Mezivládní panel pro změnu klimatu vydal „poslední varování“

Matěj Moravanský

Vyšla nová, již šestá shrnující zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Zpráva přináší nová čísla a zjištění, základní závěry zůstávají, jen se vystupňovala jejich naléhavost: nacházíme se v klimatické krizi a neděláme dost.

Diagram překrytý vizualizací dat ukazuje rostoucí globální průměrnou teplotu v období 1850 až 2018. Diagram RCraig09, WmC

„Lidstvo je na tenkém ledě a ten led rychle taje,“ pronesl na úvod tiskové konference Mezivládního panelu pro změnu klimatu předseda Organizace spojených národů António Guterres. Mezivládní panel pro změnu klimatu — IPCC totiž zveřejnil šestou shrnující zprávu o klimatických změnách. Její závěry jsou zdrcující.

Globální oteplení dosáhlo 1,1 stupně Celsia oproti předindustriální éře, přičemž klíčovou hranicí je podle Pařížské dohody z roku 2015 oteplení o 1,5 stupně. Po překročení hranice dvou stupňů Celsia se předpokládá vysoké riziko překročení takzvaných bodů zlomu — jedná se o nevratné a rozsáhlé změny v klíčových ekosystémech od oceánského proudění po vymírání deštných pralesů, jež se navíc mohou navzájem podněcovat a prohlubovat.

Již nyní však probíhají rozsáhlé a bezprecedentní změny v atmosféře i v oceánských a pevninských ekosystémech. Zpráva největší autority v oboru klimatologie konstatuje, že se zvyšuje četnost a ničivost výskytu jevů extrémního počasí; ničivé záplavy, bouře, tornáda nebo dlouhá sucha postihují čím dál větší množství míst a lidí, kteří na nic z toho nejsou připraveni. A reakce států, ekonomiky a společností po celém světě jsou zatím žalostně nedostatečné.

Shrnující zpráva IPCC říká, že současné trendy míří ke katastrofě

Mezivládní panel pro změnu klimatu, vědecká instituce sestavená předními světovými odborníky na klima a respektovaná všemi vládami světa, vydává v pravidelných cyklech hodnotící zprávy. V nich shrnuje dosavadní poznatky v oblasti změn klimatu. Poslední část šesté hodnotící zprávy byla v pondělí zveřejněna ve švýcarském Interlakenu.

Experti vycházejí z faktu, že přes všechny mezinárodní konference a deklarace politických představitelů množství emisí skleníkových plynů stále stoupá. To je zapříčiněno především „pokračující fosilní energetikou, neudržitelným zemědělstvím a využíváním půdy, konzumním životním stylem a nadměrnou produkcí,“ říká souhrnná zpráva.

„Současné globální investice do klimatických opatření jsou nedostatečné, a to především v rozvojových zemích,“ konstatuje zpráva. Doposud zavedená opatření na úrovni vlád se tak podle projekcí ani zdaleka nepřibližují cíli udržet oteplení pod dvěma stupni Celsia.

Predikce vývoje celkových globálních emisí skleníkových plynů. Graf IPCC

Důvodů, proč je podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu zásadní hranice oteplení o 1,5 až 2 stupně Celsia, je hned několik. Při oteplení o tři stupně bude ohrožena velká většina živočišných druhů žijících kolem rovníku a hrozí, že se spustí kaskáda „vymírání druhů a nevratného úbytku biodiverzity“.

×
Diskuse

Bez šance. Bohužel.

Vezměme třeba jen ČR. Mluví se o konci uhlí v energetice v roce 2033. Ani náhodou. Jádro nebude, obnovitelné zdroje to nezvládnou v žádném případě, nebude ani odkud dovézt tak obrovské objemy, které by konec uhlí znamenal.

Ergo kladívko v roce 2033 s uhlím rozhodně končit nebudeme, ať už budou povolenky stát kolik chtějí, ať už se ve vládě dohodlo cokoliv, prostě ekonomická realita neumožní naplnit sliby. Maximálně z části přejdeme na plyn.

Ve spoustě zemí to nebude jiné...