Klimatická krize zásadně mění podobu léta v České republice. Několikadenní vlny veder s  teplotami nad třicet stupňů Celsia se střídají s rychlými a silnými bouřkami — jeden extrém střídá druhý.

Extrémy letošní i loňského léta odpovídají předpovědím vědecké komunity ohledně dopadů změn klimatu. „Trend vývoje teploty vzduchu je bohužel zcela jasný: stále stoupající teplota vzduchu,“ popisuje v odpovědi na dotazy Deníku Referendum klimatolog Pavel Lipina z Českého hydrometeorologického ústavu.

Růst průměrné teploty vzduchu neznamená jen vyšší teploty, ale i silnější bouře, krupobití, sucha a další extrémní jevy počasí.

Podle zprávy amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru navíc „nejsou žádné známky toho, že by růst emisí skleníkových plynů v roce 2023 zpomalil.“ I nadále tak po celém světě pumpují fosilní korporace a další segmenty ekonomiky založené na spalování a využívání fosilních paliv do ovzduší plyny, které mění fungování planetárního klimatu, a v důsledku i to, jak vypadá léto u nás.

Nejde o výjimku, ale o trend

Letošní meteorologické léto, tedy období od začátku června a do konce srpna, mělo teplotní průměr 19,3 stupňů Celsia. Podle dat Českého hydrometeorologického úřadu tak bylo teplejší o 1,7 stupně než dlouhodobý průměr. „Máme patnáct po sobě jdoucích měsíců s nadprůměrnou teplotou vzduchu. Poslední teplotně podprůměrný měsíc byl květen roku 2023. Bohužel i zimní měsíce mají vysoké teplotní průměry, jako třeba letos. Únor letošního roku byl teplejší než průměr o 6,1 stupně Celsia a byl to absolutně nejteplejší únor od roku 1961,“ uvedl klimatolog Lipina.

Podle Českého hydrometeorologického úřadu byl červen teplotně nadnormální, červenec rovněž a srpen dokonce „silně nadnormální“. Jde tedy o trend nárůstu teploty, jehož počátky lze podle grafů sledovat již od konce osmdesátých let, přičemž minulý rok 2023 se stal vůbec nejteplejším od roku 1961.

Vysoký byl i počet takzvaných tropických dní, kdy teploty přesáhly třicet stupňů Celsia. Z dat Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá, že do konce srpna nejvíce, tedy čtyřicet tropických dní, zaznamenala stanice ve Strážnici, třicet sedm v Brodu nad Dyjí, třicet šest v Kobylí, Lednici, Praze-Komořanech, Tuhani a Doksanech a třicet pět v Kuchařovicích, Troubsku a Šternberku.

Taková vedra ohrožují zdraví kohokoliv, jak varuje Národní zdravotní informační portál: „Nejvíce jsou však ohroženi lidé starší šedesáti pěti let, děti do čtyř let, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, a také lidé s některými chronickými onemocněními (kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak, nadváha či obezita) a ti, kteří užívají některé léky, například na depresi, na nespavost a podobně,“ uvádí portál na svých stránkách.

Dopad vyšších teplotních trendů je už viditelný i na stavu českých lesů. Tam, kde před desítkami let panovaly příhodné podmínky pro život smrků, dnes stromy nemají dostatek vody, jsou zasaženy častějšími a delšími obdobími sucha, a tím pádem nejsou dostatečně odolné vůči kůrovci. S létem se tak v důsledku klimatické změny mění i podoba české krajiny.

„Budoucí léta v České republice si musíme představit jako letošní srpen. Tedy s vysokou průměrnou teplotou vzduchu, velkým počtem tropických dnů (teplota vzduchu třicet stupňů Celsia a vyšší) s minimem srážek, které vypadávají v několika bouřkových epizodách (zpravidla vyšší úhrny za krátký čas, které rychle odtečou),“ vysvětluje Pavel Lipina pro Deník Referendum.

Emise skleníkových plynů i nadále rostou

Trend stoupající průměrné teploty vzduchu lze pozorovat nejen u nás, ale po celé Evropě. Evropská agentura Copernicus věnující se změnám klimatu ve svém hodnocení roku 2023 uvedla, že „od osmdesátých let dvacátého století se Evropa otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, a stává se tak nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi.“ Minulý rok byl přitom co do globální teploty vzduchu nejteplejším rokem v dějinách měření a i letos máme nakročeno k tomu rekord překonat.

Navzdory stále viditelnějším dopadům pokračujícího zrychlování globálního oteplování emise skleníkových plynů nadále rostou. Nejvíce v důsledku spalování fosilních paliv a rovněž větším počtem velkých lesních požárů.

Zároveň za minulý rok ohlásily fosilní korporace miliardové zisky. V České republice se stal nejbohatším mužem Daniel Křetínský, majitel uhelných dolů a elektráren — hodnota jeho majetku jen za poslední rok stoupla z 217 na 390 miliard korun.

Právě Křetínským spoluvlastněná média se v červenci zapojila do kampaně před zasedáním vlády, která na něm měla schvalovat strategické dokumenty týkající se transformace energetiky a politiky ochrany klimatu. I v důsledku této kampaně nyní panují obavy, že vládní představitelé a ministerstva sníží cíle snižování emisí. Na jejich snížení přitom závisí, jaké změny klimatu a počasí nás čekají.