Svět obcházejí vlny veder. Experti se shodují: je tu důsledek klimatické krize
Matěj MoravanskýNa začátku července vystoupala globální průměrná denní teplota na svá historická maxima. Četné regiony trpí vlnami veder. Stále více studií přitom potvrzuje, že se jedná o projev klimatické krize a důsledek spalování fosilních paliv.
Na konci června postihla Peking více než desetidenní vlna veder. Několik dní po sobě naměřily meteorologické stanice teplotu nad pětatřiceti stupni Celsia. Podle Čínského meteorologického úřadu se na mnoha místech v severní Číně pohybovaly teploty mezi osmatřiceti až jednačtyřiceti stupni Celsia. Přičemž přímo v Pekingu zaznamenali nový rekord v podobě tří po sobě jdoucích dnů, kdy teploty dosahovaly čtyřiceti stupňů Celsia. Čínský meteorologický úřad uvedl, že podobně vysoké teploty mají pokračovat i v červenci.
O několik dní později, 3. až 6. července meteorologové zaznamenali čtyři po sobě jdoucí nejteplejší dny v historii měření. A globální průměrná teplota vystoupala na rekordních 17,23 stupně Celsia, když hranici 17 stupňů překonala 3. července 2023 vůbec poprvé od počátku měření.
Vlny veder mají spojitost se změnami klimatu
Současná vlna veder v severní a střední Číně a zprávy o nejteplejších dnech v historii měření průměrné globální teploty přicházejí ve chvíli, kdy se několik jihoasijských států vzpamatovává z dubnové vlny extrémního vedra kombinované s vysokou vlhkostí. I ta byla zřejmě spjata s klimatickými změnami.
Podle vědecké iniciativy World Weather Attribution, která zkoumá dopady klimatických změn na extrémní jevy počasí, se četnost vln veder zvýšila až dvojnásobně. „Celkově se očekává, že při rostoucím globálním oteplování bude region zažívat vlny veder častěji, déle trvající a s vyššími teplotami,“ tvrdí ve své studii.
Vlny veder zasahují i další oblasti. Již několik měsíců zuří v Kanadě a některých částech Sibiře rekordní lesní požáry související s dlouhotrvajícím suchem a výskytem extrémně vysokých teplot. V dubnu tohoto roku vlna veder zasáhla i Maroko, Alžírsko a jižní část Iberského poloostrova.
„Velké množství dat nás vede k závěru, že je krajně nepravděpodobné, aby nastaly tak vysoké teploty, jaké byly pozorovány na jihu Španělska, pokud by se v důsledku lidské činnosti globální klima neoteplilo o 1,2 stupně Celsia,“ uvádí ve studii k vlně veder v jihozápadním Středomoří iniciativa World Weather Attribution.