysvětluje Tomáš Fryč z Českého hydrometeorologického ústavu.

Množství lesních požárů se kvůli klimatické změně dlouhodobě zvětšuje. Ještě před dvaceti lety evidovali hasiči kolem šesti set lesních požárů ročně. V posledních letech jich je ale více než dvojnásobek. Například loni bylo lesních požárů přes dvanáct set, rok předtím dokonce přes patnáct set.

Lesních požárů výrazně přibylo také v letech 2015 až 2020, kdy Českou republiku sužovalo extrémní sucho. Letos zatím taková situace nehrozí. „Sucho v letech 2015 až 2020 bylo rekordně dlouhodobé, a kromě nedostatku vody ve vodních tocích se projevovalo hlavně v zásobách podzemních vod. Z dlouhodobého hlediska rok 2025 zatím v porovnání s tímto obdobím nevypadá tak nepříznivě. Navíc by se mohla situace zlepšit v průběhu tohoto týdne,“ říká Tomáš Fryč z Českého hydrometeorologického ústavu.

Hořlavé monokultury opět ve hře

K požárům u nás kromě klimatické změny přispívá i velké množství smrku v lesích, o němž jsme psali již dříve. Tuto dřevinu mají lesníci díky rychlému růstu v oblibě, kvůli vysokému obsahu pryskyřice jsou ale smrky taky extrémně hořlavé. V současné době tvoří smrk necelých padesát procent lesů a číslo se dlouhodobě mírně snižuje.

V budoucnu by však mohlo jeho množství začít znovu narůstat. Pro soukromé majitele lesů se totiž bude rušit povinnost vysazovat minimální podíl listnatých stromů a jedlí, jako tomu bylo doteď. Počítá s tím novela lesního zákona, která by měla platit od příštího roku.

Pokud by tedy lesníci chtěli, mohli by začít vysazovat smrkové monokultury. Naopak listnaté stromy, které požárům spíše zabraňují, nebudou muset lesníci vysazovat vůbec.

Ministerstvo zemědělství se však hájí, že je současné nařízení nadbytečné, jelikož už nyní vysazují majitelé lesů více listnáčů a jedlí, než kolik udává zákon. „Na základě objektivních informací, například šetření Českého statistického úřadu, je již několik let zřejmé, že faktický podíl obnovy lesa melioračními a zpevňujícími dřevinami je vyšší, než stanovoval lesní zákon v předchozím znění,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

„Základním motivem bylo nechat rozhodnutí o skladbě lesů na vlastnících, kteří svému lesu nejlépe rozumí a vědí, jak v něm hospodařit. Každý rozumný vlastník má o les pečovat, a když se podíváte na statistiky, tak se to děje,“ dodává ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Se záměrem však nesouhlasí ochránci přírody. „Zákony by se neměly psát jen pro lidi, kteří chtějí vše dělat dobře, spíše naopak,“ je přesvědčen Jan Skalík z ekologické organizace Hnutí Duha.

Ministerstvo chce nyní vlastníky k výsadbě listnáčů a jedlí motivovat formou dotací. Ani s tím však ochránci nesouhlasí. „Každý vlastník musí počítat s tím, že je potřeba se o les starat tak, aby se daný porost sám udržel. Platit tedy lidem de facto jen za to, že mají les, je zcestná myšlenka,“ říká Skalík.

Lepší odolnosti lesů mohl pomoci také nový myslivecký zákon, který počítal s nápravou stavů spárkaté zvěře. Tedy jelenů, daňků, muflonů či srnců, kteří většinu listnatých stromů spasou. Právě počty těchto zvířat jsou dlouhodobě několikanásobně vyšší, než je pro lesy únosné. Opoziční poslanci však projednání zákona dlouhodobě blokovali a zákon se tedy na schůzích sněmovny dále nenavrhoval.

Lesní požáry se nevyhýbají ani dalším státům. V červenci zachvátil oheň například lesy v Turecku, na Krétě nebo v Německu. Kouř z požáru nedaleko Drážďan byl cítit i na severu Čech.

Požárů bude navíc v budoucnu pravděpodobně ještě více. Podle zprávy OSN vzroste celosvětově množství extrémních lesních požárů do konce století o padesát procent.

Lesní požáry vznikají nejčastěji lidským zaviněním. Způsobují je odhozené nedopalky, neuhašená ohniště, horké motorové pily nebo odhozené lahve s vodou, která v kombinaci s přímým slunečním světlem mohou zapálit hrabanku — suchou směs jehličí a větviček jehličnanů.