Podle dat z Evropského informačního systému o lesních požárech je právě probíhající letní požární sezóna vážná především v jižních a jihovýchodních státech Evropy. „Jen v červenci vypuklo v Bulharsku více než sto padesát lesních požárů v důsledku horkého počasí, nezodpovědného chování, jako je odhazování nedopalků cigaret a skleněných lahví nebo nekontrolovaným vypalováním polí,“ komentuje situaci bulharská reportérka Vladislava Peevaová z Mediapoolu a dodává, že Bulharsku chybí hasicí technika, především pak helikoptéry a hasičská letadla.

Analýza dlouhodobých trendů ohledně požárů od Evropské sítě datové žurnalistiky pak ukazuje, že podíl území s vysokým rizikem požárů se v Evropě za posledních padesát let zdvojnásobil.

Jen za letošní rok se v Bulharsku rozhořely požáry na 38 tisících hektarech. Na Kypru požáry zasáhly více než tři tisíce hektarů lesů a půdy, přičemž v obou zemích jde o nadprůměrné hodnoty oproti stavu mezi lety 2006 a 2023. Pro srovnání, největší požár v historii České republiky v Národním parku České Švýcarsko postupně zasáhl na 1600 hektarů plochy. Letos tomu budou dva roky, co se ho podařilo uhasit.

Požáry jsou vážné na jihu a jihovýchodě

Apokalyptické fotografie tisíců turistů prchajících před požáry na řeckém ostrově Rhodos z minulého roku jsou jen jedním ze symbolů vážné situace, která ohledně požárů panuje na jihu a jihovýchodě Evropy kolem Středozemního moře. V roce 2022 byla například ve Španělsku vyhlášena výstraha před požáry na více než polovině území. „Ukazuje se, že mezi extrémním počasím a rozsáhlými požáry existuje zásadní souvislost. Potvrzené scénáře změny klimatu s sebou stále častěji nesou mimořádné situace v celém Středomoří: intenzivnější a dlouhodobější vlny veder, dlouhotrvající sucha a velmi nízkou relativní vlhkost vzduchu,“ uvádí ve zprávě z roku 2023 španělská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Ve Španělsku odpovědnost za hašení požárů nesou buď obce, nebo provinční samosprávy. „Například v Kastilii a Leónu existuje síť dvou set dohledových stanic a kamer strategicky rozmístěných po celém území,“ upozorňuje spolupracovnice naší redakce z projektu PULSE a reportérka španělského El Confidencial Ana Somavillaová.

Požáry v středomořských zemích nejsou výjimkou, ale pravidlem. Příkladem mohou být i rozhovory, které pořídila spolupracovnice Deníku Referendum Lola García-Ajofrínová s lidmi z jihoitalského regionu Metera. Lidé z městečka Miglionico každé léto bezmocně sledují, jak plameny pohlcují části zdejšího lesa, dokud nepřijedou hasičské jednotky. „Nemůžeme nic dělat, nejsme vycvičení, můžeme jen přihlížet a trpět,“ říká Eliana, dvaačtyřicetiletá obyvatelka městečka.

Na výskyt požárů je náchylnější celá jihoitalská oblast Matera. „Průměrná roční teplota se zvýšila o více než dva stupně,“ vysvětluje reportérka García-Ajofrínová, která rozhovory navíc pořídila jen několik dní poté, co při pokusu o záchranu rodiny před požárem nedaleko Matery zahynuli dva hasiči.

„Rok 2023 byl pro Řecko z hlediska ochrany lesů před požáry noční můrou,“ napsal Deníku Referendum Kostas Zafeiropoulos z řeckého média Efsyn. V Řecku průměrně každý rok požáry zasáhnou na padesát tisíc hektarů půdy, přičemž Alexandros Dimitrakopoulos, profesor katedry lesnictví a přírodního prostředí Aristotelovy univerzity v Soluni, tvrdí, že lesní plocha vypálená v roce 2023 se v Řecku ve srovnání s průměrnou vypálenou plochou mezi lety 2002 a 2022 rozrostla o 270 procent.

S postupující klimatickou změnou ale počet dní, kdy panuje takzvané požární počasí spojené se suchem a vysokou teplotou roste nejen na jihu, ale rovněž i ve Švédsku, Pobaltí nebo i v České republice.

Boj s živlem?

Letošní vlna požárů zasáhla především Bulharsko a Kypr. „Velkým problémem při zdolávání požárů se ukazuje nedostatek leteckého hasicího vybavení,“ popisuje situaci pro Deník Referendum Vladislava Peevaová z Mediapoolu a dodává, že v současné době má Bulharsko pouze dva letecké hasicí stroje — vojenský vrtulník Cougar a sovětský Mi-17. Podle Peevaové situaci zachraňuje evropská spolupráce, když po volání o pomoc s hašením požárů do Bulharska přicestovaly čtyři české vrtulníky, dvě španělská specializovaná letadla a dva švédské letouny.

Situace v Řecku však jasně ukazuje, že stále častějším, rozsáhlejším a ničivějším požárům nákladná hasicí technika a početný hasičský sbor zabránit nemůže. Reportér Kostas Zafeiropoulos z Efsyn pro Deník Referendum shrnuje řeckou zkušenost na pozadí situace ve Francii:

„Zatímco Francie má jednoho hasiče na každých 1644 obyvatel, Řecko má jednoho na každých 453 obyvatel. Ve Francii připadá jeden hasič na 15,7 kilometrů čtverečních, v Řecku jeden na 6,16 kilometrů čtverečních. Dalo by se očekávat, že výsledky v Řecku tedy budou lepší. Nicméně průměrná plocha francouzských lesů, které za posledních deset let každoročně vyhořely, je asi 160 tisíc hektarů, zatímco v Řecku je toto číslo nejméně čtyřikrát vyšší.“

Problém tkví v rostoucích teplotách, úbytku srážek a možná i ve způsobu nakládání s lesy.