Ruskou válečnou mašinu platí i západní banky a pojišťovny. Skrze fosilní paliva

Radek Kubala

Desítky organizací z celého světa se spojily v kampani Putin100. Požadují po bankách, pojišťovnách a investičních fondech ukončení spolupráce s ruskými fosilními korporacemi. Chtějí tím přispět k míru stejně jako k ochraně klimatu.

Raiffeisen bank nadále financuje ruský fosilní průmysl. Je nejvyšší čas to změnit. Dnes už nejen kvůli klimatu, ale i kvůli obětem Putinovy války. Grafika FB Equa bank

Sedm desítek organizací rozeslalo na začátku týdne otevřený dopis stovce finančních institucí, které pomáhají financovat ruské fosilní korporace. V rámci nově vzniklé kampaně Putin100 po nich požadují, aby okamžitě přestaly spolupracovat s vybranými ruskými energetickými firmami, jež patří k největším producentům a vývozcům tamní ropy, plynu a uhlí.

Důvod je prostý, ve světle ruské agrese na Ukrajině není morálně akceptovatelné podporovat byznys, který pomáhá financovat ruskou válečnou mašinérii. Každý rok Ruská federace vydělá na vývozu fosilních paliv stovky miliard, které investuje mimo jiné i do zbrojení. Seznam konkrétních bank, pojišťoven a investičních fondů zapojených v ruském energetickém byznysu je k dispozici na stránce kampaně, která se opírá o data dlouhodobě sbíraná německou organizací Urgewald v rámci projektu Global Coal Exit List.

Z těchto dat mimo jiné vyplývá, že největší investice v ruských fosilních společnostech, ať už ve formě akcií či dluhopisů, mají americké investiční společnosti. Konkrétně se jedná o Vanguard, BlackRock, The Bank of New York Mellon Corp a Fidelity Investment.

Hned po nich ale následuje německá pojišťovna Allianz, která je činná i na českém trhu. Z hlediska půjčování, upisování a dalších bankovních transakcí nejvíce podporuje ruský fosilní průmysl americká JP Morgan Chase, následovaná italskou UniCredit Bank. Právě italská banka UniCredit, která operuje i v České republice, je jedním z hlavních cílů mezinárodní kampaně.

Tato banka totiž patří k nejvýznamnějším partnerům Gazpromu, jemuž od roku 2019 poskytla takřka jeden a půl miliardy dolarů. I to je možná jeden z důvodů, proč UniCredit Bank dosud veřejnosti neposkytla žádné vyjádření k ruské agresi na Ukrajině.

Z bank operujících v České republice patří k významným hráčům na ruském energetickém trhu také Komerční banka, respektive její mateřská společnost Société Générale, která úzce spolupracuje s Lukoilem. V menším měřítku tamní fosilní byznys pomáhají financovat také v tuzemsku působící Commerzbank (u nás Mbanka), Raiffeisen banka a Erste Group (Česká spořitelna).

Kampaň Putin100 po těchto institucích také požaduje, aby ukončily spolupráci s energetickými korporacemi, které v Rusku podnikají. Patří mezi ně například OMW, francouzský Total Energies nebo japonské Mitsubishi. Příkladně se zatím zachoval pouze Shell a BP.

Požadavky kampaně jsou v současné situaci více než žádoucí, měly se však naplnit už dávno. O nutnosti konat v otázce klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv totiž víme už více než třicet let.

Investice, půjčky a pojišťování uhelných, ropných a plynových projektů bylo nemorální vždy a ve světle současného dění se potvrzuje již dlouho známá teze, že navíc napomáhá k vypuknutí válečných konfliktů. Ve skutečnosti mělo financování fosilního byznysu, a to nejen ruského, skončit už včera. Ukončeme je tedy alespoň dnes.

advertisment
advertisment