„Před necelými deseti lety se objevila poprvé v Gibraltarské úžině. Dnes je rozmnožena nejen na celém jižním pobřeží, ale i v Baskicku, Galicii či Katalánsku.“ Řeč je o agresivní asijské řase Rugulopteryx okamurae, s níž se dnes potýká řada španělských přímořských regionů. Partnerský deník El Confidencial mluvil o problému s Maríou Altamiranovou, botaničkou, jež v roce 2015 analyzovala první kusy této invazní chaluhy zachycené na španělském pobřeží.

Podle Altamiranové nemá Rugulopteryx okamurae ve španělských vodách žádného přirozeného konzumenta a je velmi vitální. Perspektivně je schopna vytlačit všechny ostatní řasy a zabrat celé pobřeží.

Organismus původem ze Žlutého moře se do Evropy dostal zřejmě v balastní vodě, kterou dřív ledabyle vypouštěla u evropských břehů velká nákladní plavidla. Soudobé oteplování moře vinou klimatických změn přitom agresivním řasám vyhovuje.

Jak uvádí El Confidencial dále, chaluhy příslušného druhu nejsou samy o sobě člověku nebezpečné. Rozrůstají se ale na velkých plochách, což dopadá na městečka žijící z turismu a znesnadňuje rybolov.

Španělské úřady mají již doloženo razantní zmenšení populací chmurnatek, chňapalů, chobotnic a cilusů. Problémy se zmíněnou invazní řasou přitom už hlásí i Portugalsko, jih Francie, sever Maroka nebo Itálie.

„Jednoduše nás to ruinuje,“ uvádí pro Confidencial Nicolás Fernández, funkcionář jedné ze španělských rybářských organizací.

Odpovědné orgány EU upozorňují na pravděpodobnou expanzi agresivních řas už několik let — v jejich přehledu invazních druhů tvoří řasy aktuálně čtyřicet procent všech začleněných organismů. Členské státy se ale zatím brání převážně každý po svém — ve Španělsku jsou na příklad řasy soustavně odstraňovány těžkou technikou, což již dnes znamená pro postižené municipality milionové náklady.

Sinice na Baltu, sliz v Chorvatsku

Soudobé oteplování moře je spolupříčinou i dalších jevů, které aktuálně trápí evropská pobřeží. V mořském pásu mezi Německem a Dánskem jde na příklad o přemnožené sinice. Některá letoviska v západní části Baltského moře již musela vyhlásit zákaz koupání.

Chorvatsko na jihu zase hlásí kontaminaci četných pláží přemnoženým fytoplanktonem, který vizuálně působí jako koberec slizu. Dotyk s ním nemůže lidskému tělu ublížit — na rozdíl od výše zmíněných sinic. Zanechá ovšem na kůži slizký povlak a po vyvržení na pobřeží fytoplankton zapáchá.

„Fytoplankton se letos v Jaderském moři namnožil po mohutných deštích (v polovině léta), které naředily mořskou vodu. Vyšší teplota pak proces dále akcelerovala. Dnes je v oblasti hladina tak rozkvetlá, že to lze pozorovat i z vesmíru,“ uvádí na své instagramové stránce evropský program Copernicus.