Dlouhé období sucha ve Španělsku vystřídaly intenzivní srážky, které za pouhých pět hodin překonaly celkové roční úhrny typické pro jihovýchod Španělska. Následné bleskové povodně si vyžádaly nejméně devadesát pět obětí.

„Celé Španělsko pláče s vámi,“ vzkázal do zaplavených regionů španělský premiér Pedro Sánchez a ujistil, že „stát pomůže zasaženým občanům všemi dostupnými prostředky“.

Klimatická změna posiluje extrémní projevy počasí

Extrémní srážky přinesla do Valencie tlaková níže proudící z centrálního Atlantiku. Zdejší vody jsou nezvykle teplé již od začátku roku 2023. Teplota povrchu oceánu zde láme historické rekordy.

Z přehřátého Atlantiku se totiž odpařuje více vody do ovzduší a vlhký vzduch se přesouvá na sever, což zvyšuje intenzitu a pravděpodobnost rychlých a silných srážek. Portál Climate Central dokládá, že právě k takové situaci nad Valencií došlo.

„Španělsko je zemí, která je zvyklá na období sucha, ale není pochyb o tom, že v důsledku klimatických změn, které zažíváme, jsme a budeme svědky mnoha jiných, častějších a intenzivnějších extrémních projevů počasí,“ uvedla podle deníku Guardian španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberová.

Podle šesté souhrnné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu „se četnost a intenzita přívalových srážek od padesátých let minulého století zvýšila na většině území, pro něž jsou pozorovací údaje dostatečné pro analýzu trendů, a hlavním faktorem je pravděpodobně změna klimatu způsobená člověkem“.

Výstraha očekávala méně silný déšť

José Luis Gallego, vedoucí ekologické rubriky v španělském listu El Confidencial, s nímž spolupracuje Deník Referendum v rámci projektu PULSE, upozorňuje, že podobné bleskové srážky jsou ve Středomoří relativně běžné, obzvláště na podzim. „K podobným událostem dochází, když se izolované kapsy studeného vzduchu dostanou do kontaktu se vzduchem ohřívaným mořem a způsobí náhlou atmosférickou poruchu, která dá vzniknout velkým bouřím. Neobvyklé je, že srážky přišly s takovou silou a tak náhle.“

Výstražný systém AMET vydal ráno v úterý výstrahu před přívalovými dešti s úhrnem devadesát litrů na metr čtvereční, konečné úhrny ale přesahovaly 400 litrů na metr, v nejhůře zasaženém městě Chiva pak úhrny dosáhly 446 litrů na metr čtvereční během pouhých čtyřiadvaceti hodin. Pro srovnání — srážky při zářijových povodních ve střední Evropě dosáhly podobné úrovně během čtyř dní.

S tak vysokými úhrny varovné systémy jednoduše nepočítaly. Podle José Luise Gallegy by ale rychlejší a přesnější informace od výstražného systému, stejně jako jiná další opatření na přizpůsobení se takovým extrémům nepomohla: „Neexistuje totiž žádný mechanismus přizpůsobení se, který by dokázal reagovat na příval vody, při němž za pouhých šest hodin spadne téměř pět set litrů vody na metr čtvereční.“

Podle Světové meteorologické organizace v roce 2023 stouplo množství skleníkových plynů v atmosféře na novou rekordní úroveň, což „způsobuje oteplování planety na mnoho budoucích let“. Srovnatelné množství oxidu uhličitého bylo v atmosféře před čtyřmi miliony lety. Lidská civilizace tedy nikdy nezažila klima s tak vysokou koncentrací oxidu uhličitého.

Novinář José Luis Gallego z El Confidencial potvrzuje, že zvýšená koncentrace skleníkových plynů způsobená spalováním fosilních paliv „přinese více extrémních klimatických jevů: jako je ten, kterým procházíme v těchto tragických okamžicích, kdy jsme svědky ​​srdcervoucích zpráv o růstu počtu obětí povodní.“