Na konci června postihla Peking více než desetidenní vlna veder. Několik dní po sobě naměřily meteorologické stanice teplotu nad pětatřiceti stupni Celsia. Podle Čínského meteorologického úřadu se na mnoha místech v severní Číně pohybovaly teploty mezi osmatřiceti až jednačtyřiceti stupni Celsia. Přičemž přímo v Pekingu zaznamenali nový rekord v podobě tří po sobě jdoucích dnů, kdy teploty dosahovaly čtyřiceti stupňů Celsia. Čínský meteorologický úřad uvedl, že podobně vysoké teploty mají pokračovat i v červenci.

O několik dní později, 3. až 6. července meteorologové zaznamenali čtyři po sobě jdoucí nejteplejší dny v historii měření. A globální průměrná teplota vystoupala na rekordních 17,23 stupně Celsia, když hranici 17 stupňů překonala 3. července 2023 vůbec poprvé od počátku měření.

Vlny veder mají spojitost se změnami klimatu

Současná vlna veder v severní a střední Číně a zprávy o nejteplejších dnech v historii měření průměrné globální teploty přicházejí ve chvíli, kdy se několik jihoasijských států vzpamatovává z dubnové vlny extrémního vedra kombinované s vysokou vlhkostí. I ta byla zřejmě spjata s klimatickými změnami.

Podle vědecké iniciativy World Weather Attribution, která zkoumá dopady klimatických změn na extrémní jevy počasí, se četnost vln veder zvýšila až dvojnásobně. „Celkově se očekává, že při rostoucím globálním oteplování bude region zažívat vlny veder častěji, déle trvající a s vyššími teplotami,“ tvrdí ve své studii.

Vlny veder zasahují i další oblasti. Již několik měsíců zuří v Kanadě a některých částech Sibiře rekordní lesní požáry související s dlouhotrvajícím suchem a výskytem extrémně vysokých teplot. V dubnu tohoto roku vlna veder zasáhla i Maroko, Alžírsko a jižní část Iberského poloostrova.

„Velké množství dat nás vede k závěru, že je krajně nepravděpodobné, aby nastaly tak vysoké teploty, jaké byly pozorovány na jihu Španělska, pokud by se v důsledku lidské činnosti globální klima neoteplilo o 1,2 stupně Celsia,“ uvádí ve studii k vlně veder v jihozápadním Středomoří iniciativa World Weather Attribution.

Podle uvedené studie byla dubnová vlna veder ve Španělsku, Portugalsku, Maroku a Alžírsku mimořádně nebezpečná jak pro lidské zdraví, tak i pro úrodu zemědělských plodin. V jarních měsících totiž nejsou lidé dostatečně navyklí na vysoké teploty, což zvyšuje pravděpodobnost zdravotních komplikací vážně ohrožujících lidské životy.

V důsledku vlny veder pak marocká vláda vydala zvláštní nařízení, kterým omezila pěstování plodin náročných na spotřebu vody, jako je avokádo nebo vodní melouny. Ekonomka Suzzi Kerrová tvrdí, že podobné „extrémní projevy počasí a katastrofy způsobené klimatickými změnami jsou stále častěji odpovědné za pozastavení výroby, narušení dodavatelských řetězců nebo za problémy s pracovní silou, což následně vede ke zvýšování životních nákladů.“ Vlny veder tak mají už dnes dalekosáhlé dopady, nejen zdravotní, ale i ekonomické.

Znepokojivý vývoj teploty světových oceánů

Kromě extrémních vln veder v nedávné době přišly zprávy o znepokojujícím nárůstu globální teploty oceánů. Právě světové oceány pohlcují kolem devadesáti procent tepla vyvolaného globálním oteplováním. Letos v dubnu vystoupala denní povrchová teplota moře na 21,1 stupně Celsia, čímž překonala rekord z roku 2016.

Nicola Jonesová z časopisu Nature spojuje současný nárůst teploty se začátkem jevu známého též jako El Niño. Jde o teplou fázi cyklicky se opakujícího souboru interakcí klimatického systému v Tichomoří, při kterém se proměňuje směřování a síla větrů nad Pacifikem, což umožní ohřátí velkého množství vody, která následně zvyšuje teplotu povrchu oceánu v centrální a západní části Tichého oceánu.

Ačkoliv se jev El Niño projevuje především v Tichomoří, jeho důsledky jsou dalekosáhlé. Podle Světové meteorologické organizace „zvyšuje pravděpodobnost extrémních veder v mnoha částech světa a v oceánech.“

V květnu zaznamenal Národní úřad pro oceán a atmosféru Spojených států amerických (NOAA) šest oblastí rekordních teplotních odchylek od běžného průměru. Podle doktora Dana Smalea z Asociace mořské biologie jsou vážně ohroženy i pobřežní ekosystémy ve vodách kolem Velké Británie a Irska.

„Vždy jsem si myslel, že v chladných vodách kolem Británie a Irska nikdy nebudou mít vlny veder dopady na ekosystémy, ale to, co se nyní děje, je bezprecedentní a potenciálně zničující. Ačkoliv pro většinu druhů současné teploty ještě nejsou smrtelné, jsou velmi vysoké a pro mnohé organismy stresující. Pokud trend zvýšování teploty moře bude pokračovat i přes léto, mohlo by to způsobit masový úhyn chaluh, mořských řas, ryb a ústřic,“ řekl dokotor Smale.