Echo24 šíří lži o klimatické krizi
Matěj MoravanskýDeník Echo24 se prezentuje jako maják rozumu uprostřed bouře klimatického alarmismu. Rozhovor s popíračem změn klimatu Christopherem Moncktonem ale svědčí o tom, že v Echu nedokáží dodržovat ani základní novinářský princip: ověřovat fakta.
Neuplyne týden, aniž by autoři serveru Echo24 horlivě neútočili na Green Deal, ekology nebo klimatickou vědu. Echo24 svými texty soustavně rozdmýchává morální paniku nad klimatickou politikou, která údajně ničí automobilový průmysl, ekonomiku, energetiku a s nimi i celou evropskou civilizaci. Nejnovějším příspěvkem Echa ve svaté válce proti snaze o udržení planetárního klimatu ve snesitelných mezích je rozhovor Daniela Kaisera s lordem Christopherem Moncktonem, nazvaný Klimaaktivisté jsou komunisti dneška.
Komentátor nejprve představuje Moncktona jako člena vědeckého disentu: „Monckton má svůj malý vědecký tým, s nímž pilně zpochybňuje nálezy oficiální klimatologie a také ekonomickou smysluplnost snah Západu o dosažení uhlíkové neutrality.“ Podle Kaisera tu existuje „oficiální klimatologie“, utlačující menšinu realisticky smýšlejících odborníků, kteří odolávají náporu alarmismu a snah o snižování emisí skleníkových plynů.
Monckton se skutečně nachází mimo hlavní proud klimatické vědy, ovšem z důvodu, který Kaiser čtenáři zamlčí — Monckton prostě lže. Údajný klimatický disident není členem žádné výzkumné instituce, vystudoval žurnalistiku a opakovaně veřejně lhal, když o sobě například křivě tvrdil, že je členem britské Sněmovny lordů. Navíc vědci, na něž ve svých mediálních výstupech odkazuje, rozporují jeho závěry. Monckton tedy není žádný vědec ani odborník na klima, za něhož ho v Echu vydávají.
Lži o klimatu
Monckton tvrdí, že Mezivládní panel pro změnu klimatu používá nepřesný způsob měření růstu globální teploty. Místo údajně přesnějšího satelitního měření pracují vědci z Mezivládního panelu s údaji z meteorologických stanic, které jsou ale podle Moncktona ovlivněné efektem tepelných ostrovů. Ve městech tak prý roste teplota rychleji: „Zástavba, doprava, klimatizace — to je oteplování, ale způsobeno městem, a nemá nic společného se skleníkovým efektem,“ tvrdí.
Monckton má pravdu v tom, že efekt tepelného ostrova ovlivňuje naměřená data — v České republice je toho dobrým příkladem meteorologická stanice v Klementinu v centru Prahy. Ale co například data z meteorologické stanice na Lysé hoře? Zatímco roční průměrná teplota vzduchu na vrcholku nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd byla mezi lety 1961 a 1990 2,6 stupně Celsia, mezi lety 1991 a 2020 stoupla na 3,7 stupně. Měření v Klementinu vykazují odchylku průměrné roční teploty vzduchu v těchto dvou období podobnou jako na Lysé hoře — 1,3 stupně Celsia. A o tu právě jde: zachycují podstatný trend oteplování.
Trend zvyšujících se ročních průměrných teplot vzduchu dokládají data ze statisíců měřicích stanic po celém světě. Navíc se neotepluje jen vzduch, ale i povrch světových moří a oceánů. I tyto hodnoty by Monckton chtěl vyvrátit efektem tepelného ostrova?
Monckton nejenže zpochybňuje měření, ale nechápe ani základní fyziku klimatické krize, jak dokládá i jeho výrok o proměnách stavu vody ve Vltavě. Tvrdí, že „normální lidé… vědí, že prostě nemůžete předpovídat víc povodní a současně pětisetleté sucho.“ Dle Moncktona jsou sucha a velké povodně dva oddělené fenomény, které se vzájemně vylučují.