Zpráva OSN o klimatu: V sázce je všechno. Rozhodovat bude každý zlomek oteplení

Adam Rektor-Polánek

V pondělí Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) představil novou zprávu o dopadech klimatické krize. Jde o zatím nejurgentnější varování vědců při IPCC. Šance na „obyvatelnou a udržitelnou“ budoucnost planety se ztenčují.

Důsledky klimatických změn v Malajsii. Foto WmC

Klimatická krize už napáchala „rozsáhlé a nezvratné škody“ — a nyní postupuje rychleji, než experti předvídali. Stále existuje možnost zabránit nejčernějším scénářům budoucnosti, avšak pouze za předpokladu, že lidstvo začne takřka okamžitě a ve velkém snižovat emise. Takové jsou hlavní závěry pondělní zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), která zkoumala mimo jiné dopady klimatických změn na lidstvo, ekosystémy, a druhovou rozmanitost.

„Vědecké důkazy jsou jednoznačné: změna klimatu ohrožuje životní úroveň lidí a zdraví planety. Jakékoli další zpoždění ve společném celosvětovém postupu znamená, že promeškáme krátkou a rychle mizící příležitost k zajištění budoucnosti, v níž se dá žít,“ uvedl pro média jeden z autorů nové zprávy, mořský biolog Hans-Otto Pörtner.

Zpráva IPCC připomíná, že klimatická krize už teď sužuje celou planetu, nikoli však rovnoměrně. Dnes i v budoucnu klimatická změna nejvíc ohrožuje země globálního Jihu — zpráva IPCC hovoří mimo jiné o „potravinové nouzi a ztenčujících se zásobách vody“ pro miliony lidí v Africe, Asii, Střední a Jižní Americe, ale i malých ostrovních státech. Přitom právě chudší země nesou za zhoršující se stav klimatu nejmenší zodpovědnost.

Nová zpráva čítá téměř čtyři tisíce stran a obsahuje celou řadu klíčových zjištění. Například tato:

  • Až 3,6 miliardy lidí (tedy polovina lidstva) žije v oblastech, kterým hrozí nevídaně destruktivní dopady klimatických změn.
  • Padesáti až pětasedmdesáti procentům světové populace hrozí „život ohrožující klimatické podmínky“ už před rokem 2100.
  • Masivní úbytek biologické rozmanitosti už probíhá, mizí lesy i korálové útesy.
  • Klíčové ekosystémy ztrácejí schopnost ukládat uhlík a naopak jej začínají uvolňovat či produkovat.
  • Překročení globálního oteplení o jeden a půl stupně Celsia před koncem století by vedlo k „bodu zlomu“. Tempo postupu klimatické krize se zrychlí. Některé proměny planety budou nezvratné.

Na každém zlomku teplotního stupně záleží

Právě jeden a půl stupně Celsia považují vědci za poslední relativně bezpečnou hranici globálního oteplení. I proto bylo hlavní ambicí listopadového klimasummitu COP26 „udržet sen o jednom a půl stupni při životě.“ Lidstvo doposud zapříčinilo oteplení o 1,2 stupně Celsia — a i při těch nejoptimističtějších odhadech v současnosti planeta směřuje k oteplení o nejméně 2,4 stupně do konce tohoto století. Každá desetina stupně přitom zvyšuje pravděpodobnost vzniku ale i intenzitu extrémních jevů jako jsou lesní požáry, povodně, či rekordní mrazy.

S rostoucí teplotou roste i ohrožení života na Zemi. Čím tmavší barva, tím vyšší pravděpodobnost rozsáhlých a mnohdy nezvratných škod. Černé tečky podél jednotlivých sloupců vyjadřují, jak jistí si autoři jsou svými závěry — čím více teček, tím větší jistota. Grafika IPCC

Vědci i mnozí politici proto vybízejí k co nejrychlejšímu snižování emisí, především skrze dekarbonizaci globální ekonomiky. A připomínají, že veškeré omezení globálního oteplení povede k ochraně lidských životů i životního prostředí.

„Na každém zlomku stupně záleží. Každý hlas může přispět ke změně. Každá vteřina se počítá,“ okomentoval zprávu IPCC generální tajemník OSN António Guterres.

Mezivládní panel OSN platí za nejdůvěryhodnější autoritu v mapování klimatických změn a jejich dopadů. Na každé zprávě IPCC se podílí tisíce předních vědců z celého světa, kteří shrnují poznatky z desítek tisíc vědeckých studií.

Pondělní zpráva s názvem „Dopady, adaptace a zranitelnost“ je druhou částí takzvané Šesté hodnotící zprávy IPCC, která bude publikována ve druhé polovině letošního roku. První část „Fyzikální základy“ vyšla v srpnu loňského roku, třetí část „Zmírňování změny klimatu“ má být zveřejněna koncem března.

I na tuto dlouho očekávanou vědeckou publikaci dopadla ruská agresivní politika. Den před zveřejněním zprávy se šéf ruské vědecké delegace, klimatolog Oleg Anisimov, omluvil Ukrajině „jménem všech Rusů, kteří nebyli schopni konfliktu zabránit.“ Putinův režim Anisimova, předního vědeckého experta, v reakci označil za „nepřítele státu.“

advertisment