Klimatická krize už napáchala „rozsáhlé a nezvratné škody“ — a nyní postupuje rychleji, než experti předvídali. Stále existuje možnost zabránit nejčernějším scénářům budoucnosti, avšak pouze za předpokladu, že lidstvo začne takřka okamžitě a ve velkém snižovat emise. Takové jsou hlavní závěry pondělní zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), která zkoumala mimo jiné dopady klimatických změn na lidstvo, ekosystémy, a druhovou rozmanitost.

„Vědecké důkazy jsou jednoznačné: změna klimatu ohrožuje životní úroveň lidí a zdraví planety. Jakékoli další zpoždění ve společném celosvětovém postupu znamená, že promeškáme krátkou a rychle mizící příležitost k zajištění budoucnosti, v níž se dá žít,“ uvedl pro média jeden z autorů nové zprávy, mořský biolog Hans-Otto Pörtner.

Zpráva IPCC připomíná, že klimatická krize už teď sužuje celou planetu, nikoli však rovnoměrně. Dnes i v budoucnu klimatická změna nejvíc ohrožuje země globálního Jihu — zpráva IPCC hovoří mimo jiné o „potravinové nouzi a ztenčujících se zásobách vody“ pro miliony lidí v Africe, Asii, Střední a Jižní Americe, ale i malých ostrovních státech. Přitom právě chudší země nesou za zhoršující se stav klimatu nejmenší zodpovědnost.

Nová zpráva čítá téměř čtyři tisíce stran a obsahuje celou řadu klíčových zjištění. Například tato:

• Až 3,6 miliardy lidí (tedy polovina lidstva) žije v oblastech, kterým hrozí nevídaně destruktivní dopady klimatických změn.
• Padesáti až pětasedmdesáti procentům světové populace hrozí „život ohrožující klimatické podmínky“ už před rokem 2100.
• Masivní úbytek biologické rozmanitosti už probíhá, mizí lesy i korálové útesy.
• Klíčové ekosystémy ztrácejí schopnost ukládat uhlík a naopak jej začínají uvolňovat či produkovat.
• Překročení globálního oteplení o jeden a půl stupně Celsia před koncem století by vedlo k „bodu zlomu“. Tempo postupu klimatické krize se zrychlí. Některé proměny planety budou nezvratné.

Na každém zlomku teplotního stupně záleží

Právě jeden a půl stupně Celsia považují vědci za poslední relativně bezpečnou hranici globálního oteplení. I proto bylo hlavní ambicí listopadového klimasummitu COP26 „udržet sen o jednom a půl stupni při životě.“ Lidstvo doposud zapříčinilo oteplení o 1,2 stupně Celsia — a i při těch nejoptimističtějších odhadech v současnosti planeta směřuje k oteplení o nejméně 2,4 stupně do konce tohoto století. Každá desetina stupně přitom zvyšuje pravděpodobnost vzniku ale i intenzitu extrémních jevů jako jsou lesní požáry, povodně, či rekordní mrazy.