Před rokem přinesl Deník Referendum rozsáhlou datovou analýzu o lesních požárech v České republice. Hlavním zjištěním bylo, že lesních požárů přibývá i u nás, a to především kvůli špatnému hospodaření s lesy, které jde ruku v ruce s prohlubujícími se projevy změn klimatu. Relativně dobrá zpráva, která z analýzy vyplynula, říká, že požáry se u nás většinou daří udržovat malé a hasit včas.

Letošní analýza, aktualizovaná o nová data, oba trendy potvrzuje. V roce 2023 se u nás vyskytlo 1512 lesních požárů, což je z pohledu poslední dekády novodobý průměr. Tyto požáry spálily celkem 217 hektarů lesa — nejméně za sedm let. Vyplývá to z dat Hasičského záchranného sboru České republiky.

Zdá se tedy, že po požáru v Českosaském Švýcarsku se situace vrátila do stavu, který by se dal v posledních deseti letech považovat za normál. Právě kvůli požáru v národním parku před dvěma lety začali rostoucí riziko lesních požárů řešit aktivně i zákonodárci.

Ministerské řešení pro národní parky: asfaltky a kácení

V přímé souvislosti s požárem v Českosaském Švýcarsku například zpracovalo ministerstvo vnitra koncepci zvýšení požární ochrany v lesích, kterou nyní musí schválit Bezpečnostní rada státu. Ministerstvo chystá i novelu zákona o požární ochraně, zaměřující se na požáry v národních parcích a chráněných územích.

Připravovanou novelu však kritizují ochránci přírody. Podle nich je novela k chráněným oblastem necitlivá. Ministerstvo v ní totiž navrhuje zavádět v chráněných oblastech opatření, jako je prosekávání souší, kácení suchých stromů podél cest či udržování asfaltových cest, které by sloužily průjezdu hasičských aut.

„Taková opatření jsou v chráněných územích a zejména národních parcích naprosto šílená. Je to úplné nepochopení poslání těchto lokalit,“ komentuje Jaromír Bláha z ekologické organizace Hnutí Duha.

Navrhovaná opatření navíc nemusí být podle přírodovědce Jakuba Hrušky z Akademie věd ani efektivní. „V hasičském autě mají hasiči jen pár kubíků vody, které v případě lesního požáru nemají velký význam,“ vysvětluje s tím, že lesní požáry by se měly hasit pomocí letadel, jak je tomu zvykem ve světě.

Hruška zároveň upozorňuje na skutečnost, že kromě požáru v Českosaském Švýcarsku u nás v chráněných územích téměř nehoří.

Většina lesních požárů totiž vzniká lidským zaviněním. Například od horké motorové pily nebo odhozené lahve s vodou, která v kombinaci s přímým slunečním světlem může zapálit hrabanku — tedy suchou směs jehličí a větviček jehličnanů. „Pokud lidé do lesa nezasahují, minimalizují se technické příčiny vzniku požáru,“ vysvětluje Hruška.

Smrku je stále hodně. Nadějí je nový myslivecký zákon

Požáry proto vznikají spíše v hospodářských lesích, kde jsou navíc často zastoupeny vysoce hořlavé smrkové monokultury. I zde se ale procentuální zastoupení smrku pomalu, ale jistě snižuje. Potvrzují to i nová data za rok 2022. Příčinou je kůrovcová kalamita. „Kvůli kůrovci odumřely obrovské plochy smrkových lesů. Tím pádem se celkové zastoupení smrku výrazně snížilo,“ vysvětluje Bláha.

Právě smrk však stále vysazují lesníci ze všech dřevin nejvíce. V roce 2022 dokonce poprvé po deseti letech mírně narostlo procentuální zastoupení této dřeviny ve výsadbě.

Vzhledem k postupujícím změnám klimatu a zvyšujícímu se riziku lesních požárů by ale bylo v českých lesích potřeba výsadbu smrků naopak dále snižovat a sázet více listnatých stromů. Nyní se smrku vysazuje kolem třiceti procent. Podle Bláhy je ale bezpečné zastoupení této dřeviny o třetinu nižší.

Více listnáčů v lesích by mohl zajistit nový myslivecký zákon. Ten počítá s nápravou stavů spárkaté zvěře, tedy jelenů, daňků, muflonů či srnců, kteří většinu listnatých stromů spasou. Právě počty těchto zvířat jsou dlouhodobě několikanásobně vyšší, než je pro lesy únosné.

„Ministerstvo zemědělství připravilo skutečně kvalitní návrh, který plánování lovu odvozuje od míry poškození lesa. Tedy tam, kde jsou nejvíc poškozené lesy, by systém vedl ke snížení stavu spárkaté zvěře. Naopak tam, kde lesy tak poškozené nejsou, by se stavy tolik snižovat nemusely,“ vysvětluje Bláha. Upozorňuje však, že proti návrhu existuje velký odpor myslivců a není jisté, zda zákon projde.

Nový lesní zákon možná nic nového nepřinese

S lepší druhovou skladbou lesů, které by byly odolnější proti kůrovci i ohni, měl pomoci i program ministerstva zemědělství Podpora adaptace lesů na klimatickou změnu. Už loni však ochránci přírody upozorňovali na to, že je program špatně nastavený a podporuje i takové vlastníky, jejichž hospodaření k větší odolnosti lesů nepřispívá. Ministerstvo navíc letos kvůli nedostatku financí program zrušilo.

Náhradou by měla být novela lesního zákona, kterou budou poslanci projednávat na podzim. Její součástí je i zavedení takzvaného nároku na platbu za takzvaně ekosystémovou službu.

„Vlastník lesa bude mít možnost čerpat platbu v případě, že hospodaření na jeho majetku povede k podpoře poutání uhlíku a biodiverzity v lesích,“ vysvětlila Tereza Kubálková z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.

Mezi ekosystémové služby by se mělo řadit například vyšší zastoupení různých druhů dřevin, zmenšování plochy holin, vyšší využití přírodních procesů při obnově lesa či ponechání části dřeva k zetlení.

Jaromír Bláha je však k návrhu zákona skeptický. „Máme velkou obavu, aby podmínky nebyly nastaveny podobně, jako v dřívějším problematickém Programu podpory adaptace lesů. Pravidla musí být nastavena tak, aby skutečně podporovala vlastníky, kteří hospodaří výrazně lépe, než je běžná praxe.“

S návrhem nového lesního zákona je i další problém. Všichni vlastníci lesů totiž mají nyní povinnost dodržovat alespoň minimum vysázených jedlí a listnáčů.

Novela by však tuto povinnost zachovala pouze pro státní lesy. Soukromí vlastníci, kteří by chtěli vysadit sto procent smrku, by mohli takto učinit.

„Ministerstvo zemědělství říká, že místo toho bude soukromé vlastníky motivovat finančně. S tím ale vůbec nesouhlasí ministerstvo financí a na programu adaptace lesů jsme viděli, že se na to vůbec nemusí najít peníze,“ dodává Jaromír Bláha.