Největší světové pojišťovny přišly v důsledku extrémů počasí spojených s klimatickou krizí za posledních dvacet let až o šest set miliard dolarů. Ačkoli přijímají stále přísnější opatření na ochranu klimatu, přesto postupují velmi pomalu a pro ochranu klimatu nedělají dost. K tomuto závěru dospěla každoroční — již osmá — studie celosvětové koalice ekologických organizací Insure Our Future.

Studie se zaměřila na dvacetileté období od roku 2002 do roku 2022. Výsledky ukazují, že podíl ztrát spojených s klimatickou krizí v pojišťovnickém sektoru vzrostl jen za poslední dekádu z jednatřiceti na osmatřicet procent. Pokud by pojišťovny kvůli klimatickým extrémům i nadále přicházely o finance takovým tempem, mohlo by to mít podle studie pro celý sektor devastující účinky.

Analýza osmadvaceti největších světových pojišťoven ukázala, že v roce 2023 se předpokládané ztráty připisované klimatické krizi prakticky přiblížily ziskům z pojišťování fosilního průmyslu, jež je hlavní příčinou změn klimatu. Studie ztráty vyčíslila na deset a půl miliardy dolarů, zisky z pojišťování fosilních paliv lehce přesahují jedenáct miliard dolarů.

Pro více než polovinu zkoumaných pojišťoven přitom už ztráty překonaly zisky z pojišťování uhlí, ropy a plynu. Mezi největší z těchto pojišťoven patří Allianz, AXA a Zurich Insurance Group.

Nadále platí, že v portfoliu největších pojišťoven zajišťují fosilní paliva pouhá dvě procenta všech zisků. Pojišťovny se tak nadále chovají iracionálně, jelikož ve velkém podporují průmysl, který ohrožuje nejen lidské životy a v konečném důsledku i přežití společnosti, jak ji známe, ale také existenci vlastního pojišťovacího byznysu.

Nejlepší pojišťovna neexistuje

Studie kromě vyčíslení historických ztrát spojených s klimatem tradičně také srovnávala politiku ochrany klimatu největších pojišťoven. Oproti předchozímu roku, kdy pořadí vévodila pojišťovna Allianz, se letos do čela dostala italská Generali. Povedlo se jí to zejména díky v říjnu zveřejněné nové strategii pro sektor ropy a plynu, kterou experti z ekologických organizací považují za přelomovou.

Generali totiž jako první začala omezovat pojišťování celého ropného a plynového byznysu, tedy kromě těžby také transport a spalování těchto fosilních paliv. Navíc do své strategie zahrnuli také posuzování úniků metanu z transportu zkapalněného zemního plynu. Nicméně i tak Generali dosáhla jen na šest a půl bodu z deseti možných, za ní pak následují Allianz a Zurich Insurance Group.

Autoři studie poukazují na to, že přestože se pojišťovny zabývají ochranou klimatu stále více, jejich příspěvek je nedostatečný a přijímání klíčových klimatických opatření pomalé. Více než šest bodů z deseti totiž získaly jen dvě pojišťovny, naproti tomu zejména americké a japonské pojišťovny byly často ohodnoceny maximálně jedním bodem.

„Pojišťovny zásadně nepochopily rizika spojená s klimatickou krizí, protože nedokážou rozpoznat, jak emise skleníkových plynů během tohoto století přispívaly ke zvyšování jejich vlastních ztrát. Pokud v tomto desetiletí výrazně nesnížíme emise, klimatické škody budou exponenciálně růst a mohou přemoct pojišťovny i celou ekonomiku,“ řekl k analýze Insure Our Future profesor Ilan Noy, ekonom z novozélandské univerzity Te Herenga Waka a autor největší recenzované studie o tom, jak moc změna klimatu přispívá k extrémům počasí.