Evropu sužují požáry. Jen hašením se problém nevyřeší
Matěj MoravanskýKvůli změně klimatu, nakládání s půdou i neohleduplnému chování čelí evropské státy vysokým počtům požárů. Nejvíce zasažené jsou země na jihu a jihovýchodě Evropy, kde přibývá dní se extrémně suchým počasím. Jen technika na problém nestačí.
Podle dat z Evropského informačního systému o lesních požárech je právě probíhající letní požární sezóna vážná především v jižních a jihovýchodních státech Evropy. „Jen v červenci vypuklo v Bulharsku více než sto padesát lesních požárů v důsledku horkého počasí, nezodpovědného chování, jako je odhazování nedopalků cigaret a skleněných lahví nebo nekontrolovaným vypalováním polí,“ komentuje situaci bulharská reportérka Vladislava Peevaová z Mediapoolu a dodává, že Bulharsku chybí hasicí technika, především pak helikoptéry a hasičská letadla.
Analýza dlouhodobých trendů ohledně požárů od Evropské sítě datové žurnalistiky pak ukazuje, že podíl území s vysokým rizikem požárů se v Evropě za posledních padesát let zdvojnásobil.
Jen za letošní rok se v Bulharsku rozhořely požáry na 38 tisících hektarech. Na Kypru požáry zasáhly více než tři tisíce hektarů lesů a půdy, přičemž v obou zemích jde o nadprůměrné hodnoty oproti stavu mezi lety 2006 a 2023. Pro srovnání, největší požár v historii České republiky v Národním parku České Švýcarsko postupně zasáhl na 1600 hektarů plochy. Letos tomu budou dva roky, co se ho podařilo uhasit.
Požáry jsou vážné na jihu a jihovýchodě
Apokalyptické fotografie tisíců turistů prchajících před požáry na řeckém ostrově Rhodos z minulého roku jsou jen jedním ze symbolů vážné situace, která ohledně požárů panuje na jihu a jihovýchodě Evropy kolem Středozemního moře. V roce 2022 byla například ve Španělsku vyhlášena výstraha před požáry na více než polovině území. „Ukazuje se, že mezi extrémním počasím a rozsáhlými požáry existuje zásadní souvislost. Potvrzené scénáře změny klimatu s sebou stále častěji nesou mimořádné situace v celém Středomoří: intenzivnější a dlouhodobější vlny veder, dlouhotrvající sucha a velmi nízkou relativní vlhkost vzduchu,“ uvádí ve zprávě z roku 2023 španělská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Ve Španělsku odpovědnost za hašení požárů nesou buď obce, nebo provinční samosprávy. „Například v Kastilii a Leónu existuje síť dvou set dohledových stanic a kamer strategicky rozmístěných po celém území,“ upozorňuje spolupracovnice naší redakce z projektu PULSE a reportérka španělského El Confidencial Ana Somavillaová.
Požáry v středomořských zemích nejsou výjimkou, ale pravidlem. Příkladem mohou být i rozhovory, které pořídila spolupracovnice Deníku Referendum Lola García-Ajofrínová s lidmi z jihoitalského regionu Metera. Lidé z městečka Miglionico každé léto bezmocně sledují, jak plameny pohlcují části zdejšího lesa, dokud nepřijedou hasičské jednotky. „Nemůžeme nic dělat, nejsme vycvičení, můžeme jen přihlížet a trpět,“ říká Eliana, dvaačtyřicetiletá obyvatelka městečka.
Na výskyt požárů je náchylnější celá jihoitalská oblast Matera. „Průměrná roční teplota se zvýšila o více než dva stupně,“ vysvětluje reportérka García-Ajofrínová, která rozhovory navíc pořídila jen několik dní poté, co při pokusu o záchranu rodiny před požárem nedaleko Matery zahynuli dva hasiči.
„Rok 2023 byl pro Řecko z hlediska ochrany lesů před požáry noční můrou,“ napsal Deníku Referendum Kostas Zafeiropoulos z řeckého média Efsyn. V Řecku průměrně každý rok požáry zasáhnou na padesát tisíc hektarů půdy, přičemž Alexandros Dimitrakopoulos, profesor katedry lesnictví a přírodního prostředí Aristotelovy univerzity v Soluni, tvrdí, že lesní plocha vypálená v roce 2023 se v Řecku ve srovnání s průměrnou vypálenou plochou mezi lety 2002 a 2022 rozrostla o 270 procent.
S postupující klimatickou změnou ale počet dní, kdy panuje takzvané požární počasí spojené se suchem a vysokou teplotou roste nejen na jihu, ale rovněž i ve Švédsku, Pobaltí nebo i v České republice.
Boj s živlem?
Letošní vlna požárů zasáhla především Bulharsko a Kypr. „Velkým problémem při zdolávání požárů se ukazuje nedostatek leteckého hasicího vybavení,“ popisuje situaci pro Deník Referendum Vladislava Peevaová z Mediapoolu a dodává, že v současné době má Bulharsko pouze dva letecké hasicí stroje — vojenský vrtulník Cougar a sovětský Mi-17. Podle Peevaové situaci zachraňuje evropská spolupráce, když po volání o pomoc s hašením požárů do Bulharska přicestovaly čtyři české vrtulníky, dvě španělská specializovaná letadla a dva švédské letouny.
Situace v Řecku však jasně ukazuje, že stále častějším, rozsáhlejším a ničivějším požárům nákladná hasicí technika a početný hasičský sbor zabránit nemůže. Reportér Kostas Zafeiropoulos z Efsyn pro Deník Referendum shrnuje řeckou zkušenost na pozadí situace ve Francii:
„Zatímco Francie má jednoho hasiče na každých 1644 obyvatel, Řecko má jednoho na každých 453 obyvatel. Ve Francii připadá jeden hasič na 15,7 kilometrů čtverečních, v Řecku jeden na 6,16 kilometrů čtverečních. Dalo by se očekávat, že výsledky v Řecku tedy budou lepší. Nicméně průměrná plocha francouzských lesů, které za posledních deset let každoročně vyhořely, je asi 160 tisíc hektarů, zatímco v Řecku je toto číslo nejméně čtyřikrát vyšší.“
Problém tkví v rostoucích teplotách, úbytku srážek a možná i ve způsobu nakládání s lesy.
Spojování zvýšených teplot a množství i ničivosti požárů považuji za (sice možná dobře myšlené), ale tendenční a málo opodstatněné. Především máme co dělat s větší pozorností, věnovanou médii (rezonuje pak celou Evropou) i s varováními meteorologů. Dále se zřejmě jedná o následek neodpovědnosti a neopatrnosti, také zvyšující se í aktivitu různého druhu v krajině, přítomnost střepů a žhářství. Každopádně, pro vysoké teploty, myslím, nestoupá nebezpečí iniciace požáru třeba na mé nebo vaší zahradě.
Od začátku století shořelo v naší zemi znepokojivé množství památkově významných budov s převahou dřevěných konstrukcí. V Čechách třeba pražský kostelík sv. Michaela archanděla na Petříně, křídlo Veletržního paláce, Petrova bouda nebo chaty Na Tokáni. Na Moravě a ve Slezsku to bylo ještě horší. Ztratili jsme tam mj. původní kostely v Hrabové a Gutech, či chatu Libušín. Pro Čechy je, žel, charakteristická větší liknavost, týkající se rekonstrukce. Rozsáhlý požár zasáhl také České Švýcarsko, vč. okolí Pravčické brány. Zde bude náprava do značné míry spontánním dílem přírody.
K nebezpečným požárům docházelo a stále dochází nejen za letních veder, ale také v zimě za silných mrazů, kdy je obtížné je hasit. Podstatné je, že ve všech zmíněných případech (a v ohromné většině všech) je na vině ohně člověk, ať již pro svou nedbalost nebo dokonce paličství.