Další těžba ropy a plynu v Severním moři. Sunak v moci fosilních korporací
Matěj MoravanskýBritský premiér oznámil vydání nových licencí na těžbu zemního plynu a ropy v Severním moři. Argumentuje snižováním emisí, energetickou bezpečností a novými pracovními místy, ve skutečnosti ale jen jde na ruku fosilním korporacím.
Během návštěvy Skotska oznámil britský premiér Rishi Sunak vydání několika desítek licencí projektům na těžbu a zpracování fosilních zdrojů z šelfových nalezišť v Severním moři. Sunak a britská vláda argumentují především energetickou bezpečností, novými pracovními místy a tím, že fosilní paliva získaná z nalezišť v Británii mají násobně menší emise než zkapalněný zemní plyn dovážený ze Spojených států amerických.
Snižování emisí?
Britský premiér uvedl jako jeden z hlavních argumentů pro udělení nových licencí data z červencového výzkumu britského úřadu North Sea Transition Authority, který má na starost regulaci těžby fosilních zdrojů v Severním moři. Podle výzkumu by měl zemní plyn z britských nalezišť dosahovat řádově nižší emisní náročnosti než zkapalněný zemní plyn dovážený ze Spojených států a Kanady.
Jak potvrzují i data z výzkumu, na který se Sunak odvolává, zemní plyn vyprodukovaný v Británii není „nejčistším“ druhem zemního plynu, jaký se v Británii spaluje. Nejméně problematický z hlediska úniků a emisí spojených s těžbou a transportem je plyn dovážený z Norska, který se na Britské ostrovy dodává soustavou podmořských plynovodů.
Greenpeace rovněž upozorňují, že nové licence byly uděleny především pro projekty v lokalitě Rosebank, jejíž zásoby tvoří z osmdesáti procent ropa, a nikoliv plyn. To vše Sunakova argumentace zakrývá.
Starost o energetickou bezpečnost
Neobstojí ani další Sunakův argument týkající se energetické bezpečnosti. Podle Fiony Harweyové, klimatické redaktorky britského deníku Guardian, až osmdesát procent vytěžené ropy z lokality Rosebank má putovat do jiných zemí. Norská státní energetická společnost Equinor, která od Sunakovy vlády dostala několik desítek licencí na nové fosilní projekty v této oblasti a nadto získá z kapes britských daňových poplatníků 3,75 miliardy liber na vybudování těžebních zařízení, totiž plánuje vytěženou ropu a plyn exportovat.
Jak zmiňuje analýza iniciativy #StopRosebank, zatímco jednadevadesát procent všech nákladů ponese britský daňový poplatník, většina zisků poputuje na účty norského Equinoru.
Podle organizace Energy and Climate Intelligence Unit navíc není budování nové plynové infrastruktury nutné, protože pobřežní větrné elektrárny dokážou generovat elektřinu mnohem levněji. Fosilní plyn je nutný jen pro zajištění stability sítě, nikoliv pro primární spotřebu. Mluvčí Energy and Climate Intelligence Unit George Smeeton uvádí, že spalování plynu z nových nalezišť umožní generovat 15 TWh elektřiny ročně, přičemž „stejné množství elektřiny by za rok dokázaly vygenerovat pobřežní větrné elektrárny s výkonem 2,7 GW, což je navíc nejlevnější způsob výroby elektřiny“.
Pomoc fosilním korporacím
Ačkoliv Sunak se zaštiťuje nižšími emisemi nebo energetickou bezpečností, jsou jeho kroky ze strany opozice a klimatického hnutí vnímány především jako pomoc fosilnímu průmyslu. Vedoucí kampaní skotské pobočky Přátel Země Mary Churchová upozorňuje, že právě Sunakova konzervativní vláda umožnila fosilním korporacím „uniknout“ z britské windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků.
Churchová rovněž problematizuje obhajobu udělování nových licencí fosilním projektům tvorbou nových pracovních míst. Podle ní jsou to totiž právě pracovníci v plynárenském a ropném průmyslu, kteří požadují přechod na obnovitelné energie: „Plán se jmenuje Naše energie a podporuje ho více než tisíc pracovníků a několik jejich odborových organizací.“ Z analýzy, kterou si v roce 2019 nechala vypracovat organizace Přátelé Země, vyplývá, že na jedno ohrožené pracovní místo ve fosilním průmyslu v Severním moři připadají tři „zelená“ pracovní místa.